iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Bývalý voják Marček, zastřelil Kuciaka a snoubenku

K zastřelení investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky se přiznal bývalý profesionální voják Miroslav Marček, uvedla slovenská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice RTVS. Marček v případu podle původního obvinění figuroval jako řidič, střelcem měl být Tomáš Szabó. „Obviněného Marčeka policisté po výslechu převezli do Veľkej Mače a Sládkovičova,“ informovala ve čtvrtek slovenská televize JOJ.

Bývalý voják ve čtvrtek vypovídal na NAKA přes pět hodin. Během výpovědi se podle RTVS přiznal k tomu, že to byl právě on, kdo střílel loni v únoru na mladou dvojici. Marček byl původně obviněn z účasti na vraždě, při vraždě měl být řidičem a podle obvinění byl střelcem Marčekův bratranec, bývalý policista Tomáš Szabó.

Marčeka po pětihodinovém výslechu v Nitře policisté podle televize Joj převezli do obce Veľká Mača a Sládkovičova k dalším vyšetřovacím úkonům. Minulý týden byli policisté s Marčekem v Kolárově, kde prý Marček ukazoval, jak zde v prosinci 2016 on a Szabó zavraždili místního podnikatele Petra Molnára.

V případu vraždy Kuciaka a Kušnírové bylo obviněno celkem pět lidí. Kromě Marčeka a Szabóa také překladatelka italštiny Alena Zsuzsová, která si vraždu objednala u svého dlouholetého přítele Zoltána Andruskóa. Andruskó jí pomohl vraždu naplánovat a oslovil bývalého policistu Tomáše Szabóa a jeho bratrance Miroslava Marčeka. Andruskó také dříve vypovídal, že střílel Szabó a Marček ho na místo vraždy dovezl.
Vražda novináře Kuciaka: minuta po minutě

Za objednávku této vraždy je obviněný i kontroverzní podnikatel Marián Kočner.

Novinář Ján Kuciak a jeho snoubenka Martina Kušnírová byli zavražděni loni v únoru ve svém domě v obci Veľká Mača u Trnavy. Za hlavní motiv vraždy policie označila novinářovu práci. Kuciak se zabýval zejména podezřeními z údajných daňových podvodů, která se týkala lidí blízkých nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie tehdejšího premiéra Roberta Fica.

PAPEŽ BENEDIKT: ZNEUŽÍVÁNÍ V CÍRKVI SEXUÁLNÍ REVOLUCE

Emeritní papež Benedikt napsal do německého náboženského časopisu rozsáhlou esej, kde se vyjadřuje ke skandálům okolo sexuálního zneužívání kněžími. Podle něj tyto případy začaly v souvislosti se sexuální revolucí v 60. letech. Jeho text vyvolal debatu mezi teology, protože je v rozporu s postojem současného papeže Františka.

Benedikt, občanským jménem Joseph Ratzinger, v úvodu ke svému článku napsal, že jeho otištění schválil jak František, tak vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin. Informoval o tom agentura AP. Podle odborníků oslovených agenturou AP je ale přesto Benediktův text „katastrofálně nezodpovědný“, protože prý svými závěry přímo odporuje tomu, jak se ke skandálu kolem zneužívání staví papež František. Jeho esej podle komentátorů navíc prohloubí rozpory uvnitř katolické církve, která je ohledně řešení současné krize hluboce rozdělená.

Benedikt ve svém článku tvrdí, že případy sexuálního obtěžování duchovními mají souvislost se sexuální revolucí v 60. letech, kdy se v jeho rodném Bavorsku začal sex otevřeně zobrazovat mimo jiné ve filmech. Kromě toho zdůraznil i krizi morálky a chyby v církevním právu, které provinilé kněze příliš chránilo.

