iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Tisk SR: Úspěch Čaputové odrazem nálad lidí, chtějí nové

Podle slovenského tisku je přesvědčivé vítězství právničky Zuzany Čaputové v prvním kole prezidentské volby vyjádřením touhou lidí po změně po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Podle slovenských médií Čaputová pravděpodobně uspěje i v rozhodujícím druhém kole voleb.

„Čaputová přesvědčila lidi, že na křižovatce rok od vraždy si vybírá cestu slušnosti, práva a pravdy. Že může být protiváhou těch, kteří konspirují, podvádějí a rozkládají právní stát. Přesvědčila, že bude schopna držet mafiánské praktiky daleko od prezidentského paláce,“ napsal list Sme o Čaputové, která nemá zkušenosti z vysoké politiky.

List připomněl výsledky předvolebního průzkumu agentury Focus, podle kterého by Čaputová ve druhém kole voleb hlavy státu porazila Šefčoviče v poměru 64,4:35,6 procenta. Za největší Šefčovičovu slabinu list Sme označil expremiéra a šéfa nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Roberta Fica.

Směr-SD, jehož popularita v posledních letech klesá, místopředsedu Evropské komise v prezidentských volbách podporuje. Fico zase loni v zájmu řešení politické krize po vraždě Kuciaka a jeho partnerky odstoupil z funkce premiéra.
List Denník N napsal, že Čaputovou zřejmě už nic nemůže zastavit ani před druhým kolem prezidentských voleb. „Vítězství Čaputové je oprávněným důvodem k oslavě. Dnes v noci jsme se výrazně posunuli směrem k normálnější zemi. A to není vůbec málo,“ dodal.

„Je celkem zřejmé, že Čaputová vstoupí do rozhodujícího kola jako favorit voleb. Její náskok před Šefčovičem je příliš velký,“ uvedl zpravodajský portál Aktuality.sk.

O post slovenské hlavy státu se utkají Čaputová a Šefčovič

Slovenské listy za dobrou zprávu označily skutečnost, že do druhého kola prezidentských voleb nepostoupili kandidáti, kteří fakticky bojují s demokratickým zřízením.

Upozorňují ovšem, že kontroverzní soudce Štefan Harabin a šéf krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, kteří skončili v prvním kole na třetím a čtvrtém místě, získali dohromady čtvrtinu hlasů.
Maroš Šefčovič komentuje postup do druhé kola slovenských prezidentských voleb | (0:37) | video: HNonline.sk

Kiska: Slovensko je na dobré cestě

„Ve druhém kole nebudeme nuceni poslouchat hrozby o tom, jak nový prezident hned po nástupu do funkce zruší všechny naše mezinárodní smlouvy, nesmysly o tajně dovážených a rozmísťovaných migrantech či rozhodovat se pod tlakem xenofobního a rasistického extrému,“ napsal deník Pravda o předvolební agendě Harabina a Kotleby.
Vítězství Čaputové v prvním kole prezidentských voleb ocenil úřadující slovenský prezident Andrej Kiska, který kandidátku ve volbách podporuje a který se o znovuzvolení neucházel.

„Ukázalo se, jakou chceme zemi - slušnou a spravedlivou. Zuzana Čaputová je přesně ta osoba, která dokáže vytáhnout Slovensko z krize. Nezůstaňme doma ani ve druhém kole. První kolo jsme vyhráli. Slovensko je na dobré cestě,“ řekl Kiska ve videu na svém facebookovém profilu. Voliče vybídl k účasti v rozhodujícím kole výběru nového prezidenta, které se uskuteční 30. března.

POLITICI ČR SR GRATULUJÍ, ZEMAN ZATÍM MLČÍ, OKAMURA KRITIZUJE

Do druhého kola slovenských prezidentských voleb se dostali Maroš Šefčovič a favoritka voleb Zuzana Čaputová, která získala v prvním kole přes 40 procent všech hlasů. Většina českých politiků gratuluje Čaputové k úspěchu a vyzdvihují, že oba postupující kandidáti jsou proevropští. Podle Okamury (SPD) naopak Čaputová podporuje likvidaci suverenity národních evropských států.

