iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdy vymění Kněžínek NSZ Zemana? Požadavek odborníků

Nejen odborníci, ale i prezident Miloš Zeman několikrát hovořil o tom, že miliardové kauzy horníků, které způsobil Bakala, nejsou už dávno u soudu. Stále se o nich jen hovoří, ale policisté a žalobci stále váhají podat obžalobu. Bakala se v cizině jen směje a naopak napadá ČR. Žalobcům šéfuje JUDr. Pavel Zeman, jehož zachránil exministr Pelikán, který nadělal mnoho chyb. Odborníci tvrdí, že s jeho výběrem Babiš chyboval. Teď je zde ministr Kněžínek, takže by měl v rezortu udělat pořádek. Pustí se do toho? Dohlédnout by na to měl také premiér Babiš, protože jaký je premiér, taková je i celá vláda a ministři.

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o hromadných žalobách. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Zavedení možnosti hromadných žalob podle ministerstva výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady. Kritici tohoto nástroje se obávají mimo jiné zneužití žalob k šikaně nebo vydírání.

Podstatou hromadných žalob je to, že různým lidem umožňují uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) věří tomu, že nový zákon pomůže zvýšit efektivitu justice. Zároveň ujišťuje, že návrh obsahuje pojistky proti zneužití hromadných žalob. „Při tvorbě zákona jsme zohlednili také zahraniční zkušenosti, které ukazují, že se hromadné žaloby v praxi osvědčily,“ vzkázal. Ministerstvo podle něj na návrhu spolupracovalo se spotřebitelskými organizacemi. Česká justice o vzniku zákona podrobně informovala.

V Česku zatím podávat hromadné žaloby nelze. Ve většině evropských států to jde, přičemž žaloby se týkají například nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároků vzešlých z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Takové nároky obvykle samostatně nedosahují vysoké výše, a lidé je proto individuálně nevymáhají, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší.
„Pro stát i účastníky by bylo výhodnější, pokud by bylo možné všechny takto příbuzné nároky projednat a rozhodnout o nich v jediném řízení. Odpadlo by tím zbytečné opakované placení soudního poplatku, opakované zkoumání týchž skutečností nebo provádění týchž důkazů,“ napsalo ministerstvo.

Čtěte také: Hromadné žaloby: Silný právní nástroj k likvidaci firem, ale výhodný pro všechny

Zavedení hromadných žalob slíbil kabinet Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení. Česká advokátní komora upozorňovala už před rokem na to, že hromadné žaloby jsou českému právnímu prostředí velmi vzdálené a že by nový zákon měl být připravován souběžně s novým civilním řádem soudním.

Princip hromadné žaloby má i řadu dalších kritiků. Nelíbí se jim mimo jiné i to, že by někdo projednával nároky jiných lidí proti jejich vůli. Vycházejí z toho, že pokud někdo svůj nárok nežaluje, zřejmě jej žalovat ani nechce, což je jeho právo. Odpůrcům novinky vadí i to, že členové skupiny by se o hromadném řízení nemuseli dovědět.

PŘÍPAD VYDÍRÁNÍ NA HYGIENĚ V PRAZE

Nahrávky naznačují, že se chtěl korunní svědek zbavit svého nadřízeného a donášel na něj na ministerstvo zdravotnictví. Kauza údajného vydírání na pražské hygienické stanici, ve které byl obviněn mimo jiné bývalý bezpečnostní ředitel kanceláře prezidenta a ministerstva zdravotnictví, dostává neuvěřitelný rozměr. Mezi podezřelými v této záležitosti čerstvě figuruje i ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. Ochránce oznamovatelů korupce, takzvaných whistleblowerů, měl podle detektivů podrobně konzultovat kroky s oznamovatelem údajného vydírání na hygieně Jiřím Pěkným.

Před zatčením podezřelých měl Škácha Pěknému například oznámit, že o případu jedná se zdrojem napojeným na státní zastupitelství. Škácha ale obsáhlou komunikaci s oznamovatelem policii zapřel a detektivové ho nyní podezřívají trestného činu křivé výpovědi. Už delší čas se objevují náznaky toho, že celý případ může vycházet z provokace, na kterou policie naletěla.

Na scéně bojovníků proti korupci je v posledních dnech pořádně živo. Nejen vlivný místopředseda „protikorupčního“ hnutí ANO 2011 Jaroslav Faltýnek má totiž problémy s policií. Do hledáčku detektivů se podle zjištění Ekonomického deníku dostal i ředitel a vedoucí analytik Nadačního fondu proti korupci, založeného milionářem Karlem Janečkem, Karel Škácha. Policie se o něj zajímá kvůli jeho aktivitám v kauze údajného vydírání na Hygienické stanici hlavního města Prahy.