Například teolog Massimo Faggioli z americké univerzity Villanova tvrdí, že Benediktova argumentace je velice chatrná a že spojovat skandály zneužívání se společenskými změnami v 60. let neobstojí. Mnoho případů se totiž odehrálo mnohem dříve. „Když se emeritní papež rozhodne mlčet, tak to je jedna věc a dá se obhájit. Pokud se ale rozhodne mluvit a řekne jen velice malou část a velmi osobní verzi celého příběhu, pak se to obhajuje těžko,“ napsal Faggioli na twitteru.

„Je to katastrofálně nezodpovědné, protože se staví přímo proti tomu, jak se snaží po letošním summitu celou věc vyřešit (papež) František,“ domnívá se církevní historik Christopher Bellitto. Podle něj Benedikt, kterému bude příští týden 92 let, ve svém textu vynechává mnoho podstatných věcí, o nichž současný papež opakovaně mluví.
Například fakt, že František o sexuálním zneužívání hovoří jako o jednom ze způsobů zneužívání moci hodnostáři vůči laikům a že přiznává, že se tyto případy odehrávaly i v první půli minulého století, a to i mimo západní země.

LIBYJSKÝ GENERÁL HAFTAR ZASKOČIL SPOJENCE, TÁHNE NA TRIPOLIS

Několik západních diplomatů v březnu vyjednávalo s libyjským polním maršálem Chalífou Haftarem a pokoušelo se ho odradit od vojenského střetu s mezinárodně uznávanou vládou v Tripolisu. S odvoláním na tyto diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters. Haftar ale na vyjednávače nedal a o čtrnáct dní později jeho armáda zahájila pochod na Tripolis.

Vyjednávači údajně Haftara chtěli přesvědčit, že místo aby Libyi uvrhl do další občanské války, může se stát úspěšným politikem. Haftar řekl, že je připraven s premiérem Fáizem Sarrádžem jednat, ale pokud se nedohodnou na rozdělení moci, hlavní město vojensky obsadí.

Tažení Haftarovy Libyjské národní armády (LNA), která zatím působila hlavně na východě země, je největší vojenská intervence v Libyi od svržení bývalého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011. Pro země, které se roky snažily pětasedmdesátiletého Haftara zapojit do politického řešení, je to porážka. Je mezi nimi Francie, Británie a Itálie. Zaskočeny jsou i Spojené arabské emiráty nebo Egypt, které dosud stály za Haftarem a označovaly ho za hráz proti takzvanému Islámskému státu na severu Afriky. Paříž, která byla Haftarovi nápomocná, tvrdí, že o zahájení vojenské akce neměla informaci předem.

O tom, že chce Haftar ofenzivu zahájit, neměla zdání ani OSN. Když se první vojáci LNA objevili u Tripolisu, označil jeden z diplomatů vývoj za pouhou psychologickou hru. Diplomaté, kteří se roky snažili Haftarovi vyvrátit jeho názor, že Libye není na demokracii zralá, si zoufali, když pochopili, že je Haftar odhodlán získat Tripolis silou. „Ztratil jsem kvůli němu dva roky,“ řekl jeden z nich.

Po tvrdých bojích v Tripolisu v roce 2014 mnoho zemí zavřelo svá velvyslanectví a byl ukončen výcvikový program NATO, čímž se otevřely dveře arabským zemím jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE) a Egypt. Haftarova armáda dostala od SAE letadlo i vojenská vozidla. Otevřela na východě Libye základnu Al-Chádim, čímž LNA podle OSN získala do roku 2016 vojenskou převahu.

