iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Knihu Hradu křtil Zeman, vydal sponzor Řádu národa

Za vydání knihy o Lánské oboře Hrad zaplatil firmě, která jinak vydává pouze Listy Řádu národa. Tedy věstník spojený se skupinou, která například slavila výročí sto let Československa v den narozenin Adolfa Hitlera. Za zakázku dal stíhaný šéf Lán 1,4 milionu z veřejných peněz, nakladatel pak sponzoroval kampaň nacionalistické strany velebící Putina.

Když prezident Miloš Zeman vloni v listopadu ve svém sídle křtil knihu nazvanou Lánská obora v proměnách času, byla to velká sláva. „Přečetl jsem si knihu o Lánské oboře, a protože je krásná, tak ji budu číst podruhé, a to o Vánocích, protože nikdy jindy na to není čas. Je málo knih, které si zaslouží, aby je člověk četl dvakrát,“ chválil Zeman nově vydanou publikaci v oficiálním projevu zveřejněném i na stránkách Hradu.

Takto se stíhaný Miloš Balák nechal zvěčnit na úvodní stránku knihy o Lánech vydané Hradem za veřejné peníze. V křesle a s loveckým psem. Radoval a fotil se s ním šéf obory Miloš Balák, který je stíhaný za manipulaci hradních zakázek, a přesto ve funkci zůstává. Zeman je na knihu, kterou Balák zařídil, tak pyšný, že ji od té doby rozdává hradním návštěvám.

MF DNES ovšem zjistila, že nakladatelem knihy se za neprůhledných okolností stala společnost Česká marketingová, u níž není dohledatelné, že by někdy vydala jedinou další knihu. Zato se ještě vloni v srpnu na svém webu chlubila, že je vydavatelem Listů Řádu národa, věstníku nacionalistického hnutí, které úzce spolupracuje se zpěvákem Tomášem Ortelem.

U ruského ambasadora

Hrad zakázku za 1,4 milionu korun, která knihu zahrnuje, uzavřel před předloňskými parlamentními volbami. A Česká marketingová poslala Řádu národa dar na kampaň. Straně velebící putinovské Rusko věnovala sto tisíc, celou pětinu peněz, kterou za volby partaj utratila.

Kauza Lány

• Šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka a manažera kladenské stavební firmy Energie – stavební a báňská policie obvinila předvloni v červnu. Z manipulace zakázky za desítky milionů korun na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava, která je přímo v oboře.

• MF DNES zjistila, že zpevňovací práce za stamiliony nebyly podle posudků geologů vůbec potřeba.

• Mynář to označil za nesmysl. Pak ovšem další zpevňování za 40 milionů zastavil. Hrad přesto tvrdí, že práce jdou dle plánu.

• Podle analýzy MF DNES navíc stovky milionů ze sídla prezidentů putovaly k firmám, které mají blízko k hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi nebo lidem, které do Lán dosadil. Propojení na někoho z Hradu či jiné nesrovnalosti našla MF DNES u zhotovitelů 25 zakázek za téměř 440 milionů.

• Pro Lány pracovali například právníci, kteří předtím Mynářovi radili s dotacemi na jeho penzion, nebo sponzoři kampaně Miloše Zemana či jejich dcera.

• Balák také v posledních letech vyplatil více než osm milionů korun skupině neprůhledných firem za myslivost nebo pěstební práce. Společnosti mají ukrajinské majitele a latinské názvy, ale také většinou sídlí v jednom paneláku.

• Policie přitom v Lánech šetří i další zakázku. Detektivy zajímá podle nich násobně předražené oplocení.

Řád vede expolicista Josef Zickler, který se před lety prohlásil za velmistra a sídlí v jedné z budov ruské ambasády. Jak dříve informovalo Aktuálně.cz, pronájem zařídil Zemanův přítel Zdeněk Zbytek. Se Zickerem se v minulosti potkal tehdejší předseda Zemanovců Jan Veleba. A spekulovalo se o volební spolupráci SPO s Řádem národa, ke které pak ale nedošlo.
Ve volbách za Řád národa kandidoval například i Jiří Maria Sieber, který veřejně popíral existenci plynových komor během holokaustu. Členem je i hodonínský zastupitel Roman Sedlačík, který vloni zavolal městskou policii na černošský pár, protože měl podle svých slov podezření, že jde o muslimy.

Ukázalo se, že jde o amerického vojáka a šéfku nadace, která pomáhá dětem. „Velmistr“ Zickler ale Sedlačíka pochválil.
Vlastenecké hrnky a ponožky. Politická strana má sesterský Řád strážců koruny a meče, který se tváří jako zednářská lóže. Loni se zviditelnil, když jeho členové v Mladé Boleslavi slavili 100 let Československa v den narozenin Adolfa Hitlera. V minulosti se u státu dokonce domáhal registrace jako církev.

Propojení mezi vydavatelem hradní knihy a „vlasteneckým“ řádem je více. Jednatel České marketingové Michal Kopecký zároveň spravuje e-shop, ve kterém jsou k dostání hrnky, ponožky či trička s logem řádu – obřím červeným křížem, v jehož středu je dvouocasý lev. Kopecký byl dříve i předsedou dozorčí rady Třetího řádu strážců koruny a meče, což je odnož, která má na starosti nábor nováčků.