„Do druhého kola prezidentských voleb na Slovensku postoupily dvě osobnosti, které jasně deklarují, že chtějí patřit k Západu. Chci upřímně pogratulovat Slovákům, kam došli od dob Mečiara a ocenit, že výmyslům a útokům dalších kandidátů učinili stopku,“ chválila výsledky voleb místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová.

Do druhého kola prezidentských voleb na Slovensku postoupily dvě osobnosti, které jasně deklarují, že chtějí patřit k Západu. Chci upřímně pogratulovat Slovákům, kam došli od dob Mečiara a ocenit, že výmyslům a útokům dalších kandidátů učinili stopku.

Stejně tak šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek chválí proevropské zaměření obou kandidátů na nastávající slovenskou hlavu státu. „Ve druhém kole prezidentských voleb jsou dvě jasně proevropské osobnosti. Veřejnost našeho nejbližšího souseda má v této otázce většinově jasno, leč už zase musím Slovákům závidět,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) postoupili do druhého kola ti kandidáti, u kterých je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti.

Gratuluji Zuzaně Čaputové k úspěchu v prvním kole prezidentských voleb. Je to velký úspěch pro liberální politiku ve střední Evropě. Přeji ji úspěch v kole druhém. Jsem velice rád, že oba postupující kandidáti zastávají jednoznacně proevropské směřování Slovenska.

„Je to velký úspěch pro liberální politiku ve střední Evropě. Jsem velice rád, že oba postupující kandidáti zastávají jednoznačně proevropské směřování Slovenska,“ uvedl Jan Lipavský (Piráti).

Podle místopředsedy Pirátů Mikuláše Peksy výsledky voleb ukázaly, že je v zemích Visegrádské čtyřky poptávka po konstruktivní liberální politice stále silná poptávka.„Ukazuje se, že po konstruktivní liberální politice je v zemích Visegrádské čtyřky stále silná poptávka. Jen tak dál!“ napsal na Twitteru místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.

Pro europoslance Jana Zahradila (ODS) je výsledek Čaputové další důkaz nového fenoménu, „vibrující celou Evropou v krizi stávajících politických struktur“. „Poptávka je po tzv. člověku odjinud. Po někom, kdo vzbudí dojem, že s tím, co se dělo doposud, neměl nic společného, přichází zvenku a vše napraví,“ uvedl.

Ježek: Mají proevropskou hlavu státu, my Miloše Zemana

„Slováci mají euro a hlavu státu evropského střihu, my petici pro korunu a Miloše Zemana,“ glosoval slovenské volby europoslanec Petr Ježek (nestraník za ANO).

Český prezident Miloš Zeman se vyjádří až ke konečnému výsledku voleb, kdy vítězi poblahopřeje. Pro iDNES.cz to řekl jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Zuzaně Čaputové k vítězství prvního kola gratulovat na Twitteru Jiří Drahoš, senátor a neúspěšný kandidát na českého prezidenta.

Kterého prognostika by to při dělení Československa napadlo: Slováci mají euro a hlavu státu evropského střihu, my petici pro korunu a Miloše Zemana.

„Stále v tom vidím velkou spojitost s vraždou novináře Jána Kuciaka, protože Slovensko chce změnu a vládní garnitura Směru mu to momentálně nenabízí,“ řekl pro ČTK Jaroslav Bžoch (za ANO). „Je dobře, že Slovensko má oba kandidáty, kteří jsou spíše proevropští než euroskeptičtí,“ dodal.

Úspěch Čaputové je odrazem nálad lidí, reaguje na volby slovenský tisk

Spojitost s vraždou a vítězstvím Zuzany Čaputové vidí i lídr SPD Tomio Okamura. „Aktivistka Čaputová představuje vše, co by měla tradiční slovenská společnost odmítnout, a vše, co se naopak snaží bruselská lobby zlikvidovat. Podporuje likvidaci tradiční rodiny a tradičních křesťanských hodnot, podporuje likvidaci suverenity národních evropských států. To nejhorší, co nám od Čaputové hrozí, je riziko zvrácení jednoty Visegrádské čtyřky a jejího kritického přístupu k migrantům a na politiku Bruselu,“ vyjádřil se pro iDNES.cz lídr SPD Tomio Okamura.