Boje v Tripolisu si vyžádaly 25 mrtvých, letiště bylo po náletu uzavřeno

V Benghází a okolí se ale Haftarovi stále nedařilo porazit radikály, byť jeho děla a letadla srovnávala se zemí rezidenční oblasti. Právě tehdy Francie, která má na východě zájmy v těžbě ropy a politicky má blízko k SAE i k Egyptu, nabídla pomoc. Koncem roku 2015 poslala vojenské poradce a specialisty na boj v obydlených zónách. Francouzi měli hlavní stan u letecké základny poblíž Benghází. Pomohli Haftarovi situaci změnit, takže ten mohl v roce 2017 ohlásit vítězství nad radikály. Arabské státy ho uznávaly za oficiálního armádního velitele, ale byla to Francie, kdo mu pomohl k většímu mezinárodnímu uznání.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2017 přijal Haftara i Sarrádže a snažil se je přesvědčit, aby se dohodli, což Haftarovo diplomatické postavení okamžitě znásobilo. Macron, ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian stejně jako egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí Haftara považují za nárazník proti radikálům. Le Drian v Libyi byl za dva roky třikrát, naposledy v březnu se znovu snažil sblížit Sarrádže s Haftarem.

Haftar patřil k vojákům, kteří Kaddáfímu v roce 1969 pomohli k moci, ale rozešel se s ním za války s Čadem v 80. letech. Haftar tehdy v Čadu padl do zajetí a pomoci mu musela americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Žil pak 20 let v USA a do Libye se vrátil v roce 2011. O tři roky později zahájil svou činnost v Benghází. Měl tehdy 200 vojáků a 13 vrtulníků. Brzy ale získal další, včetně elitní jednotky a místních kmenů. LNA má teď podle odborníků tisíce členů, jenom elitní jednotka jich má 3500. Získal nejenom východ, ale nyní i jih země.

Na západě má ale důrazné protivníky, kteří spolu sice roky nemluvili, ale teď se proti němu spojili. Jalel Harchaoui z analytického institutu v Haagu se domnívá, že ačkoli nikdo z Haftarových zahraničních podporovatelů není nynějším vyhrocením situace v Tripolisu nadšen, nemají na vybranou a musejí za ním stát i nadále. „Téměř pět let vsázeli na jednu klíčovou postavu, a toho se nemohou vzdát přes noc,“ řekl Harchaoui.

NA NOVÉM ZÉLANDU ZPŘÍSNILI DRŽENÍ ZBRANÍ

Poslanci novozélandského parlamentu ve středu schválili zpřísnění zákonů o držení zbraní. Stalo se tak poté, co minulý měsíc zahynulo při teroristickém útoku ve dvou mešitách ve městě Christchurch 50 lidí. Z vraždění byl obviněn australský pravicový extremista.

Pro změnu zákona o zbraních se vyslovilo 119 poslanců, jeden byl proti, informovala agentura Reuters. Novelu musí ještě schválit novozélandská generální guvernérka. Osmadvacetiletý bělošský extremista Brenton Tarrant, který 15. března svůj útok ve městě Christchurch nahrával a přenášel v přímém přenosu na internetu, se bude zodpovídat z padesáti vražd a devětatřiceti pokusů o vraždu. Další soudní jednání s ním je plánováno na červen.

Tarrant měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil několik zbraní. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová hned po útoku oznámila, že se zasadí o zpřísnění zákona o držení zbraní. Strana Ardernové má v parlamentu většinu, takže se schválení zákona očekávalo.

Nový Zéland se v minulosti snažil zákony o střelných zbraních zpřísnit, vždy tomu však zabránila vlivná zbraňová lobby a skutečnost, že na Novém Zélandu má silnou tradici lov. Podle odhadů je v zemi s pěti miliony obyvatel zhruba 1,5 milionu střelných zbraní, nový zákaz by se podle Reuters měl vztahovat asi na 13 500 z nich.

Zákaz se týká poloautomatických střelných zbraní nebo brokovnic, které se dají používat s oddělitelným zásobníkem s kapacitou více než pět střel. Vztahuje se také na doplňky používané k přeměně střelných zbraní na to, co vláda označila jako „zbraně vojenského stylu“.

Prezident novozélandské policejní asociace Chris Cahill již před schválením zákona varoval před snahami některých zahraničních výrobců zákaz poloautomatických zbraní obcházet. Cahilla citoval ve svém internetovém vydání list The New Zealand Herald, který v článku z minulého týdne zmínil i výrobce z Česka.