Hrad: vydavatele naší knihy neznáme

MF DNES Kopeckého oslovila, aby se zeptala, jak se k zakázce od Hradu dostal a kolik díky tomu vydělal. Ten ale odvětil, že na telefonický rozhovor nemá čas. A neví, kdy ho bude mít.„Já mám stovky telefonů denně, takže vám neřeknu čas, kdy se máte ozvat. Prostě to zkoušejte,“ dodal Kopecký. Později už nereagoval. Hrad tvrdí, že o tom, jak se k vydávání jeho vlastní knihy dostala Česká marketingová, nic neví. A opravdu. V registru smluv ani věstníku veřejných zakázek není o tom, že by Lány uzavřely smlouvu s touto mladoboleslavskou firmou, ani slovo.

MF DNES při pátrání dále zjistila, že se Balák na vydání publikace dohodl se zaměstnanci obory. A smlouvu o vytvoření díla na 1,45 milionu korun původně uzavřel s fotografem Janem Navrátilem, který má v knize své snímky. MF DNES fotograf řekl, že vydání knihy byl jeho nápad. V seznamu Navrátilových subdodavatelů ale není o České marketingové žádná zmínka.

Po dvou měsících tuto smlouvu Hrad zrušil. Na základě jakého smluvního vztahu nakonec kniha vydaná sponzorem nacionalistů pak přece jen vyšla, Navrátil, jehož jméno je na přebalu, vysvětlit odmítl. „Tiskárny chtějí jednat s velkými zavedenými firmami,“ odvětil. Jenže Česká marketingová takové parametry splňuje jen těžko. MF DNES se kromě Listů Řádu národa nepodařilo dohledat jinou publikaci, kterou by vydala.

Dobře utajený autor

Podle zákona o svobodném přístupu k informacím MF DNES nyní získala druhou, doteď platnou smlouvu na vydání knihy. Hrad ji uzavřel se čtyřiadvacetiletým Davidem Růžičkou. Odpovídající živnosťák si udělal měsíc předtím, než s Balákem podepsal milionový kontrakt.

Smlouvu s Růžičkou už však Balák na internetu nezveřejnil. Využil výjimku ze zákona, podle které veřejné subjekty nemusejí zveřejňovat smlouvy, které uzavřely s autorem na autorské nebo umělecké dílo. Zda je ovšem Růžička skutečně autorem, je diskutabilní. I když kniha obsahuje podrobné medailonky všech, kteří se na knize podíleli, i detailní tiráž, jeho jméno v ní vůbec nefiguruje.

Nebudu to komentovat

Proč vydávání knihy následně Růžička přenechal České marketingové, ani on nevysvětlil. „Nechci se k tomu vyjadřovat,“ reagoval lakonicky. Třísetstránková publikace začíná předmluvou policií obviněného šéfa Lánské obory Baláka. „Co je vlastně příroda? Příroda je živá i neživá, jsou to organismy, živočišná i rostlinná společenstva, horniny, půda, vzduch…“ zamýšlí se Balák.

Na protější straně je zvěčněn on sám v historickém křesle s loveckým psem u nohou. Když čtenář stránku otočí, čeká ho na dvoustraně obří letecký snímek lánské vodní nádrže Klíčava. Právě té nádrže, kvůli které policie Baláka obvinila pro podezření, že zmanipuloval stamilionovou zakázku na zpevnění jejích břehů.

Za samotnou knihu vydanou v nákladu 3 000 výtisků Balák podle Hradu Růžičkovi vyplatil 550 tisíc. Hrad získal jako součást smlouvy tisíc kusů. Zbytek Česká marketingová prodává v knihkupectvích za ceny kolem pětistovky.
Součástí smlouvy je také vytvoření pětice filmových dokumentů za 845 tisíc. Budou se nejspíše jmenovat Jaro, Léto, Podzim, Zima a Lovy v Lánské oboře. Ty ale nejsou hotové. „V současné době jednáme o jejich možném nasazení do televizního vysílání,“ odpověděl Balák.

ŠVACHULA OD BABIŠE STÍHÁN, ADVOKÁTY PLATÍ BRNO

Advokátní kancelář měla za vlády dnes obviněného exmístostarosty Jiřího Švachuly řešit všechny významnější zakázky na radnici Brno-střed. Kvůli korupčnímu riziku nový systém neprošel, firma však i nadále vydělává na práci pro město.
Je to už více než měsíc, co radnicí Brna-střed otřásl korupční skandál, kvůli němuž kriminalisté obvinili devět lidí. Ve vazbě zůstávají dva podnikatelé, exšéf investičního odboru Petr Liškutin a hlavně bývalý místostarosta Jiří Švachula(oba dříve ANO).

Právě on byl hlavou „chobotnice“, jež podle policistů ovládla a zcela paralyzovala systém veřejných zakázek na radnici.
Není to však poprvé, co se za minulé vlády objevily v tomto ohledu podezřelé okolnosti v souvislosti s největší brněnskou městskou částí. Už před čtyřmi lety se její vedení snažilo svěřit administraci všech větších zakázek brněnské advokátní kanceláři Coufal, Georges and partners

Koalice tvrdila, že nový balíček pravidel bude transparentní a snadno kontrolovatelný. „Nový systém může městské části přinést úspory milionů korun,“ vysvětloval tehdy za vedení radnice právě Švachula.

Radnice se chtěla zbavit odpovědnosti, míní bývalý zastupitel

Proti kontraktu za dva miliony korun pro advokátní kancelář se však postavili opoziční zastupitelé a vyšetřoval ho i antimonopolní úřad.„Radnice se chtěla zbavit odpovědnosti. Když by se něco semlelo, tak by za to nikdo na úřadě nenesl odpovědnost, a co si pak na právní kanceláři vezmeme? A hlavně, když zakázky spravuje někdo mimo úřad, tak na to jaksi není tak vidět,“ řekl opoziční exzastupitel za TOP 09 Bohumil Straka, který se před čtyřmi lety jako šéf kontrolního výboru proti chystaným změnám ohledně veřejných zakázek postavil.

Plán byl podivný i podle protikorupčních expertů. Na základě nevýhodně koncipované smlouvy s radnicí totiž advokátní kancelář mohla mít reálnou možnost ovlivnit zadávací řízení tendrů a jejich průběh. Jenže právě to zákon o veřejných zakázkách zakazuje.

„Najímání advokátních kanceláří na tuhle práci je značně rizikové. Vypustíte z otěží třeba komunikaci s dodavateli a administrátorská firma může umožnit nějaký kartel nebo dohodu. Právě to si musí úřad případně ošetřit ve smlouvě,“ upozornil právník brněnské protikorupční organizace Oživení Marek Zelenka.

Práce pro dopravní podnik i starost o stavbu za 1,3 miliardy

Pod tlakem kritiky nakonec právníci z Coufal, Georges and partners z administrace veřejných zakázek na Brně-střed vycouvali, na radnici však k údivu některých politiků působí dál.

Kauza Brno-střed

Na začátku března udělali policisté zátah na radnici Brno-střed. Zajímali se o veřejné zakázky, zabavili počítače i dokumenty. Obviněných je devět lidí, mezi nimi také bývalý místostarosta Jiří Švachula, jenž měl na radnici nejvlivnější městské části na starosti investice, a šéf investičního odboru Petr Liškutin (oba dříve ANO).

Dále se zaměřili na podnikatele, kteří se měli na manipulaci s veřejnými zakázkami podílet. Obviněným hrozí trest od 10,5 do 16 let vězení. Podle vyšetřovatelů byl Švachula připravený odcestovat do Švýcarska, proto s dalšími třemi stíhanými dál zůstává ve vazbě.

Podle dohledatelné smlouvy z loňska jí mohou poskytovat poradenství – za hodinu si účtují od 1 800 do 2 200 korun.
„Několikrát městské části radili ohledně nájemních bytů. Úzce však spolupracovali také s investičním odborem,“ podotkl tajemník radnice Petr Štika.To Straka považuje za nefér. „Tehdy jsme se s opozičními zastupiteli postavili proti a mysleli jsme si, že s úřadem nespolupracují. Jejich setrvání na radnici mě zaskočilo,“ poznamenal Straka.

Proti byl tehdy i opoziční zastupitel a nynější náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS). „Před čtyřmi lety jsme primárně chtěli zamezit rychlým změnám ve správě veřejných zakázek. O dalším působení advokátní kanceláře jsem ale nevěděl,“ prohlásil Kerndl.

Podle dalších smluv se kanceláři Coufal, Georges and partners podařilo navázat spolupráci v oblasti veřejných zakázek i s městskými firmami. Konkrétně s dopravním podnikem či Brněnskými komunikacemi, jež mu svěřily agendu k Janáčkově kulturnímu centru – tedy stavbě koncertní síně za 1,3 miliardy korun. Pracují i pro žabovřeskou radnici, kde dříve na investičním odboru působil dnes obviněný Liškutin.

Advokáti z firmy Coufal, Georges and partners se na webu prezentují jako experti na veřejné zakázky a podle oslovených politiků a právníků mají v Brně významný vliv.

Neděláme nic nekalého, hájí se zástupce advokátní kanceláře

Že by své know-how ve veřejných tendrech využívali také na radnici Brno-střed, Radek Coufal z dotčené advokátní kanceláře odmítá.„Co se semlelo před čtyřmi lety, nás poškodilo. Právní služby a poradenství poskytujeme Brnu-střed stejně jako řada jiných kanceláří. My výhradně v oblasti nájemních vztahů k bytům, nebytovým prostorám a půdním vestavbám. Nikdy jsme radnici neadministrovali žádné veřejné zakázky, nepodíleli se na jejich přípravě ani neposkytovali v této souvislosti poradenství,“ uvedl Coufal.

Zároveň odmítá kontroverzní pověst svojí firmy i jakékoli podezření z toho, že měla těžit ze systému, jejž před čtyřmi lety propagoval dnes obviněný Švachula. S ním ani s Liškutinem prý nadstandardní vztahy nemá. „S ohledem na naši agendu jsme se potkávali s příslušnými úředníky radnice, kteří měli danou oblast na starost. Určitě to byli vedoucí právního odboru, pan tajemník, vedoucí bytového odboru a asi i vedoucí odboru investic. Nemůžeme ale zpětně vyloučit, že se některých jednání účastnili další pracovníci radnice,“ řekl Coufal.

Zastupitelé před čtyřmi lety považovali za podezřelý i způsob, jakým radnice advokátní kancelář vybrala. Úřad totiž přímo oslovil šest vybraných firem, které měly na podání nabídek jen tři dny. Týden po začátku výběrového řízení už smlouvu pro Coufal, Georges and partners odklepli radní. Postup tenkrát kritizovali i protikorupční experti. „Nakonec na administraci zakázek máme advokátních kanceláří několik,“ podotkl Martin Landa, exstarosta městské části za hnutí Žít Brno a nyní místostarosta za ANO.

OKAMURA JEDNAL S MINISTREM ITÁLIE SALVINIM

Italský ministr vnitra Matteo Salvini se v Praze sešel s předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomiem Okamurou. Ten o tom v pátek informoval na svém facebookovém účtu. Probírali strategii pro květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Nacionalistické a protiimigrační strany chtějí před volbami spojit síly a po nich v EP vytvořit společnou frakci. Strany to oznámily začátkem tohoto týdne v Miláně, kam je sezval předseda protiimigrační strany Liga a italský vicepremiér Salvini.

„Evropský parlament je jediné místo, kde můžeme prosadit změnu v Evropě a bojovat za svobodu a suverenitu evropských národů, a proto je zcela nutné v těchto volbách uspět,“ uvedl Okamura k evropským volbám. Itálie by podle něj svým hlasem v EU mohla Česku pomoci řešit například otázku kvality dovážených potravin. Se Salvinim mluvil Okamura také o migraci. „Hovoříme také o společných konkrétních krocích a návrzích řešení, abychom zajistili bezpečnost a svobodu našich občanů. Matteo již ostatně řadu těchto kroků v praxi velmi úspěšně realizuje,“ uvedl.

KAMIONY V BOHDANČI IGNORUJÍ ZÁKAZ VJEZDU

Od středy nedělá kvarteto strážníků v Lázních Bohdaneč u Pardubic takřka nic jiného, než že nahánějí řidiče kamionů. Ti si buď nevšimli, nebo nechtěli vidět značky zakazující vjezd do městečka. Opravuje se tam kruhová křižovatka a objížďka velká auta napojme.

Do zákazové značky na začátku Lázní Bohdaneč se řítí kamion. Od Prahy jede ještě poměrně rozjetý, ovšem hned na začátku obce řidič prudce šlape na brzdu. Bohdanečtí strážníci ho okamžitě zastavují. Až do neděle nemá s kamionem v jediném lázeňském městě Pardubického kraje co dělat, protože v centru se opravuje kruhová křižovatka. Před pátečním polednem je jedním z chycených řidičů i Daniel Vaněk z Opavy. Vrací se z Německa a domů to má ještě kolem 270 kilometrů.

„Jasně, že je ta značka malá. Nehledě na to, že měli dát na dálnici nápis, že vjezd sem je pro kamiony zakázaný, ale oni to dají tři metry před zákaz. To je systém na hlavu postavený. Kdo má čuchat, že je to vyvěšené na internetu. To má být značené na cestě. Značení v České republice je neskutečně, neskutečně hnusné,“ rozčiloval se Vaněk.

Zřejmě přehlédl i značení v Rohovládově Bělé, o dvě vesnice dříve, kde ještě mohl na poslední chvíli odbočit na Přelouč a pokračovat do Pardubic odtud. Hned první den zákazu vjezdu do centra Lázní Bohdaneč uložili strážníci 38 pokut na místě a několik dalších řidičů poslali k projednání do správního řízení.

Celkem za tři dny dny udělili více než sto pokut, na místě to může být až za dva tisíce korun. „Body i říkali, že mi nedají, to bych byl na infarkt, kvůli takové ptákovině,“ dodal rozčileně Vaněk. Městští policisté jsou ale přesvědčeni, že je změna na trase značena dostatečně. Vyznačená objízdná trasa pro nákladní auta nad 7,5 tun je od středy 10. dubna do neděle 14. dubna svedena přes Přelouč jak od Pardubic, tak od dálnice D11.

„Čtyři kilometry před vjezdem do Bohdanče jsou předzvěsti, v Rohovládově Bělé musí odbočit, ale oni to neudělají. Někteří si značky nevšimnou, jiní to prostě risknou s tím, že projedou, protože spěchají s vykládkou. I to nám tady přiznali,“ říká strážník Michal Jelínek. Některým řidičům ovšem hrozí ještě vyšší trest ve správním řízení. „Jeden řidič vjel na pozemek, poničil trávník a pozemek,“ říká vrchní strážník bohdanečské městské policie Petr Mikulenka.

Řidiči osobáků to zkoušejí přes pěší zónu

Obyvatelé bočních bohdanečských ulic, jimiž nyní vede objížďka pro auta do 7,5 tuny, jsou z chování řidičů roztrpčení. Když kamion strážníkům unikne a projede až tam, jen tak tak kličkuje úzkými uličkami mezi domky.

„Před námi si kamion úplně nadjel na druhou stranu, aby se do ulice vůbec dostal. Policie je nenechá projet, takže odsud velká auta couvají. Už aby ta objížďka skončila,“ řekla starší obyvatelka. Přímo přes centrum to ale zkoušejí i řidiči menších aut. „Nejen kamioňáci, ale i ostatní řidiči si myslí, že projedou. A tak to zkouší přes pěší zónu na náměstí, pak musejí vjet silničářům na vyfrézovaný úsek, místy je to neskutečné jednání ze strany některých řidičů,“ uzavírá Mikulenka.

AUTOBUSY MHD V PRAZE NA ZNAMENÍ

Plán hlavního města, aby byly všechny autobusové zastávky MHD na znamení, by mohl začít platit už v létě. Podle organizace Ropid se tak ušetří až pět milionů korun ročně a hromadná doprava zrychlí. Dopravní podnik také rozšíří počet klimatizovaných tramvají.

„Projekt byl prezentován na dopravním výboru a tam byl odsouhlasen a doporučen k realizaci všemi členy včetně opozice,“ uvedl k zastávkám na znamení náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).
Praha se podle něj inspiruje v zahraničních městech. „Je to krok ke zlepšení komfortu cestujících,“ uvedl a dodal, že jde o sjednocení systému autobusové dopravy. V Praze je 2342 zastávek, z nichž je 1384 na znamení, 933 stálých a u zbylých se režimy střídají.

Podle organizace Ropid, která krok navrhla, by zavedení všech zastávek na znamení přineslo roční úsporu až pět milionů korun. Každé zastavení a rozjezd autobusu podle Ropidu vyjde na jednu korunu. Náklady podniku na provoz autobusů v rámci pražské integrované dopravy činí ročně téměř čtyři miliardy korun.
Kromě úspor se zrychlí doprava, zvýší počet spojů a sníží hluk a emise.

Více klimatizovaných tramvají

Pražský dopravní podnik by měl letos také začít montovat klimatizace do 124 tramvají Škoda 15T ForCity. „Posudek ČVUT by měl potvrdit nebo vyvrátit, že Škodovka je tím jediným dodavatelem, který takové doklimatizování tramvají může dělat,“ řekl generální ředitel DPP Petr Witowski.

Posudek by měl řešit i výši ceny. Původně byla cena za doplnění 124 tramvají o klimatizaci stanovena na 434 milionů korun. „My jsme ještě se Škodovkou jednali a myslím, že v současné chvíli jsme na 396 milionech korun,“ řekl Witowski.
Ve všech tramvajích tohoto typu by měly být klimatizace zabudované v příštím roce.

DPP připravuje materiál pro radu hlavního města, která bude investici schvalovat. Poté dopravní podnik vyzve vhodného dodavatele, aby začal s pracemi, které by měly začít letos a budou pokračovat i v příštím roce. Každý týden je podle Scheinherra možné doplnit klimatizaci do dvou tramvají.

V současné době jezdí v hlavním městě jedna tramvaj ForCity, ve které se namontovaná klimatizace testuje. Zařízení funguje automaticky a jeho chod nemůže řidič nijak ovlivnit. Všechna okna tramvaje lze při zapnuté klimatizaci otevírat, avšak cestující tak snižují její účinnost.

ŠÉF KSČM FILIP LOBBOVAL ZA STÍHANÉHO HORÁČKA?

Šéf komunistické strany Vojtěch Filip při jednání vedení KSČM ustál to, že v dopisech Finančnímu úřadu Ústeckého kraje kritizoval kontroly, které odhalily možné zneužívání evropských dotací ve společnosti První chráněná dílna podnikatele Tomáše Horáčka, který čelí obvinění v kauze údajných manipulací s nemocničními zakázkami.

Filip čelil kritice protikorupčních organizací či hnutí Starostové a nezávislí, které požadovalo jeho odchod z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. Někteří členové KSČM vyzývali v dopise Filipa k vysvětlení. Šéf KSČM na začátku jednání výkonného výboru o záležitosti informoval stranické kolegy. Tvrdí, že je předmětem mediálního útoku. „Mám informaci, že to činil jako poslanec z výkonu svého mandátu,“ řekl místopředseda KSČM Stanislav Grospič. Filip tvrdí, že se má jako poslanec právo doptávat nejen ministrů, ale i šéfů správních úřadů.

Deník Právo minulý týden napsal, že Filip za Horáčkovu firmu První chráněná dílna u Finančního úřadu lobboval poté, co komunistická strana přijala téměř stotisícový dar od firmy Active Vision. Společnost je napojená na Horáčka přes osobu její majitelky a Horáčkovy klíčové obchodní advokátky Niny Rydlové.

Vyjádření Filipa ale v pátek členům výkonného výboru KSČM stačilo. Podle šéfa poslanců strany Pavla Kováčika jde při kritice Filipa o velmi menšinový názor jedné frakce v KSČM a jde podle něj o stále stejnou skupinu lidí, která se vůči Filipovi vymezuje. Europoslankyně a jednička kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Kateřina Konečná řekla, že Filip má její důvěru.

ČT ZAPLATÍ MILIONOVÉ ODŠKODNÉ EXISTUJÍCÍ FIRMĚ Z FILMU

Česká televize použila ve filmu Krutá nevěra jméno brněnské firmy na výrobu armádních svítilen a zaměřovačů Armypol bez jejího vědomí. Teď musí zaplatit milion korun odškodného a k tomu zhruba 200 tisíc korun soudních nákladů, informoval o tom server Aktuálně.cz.

Spor má na svědomí režisér Filip Renč. Ve scénáři přejmenoval a změnil název firmy i obor jejího podnikání. Jméno pak spojil s korupcí při armádních zakázkách. To, že stejnojmenná značka už existuje, si však nezjistil. Aby toho nebylo málo fiktivní firma obchoduje stejně jako ta reálná s vojenským materiálem. Film byl navíc podle jeho autorů natočen na základě skutečných událostí.

„Je to blbá shoda okolností. Ten název jsem vymyslel, aby to evokovalo armádu a třeba Omnipol. Šlo mi o zvuk toho jména, je náhoda, že z toho má televize problémy,“ říká sám Renč. Zda stejnojmenná firma opravdu neexistuje, si měla podle režiséra navíc ohlídat sama televize. „Když někomu vymyslím jméno, při schvalovacích procesech musí někdo říct: Takto se to jmenovat nemůže. To režisér neuhlídá,“ říká na svou obranu.

ČT porušila podle Rady vysílací zákon. Reportáž ve Zprávičkách byla zavádějící

Česká televize se zatím ke sporu nevyjádřila. „Počkáme, až dostaneme rozsudek,“ uvedla mluvčí Karolína Blinková. Renče však dosud neoslovila a podle jeho slov nechce, aby se na úhradě případné škody podílel. Milionové odškodnění odsouhlasil Městský soud v Praze už loni. Česká televize se proti verdiktu odvolala. Vrchní soud v Praze ji však povinnost odškodné zaplatit ve středu potvrdil.

„Film byl prezentován jako příběh na základě skutečných událostí, filmová společnost i žalobce mají stejný předmět podnikání. Prvoinstanční soud tedy dospěl ke správnému závěru, že k neoprávněnému zásahu do pověsti žalobce došlo,“ konstatoval předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Čurda.

Zmíněný film přestala vysílat Česká televize už před pěti lety. Stáhla ho i z internetového archivu. Přesto jej viděly dva miliony lidí. Mimo to je stále k dispozici na stahovacích serverech a na YouTube ho zhlédlo 5 500 diváků. Je možné, že se film v budoucnu vrátí zpátky také na televizní obrazovky. Ale už bez jména Armypol. „Tu firmu jsme přejmenovali a film předabovali, aby se dal vysílat,“ uvedl Renč. Úpravy potvrdila i mluvčí Blinková. „Snímek jsme upravili pro potřeby vysílání, v nejbližších vysílacích plánech ale není,“ sdělila.

POLICISTÉ SE MUSÍ OMLUVIT, LIDI NAPADLI HRUBĚ

Deset let se táhne spor o omluvu od ministerstva vnitra za zákrok policie vůči třem účastníkům shromáždění na podporu squattingu. Případem z 12. září 2009 se zabýval již pražský obvodní soud, Městský soud v Praze, Nejvyšší soud či Ústavní soud. Podle Obvodního soudu pro Prahu 7 by se nyní měl stát lidem omluvit, ministerstvo vnitra se však odvolalo.

Před deseti lety se Olivie, Jan a Irena zúčastnili poklidného spontánního shromáždění na podporu squattingu. Den ovšem neskončil zcela podle jejich představ. Trojice totiž nakonec skončila na policejní stanici. Tam je společně s dalšími lidmi přivezli policisté ze speciální pořádkové jednotky (SPJ).

Žaloba podaná zadrženými o rok později detailně popisuje hrubé chování policistů vůči účastníkům rozehnaného shromáždění. Lidem v hloučku nadávali, některé donutili lehnout na zem, další museli stát až dvě hodiny u zdi s rukama nad hlavou. Možnost využít toaletu neměli. Zároveň jim žádný z policistů neřekl, co se bude dít dál.

Policisté všechny zadržené nakonec odvezli na policejní stanici bez uvedení důvodu, proč se tak stalo. „Po příchodu na stanici museli poté žalobci jít ponižujícím způsobem – jeden za druhým se sklopenou hlavou, nataženýma rukama se držet ramen osoby před sebou. Přitom byli natáčeni na videokameru,“ píše se v žalobě. Onen večer skončili všichni v celách. Policisté je propustili až další den, po noci v cele. Bez žádného spánku či komunikaci s jakýmkoli právním zástupcem.

Žaloba pak v následujících řádcích mluví o urážkách a nevhodném chování. Zatímco jednomu ze žalobců podle jeho tvrzení měli policisté říci, že by se měli squatteři a jejich podporovatelé střílet, druhý z nich byl zhruba půl hodiny bezdůvodně připoután k trubce.

Proti postupu policistů se následně ohradili pouze Olivie, Irena a Jan. Ve své žalobě se trojice již deset let domáhá omluvy ze strany orgánů za pochybení. Jejich svědectví ale potvrzuje několik dalších osob, které na policejní stanici skončily také. Jejich svědectví si v minulosti již soudy vyslechly. Poslední rozsudek v celém případu vydal znovu Obvodní soud pro Prahu 7, podle něhož se má resort trojici omluvit a zaplatit náklady celého řízení. Vůči rozhodnutí se ale ministerstvo vnitra v březnu odvolalo.

„Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, neboť nesouhlasí s tím, jak soud prvního stupně hodnotil žalovanou navržené a v řízení provedené důkazy, respektive k jakým skutkovým závěrům na základě provedených důkazů došel. Ve věci bude nyní rozhodovat odvolací Městský soud v Praze,“ potvrdil infromaci iDNES.cz Adam Rözler z tiskového odboru.

Návrh žádosti o omluvu

„Vážený pane, vážený paní, ve dnech 12. a 13. 9. 2009 příslušníci Policie České republiky protiprávně zasáhli do Vašich základních práv a svobod a osobnostních práv především do práva na osobní svobodu a zachování lidské důstojnosti, když bez právního důvodu byl proti Vám proveden zákrok a omezena Vaše osobní svoboda. Za zásah do Vašich práv se Vám tímto omlouváme.

Podle ministerstva policie žalobce vyzvala, aby zanechali protiprávního jednání. Jejich výzvu ovšem nikdo neuposlechl, a tak policisté mohli zasáhnout. Podle právničky Zuzany Candiglioty je však odvolání resortu tendenční. „Policie zcela ignoruje další důkazy a svědecké výpovědi, podle kterých žádná výzva dána nebyla a policejní zásah byl bezdůvodný a jeho účelem bylo pouze „potrestat“ účastníky,“ uvedla.

Podle ní tehdy přítomní pouze využili svého práva na svobodu projevu a právo poklidně se shromažďovat. „Namísto toho, aby policie ve spolupráci s ministerstvem učinily nápravná opatření a informovaly o nich veřejnost, ministerstvo se dále nesmyslně odvolává a zvyšuje náklady daňových poplatníků na tento spor,“ dodala.

Lze promlčet právo na omluvu?

Soudy ve sporu také řešily, zda není požadavek na nemajetkovou újmu, a tedy i omluvu, již promlčen. Na to také poukazovala strana ministerstva vnitra. Podle ní také dva žalobci omluvu za neoprávnění připoutání k tyči a neposkytnutí informací a nezdvořilé chování příslušníka policie dostali. A to přímo od Ředitelky Obvodního ředitelství Policie II Zdeňky Brotánkové.

Zatímco soud prvního stupně žalobu již dříve zamítl s ohledem na námitku promlčení, Městský soud v Praze jeho rozsudek zrušil a vrátil mu věc zpět. Podle něj je totiž žádost na omluvu nepodléhá promlčení.

Celý případ doputoval k Nejvyššímu a následně k Ústavnímu soud. Podle závěru Nejvyššího soudu již žalobci nárok na nemajetkovou újmu osobní povahy neměli, Ústavní soud zastal vůči jeho postupu jiný názor. Ve svém nálezu uvedl, že rozsudky nižších soudů bylo porušeno základní právo stěžovatelů na soudní ochranu a právo na náhradu škody za nemajetkovou újmu. Předchozí rozsudky tak zrušil a vrátil celou věc na začátek.

„Nejvyšší soud v napadeném rozsudku konstatoval, že „omluva je projevem slušnosti, a stát, způsobí-li újmu, by se za ni měl omluvit i nad rámec výslovného požadavku poškozeného [...]. Má-li být stát určitým etalonem chování svých občanů, jeví se být nezbytným, aby námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy osobni povahy v podobě poskytnutí omluvy vznášel z důvodů důležitých, jež odpovídají smyslu a účelu promlčení.

Uvedené by mělo platit tím spíše v projednávané věci, kde již stát uznal, že z jeho strany k určitým pochybením došlo, a jedná se o újmu působící událost, jež je občany vnímána jako významná dysfunkce státu (zde nepřiměřený zásah policejních orgánů)“. Nicméně dovolací soud z uvedeného konstatování nevyvodil závěr, že v daném případě je vznesení námitky promlčení ze strany státu v rozporu s dobrými mravy.

KDO KOUPÍ ZANEDBANÝ BAZÉN HOTELU THERMAL VE VARECH?

Komplex venkovního bazénu karlovarského lázeňského hotelu Thermal snad konečně čekají lepší časy. Po několik letech, kdy areál jen chátral, se ministerstvo financí, které je vlastníkem celého hotelu, rozhodlo jeho venkovní bazénovou část pronajmout. „Pokud se nevyskytnou zásadní komplikace, v dohledné době by mělo dojít k podpisu smlouvy s vybraným zájemcem,“ potvrdil Jakub Vintrlík, mluvčí ministerstva financí. Veřejnou soutěž na pronájem areálu ministerstvo vypsalo loni na podzim. „Přihlásili se do ní dva zájemci, oba se zkušenostmi z provozování obdobných bazénových areálů,“ uvedl bez bližších podrobností Vintrlík.

V minulých měsících pak ministerští úředníci společně s oběma zájemci upřesňovali nabídky a specifikovali smluvní podmínky. „V současné době probíhá vyhodnocování finálních nabídek,“ doplnil mluvčí ministerstva. Než si ovšem nájemce areál převezme, což by podle dřívějších informací mělo být v roce 2021, čeká komplex důkladná rekonstrukce. Ta je vzhledem k jeho zanedbanosti nevyhnutelná.

„Projektové práce budou zahájeny ihned po podpisu smlouvy,“ naznačil další postup Vintrlík. Zahájení samotných prací lze podle něj očekávat na přelomu letošního a příštího roku. „Předpokládanou cenu prací upřesní právě projekty,“ řekl mluvčí.

Náklady, tedy alespoň ty předběžné, už dříve vyčíslil Jiří Volf, náměstek ministryně financí a předseda představenstva akciové společnosti Thermal F. „Předběžná kalkulace je 120 milionů korun,“ řekl Volf. Tyto náklady půjdou za státem.
Představitelé města zatím pronájem bazénového komplexu komentovat nechtějí. „Nemáme bližší informace o tomto záměru,“ vysvětlila postoj magistrátu primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová. V minulosti ovšem zněly hlasy, že by bazén mohlo provozovat samo město, což tehdejší primátor Petr Kulhánek odmítal.

Stát chystá rekonstrukci celého hotelu

Letošní rok je přelomový pro celý hotel Thermal. Stát se totiž chystá na důkladnou rekonstrukci samotného hotelu. Začne po letošním filmovém festivalu. Respektive začne ta část rekonstrukce, která bude na první pohled patrná, v útrobách hotelu se už pracuje.„Mění se rozvody vody i tepla, klimatizace či protipožární poplašné zařízení,“ potvrdil Volf.