Případ odstartoval bývalý ředitel České obchodní inspekce (ČOI) a letitý permanentní pretendent ČSSD Jiří Pěkný. Poté, co Pěkný skončil na ČOI, nemohl léta sehnat práci a soudil se kvůli tomu také se svým stranickým předsedou Bohuslavem Sobotkou. Práci mu po několik letech zajistili dva bývalí vysocí úředníci ministerstva zdravotnictví Zdeněk Vališ a Radim Bureš na pražské hygienické stanici.

Nějaký čas po svém nástupu na hygienu si Pěkný začal Vališe s Burešem nahrávat s tím, že se dopouštějí trestné činnosti. Po několika měsících nahrávání Pěkný vloni v létě policii oznámil, že měl přes prostředníky předávat peníze řediteli pražské hygienické stanice Janu Jarolímkovi. Vydírání mělo podle Pěkného probíhat tři čtvrtě roku od konce předloňského prosince do loňského srpna. Tehdy z popudu Pěkného zasáhla policie.

Svoje aktivity dokumentoval Jiří Pěkný nejprve sám, později své kroky začal konzultovat s ředitelem Nadačního fondu proti korupci Karlem Škáchou. Policie do Pěkným řízeného procesu vstoupila až na konci. Pěkný si fotil peníze, které měl údajně předávat Jarolímkovi, a telefonem Samsung si nahrával rozhovory s řediteli odborů hygieny Vališem a Burešem. Ti měli podle Pěkného předávat peníze řediteli Jarolímkovi. Všichni tři byli na základě svědectví Pěkného obviněni z vydírání.

Nyní vychází najevo, že Jiří Pěkný celou akci pečlivě připravoval. Mimo jiné právě se šéfem protikorupčního fondu Karlem Škáchou. Ten byl kvůli tomu vloni v srpnu a v říjnu vyslechnut policií jako svědek. Škácha detektivům tvrdil, že od Pěkného nedostal žádné materiály, ani že by komunikoval s některým z orgánů činných v trestním řízení. Jak ale ukázala zajištěná šifrovaná komunikace z telefonu, Škácha policistům zjevně neříkal pravdu.

Odstraněné zprávy

„Už je to nějakou dobu, nevím, zda to budu schopen časově nějak zaměřit, pan Pěkný nás oslovil s tím, že zřejmě dochází k nějakým nekalým praktikám na Hygienické stanici hl. m. Prahy, kde byl v té době zaměstnán. My jsme k tomu přistoupili jako ke standardnímu oznámení, konkrétně jsem s ním jednal já. Myslím, že to bylo loni, nebo na jaře letošního roku. Ty informace jsme ověřili v rámci vnitřních procesů našeho Fondu proti korupci, tedy ty osoby a vztahy mezi nimi byly vyhodnoceny tak, jak popisoval on. Dávalo to nějakou logiku to znamená, že jsme jej spravili o tom, jak v té věci může postupovat. To znamená oznámit to policii, které ne úplně důvěřoval, vzhledem k tomu, že se obrátil na nás,“ popisoval seznámení s Pěkným Škácha.

Ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha neřekl policii ani zdaleka všechno, co zatýkací akci na pražské hygienické stanici předcházelo. Repro:

Na fondu měli Pěknému sdělit, že vše stojí na nějakém důkazním materiálu, načež se rozešli. Podruhé Pěkný přišel už s tím, že nějaké materiály má. „My jsme mu doporučili, že pokud ty materiály má, a je to jak říká, ať se obrátí na policii. Což pak udělal. Kdy k tomu došlo z hlavy nevím, ale mohl bych to dohledat. Tím to pro nás skončilo. O tom, že se tam něco děje jsme se dozvěděli z médií,“ pokračoval Škácha.

Pěkný tvrdil, že má nahrávku, která prokazuje to, že je vydírán, aby odevzdával část svého platu. „To znamená, že já jsem mu řekl, že pokud to na té nahrávce je, tak že s tím policie musí něco dělat, i kdyby z nějakého důvodu mělo platit to, že ji nedůvěřuje,“uvedl do protokolu. Na otázku, jestli od Pěkného převzal nějaké materiály, pak Škácha odpověděl krátce: „Ne.“ S tím, že Pěknému nabídl radu, jakým způsobem postupovat. „Což je naše práce,“ podotkl.

