iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Křesla Britů v Bruselu si rozdělí členové EU

Pokud Velká Británie přistoupí k brexitu, nastane v Evropském parlamentu několik změn. Britští poslanci ho opustí a zatímco matadoři jako europoslanec Nigel Farage dostanou odstupné, nováčci budou mít smůlu. Po odchodu Britů také v parlamentu ubude křesel a členské státy si rozdělí 27 z nich. Způsob už je ovšem na nich.

V otázce brexitu není stále nic definitivní. Nicméně vzhledem k tomu, že britská premiérka Theresa Mayová dostala na středečním summitu flexibilní odklad odchodu z Evropské unie s deadlinem 31. října, se její země téměř jistě zúčastní květnových voleb do Evropského parlamentu (EP). „Nejdůležitější ze závěrů summitu je bod tři, který říká, že Velká Británie musí uskutečnit evropské volby, nebo ratifikovat dohodu. Pokud by k tomu nedošlo, nastane 1. června divoký brexit, což si ale nikdo z nás nepřeje,“ uvedl po summitu český premiér Andrej Babiš.

Brexit se odkládá do 31. října. Británie ale může z EU odejít i dřív

Na první variantu už se ostatně připravila jedna z hlavních tváří tábora lobbujícího za vystoupení Spojeného království z Unie. Známý europoslanec Nigel Farage v pátek zahájil předvolební kampaň své nové Strany pro brexit. Bývalý lídr protiunijní Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) při tom prohlásil, že starobylé politické strany v zemi „musí pocítit hněv příznivců brexitu“. Farage věří, že jeho nová strana může eurovolby v Británii vyhrát. Oficiální stránky své strany si však hned nezaregistroval, čehož okamžitě využili vtipálci a voliče vyzývají, aby Farage zastavili:

Členové UKIPu už Farageovu partaj nicméně označili za automobil, který ho má jen dovézt opět do Evropského parlamentu, kde staronový europoslanec stejně nevydrží déle než pár měsíců. Tedy v případě, že se brexit opravdu podaří uskutečnit.

Ve chvíli, kdy Britové definitivně opustí Evropskou unii, totiž svá místa v EP vyklidí i britští europoslanci. A to bez ohledu na okolnost, která zatím není jasná - podobu brexitu. Jak při spořádaném odchodu, tak při tom divokém se Britové se svými funkcemi rozloučí.

„Poslanci Evropského parlamentu z Velké Británie budou voleni na stejné období jako poslanci ze všech ostatních členských zemí, tedy na pět let. Jejich mandát nicméně zanikne vstupem smlouvy o vystoupení z EU v platnost, popřípadě datem vystoupení z EU bez smlouvy,“ vysvětluje pro iDNES.cz tisková atašé Evropského parlamentu Iva Laňová.

Nehrozí tak podle ní situace, že by Britové ovlivňovali dění v Unii i v době, kdy už z ní jejich domovina dávno odešla. Po volbách se však budou podílet třeba na nové podobě Evropské komise. Farage, který je europoslancem už dvacet let, se také na rozdíl od nově zvolených zástupců Velké Británie do Londýna vrátí se štědrým odstupným.

Na to má nárok každý poslanec, který v Evropském parlamentu strávil alespoň rok. „Tento nárok odpovídá jednomu měsíčnímu platu za každý rok výkonu mandátu. Maximální doba trvání tohoto příspěvku je čtyřiadvacet měsíců a minimální odchodné je šest měsíců,“ pokračuje Laňová.

Upozorňuje přitom, že kromě europoslanců, kteří v EP odsloužili méně než rok, na odškodné nemají nárok ani ti, kteří mezitím získali mandát v jiném parlamentu nebo dostali nějakou veřejnou funkci. V současnosti v Evropském parlamentu sedí 750 poslanců a předseda Antonio Tajani a Britové v něm mají 72 zástupců. Poté, co se s EU rozloučí, nastane přerozdělování jejich křesel, ale ne všech. Evropská rada totiž na konci loňského června oznámila, že se pobrexitový parlament zmenší. Celkem si tak ostatní členské země poměrně rozdělí 27 mandátů.

Mayová zase zklamala, říkali si lídři při odjezdu z Bruselu

Nejvíce jich získá Francie a Španělsko, oběma zemím přibude pět křesel. Po třech pak dostanou Italové a Nizozemci, dvě křesla dostane Irsko. A o jednoho europoslance více budou mít v budoucnu Dánové, Finové, Estonci, Švédové, Chorvaté, Slováci, Rakušané, Poláci a Rumuni.