Doplněk vytváří novou zbraň

Ve Spojených státech existuje doplněk zvaný Kali Key, který mění poloautomatické pušky typu AR-15 - použité při řadě útoků střelců po celém světě - v opakovací zbraně. Problémem je, že tento doplněk lze snadno ze zbraně zase vyjmout a puška může být znovu použita jako poloautomatická.

Pouhých šest dní po útoku na mešitu zakázal Nový Zéland útočné pušky

V Evropě je podle listu The New Zealand Herald obdobným příkladem k obcházení zákazu poloautomatických zbraní zcela nový mechanismus vyvinutý českým výrobcem zbraní. VZ 58 MARS je česká útočná puška vzoru 58, která je opatřena manuálně aktivovaným systémem MARS (Manually Activated Release System), jenž fyzicky přerušuje samonabíjecí cyklus, píše deník. Zbraň tak již nespadá do kategorie poloautomatických pušek.

„Kali Key a systém MARS jsou přesně ten typ inovací, které musí mít vláda na paměti při návrzích nových novozélandských zákonů o držení zbraní,“ uvedl podle listu The New Zealand Herald Cahill. Novozélandský ministr policie Stuart Nash ujistil, že vláda „pokračující technologický pokrok“ při výrobě zbraní předvídá. „Druhá fáze změn zákonů, kterou chceme zavést v červnu, na to bude reagovat,“ řekl.

KAŽDÝ PÁTÝ MEDIK CHCE PRACOVAT V CIZINĚ

Téměř pětina mediků chce po konci studia odejít pracovat do zahraničí. V porovnání s rokem 2016 je to o osm procent méně. Více než třetina z absolventů se však v cizině chystá zůstat jedenáct a více let, zjistil průzkum HealthCare Institute, který se dotazoval 1314 mediků posledních ročníků lékařských fakult v Česku a 319 na Slovensku.

Zatímco před dvěma lety plánoval pracovat v zahraničí téměř každý čtvrtý medik, v roce 2018 se chystala odejít do ciziny jenom pětina (19 procent). „Studenti vnímají to, jak zaměstnavatelé umožní mladým lékařům profesní a kvalifikační růst. Je to dominující faktor tohoto průzkumu,“ komentoval rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pomohl i nový přístup ministerstva. „Klademe důraz na kontinuální růst platů, v letošním roce si mladí lékaři polepšili o 2 500 korun měsíčně. Snižujeme administrativu, umožnili jsme postgraduální studium v okresních nemocnicích a dotujeme rezidenční místa,“ vyjmenoval Vojtěch. Ministerstvo také dotacemi podporuje vznik nových ordinací, zejména u vybraných oborů a v nedostatkových regionech. Zvažuje i možnost, že se nově vystudovaní lékaři, kteří tato více placená místa obsadí, budou muset zavázat, že na nich několik let zůstanou.

Doba, kterou chtějí čeští medici v cizině strávit, se naopak prodlužuje. Více než třetina (35 procent) z těch, kteří se chystají jet za prací do zahraničí, tam plánuje zůstat jedenáct a více let. V roce 2017 to bylo o osm procent méně, zjistil průzkum HealthCare Institute.

Nejčastěji míří medici i nadále do Německa, podle průzkumu téměř čtvrtina (24 procent). Meziročně jich však ubývá - ještě v roce 2015 do Německa mířila více než polovina (53 procent) dotázaných studentů. Vzrostl pak zájem o Rakousko, vybrala by si ho sedmina dotázaných (15 procent). Každý osmý (12 procent) student pak plánuje pracovat ve Švýcarsku.
Jako hlavní důvod pro vycestování studenti nejčastěji uváděli vyšší platy v zahraničí. Motivovalo je také získávání zkušeností z ciziny, lepší životní podmínky, kvalitnější trénink ve specializační přípravě a vyšší míra supervize nad prací lékaře.

