iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pražský soud nechce řešit kauzu soudce Elischera

Pražský městský soud usiluje o to, aby nemusel rozhodovat korupční kauzu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera. Mluvčí městského soudu Markéta Puci k tomu uvedla, že podle názoru předsedkyně senátu by měl věc řešit soud, který nespadá do obvodu pražského vrchního soudu, a u kterého tak nebudou přicházet v úvahu objektivní pochybnosti o jeho nestrannosti.

Elischer čelí obžalobě z toho, že ovlivňoval rozhodování svého senátu ve prospěch některých stíhaných Vietnamců, kteří mu za to platili. Za zneužití pravomoci a přijímání úplatků mu hrozí až 12 let vězení a také trest propadnutí majetku.
Puci poukázala na to, že Elischerův domovský soud je věcně i místně nadřazený Městskému soudu v Praze, který dostal Elischerův případ na starosti. Vrchní soud rozhoduje mimo jiné o odvoláních podaných proti verdiktům městského soudu. V kauze navíc figurují jako svědci i někteří Elischerovi kolegové z řad soudců. Předsedkyně příslušného soudního senátu Veronika Cukerová se proto počátkem dubna obrátila na Nejvyšší soud s návrhem, aby tuto trestní věc pražskému městskému soudu odebral.

„Ve vztahu k nestrannosti soudce platí, že tato nestrannost má dva aspekty: nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale i objektivně nahlíženo, musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti,“ podotkla Puci.

Policie zadržela Elischera před více než rokem, poté strávil zhruba měsíc ve vazbě. Z rozhodnutí ministra spravedlnosti nesmí soudit, a to až do pravomocného skončení trestního stíhání. Vinu odmítá, policii už dříve označil za neobjektivní a podjatou a argumentoval také tím, že si důkazy obstarala nezákonnou cestou.

O případu soudce Ivana Elischera Česká justice dlouhodobě informuje. Státní zástupce podal obžalobu k soudu 3. března 2019. Den poté se soudce Ivan Elischer obrátil k Nejvyššímu soudu, aby přezkoumal zákonnost řízení. Elischer České justici sdělil, že protestuje proti tomu, že mu na prostudování spisu v rozsahu přes sedm tisíc stran bylo poskytnuto pouze 16 hodin.

PŘEDPISY POLSKA V ROZPORU SE ZÁKONY EU

Generální advokát soudu Evropské unie doporučil, aby rozhodl, že polské předpisy snižující věk odchodu do důchodu soudců nejvyššího soudu jsou v rozporu s právem EU. Vyplývá to z dnes zveřejněného prohlášení generálního advokáta.
„Soud by měl rozhodnout v tom smyslu, že opatření týkající se polských zákonů o snížení věku odchodu do důchodu soudců nejvyššího soudů jsou v rozporu se zákony Evropské unie,“ napsal advokát Evgeni Tančev. Toto doporučení není závazné, nicméně rozhodnutí soudu bývá obvykle velmi podobné stanovisku generálního advokáta, připomněla polská agentura PAP.

Tančev došel k závěru, že polské předpisy „porušují zásadu neodvolatelnosti soudců“, jejíž dodržování je nutné pro řádnou ochranu těchto představitelů justice. Polsko za současné vlády národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) přijalo zákon, který soudce nejvyššího soudu nutil odcházet do důchodu po dosažení věku 65 let. Zástupci PiS tvrdili, že je potřeba zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se zkorumpovaných soudců.

Už loni v prosinci Evropský soudní dvůr, nejvyšší soudní instance, nařídil Polsku, aby okamžitě zákon o nejvyšším soudu přestalo uplatňovat a udělalo vše pro to, aby ti, kteří kvůli němu museli odejít na odpočinek, se mohli do práce vrátit.
O problémech justice v Polsku informovala Česká justice prostřednictvím analýzy Bílé knihy polské justice. V ní jsou naopak změny v polské justici zdůvodňovány dekomunizací justice, ke které od roku 1989 dosud v justici nedošlo a defašizace, neboť po pádu komunizmu naopak ke korporativní fašistické justici v Polsku podle Bílé knihy došlo.