Na otázku policisty, zda Škácha s někým konzultoval informace od Pěkného, Škácha odpověděl opět záporně. „Ne, akorát jsme možná předesílali možnosti, které jsou, tedy já. Pokud by nezvolil cestu přes policii, že bychom mohli podat trestní oznámení my,“pokračoval Škácha. Na následující dotaz, jestli plánoval s nějakou institucí realizaci případu Pěkného Škácha odtušil: „Ne, to ne, samozřejmě se nabízelo to jakým způsobem případně ty důkazy získat, jako zvolit operativní techniku a podobně, ale pan Pěkný si to celé řídil sám.“

„Upozorňoval jste pana Pěkného, že by mohl být z věci obviněn případně by v ní měl být ´vykoupán´?,“ ptal se Škáchy policejní komisař. „Určitě, samozřejmě, protože už něco proběhlo, tak je policii potřeba kontaktovat co nejdřív, aby kdyby k tomu došlo podruhé to bylo zadokumentováno, můj návrhy byl, aby tu operativní část zajistila již policie,“odvětil Škácha.
Na otázku, jestli někomu neposkytl Pěkného nahrávku, Škácha odpověděl opět záporně. Detektiv ho na to vyzval, aby policii předal mobilní telefon. „Svůj mobilní telefon a komunikaci poskytnu k pořízení dokumentace. Pana Pěkného ve svém adresáři uloženého nemám, ale v telefonu jsem vyhledal textovou komunikaci s ním, jež začíná dne 26. 4. 2017. Jedná se o zprávy SMS, kterých je celkem pět. V aplikaci WhatsApp žádnou komunikaci nemám,“ tvrdil Škácha.

Hned na to vyšetřovatel Škáchu vyzval, aby se vyjádřil k jiné komunikaci s Pěkným v aplikaci WhatsApp od 11. května 2018 do 15. června. „Asi se mi to vybavuje, že je to moje komunikace, my jsme se snažili ho tlačit k tomu, aby to oznámil na policii a on nám, řekl, že se bojí, aby se to proti němu neobrátilo a je možné, že jsem se během té doby potkával s někým a bavil se o postupu, jak v té věcí obecně postupovat. Ta komunikace je moje a je možné, že jsem to oddaloval, protože jsme nevěděl, jak s tím dál.

Možná jsem mu slíbil pomoc, jak slibujeme jiným lidem, ale nakonec nebyla jiná možnost, než obrátit se na policii. Nyní mohu prohlásit, že je to zřejmě má komunikace s panem Pěkným po přečtení jsem se na to upomněl,“ tvrdil dále Škácha. Na otázku detektiva jestli tuto komunikaci z aplikace WhatsApp odstraňoval, Škácha odvětil: „Nepamatuji si na to, ale když tam není, tak asi jo. Zálohování té aplikace mám vypnuto.“ A výslech svědka Škáchy skončil.

Postavení podezřelého

Jenže ve Škáchově výpovědi něco nehrálo. Detektivové měli totiž k dispozici velmi pravděpodobně i telefon Jiřího Pěkného, ne který nahrával jednání s kolegy. A v něm se objevila velmi obsáhlá komunikace mezi Pěkným a Škáchou v další šifrované aplikaci Threema.

Detektivové si proto Škáchu znovu předvolali koncem února. Bylo to kvůli tomu, že Škácha celý případ „bagatelizoval a popřel zásadní informace, které se ho týkaly“. Například to, že měl od Pěkného v písemné formě důkazy o údajné trestné činnosti později obviněných. Nebo, že od Pěkného dostal flash disk s audio i video nahrávkami podezřelých. Kriminalističtí experti zprávy přes aplikaci Threema zajistili, a vyplynulo z nich, že Škácha při původním výslechu vypovídal nepravdivě. „Při tomto jednání mezi sebou ing. Pěkný a ředitel Škácha udržovali komunikaci přes komunikační systém Threema, kde je prokazatelně zachyceno, že ředitel Karel Škácha byl konkrétně informován o průběhu trestného činu,“ odtušili policisté.

V rámci zajištěné komunikace například Škácha Pěkného informuje o tom, že „ve věci jedná se zdrojem napojeným na státní zastupitelství“. Škácha popřel celkem dvakrát, že by s Pěkným komunikoval jinak, než v pěti esemeskách, a popřel i to, že od Pěkného a jeho přítelkyně Ivy Fiedlerové dostal flash disk s audio a video soubory.
Policisté proto začali Škáchu důvodně podezírat z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. „Ředitel Karel Škácha jako svědek vědomě před policejním orgánem 4. října 2018 uvedl nepravdu o okolnostech, které mají podstatný význam pro rozhodnutí,“ zapsali policisté do úředního záznamu. A zahájili úkony v trestním řízení pro křivou výpověď.

Detektivové proto znovu vyslechli Pěkného a jeho přítelkyni a ti informace o zajištěné komunikaci potvrdili. Policisté proto Škáchu znovu vyslechli. „Dne 20. února byl v postavení podezřelého ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha vyslechnut, který podrobně popsal celou situaci a vysvětlil svoje jednání, které vedlo k situaci, že orgánům policie při svědecké výpovědi neposkytl takové informace, která by korespondovaly s dosavadním policejním zjištěním,“ napsali dále policisté. Škácha na policii přinesl jak písemné materiály od Pěkného, tak flash disk, na kterém byly Pěkným pořízené fotografie, audio a video záznamy.

