iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezidentkou SR advokátka Čaputová už v prvním kole?

V SR se uskuteční první kolo slovenské prezidentské volby. Největší šance má právnička Zuzana Čaputová a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Jenže čtrnáct dní před volbami se nesmějí uveřejňovat průzkumy, takže může dojít k překvapení. Už za pět dní půjdou Slováci v prvním kole přímé volby vybírat prezidenta. A stejně jako před pěti lety stávající hlava státu mandát neobhajuje. Vše bude navíc probíhat ve velmi napjaté společensko-politické atmosféře.

Ať už se bavíme o nedávném výročí nájemné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, paralýze Ústavního soudu a politických obstrukcích při procesu obsazování této klíčové instituce či gradujících sporech mezi prezidentem Andrejem Kiskou a šéfem vládního Směru Robertem Ficem. O tom všem se v SR hodně hovoří a píše v médiích.

Pole zájemců o nejvyšší post sice v minulých měsících bobtnalo, aktuálně však zůstalo ve hře už „jen“ třináct kandidátek a kandidátů. Ač jde o druhý nejvyšší počet zájemců o prezidentské křeslo od zavedení dvoukolové přímé volby v roce 1999, slovo „jen“ naznačuje, že ještě před pár měsíci to vypadalo na mnohem větší peloton.

I tak je ta třináctka poměrně rozmanitá. Zahrnuje politické a stranické matadory, kteří se ve slovenské politice pohybují téměř 30 let, i lidi politikou doposud nepolíbené. A to odprava doleva. Reprezentují slovenský nacionalismus i maďarskou menšinu. Přestože překvapení ze strany outsiderů už si Slovensko několikrát užilo, dosavadní měření sil vygenerovalo čelo pelotonu, které se nejspíš popere o křeslo v prezidentském paláci.

Čaputová zaznamenala raketový nárůst podpory

Asi nejrychlejší nárůst podpory zaznamenala v minulých týdnech místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Zuzana Čaputová, kterou podporuje i část parlamentní opozice. Její raketový nástup dokonce přiměl jednoho z favoritů, vědce a chemika Roberta Mistríka, odstoupit z volby a podpořit ji.

Právě ona, respektive strana, kterou reprezentuje, je ze všech kandidátů asi nejvíce odrazem aktuální aktivizace společnosti v návaznosti na Kuciakovu vraždu. Z toho čerpá významnou část podpory. Jenže ta nemusí být stabilní. Výhodou může být i její právnické vzdělání a profese advokátky v kombinaci s tím, že doposud se ve vrcholné politice (ani ve vrcholných justičních funkcích) nepohybovala.

Právě důvěra ve spravedlnost je totiž jedním z hlavních společenských témat na Slovensku. Vzhledem k tomu, že Čaputová je považovaná za člověka blízkého dosluhujícímu prezidentovi Andreji Kiskovi, stala se hlavním terčem kampaně sil dlouhodobě se na slovenské politické scéně profilujících antikiskovsky.

Nejsilnější vládní strana Směr vyslala do boje Šefoviče

Tedy nejsilnější a vládní strany Směr – Sociální demokracie, podporující svého kandidáta Maroše Šefčoviče, a různých konspiračních webů, majících blízko k soudci Nejvyššího soudu a dalšímu z kandidátů Štefanu Harabinovi. Pragmaticky zatím ke kampani přistupuje Maroš Šefčovič, dosavadní místopředseda Evropské komise.

Rovnost a férovost. Prezidentkou Slovenska může být bojovnice bez skandálů

Ač kandidát podpořený Směrem, ve společnosti předsedy strany Roberta Fica, který je stále méně a méně populární, se prakticky nevyskytuje. Daleko častěji se objevuje po boku veřejností relativně dobře přijímaného premiéra Petra Pellegriniho, který rovněž zastupuje Směr, ale v poslední době se od něj v několika klíčových věcech distancoval.
Naposledy překvapil tvrdou kritikou bojkotu volby kandidátů na soudce Ústavního soudu ze strany poslaneckého klubu své partaje. Právě Pellegrini, velmi aktivní v prezentaci své lidi na sociálních sítích, s sebou „vytahuje“ do politického virtuálně-marketingové světa i poněkud úřednicky chladně a prkenně vystupujícího Šefčoviče.

