iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin zesměšnil vyšetřovatele USA Muellera o vlivu Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý zesměšnil závěrečnou zprávu amerického zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera o ruském vlivu na americké prezidentské volby. Putin označil celou kauzu za absurdní a obvinil americké demokraty z vytváření konspiračních teorií. „Hora porodila myš. Mueller se obtěžoval úplně zbytečně,“ prohlásil Putin v Petrohradu.

Ruský prezident se k výsledkům vyšetřování vyjádřil poprvé od chvíle, kdy Mueller minulý měsíc předložil své závěry americkému ministru spravedlnosti Williamu Barrovi. Putin v úterý prohlásil, že konspirační teorie demokratů týkající se prezidentské kampaně pouze reflektují jejich neschopnost přijmout finální výsledek voleb, ze kterých vzešel jako vítěz republikán Donald Trump.

„Od začátku bylo jasné, že to skončí takhle. Hora porodila myš,“ prohlásil ruský prezident podle listu The Guardian.
Dosud nezveřejněná Muellerova zpráva podle ministerstva spravedlnosti nepotvrdila spiknutí Trumpova volebního štábu s Moskvou, ani ruské snahy o ovlivňování výsledků voleb.

Téměř dva roky trvající vyšetřování však odhalilo pokusy o nabourání do emailových schránek demokratů nebo šíření dezinformací na sociálních sítích. Americké úřady v souvislosti s tím obvinily pětadvacet Rusů. Putin v úterý zopakoval, že se nikdo z ruské vlády před třemi lety nešel s Trumpem v rámci jeho obchodní návštěvy Moskvy.

„Od začátku jsme říkali, že tato notoricky známá komise vedená panem Muellerem nic nenajde. Nikdo to neví lépe než my. Rusko nezasahovalo do žádných amerických voleb. Je to absurdní,“ rozohnil se Putin na arktickém fóru v Petrohradu. „Mezi Trumpem a Ruskem nevznikla žádná dohoda, kterou se vyšetřovatel Mueller snažil najít,“ dodal ruský prezident.

Putin označil tvrzení o tajné dohodě mezi Trumpem a Ruskem za naprostý nesmysl zaměřený na domácí publikum s cílem ovlivnit politiku ve Spojených státech. Politické napětí v USA se podle něj nezmenšilo ani po zveřejnění výsledků Muellerova vyšetřování a Trumpovi nepřátele proto hledají nové záminky, jak na amerického prezidenta zaútočit
„Podívejte se na to, co se děje. Co dělají skupiny, které útočí na legitimně zvoleného prezidenta? Nesouhlasí s volbou amerického lidu. Je to krize politického systému, jakou jsme v historii USA nikdy neviděli,“ uvedl Putin. Podle něj přední demokraté nadřazují zájmy strany nad zájmy národa.

Trumpův volební štáb podle Muellera nespolupracoval s Ruskem

„Nebráním prezidenta Trumpa, máme mnoho neshod. Jeho vláda zavedla vůči Rusku řadu sankcí, se kterými nesouhlasíme a nikdy je nepřijmeme, protože je považujeme za kontraproduktivní,“ řekl Putin, který doufá ve zmírnění partyzánských bojů ve Washingtonu.

Rusko a USA se poté podle něj mohou zaměřit na společné zájmy, jako je kontrola jaderných zbraní nebo boj proti terorismu a změně klimatu. Na otázku, jestli by Rusko uvítalo Trumpovo znovuzvolení v roce 2020 Putin odpověděl, že Moskva bude respektovat volbu amerického lidu. „Pokud se Rusko a Spojené státy vrátí k plnohodnotnému dialogu o problémech celého lidstva, uvidíme to moc rádi,“ uzavřel Putin.

EU ODLOŽÍ BREXIT?