Karel Škácha se k tomu, že před policií zamlčel podstatné informace, ani k aktuálním průběhu vyšetřování nechce příliš vyjadřovat. Ekonomický deník ho kvůli tomu kontaktoval dvakrát. „Nemůžu k tomu říct víc. To už jsme řešili včera. Já to fakt nemůžu ani komentovat, to není ke komentování,“ zopakoval svůj postoj z prvního telefonického rozhovoru s Ekonomickým deníkem.

Jiří Pěkný s médii nekomunikuje. I když například server Seznam Zprávy disponuje řadou hlasových záznamů, které by od policie získal jen stěží. Pěkný u výslechu prohlásil, že peníze měl získávat z úplatků od restauratérů v centru Prahy. Řekl ale, že to odmítl dělat a prý požadované peníze dával ze svého. Celkem tak měl dle svého tvrzení odevzdat 95 tisíc, které měly pocházet především z odměn, které mu přiděloval ředitel Jarolímek. Pěkný v komunikaci se Škáchou přes aplikaci Threema, kterou ředitel Nadačního fondu proti korupci policistům dvakrát zapřel, řeší i právě předání informací serveru Seznam Zprávy, kde se některé z Pěkným pořízených nahrávek objevily.
Se*e mně!

Problém je ale i s vyšetřováním celé kauzy údajného vydírání. A to přesto, že skutečně k minimálně jednomu předání peněz mezi Pěkným a jedním z obviněných v rámci tohoto případu pravděpodobně došlo. Policií označené peníze ale nejsou k nalezení. Mimochodem, stíhaným je ve sdělení obvinění kladeno za vinu něco, co Pěkným pořízené audio i video záznamy vůbec neprokazují. Proto se už nějaký čas objevují spekulace o tom, že celá akce mohla být ze strany oznamovatele provokací, na kterou policie naletěla. Z nahrávek totiž vyplývá, že ze strany Pěkného a jeho partnerky Ivy Fiedlerové, která byla na pražské hygienické stanici zaměstnána také díky obviněným, šlo o řízenou akci.

Z nahrávek také vyplynulo, že cílem celé akce bylo sesazení ředitele Jarolímka a Jiří Pěkný plánoval, že by ho mohl vystřídat. Kvůli nahrávání kolegů si Pěkný pořídil i hodinky Hütermann se skrytou kamerou. Na nahrávkách aktivně podbízí spoluřečníkům v hovorech témata, která si chtěl nahrát. Pro své nadřízené příliš nehledá libá slova a sám některým kolegům přiznává, že na ně donáší jiným lidem. Zmiňuje několikrát také to, že pro čistku na pražské hygienické stanici hledal politickou podporu. Padlo tak mimo jiné jméno sociálnědemokratického exministra průmyslu a obchodu Milana Urbana a nebo tehdy ještě prvního místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly. Mluví ale také místopředsedovi hnutí ANO a šéfovi poslanců ANO Jaroslavu Faltýnkovi nebo i o předsedovi ANO a premiérovi Andreji Babišovi. K tlaku na svého nadřízeného používal podle svých slov blíže neupřesněného náměstka ministra zdravotnictví a i šéfa resortu Adama Vojtěcha.

V jednom z rozhovorů s kolegyní z hygieny se tak například Pěkný přiznává k tomu, že Jarolímkovi „namazal schody“ na ministerstvu. „Pan ředitel po mně vystartuje odpoledne. To já už tu nebudu. Bude tady skákat tři metry a říkat, jak mně vyhodí. Protože za ním jdou. Ten se posere. Z ministerstva mu jdou dát trochu držkovou, já jsem jim tam trochu nabil. A jestli to můžou použít, říkám samozřejmě. Mně se*e,“ prohlásil Pěkný na adresu Jana Jarolímka v jednom z rozhovorů, které nahrával.

V pokračujícím rozhovoru už tituluje svého ředitele hovadem a vyjmenovává, co měl Jarolímek v úřadu pokazit. A, že se musí před svým nadřízeným schovat. Zmiňuje také podporu bývalého sociálnědemokratického ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. „Ukazoval jsem mu, jak to tam funguje. A on mi řekl, to je hygiena? A řekl jsem to náměstkovi a on to řekl ministrovi, takže dneska dostane,“ a bez dalších slov zjevně ukázal gesto řádného pokárání.

V jiné nahrávce, s Radimem Burešem, pak Pěkný zmiňuje, že svůj kariérní postup na hygienické stanici konzultoval s tehdy prvním místopředsedou ČSSD Jiřím Zimolou. „Můj plán je, že teďka čekám jestli bude vláda s Česanama. Když bude, počítám, že v desátom měsíci by si to mělo sednout… …Zimola mi slíbil…,“ vysvětluje Pěkný Burešovi, kdy by se mohl ujmout vedení pražské hygienické stanice.