Kromě podpory nejsilnější strany si Šefčovič do voleb nese ještě další výhodu – dosavadní diplomatickou kariéru a vysoký post v Evropské unii. Oba výše zmíněné faktory z něj činí jednoho z favoritů hlasování. Slovenská zkušenost z prezidentské volby z roku 2004, kdy tehdejší favorit Eduard Kukan propadl a do druhého kola postoupil černý kůň Ivan Gašparovič, který nakonec i vyhrál, nás přivádí k černému koni letošní volby.

O post prezidenta zabojují také nacionalisté Kotleba a Švec

Soudci a bývalému předsedovi Nejvyššího soudu Štefanu Harabinovi, jedné z nejkontroverznějších postav slovenské justice od 90. let. Jeho hlavním mediálním podporovatelem jsou rozličné konspirační a proruské weby, které ho prezentují jako jediného ochránce slovenských národních zájmů. Díky silnému akcentu na národovectví čerpá podporu i od jiných podobně zaměřených skupin.

Jeho nevýhodou je, že podobně zaměřených kandidátů bojuje o prezidentský úřad více: poslanec a šéf Ľudové strany Naše Slovensko Marián Kotleba či předseda nacionalistického sdružení Slovenské Hnutie Obrody Róbert Švec. Bez průzkumů Letošní prezidentské klání není zajímavé jen směsicí kandidátů, ale také jednou zákonnou premiérou.
Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové

Poprvé je aplikován zákon o volební kampani přijatý v květnu 2014, který zakazuje zveřejňování předvolebních průzkumů v období 14 dní před hlasováním (v případě konání druhého kola 7 dní před ním). Bude-li se tedy vycházet z veřejně dostupných zdrojů, stane se odhad výsledku velmi nepředvídatelným.

Dvoutýdenní moratorium totiž nedovolí podchytit přesuny voličů v závěrečné a současně klíčové části kampaně. Mnozí lidé totiž mají tendenci rozhodovat se až na poslední chvíli. Poslední veřejně známá čísla tak máme z předminulého pátku. Další se dozvíme až poté, co se příští sobotu uzavřou volební místnosti a začne sčítání hlasů. Jaképak překvapení asi bude na Slováky čekat?

POSLANCI BRITÁNIE ODMÍTLI DOHODU O BREXITU

Britští poslanci i při druhém hlasování odmítli brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové. Podpořilo ji 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391. Mayová následně oznámila, že vláda parlamentu ve středu předloží k hlasování návrh opustit Evropskou unii bez dohody.

Dolní sněmovna britského parlamentu i při druhém hlasování odmítla dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová. Smlouvu, ke které Mayová v pondělí dojednala doplňky kvůli takzvané irské pojistce, v úterý večer podpořilo jen 242 zákonodárců, proti se jich postavilo 391.

Mayová po odmítnutí brexitové dohody parlamentem předloží ve středu poslancům návrh opustit Evropskou unii bez patřičné smlouvy. Prohlásila, že pokud se parlament rozhodne pro toto řešení, vláda je připravena ho naplnit.
Očekává se, že parlament tento černý scénář odmítne, v takovém případě bude ve čtvrtek hlasování o tom, zda odchod z EU odložit. Nyní je termín odluky stanoven na 29. březen.

Mayová v projevu bezprostředně po oznámení výsledku hlasování řekla, že odmítavého postoje parlamentu hluboce lituje. Nadále je přesvědčena, že odchod s dohodou by byl nejlepším možným řešením.
Nyní chce premiérka od parlamentu vědět, co přesně žádá, zda to je odchod bez dohody, odvolání rozhodnutí odejít z EU, prodloužení vyjednávací lhůty, nebo vypsání nového referenda. Upozornila, že pokud se parlament rozhodne pro prodloužení vyjednávací lhůty, bude EU chtít vědět, jak přesně Londýn hodlá čas navíc využít.

Evropská unie je výsledkem hlasování zklamána, ze své strany k dosažení dohody udělala vše, co mohla, uvedl mluvčí mluvčí šéfa Evropské rady Donalda Tuska. Odmítnutí smlouvy jen 17 dní před datem odchodu podle něj výrazně zvýšilo pravděpodobnost brexitu bez dohody. „Pokud existuje řešení stávajícího patu, může být nalezeno jen v Londýně,“ uvedl Tuskův mluvčí Preben Aaman.