Podle jakého klíče své nové vyslance v EU vyberou, už je podle Laňové na jednotlivých členských zemích. „Stejně jako organizace voleb do EP podléhá národním volebním pravidlům, i o způsobu doplnění dodatečných křesel budou rozhodovat národní volební pravidla dané země,“ podotýká.

Politiky zmíněných států tak v případě brexitu čeká debata, zda vyhlásí doplňovací volby nebo třeba vyberou kandidáta, který v květnových eurovolbách skončil „pod čarou“.„Primárně se domnívám, že se členské země rozhodnou, že jejich případné křeslo vznikne už teď v květnu. Vlády se budou snažit minimalizovat náklady a vyhlášení doplňovacích voleb by bylo velmi nepopulární rozhodnutí,“ míní expertka na evropskou integraci a historička Běla Plechanovová z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

EXŠPION RUSKA A JEHO ASISTENT ZEMŘELI PĚT DNŮ PO SOBĚ

Někdejší ředitel ruské Federální služby bezpečnosti (FSB) Nikolaj Kovaljov a jeho asistent Sergej Šamarin zemřeli tento měsíc pouhých pět dní po sobě, navíc za podivných okolností. Některá ruská média spekulují o jejich úmyslném zabití.
Devětašedesátiletý Nikolaj Kovaljov, který byl ještě před Vladimirem Putinem ředitelem FSB, zemřel v Moskvě 5. dubna. Pouhých pět dní poté byl v ruském parlamentu nalezen mrtvý i jeho věrný spojenec, jedenašedesátiletý Sergej Šamarin. Oba muži byli dříve špióni sovětské tajné služby KGB.

Šamarin zemřel náhle ve své kanceláři v budově ruského parlamentu, uvedl list Moskovskij Komsomolec. Muž měl údajně na sobě krevní sraženinu. Prezident Putin vyjádřil „velkou lítost“ nad ztrátou Kovaljova, který vedl FBS v letech 1996 až 1998 pod tehdejším prezidentem Borisem Jelcinem.

Údajně zemřel na infarkt. Krk Putinova exporadce ale nese známky rdoušení

Obě úmrtí jsou považována za „podivná“. Kovaljov byl podle některých zdrojů „dlouhodobě nemocný“, podle jihých byl „aktivní“ až do své smrti. Novinář a politický komentátor Sergej Parchomenko napsal, že „v ruské Státní dumě se odehrávají zajímavé události“. „Něco se děje,“ poznamenal také publicista a literární kritik Nikolaj Podosokorskij. Jejich komentáře vyvolaly na sociálních sítích spekulace o cizím zavinění. Rusko v posledních letech zaznamenalo řadu „předčasných úmrtí“ vysoce postavených činitelů.

Další podezřelá úmrtí v Rusku:

• Bývalý ruský ministr pro tisk a mediální poradce prezidenta Vladimira Putina Michail Lesin, který za kontroverzních okolností zemřel v roce 2015 ve washingtonském hotelu, měl zlomeninu obvykle spojovanou se rdoušením.
• V listopadu 2018 zemřel šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov. Ruské ministerstvo obrany bez upřesnění uvedlo, že 63letý Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle jiných zdrojů podlehl rakovině. Stalo se to ovšem půl roku po neúspěšném pokusu o otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii.

KIM CHCE PŘIJATELNOU DOHODU S USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un je připraven na třetí summit s Donaldem Trumpem, pokud Spojené státy budou do konce letošního roku schopny nabídnout podmínky dohody, které by byly přijatelné pro obě strany. Kim se tak vyjádřil ve svém pátečním večerním projevu na zasedání parlamentu KLDR, informovala severokorejská oficiální tisková agentura KCNA.

Kim a Trump se poprvé sešli na historickém summitu v Singapuru loni v červnu. Jejich druhé setkání v únoru ve Vietnamu ale ztroskotalo na tématu sankcí, které byly na KLDR uvaleny za její jaderné a raketové zbrojní programy, a schůzka skončila předčasně bez dohody.

Kim ve svém projevu svedl vinu za neúspěch summitu na „jednostranné požadavky Spojených států“. Zároveň ale zdůraznil, že jeho osobní vztahy s americkým prezidentem zůstávají nadále dobré. Trump krátce po skončení schůzky tvrdil, že Pchjongjang na summitu požadoval, aby byly v podstatě zrušeny všechny sankce, a neprojevil ochotu vzdát se zcela svých zbrojních programů, na což americká strana nemohla přistoupit. KLDR tvrdí, že požadovala jen zrušení sankcí týkajících se civilní ekonomiky.