V další části se pak Bureš Pěkného táže, proč šel vlastně pracovat na hygienickou stanici. V Burešově otázce zazní, že Pěkný nastupoval s vizí, že bude mít měsíční příjem 400 tisíc korun. „Ty si přišel s tím, že budeš dělat čtyři kila měsíčně?,“ nadhodil Pěknému Bureš. „Já bych se sem jinak nehrnul,“ odvětil mu Pěkný.

Policie disponuje desítkami nahrávek od Jiřího Pěkného. Věrohodnost jeho svědectví úředníka, který byl záskokem za mateřskou a obával se ukončení pracovní smlouvy, aktuálně ztrácí na validitě. Policie si přitom ani nedala větší práci s prověřením Pěkným předaných poznatků. Což je zřejmé z textu obvinění, kde jsou jako důkazy citovány nahrávky, na kterých zjevně žádné průkazné indicie o vydírání na hygienické stanici nejsou.

V dalších nahrávkách naopak Pěkný opakovaně říká, že se zbaví ředitele Jarolímka. „Do desátého měsíce jsem ředitelem… Faltýnek na to kašle… Jdu za Babišem, chci hygienu… Bylo mi slíbeno, že jde do p*dele,“ zaznamenalo nahrávací zařízení tvrzení údajného korunního svědka vydírání.Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

ADVOKÁTI SE MOHOU ÚČASTNIT PRŮZKUMU O NEZÁVISLOSTI SOUDCŮ

Výsledky průzkumu pravidelně prezentuje komisařka Evropské komise pro justici a spotřebitele Věra Jourová. Foto: EK
Do pátku 15. března 2019 se mohou advokáti zúčastnit průzkumu o nezávislosti soudců v České republice. Průzkum organizuje Evropská síť justičních rad (ENCJ), která je spolufinancovaná Evropskou unií. Výstupy jsou podkladem pro statistické přehledy Evropské komise o justici v jednotlivých členských zemích EU. Otázky o nezávislosti soudců v ČR však nyní může vyplnit úplně každý.

Aby se soudnictví v Evropě zlepšovalo, ENCJ potřebuje zpětnou vazbu od advokátů, kteří se nacházejí v té nejlepší pozici, aby mohli kriticky zhodnotit své vnímání nezávislosti soudců. Děkujeme za účast v průzkumu. Výsledky budou publikovány ve zprávě ENCJ Nezávislost a odpovědnost současně s výsledky průzkumu mezi soudci. Krátký dotazník v češtině ohledně nezávislosti soudců můžete vyplnit do 15. března 2019 ZDE, uvádí se na webu České advokátní komory (ČAK), která průzkum obdržela od Evropské rady advokátních komor (CCBE).

Jenže zodpovědět otázky a vyplnit dotazník mohou nikoli jen advokáti, ale úplně každý. Stačí otevřít dotazník, vyplnit délku domnělé advokátní praxe a odpovídat na otázky. Hned první dvě otázky se týkají nevhodného nátlaku na soudce a kdo tento tlak na české soudce vyvíjí: Otázka 1a. Během posledních dvou let byli soudci dle mého názoru pod nevhodným tlakem ohledně přijetí určitého rozhodnutí v konkrétním případě nebo jeho části.

„Jestliže jste s otázkou 1a souhlasil/a či rozhodně souhlasil/a, kdo byl tím, kdo na soudce vyvíjel nátlak? (Je možné označit více odpovědí): Strany sporu a jejich právníci, vláda, parlament, jiní soudci, vedení soudu, rada soudnictví, Nejvyšší soud, Ústavní soud, sdělovací prostředky, sociální sítě,“ pokračuje průzkum
Zajímavé jsou i další otázky – přinejmenším dva dotazy se týkají vlivu sdělovacích prostředků a sociálních sítí na rozhodování soudců. S výroky z průzkumu se respondent ztotožňuje na škále souhlasu nebo nesouhlasu.
________________________________________

Domnívám se, že v mé zemi během posledních dvou let jednotliví soudci přijali úplatky (přijali peníze), či byli angažovaní v jiných formách korupce (přijali nepeněžité dary či výhody), jež měly ovlivnit soudce v rozhodnutí případu určitým způsobem.

Domnívám se, že v posledních dvou letech byly za účelem ovlivnění výsledku daného řízení soudcům přidělovány případy jiným způsobem než v souladu se zavedenými pravidly či postupy.

Domnívám se, že během dvou let byli soudci v mé zemi jmenováni i z jiného důvodu než na základě svých schopností a zkušeností.