Corbyn chce předčasné volby

„Dohoda o odchodu Británie z Evropské unie, kterou s Bruselem vyjednala premiérka Theresa Mayová, je zjevně mrtvá,“ řekl po dnešním hlasování lídr opozice Jeremy Corbyn. Podle něj je načase, aby se konaly nové parlamentní volby.
KOMENTÁŘ: Britský pokus o sebevraždu. Odpoutání od EU hrozí válkou v Irsku

Předseda labouristů avizoval, že hodlá opět předložit Dolní sněmovně k hlasování brexitový návrh své strany, který je podle něj alternativou, jež by mohla v parlamentu najít podporu většiny. Obsahem labouristického návrhu je podle něj „vyjednaná celní unie, přístup na trh a ochrana práv“. Corbyn zároveň vyzval, aby byl vyloučen odchod Británie z EU bez dohody, o kterém by se mělo hlasovat ve středu. Mayová podle předsedy labouristů „moc dobře ví“, jaké škody by neřízený brexit napáchal. „Je čas na parlamentní volby,“ dodal Corbyn.

Co předcházelo hlasování

Mayová před večerním klíčovým hlasováním poslancům řekla, že si nyní musí vybrat mezi její dohodou, brexitem bez dohody, nebo žádným brexitem. V pondělí večer ve Štrasburku dojednala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem doplňky, jejichž podstatou jsou ujištění, že Británie nebude neomezenou dobu vázána k unijním pravidlům pomocí takzvané irské pojistky a že obě strany budou do prosince 2020 usilovat o „alternativní ujednání“, díky nimž by nemuselo sporné ustanovení vůbec vstoupit v platnost.

Johnson je pro vystoupení z EU bez dohody

Bývalý britský ministr zahraničí a zastánce odchodu z Evropské unie Boris Johnson je pro vystoupení bez dohody, když Brusel odmítá změny v brexitovém ujednání. Prohlásil to podle agentury Reuters v rozpravě před dnešním hlasováním britského parlamentu.

Odchod bez dohody je sice v krátkodobém horizontu obtížnějším řešením, ale je to jediná správná cesta k udržení sebeúcty, míní Johnson. Cestu brexitové dohody, kterou s EU dosáhla premiérka Theresa Mayová, pak považuje za skončenou. Brexitový veletoč. Chtěli v EU prásknout dveřmi, teď se šikují za setrvání

„Pokud dnes v noci bude odmítnuta, pak doufám, že bude uložena ke spánku,“ řekl k dohodě. Poznamenal ještě, že premiérka se snažila o mírné úpravy textu, v ničem ale neuspěla.

Na debatu v britském parlamentu na twitteru zareagoval šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier, podle kterého je nebezpečná iluze toho, že pro Spojené království může být odluka bez brexitové dohody výhodná. Barnier ale varoval, že na přechodné období, které má odluku usnadnit, bez brexitové dohody není právní nárok. „Žádná brexitová dohoda, žádné přechodné období,“ napsal. K odmítnutí dohody vyzval také Corbyn, který i přes doplňky nevidí v samotném textu dohody žádné změny oproti lednu, kdy poslanci dokument drtivě odmítli.

Odmítavě se v pondělí vyjádřili i euroskeptičtí konzervativní poslanci z vlivné skupiny ERG, která sdružuje několik desítek vládních zákonodárců. Očekávalo se, že hlasování bude předcházet posuzování pozměňovacích návrhů. Předseda sněmovny John Bercow ale krátce po zahájení dnešní parlamentní debaty oznámil, že nevybral žádný z předložených poslaneckých pozměňovacích návrhů.

Riziko irské pojistky trvá

Právní riziko, že Británie i po odchodu z Evropské unie uvázne v unijních strukturách na neomezenou dobu při uplatnění takzvané irské pojistky, trvá navzdory doplňku k brexitové dohodě, který s Evropskou unií na poslední chvíli v pondělí vyjednala premiérka Theresa Mayová. Uvedl to v úterý ve své analýze britský generální prokurátor Geoffrey Cox. Dodal nicméně, že text doplňku považuje za právně závazný.

Nejmenovaný činitel ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu Mayové, britskému tisku řekl, že po zveřejnění Coxova stanoviska nevidí způsob, jakým by strana mohla večer brexitovou dohodu podpořit.

Takzvaná irská pojistka je spornou částí dokumentu a poslanci kvůli ní dohodu o podmínkách odchodu z EU už jednou odmítli. Mnoho zákonodárců v úterý uvedlo, že se při hlasování řídili právě Coxovým názorem nebo posudkem jiných právníků.

Labouristický stínový ministr pro brexit Keir Starmer v reakci na Coxovu analýzu prohlásil, že vládní brexitová strategie je nyní „v troskách“. „Generální prokurátor potvrdil, že na (brexitové) dohodě se nic nezměnilo ani přes právní dokumenty dojednané minulou noc,“ soudí Starmer. Šéf labouristů Jeremy Corbyn už v pondělí uvedl, že jeho strana dohodu odmítne.

RIZIKO IRSKÉ POJISTKY NEODSTRANILI

Právní riziko, že Británie uvázne v unijních strukturách na neomezenou dobu při uplatnění takzvané irské pojistky po brexitu trvá i přes doplněk k brexitové dohodě, který s Evropskou unií na poslední chvíli v pondělí vyjednala premiérka Theresa Mayová. Uvedl to v úterý ve své odborné analýze britský generální prokurátor Geoffrey Cox. Dodal ale, že text doplňku je podle jeho názoru právně závazný. Labouristická opozice i někteří konzervativní politici to ale už dříve zpochybnili s tím, že na pojistce se nic nezměnilo.

Coxovo stanovisko může být klíčové pro osud brexitové dohody, o které bude v úterý večer znovu hlasovat Dolní sněmovna. Takzvaná irská pojistka je spornou částí dokumentu a poslanci kvůli ní dohodu o podmínkách odchodu z EU už jednou odmítli. Mnoho zákonodárců v úterý uvedlo, že se při hlasování budou řídit právě Coxovým názorem nebo posudkem jiných právníků.

Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn oznámil, že je proti brexitové dohodě. Prohlásil, že Mayová nedosáhla jediné změny v dokumentu. „Parlament by měl odvést svou práci a říci ne premiérce,“ prohlásil Corbyn v projevu v Dolní sněmovně, která dnes bude o návrhu brexitové dohody znovu hlasovat.

Další odmítnutí na spadnutí

Zdroj ze severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu Mayové, britskému tisku řekl, že po zveřejnění Coxova stanoviska nevidí způsob, jakým by strana mohla večer brexitovou dohodu podpořit. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová se má ještě v úterý sejít s s Mayovou. Dopoledne se Fosterová podobně jako řada dalších poslanců vyslovila pro to, aby bylo hlasování o brexitové dohodě plánované na 20:00 SEČ odloženo, aby mohli poslanci novinky řádně vyhodnotit.

Britský pokus o sebevraždu. Odpoutání od EU hrozí válkou v Irsku

Coxovo stanovisko se týká především doplňku brexitové dohody, označovaného jako „společný právně závazný nástroj“. Jeho cílem je Bruselu znemožnit, aby po neomezenou dobu vázal Británii k unijním pravidlům pomocí irské pojistky. Podle Mayové by měl umožnit Londýnu zahájit formální spor proti EU u nezávislého rozhodčího panelu, pokud by blok nutil Británii k setrvání v tomto režimu.

Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu, ale podle některých britských poslanců představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.

Žádné pozměňovací návrhy

Očekávalo se, že hlasování bude předcházet posuzování pozměňovacích návrhů. Předseda sněmovny John Bercow ale krátce po zahájení dnešní parlamentní debaty oznámil, že nevybral žádný z předložených poslaneckých pozměňovacích návrhů. Znamená to, že parlament bude o brexitové dohodě hlasovat rovnou ve 20:00 SEČ. Bývalý britský ministr zahraničí a zastánce odchodu z EU Boris Johnson ve svém projevu před hlasováním navrhnul, aby Velká Británie vystoupila bez dohody, když EU odmítá změny v brexitovém ujednání.

VENEZUELA MÁ VINÍKA BLACKOUTU?

Vláda venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nechala zatknout místního novináře Luise Carlose Díaze, protože ho viní ze sabotáže a z podílu na současném masovém výpadku elektřiny v zemi. Pondělní zatčení novináře, který má i španělské občanství, v úterý potvrdila španělská média. Madurova vláda označuje výpadek elektřiny za sabotáž řízenou z USA, podle expertů je ale na vině hospodářská politika socialistické vlády, která dlouhodobě zanedbává údržbu energetické sítě.

Výpadek elektřiny postihl celou Venezuelu ve čtvrtek a v řadě regionů se ho dosud nepodařilo obnovit. V zemi jsou uzavřeny školy, obchody, vláda vyhlašuje každý den pracovní volno, přerušeny jsou v mnoha oblastech i dodávky vody. Parlament ovládaný opozicí proto vyhlásil v zemi stav nouze.

Čtyřiatřicetiletý novinář Díaz ve svém rozhlasovém programu pravidelně informoval o výpadku elektřiny a snažil se lidem zprostředkovat rady pro tuto bezprecedentní situaci. Výpadky elektřiny ve Venezuele nejsou v posledních letech výjimečné, takto dlouhý a tak rozsáhlý výpadek ale země dosud nezažila.

Díaz v pondělí večer nepřišel do práce a po několika hodinách jeho blízcí zjistili, že ho zatkla tajná policie. Díazovi přátelé odmítli obvinění, že by novinář stál za výpadkem energie. Maduro tvrdí, že šlo o „kybernetický útok“ zorganizovaný opozicí a USA s cílem svrhnout vládu.

„Nemohl hacknout žádnou elektrickou síť, protože prostě není na nic připojena,“ uvedla Naky Sotová, Díazova manželka. Podobně se už o víkendu vyjádřili i někteří experti, které citoval opoziční deník El Nacional. Podle nich je energetická síť v zemi zastaralá a není napojena na internet, takže se nemohla stát terčem hackerů.

Sotová chce v úterý vyrazit s přáteli před sídlo venezuelské prokuratury a žádat propuštění manžela. V kontaktu s rodinou je i španělská ambasáda, která se snaží jednat s venezuelskými úřady. V pondělí Maduro na Twitteru oznámil, že policie zatkla dva lidi kvůli výpadkům elektřiny. Druhým zatčeným je zřejmě Geovany Zambrano, zaměstnanec energetické společnosti Corpoelec. Zambrano podle španělského deníku El País před měsícem kritizoval stav energetické infrastruktury.

V úterý odpoledne místního času (večer SEČ) se chystají demonstrace po celé Venezuele, k nimž vyzval šéf parlamentu Juan Guaidó. Ten organizuje protivládní demonstrace od ledna, kdy se prohlásil prozatímním prezidentem poté, co parlament označil nový Madurův prezidentský mandát za nelegitimní kvůli nedemokratickým volbám. Guaidóa uznalo za dočasnou hlavu země šest desítek států s tím, že má v zemi, zničené ekonomickou krizí a zmítané už tři roky i krizí ústavní, obnovit demokracii a uspořádat svobodné volby.

V ITÁLII SPALNIČKY DONUTILY VLÁDU K ÚSTUPU

V Itálii od úterka začal znovu platit zákon o povinném očkování, podle kterého mohou úřady rodičům neočkovaných školních dětí udělit pokutu až 500 eur (skoro 13 000 korun). Zákon prosadila předchozí levicová vláda a současný kabinet populistických stran jeho platnost loni pozastavil. Ministryně zdravotnictví další odklad platnosti zákona odmítla.

Podle nařízení musejí mít všechny děti, které v Itálii navštěvují předškolní zařízení a školu, platné potvrzení, že mají všechny povinné vakcíny. Pokud rodiče takové potvrzení školkám a školám nedodají, mohou se jich týkat některé postihy.
Nedůvěra k očkování a vzestup populistů spolu úzce souvisí, tvrdí studie

Předškolní zařízení mají právo neočkované dítě do šesti let věku odmítnout přijmout. V případě povinné školní docházky dětí od šesti do 16 let pak mají školy možnost nechat udělit rodičům pokutu. Zákon o povinném očkování prosadila předchozí vláda v roce 2017 mimo jiné pod vlivem výrazného nárůstu počtu případů spalniček.

Po loňském nástupu nového kabinetu byl zákon pozastaven, protože jak populistické Hnutí pěti hvězd (M5S), tak euroskeptická Liga proti povinnému očkování vystupovaly v předvolební kampani. Po několika názorových obratech se ale nyní kabinet proti zákonu už nepostavil, a tak opět začal platit.

