iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Smolný víkend ve Valencii pro jezdce Zudu a Gureckého

Druhé závody letošní sezóny Cuna de Campeones se o uplynulém víkendu odjely na světovém okruhu ve Valencii. V kategorii PreMoto4 nastoupili Štěpán Zuda a Jakub Gurecký, kteří opět patřili mezi nejvýraznější jezdce na trati, nicméně v dobré výsledky se to nakonec neobrátilo. Letošní sezóna španělské motocyklové školy Cuna de Campeones se během posledního dubnového víkendu přesunula na známý okruh ve Valencii, kde se jezdí i závody MotoGP. Dříve v této škole závodil Filip Salač a letos jdou v jeho stopách Štěpán Zuda a Jakub Gurecký, kteří závodí ve třídě PreMoto4.

Závodní víkend začal volnými tréninky, ve kterých se u Štěpána Zudy nepodařilo dobře nastavit motorku. V sobotu jezdce čekaly dvě kvalifikace a první závod. Do závodu Štěpán startoval ze sedmé pozice, ale provázely ho technické problémy, takže dojel na 12. místě. V nedělním závodě se opět pustil do soubojů v početné skupině a výsledkem toho bylo 8. místo.
Druhý český zástupce Jakub Gurecký víkend rozjel dobrými časy ve dvou pátečních trénincích. Na to navázal v sobotních kvalifikacích, kdy byl v první kvalifikaci nejrychlejší.

Druhá kvalifikace byla po poledni a bylo jasné, že všichni zrychlí. Jakub dlouho držel vedení, o které přišel až v posledním možném kole a skončil druhý. V závodech ale zažil úplně opačné pocity. Po nevydařeném startu do prvního závodu se propadl o několik pozic vzad. Při snaze vše napravit přišel pád a tím pro něj závod skončil. V neděli bylo cílem smůlu z prvního závodu otočit a přivést lepší výsledek, ale start se znovu nevydařil. Došlo ke kolizi přímo na startovním roštu a závod byl zastaven. Jakub tak z Valencie odjíždí potlučený a s nula body.

#37 Štěpán Zuda

"Závodům ve Valencii předcházely dva volné tréninky, ve kterých se nám nepodařilo nastavit motorku. V sobotu byly dvě kvalifikace a jeden závod. V první kvalifikaci jsem měl asi v pátém kole pád a tím pro mě skončila. Do té druhé jsme udělali ještě nějaké změny k lepšímu a bylo z toho 7. místo na startovním roštu. Trať ve Valencii jsem znal, ale pouze mokrou a suchá byla úplně něco jiného."

"V prvním závodě jsem se potýkal s problémy s řazením. Odstartovat se mi povedlo dobře a již ve druhé zatáčce jsem byl na 4. pozici a lehce jsme se trhli skupince za námi. Při nájezdu do druhé zatáčky ve druhém kole přede mnou spadli dva jezdci - jeden na předek, tak jsem musel změnit stopu, abych ho netrefil a druhý z výjezdu dostal highsider a já opět musel ven. V tom mne předjela celá osmičlenná skupina. Postupně jsem ztrátu stáhnul a bojoval o čtvrté místo, ale dvě kola před koncem mi před druhou zatáčkou upadla řadící páčka a já jel rovně. Kolo jsem dojel až do boxu, kde mi rychle páčku připevnili a já alespoň dokončil závod na 12. místě. To mne dost naštvalo, protože to byl druhý závod, který mi pokazila technika."

"V neděli jsme měli ranní desetiminutový Warm Up, díky kterému jsem začal motorce zase věřit. Závod jsme jeli až v 17. hodin. Start se mi povedl i přes komplikace přede mnou, kde byl pád a já se jezdcům jen tak tak vyhnul. Závod byl ihned zastaven červenou vlajkou. Po restartu závodu, který byl zkrácen na 6 kol, jsem se zapojil do skupinky osmi jezdců bojující o 6. místo. Ve druhém kole jsem v sedmé zatáčce špatně podřadil a díky pomalému výjezdu se vedle mne dostal soupeř na vnitřní stopu a já se nechal vyvézt až do kačírku. Propadl jsem se až na 11. místo a dvě kola mi trvalo, než jsem se dostal přes dva jezdce na 8. místo. I přes stíhací jízdu se mi nepovedlo dotáhnout skupinu bojující o stupně vítězů. Ze závodů si však připisuji 4+8 bodů."
#59 Jakub Gurecký

"Na trati ve Valencii jsem byl poprvé a cítil se dobře. Vyšla mi výborně kvalifikace, na rozdíl od posledních závodů. V sobotním závodě mi nevyšel ideálně start a v prvním kole jsem se propadl na sedmé místo. Rychle jsem se snažil vrátit zpátky dopředu, ale na konci třetího kola jsem udělal chybu a následoval pád. V neděli jsem chtěl napravit sobotní neúspěch, byl jsem trochu nervózní a pokaženým startem vše skončilo. Po zhasnutí světel jsem vlastní chybou neodjel ze startu a po nárazu jezdce ze zadních pozic pro mě i druhý závod skončil předčasně. Musím poděkovat mechanikům za dobře připravenou motorku. Mrzí mě, že jsem ji nedovezl až do cíle. Děkuji moc i všem, kteří mě podporují. "
Příští závody Cuna de Campeones se pojedou na okruhu v Cartageně od 11. do 12. května 2019.