Hloučky studentů u lůžek zmizí, brněnští medici se rozptýlí po celém kraji

Hlavní faktor, který studenti při výběru lékařské praxe zohledňují, jsou podle průzkumu především jednoznačné podmínky pro předatestační přípravu. Jako klíčové označil toto téma i viceprezident Asociace studentů medicíny Dominik Karásek. „Mladí lékaři si stěžují, že supervize je nedostatečná a že jsou přetěžováni,“ dodal Karásek.

Dále však medici podle průzkumu zohledňují i velikost úvazku, odpovídající míru dohledu nad prací lékaře, pracovní kolektiv, vyváženost pracovního a osobního času a plat. „Těžko se můžeme rovnat zahraničí v životních a atraktivních platových podmínkách, na místo toho se můžeme koncentrovat na zlepšení atestační a specializační přípravy nebo zajistit větší míru supervize pro mladé doktory,“ doplnil Karásek

OBČAN USA KOUPIL OSTROV ZA MILIONY, PAK KRADL

Devětapadesátiletý Andrew Lippi na sebe upozornil krádeží v obchodě za zhruba tři sta dolarů. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby si ovšem před nedávnem nepořídil celý ostrůvek v celkové hodnotě osmi milionů dolarů. V obchodě údajně vracel jiné, méně hodnotné věci, než které si reálně koupil.

Jistý muž z Floridy na sebe nedávno upoutal pozornost poté, co za osm milionů dolarů (skoro 182 milionů korun) koupil ostrovní výběžek na floridském ostrově Key West. Pak se mu ale dostalo nechtěné publicity kvůli tomu, že byl zatčen za krádeže zboží v hodnotě asi 300 dolarů (téměř 7000 korun) v hypermarketu Kmart. O případu na svých internetových stránkách informovala britská BBC.

Andrew Lippi si podle policie koncem března v obchodě koupil kávovar za 150 dolarů, o den později ho ale vrátil s tím, že chce peníze zpět. Zaměstnanci obchodu v krabici ale místo přístroje našli míč na košíkovou. O několik dní později si ve stejném obchodě koupil kávovar jiné značky a dvě balení žárovek za asi 105 dolarů. Opět je vrátil a zaměstnanci přišli na to, že nový kávovar vyměnil za starší a krabici zavřel tak, aby vypadala, že ji nikdo neotevřel. Žárovky také vyměnil za jiné. O den později si koupil okrasné volány na postel. Místo nich vrátil pouhý povlak na polštář. Při výslechu na policii Lippi popřel, že by zakoupené zboží vyměňoval za levnější výrobky.

Šéf Facebooku Zuckerberg si koupil část Havajských ostrovů

Podle portálu Local10.com Lippi kromě nedávného přírůstku do svého portfolia nemovitostí vlastní třeba luxusní dům s dvanácti ložnicemi na Key West, v němž se v roce 2006 natáčela reality show The Real World (Skutečný svět). Lippi nyní usedlost na pobřeží pronajímá za 1799 dolarů za noc.

BBC připomněla, že bohatých lidí, kteří mají na svědomí, vzhledem k jejich majetku drobné, krádeže, je celá řada. Hollywoodská herečka Winona Ryderová v roce 2002 v obchodu v Beverly Hills ukradla oblečení v hodnotě 5000 dolarů. Herečka Lindsay Lohanová musela jít na veřejně prospěšné práce a speciální kurz poté, co si v roce 2011 z obchodu chtěla odnést bez placení náhrdelník za 2 a půl tisíce dolarů. A známý britský kuchař Antony Worrall Thompson byl v obchodě přistižen při krádeži cibulí, sendviče, sýra a vína.

