iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policie SR obvinila z vraždy Kuciaka podnikatele Kočnera

Slovenská policie obvinila z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové podnikatele Mariána Kočnera, informovala ve čtvrtek na mimořádné tiskové konferenci slovenská prokuratura. Kočner je veden dlouhodobě jako hlavní podezřelý. Objednavateli vraždy hrozí výjimečný trest.

„Obzvláště zdůrazňuji, že usnesení o obvinění bylo vzneseno na základě objektivních důkazů a nikoli na základě informací médií či veřejného tlaku,“ řekl na tiskové konferenci člen speciálního týmu prokurátorů věnujících se případu, jejichž totožnost nebyla vyzrazena. Během konference mířila kamera na mikrofony a nebyl tak vidět na jejich obličeje.
Policie Kočnerovi, který je vazbě už kvůli jinému případu, ve čtvrtek doručila obvinění. Následovat má série výslechů hlavního obviněného i dalších lidí spojených s případem. Vyšetřování se tak prodlouží zhruba o dalšího půl roku.

Vyšetřovatelé před třemi dny navrhli prodloužit vazbu pro první čtyři podezřelé v případu o sedm měsíců, což je nejdelší možná povolená délka pro prodloužení. Celkově lze u tohoto trestného činu držet podezřelé ve vazbě 25 měsíců.
Kočner figuruje v případu jako pátý člověk, který čelí obvinění. Alena Zsuzsová je obviněna z toho, že vraždu za Kočnera objednala, a to přes podnikatele Zoltána Andruskóa, který se ujal role zprostředkovatele. Střelcem je podle vyšetřovatelů Tomáš Szabó. Posledním obviněným je Miroslav Marček, který Szabóa na místo činu údajně přivezl autem.

S informací o obvinění přišel mezi prvními web listu Hospodárske noviny. O tom, že Kuciakovu vraždu si objednal Kočner v říjnu údajně vypovídal Andruskó. Ten s vyšetřovateli nadále spolupracuje, v případu je dál obviněným ze spoluúčasti na trestném činu.

Na podzim slovenská policie provedla prohlídku dvou desítek nemovitostí souvisejících s Kočnerem, mezi nimiž byla i jeho bratislavská vila, dům v Bernolákově a nemovitosti v Donovalech. Policie sdělila, že razie souvisely s násilnou trestnou činností, nejen s ekonomickými zločiny. Během prohlídek se údajně našly v Kočnerově trezoru i nahrávky spojované s korupční kauzou Gorila.

Je pravda, že vás otec týral? Kočner sbíral informace na Kuciakovy kolegy

Kočner je jedním z lidí, kterým se Kuciak ve svých článcích často věnoval a poukazoval na jeho přešlapy. Kuciak dokonce na Kočnera loni podal trestní oznámení, které však policie odložila s tím, že nešlo o trestný čin ani o přestupek. Kočner totiž Kuciakovi v telefonickém rozhovoru vyhrožoval, že se o něj a jeho rodinu bude zajímat a že když na ně najde nějakou „špínu“, tak ji zveřejní.

Kočner nařídil bývalému agentovi sledovat Kuciaka

Na Kočnerův příkaz Kuciaka a další novináře následně sledoval i bývalý příslušník slovenské tajné služby SIS Peter Tóth, který je ve vyšetřování vraždy v pozici svědka. Tóth však tvrdí, že o plánu vraždy nevěděl, připomněly Hospodárske noviny.

„Kdybych věděl o přípravě vraždy Jana Kuciaka, tak Jan Kuciak i Martina Kušnírová dnes ještě žijí. Neviděl jsem do hlavy Mariana Kočnera, nevěděl jsem, že se Zsuzsovou připravují tento strašný čin,“ tvrdil Tóth, jehož výpověď podle čtvrtečního vyjádření prokurátora „byla zohledněna při vznesení obvinění“ proti Kočnerovi. Zsuzsová je vyšetrována i v souvislosti s vraždou bývalého primátora jihoslovenského města Hurbanovo Lászlóa Basternáka.

Fakt, že vyšetřovatelé jsou blízko k odhalení objednavatele vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové mluvil na tiskové konferenci minulý měsíc i Generální prokurátor Jaromír Čižnár. Nechtěl však specifikovat konkrétní jména. „Pracujeme s více jmény a když to bude aktuální, tak se to veřejnost dozví,“ řekl tehdy Čižnár.

VÝHRUŽNÉ NEONACISTICKÉ E-MAILY POLITIKŮM NĚMECKA

Politikům v Německu přichází výhružné neonacistické e-maily, které nezřídka hrozí bombovým útokem. Dostávají je také známé osobnosti, letiště nebo soudy. Od konce loňského roku jich německé úřady zaznamenaly více než sto. Výhružné zprávy jsou odesílané z takzvaného darknetu, což je obtížně přístupná, anonymní část internetu, a je tak velmi složité vystopovat, kdo je rozesílá. Informoval o tom list Süddeutsche Zeitung a rozhlasová a televizní stanice NDR.