MAZANEC NAVRHUJE K NSS KUČERU

Nejvyšší správní soud (NSS) by mohl posílit Viktor Kučera z Krajského soudu v Brně. Předběžně jej vybral předseda soudu Michal Mazanec, nyní Kučeru čeká neveřejné slyšení před potenciálními budoucími kolegy. Jde o první nové jméno navržené Mazancem ve funkci předsedy NSS, kterou vykonává od loňského října.

Kučera je absolventem brněnské právnické fakulty, po studiích pracoval v Kanceláři veřejného ochránce práv a poté jako asistent u Nejvyššího správního soudu. V roce 2012 se stal soudcem Krajského soudu v Brně a později také jeho místopředsedou. Od července loňského roku byl dočasně přidělený u Nejvyššího správního soudu.

Mazanec si nyní Kučeru vybral jako univerzálního správního soudce, který má s ohledem na předchozí praxi blízko zejména k cizinecké problematice. Svědčí o tom i jeho publikační a přednášková činnost. Před plénem Nejvyššího správního soudu by měl Kučera 24. dubna hovořit o své motivaci, přednést vlastní pohled na fungování soudu a popsat svůj možný přínos.

K dnešnímu dni má Nejvyšší správní soud v seznamu vedeném ministerstvem 35 členů. Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková však vykonávají desetiletý mandát ústavních soudců a Jan Passer působí v Tribunálu Soudního dvora EU. Na konci dubna navíc podle ministerského seznamu odejde soudkyně Jana Brothánková.

EXSOUDCE BERKA NASTOUPIL DO VĚZNICE LITOMĚŘICE

Bývalý ústecký soudce Jiří Berka nastoupil do litoměřické vazební věznice. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová. Berka byl odsouzen za zmanipulované konkurzy na sedm let do vězení.
Vyšetřování v případu zmanipulovaných konkurzů začalo v roce 2003. Olomoucký vrchní soud loni v listopadu zmírnil Berkovi trest z 8,5 roku vězení na sedm let a potvrdil mu trest propadnutí majetku. Senát vzal tehdy v potaz délku stíhání a procesu, od zahájení stíhání uplynulo víc než 15 let.

Odvolací soud snížil tresty pod hranici trestní sazby i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, odpykají si čtyři až šest let. Soud vzal v úvahu, že kromě insolvenčního správce Daniela Thonata všichni vinu popřeli. Podle soudu však existuje dost důkazů o jejich vině a až na drobné chyby se odvolací soud ztotožnil s rozsudkem krajského soudu. Zbývajícím dvěma mužům odvolací soud potvrdil podmíněné tresty.

Berka byl od dubna 2003 zproštěn výkonu soudcovské funkce, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Funkce soudce mu zanikla dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen. Po celou dobu, kdy nesoudil, pobíral stíhaný Berka polovinu svého platu.

Podle obžaloby způsobila skupina na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Policie začala skupinu odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem.

ADVOKÁTKA SDEU NAVRHUJE ZAMÍTNOUT ŽALOBU ČR

Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleonor Sharpstonová doporučila tomuto soudu, aby zamítl žalobu České republiky na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Informovalo tiskové oddělení unijního soudu. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.
ČR se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně.

Generální advokátka Eleanor Sharpstonová ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.

EU prý směrnicí řeší terorismus

Sharpstonová rovněž zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015, bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost a zároveň nenaruší unijní zásadu volného pohybu zboží, v tomto případě palných zbraní.

Advokátka rovněž ve svém zdůvodnění uvedla, že EU při přijímání zpřísnění dřívější směrnic byla v naléhavé situaci a musela urychleně řešit výzvy vyplývající z teroristických útoků v Evropě v roce 2015. Evropa tehdy zažila dva velké teroristické útoky, oba se staly v Paříži, kde při nich v lednu 2015 zemřely skoro dvě desítky lidí a v listopadu 2015 se obětí několika útoků v jeden den stalo 130 lidí.

Sharpstonová také hájila přeřazení některých samonabíjecích zbraní z kategorie palných zbraní podléhajících povolení do kategorie zakázaných palných zbraní. Poznamenala, že členské státy i nadále mohou potvrdit, obnovit nebo prodloužit povolení pro ponechání takových zbraní, které byly registrovány před 13. červnem 2017, kdy směrnice vstoupila v platnost.

V ČR by se změny dotkly 300 000 lidí

Úpravu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky schválily země EU i europarlament předloni, návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců. Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí této novely dřívější směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Některá její ustanovení nejsou dostatečně přesná a zřejmá a neumožňují majitelům zbraní znát jejich práva a povinnosti, tvrdí mimo jiné žaloba.

ČR měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států unie nestihla. V ČR by se změny dotkly téměř všech asi 300.000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.
Česká strana bude dál usilovat o zrušení směrnice)

Česká strana však hodlá o zrušení směrnice dál usilovat, a to zejména proto, že generální advokátka nezohlednila některé základní argumenty, které ČR proti nařízení vznesla. „Stanovisko je napsané jasně, ale mně tam chybí klíčové části k těm našim základním argumentům, těm nejvíce přesvědčivým. Generální advokátka je vůbec nekomentuje. To mě vede k tomu, že v tom řízení má smysl pokračovat,“ řekl novinářům náměstek českého ministra zahraničí Martin Smolek. Podle něj advokátka tvrzením, že zbraně jsou nebezpečné, přešla zásadní argument, že směrnice nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků legálně držených střelných zbraní.

Podobné výhrady má i opoziční ODS, podle níž směrnice „zavedla drakonická opatření pod falešnou záminkou boje proti terorismu, na jehož eliminaci má nulový dopad“. „Směrnice nebojuje se zločinci a teroristy, ale s legálními držiteli zbraní, kteří se řídí platnými zákony a pravidla neporušují,“ uvedla místopředsedkyně poslanců ODS a šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. Vláda by podle ní v případě zamítnutí žaloby měla na celoevropské úrovni iniciovat jednání, která povedou k revizi směrnice a k ochraně české zbraňové právní úpravy. Soudní dvůr EU začal žalobu ČR projednávat v březnu. Česká justice o jednání i o obsahu žaloby podrobně informovala. Rozhodnutí Soudu lze podle odhadů očekávat na konci letošního roku.
Soudní dvůr EU už odmítl návrh ČR na odklad směrnice se zdůvodněním, že byla přijata, jak Česká justice již dříve informovala.

ZRUŠENÍ ŘÍZENÍ NA INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK VYVOLALO CHAOS

Očekává se, že se elektronické formuláře stanou páteřním systémem nově vytvářeného systému insolvenčního rejstříku, informovala Česká justice už v roce 2016. Ministerstvo spravedlnosti zrušilo zadávací řízení na vývoj a implementaci nového insolvenčního rejstříku eISIR. Důvodem je nesprávně zvolený typ řízení ministerstvem jako zadavatelem a nezvládnutá zadávací dokumentace. Stovky otázek, které ministerstvu k zadání došly, vyvolaly prodlužování lhůty pro podání a následně vyústily v rozpory v odpovědích, nepřehlednost a chaos, oznámilo ministerstvo ve středu 10. dubna 2019.

O přípravě nového insolvenčního rejstříku eISIR a jeho nezbytnosti Česká justice opakovaně informuje. Nový rejstřík eISIR je součástí projektu justice 2020 a Česká republika na něj získala 177 milionů korun od Evropské unie. Spoluúčast českého státu činí 42 milionů korun. Rejstřík měl být hotov do konce roku 2019.

Ve středu 10. dubna 2019 však zadavatel vydal oznámení, že zadávací řízení 8. dubna 2019 zrušil. Součástí oznámení je obsáhlé odůvodnění: „Zadavatel od zahájení zadávacího řízení obdržel do dnešního dne 33 žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace se zhruba 200 dotazy směřujícími k vysvětlení jednotlivých částí zadávací dokumentace včetně smlouvy a dvoje námitky proti zadávacím podmínkám s požadavkem na zrušení zadávacího řízení.

Z vysokého množství dotazů jednoznačně vyplývá, že dodavatelé spatřují značnou nejasnost zadávacích podmínek zejména v nastavení funkčních požadavků, specifikaci systému i v některých ustanoveních smluv (např. součinnost objednatele, licence, vztah obou smluv v souvislosti s požadavkem na pojištění a bankovní záruky). Směřování podaných dotazů donutilo zadavatele zamyslet se nad tím, zda byly podmínky zadávacího řízení vydefinovány jasně, srozumitelně a v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky do otevřeného řízení,“ uvádí se v odůvodnění kroku ministerstva.

„Zadavatel k tomuto také uvádí, že množství dotazů a jejich pracné zodpovídání, které mělo mnohdy za následek prodloužení lhůty pro podání nabídek, zároveň činí zadávací podmínky nepřehledné a pro všechny těžko uchopitelné, a to i s ohledem na možné rozpory v rámci jednotlivých vysvětlení zadávací dokumentace,“ píše dále ministerstvo ke svému zadávacímu řízení s tím, že jako problematický se například ukázal zamýšlený licenční model.

Zadavatel: Chybná byla volba řízení i zadávacích podmínek

Podle dokumentu nebyly také v zadávací dokumentaci popsány dostatečně požadavky na bezpečnostní řešení. Ministerstvo rovněž podle svých slov dospělo k závěru, že celé zadávací řízení bylo nesprávně založeno. „V průběhu zadávacího řízení se z pohledu zadavatele ukázalo, že povaha a složitost Veřejné zakázky či požadované právní a finanční podmínky jsou natolik komplikované, že Veřejnou zakázku nelze zadat bez předchozího jednání. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že by v tomto konkrétním případě bylo vhodnější zvolit takový druh zadávacího řízení, který umožňuje o nabídkách jednat,“ uvádí se v odůvodnění.

„Pochybení zadavatele tedy na základě výše uvedeného spočívá v tom, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 a § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ, když stanovil zadávací podmínky, které nejsou stanoveny tak, aby v dostatečné míře v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele umožnily podat dodavatelům nabídky, které jednak odpovídají požadavkům zadavatele a jednak umožňují podat vzájemně porovnatelné nabídky, a to mj. i v souvislosti s použitím otevřeného zadávacího řízení. V této souvislosti se tak jeví jako chybná i samotná volba druhu zadávacího řízení,“ uvádí doslova ministerstvo spravedlnosti jako zadavatel.

Proto ministerstvu spravedlnosti nebývá, než zadávací řízení zrušit, vyplývá z dokumentu: „V současné fázi zadávacího řízení nemůže zadavatel přijmout jiné nezbytné a přiměřené opaření k nápravě výše uvedeného pochybení a ze zpětného pohledu nevhodně zvoleného druhu zadávacího řízení, než zrušení stávajícího zadávacího řízení v souladu s ustanovením § 49 odst. 1 ZZVZ, upravit zadávací podmínky, kde bude moci plně reflektovat všechny obdržené dotazy s ohledem na upravené své vlastní požadavky týkající se předmětu Veřejné zakázky a následně zahájit nové zadávací řízení v takovém druhu zadávacího řízení, u kterého je možné jednat s jeho účastníky,“ uzavírá ministerstvo spravedlnosti dokument. Irena Válová, ceskajustice.cz