Domnívám se, že během posledních dvou let bylo v mé zemi rozhodování nebo jednání jednotlivých soudců nevhodně ovlivněno jednáním sdělovacích prostředků (tj. tisku, televize či rozhlasu), ať už skutečným či předpokládaným.
Domnívám se, že během posledních dvou let bylo v mé zemi rozhodování nebo jednání jednotlivých soudců nevhodně ovlivněno děním na sociálních sítích (např. Facebook, Twitter nebo LinkedIn), ať už skutečným či předpokládaným.
Domnívám se, že během posledních dvou let byly v mé zemi rozsudky, které směřovaly proti zájmům vlády, obvykle vykonávány.
Domnívám se, že se v mé zemi soudními pochybeními příslušné orgány řádně zabývají.
________________________________________

Že není nikterak zajištěno omezení účasti v průzkumu jen na advokáty, je zneklidňující vzhledem k povaze otázek i k faktu, že výstupy ENCJ slouží jako podklad pro statistický a názorový přehled hodnocení justice členských zemí EU, který pravidelně prezentuje komisařka Evropské komise pro justici Věra Jourová.

Na dotaz České justice, zda byla anketa převzata nebo zda jde o vlastní metodu nebo vytvořenou aplikaci České advokátní komory, uvedla vedoucí odboru mezinárodních vztahů ČAK Eva Indruchová, že nejde o výtvor českých advokátů: „Ráda bych Vás informovala, že se jedná o průzkum, který provádí CCBE pro ENCJ, a to prostřednictvím svých členů, tj. advokátních komor (včetně ČAK). Nejedná se tedy o metodu vytvořenou ČAK.

Česká republika nemá v Evropské síti justičních rad ENCJ zastoupení, neboť v ČR neexistuje Nejvyšší rada soudnictví. Statut pozorovatele zastává u ENCJ ministerstvo spravedlnosti.„Každé dva roky organizuje ENCJ průzkum mezi soudci ohledně vnímání soudní nezávislosti v jejich zemi. Průzkum poskytuje vynikající vnitřní náhled zkušených soudců a kriticky hodnotí fungování justičních rad či jiných justičních orgánů. ENCJ věří, že advokáti mohou taktéž poskytnout velmi hodnotný vlastní vnitřní náhled ohledně nezávislosti soudců. Proto se ENCJ obrátila na CCBE s prosbou o zprostředkování průzkumu mezi advokáty ohledně nezávislosti soudců,“ stojí u výzvy k účasti v průzkumu na stránce České advokátní komory. Irena Válová, ceskajustice.cz

ZÁKON O PRÁVU NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY STÁTU?

Právo občana na digitální služby státu chtějí do české legislativy prosadit poslanci prostřednictvím zákona, který představí Piráti v příštích dnech. Podle předsedy strany Ivana Bartoše by měl změnit pozici státu k občanovi podobně zásadně jako norma, která před lety zakotvila v české legislativě právo na informace. Do dvou let by na základě předlohy měla vláda sestavit katalog agend, ke kterým by měli občané mít právo digitálního přístupu do pěti let. Když stát do té doby vyjmenovanou nabídku neumožní, budou moct žadatelé tyto úkony vymáhat po úřadech soudně.

Návrh Piráti připravili spolu se zástupci dalších stran a sdružení, předloha má podporu vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly i premiéra Andreje Babiše (ANO), řekl dnes Bartoš novinářům. Předpokládá proto, že návrh ve Sněmovně dostatečnou podporu nalezne.

Zákon podle dřívějšího vyjádření prezidenta profesního sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací ICT unie Zdeňka Zajíčka počítá s tím, že vznikne propojený datový fond, ze kterého budou moct úřady získat na základě zákonného oprávnění nebo souhlasu klienta potřebné údaje.Zákon by měl podle Bartoše být i oporou pro ministerstva při argumentaci ohledně nákladů a investic vkládaných do digitalizace.

CESTA K ODDLUŽENÍ PŘES 100 HODIN POVINNÉHO PORADENSTVÍ?

Novela insolvenčního zákona, kterou na konci ledna podepsal prezident republiky, vzbudila vášně nejen mezi politiky. Ve stínu diskuzí o tom, zda přijmout přísnější sněmovní verzi, nebo naopak mírnější senátní variantu, ale zůstala novinka, která dává justici do ruky novou pravomoc. Lidem usilujícím o oddlužení mohou insolvenční soudy na návrh insolvenčního správce uložit povinnost využít až 100 hodin služby odborného sociálního poradenství. Cílem je předejít dalšímu budoucímu úpadku. Podle odborníků jde sice o opatření, jež může zafungovat, zároveň s sebou ale přináší určitá úskalí.

Alespoň jedné exekuci čelí v Česku téměř 900 tisíc lidí. Většina z nich se navíc nachází v dluhové pasti, ze které je jen obtížná cesta ven. Díky novele insolvenčního zákona, kterou v lednu schválila Poslanecká sněmovna a podepsal prezident republiky, teď desítkám tisíc lidí svitla naděje. Zatímco podle dosud platných podmínek neměli šanci dluhů se zbavit, novela jim díky zmírnění podmínek umožní na oddlužení dosáhnout. Část z nich se však bude muset povinně vzdělávat a školit. Úpravy v insolvenčním zákoně totiž daly soudům pravomoc nařídit v rámci oddlužení až 100 hodin povinného odborného sociální poradenství. Proti tomuto nařízení se nebude možné odvolat, nicméně dlužník za službu nebude nic platit. Náklady uhradí stát.