Dotčeným přicházejí od odesílatelů, kteří se nazývají třeba „Nacionálněsocialistická ofenzíva“, „Wehrmacht“ nebo „NSU 2.0“ v narážce na neonacistickou teroristickou skupinu Národněsocialistické podzemí (NSU), která v letech 2000 až 2007 zavraždila devět mužů tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku.

I když jsou e-maily posílány z různých adres, vykazují podle vyšetřovatelů podobnosti, pokud jde o slovní zásobu nebo způsob oslovení adresátů. Že za sérií e-mailů může stát jeden pachatel nebo jedna skupina, naznačuje i zpráva, kterou dostala poslankyně Levice Martina Rennerová. Odesílatel s názvem Nacionálněsocialistická ofenzíva v ní tvrdí, že podobných výhrůžek rozeslal již celou řadu.

Do budoucna prý nezůstane jen u hrozeb

Jen v tomto týdnu hrozbu bombou obdržely například finanční úřad v Gelsenkirchenu nebo hlavní nádraží v Lübecku. V obou případech byly budovy evakuovány, žádná výbušnina se ale nenašla.

Výhrůžky v minulosti přišly také Ústřední židovské radě, několika soudům, letišti v Hamburku nebo známé zpěvačce Helene Fischerové, která se po loňských výtržnostech v Chemnitzu veřejně postavila proti xenofobii.
Ve zprávě určené poslankyni Rennerové také stojí, že do budoucna nezůstane jen u hrozeb. Odesílatel nebo odesílatelé se podle e-mailu chystají rozesílat bomby v dopisech a „popravovat lidi na ulici“. Údajně přitom disponují útočnými zbraněmi a biologickými bojovými látkami.

ODKLAD BREXITU, POKUD BUDE DOHODA S EU

Parlament ve Velké Británii odhlasoval návrh vlády na odklad brexitu v případě, že bude schválena dohoda. Kabinet premiérky Theresy Mayové chce požádat Brusel o odklad brexitu do konce června v případě, že parlament do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tu však již dvakrát odmítl.

Pro vládní návrh na krátký odklad odchodu Británie z EU se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202. Vláda Mayové podle mluvčího zdvojnásobí snahu o prosazení brexitové dohody. Zároveň se stále chystá na variantu neřízeného odchodu z EU. Lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn prohlásil, že cestou z krize by mohlo být nové referendum, které jeho strana podporuje.

Pokud by Británie o odklad požádala, muselo by s ním souhlasit všech zbývajících 27 členských států na summitu, který se koná 21. a 22. března. Souhlas by musela vyjádřit jednomyslně Evropská rada. Její předseda Donald Tusk již oznámil, že bude apelovat na členské státy, aby případný odklad podpořily. V úterý zákonodárci odmítli již podruhé dohodu vyjednanou premiérkou Theresou Mayovou, ve středu ovšem také vyloučili tzv. tvrdý brexit bez dohody.

Premiérka podle médií nejspíš ještě ve čtvrtek oznámí, že dohodu o brexitu předloží parlamentu k hlasování potřetí, a to začátkem příštího týdne. Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší. Británie by zatím podle dosavadních plánů měla EU opustit 29. března. Evropská komise v reakci na možný odklad brexitu upozornila, že pokud by Británie v EU zůstala, tak by se musela účastnit voleb do Evropského parlamentu.

Středeční dění v parlamentu, kdy se hlasovalo o vyloučení brexitu bez dohody, popsal britský tisk následující den jako kolaps a vládu chaosu. Podobně reagoval i kontinentální tisk, podle kterého začíná být premiérka Mayová překážkou na cestě z krize. Řada novin považuje za východisko nové referendum či spojení umírněných konzervativců s labouristy ve snaze „omezit škody“.

Přesně polovina dotázaných Britů si také podle průzkumu magazínu Politico, který proběhl krátce po úterním zamítnutí dohody, myslí, že by Mayová měla ve funkci premiérky skončit. Zůstat by měla jen podle 32 procent zúčastněných. Řešením současné situace by podle průzkumu byly nové volby. Ty podpořilo 42 procent respondentů, konat se však zatím nebudou.

Modlitba za brexit

Kostel ve městě Bicester nedaleko Oxfordu pořádá každý den modlitby za brexit. Lidé se zde modlí za moudrost a odvahu pro své politické vůdce za to, aby Británie dokázala žít se svými sousedy v míru. Dodatek požadující další referendum neprošel Předseda Dolní sněmovny John Bercow vybral čtyři dodatky, o kterých poslanci hlasovat. Hlasovalo se o třech z nich, jeden z nich jeho navrhovatel stáhl.

Poslanci postupně odmítli dodatky požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a odložit brexit na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

Právě o možnosti, že by Theresa Mayová mohla příští týden již potřetí předložit poslancům svou brexitovou dohodu, píší britská média. Podle stanice BBC by se mohlo premiérce podařit přesvědčit některé konzervativce i poslance Demokratické unionistické strany (DUP), aby ve třetím hlasování její dohodu podpořili.