Země Evropské unie zřejmě vyhoví nové žádosti Británie o odklad jejího odchodu z evropského bloku. Až na večerním mimořádném summitu v Bruselu ale rozhodnou o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví. Z dosavadních diskusí se zdá zřejmé, že státy EU se chtějí vyhnout neřízenému odchodu Británie už tento pátek, tedy takzvanému tvrdému brexitu. Za klíčové zároveň pokládají další udržení svého jednotného postoje vůči Londýnu. Britské premiérce Therese Mayové se v parlamentu ani na třetí pokus nepodařilo prosadit s EU dojednanou dohodu upravující podmínky rozvodu.

Proto nyní už podruhé požádala o prodloužení jeho termínu a opět navrhla datum 30. června. To ale nejspíš prezidenti a premiéři zbývajících 27 zemí EU neakceptují. Původně měla Británie EU opustit 29. března. Předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk přišel s konceptem ročního odkladu do 30. března s tím, že Británie bude moci odejít i dříve, pokud dohodu tamní parlament odsouhlasí. Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců.

Andrej Babiš podpoří dlouhý odklad brexitu

)Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat. Tedy kroky, pro které bude mít doma většinovou politickou podporu. Text dohody o vystoupení přitom EU znovu otevírat nebude. Je ale připravena mluvit o změnách společné představy budoucích vztahů.

Jakýkoliv odklad brexitu za datum 22. května znamená, že Británie musí uspořádat volby do Evropského parlamentu. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu.

Babiš podpoří roční odklad brexitu

Český premiér Andrej Babiš na summitu podpoří návrh na odklad britského odchodu z EU až o jeden rok. Babiš to řekl novinářům před odletem na jednání, které se bude zabývat výhradně brexitem. "Tím se celá situace zklidní i pro naše lidi, kteří tam (v Británii) pracují, pro náš byznys," zdůvodnil svou podporu delšímu flexibilnímu prodloužení britského členství v unii Babiš.

Delší setrvání Británie jako „země na odchodu“ v unii ale u některých států, třeba u Francie, budí obavy. Hlavně kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat vnitrounijní diskusi o budoucnosti bloku.
Summit tak bude nejspíš žádat záruky, že Británie se bude vůči unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení i takových otázek, jako je britské spolurozhodování o unijním rozpočtu, britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.

Předpřipravené závěry summitu viděl server Politico. Podle něj obsahují formulaci, že Evropská rada souhlasí s prodloužením termínu brexitu, které je nezbytné pro ratifikaci rozvodové dohody britským parlamentem. Nejzazší datum pro brexit se do dokumentů doplní až po jednání summitu. V závěrech je ale i zmínka, že Británie může stále brexit odvolat.

Odborníci se neshodnou, zda má EU přistoupit na delší odklad brexitu. Ten podporuje ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Podle něj tato varianta umožní EU soustředit se na hladký průběh eurovoleb, následné obsazení institucí EU a stanovení budoucí agendy bloku. Británii zase poskytne čas na přehodnocení její strategie.

CENA CHARANZOVÉ ZA POMOC V KRIZI

Česká europoslankyně Dita Charanzová ve středu v Dubroviku převzala ocenění od záchranářů. Evropská asociace tísňového volání (EENA) ocenila návrh Charanzové, díky kterému se zpřesní poloha volajících v nouzi. Země EU také zavedou systém varovných SMS, které budou upozorňovat občany v postižené oblasti o možném nebezpečí.

„Ceny si vážím hlavně proto, že přichází od samotných záchranářů. Lidé, kteří zachraňují naše životy, nejlépe vědí, co jim v práci může reálně pomoci,“ řekla Dita Charanzová (ANO) novinářům po předání ceny v chorvatském Dubrovníku.
Návrh české europoslankyně, který již schválil Evropský parlament a který po dvou letech začne platit i v Česku, umožní záchranným sborům automaticky získat přesnou polohu volajícího v nouzi.

„Pokud člověk spadne z kola uprostřed lesů, těžko popisuje, kde přesně se nachází,“ vysvětlila Charanzová důvod pro zavedení nového systému. Podle jejího návrhu střediska tísňových linek spolu s hovorem automaticky obdrží GPS souřadnice o poloze zraněného. Lokalizace samotného telefonu bývá totiž především v méně osídlených oblastech nepřesná, a to s až dvoukilometrovou odchylkou.