„V Hanoji Spojené státy přišly s naprosto nerealizovatelnými plány a nebyly ochotny si s námi sednout a problém řešit,“ podotkl Kim. Podle severokorejského vůdce je zapotřebí, aby Washington změnil způsob uvažování, teprve pak bude možné pokračovat v jednání. Kim přitom varoval, že zhroucení rozhovorů se Spojenými státy zvyšuje riziko návratu k napjaté situaci z minulosti. Trump ve čtvrtek prohlásil, že o odvolání sankcí proti Severní Koreji neuvažuje. Možnému třetímu summitu se ale nebrání. Dodal, že je nutné v řešení situace na Korejském poloostrově postupovat krok za krokem.

MILIARDÁŘE VÍTKA ŽALUJE FOND USA A BYZNYSMENI Z MOSTECKÉ

Čtvrtého nejbohatšího Čecha Radovana Vítka zřejmě čeká velká právní bitva. Od středy spolu se svou matkou Miladou Malou čelí žalobě podané v americkém New Yorku, za kterou stojí tamní fond Kingstown a společnost Investhold. Tu ovládá dvojice podnikatelů Marek Čmejla a Jiří Diviš, známí z kauzy Mostecké uhelné společnosti. Po Vítkovi požadují skoro 70 miliard korun.

Čmejla i Diviš jsou v kauze Mostecké uhelné společnosti pravomocně odsouzeni švýcarským soudem. Na žalobu na Radovana Vítka jako první upozornil Deník N, MF DNES má k dispozici její kompletní znění. Vítek podle ní před pěti lety při ovládnutí společnosti Orco prostřednictvím J&T Banky připravil americký fond o peníze. Kingstown byl podle žaloby kolem roku 2013 jedním z největších akcionářů Orca – držel ve společnosti podíl přes dvanáct procent.

Čmejlův a Divišův Investhold zase údajně roky financoval Vítkovo podnikání. Místo slíbené dělby zisků však údajně Vítek české byznysmeny o investované peníze připravil. Kingstown proto spolu s Investholdem požadují od Vítka a spol. vyplacení téměř sedmdesáti miliard korun, což je trojnásobek údajně způsobené škody.

Nemovitosti pod cenou

Žalovanými jsou kromě zmíněné Vítkovy matky Milady Malé a miliardářovy realitní vlajkové lodi, společnosti CPI Property Group, rovněž J&T Banka, Poštová banka a pět dalších osob. Mezi nimi například Jean-Francois Ott, který měl spolu s Malou Vítkovi pomoci získat skrytě kontrolu nad Orcem.

Miliardář Vítek naštval švýcarské lyžaře, kvůli dotacím zastavil vleky

Podstata podvodu podle žaloby spočívala ve dvou krocích. Nejprve Vítek – pomocí nastrčených firem a bílých koní – Orco ovládl a poté z něj vyvedl nejcennější majetek.

„Vítek způsobil, že Orco prodalo svá nejcennější aktiva (především nemovitosti) jeho spolupracovníkům a komplicům za nižší než tržní ceny,“ stojí v žalobě. J&T Banka podle ní pomohla pro miliardáře vytvořit síť skořápkových firem, které měly sloužit k podvodům a v některých případech do nich coby manažery nebo akcionáře dosadila i své zaměstnance.
CPI nebyla zatím dle jejich vyjádření uvedená žaloba procesně doručena, společnost obvinění každopádně odmítá, navíc je toho názoru, že Spojené státy americké nemají pro takovou žalobu jurisdikci.

„CPI Property Group připomíná, že v současné době již vede s Kingstown soudní spor v Lucembursku. Podání žaloby ve Spojených státech amerických je pouze snahou domáhat se neoprávněného prospěchu a vyvíjet nátlak. Využijeme veškeré právní prostředky, abychom bránili sebe, své akcionáře a investory,“ píše společnost na svých internetových stránkách.

J&T Banka pak uvedla, že si není vědoma jakéhokoliv pochybení. „Případ společnosti ORCO již v minulosti prověřovala lucemburská komise pro cenné papíry CSSF... Případ byl ze strany komise uzavřen s tím, že CSSF neshledala žádné porušení právních předpisů ze strany J&T,“ uvedla společnost.