Odborníci oslovení společností Insolvence 2008 se shodují v tom, že odborné poradenství může být při předcházení budoucímu úpadku užitečné, samo o sobě však nestačí. „Žádné poradenství není samospasitelné. Zákonem nelze nařídit to, aby se daný člověk skutečně poučil,“ říká například předseda sněmovního Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný. To, zda poradenství zafunguje, bude podle něj záležet na kvalitě této služby a také na individuálním nastavení každého jednotlivce. Klíčový význam ovšem podle Výborného má kvalitní výuka finanční gramotnosti, jež by se měla stát součástí vzdělávacího procesu ve všech úrovních školského systému.

Také předseda sněmovního Podvýboru pro ochranu spotřebitele Patrik Nacher si myslí, že poradenství samo o sobě problémy dlužníků nevyřeší, může ale být dobrou pomocí pro lidi, kteří skutečně pomoci chtějí. „Člověk, který si insolvencí prošel a řádně ji ukončil, by měl přesně vědět co smí a nesmí. A pokud si není jistý, měl by mít možnost se o dalším postupu závazně informovat. Sama insolvence je spíše technickým prostředkem, jak se zbavit dluhů, ale sama o sobě nenaučí lidi řádnému a odpovědnému přístupu k financím a závazkům,“ uvádí Nacher. Pokud by samotná možnost informování a podpory nestačila, stálo by podle Nachera za zvážení, zda lidem, kteří projdou oddlužením, neomezit na několik dalších let přístup k některým typům úvěrů. Mohli by se tak naučit hospodařit, vyjít s tím, co skutečně mají, a nepodléhat reklamám na úvěry.

Důležitým parametrem povinného odborného sociálního poradenství jsou rovněž náklady. Zatímco oslovení poslanci odhadovali cenu jedné hodiny této služby na 200 až 400 korun, poskytovatelé vyčíslují náklady na nejméně 500 korun. Možný důvod toho, proč se obě čísla liší, popisuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Cena jedné hodiny práce odborného poradce je 235 korun včetně odvodů zaměstnavatele. Celkové náklady na jednu hodinu odborného sociálního poradenství však činí 560 korun. Tato částka zahrnuje nejen cenu hodiny pracovního času, ale také přípravu na práci s klientem, porady, dovolené a podobně,“ popisuje Hůle.
1,5 miliardy korun ze státní kasy

V podobné výši vyčísluje náklady na odborné sociální poradenství také Poradna při finanční tísni, u které činí 500 korun na hodinu. Pokud by tedy soudy možnost nařídit čerpání této služby hojně využívaly a maximální počet hodin uložily individuálně například 30 tisícům lidí usilujícím o oddlužení, státní kasu by to zatížilo náklady dosahujícími 1,5 miliardy korun ročně. V realitě samozřejmě půjde o nižší číslo, protože ne každý z lidí, kterým soud poradenství nařídí, bude muset využít plných 100 hodin. I tak by ale šlo o stamiliony každý rok. Částečným řešením by se však mohly stát například hromadné přednášky kombinované s individuálními konzultacemi a poradenstvím.

Organizace, které vzdělávací a školicí služby přímo poskytují, přinášejí kromě vyčíslení nákladů také další svůj pohled na povinné poradenství jako možnou podmínku oddlužení. Podle Daniela Hůleho je klíčové již období přípravy insolvenčního návrhu. „Zásadní roli zde hraje, kdo s dlužníkem připravoval insolvenční návrh. Pokud to byl advokát, který sleduje primárně zisk, tak může být riziko budoucího selhání vysoké.

My jako akreditovaná osoba věnujeme mnoho hodin času přípravě dlužníka na insolvenci, včetně mapování příčin, jejichž poznání má významný vliv na budoucí recidivu. To je možné částečně v rámci uložené spolupráce udělat i dodatečně, nicméně odborný poradce jen stěží bude suplovat roli insolvenčního správce,“ uvádí Hůle. Zároveň upozorňuje na omezené kapacity poskytovatelů odborného sociálního poradenství v Česku. Už nyní podle něj evidují odborní poradci 10 až 20 lidí na čekací listině.

Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala je při předcházení dalšího úpadku dlužníka, který se už jednou dostal do insolvence, nejdůležitější tlak insolvenčního správce na získání a udržení odpovídajícího přiměřeného zaměstnání jako hlavního zdroje příjmů. „Důležitý je také odpovědný přístup nových potenciálních věřitelů. To znamená nacházet specifickou míru progresivně pružného závazku klienta tak, aby za splnění požadavku odpovědného přístupu a odborné péče s vědomím klientovy insolvenční splátkové historie nebyl klient vystaven nadměrným závazkům,“ říká Šmejkal.