To, že zisk Čaputové kopíruje nálady na Slovensku, si myslí i místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benšík. „Šefčoviče znám osobně, jde o velmi schopného diplomata evropského a světového rozměru,“ uvedl pro ČTK. K Čaputové má Benešík výhrady kvůli jejímu přílišnému liberalismu. „Rozhodně je dobře, že nikdo z nich nerozporuje mezinárodní ukotvení Slovenska, naopak se k němu hrdě hlásí a chce ho prohlubovat,“ dodal.

HISTORIK HANSON: TRUMPOVI PŘEDCHŮDCI NEBYLI LEPŠÍ

Americký republikánský prezident Donald Trump má lepší výsledky, ba i charakter než většina jeho předchůdců. Trumpovi kritici z řad opozičních demokratů a liberálních médií to však odmítají přiznat. Tvrdí to nová kniha amerického historika Victora Davise Hansona.

Trump se sexuálních eskapád dopouštěl před tím, než nastoupil do prezidentské funkce. To je velký rozdíl oproti Billu Clintonovi (vládl 1993 až 2001) i Johnu F. Kennedym (vládl 1961 až 1963). Sexuální excesy těchto demokratických prezidentů spadají do doby, kdy stáli v čele země. Vážnost prezidentského úřadu tedy pošpinili více demokraté, argumentuje Hanson.

Clinton se zostudil aférou se stážistkou Monikou Lewinskou a lhaním o ní. O Kennedym Hanson píše, že z dnešního pohledu se provinil opakovaným sexuálním obtěžováním a nejspíš i útoky. K mimomanželským záletům se nezdráhal využívat přímo Bílý dům. Novináři to většinou věděli, přesto jej v tisku nevláčeli, zatímco Trump je jejich otloukánek.
Dvojí metr médií prozrazuje i srovnání s demokratickým prezidentem Lyndonem Johnsonem (vládl 1963 až 1969).

Toho Hanson označil za „sériového cizoložníka“ i zkorumpovaného politika. Dodal, že Johnson obnažil před personálem svůj penis. O Trumpovi nic podobného známo není, přesto je pranýřován jako údajně největší prezidentský nemrava.
Trumpovi se dále vyčítá impulzivnost, vulgarita a nevybíravé osobní útoky na oponenty. Ve všem ho ale podle Hansona předčil „rtuťovitý a často pubertální“ demokratický prezident Harry Truman (vládl 1945 až 1953).

Ten se například neštítil vyhrožovat fyzickým násilím recenzentovi Paulu Humeovi, který zkritizoval koncertní vystoupení jeho dcery. Svého vyzyvatele Thomase Deweyho neváhal Truman neférově přirovnat k Hitlerovi, aby jej očernil před volbami v roce 1948.

Víc než Trump přehlížel poradce Truman

Truman překonal Trumpa také v tom, jak ignoroval poradce a obecně hlasy expertů. Nechal shodit atomové bomby na Japonsko, navzdory námitkám mnohých členů svého kabinetu. Uznal stát Izrael, ačkoli mu to nedoporučila většina představitelů ministerstva zahraničí.

Palec nahoru. Trumpův projev ocenily tři čtvrtiny Američanů u televize

Poslal americké vojáky do korejské války, třebaže mu to bezpečnostní poradci vymlouvali. Proti vůli mnohých v ministerstvu obrany začal s rasovou integrací v ozbrojených silách. Vyhodil dokonce pětihvězdičkového generála a válečného hrdinu Douglase MacArthura.

Také Truman byl široce nenáviděn, také jeho vyzývali novináři k rezignaci. On ale ve funkci přežil a v roce 1948 ještě překvapivě vyhrál volby. A dnes mu historici zásluhy neupírají, zejména v zahraniční politice.