Nejbohatší Češi: Kellner na vrcholu, Babiš zchudl a Komárek přeskočil Vítka

Hrané hádky s podnikateli

Na sto osmi stranách žaloby je zevrubně popsán nejen vzestup Vítkova podnikatelského impéria včetně postav, které mu s jeho byznysem pomáhaly, ale rovněž způsob, jakým se miliardář údajně snažil ze sebe setřást podezření, že se svými partnery hraje nefér hru. „V maskování svých kriminálních aktivit šli Vítek a spol. tak daleko, že předstírali hádky na zasedáních správní rady nebo během obchodních obědů,“ stojí v žalobě.Autoři žaloby tvrdí, že dokonce neváhal předstírat hádku s podnikateli, kteří přitom zřejmě pracovali v jím nastrčených společnostech.

HAVLÍČEK VÍCE PREMIÉREM PRO EKONOMIKU?

Premiér Andrej Babiš uvažuje o zřízení postu vicepremiéra pro ekonomiku. Ministrů by bylo stejně, navýšil by se počet místopředsedů vlády. V současném kabinetu je prvním místopředsedou vlády ministr vnitra Jan Hamáček a místopředsedou ministr životního prostředí Richard Brabec. Třetím by mohl být Karel Havlíček, nástupce ministryně průmyslu Marty Novákové.

„Uvažuji o tom. Ještě jsem se ale finálně nerozhodl,“ odpověděl v rozhovoru v sobotních Lidových novinách (LN) premiér na otázku, zda bude Havlíček také vicepremiérem pro ekonomiku.

Babiš navrhl Havlíčka do čela ministerstva ve středu. Nováková v únoru čelila silné kritice poté, co důvod pro drahá mobilní data v Česku hledala v přílišném využívání bezdrátových wi-fi sítí. Kritika zesílila po nedávném incidentu, kdy zástupce Tchaj-wanu musel na žádost čínského velvyslance opustit setkánízahraničních investorů se zástupci ministerstva. Havlíček nyní působí jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jako o novém ministrovi se o něm spekulovalo dlouho.

„Pro mě je důležité, aby byla zachována kontinuita zejména v oblasti vědy, tedy moje odpovědnost za výzkum, vývoj a inovace. Tady jsme udělali obrovský kus práce, ale další nás čeká. To je spojeno s ekonomickými opatřeními, která musíme řešit napříč resorty. Svým způsobem už tedy moje role jako místopředsedy inovační rady je jakýsi malý místopředseda pro vědu a ekonomiku,“ řekl Havlíček listu k možné pozici místopředsedy vlády.

Vedle Havlíčka bude novou tváří v kabinetu Vladimír Kremlík, který má nahradit ministra dopravy Dana Ťoka. Další změny ve vládě v tuto chvíli Babiš „na stole“ nemá, řekl listu. Tradice vicepremiérů pro ekonomiku se pojí hlavně se sociálnědemokratickými ministerskými předsedy. V éře Bohuslava Sobotky byl vicepremiérem pro ekonomiku on sám.

DIPLOMAT NOVÉHO ZÉLANDU NATÁČEL KOLEGY NA TOALETĚ V USA

Skrytou kamerou snímal uživatele toalety na novozélandské ambasádě ve Washingtonu. Této obžalobě čelí u soudu bývalý novozélandský vojenský přidělenec Alfred Keating. Ten obvinění odmítá, opustil ovšem kvůli němu armádu. Hrozí mu až rok a půl vězení, uvedla CNN.

Malou kameru někdo zabudoval do topení v koupelně ambasády, kam chodil mužský i ženský personál zastupitelského úřadu. Našli ji 27. července 2017 poté, co vypadla ze svého úkrytu. V té době působil na velvyslanectví v jedné z nejvyšších pozic nyní 59letý Keating. A také dalších přibližně šedesát zaměstnanců, napsal list The Japan Times.
Keating patřil k nejvýznamnějším členům armády, byl i asistentem náčelníka námořnictva. Obvinění odmítl již loni v březnu. Ve stejné době odešel z ozbrojených sil.

V pondělí poprvé stanul před soudem v Aucklandu. Očekává se, že proces s ním potrvá kolem dvou týdnů.
Kamera aktivovaná pohybem byla podle obžaloby umístěna tak, aby natáčela lidi na záchodě. Údajně nesloužila ke špionáži, ale zřejmě jen soukromým účelům toho, kdo ji nainstaloval.

Policie přepodkládá, že zařízení vydrželo v koupelně několik měsíců. Jeho paměťová karta obsahovala přes 20 souborů a dalších více než 700 smazaných. Podle deníku New Zealand Herald to řekl prokurátor Henry Steele. Ten dodal, že vyšetřovatelé začali podezřívat Keatinga poté, co prozkoumali záznamy z elektronických karet, které k pohybu po budově používali zaměstnanci.

Mnohé napověděly také snímky z kamer. Na nich vstupuje na toaletu muž s černými hodinkami Fitbit a to přibližně v době, kdy byla kamera aktivována rukou v modré latexové rukavici. U Keatinga hodinky Fitbit vyšetřovatelé našli a zabavili, upozornil Steele.

Doplnil, že mužská DNA objevená na paměťové kartě kamery je s mimořádně vysokou pravděpodobností Keatingova.
Toho však v USA chránila před stíháním diplomatická imunita. Do vlasti se vrátil v listopadu 2017 a vzápětí mu tam policie prohledala dům. Z jeho notebooku zjistila, že navštívil internetovou stránku bezpečnostní firmy BrickHouse Security, jejíž logo bylo na kameře. Na internetu také hledal informace o tom, jak kameru nastavit.

Keatingův právník Ron Mansfield tvrdí, že obvinění jsou slabá a opřená pouze o nepřímý důkaz. „Důkaz neříká, kdo to udělal a rozhodně neříká, že to byl pan Keating,“ uvedl. V březnu vyšlo najevo, že dva muži nainstalovali skryté kamery do 30 hotelů v deseti jihokorejských městech. V choulostivých pozicích tak tajně nahráli přes 1600 hostů. Záznamy za peníze zveřejňovali na internetu.

AKTIVISTKY Z FEMEN SE VRHLY KVŮLI POTRATŮM NA MINISTRA NĚMECKA

Dvě aktivistky z feministického hnutí Femen se v pátek večer vrhly na německého ministra zdravotnictví Jense Spahna. Pobouřila je chystaná studie za miliony eur, která má zkoumat psychické následky, jež údajně nesou ženy po absolvování potratu. Tyto studie však již existují a negativní následky nepotvrdily, argumentují kritici.

Spahn v pátek večer vystoupil s projevem v Dithmarschenu na severu Německa, když k pódiu přiběhly dvě mladé ženy vysvlečené do půl těla, informoval deník Die Welt. Na kůži měly nápisy „Moje břicho patří mně“ a „Moje tělo, moje volba“ a po Spahnovi házely kusy papíru.

Podle Femenu byly na lístcích napsány příklady, jak by šlo lépe využít pět milionů eur (128 milionů korun), které Spahnovo ministerstvo za studii zaplatí. Femen Spahna kritizuje za to, že mohl peníze použít k ochraně zdraví a práv žen, místo aby financoval výzkum zaměřený na popírání svobody jejich volby.

Kritici Spahnovy studie zdůrazňují, že takové výzkumy již existují a vliv potratů na psychické zdraví žen nepotvrdily. Přesto však údajné mentální problémy politici často využívají jako argument k zakázání potratů, upozorňuje The New York Times.

„Na mě si se svlékáním nepřijdete,“ pouze vzkázal polosvlečeným aktivistkám Spahn. Tento politik z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové se nijak netají svou homosexualitou, předloni v prosinci se oženil se svým dosavadním partnerem. Kromě Spahna zkušenost s členkami Femen má také například ruský prezident Vladimir Putin, český prezident Miloš Zeman nebo bývalý italský premiér Silvio Berlusconi.

Hnutí Femen vzniklo v roce 2008 a proslulo akcemi polonahých aktivistek na Ukrajině, v Rusku a později i ve zbytku Evropy. Hnutí se na svém webu hlásí k boji za práva žen a proti autoritářským režimům, jeho cílem je „úplné vítězství nad patriarchátem“. K protestům Femen využívá tzv. „sextremismus“, tedy politickou provokaci skrze ženskou nahotu.

POŽÁRŮM V KALIFORNII MAJÍ ZABRÁNIT KOZY

Místostarostka Nevady Reinette Senumová přišla s nápadem, jak předejít požárům v Kalifornii. Chce totiž pronajímat stáda koz, která budou požírat vegetaci a vytvářet tak průseky proti požáru. Prostředky začala sbírat už v prosinci prostřednictvím kampaně Goat Fund Me. O jejím záměru informovala televize CNN. Nekontrolované požáry jsou v Kalifornii velký problém. Většina velkých požárů ve Spojených státech postihla právě tento stát. Společně se změnou klimatu se tento jev jen zhoršuje.

