iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Čaputová: Je objednávka po změně, řekla před volbami

V Bratislavě se pět nejpopulárnějších kandidátů na funkci slovenského prezidenta střetlo v poslední televizní debatě před prvním kolem přímé volby, které se bude konat v sobotu. Všichni kandidáti v debatě hlavně opakovali své dřívější postoje a vyhnuli se výpadů proti svým soupeřům. Poslední televizní debata kandidátů volby hlavy státu nepřinesla překvapení. O prezidentský úřad se bude ucházet celkem třináct kandidátů. Ve čtvrtek začíná moratorium na vedení kampaně.

„Na Slovensku je objednávka po změně. Lidé jsou zklamaní a frustrovaní, že spravedlnost nefunguje vždy pro všechny a stejně. Slovensko ale nefunguje pouze negativně, v mnohých věcech se daří,“ řekla v diskusi favoritka voleb právnička Zuzana Čaputová.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, podle posledních průzkumů druhý nejpopulárnější kandidát na funkci hlavy státu, zmínil sociální témata včetně pomoci starší generaci. Zopakoval potřebu sjednocení společnosti, jejíž rozdělení na dva tábory potvrdila loňská vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, která v zemi vyvolala vlnu protivládních demonstrací.

„Chci Slovensko sjednocené, které se nebude dělit na dobré a špatné. Chci přispět k celospolečenskému smíru. Naše země si zaslouží více klidu,“ uvedl Šefčovič, jehož v kandidatuře podporuje nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD).

Kontroverzní soudce nejvyššího soudu Štefan Harabin i šéf krajně pravicové strany LSNS Marian Kotleba kritizovali politiky, kteří podle nich neřeší problémy lidí. Vymezili se rovněž vůči Evropské unii.

Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové

„Nejvyšší ústavní činitelé porušují ústavu a pošlapávají právní řád,“ řekl bez bližších podrobností Harabin. Prohlubování integrace v EU označil za cestu ke ztrátě suverenity a k zániku státu. Podle něj je v ohrožení tradiční rodina a v rámci migrace existuje riziko přílivu muslimů.

Čaputová, Šefčovič a Harabin patří do první trojice nejpopulárnějších kandidátů na příštího slovenského prezidenta, o kterém patrně rozhodne až druhé kolo přímé volby 30. března. Do něj postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.

Kotleba obhajoval druhoválečný slovenský stát

Televizní debaty se kromě zmíněné trojice a Kotleby zúčastnil také šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár, který podle sondáží nemá šanci na zvolení hlavou státu. Kotleba v debatě jako jediný otevřeně obhajoval takzvaný slovenský stát, který vznikl 14. března 1939 a který byl za druhé světové války spjat s nacistickým Německem.
Kolikrát jste měla sex? Slovenský kandidát Harabin uhýbal otázce na majetek

Prezidentští kandidáti se neshodli v tom, zda by se aktivní politici měli ucházet o funkci ústavního soudce. Zatímco Šefčovič tuto možnost obhajoval, Čaputová se vyslovila pro jistý časový odstup od skončení působení budoucího ústavního soudce v politice po jeho nástup na ústavní soud. Harabin vyloučil podporu aktivním politikům v jejich snaze stát se ústavním soudcem.

Obsazování křesel ústavních soudců se stalo jedním z témat prezidentské kampaně kvůli tomu, že zájem o funkci předsedy ústavního soudu projevil bývalý premiér a šéf Směru-SD Robert Fico. Z voleb kandidátů na soudce Fico nakonec odstoupil, jeho ambice dostat se do čela této vrcholné soudní instituce už předem odmítl prezident Andrej Kiska.

POSLANCI BRITÁNIE ODMÍTLI ODCHOD Z EU BEZ DOHODY

Britští poslanci odmítli odchod z Evropské unie bez dohody. Pro vládní usnesení hlasovalo 321 poslanců, proti bylo 278. Pro vládní text, který jim předložila premiérka Theresa Mayová. Poslanci krátce předtím vládní usnesení zpřísnili, když překvapivě podpořili pozměňovací návrh, aby byl brexit bez dohody vyloučen za všech okolností.

Mayová vzápětí oznámila, že dostojí svému slibu a ve čtvrtek bude mít parlament možnost hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Předseda Dolní sněmovny John Bercow uvedl, že o odklad do 30. června vláda požádá jen tehdy, když parlament do 20. března brexitovou dohodu schválí. To řekla i Mayová.

„Pokud sněmovna v nadcházejících dnech najde cestu k podpoře dohody, umožní to vládě požádat o krátké technické prodloužení článku 50 (Lisabonské smlouvy, který určuje lhůtu vystoupení) k získání času na přijetí nezbytných zákonů a ratifikaci dohody, kterou jsme s EU dosáhli,“ řekla Mayová s tím, že krátké technické prodloužení je možné jen tehdy, pokud bude k dispozici dohoda.

Pokud parlament dohodu opravdu nebude chtít podpořit a nebude chtít z EU odejít bez dohody, bude nutné požádat o delší odklad a zúčastnit se evropských voleb. „Nemyslím si, že by to bylo správné řešení,“ dodala. Případný odklad vystoupení z EU by ale musely schválit všechny členské státy. Delší prodloužení odkladu by znamenalo účast Británie na evropských volbách. Podle původního předpokladu má Británie opustit EU 29. března, tedy již za 16 dní.

Irská hranice bude i po neřízeném brexitu chvíli bez kontrol, řekli Britové

Podle Mayové je ještě možnost vypsat druhé referendum, což by ale znamenalo, že Británie nakonec Evropskou unii vůbec neopustí. O odchodu z EU rozhodli Britové v referendu v roce 2016.

Britská média píší, že zabránit neřízenému brexitu v podstatě ani není v její moci, a očekává brzy vlnu ministerských demisí. Odhlasování pozměňovacího návrhu označují za další velkou porážku Mayové. Dohodu s EU, kterou premiérka Theresa Mayová dohodla s Bruselem poslanci v úterý znovu odmítli. Podle exkluzivního průzkumu magazínu Politico by Mayová svou funkci měla přenechat jiným. Myslí si to polovina dotázaných.

Podle Politica průzkum s pěti set respondenty proběhl pár hodin poté, co dohodu Mayové poslanci zamítli v poměru 391 ku 242 hlasů, a přesně 50 procent dotazovaných v něm souhlasilo s tvrzením, že by Mayová měla rezignovat. Zůstat by měla jen podle 32 procent zúčastněných. Řešením současné situace by podle průzkumu byly nové volby. Ty podpořilo 42 procent respondentů, konat se však zatím nebudou.

ČECH 30 LET V BERMUDÁCH ZA PAŠOVÁNÍ HEROINU

Soud na Bermudách poslal v sobotu na 30 let do vězení Čecha Josefa V., který byl v roce 2017 zadržen za pašování heroinu. Informoval o tom místní tisk. Před soudem dříve vypověděl, že o drogách nic nevěděl a že se snažil do země propašovat jen zlato a diamanty.

Devětačtyřicetiletý Čech Josefa V. se na ostrovy pokusil propašovat 2,9 kilogramu heroinu. Droga by podle úřadů měla na černém trhu hodnotu zhruba deset milionů dolarů (227 milionů Kč).

Čech byl zadržen na mezinárodním letišti na Bermudách po příletu z Londýna v září 2017, napsal web royalgazette.com. Celníci v jeho zavazadlech našli schované tři balíčky s drogou. U soudu zaznělo, že to je dosud největší množství, jaké se někdo pokusil na ostrovy dovézt.

U místního nejvyššího soudu se minulý týden hájil tvrzením, že o drogách ve svých zavazadlech neměl ani tušení a myslel že pašuje zlato a diamanty. Podle něj všechno začalo v létě 2017, když se v londýnském baru seznámil se dvěma muži. Ti měli údajně Josefovi V. nabídnout pomoc s uměleckou kariérou, pokud pro ně na oplátku něco udělá.
„Chtěli, abych jim převezl zlato a diamanty z Johannesburgu,“ vypověděl Josef V. Muži mu prý tvrdili, že přeprava těchto cenností je legální a slibovali mu, že mu uspořádají výstavu jeho uměleckých děl.

Poté se vydal do Johannesburgu v Jihoafrické republice, kde dostal od komplice několik jiných balíčků, kde měli být opět zlato a diamanty. Odvezl je zpět do Londýna, aniž by se do nich podíval. Tam je předal jinému muži, který jej poprosil o převoz této zásilky právě na Bermudské ostrovy. Dokonce si údajně telefonoval s dalším mužem, který tvrdil, že je členem tamní vlády a nakonec podlehl lákavé finanční nabídce.

„Vypadal velmi věrohodně, mluvili jsme o umění, zlatě a diamantech. Věřil jsem mu a vydal jsem se na cestu,“ vypověděl Josef V. Nepřipadalo mu podezřelé, že mu jeho londýnští komplici zaměstnavatelé pečlivě ukryli balíčky s heroinem ve zhruba padesátiprocentní čistotě do kufrů tak, aby nebylo jednoduché je najít. Bermudské ostrovy jsou zámořským územím Spojeného království a leží v Atlantiku u jihovýchodního pobřeží Spojených států

UPRCHLÍCI NEMOHOU ŽÍT V EVROPĚ, NESNÁŠEJÍ ANI KREV EVROPANŮ

Nemocní uprchlíci mívají zdravotní potíže po transfúzi krve Evropanů. Němci proto hledají více dárců mezi přistěhovalci zejména z Afriky a Blízkého východu. Projekt, který zároveň zkoumá krev různých etnik, podpořila Evropská unie. Jen od roku 2015 přišlo do Německa přes milion lidí zejména z konflikty rozdíraného Blízkého východu. Mezi dárci krve v Německu jsou ale běženci zastoupeni jen minimálně.

Imunitní systém migrantů přitom reaguje na krev Evropanů často odmítavě. Nevhodná transfúze může skončit vážnými zdravotními komplikacemi i smrtí, uvedla německá stanice WDR. Na problém upozornil i příběh Elizabeth Y. ze západoněmeckého města Mettmann. Syn této ženy s africkými kořeny má nemoc krve, která ohrožuje jeho život. Elizabeth prosí veřejně o pomoc s nalezením vyhovujícího dárce kmenových buněk.

Mettmann leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko (NRW). Tam také zahájili v Německu jedinečný výzkumný projekt BluStar.NRW, který se obrací na přistěhovalce neevropského původu. Lidé z nejrůznějších koutů světa se mají nechat vyšetřit a případně darovat krev či kmenové buňky.

Migranti si musejí pomoci mezi sebou

Pomohou tak jiným imigrantům, kteří onemocní například leukémií. Zároveň usnadní hlubší výzkum rozdílných vlastností krve a buněk u odlišných etnik. Na projektu, za nímž stojí doktor Thomas Zeiler, spolupracují univerzitní kliniky ve městech Düsseldorf a Essen, německý Červený kříž a charita.

„Jiní lidé, jiné geny – rovné šance,“ hlásá web BluStar.NRW, kde se uvádí, že projekt získává neupřesněnou podporu z Evropských fondů pro regionální rozvoj. BluStar.NRW propaguje reklamní kampaň v několika jazycích, jejíž součástí je obrázek kapky krve na pozadí zeměkoule s vlajkami různých států.