SMS v případě katastrofy

Druhou změnou, kterou nová pravidla přinesou, je systém varovných zpráv SMS. V případě průmyslové havárie, povodní, teroristického útoku, rozsáhlého požáru nebo jiného ohrožení obdrží všichni lidé v postižené oblasti na své mobilní telefony upozornění o hrozícím nebezpečí. „Varováni budou všichni občané, kteří se v daném čase nacházejí v postižené lokalitě. Tedy například i Češi, kterým by hrozilo nebezpečí na dovolené,“ upřesnila Charanzová.

Obdobný systém funguje v některých zemích EU již nyní. Například ve Bruselu při teroristických útocích na tamní letiště však kvůli technickým nedostatkům zkolaboval. Nový návrh proto počítá s přesnějším nastavením pro funkčnost v celé EU.

Ocenění „112 Awards Ceremony“ získala Dita Charanzová na celoevropském sjezdu Evropské asociace tísňového volání EENA Conference 2019. Dvoudenní konference hostí na 700 lidí z řad záchranných složek, pracovníků operačních systémů nebo bezpečnostních odborníků. Ocenění asociace vedle české europoslankyně převzala i skupina potápěčů, která pomohla zachránit skupinu thajských chlapců uvězněných v zatopené jeskyni nebo rybář, který pomohl 23 lidem před plameny v Aténách.

RUSKO CHCE OVLÁDNOUT ARKTIDU

Šéf Kremlu Vladimir Putin načrtl ambiciózní program zajištění ruské přítomnosti v Arktidě, včetně plánů na vybudování nových přístavů a ledoborců. Moskva podle něj hodlá zvýšit přepravu nákladů podél severního pobřeží Ruska z loňských 20 milionů tun na čtyřnásobek v roce 2025. Rusové již zmodernizovali vojenské základny za polárním kruhem.

Putin své záměry nastínil na arktickém fóru v Petrohradu, kterého se zúčastnili také představitelé Finska, Švédska, Norska a Islandu. „Je to realistický, dobře vypočítaný a konkrétní úkol,“ prohlásil o úmyslu dramaticky zvýšit přepravu po takzvané severní mořské cestě.

Připomněl, že Rusko je jediný stát s flotilou jaderných ledoborců. Rusko má nyní čtyři jaderné ledoborce, další tři se podle Putina stavějí. Prezident chce, aby do roku 2035 mělo Rusko 13 těžkých ledoborců, včetně devíti s jaderným pohonem.
Rusko také plánuje rozšířit přístavy na obou stranách této arktické lodní trasy - Murmansk na poloostrově Kola a Petropavlovsk-Kamčatskij na poloostrově Kamčatka. Putin vyzval zahraniční společnosti, aby investovaly do těchto projektů. Další přístavy a infrastrukturní zařízení podél mořské cesty mají být podle ruského vůdce také modernizovány a rozšířeny.

Putin vybídl vládu, aby rychle připravila návrh zákona o zvláštních výhodách pro investory v Arktidě, aby jej poslanci mohli přijmout na podzim. Již nyní podle něj na arktické oblasti připadá desetina všech investic v Rusku.
Rusko, USA, Kanada, Dánsko a Norsko se snaží prosazovat svou svrchovanost nad částmi Arktidy, protože tající polární led vytváří nové příležitosti pro průzkum zdrojů a nové námořní trasy, uvedla agentura AP.

Norská premiérka Erna Solbergová na fóru zdůraznila nutnost respektovat mezinárodní právo. Arktickou radu, mezivládní organizaci sdružující státy s přístupem k Arktidě, označila za klíčové místo pro dialog. „Tu a tam slýchám, že Arktida je popisována jako geopoliticky ožehavé místo. Tak to nevidíme. Známe Arktidu jako oblast míru a stability,“ uvedla. „To by nemělo být považováno za samozřejmost. Je to výsledek politických rozhodnutí a praktické spolupráce mezi arktickými státy,“ dodala.