Město Nevada je vůči ohni obzvlášť zranitelné. Je v něm hodně dřevěných domů a navíc sousedí s lesy.
Místostarostka Reinette Senumová tvrdí, že ve městě je až 450 akrů plných přerostlé a těžko konzumovatelné vegetace. Rozhodla se tak zahájit kampaň Goat Fund Me, která vybírá peníze na pronájem koz.„Požár v Paradise, která leží jen 120 kilometrů od Nevady, mne donutil jednat,“ sdělila místostarostka portálu CNN.

Nasazení koz proti požárům je v Kalifornii a dalších státech rostoucí trend. „Zájem o kozy je na vrcholu,“ řekl CNN Johnny Gonzales, ředitel Správy životního prostředí a majitel tisícového stáda. V lokalitě vznikají i specializované firmy, které zvířata pronajímají.

„Kozy mají neustále chuť k jídlu. Mohou spořádat 3 až 5 kilo jídla denně, což je téměř desetina jejich hmotnosti,“ tvrdí Gonzales. Jeho kozy jsou na městské prostředí zvyklé a speciálně trénované, aby se nebály troubení aut a policejních sirén.

Gonzalezovy služby využívají například hasiči z Anaheimu. „Kozy zhltají vysokou trávu, keře i malé stromy. Jsou obratné a odolné, mohou pracovat ve skalnatém terénu,“ sdělil jejich tiskový mluvčí Daron Wyatt. „Jsou vysoce efektivní metodou pro čištění vegetace. Navíc je to ekologické,“ dodal.

„Kozy jsou v konzumaci keřů přeborníci. Snědí i ty, které ostatní zvířatům nechutnají,“ sdělila expertka Lynn Huntsingerová, profesorka ekologie a managmentu na Kalifornské univerzitě. Podporuje také nasazení dobytka a ovcí za účelem prevence požárů. „S kozami se skot a ovce skvěle doplňují, jedí jiné rostliny,“ dodala.

Místostarostka říká, že kampaň Goat Fund Me byla velmi úspěšná. Místní obyvatelé přispěli více než 26 000 dolarů (590 000 korun). Senumová chce získat další finance z vládních grantů. „Říkám, že čím víc vybereme, tím víc se budeme pást. Průseky ve vegetaci budeme muset vytvářet každý rok, teď to ale bude snažší,“ řekla CNN.

DESÍTKY MIGRANTŮ Z LODÍ U MALTY ROZDĚLÍ EU, NEJVÍCE NĚMECKO

Více než 60 migrantů, které na začátku dubna zachránila loď u libyjského pobřeží, si podle agentury AP mezi sebe rozdělí Francie, Německo, Portugalsko a Lucembursko. Plavidlu německé neziskové organizace Sea-Eye, které už více než týden čeká u maltského pobřeží, však Malta zakotvit ve svém přístavu nepovolí.

Libyjci prý nereagují na tísňové volání. Němci tak migranty vezou do Evropy

Na palubě lodi Alan Kurdi se momentálně nachází 62 zachráněných migrantů, včetně žen a dětí, a 17 členů posádky. Zakotvit ve svých přístavech plavidlu zakázala kromě Malty také Itálie a Libye. Běžence na pevninu přepraví maltské lodě, odtud pak poputují do hostitelských zemí.

Berlín i Paříž už v pátek oznámily, že jsou ochotny přijmout část běženců na palubě lodi Alan Kurdi. Do Německa by mělo poputovat 22 migrantů, do Francie dalších 20 zachráněných. Organizace Sea-Eye už minulý varovala, že situace na lodi je kritická. Maltského premiéra Josepha Muscata vyzvala, aby plavidlu neprodleně otevřel přístav. Kvůli zhoršujícímu se počasí byly podmínky na palubě lodi obtížné a do oblasti se blížila bouře.

Italské úřady souhlasily pouze s tím, že z lodi evakuují dvě děti ve špatném zdravotním stavu a jejich matky, informovala agentura ANSA. Tento krok ale organizace, jíž loď patří, kritizovala - podle ní není možné násilně rozdělovat rodiny.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini minulý týden do Berlína vzkázal, že s řešením problému se zachráněnými migranty musí přijít Německo. Podle něj to vyplývá z logiky věci, protože jde o německou loď plující pod německou vlajkou, která bezpochyby věděla, že Itálie do svých přístavů plavidla neziskových organizací se zachráněnými uprchlíky nevpouští.