Nový kabát Thermalu přijde podle ministryně financí Aleny Schillerové na 580 milionů korun. Tuto sumu ministerstvo zčásti pokrylo navýšením základního jmění hotelu o 300 milionů korun. Mezi další zdroje patří podle Schillerové dotace ze Státního fondu životního prostředí ve výši 148 milionů a úvěr. Hotel Thermal vyprojektovali architekti Věra a Vladimír Machoninovi ve stylu brutalismu. Otevřený byl v roce 1977, rok předtím ale mohli plavci poprvé vyzkoušet ohřívanou vodu bazénového komplexu na skále za hotelem. Thermal byl programově stavěný i pro potřeby Mezinárodního filmového festivalu.

DO NEMOCNICE V ČESKÉ LÍPĚ S TOALETNÍM PAPÍREM?

„Nechte si přinést vlastní toaletní papír.“ Tuhle větu slýchali jako jednu z prvních někteří hospitalizovaní lidé v českolipské nemocnici. Dopálilo to starostu nedalekých Kravař Víta Vomáčku. Společně se čtyřmi radními vybral deset tisíc korun a nemocnici poslal balík 1 600 rolí záchodového papíru.

Problém, na který takto upozornil, prý ale neexistuje. Papíru je podle nemocnice dost. „Pokud vaši maminku odveze sanitka do nemocnice a první SMS, která vám od ní po hodinách nervózního čekání přijde, je „přivez mi toaletní papír“, tak je něco špatně,“ zlobí se Vomáčka. Vychází z nedávné zkušenosti, kdy jeho 86letou matku při hospitalizaci sestra vyzvala, aby si někde sehnala vlastní toaletní papír. Vomáčka tvrdí, že nešlo o ojedinělý exces, ale běžnou praxi.

Je to nedůstojné, zlobí se starosta

„Upozornil jsem na to hejtmana už v roce 2016. Nic se nezměnilo. Po našich spoluobčanech je nadále vyžadováno přinesení vlastního toaletního papíru. Je to nedůstojné. Tak nám došla trpělivost a složili jsme se tu mezi sebou a nějaký jim poslali,“ komentuje starosta.

Nemocnice 20 velkých pytlů s celkem 1 600 rolemi přijala, ředitel dokonce podepsal darovací smlouvu. Žádné oficiální reakce se ale Vomáčka nedočkal a cítí se jako muž, co rýpl do vosího hnízda. „Dozvěděl jsem se, že lidé prý toaleťák v té nemocnici kradou. To mi přijde absurdní. Jestliže máme budovat nějakou důvěru v naši okresní nemocnici, tak na tohle se nelze vymlouvat. Obyčejní lidé nám vyjádřili podporu, ale pár politiků mě přestalo zdravit a doslechl jsem se, že prý útočím na nemocnici,“ diví se starosta.
Nemocnice tvrdí, že papír je

Českolipská nemocnice problémy s toaletním papírem odmítla. „Problém není žádný. Fakt je takový, že na všech lůžkových i nelůžkových odděleních nemocnice i na toaletách volně přístupných v budově polikliniky je pro pacienty i návštěvníky toaletní papír k dispozici,“ reagovala na dotaz MF DNES mluvčí špitálu Kateřina Amrichová.

Českolipská starostka a zároveň členka dozorčí rady špitálu Jitka Volfová (ANO) přislíbila, že se na problematiku toaletního papíru u vedení nemocnice informuje. „Zatím jsme to na dozorčí radě neřešili, ale na jejím nejbližším zasedání se na to chci zeptat,“ vzkázala Volfová.

Papír platí pojišťovny

Po hospitalizovaných pacientech by nemocnice vlastní papír vůbec neměla žádat. Spadá totiž do takzvaného hygienického balíčku a proplácí ho zdravotní pojišťovny.

„Náklady na toaletní papír mají nemocnice zahrnuté v režii, která se přičítá k hodnotě úhrady za ošetřovací den. Jedná se tedy o položku hrazenou zdravotními pojišťovnami. Pacient si do nemocnice přinese pouze potřeby osobní hygieny, jako zubní kartáček a pastu, sprchový gel, šampon na vlasy. Nemusí si ale nosit toaletní papír, ani třeba inkontinenční pomůcky, pokud inkontinencí trpí. Přinést si může svoje pyžamo. Pokud ho ale nebude mít, nemocnice mu poskytne erární,“ upřesnil mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Toaletní papír kupuje nemocnice ze svých financí, pojišťovna jej proplácí zpětně. V případě Krajské nemocnice Liberec jde ročně o částku 521 tisíc korun. Mluvčí nemocnice Václav Řičář zdůraznil, že pacienti si svůj papír nosit nemusí. „Určitě je o to nežádáme. Přestože se náklady na toaletní papír mohou zdát vysoké, díky velkým objemům jej umíme nakupovat celkem levně,“ podotkl Řičář.

Velký nedostatek toaletního papíru je spojen zejména s dobou totality. Dokládal neschopnost centrálně plánované ekonomiky. Problém vyvrcholil po požáru Harmaneckých papíren, situaci pak muselo řešit až ÚV KSČ rozhodnutím o výstavbě nových výrobních linek. Na překlenutí této doby se toaletní papír musel dovážet za devizy ze západních zemí.