Musíme si přisvojit Arktidu, řekl ruský viceprezident a přistál na kře

AP připomněla, že ruská armáda modernizovala řadu vojenských základen ze sovětské éry za polárním kruhem, aby upevnila své pozice v oblasti, o níž se předpokládá, že schraňuje až jednu čtvrtinu dosud neobjevené ropy a zemního plynu na Zemi. Vojenská přítomnost v Arktidě má podle šéfa ruské diplomacie chránit národní zájmy. „Zajišťujeme nezbytnou obrannou kapacitu s ohledem na vojenskou a politickou situaci v blízkosti našich hranic,“ řekl Sergej Lavrov. Doplnil, že nedávné cvičení NATO v Norsku bylo otevřeně namířeno proti Rusku.

Vztahy Ruska s USA a dalšími státy NATO od roku 2014 prudce ochladly kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii, údajnému vměšování Ruska do amerických prezidentských voleb a dalším sporům. Lavrov poznamenal, že kontakty mezi vojenskými veliteli arktických zemí ustaly kvůli napětí mezi Ruskem a Západem a vyzval k jejich obnovení.

TŘETÍ POTOMEK MUSSOLINIHO DO POLITIKY, DO EU

Do politiky chce vstoupit už třetí potomek italského fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Jeho pravnuk Caio Giulio Cesare Mussolini bude kandidovat do Evropského parlamentu za krajně pravicovou stranu Bratři Itálie. Padesátník Caio Giulio Cesare Mussolini se narodil v Argentině a má za to, že ho spíše než příjmení reprezentují smysl pro povinnost, mezinárodní zkušenost a dvojice křestních jmen, která odkazují na římského císaře Julia Caesara.

V politice už působí dvě jeho sestřenice z druhého kolene: v EP Giorgia Mussoliniová za stranu Vzhůru, Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a na římské radnici zase vystudovaná socioložka Rachele Mussoliniová.
„Mussolinimu chce dát hlas každý,“ konstatoval tento bývalý důstojník námořnictva. Před tím, než se rozhodl kandidovat do EP, pracoval na vedoucí pozici v italské letecké a zbrojní společnosti Finmeccanica. Přiznává, že se politiky nikdy aktivně neúčastnil, ale celý život ji náruživě sledoval.

„(V EP) budu každým svým činem a hlasem hájit národní zájem,“ prohlásil ve shodě s linií strany Bratři Itálie, která pro Itálii žádá více svrchovanosti. Na otázku deníku Libero, zda by sebe definoval jako fašistu, odpověděl: „Fašismus zemřel s Benitem Mussolinim“. Zdůraznil, že se narodil až dlouho poté a fašistické období je nyní polem „studia historiků“, tedy uzavřená věc. Kdokoli se bojí návratu této ideologie, podle něj „vidí imaginární nepřátele“.

Fašismus je na vzestupu. Musíme lidi opravdu poslouchat, radí Albrightová

„Sám vidím jiná nebezpečí: myšlenkovou policii, globalizaci, diktaturu politické korektnosti, nekontrolovanou migraci, malé finanční skupiny, co vše ovládají, a islámský extremismus,“ uzavřel. Šéfka strany Giorgia Meloniová informovala, že společnost Facebook zrušila Mussolinimu po zahájení kampaně účet na své sociální síti, který posléze s omluvami obnovila.

Podle průzkumu agentury Kantar z konce března by straně Bratři Itálie dalo hlas 4,5 procenta voličů, což představuje čtyři křesla v EP. Volby se budou konat na konci května.Benito Mussolini vládl v Itálii v letech 1922 až 1943, kdy byl svržen. Itálii přivedl ke spojenectví s nacistickým Německem. V roce 1945 byl zavražděn italskými partyzány a jeho tělo bylo pověšeno hlavou dolů na náměstí v Miláně.