Podle zákona musejí mít děti očkování proti deseti chorobám, mimo jiné proti spalničkám, zánětu mozkových blan, tetanu, dětské obrně, příušnicím a černému kašli. Itálie patří k zemím, kde je velmi silné hnutí kritické k povinnému očkování, proto v posledních letech klesal podíl očkovaných až pod 80 procent, píše BBC. Počet případů spalniček je tam jeden z nejvyšších v západní Evropě, v roce 2017 tuto nemoc prodělalo 5004 lidí. V celé Evropě předloni spalničkami onemocnělo 23 927 lidí, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

POŠTOVNÍ BOMBY V BRITÁNII SKUPINY ODPORU

Na letištích a nádraží v Londýně policie minulý týden objevila podomácku vyrobené bomby. Přihlásila se k nim republikánská skupina odporu IRA. Ta vystupuje proti severoirské mírové dohodě z roku 1998. Tvrzení prověřuje metropolitní policie společně se skotskými kolegy.

Zásilky, které obsahovaly výbušné zařízení schopné způsobit menší požár, členové skupiny doručili na londýnská letiště Heathrow a London City, na nádraží Waterloo rovněž v britské metropoli a na Glasgowskou univerzitu. Nikdo nebyl zraněn. Skupina označující se jako IRA je podle agentury Reuters odlišná od Prozatímní IRA. Je mnohem menší než tato organizace, která je zodpovědná za téměř polovinu ze 3600 obětí sektářského násilí v regionu a která se rozpustila po uzavření severoirské mírové dohody v roce 1998. Prozatímní IRA byla radikální odnoží Irské republikánské armády. Ta vedla po desetiletí boj za vytvoření jednotného irského státu, především teroristickými metodami.

NĚMECKO: NEDOSTATEK A DRAHOTA, V BERLÍNĚ CHTĚJÍ VYVLASTNIT BYTY REALITKÁM

Jak vyřešit nedostatek bytů a rostoucí nájmy v německém hlavním městě? Třeba tak, že je sebereme těm, kteří na nich ve velkém vydělávají. Přání občanské iniciativy už zvažují i někteří lidé na radnici. Myšlenka vyvlastňování není v Berlíně nijak nová. Už před pár lety například soudruzi z postkomunistické strany Levice mluvili o tom, že prázdné byty v lukrativních oblastech v širším centru Berlína by se měly majitelům zabavit, případně jim je ponechat, ale povinně tam nastěhovat nájemníky.

Nyní rudo-rudo-zelená koalice na berlínské radnici, tedy vláda složená ze sociálních demokratů (SPD), Levice a Zelených, oprašuje podobné návrhy. V současné době však nejspíš není reálné, že by na ně skutečně došlo. Mimo jiné proto, že kompenzace realitním firmám by šly do závratné výše miliard eur. Zajímavé je ale už to, že se o vyvlastňování coby teoretické možnosti vůbec mluví. V Berlíně funguje také občanská iniciativa, která má za cíl převést byty z portfolia největších realitních firem do společného vlastnictví.

„Jako nájemníci totiž víme, že firmy pronajímající byty se zajímají především o své zisky, a nikoli o blaho svých nájemců. Podporujeme převedení bytů ze soukromého do společného vlastnictví,“ hlásá spolek nazvaný Deutsche Wohnen enteignen. Deutsche Wohnen je jedna z největších realitních firem v Berlíně, enteignen znamená vyvlastnit.
Polovina obyvatel Berlína by v zásadě neměla nic proti, vyplývá z nedávného průzkumu pro deník Tagesspiegel.
Zmapoval boj Berlíňanů vůči drahým bytům. „Stát musí čelit developerům“

Starosta Berlína za socialisty Michael Müller o ničem takovém nechce ani slyšet. Naopak zmíněná Levice je jednohlasně pro, podobně jako Mladí socialisté, stranický dorost SPD. Zelení se k tomu zatím stavějí váhavě. Snahy ohledně vyvlastnění se opírají o článek 15 německé ústavy, podle něhož lze za náhradu vyvlastnit majetek, pokud je to v zájmu obecného dobra.

Obecně se pak uvažuje o jeho aplikaci na realitní společnosti, které vlastní a pronajímají více než tři tisíce bytů.
Německo v posledních letech přijalo nový zákon, který usměrňuje trh s bydlením a mimo jiné zakazuje skokový nárůst cen nájemného. Berlínská radnice také slíbila, že do roku 2030 postaví 200 tisíc nových bytů.