PREZIDENT SÚDÁNU BAŠÍR ZATČEN, VLÁDNE VOJENSKÁ RADA

Súdánský prezident Umar Bašír byl zatčen. Ve středu to oznámil súdánský ministr obrany s tím, že armáda svrhla režim a zadržela jeho hlavu. Další dva roky bude africkou zemi přechodně řídit vojenská rada, uvedl ministr. V celé zemi je také vyhlášen výjimečný stav. „Jako ministr obrany oznamuji svržení režimu a zatčení jeho šéfa, který je na bezpečném místě,“ sdělil súdánský ministr obrany Avad ibn Auf. Zemi bude nyní podle ministra po dvouleté přechodné období řídit vojenská rada. Na tři měsíce je v zemi vyhlášen výjimečný stav a bude platit zákaz nočního vycházení.

Ministr, který před kamery předstoupil ve vojenské uniformě, také oznámil, že v Súdánu budou uzavřeny hranice a vzdušný prostor a země se dočasně nebude řídit ústavou. Na konci dvouletého období budou uspořádány volby. Ministr upřesnil, že vzdušný prostor zůstane uzavřen po 24 hodin a hranice do dalšího oznámení. Vlna protestů, která v Súdánu začala v prosinci, byla původně namířena proti zvýšení cen paliva a potravin, postupně ale přerostla v protest proti Bašírovi, který je u moci od roku 1989.

Hlavní skupina, která za protesty stojí, podle agentury Reuters oznámení armády odmítla a vyzvala k dalším demonstracím. Agentura AP píše, že mnoho demonstrantů se obává, že vojáci odmítnou požadavky občanů na předání moci. Jejich vůdci údajně s armádou vyjednávají o přechodné vládě a dali předem najevo, že s převratem nebudou souhlasit. Chtějí, aby protesty vsedě pokračovaly tak dlouho, dokud moc nepřevezme civilní vláda.

Vojáci v minulých dnech několikrát bránili demonstranty před tajnou službou a pořádkovou policií. Súdánská bezpečnost oznámila, že z věznic jsou propouštěni političtí vězni. V ulicích Chartúmu lidé bouřlivě oslavují a aktivisté, kteří se podíleli na organizování protestů, tvrdí, že na svobodě už je několik set vězňů. „Je to tady, vyhráli jsme,“ skandovali demonstranti před ministerstvem obrany, kteří se pak vydali na pochod městem. Armáda kontroluje strategické silnice a mosty v metropoli, napsala BBC s odvoláním na svědky. Respektovaná súdánská novinářka Yousra Elbagirová na Twitteru napsala o masovém zatýkání představitelů Bašírova režimu.

Súdánské bezpečnostní složky zabily od začátku protestů loni v prosinci desítky demonstrantů. Súdánští lékaři začali bojkotovat práci ve vojenských nemocnicích v reakci na podporu armády Bašírova režimu. Když se však vojáci v pondělí postavili na stranu demonstrantů a chránili je před útoky policie a tajných služeb, zdravotníci začali od bojkotu ustupovat.
Podle aktivistů připomíná armádní taktika zkušenosti z Egypta, kde vojáci v roce 2013 jakožto ochránci revoluce odstranili zvoleného prezidenta Muhammada Mursího.

Nové arabské jaro?

V Súdánu se protestů celé týdny účastnily tisíce lidí. V Alžírsku minulý týden donutily miliony demonstrantů k rezignaci dlouholetého vůdce Abdal Azíze Butefliku. V Libyi se stárnoucí generál snaží vybudovat si pozici nového despoty a slibuje přitom, že ukončí chaos, do kterého země upadla po svržení svého diktátora před osmi lety. Naděje inspirované povstáními během takzvaného arabského jara v roce 2011 dávno zhořkly. Jeho dozvuky se však severní Afrikou znovu šíří, ohrožují autokratické vlády a představují nové otázky o budoucnosti regionu, píše list The New York Times (NYT).