Trump čelí výtkám i kvůli nepotismu, neboť dal funkce své dceři Ivance i jejímu manželovi Jaredovi Kushnerovi. Jenže demokratický prezident Franklin D. Roosevelt (vládl 1933 až 1945) měl v Bílém domě jako nejbližší spolupracovnici také svou dceru Annu. Tu vzal dokonce na klíčovou konferenci na Jaltě v únoru 1945.

Spřízněná média i lékaři přitom před veřejností před volbami tajili, že Roosevelt kvůli horšícímu se zdraví již není schopen plně vykonávat prezidentskou funkci. Nic z toho se v Trumpově případě neděje.

Trump tedy schytává kritiku i za to, co bez většího humbuku procházelo jeho předchůdcům. Příkladem může být i formální blahopřání ke znovuzvolení ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V roce 2012 mu gratuloval demokratický prezident Barack Obama (vládl 2009 až 2017), v roce 2018 Trump. Za Obamy se z toho poklesek nedělal, za Trumpa ano. Nepřipomíná se také, že různá (protičínská) cla zaváděli před Trumpem jak Obama, tak i republikán George Bush mladší (vládl 2001 až 2009).

Charakter a úspěch nejdou nutně ruku v ruce

Hanson připouští, že morálnější než Trump byli republikán Gerald Ford (vládl 1974 až 1977) a demokrat James Carter (vládl 1977 až 1981). „Zůstali v (jednom) manželství. Během úřadování se nenakapsovali. Většinou říkali pravdu. Jejich vlády téměř neměly skandály. Jejich vyjádření byla zřídkakdy demagogická,“ ocenil.

Soud poslal exšéfa Trumpova volebního týmu Manaforta na čtyři roky za mříže

Dodal, že Carter i Ford byli etickými veřejnými činiteli, z jejichž bezúhonnosti měly Spojené státy prospěch. Oba podle Hansona ale značně pokulhávali, pokud jde o praktické dlouhodobé úspěchy. Za jejich éry se USA nedařilo hospodářsky. Proto lze říci, že Trump je lepším prezidentem i než oni.

Trumpovi Hanson přičítá „obnovení dynamiky americké ekonomiky a odstrašení v zahraničí“. Jako Trumpův zdar je možné zmínit i nové vyjednání Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). K té měl výhrady i Obama, ten však prosazení jiné podoby dohody nedotáhl.

Hanson tedy upozorňuje, že člověk může mít charakter i výsledky, nebo jen jedno či nic z toho. U prezidentů USA považuje za nejdůležitější výsledky, protože ty bezprostředně a dlouhodobě ovlivňují životy milionů lidí.
Vojenský historik Hanson působí v Hooverově institutu při Stanfordské univerzitě. Název jeho knihy (The Case for Trump) by šlo přeložit jako „Důvod pro Trumpa“. Upravený úryvek ze svého díla zveřejnil autor v americkém deníku The New York Post.

Na poctivé hodnocení musíme počkat

Hanson netvrdí, že Trumpa není zač kritizovat. Upozorňuje pouze, že se tak často děje ukvapeně, emotivně a bez historických srovnání. Chceme-li Trumpa odsoudit a přitom si zachovat intelektuální (a lidskou) poctivost, musíme být stejně přísní i k jeho předchůdcům.

Zákulisí schůzky roku. Trump s Babišem testoval možné spojenectví

To však odmítají Trumpovi odpůrci z tábora, který Hanson nazval „pokrokáři“. K nim řadí Demokratickou stranu a jí blízká liberální média. Mezi ně patří deníky The New York Times, The Washington Post a televize CNN a NBC.
V očích Hansona se tato fronta snaží vytvořit dojem, že Trump představuje zásadní negativní zlom v celkem úctyhodné tradici. Že je jakousi černou ovcí v jinak počestném „stádu“ amerických prezidentů. Hanson ale namítá, že Trump vládne zatím příliš krátce, takže s jeho seriózním hodnocením musíme počkat. Za jasné nepovažuje ani to, zda je špatným člověkem, natož jakou je hlavou státu.