V ARMÁDĚ NĚMECKA EXTRÉMISTÉ

Německá vojenská kontrarozvědka, která je zodpovědná za vyšetřování extremismu v bundeswehru, koncem února přiznala, že úmyslně podhodnotila skutečné počty extremistů. A to nejen v dokumentech určených „vnějšímu světu“, ale také Německému spolkovému sněmu. Opozice nyní obvinila vládu, že cíleně bagatelizuje extremismus v německé armádě.

Během schůzky s německým výborem pro vnitřní záležitosti to přiznal šéf MAD, podle kterého oficiální údaje představují pouze „jasně uznané pravicové extremisty“.MAD už dříve informovala, že německá armáda propustila v loňském roce kvůli pravicovému extremismu čtyři vojáky, další tři museli vojenskou kariéru ukončit kvůli islámskému radikalismu. Rok předtím se bundeswehr zbavil šesti vojáků zastávajících krajně pravicový extremismus.

Jeden z členů vojenské kontrarozvědky pro deník Der Spiegel vypověděl, že v těchto statistikách nicméně chybí reálná čísla zaměstnanců, které německé ozbrojené síly propustily, a to včetně lidí podezřelých z pravicového extremismu.
Zdroj také tvrdí, že v posledních šesti letech se každoročně odhalí a nahlásí nadřízeným zhruba deset lidí podezřelých z extremistických postojů. MAD v současnosti vyšetřuje v německé armádě asi 450 zaměstnanců, u kterých má podezření na pravicový extremismus.

Vojáci se zavazují k obraně ústavy, potom ji však porušují

Celkem 64 vojáků kontrarozvědka podezírá z členství v Identitářském hnutí, stejné množství viní z příslušnosti ke krajně pravicovému hnutí Říšských občanů. Německé zákony podle stanice Deutsche Welle počítají s tím, že vojáci budou nejen aktivně bránit ústavní hodnoty země, ale také je budou dodržovat. Přítomnost pravicových extremistů v bundeswehru je tedy zásadní problém.

Zatímco Identitářské hnutí se vyznačuje nesouhlasem s přílivem migrantů do Evropy a islamizací, Říšští občané neuznávají současný vládní systém a namísto toho chtějí žít podle zákonů z období Německé říše a nacistického Německa. Mnozí z nich odmítají platit pokuty nebo daně, hnutí na některých místech Německa dokonce vyhlásilo své vlastní území.

V Německu sílí nové krajně pravicové hnutí, žije podle vzoru třetí říše

Několik opozičních poslanců kritizovalo vládu kancléřky Angely Merkelové, která by podle nich měla být ohledně armádních údajů více vstřícná. Podle poslankyně Christine Buchholzová ze strany Levice se skandál netýká pouze ojedinělých případů, ale je „strukturálním problémem“ celého bundeswehru.„Je nejvyšší čas, aby vláda zastavila zlehčování pravicového extremismu v německé armádě,“ prohlásila Buchholzová, která je členkou výboru pro obranu.

S tím souhlasí také Agnieszka Bruggerová ze strany Zelených, která vyzvala ministerstvo obrany, aby pravidelně předkládalo zprávu s úplnými údaji. „Ministerstvo vytváří dojem,že nebere nebezpečí dostatečně vážně, když jsou informace zpřístupněny pouze na požádání a bez celkového kontextu,“ řekla Bruggerová.

BRUSEL NEUSPĚL S ŽALOBOU NA ČR

Soudní dvůr EU zamítl žalobu Bruselu proti Česku za to, že nepřevzalo od Polska 20 000 tun směsi, kterou Poláci považovali za nebezpečný odpad. Komise podle něj neprokázala, že šlo skutečně o materiál, na který se vztahují pravidla o povinném převzetí sporného odpadu mezi jednotlivými státy.

„Komise neprokázala, že je tato směs odpadem, a že se tedy v případě jejího převzetí jednalo o přepravu odpadů, kdy lze v určitých případech požadovat zpětné převzetí,“ uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě Soudní dvůr EU. Upozornil na to, že „pouhá skutečnost, že je (sporná) látka vyrobena z odpadů, neumožňuje prokázat, že je sama odpadem“.

Evropská komise ve sporu, který se táhl od roku 2011, dala zapravdu polské straně, také podle ní šlo o odpad.
Podle českých úřadů zásilka ale obsahovala palivovou směs TPS NOLO, vyrobenou za použití kalů ze sanace ostravských lagun. Šlo o látku složenou z kyselého dehtu z rafinace ropy, uhelného prachu a oxidu vápenatého.
„Komise nepodala důkaz o tom, že je směs TPSNOLO (Geobal) odpadem. Komise tedy neprokázala, že sporná přeprava je přepravou odpadů a že Česká republika nesplnila své povinnosti vyplývající z nařízení o přepravě odpadů,“ vysvětlil soudní dvůr, proč žalobu zamítl.

Na přelomu let 2010 a 2011 20 000 tun této směsi jistá česká firma dovezla do Polska, částečně byla uložena v Katovicích. V září 2011 se na české ministerstvo životního prostředí kvůli tomu obrátily polské úřady s tím, že směs podle nich byla do Polska dovezena v rozporu s unijnímu pravidly pro přepravu odpadů. Komise na záležitost poprvé upozornila v listopadu 2014 a Česko zažalovala o necelé dva roky později.

Z