Alžírský prezident Buteflika po dvaceti letech ve funkci rezignoval

Veteráni bojů arabského jara tvrdí, že nové scény jsou jako pohled do minulých kapitol společného příběhu. Davy, jež nyní požadují odchod súdánského vůdce Bašíra připomínají zástupy lidí, kteří se před osmi lety sešli na káhirském náměstí Tahrír nebo před tuniským ministerstvem vnitra.

Povědomé jsou však i nezdary a rozčarování. Alžírští generálové sice donutili Butefliku k ukončení jeho dvacetileté vlády, aby tak utišili davy, Alžířané však nyní čelí výzvám spojeným s bojem proti systému bratříčkování se a korupce spojenému s jeho vládou.

Pokus libyjského maršála Chalífy Haftara ukončit v zemi chaos zavedením nové autokracie pak přináší smutné vzpomínky na výsledky povstání v Egyptě, Bahrajnu, Sýrii a Jemenu. Zatímco autoritářské vlády ve svých státech proklamují, že revoluce vedou jen ke zmatku, mladí lidé z Alžírska a Súdánu evidentně došli k jinému závěru. A sice, že nenásilné protesty velkého počtu lidí mohou svrhnout i nejhlouběji zakořeněnou diktaturu.

Maršál Haftar táhne na Tripolis. Může zhatit mír a vyvolat novou migrační krizi

Obnovená povstání na severu Afriky také zdůrazňují, že základní problémy, jež vedly k dřívějším protestům, kvasily dál. Je to například rostoucí počet nespokojených mladých lidí, problém uzavřené a zkorumpované ekonomiky, která nenabízí pracovní místa, stejně jako problém autoritářské vlády, která je k veřejnosti netečná.

Aktivisté v Súdánu a v Alžírsku i obě strany libyjského konfliktu tvrdí, že se snaží předejít osudu zemí arabského jara po roce 2011. Všechny kromě Tuniska totiž buď upadly do chaosu, nebo se vrátily k autoritářství. Odstrašujícím příkladem je pro mnohé vývoj v Egyptě, do jehož čela se v roce 2013 dostal vojenským převratem prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten se mimo jiné teď snaží prosadit ústavní změny, které by mu umožnily být doživotním prezidentem.

V Egyptě prošla změna ústavy, Sísí může být u moci až do roku 2034

Požadavky na odstoupení alžírského prezident Butefliky podpořila také armáda, stejně jako egyptští generálové v roce 2011 svržení prezidenta Husního Mubaraka. Prozatímní vláda, kterou Buteflika jmenoval, se však skládá z jeho spojenců a jemu loajálních lidí. Alžířané tak na rozdíl od tehdejších Egypťanů pokračují v protestech a požadují odstranění celého systému.

Naproti tomu libyjský maršál Haftar se do role Sísího dlouhodobě stylizuje. Když v roce 2014 poprvé oznámil plán převzít moc, velkou část svého projevu si vypůjčil právě od tehdy ještě generála Sísího. Jeho stoupenci tvrdí, že jako jediný dokáže uchránit Libyi před chaosem, který po povstání zachvátil Sýrii či Jemen, stejně tak jako Sísí zachránil Egypt.

STAMILIONY INDŮ K VOLBÁM V 7 FÁZÍCH

V největší demokracii světa, Indii, začaly parlamentní volby, které se budou konat v sedmi fázích a skončí až 19. května. Z 1,3 miliardy obyvatel se k urnám může vydat 900 milionů lidí. Vládnoucím nacionalistům premiéra Naréndry Módího se postaví opozice vedená Ráhulem Gándhím z vlivné politické dynastie.

Sadhví Kamalová v šafránovém rouchu je svatá hinduistická žena, jejímž posláním je ochraňovat krávy. V posledních měsících se však v rámci předvolební kampaně proměnila v dobrovolnici. V bílém SUV s nálepkou posvátné krávy a sloganem „Kráva je matkou světa“ neúnavně brázdila indickou krajinu, aby podpořila „svého“ Naréndru Módího. Hinduistického nacionalistu, šéfa Indické lidové strany (BJP) a dosavadního premiéra, který by s požehnáním voličů rád pokračoval v čele vzmáhající se jaderné mocnosti i dalších pět let.