Napínavé závody při MMČR Miniracing v Písku

Letošní sezóna mezinárodního mistrovství České republiky - Miniracing pokračovala závody v Písku, kam se sjela spousta závodníků. Ti nám předvedli pěkné souboje, za které by se nemuseli stydět ani ve větších šampionátech.
Mezinárodní mistrovství České republiky - Miniracing o uplynulém víkendu zavítalo na okruh do Písku, kde se jel druhý závodní podnik letošní sezóny. Ten byl vypsán jako mezinárodní mistrovství ČR ve třídách Mini GP Stock, Mini GP Open, Jawa 50 RS, Jawa 50 GP a Minimotard a mezinárodní přebor ČR ve třídě Mini GP O.

Závodní víkend byl zahájen pátečními volnými tréninky, kde se již potvrdila dobrá účast pro sobotní závody. Dobrovolných tréninků se zúčastnilo více než 30 závodníků a celkem se do Písku sjelo 42 jezdců.

Jako první vyrazili do svých závodů jezdci tříd Mini GP O a Mini GP Stock. Velice suverénní výkon zde předvedl Lukáš Kubík na stroji Ohvale 110 kategorie Mini GP O, který ovládl oba dva závody a porazil i jezdce na strojích Honda NSF 100 třídy Mini GP Stock. Za ním skončili Filip Jupánek a Dita Štipčáková. Ve stockové třídě spolu sváděli velice těsné a vyrovnané souboje Matyáš Eliáš, Dan Tureček a Petr Jonavovič. O jejich vyrovnanosti svědčí i jejich výsledné bodové ohodnocení, když získali 41, 41 a 40 bodů. Matyáš vyhrál díky vítězství ve druhém závodě, což v případě rovnosti bodů rozhodující.

Velice pěkné závody nám předvedla čtveřice jezdců Michal Prokeš, Matěj Kohout, Marek Kindermann a Aleš Eder bojující o stupně vítězů ve třídě Mini GP Open. Zejména ve druhém závodě to mezi Matějem a Michalem byl strhující souboj. Všichni čtyři jezdci zajížděli časy na kolo okolo 56 vteřin, ale Michal Prokeš se dostal na fantastických 55,7. Díky tomu si odvezl zasloužené vítězství před Matějem Kohoutem a Markem Kindermannem. To vše je skvělou pozvánkou na další závody, ve kterých se ke zmíněné čtveřici připojí i Jakub Gurecký, účastník španělské Cuny de Campeones. Ve druhé skupině se závodilo hlavně na strojích Ohvale 160, kde se prosadil zkušený Ladislav Chmelík, kterého pronásledovali Mário Zajac a Lukáš Gonos.

Stále novou kategorií je třída Minimotard a při pohledu na startovní listinu byl hlavním favoritem Martin Vincze z Maďarska. Martin ovládl loňské závody v MMČR a mistrovství Evropy ve třídě Stock a letos se rozhodl závodit v kategorii Minimotard. Martin předpoklady naplnil a suverénně vyhrál před Matějem Kohoutem a Jindřichem Škopkem.

Velice silné zastoupení jsme mohli sledovat ve třídách Jawa 50 RS a GP, kde nechyběli ani tři nováčci ve třídě RS. Start do prvního závodu se nevydařil Josefovi Macháčkovi, který ho ulil, takže dostal penalizaci pěti vteřin. Poté jsme si mohli užít hlavně souboje ve dvojicích, kde jezdce od sebe dělily jen setiny vteřiny. Šlo hlavně o dvojice Petr Plíšek / Radek Krpec, David Frydrych / Martin Hakl a Petr Kuchařík / Matěj Šimon. Ve druhém závodě předvedli pěkný souboj David Frydrych, Pavel Myslík a Vladimír Adolf, které v cíli dělilo necelých 1,5 vteřiny.