Jednoduché to ale není. Proti plánům na zastavení proluk u obytných domů často protestují jejich stávající obyvatelé, z nichž nikdo nechce mít před okny místo prázdného prostoru nejdřív stavbu a pak okna nových sousedů.
Odjeli za štěstím do Berlína. Největší boj svedli o slušné bydlení

Stejně tak si Berlíňané nechtějí nechat vzít areál bývalého letiště Tempelhof, jehož louky mezi přistávacími dráhami se skvěle hodí pro letní pikniky a runwaye pro jízdu na kole, bruslích nebo kiteboarding. Výstavba na okrajích města na zelených plochách zase není po chuti Zeleným. Do Berlína se každoročně přistěhuje 40 tisíc nových lidí. V hlavním městě jich nyní žije 3,7 milionu a předpokládá se, že právě do roku 2030 jejich počet překročí čtyřmilionovou hranici.

ITALSKÝ SOUD: K ZNÁSILNĚNÍ NEDOŠLO, OBĚŤ JAKO CHLAP

Několik set lidí v pondělí protestovalo před odvolacím soudem v italské Anconě poté, co místní soud osvobodil v kontroverzním případu dva muže obviněné ze znásilnění. Svůj verdikt odůvodnil tribunál tvrzením, že oběť byla příliš maskulinní a tudíž nedostatečně atraktivní na to, aby mohla někoho přitahovat a stát se cílem sexuálního útoku. Ačkoli odvolací soud vynesl svůj rozsudek na konci roku 2017, jeho podrobnosti se dostaly na veřejnost až minulý pátek, kdy italský Nejvyšší odvolací soud nařídil obnovu celého trestního řízení.

Ke znásilnění mělo dojít v roce 2015, kdy dva muži udajně sexuálně zneužili dvaadvacetiletou Peruánku. Ačkoli je tehdy soud prvního stupně shledal vinnými, odvolací řízení se protáhlo až do dnešních dnů. Soud v dokumentech uvedl, že to, že ke znásilnění došlo, zpochybňuje fakt, že žena není dostatečně přitažlivá a svým zevnějškem připomíná spíše muže. Celému případu dodává na pikantnosti také fakt, že v tribunálu, který podezřelé muže osvobodil, zasedaly výhradně ženy.

Pod přezdívkou Viking

Ty na základě fotografie rozhodly, že údajně znásilněná žena není dostatečně hezká. Jeden z obviněných si navíc její telefonní číslo uložil do svého mobilního telefonu pod jménem „Viking“. To mělo podle soudkyň dokazovat, že ji muži nepovažovali za objekt touhy.

„Když jsem si soudní dokumenty v roce 2017 přečetla, obrátila jsem se na Nejvyšší soud,“ uvedla právnička oběti Cinzia Molinarová. Jméno ani fotografie její klientky nebyly v souladu s italským zákonem zveřejněny. „Bylo nechutné taková slova číst. Soudkyně vyjádřily různé důvody pro rozhodnutí o nevině mužů. Jedním z nich bylo také tvrzení obžalovaných, že jim žena připadá ošklivá. Podle soudkyň fotografie ženy dokazovala, že je to pravda,“ uvedla Molinarová pro list The Guardian.

Celý případ nyní přezkoumá soud v Perugii. Podle Molinarové došlo ke znásilnění před čtyřmi lety poté, co žena zamířila společně se skupinou spolužáků do baru. Tam jí obžalovaní muži nabídli nápoj, do kterého předtím přimíchali drogy. Soudní lékaři potvrdili, že ženina zranění odpovídají znásilnění a v její krvi objevili vysokou hladinu benzodiazepinů.

Žena se po útoku musela přestěhovat zpátky do Peru, protože ji podle Molinarové v Anconě lidé šikanovali kvůli tomu, že se muže rozhodla udat. Protest před místním soudem zorganizovala skupina Rebel Network, která označila rozhodnutí za středověké.

„Nejhorší je, jakou zprávu tím soudkyně poslaly do světa. Vyplývá z toho, že znásilnění je nepravděpodobné u někoho, kdo není dost hezký,“ uvedla mluvčí organizace Luisa Rizzitelliová. „Je to ostuda. Fakt, že sem dorazily stovky lidí však dokazuje, že Italům to není lhostejné,“ dodává.