Takových dobrovolníků jako Sadhví Kamalová jsou tisíce a tisíce. Módího milují. Ten totiž elektrizuje shromážděné davy svým přáním: Ještě více hinduismu! Hinduttva, hinduistický způsob života, namísto světského pluralismu! Jeho cílem je zavedení starých hinduistických hodnot po celé multikulturní zemi. Včetně oživení kastovního systému. Koneckonců už to začalo. Módí zaúkoloval sbor učenců, aby s pomocí studia DNA dokázali, že dnešní hinduisté jsou přímými potomky nejstarších obyvatel Indie a že staré hinduistické spisy, zmiňující se například o starověkých létacích strojích, popisují čistou pravdu.

Jedním z nesporných Módího úspěchů je, že dokázal náboženství a s ním spojený hinduistický nacionalismus, kdysi okrajový, posunout přímo do centra indické politické debaty.

Podle opozice Módí podněcuje protimuslimské nálady

Dokonce i Ráhul Gándhí a jeho sestra Prijanka, noví mladí vůdci centristického a sekulárního Indického národního kongresu, hlavního soupeře BJP, se na předvolebních shromážděních snažili dokazovat svoji „hinduistickou důvěryhodnost“.

Kongres obviňuje Módího z porušování vratkých sekulárních základů země. Z toho, že podporuje hinduistické organizace, které podněcují protimuslimské nálady a hrozí v zemi rozpoutat náboženské násilí. Zda na to budou voliči slyšet, uvidíme na konci května. Módí je každopádně nepřehlédnutelný indický fenomén. A zdaleka není jen nějakým náboženským tmářem k pousmání, jak by se možná mohlo zdát z předchozích řádků. Má za sebou i velké úspěchy v oblasti, v níž byste to možná nečekali – v ekonomice.

Největší volby na planetě

Celoindické parlamentní volby proběhnou postupně v sedmi etapách, začínají 11. dubna a končí 19. května. Oprávněných voličů je přes 900 milionů, zhruba osmina veškerého lidstva. Volí 543 členů parlamentu. Hlavně v nich soupeří vládní Indická lidová strana (BJP) a její spojenci proti opozičnímu Indickému národnímu kongresu a jeho koaličním partnerům. Kongresu průzkumy předvídají nárůst podpory, v posledních volbách 2014 totiž zcela propadl. Mírným favoritem je však BJP.

I svět uznává, že zejména zásluhou jeho kabinetu indické hospodářství v posledních letech roste o více než sedm procent, tedy rychleji než oslavovaná Čína. Totéž dokázal už v rodném Gudžarátu, kde stál v čele svazové vlády.
Nebyla by to však neobyčejně komplikovaná multinárodnostní Indie, aby každý premiérův kritik hravě nenašel také spoustu nedostatků.

Velká zadluženost, nezaměstnanost, nízké příjmy zemědělců, kteří nedávno protestovali po celé zemi. To všechno Módí, jenž Indii polarizuje podobně jako Spojené státy Donald Trump, slibuje vyřešit. Někteří Indové, zvláště příslušníci vzdělaných středních vrstev, kteří se děsí jeho nápadů, Módího rovnou označují za skrytého autoritáře a nezodpovědného populistu. Těžko říci, jestli to bude stačit.

Loni koncem roku dostala BJP volební výprask ve třech svazových státech. Začalo se tvrdit, že Módí je už za zenitem. Když se však nedávno postavil do role ochránce země a málem rozpoutal válku s Pákistánem, preference se mu vrátily. Nyní je Modí, slibující, že z Indie učiní světovou supervelmoc, znovu na koni.