ZÁVODY V HRADIŠTI A V PÍSKU

"Letošní sezónu jedeme podle nového konceptu, takže v Písku startovaly pouze třídy Mini GP, Minimotard a Jawa 50. Už v pátečních trénincích byla hojná účast a celkem do závodů vyrazilo 42 závodníků. Pěkně osazené byly startovní rošty tříd Mini GP Open, kde bylo 16 jezdců a Jawa 50, kde startovalo 15 závodníků. Potěšila nás také účast jezdců ze školy Lukáše Peška na strojích Ohvale 160.

Celou dobu hrozilo, že bude oba dva dny pršet, ale nakonec, až na drobnou přeháňku v sobotu před kvalifikacemi, vydrželo sucho. Mechanici si během přeháňky procvičili přezouvání pneumatik, ale pořadatel rozumně posunul program o 30 minut, trať oschla a celý sobotní program proběhl na suché trati."

"Ve všech závodech jsme mohli sledovat těsné souboje a hlavně oba závody Mini GP Open byly naprosto skvělé, plné předjíždění. Je to vážně radost, když si to spolu rozdá 16 jezdců na malém okruhu. Úvodní dva podniky letošní sezóny Miniracing se určitě povedly, děkuji organizátorům a již se těšíme na příští závody do Chebu."
Matěj Smrž - předseda Komise SZM AČR

"Závody v Písku byly hezkou podívanou a kvalitu šampionátu potvrdila především třída Mini GP Open. Zde nově startovalo přes deset motocyklů značky Ohvale a to díky nové spolupráci s Lukášem Peškem. Jsem rád, že se změny technických a sportovních pravidel ujaly a do depa to přitáhlo nové závodníky. Nový koncept letošní sezóny beru jako nultý rok a se všemi poznatky budeme rozhodně pracovat. Pro rok 2020 bych rád udělal šampionát Mini Racing CZ ještě otevřenější a přístupnější všem zájemcům a školám, jako je právě ta Lukášova. Ve třídách Mini GP O, Mini GP Stock a Minimotard bych uvítal více jezdců na startu a věřím tomu, že to chce jen čas."

"Právě o třídě Minimotard nyní jednám s našim nejvýraznějším supermotovým jezdcem Pavlem Kejmarem. I on by některé závody rád využil pro svojí akademii a nám by bylo ctí, kdyby se to povedlo. V neposlední řadě musím zmínit vysokou účast u klasických závodů Jawa GP a RS. Jako vždy jsem koukal s otevřenými ústy! Děkuji Písku za poskytnutí trati a kvalitní organizaci. Budu se těšit do Chebu, kde se konečně potkají obě skupiny závodníků, tedy motocykly s "malými" a "velkými" koly."

"Stejně jako u závodů "velké silnice" budeme i u Miniracing letos pracovat na větší propagaci a medializaci těchto závodů. Standardem budou preview před a tiskové zprávy po závodech. Zároveň budeme dělat z každého závodu tato pěkná videa, podobné jako nyní přikládáme z Písku. Věříme, že to rodičům pomůže při prezentaci jejich dětí před partnery."
Třetí závody letošní sezóny MMČR Miniracing se pojedou 18. 5. 2019 na trati v Chebu. Závody budou vypsány pro všechny třídy.

TICHÁ LINKA PRO NESLYŠÍCÍ

Krajský úřad Pardubického kraje ve spolupráci s organizací Tichý svět, která již několik let pomáhá neslyšícím v České republice a poskytuje všestrannou podporu v podobě komplexních služeb pro osoby sluchově postižené, spustil od 1. 5. 2019 fungování Tiché linky – online tlumočení/online přepisu, a tím se připojil k dalším institucím v kraji, které tuto službu nabízí osobám se sluchovým postižením.

Kontaktní místo pro Tichou linku se nachází na Podatelně Krajského úřadu Pardubického kraje (dále Pk), v budově C, na adrese Komenského nám 120, kancelář č. C 116. Fungovat bude v úřední dny (pondělí, středa) v době od 8:00 – 16:30 hodin, v úterý, ve čtvrtek a v pátek v době od 8:30 hodin do 13:30 hodin.

Klienti se sluchovým postižením budou moci prostřednictvím této linky formulovat své požadavky na úředníky Krajského úřadu Pk, kteří byli proškoleni a prostřednictvím online připojení na Tichou linku se spojí s tlumočníkem znakového jazyka či přepisovatelem mluvené řeči. Bude se jednat o situace při komunikaci mezi úřadem a klientem. Tichou linku na krajském úřadu nelze využívat pro soukromé účely.

Ke spojení s Tichou linkou budou úředníci využívat notebook, se kterým se přesunou na požadované pracoviště. Pokud je to možné, doporučujeme zájemcům o tuto službu objednat si tlumočení přes Tichou linku v konkrétní záležitosti předem formou e-mailu na tichalinka@pardubickykraj.cz. Tak se kontakt zjednoduší jak pro klienta, tak pro pracovníky úřadu a předejde se delšímu čekání případně přeobjednání. V případě objednání zajistíme jak pracovníka úřadu na požadovanou problematiku, tak dojednáme čas pro tlumočení na Tiché lince.

Neslyšící klient může k vyžádání služby Tichá linka použít speciální kartičku, kterou si může vyžádat na pobočce společností Tichý svět, na adrese Jana Palacha 1552, 530 02 Pardubice 5 (více na: https://www.tichysvet.cz/). Zájemci se sluchovým postižením zde obdrží také podrobnější informace, jak mohou službu online tlumočení/přepis využít pro vyřízení běžných záležitostí či jakou formou domluvit fyzického tlumočníka. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

NETOLICKÝ: POKUD PROJDE NOVÝ STAVEBNÍ ZÁKON, NAVRHNU OKRESNÍ

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se v úterý dopoledne uskutečnil seminář na téma rekodifikace stávajícího stavebního práva. Debaty, kterou zorganizovalo hnutí Starostové a nezávislí, se kromě europoslance a předsedy Sdružení místních samospráv ČR Stanislava Polčáka a řady poslanců či zástupců Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva vnitra ČR zúčastnil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Předmětem semináře byla rekodifikace stavebního práva z pohledu jeho zpracovatelů, ale také místních či krajských samospráv.

Hejtman Martin Netolický vystoupil na semináři jako zástupce krajů a ve své prezentaci nejprve shrnul některé historické mezníky týkající se místní správy od ranně feudálního státu přes reformy ve druhé polovině 19. století až po porevoluční reformy veřejné správy a obnovení krajského zřízení. Hejtman zároveň zmínil výhody spojeného modelu veřejné správy, mezi které podle něj patří decentralizace a přenos kompetencí státu do území, naplnění principu subsidiarity, relativní nezávislost územních samosprávných celků a minimalizace rizik systémových chyb či podstatně jednodušší veřejná kontrola územních politik včetně potřebné reakce na změny požadavků.

Následně se hejtman hovořil o samotném návrhu, který v polovině dubna debatoval s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou. „Asociace krajů nikdy neřekla, že s návrhem souhlasí, to je nutné neustále opakovat, protože vnímáme připomínky měst, obcí a Sdružení místních samospráv ČR. Celkově bylo k tomuto návrhu podáno 1600 připomínek, což samo o sobě o něčem svědčí. Tento návrh jednoznačně posiluje centralizaci v oblasti stavebního práva, což je jasným krokem zpět. Ztrácí se tak výhody spojeného modelu územní veřejné správy a rozhodně není v zájmu občanů, protože negarantuje poskytování lepších služeb, ba naopak.

Zároveň je nutné si položit otázku, zda podobné neustále reformy má stát peníze, protože jednorázové náklady začínají na dvou miliardách, ke kterým je nutné připočítat přibližně 4,5 miliard ročně. Toto jsou prostředky, které chybí například ve zdravotnictví nebo dopravě,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který v rámci svého vystoupení přednesl závazek. „Pokud vláda navrhne tuto novelu, pokud ji Parlament schválí a prezident podepíše, tak Pardubický kraj navrhne legislativní iniciativu, která bude obsahovat změnu názvu specializovaného stavebního úřadu na okresní úřady pod Ministerstvem pro místní rozvoj,“ slíbil hejtman Netolický.

Ten je ve valné většině bodů ve shodě s europoslancem a předsedou Sdružení místních samospráv ČR Stanislavem Polčákem, který na semináři prezentoval názor obcí. „S celkovou rekodifikací stavebního zákona naše sdružení zásadně nesouhlasí. Integrace stavebních úřadů na obce s rozšířenou působností by směřovala ke zhoršení dostupnosti stavebních úřadů na většině venkova a znamenala by rostoucí centralizaci veřejné správy a jednoznačný úbytek kvalifikovaných pracovních sil na obcích.

Věcnému záměru stavebního zákona měla předcházet důkladná analýza, což se bohužel nestalo, “ uvedl Polčák, který však uvítal návrhy na elektronizaci, jednotné povolovací řízení a vyloučení možnost zpětně legalizovat černou stavbu. Polčák zároveň informoval o petici proti rušení stavebních úřadů z působnosti obcí.

V rámci semináři kromě hejtmana Martina Netolického a Stanislava Polčáka vystoupila také poslankyně Věra Kovářová, náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Marcela Pavlová, zástupce Ministerstva vnitra David Sláma, exposlankyně a současná pražská radní Hana Marvanová či právník a zástupce Hospodářské komory ČR František Korbel.

V současné době existuje v České republice téměř 700 obecných stavebních úřadů a řada dalších speciálních. Celkově tyto úřady zaměstnávají podle Ministerstva vnitra ČR přes 6800 pracovníků. Struktura úřadů by se podle připravované novely měla změnit, přičemž by se měl snížit počet těchto úřadů. Vzniknout má takzvaný Nejvyšší stavební úřad, kdy by stavební úředníci byli řízeni státem, a ne obcemi v přenesené působnosti jako je tomu nyní.

Chystaný nový stavební zákon má zavést například jediné řízení a celý proces digitalizovat. Záměr zákona počítá i se závaznými lhůtami, které mají znamenat, že pokud by v rámci nich nepadlo rozhodnutí, bylo by automaticky bráno souhlasné stanovisko. Návrh také vylučuje možnost zpětně legalizovat černou stavbu. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

ZVELEBOVÁNÍ LÉČEBNY V JEVÍČKU

Moderní léčebný ústav v renovovaných historických budovách, v klidném prostředí a s výbornou odbornou péčí, to je cíl Pardubického kraje v Odborném léčebném ústavu (OLÚ) Jevíčko. Po dřevěných lehárnách, přeměně bývalého dětského pavilonu na pavilon plicní rehabilitace a opravě střechy stravovacího pavilonu se nyní dostává na pavilon S a vylepšení jeho tepelně-izolačních vlastností.

„Budovy celého sanatoria postavené v letech 1913 až 1926 byly v roce 2016 prohlášeny nemovitou kulturní památkou. Myslím, že všechny dosavadní úpravy včetně rekonstrukce malebných dřevěných leháren se povedly k všeobecné spokojenosti nás jako investora, uživatelů i dozorujících památkářů. Letos 1. června se otevře pacientům pavilon plicní rehabilitace a rozjíždíme zateplení pavilonu S za 25 milionů korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Radní kraje nyní vyhlásili výběrové řízení na odborné zateplovací práce pavilonu S. „Vzhledem k tomu, že se jedná o kulturní památku, bude muset vybraná firma velkou část dřevěných kovových oken a dveří repasovat. Tam, kde to nepůjde, se budou dělat přesné rozměrové a tvarové kopie,“ řekl 1. náměstek hejtmana pro majetek a investice Roman Línek a pokračoval: „Vnější křídla oken budou osazena tepelně izolačním dvojsklem s teplým distančním rámečkem, zateplen bude strop 4. nadzemního podlaží a půda a opraveny budou i hromosvody.“

Veškeré práce se budou dělat za plného provozu v průběhu letošního a příštího roku, proto budou klást velké nároky na personál. „Plicní rehabilitace se přestěhuje do nově zrekonstruovaného pavilonu a zbytek pracovišť se bude různě stěhovat v rámci budovy. Rádi bychom tu do budoucna nabídli pacientům a zdravotníkům větší komfort i ve vnitřním uspořádání. Máme tu jednak izolační lůžka pro pacienty s TBC, ale také oddělení následné péče pro ortopedické diagnózy, fyzioterapii, rozsáhlý vyšetřovací komplement i kancelářské zázemí ústavu,“ konstatoval radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

PŘESTAVBA PORODNICE VE VARECH

Karlovarský kraj pokračuje v rekonstrukci gynekologicko-porodnického oddělení karlovarské nemocnice. Po úspěšně ukončené I. etapě přestavby zahajuje v těchto dnech II. etapu, v rámci které vzniknou moderní lůžkové pokoje šestinedělí s novorozeneckou částí. Maminky a jejich děti budou mít k dispozici 18 lůžek v plně vybavených pokojích.

V I. etapě vznikly 3 porodní boxy, přičemž součástí jednoho z porodních boxů je i speciální porodní vana určená k porodům do vody. Dále byl vybudován porodní operační sál a 6 novorozeneckých lůžek v novorozenecké části oddělení. Pro personál jsou nově k dispozici čtyři inspekční pokoje.

Ve strojovnách byly umístěny nové vzduchotechnické jednotky. „Těší mě, že už dnes mohou maminky i miminka využívat v části porodnice příjemné a komfortní zázemí v nejdůležitějších okamžicích života. Chtěla bych moc poděkovat těm ženám, které byly tolerantní k omezením způsobeným stavbou a ráda bych požádala o trpělivost i v období, než bude dokončena II. etapa rekonstrukce. Ta by měla skončit v druhé polovině listopadu,“ uvedla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.

Rozsáhlá rekonstrukce odpovídá rostoucímu počtu dětí, které v karlovarské porodnici přijdou na svět. „Dnes je totiž karlovarská porodnice nejvyhledávanější v celém kraji, a tomu odpovídají také nároky na počet pokojů i další zázemí,” řekla předsedkyně představenstva KKN Jitka Samáková s tím, že jen loni šlo o téměř 1100 dětí. Pro porovnání, v roce 2013 to bylo jen něco přes 700 narozených.

Navíc cílem rekonstrukce není jen zvýšit kapacitu porodnice, ale také přispět k pohodě budoucích i čerstvých maminek. “Klasické nemocniční prostředí a vícelůžkové pokoje bych nechala jako rekvizitu historických filmů. My chceme, aby u nás měly ženy hlavně dostatek soukromí a cítily se spíše jako doma.”

První etapa přestavby byla hotova 18. března 2019. „Během této etapy se profinancovalo celkem

49 milionu korun s DPH z celkové částky 90, 7 milionu korun s DPH. Staveniště pro zahájení druhé etapy jsme zhotoviteli předali 23. dubna, od té doby se vybavily nové pokoje a vyklidila část porodnice, kde se nyní začíná se stavebními pracemi,“ vysvětlil náměstek hejtmanky Dalibor Blažek. Stavební úpravy gynekologicko-porodnického oddělení provádí společnost Metrostav. Ta se stala vítězem zadávacího řízení, které vyhlásil Karlovarský kraj.

O budoucí podobě porodnice rozhodovali i sami zdravotníci. „Pro nás je velmi důležité, aby se v obnoveném oddělení cítily dobře nejen maminky a děti, ale také ti, kteří jim musí zajistit tu nejlepší péči, tedy lékaři a sestry. Jenom tak může být prostředí v porodnici přátelské a přitom nabízet profesionální služby,“ dodal krajský radní Jan Bureš. S kompletním ukončením rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Karlovy Vary se počítá do 19. listopadu 2019.
Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

9 MILIARD Z AU NA VYSOČINU, 500 ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ

Možnost čerpat evropské dotace představovala pro úřad Kraje Vysočina v posledních patnácti letech obrovskou příležitost, jak urychlit rozvoj regionu, modernizovat silnice nižších tříd, vybavit střední školy speciálními učebnami a zavést nové metody výuky, zkvalitnit poskytování sociálních služeb a nastartovat a realizovat úspěšně transformaci sociálních služeb, zateplit nejen pavilony nemocnic, ale postavit nové a vybavit je díky operačním programům nejmodernější diagnostickou technikou.

Další peníze se podařilo Kraji Vysočina získat na revitalizace parků u veřejných institucí, na opravy památek nebo na výměnu starých kotlů. Za patnáct let Kraj Vysočina získal téměř devět miliard korun dotací na projekty, které stály celkem více než 12 miliard. To znamená, že téměř čtyři další miliardy přidal k projektům kraj ze svého rozpočtu.

„Od roku 2005 dosáhl Kraj Vysočina, myšleno instituce, na téměř devět miliard korun v podobě evropských dotací. Díky nim se nám podařilo prozatím realizovat projekty za více než 12,5 miliardy korun. A troufám si tvrdit, že s časem nám nedochází dech a máme sílu žádat o další peníze na urychlení rozvoje našeho regionu. Od roku 2005 Kraj Vysočina díky dotacím z Bruselu realizoval stovky projektů.

Vidět jsou především ty dopravní, do kterých kraj do konce roku 2018 investoval 6,3 miliardy korun a získal dotace ve výši 4,6 miliardy korun– o nich se hodně mluvilo, psalo a řidiči je potkávali každé jaro až do podzimu, ale zapomenout nesmím ani na klíčové a pro existenci a zachování kvality služeb důležité projekty v oblasti zdravotnictví – v každé z pěti krajských nemocnic jsme proinvestovali stovky miliónů korun – stojí nové pavilony, opravené jsou lůžkové budovy, nakoupeno je špičkové přístrojové a diagnostické vybavení.

Nesmíme zapomínat na měkké projekty ve školství, rekonstrukce učeben a vybavení laboratoří, transformaci sociálních služeb, a pro Vysočinu stále aktuální kotlíkové dotace. Myslíme i na zachování historického odkazu, a tak za pomoci Evropy opravujeme expozice hradu Roštejn a na zámku v Třebíči jsme modernizovali nejen krajské expozice, ale pomohli i exteriérům. Obrovskou pomoc představují evropské peníze pro oblast informatiky a implementaci úsporných opatření v energetickém managementu našich organizací.

Mluvím o kraji jako žadateli, ale je třeba připomenout, že Kraj Vysočina je pouze jedním z mnoha možných žadatelů o dotace, dalšími klíčovými příjemci evropských dotací na životaschopné a rozvojové projekty jsou města a obce, firmy i neziskové organizace. Jen prostřednictvím ROP Jihovýchod bylo na Vysočině rozděleno mezi 322 projektů 13 miliard korun, pokud jde o města, nejlépe si v čerpání ROP dotací vedla Jihlava,“ popisuje patnáctiletou historii čerpání evropských dotací hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Mezi nejdražší projekty v oblasti školství patřila výstavba pavilonu B pro Střední průmyslovou školu Třebíč nebo Rekonstrukce a stavební úpravy Školního statku Humpolec. Oba největší projekty záchrany památkových objektů se příznivě podepsaly na současném stavu hradu Roštejn a Zámku Třebíč. Ing. Jitka Svatošová

AUTA, KTERÁ BUDOU CHTÍT I VAŠE DĚTI?

Jsou auta, která rychle skončí v zapomnění. A pak jsou vozy, které i po mnoha letech provozu stále stojí za koupi a budou sloužit ještě dlouho. Nostalgické vzpomínky na spolehlivost a výdrž tak v budoucnu řidiči mohou věnovat modelům, které by nikdo netipoval. Po deseti letech od výroby ukazují největší potenciál dlouhověkosti menší atmosférické benzínové motory, mezi diesely pak jednotky bez filtrů pevných částic. Vyplývá to z dat inovační laboratoře AuresLab, která je součástí skupiny AURES Holdings.

Přechod z emisní normy Euro 4 na Euro 5 před deseti lety pro automobilky znamenal řadu změn. „Kvůli striktním limitům se u dieselových motorů stal naprostou nezbytností filtr pevných částic, který u řady vozů později způsoboval nemalé problémy. Pro benzínové motory pak normy znamenaly nástup downsizingu, tedy malých turbomotorů, které také nebyly zvlášť v počátcích úplně bezproblémové,“ vysvětluje Stanislav Gálik, výkonný ředitel laboratoře AuresLab. Společným znakem „držáků“ tedy u benzínových motorů bývá nepřímé vstřikování paliva a většinou provedení bez turbodmychadla. U dieselů je pak zásadní provedení bez filtru pevných částic, který u řady modelů způsoboval nemalé potíže a jeho výměna je velmi nákladná. Byť jsou i některé modely, které s ním nemívají potíže.

U desetiletých škodovek jsou vyhlášené modely Fabia a Roomster s benzínovou motorizací 1.4 16V (63 kW), nebo druhá generace Octavie s motory o stejném objemu, ale nižším výkonem 59 kW. Výkonnější motor 1.6 MPI u tohoto modelu je také velmi trvanlivý. Samostatnou kapitolou jsou rovněž poslední ročníky Octavie první generace s názvem Tour, u níž byl dobrou volbou jakýkoliv motor (1.4 55 kW, 1.6 75 kW, 1.8T 110 kW, 1.9 TDI 74 kW). Naftovým motorizacím pak vládne legendární Octavia 1.9 TDI s kódem motoru BXE (77 kW). Benzínové verze lze pořídit od 90 tisíc Kč, naftové od 120 tisíc.

Velmi podobná je situace u Volkswagenu, se kterým Škoda díky koncernové spřízněnosti motory sdílela. Vedle nešlápnete u vozů s motory 1.4 16V (59 kW a 63 kW, ne FSI nebo TSI), které se montovaly do Polo, Golf a Golf Plus, nebo 1.6 16V (75 kW, ne FSI), jež najdete v modelech Golf, Golf Plus, Jetta, Touran a Passat. Zárukou dlouhověkosti je i v Audi A3. Diesel 1.9 TDI BXE (77 kW) pak figuroval i v modelech Golf, Jetta, Touran a Passat.
„Statisícové nájezdy u těchto motorů nebývají problém, a vzhledem k počtu vyrobených kusů jsou i náhradní díly poměrně levné,“ říká Stanislav Gálik. „Nesmrtelné“ vozy ale najdeme i mimo německý koncern.

Mezi nejspolehlivější Fordy patří dvojice Fiesta a Focus. Menší model s benzínovou motorizací 1.25 (44 i 60 kW), větší pak s motorem 1.6 (74 kW). Ceny začínají na 90 tisících. U korejské dvojice automobilek Kia a Hyundai pak podle dat AuresLab neprohloupíte s benzínovým motorem u modelů Kia Picanto, Rio, Cee’d, Venga nebo Hyundai i20, i30 a ix20.
Italské výrobce zastupuje Fiat, kde nejméně poruch vykazují jakékoliv benzínové modely Panda, Grande Punto, Punto Evo, 500 nebo Bravo. Pandy se přitom dají pořídit už od 60 tisíc Kč.

U francouzských značek pak vynikají vozy s motorem 1.2 (55 kW), jímž byly osazeny Renaulty Clio, Clio Storia, Kangoo a Thalia, nebo 1.6 (74 a 81 kW), které automobilka Renault nasazovala do modelů Mégane nebo Fluence. Spolehlivá jsou i kolínská dvojčata Peugeot 107 a Citroen C1. Mezi naftovými motory pak vládne jednotka 2.0 HDI (100, 103, 110 a 120 kW) a příliš nezáleží, jestli v Citroenu C5, C4 Picasso nebo Grand C4 Picasso, případně v Peugeotech 308, 407, 3008 nebo 5008.
Švédská Volva byla vždy hlavně synonymem bezpečnosti. Modely C30, S40 a V50 s libovolným benzínovým motorem bez turbodmychadla nebo s dieselem 2.0 a 2.4 řidičům ovšem budou sloužit ještě hodně dlouho. Stejně tak modely V70 a S80 s benzínovým motorem 2.0 bez turbodmychadla nebo se čtyřválcovým i pětiválcovým dieselem 2.0 a pětiválcovým dieselem 2.4.

Na závěr se pak AuresLab zaměřil na vozy značky Mercedes, která dala vzniknout dnes již legendárnímu nezničitelnému modelu W 123, zvanému „piáno“. Z desetiletých vozů si tak stojí nejlépe třídy C a E s benzínovými čtyřválci bez přímého vstřikování nebo s naftovými čtyřválci OM646 (obojí se pozná podle emisní normy Euro 4). U menších modelů tříd A nebo B pak stačí zvolit jakýkoliv benzínový motor.

Analýza AuresLabu zabrousila i o dekádu dále. „Nejčastěji jsou takto staré vozy škodovky a volkswageny, častěji benzínové. Za tak dlouhou dobu však už do hry mnohem více vstupuje opotřebení konkrétního kusu a jeho údržba. Jen málokdo dokáže za levný peníz uservisovat třeba Citroen C5 nebo šestiválcové turbodieselové Audi,“ vysvětluje Gálik. Přesto lze podle něj pořídit za 50 tisíc Octavii nebo Golfa a s dobrou péčí je později za podobné peníze i prodat.

O AuresLab: Inovační laboratoř AuresLab v rámci skupiny AURES Holdings zastřešuje inovační projekty. Od založení na počátku roku 2018 již představila několik úspěšných projektů jako prodej investičních vozů Mototechna Classic, službu dlouhodobého pronájmu Mototechna Drive nebo aplikaci pro řízení skladových zásob vozů pomocí umělé inteligence Stock Allocation. Výkonným ředitelem AuresLab je Stanislav Gálik, který dříve působil také na pozici poradce pro inovace v rámci České spořitelny, je v oboru start-up projektů a inovací již zkušeným manažerem, v minulosti založil a posléze úspěšně prodal módní značku Galard a spoluzaložil inovační centrum Unifer. Vojtěch Šprdlík, Narrative Media

SPÁNKOVÁ MEDICÍNA, ŘEŠÍ PORUCHY SPÁNKU

Nové pracoviště s výstižným názvem Institut spánkové medicíny, centrum diagnostiky a léčby poruch dýchání ve spánku, otevřela Léčebna dlouhodobě nemocných Rybitví. Provoz centra zahájil radní pro oblast zdravotnictví Ladislav Valtr.

„Se znalostí trendů rozvoje medicíny a demografických změn v populaci považuji za důležité, abychom se mnohem více zabývali také rozvojem zdravotnických služeb mimo akutní péči. V tom pak shledávám příležitost pro širší nabídku služeb našich zdravotnických zařízení v oblasti následné péče. Toto spánkové centrum je jedním z příkladů. Kvalitní spánek je samozřejmě velmi důležitý pro všechny.

Včasná diagnostika a léčení poruch však může velmi pomoci především v případech závažnějších poruch spánku či dýchání, které člověka již i významně zdravotně ohrožují a takových případů není málo. Je proto možná symbolické, že nové centrum spánkových poruch vzniklo právě v léčebně dlouhodobě nemocných. Stává se tak navíc prvním centrem v kraji, které nabízí pomoc v celé škále spánkových poruch pro širokou veřejnost,“ uvedl radní Pardubického kraje Ladislav Valtr.

Nové centrum je akreditované Českou společností pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. „Zájem o tyto služby při dostatečném spádovém území registrujeme opravdu velký, nyní se nám podařilo uzavřít smlouvy se zdravotními pojišťovnami, takže předpokládám plné vytížení centra,“ řekl radní Valtr.

„Zařízení je dle platných kritérií 2. nejvyšším akreditovaným zařízením a jediným akreditovaným ventilačním centrem v Pardubickém kraji. Je oprávněno vyšetřovat a diagnostikovat dospělé pacienty s poruchou spánku a indikovat ventilační léčbu ve všech režimech,“ sdělila ředitelka LDN Rybitví Jana Tomšů.Tomáš Drechsler, oddělení komunikace a vnějších vztahů