Na shodný prvek v komentářích zástupců poskytovatelů poradenství upozorňuje Tomáš Valášek, ředitel společnosti Insolvence 2008, která průzkum mezi odborníky iniciovala. „Pánové Hůle i Šmejkal shodně upozorňují na důležitou roli insolvenčního správce v procesu oddlužení. Přístup a odbornost správce jsou přitom klíčové nejen během oddlužení. Projevují se i dlouho po jeho skončení a mají významný vliv na pravděpodobnost případného budoucího úpadku,“ uzavírá Valášek, ceskajustice.cz

NOVÝ FILM Z PARDUBIC

Předpremiéry filmu LOVEní, který podpořil Pardubický kraj. Zúčastnili se jí tvůrci filmu v čele s režisérem Karlem Janákem a Jakubem Prachařem, který hraje spolu s Ester Geislerovou hlavní roli.

Hledá se láska, Zn.: Spěchá: Romantická komedie o tom, že lásky je někdy málo a někdy zase moc. Jak ale poznat toho pravého? O tom mohli přemýšlet diváci pardubické předpremiéry filmu LOVEní v místě, kde se film na podzim loňského roku natáčel – v Pardubicích. Další diváci budou mít možnost film zhlédnout v kině od prvního jarního dne - 21. března.

Film vznikl za významné podpory Pardubického kraje a města Pardubice. „Myslím, že je tento romantický snímek ideální propagací našeho krajského města a jeho okolí. Jsou tu nádherné záběry z centra města, z historického jádra, Zámku Pardubice nebo Kunětické hory. Děj se odehrává přímo na třídě Míru, Pernštýnském náměstí, dostihovém závodišti nebo v Tyršových sadech a mnoho lidí mi říkalo, že si až po zhlédnutí filmu uvědomili, jak je to tu pěkné. Věřím, že film naláká i další turisty,“ uvedl po předpremiéře radní pro cestovní ruch René Živný.

O filmu:

Eliška má svatbu, čeká na svůj velký dívčí moment, ale rajské veliké „ano“ nakonec nezazní. Ženich totiž v rozhodující chvíli vezme roha a přímo od oltáře uteče. Romantické LOVEní plné lásky skončilo průšvihem. Zdrcená nevěsta má naštěstí kamarádku, která přesně ví, co dělat. Její recept je jasný, Eliška potřeba novou známost a především přísun sexu. Ideálně v opačném pořadí. Ona sama si milostný život užívá plnými doušky, a proto hned založí Elišce profil na osvědčené seznamce.

Začíná LOVEní, odhodlaný a mnohdy zábavný lov na lásku. Eliška se vrhá do randění naslepo, aby mezi řadou katastrofických schůzek a sérií trapasů zkusila najít nový vztah. Je to jako s pověstnou jehlou v kupce sena. Někde tam prostě bude, jen se musí hledat. Lovit. Láska ovšem nejsou její jediné starosti. Eliška se taky musí rychle přestěhovat a jedinou možností je bydlet společně s nevlastním bratrem. Podivínem, který na střeše chová včely a který ji u sebe doma za žádnou cenu nechce.

Svérázného nevlastního bratra hraje Jakub Prachař, ženicha, co utekl, hraje Martin Písařík, živelnou kamarádku ztvární slovenská komička Evelyn Kramerová. V dalších rolích se představí Veronika Žilková, Ondřej Malý, Jaroslav Plesl, Jana Švandová nebo Romana Goščíková.

Ester Geislerová hrála ve slavné komedii Karla Janáka Snowboarďáci i v řadě dalších snímků, komedie LOVEní je přesto jejím prvním filmem ve stěžejní hlavní roli. V roce 2002 vyhrála prestižní modelingovou soutěž Elite Model Look Czech republic, vystudovala Akademii výtvarných umění, pod značkou Ester&Josefina se spolu s Josefínou Bakošovou věnuje designu, módě a stylingu a mají úspěch s konceptem rozchodových hlášek.

Karel Janák se proslavil komedií pro teenagery. Z těch už jsou teď dospělí lidé a stejně tak dospělí už jsou hrdinové LOVEní. To, co zůstává, je hledání lásky ve všech jejích podobách. „Docela mě překvapilo, jak se Karel s jistotou orientuje i ve vnitřních ženských pohnutkách. K tomu má cit pro komedii,“ říká k obnovené spolupráci s Janákem Ester Geislerová.

„Ester byla pro romantickou komedii skvělá volba. Její komika je často jemná, založená na nadhledu a jemné ironii. Umí být opravdová, upřímně nešťastná i hodně sexy,“ vrací komplimenty herečce Karel Janák. Film jde do kin první jarní den 21. března, kdy se hledání partnerů stává pro celou přírodu tím hlavním tématem. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů