iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Klaus ml.:Opusťme EU nadutého polomonarchy Macrona

Více Evropy, vyzval obyvatele celého kontinentu v rozsáhlém poselství před květnovými volbami Emanuel Macron. Opusťme Evropskou unii nadutého francouzského polomonarchy, dokud je čas, velí v reakci na jeho plány bývalý prezident Václav Klaus, který jako premiér v roce 1996 podal žádost o vstup do EU.

Francouzský „prezident Slunce“ Emmanuel Macron ve své průhledně účelové předvolební řeči – nazvané Za evropskou obrodu – evropskému kontinentu sdělil, že „Evropa je on“, a že je proto nezbytné, aby vypadala podle jeho představ. To je i v kontextu postdemokratické Evropské unie velikášství dosud neznámého typu. Svůj boj (nechceme lacině vtipkovat překladem Mein Kampf) „vedu ve jménu Francie a bez ustání, abych pomohl Evropě...“ říká Macron. My jsme – po prostudování jeho pamfletu – přesvědčeni, že Evropa žádnou Macronovu pomoc nepotřebuje. Naopak.

Naprosto nepřijatelné je už Macronovo východisko, kterým je tvrzení, že „ještě nikdy od druhé světové války nebyla Evropa tak potřebná a ... v takovém ohrožení“. Jeho symbolem se stal brexit. To je zcela nehorázné tvrzení. Odejít z Evropské unie bylo svobodným rozhodnutím britských voličů, bylo důsledkem dlouhodobé nespokojenosti Britů s dnešním konceptem evropské integrace. „Brexit je slepá ulička,“ říká Macron. Pro koho je to slepá ulička? Brexit je pro Velkou Británii návratem k demokratickému výkonu politiky v rámci národního státu na základě mandátu voličů. Kdyby bylo v Evropské unii všechno v pořádku, kdyby to byl tak báječný a úspěšný model, jak Macron hlásá, pak by Britové neměli důvod EU opouštět.

Schengen, mylný koncept

Emmanuel Macron navrhuje vytvoření řady nových evropských orgánů, v nichž chce zaměstnat své europeistické souputníky a zároveň oslabit demokracii v jednotlivých členských zemích EU. Navrhuje například vytvoření Evropské agentury pro ochranu demokracie, která by „každému členskému státu dala k dispozici evropské odborníky, kteří by volební proces chránili proti kybernetickým útokům a manipulacím“. Co to znamená? Již ne voliči, ale agentura se svými „odborníky“ bude posuzovat, zda jsou výsledky voleb správné, takové, jaké si unijní Macronové přejí.

Macron navrhuje zřídit Evropský azylový úřad a Evropskou radu pro vnitřní bezpečnost. Zůstat součástí schengenského prostoru by pro nás bylo za těchto okolností smrtelnou chybou. Migrační krize jasně prokázala, že je schengenský „bezhraniční“ projekt zcela mylný koncept.

Klaus nevyloučil kandidaturu na prezidenta. Můj syn na to také má, naznačil

Svobodné cestování ani obchodování nijak výrazně nezjednodušuje, ale je mimořádně výhodný pro nekontrolovatelné překračování hranic migranty nebo pachateli nejrůznějších nezákonných činů. Macronem koncipovaná „revize“ schengenského prostoru by podřídila Českou republiku povinnému přerozdělování migrantů, aniž bychom se mohli takovému postupu vzpírat.

Euroelity nic nepochopily

Slovo „hranice“ používá Macron ve vyhroceně ochranářském přístupu, když tvrdí, že „hranice musí zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a na nových základech postavit naši obchodní politiku“. Tím rozumí uzavřít hranice všem firmám, které nedodržují „evropské hodnoty, normy pro životní prostředí, ochranu údajů a spravedlivé daňové odvody“. Co to jsou evropské hodnoty, bude stanovovat on a jemu podobní. I to je pro nás naprosto nepřijatelné.

Revize Schengenu i společná policie. Macron představil svou vizi Evropy

Macronova „nová“ Evropa, která „bude předjímat situaci na trhu práce, aby mohla vytvářet pracovní místa“, zaručí všem občanům „stejnou odměnu na jednom pracovišti a evropskou minimální mzdu ... každoročně kolektivně vyjednávanou“. Bude prostorem bezuhlíkové technologie a prostřednictvím Evropské banky pro klima umožní splatit „klimatický dluh“. O naše zdravé a nezávadné potraviny se postará Evropská jednotka pro hygienickou bezpečnost a do akce nastoupí Evropská rada pro inovace. Macron v konstrukci „nové Evropy po brexitu“ navrhuje zcela nepřijatelný rozsah evropských regulací, čímž demonstruje, že evropské elity (v čele s ním) motivaci odchodu Britů z EU nepochopily.

Čas na odchod z EU

Autoritativní a povýšené rady přináší Macron v době, kdy se Francie potýká s bezprecedentními hospodářskými a sociálními problémy. Co chce doma naprosto neúspěšný a neoblíbený prezident radit zbytku Evropské unie? Kde se v něm bere drzost domácí neúspěchy své politiky překrývat evropským aktivismem?

Pokud by nabubřelá „macronovská“ politika měla být dnešní EU vnucena a Macronova „evropská obroda“ realizována, pak bychom z takové Evropské unie měli co nejrychleji odejít. Jestli pro někoho naše výzvy k vystoupení z EU dosud zněly jako příliš radikální a málo zodpovědný přístup, děsivá Macronova vize pro nás jiné východisko nenabízí. Opusťme Evropskou unii nadutého francouzského polomonarchy, dokud je ještě čas.

HASIČŮM CHYBĚJÍ ŘIDIČI

Problém s nedostatkem řidičů nákladních aut nebo autobusů v Česku se stále prohlubuje. O to závažnější je, že krize doléhá už i na hasičské sbory. Aktuálně jim chybí bezmála stovka řidičů „stříkaček“. Ne, že by k požárům již neměl kdo jezdit, přesto je situace alarmující zejména v Praze.

Na pozici hasič-strojník služby, který nejenže řídí cisternu, ale zároveň při zásazích obsluhuje zařízení hasičské techniky, pracuje v tuzemsku přes 2 300 příslušníků.

„V současné době není obsazeno 97 služebních míst. Nejvíce v Praze – 25, následně v Jihomoravském kraji – 14 a na Vysočině 11 míst. Ve všech ostatních krajích se číslo neobsazených míst pohybuje pod 10,“ upřesňuje mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) Nicole Zaoralová.

„V této souvislosti již hrozí hraniční situace,“ varuje vrchní komisař pražských hasičů Martin Kavka a vypočítává, že jen za poslední rok od sboru odešlo 12 strojníků. V Praze je přitom místo pro 189 hasičů s řidičským průkazem skupiny „C“ a dostudovanou střední školou. Neobsazená je téměř šestina.

Čeští hasiči mezi nejlepšími

Každý chybějící příslušník HZS je pro jednotlivé sbory samozřejmě komplikací. Nedostatek lidí tak musí řešit tím, že povolávají hasiče do přesčasů, aby zajistily akceschopnost jednotek. Sami strojníci čili řidiči musí svědomitěji plánovat dovolenou. Když pak třeba na nějaké pražské stanici někdo náhle onemocní, velení je často nuceno přesouvat posily odjinud.

Mezi lidmi požívají hasiči velkou prestiž. Ostatně hasiči z Prahy a Liberce se před pár dny probojovali do TOP 10 hasičského Oscara – celosvětové soutěže Magirus Award 2018 nejlépe zvládnutých zásahů uplynulého roku. Češi uspěli mezi více než stovkou nominací z celé planety. Pražský sbor se pak za tragický požár hotelu v Náplavní ulici, kde z žebříků zachránili 40 hostů, umístil na 2. až 3. místě.

Polovina uchazečů vypadne

Přesto hasiči nové členy shánějí těžko, i když spustili po celé republice náborovou kampaň. „S každým vhodným uchazečem je proveden vstupní pohovor. Z již vybraných uchazečů pak nesplní cirka polovina psychotesty, někteří neprojdou zdravotně,“ upozorňuje Kavka. Poměrně přísná – ale nutná – kritéria pak v celorepublikovém měřítku nezvládne třetina uchazečů. Kolik chybí strojníků hasičů? Celkem: 97.

„Výcvik musíte mít stejný jako mají ostatní hasiči. Nejdříve absolvujete tříměsíční kurz a poté začnete jezdit k požárům. Pokud máte řidičský průkaz skupiny C a nějaké zkušenosti, tak můžete absolvovat další kurz hasič strojní služba,“ popisuje praxi osmadvacetiletý Martin Jelínek, který řídí cisternu pro pražskou centrálu v Sokolské ulici.

Plat nastupujícího hasiče-strojníka bez praxe je bezmála 29 tisíc korun hrubého měsíčně včetně proplacených pohotovostí. Řidič s praxí do tří let bere průměrně necelých 34 tisíc. A zkušenější strojníci si přijdou na 39 tisíc hrubého včetně všech dalších složek platu. V Praze je pak podle Kavky průměrný plat řidiče 42,5 tisíce korun.

„Nejdůležitější je mít týmového ducha, protože výjezdy zvládnete jedině společně v týmu. U specializace strojník je navíc důležité technické zaměření, alespoň jako koníček. A sportovci tu práci budou zvládat určitě lépe,“ popisuje ideální předpoklady uchazečů Jelínek. V Česku dnes slouží téměř 7 tisíc hasičů. Do tří let by jich mělo přibýt dalších 450. Pokud se je povede najít.

KOLEM LANGERA MILIONY, VE VÉSCE GOLF

V obci Véska u Olomouce žije podle místních nanejvýš tři sta lidí. Přesto se může pyšnit osmnáctijamkovým golfovým hřištěm, areály pro fotbal i tenis, centrem služeb pro cykloturisty nebo wellness. A také tím, že sportovní projekty vesměs spojené s bývalým ministrem Ivanem Langerem, získaly dohromady přes 160 milionů korun z evropských a státních dotací.

Když funkcionáři olomoucké ODS nedávno zvolili Ivana Langera do vedení krajské organizace (výkonná rada strany toto rozhodnutí později anulovala) , argumentovali i tím, že je schopný manažer. To, jak je tento dříve vysoce postavený politik schopný, lze přitom dokumentovat na nenápadné obci Véska.

Příběh o Vésce a Langerovi se začal psát v roce 2004. Právě na konci toho roku totiž poslanci poslali do obce prvních devět milionů korun na výstavbu sportovního centra. A za dotací nestál nikdo jiný než tehdejší místopředseda Sněmovny Langer, který si už v té době vytvářel k vísce u Olomouce, kde bydlel, vztah.

Nejenže do ní podle svých slov jezdil na víkendy za mámou na chalupu, ale do května 2001 byl Langer také členem představenstva společnosti, jež v obci postavila golfové hřiště za domem Langerovy matky.

Langer v roce 2004 nicméně tvrdil, že dotace s golfem nesouvisí. A až dotčeně odrážel pozdější dotazy, jestli mu přinese osobní zisk sportovní centrum a hotel, za jehož výstavbou stála firma jeho dobrého kamaráda Ivana Kyselého.
Mimochodem, Kyselého s Langerem kromě přátelství pojí i kauza Vidkun, která se točí kolem propojení vlivného podnikatele, politiků a špiček krajské policie a také korupce. Kyselý je mezi čtyřmi lidmi, které policisté chtějí poslat před soud. Někdejší ministr vnitra Langer, byť také skončil na policii, z ničeho obviněn nebyl.

Návrat Langera se nekoná. ODS zrušila jeho volbu do vedení olomoucké buňky

To, že si lobbováním za dotace mohl připravovat půdu pro své pozdější podnikání, se začalo ukazovat až po jeho odchodu z politiky. Nejenže pomocí úvěru nakoupil za 40 milionů čtyřicet procent akcií společnosti Kyselého a stal se tak i spolumajitelem hotelu, jehož výstavbu podpořila Evropská unie dotací ve výši 25,5 milionu korun, ale Langerova společnost Resort Véska skoupila pozemky a několik budov v okolí areálu.

A podle deníku Blesk se bývalý ministr vnitra chystal zchátralé domy opravit a chtěl je pronajímat golfové a tenisové VIP klientele. „Budu domy postupně upravovat, primárně pro rodinu a příležitostný pronájem,“ komentoval svoje nové angažmá Langer.

Na to však zatím nedošlo. Podle místních za to možná mohla už zmíněná kauza Vidkun. „Už se to chystalo, mluvilo se o tom, ale pak to z ničeho nic naráz utichlo. Už rok nebo dva se kolem toho nic neděje,“ řekl MF DNES jeden ze starousedlíků. Podle dalšího Langer od té doby nechal zbourat jeden dům. Život lidí z Vésky ale Langerovy projekty nijak zvlášť neovlivnily.

Dotace přes 160 milionů
Víceúčelový sportovní areál: Státní dotace 19,7 milionu
Fotbal: Státní dotace 2 miliony
Tenis: Státní dotace 51,8 milionu
Centrum služeb pro cykloturisty: Státní dotace 217 tisíc
Hotel: Eurodotace 25,5 milionu
Sportovní hala a wellness: Eurodotace 22,6 milionu
Golf: Eurodotace 39 milionů

Sám exministr vnitra nechal dotazy MF DNES na svůj byznys bez odpovědi. Nereagoval ani na to, s čím, když byl zvolen do vedení olomoucké krajské organizace, chce ODS konkrétně pomoct. I když to nastínil předseda olomouckého oblastního sdružení ODS a náměstek primátora Martin Major (ODS).

„Potřebujeme schopného manažera, který nám bude pomáhat s organizačními věcmi a koordinovat činnost před primárkami v kraji a před sněmovními volbami,“ řekl MF DNES s tím, že nečekal, že by volba řadového člena mohla vzbudit takové reakce. „Přijde mi to jako zbytečná štvanice na Ivana,“ konstatoval.

Sám Langer prý ostatně vyloučil, že by chtěl ve straně zase získat nějakou funkci. „Nemám žádnou ambici zastávat veřejnou funkci. Opravdu ne. I když si myslím, že ani ten, kdo se mnou zuřivě nesouhlasí, mi nemůže odepřít jednu věc – a to je pracovitost. Jako bývalý politik jsem stále připraven skládat účty z toho, co jsem udělal,“ řekl serveru Aktuálně.cz.
Kroužkovaný konec

Ivan Langer se z politiky stáhl v roce 2010. V parlamentních volbách sice ODS získala přes 20 procent, ale její místopředseda a volební manažer po 14 letech musel chtě nechtě opustit poslaneckou lavici. Voliči ho totiž vykroužkovali.

LANGERA NECHTĚJÍ V ODS

Bývalý místopředseda ODS a někdejší ministr vnitra Ivan Langer už není členem regionální rady strany v Olomouckém kraji. Výkonná rada ODS na sobotním zasedání v Praze rozhodnutí krajské organizace anulovala s tím, že jednání sněmu provázelo procedurální pochybení.

„Při jednání regionálního sněmu ODS Olomouckého kraje došlo k procedurálnímu pochybení. Jen jsme konstatovali, že všechna rozhodnutí a volby jsou neplatné. Předseda regionu svolává nový regionální sněm na nový termín,“ řekl Respektu místopředseda občanských demokratů Martin Kupka.

„Výkonná rada anulovala všechna usnesení regionální sněmu ODS Olomouckého kraje pro administrativní pochybení. Díky těmto pochybením neproběhl sněm podle našich stanov,“ doplnil pro iDNES.cz člen výkonné rady strany Zbyněk Stanjura. „Závěry sněmu jsou neplatné, sněm se proto bude opakovat,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Olomoucká oblast podle výkonné rady neměla legitimně zvolené delegáty sněmu, protože loni sněm neuspořádala, což podle stanov měla.

Langera, který z vysoké politiky odešel po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2010, byl do vedení olomoucké krajské organizace zvolen začátkem března. Měl straně pomoci například s organizací předvolebních kampaní. Langer tehdy řekl, že jeho zvolení do regionální rady olomoucké ODS „v žádném případě není start směrem k veřejným funkcím“.

Dvaapadesátiletého Langera do regionální rady ODS v Olomouckém kraji navrhlo oblastní sdružení ODS v Olomouci. „Ivan Langer se stal řadovým členem regionální rady. Není to žádná politická funkce. Je to manažerská funkce,“ uvedl předseda olomouckého oblastního sdružení ODS Martin Major (ODS). Langer má podle Majora velmi dobré manažerské schopnosti, které může olomoucká ODS zužitkovat před krajskými i parlamentními volbami.

„Pro mě je teď absolutní priorita a jediná ambice dát k dispozici svoje zkušenosti, protože věřím, že máme potenciál dělat lepší výsledky, a to nejen tady na úrovni kraje, ale snad i celorepublikově,“ komentoval své zvolení Langer.

Akce Vidkun

Langer byl v letech 1998 až 2002 a 2004 až 2010 místopředsedou strany, od června 1996 do voleb v roce 2010 poslancem. Od září 2006 do května 2009 byl Langer v obou vládách Mirka Topolánka ministrem vnitra. Po neúspěchu ve volbách v červnu 2010, kdy se nedostal do Sněmovny a následně skončil i ve vedení ODS, se z vysoké politiky stáhl. V listopadu 2012 se ještě neúspěšně pokoušel o zvolení do výkonné rady ODS.

V roce 2015 policie při akci Vidkun Langera několik hodin vyslýchala. Kriminalisté ho zadrželi s dalšími lidmi, které prověřují pro údajnou korupci a zneužití pravomocí. Policisté při domovní prohlídce v bytě bývalého ministra vnitra zabavili dokumenty a počítač. Langerovy dokumenty ale podle advokátní komory souvisely s výkonem jeho advokátní praxe, komora je odmítla kriminalistům vydat. Langer nepatří mezi čtyři obviněné v kauze Vidkun.

LETIŠTĚ PRAHA SE ZMĚNÍ, VÝSTAVA

Až do 11. června mají cestující a návštěvníci Letiště Václava Havla Praha možnost zhlédnout výstavu návrhů na architektonické řešení nového veřejného prostoru před rozšířeným Terminálem 2, který zahrnuje dva nové parkovací domy, nový páteřní spojovací objekt a tzv. Plazu, tedy venkovní prostor před budoucím terminálem. Návrhy řešení vzešly z otevřené architektonické soutěže, které se zúčastnilo šest ateliérů z České republiky i ze zahraničí. Jako vítěze porota ocenila studio D3A.

Výstava se nachází ve spojovacím objektu mezi oběma terminály a je situována do veřejné části letiště, může ji tedy navštívit i široká veřejnost. Vystavené vizualizace ukazují budoucí podobu veřejného prostranství před Terminálem 2, který se po rozšíření a změnách organizace pohybu cestujících stane centrálním místem letiště.

„Na Letišti Praha by v budoucnu měly proběhnout rozsáhlé stavební úpravy, které výrazně změní jeho podobu. Celková přeměna dopravního řešení v okolí terminálů, dostavba Terminálu 2 a realizace nových objektů a přilehlých veřejných prostranství bude znamenat jednu z největších investic do nové infrastruktury za posledních více než deset let,” říká Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Součástí nových parkovacích domů, které mají především zvýšit komfort parkování na letišti, bude v přízemí umístěný terminál veřejné a charterové autobusové dopravy. Budovy budou z větší části nahrazovat stávající parkovací kapacity a vzniknou v místech současného parkoviště PB Economy a parkovacího domu PA Smart, které budou zrušeny. „Nové budovy parkovacích domů naplňují dlouhodobý záměr zastavovacího plánu Letiště Praha. Věřím, že přispějí k modernizaci parkovacích služeb a zároveň zvýší komfort a bezpečnost cestujících,“ doplňuje Václav Řehoř.

Při řešení nových parkovacích domů se Letiště Praha zaměřuje také na budoucnost a nové technologie. V parkovacích domech se počítá s dostatečnou kapacitou nabíjecích stanic pro elektromobily, robotické parkování pomocí autonomních mechanizmů a pokročilé IT technologie ke sledování obsazenosti a k zajištění bezpečnosti. Samotné dispoziční řešení parkovacích domů variabilně směřuje k budoucímu rozvoji carsharingu.

Společně s Parkovacím domem A a B vznikne tzv. Skywalk a Plaza. Skywalk je nový objekt propojující v ose Aviatické ulice stávající i nově plánované objekty. Třípodlažní stavba bude sloužit jako komunikační tepna mezi terminály a dalšími budovami. V jejím návrhu se však také počítá s možným vznikem obchodů, restaurací a jiných pronajímatelných prostor.

Plaza je naproti tomu koncipována jako předprostor Terminálu 2 a Aviatické ulice. Vzniknou zde nové veřejné plochy, které by měly obsahovat také velké množství zeleně. Zároveň by se toto veřejné prostranství mělo stát vzorem pro další venkovní prostory letiště.

V následujících měsících bude tým složený ze zástupců Letiště Praha a oceněných ateliérů pracovat na dokončení a rozvinutí studie na základě připomínek a dodatečných požadavků. Následovat bude projektová příprava na parkovací dům B, dotčená část plazy se bude projektovat v letech 2019 až 2021. S výstavbou prvního parkovacího domu by mohlo Letiště Praha začít mezi roky 2021 až 2023. Roman Pacvoň, tiskový mluvčí Letiště Praha