iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Advokátka z Pezinku Čaputová prezidentkou SR?

Rovnost a férovost. Prezidentkou Slovenska může být bojovnice bez skandálů. Zuzana Čaputová rozená Strapáková (* 21. června 1973 Bratislava) je slovenská politička, advokátka a občanská aktivistka. V roce 2019 kandidátka na prezidentku Slovenska a místopředsedkyně mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko. Dlouhodobě působila v neziskovém sektoru jako spolupracovnice občanského sdružení VIA IURIS, které se věnuje posílení právního státu a prosazování spravedlnosti ve vybraných oblastech práva.

V roce 2016 byla, jako právnička občanské iniciativy Skládka nepatří do města oceněná Goldmanovou environmentální cenou za boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku. Problematice pezinské skládky se věnovala 14 let.[1]
V září 2017 oznámila odchod z týmu VIA IURIS a pokračovala v advokátské praxi. V rámci advokacie plánuje se i nadále věnovat environmentálním tématům.

Od roku 1991 studovala Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, kterou ukončila v roce 1996. Během studia a po jeho skončení pracovala v místní samosprávě v Pezinku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, později jako zástupkyně přednosty městského úřadu. Později působila v neziskovém sektoru, kde sa věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Je autorkou a spoluautorkou několika publikací a členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW (Environmental Law Alliance Worldwide).

V prosinci 2017 oznámila vstup do vznikající politické strany Progresívne Slovensko a v lednu 2018 byla na jejím ustanovujícím sněmu zvolená místopředsedkyní.[2][3] Na tiskové konferenci 29. května 2018 ohlásila svou kandidaturu na post prezidenta Slovenské republiky ve volbách v roce 2019. Zuzana Čaputová je rozvedená a má dvě dcery. Žije v Pezinku.

Zuzana Čaputová. Donedávna skoro neznámá právnička se brzy může stát slovenskou prezidentkou. Byla by první ženou v historii země. Podle průzkumů je bojovnice za lepší životní prostředí, spravedlnost a nezávislou justici největší favoritkou voleb. Podrazit nohy jí však může špinavá antikampaň, která se proti ní už rozjela.

„Jsme svědky korupčních kauz, otevřených a jednoznačných lží ve veřejném životě a v politice. Jsme svědky toho, že zdroje, které se rozkradou prostřednictvím korupce, pak chybí ve veřejných službách. Jako země stojíme na křižovatce, a proto je velmi důležité, aby lidé, kterým se dařilo v jejich profesi, šli do veřejného života,“ říká favoritka voleb v rozhovoru pro časopis Týždeň.

Pětačtyřicetiletá Čaputová funkci prezidenta popisuje jako službu národu. Jako post, který se nemá dostávat za odměnu na konci politické kariéry a který není tak slabý, jak se může na první pohled zdát. Stačí umět číst ústavu a mít elán. Obojí podle svých slov má.

„Coby prezidentka chci věnovat svou životní energii a celou váhu prezidentského úřadu tomu, aby nikdo z nás nemusel zažívat bezpráví a aroganci moci,“ slíbila podle serveru Aktuality.sk při vyhlašování kandidatury. Tu oznámila loni na konci května s tím, že je potřeba zemi vrátit férovost a slušnost a vytvořit lidem podmínky pro důstojný život.

Většině populace až donedávna neznámá advokátka je nyní jedničkou všech slovenských liberálů a mladých voličů. Její sílou jsou sympatie, které si u nich získala při osobních setkáních, píše novinář Matúš Kostolný v komentáři pro Denník N. Čaputová má moderní a prozápadní image a plusem navíc je už samotný fakt, že je žena.

Tou poslední, která měla výraznější šanci stát se prezidentkou Slovenska, byla před devíti lety Iveta Radičová. Čaputová kromě toho otevřeně kritizuje expremiéra Roberta Fica a zkorumpovanou slovenskou politiku celkově, jejím vzorem je současná hlava státu Andrej Kiska. Ten zase netají své sympatie k ní. Společnou fotku mají i na Instagramu.

Rozvedená matka dvou dětí nemá nic proti registrovanému partnerství pro gaye ani adopci dětí homosexuálními páry, nechce zakazovat potraty a nebrojí ani proti Istanbulské úmluvě. V konzervativní části společnosti jí toto všechno může body naopak ubrat. Čaputová však od začátku říká, že o sobě před voliči nechce nic tajit a že na přímé otázky nebude mlžit jen proto, aby pak dostala více hlasů.

A sama říká, že upřímné odpovědi už jí přinesly podporu i některých slovenských křesťanů. K těm také sama patří, uvedla v rozhovoru pro Denník N s tím, že liberální názory a křesťanství nejdou proti sobě. Jejím tématem však nejsou sňatky ani adopce, ale ochrana životního prostředí a práva na spravedlnost pro všechny.

Vystudovaná magistra práv šestnáct let spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které Slovákům poskytuje právní pomoc ve chvílích, kdy čelí zlovůli úřadů, a které bojuje za systémové změny ve slovenské enviromentální politice a za fungující právní stát.

Čaputová se na festivalu Pohoda potkala s Kiskou:

Silný příběh boje proti skládce

Čaputová ve své kariéře usilovala třeba o zrušení amnestie, kterou vyhlásil dnes už bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar, zabývala se také případy týraných a zneužívaných dětí. Proslula však jako bojovnice proti obří skládce odpadu v obci Pezinek. Tu chtěly úřady otevřít i přes protesty obyvatel, ale také místní samosprávy. Stát podle organizace obcházel předpisy a tajil svá rozhodnutí, jen aby mohla skládka vzniknout.

Čaputová případu věnovala čtrnáct let a měla k tomu i osobní důvod. V Pezinku totiž sama žije a v mládí pracovala i na tamní radnici. „V kauze šlo o milionový byznys. V pozadí stály zájmy už tehdy mocného Směru, ale i Mariána Kočnera. Prošli jsme si obavami, pocity ohrožení, beznaděje, pokusy o zastrašování,“ popisuje možná slovenská prezidentka na svých stránkách s odkazem na vládní stranu i na muže podezřelého z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.

Pezinek vyhrál, skládka se zavřela a Čaputová nakonec za iniciativu Skládka nepatří do města získala prestižní Goldmanovu environmentální cenu, které se často přezdívá „ekologická Nobelova cena“. Ve Via Iuris se Čaputová postupně dostala na post programové ředitelky, z neziskového sektoru však v září 2017 odešla s tím, že se chce naplno věnovat advokacii.

Kandidát na slovenského prezidenta Mistrík odstoupil, podpořil Čaputovou

Místo toho však vstoupila do politiky. O tři měsíce později se rodačka z Bratislavy přidala k novému a dosud neparlamentnímu hnutí Progresivní Slovensko a už v lednu následujícího roku se stala jeho místopředsedkyní.
Témat ochrany slabších, životního prostředí a demokracie se drží i dva týdny před volbami. Místopředsedkyně Progresivního Slovenska má nyní podle průzkumů největší šanci na vítězství.

O to víc poté, co jeden z favoritů, vědec Robert Mistrík, stáhl svou kandidaturu právě ve prospěch Čaputové, která na tiskové konferenci stála vedle něj. Ostatně debata, kdo se v případě druhého kola voleb vzdá kandidatury a koho pak podpoří, dlouhé týdny tvořila podstatnou část slovenské předvolební kampaně. Původně to mělo být opačně, Čaputová měla podpořit Mistríka.
Preference však rozhodly jinak.

V průzkumu, který zveřejnil Denník N ve středu, už Čaputová s 27,5 procenty vede před druhým Marošem Šefčovičem s více než desetiprocentním náskokem. Průzkum probíhal ještě před tím, než se vzdal Mistrík kandidatury. Páteční průzkum agentury AKO už Čaputové přiřadil dokonce 52,9 procenta hlasů.

Ředitel slovenské agentury Focus Martin Slosiarik pro Denník N uvedl, že je však zatím nepravděpodobné, že by mohla Čaputová vyhrát už v prvním kole voleb. Podle dřívějšího rozhodnutí volební komise se totiž kandidát stane prezidentem již v prvním kole pouze v případě, že získá hlasy většiny všech registrovaných voličů.

Ve slovenské ústavě se doslova píše, že prezidentem je zvolený kandidát, „který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Když ani jeden z kandidátů nezíská potřebnou většinu hlasů voličů, koná se do 14 dní druhé kolo voleb“.

Čaputová tak zřejmě po prvním kole svede souboj s eurokomisařem a kandidátem Směru-SD Šefčovičem.

Očekávaná antikampaň přišla

Do prvního kola voleb, které se odehraje 16. března, však zbývá ještě dost času na intenzivnější kampaň. A to i na tu špinavou a dezinformační. Ačkoliv za sebou občanská aktivistka a bojovnice za práva slabších Čaputová nemá žádné skandály a všichni už nyní znají její příběh, soupeři se ji i tak budou snažit zdiskreditovat, odhaduje list Nový čas.
„Budou na ni hledat všechno možné a když nenajdou, buď si něco vymyslí, nebo budou útočit na její hodnoty,“ míní politolog Grigorij Mesežnikov. A od členů vládní strany už pár útoků přišlo. „V Bratislavě je nejvyšší koncentrace ulítlých sluníček na Slovensku, ale nevěřím, že dokáže řečmi o gayích a multikulti oblbnout i zbytek Slovenska,“ napsal například poslanec Ľuboš Blaha na Facebooku.

Podruhé už kandidovat nebudu, oznámil Kiska. Chce se věnovat rodině

Kromě nálepky „sluníčkářky“ mohou ostatní kandidáti na Čaputovou podle Nového času vytáhnout cokoliv od faktu, že je žena, přes Kiskovy problémy s daněmi až po skutečnost, že je Čaputová rozvedená. A ve chvíli dokončování tohoto článku už favoritka voleb na svém instagramovém účtu ohlásila, že očekávané házení špíny je tady.

„Věděla jsem, že jakmile začnu stoupat v průzkumech, přijdou útoky. I proto jsem se celou dobu snažila chránit své nejbližší, nezatahovat je do kampaně, nedělat z nich reklamní poutač. Nechtěla jsem, aby se stali terčem. Nestojím proti zájmům mocných poprvé a vím, čeho jsou schopní v zájmu moci a vlivu,“ napsala v příspěvku s titulkem „Před útoky mě nejvíc chrání upřímnost“.

„Začínají se o mně šířit různé konspirace, s kým žiju, proč to tajím a podobně. Setkávám se s různými útoky, ze kterých vyplývá, že když žena žije bez partnera, jako by měla menší hodnotu. Přitom je množství silných a samostatných žen, stejně jako mužů. Jednoduše a upřímně. Žiju sama se svými dcerami. Mým přítelem, který je mi i v těchto dnech velkou oporou, je skvělý člověk Peter Konečný,“ pokračuje Čaputová a svého partnera voličům představuje.

Kromě společné fotografie přidává, že jde o hudebníka, fotografa a textaře, který píše a překládá poezii a zapojil se i do dobročinných projektů. „Je to dobrý a slušný člověk, kterého si velmi vážím. Děkuji mu, že je připravený snášet i tyto náročnější momenty kampaně spolu se mnou. Lidé si však nevolí prvního pána. Volí si prezidentku, která se jich zastane,“ dodává favoritka slovenských voleb.

BABIŠ: V BÍLEM DOMĚ ŠANCE NA NOVOU ETAPU VZTAHŮ

Připravovaná cesta premiéra Andreje Babiše za americkým prezidentem Donaldem Trumpem je podle bezpečnostních expertů důležitou šancí na začátek nové etapy česko-amerických vztahů, které je třeba oživit a posílit.

V otevřeném společném prohlášení se na tom shodli bývalý šéf Vojenského výboru NATO Petr Pavel, někdejší poslanec Ivan Gabal, bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval a někdejší český velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.
Setkání premiéra Babiše s prezidentem Trumpem je podle čtveřice bezpečnostní expertů příslibem pro zahájení nové etapy česko-amerických vztahů. Český premiér se do Bílého domu vrací po osmi letech.

Babiš a Trump budou mluvit o obchodu, energetice či kyberhrozbách

„Proto je nastávající oficiální návštěva A. Babiše mimořádnou příležitostí k oživení bilaterálních vztahů a projednání některých agend, které jsou pro nás důležité jak z hlediska naší bezpečnosti a budoucího rozvoje, tak z evropské a alianční perspektivy,“ shodují se.

Zároveň připomínají, že česko-americké vztahy od roku 1992 byly „plné vřelých slov, návštěv a deklarací“ a velmi konkrétní byla vojenská spolupráce v NATO a zejména v zahraničních misích důležitých pro bezpečnost USA i ČR. Strategické projekty se však podle nich na bilaterální úrovni nastartovat nepodařilo. „Dnes přitom nemůžeme chtít vztahy, kdy by ČR byla prostým chráněncem USA... Akce, nikoli slova. Partnerství vyžaduje i společné investice. Vztahy s USA je třeba společně pozvednout,“ vyzývají.

KIMOVA SESTRA NA SUMMITU V JEDNOM KOLE

Ačkoliv druhé setkání severokorejského vůdce Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem neskončilo úspěšně, na organizaci summitu ve Vietnamu si lídr KLDR jistě nemohl stěžovat. Také ji měla na starosti jeho vlastní sestra Kim Jo-čong. A práce měla dost, ať už bylo třeba převzít květiny nebo podat popelník.

Kim Jo-čong působí jako osobní asistentka a jedna z nejbližších spolupracovnic Kim Čong-una, ačkoliv oficiálně zastává vysokou pozici ve vedení země. Podobně se angažovala už při prvním summitu s Trumpem loni, kdy na sebe upoutala pozornost výměnou per při podepisování dokumentů.

Nedávno proběhlé druhé setkání ve Vietnamu pro ni znamenalo práci nonstop, aby vše proběhlo bez sebemenší chyby, píše agentura Reuters. V černém kostýmu a na vysokých podpatcích se angažovala už před příjezdem svého bratra do Hanoje.

Když si Kim Čong-un dopřával cigaretu při zastávce na nádraží v čínském Nan-ningu, ochotně mu přidržela skleněný popelník, což zachytila japonská televize TBS. Po příjezdu do Vietnamu se snažila být všude první, dokonce při tom předběhla hlavního Kimova poradce Kim Jong-čchola, aby od bratra převzala květiny na uvítanou.

„Je fascinující vidět, jak řeší technické a hygienické úkoly na jedné straně, ale zároveň vykonává ceremoniální úkony jako jedna z VIP hostů,“ řekl Reuters Michael Madden, expert na Severní Koreu.

Právě na čistotu je lídr KLDR velký pedant. Tuto až posedlost „zdědil“ po svém otci Kim Čong-ilovi, který na hygieně a používání dezinfekčních prostředků také výrazně lpěl. Podle Maddena používá vládnoucí rodina vlastní popelník či pero také ze strachu, že se ze slin či potu dostane do nesprávných rukou jejich DNA.

Hvězdou na olympiádě

Kim Jo-čong je stejně jako Kim Čong-un potomkem tanečnice Ko Jong-hui, která byla čtvrtou životní partnerkou Kim Čong-ila. Na fotografiích se objevila v roce 2010. Oficiálně se o ní média poprvé zmínila v březnu 2014, kdy společně s dalšími aparátčíky doprovázela svého bratra do volební místnosti při parlamentních volbách.

Kimova sestra je zdatnou propagandistkou, z bratra dělá milého vůdce

Tehdy byla také poprvé označena čestným titulem soudružka, což potvrdilo její vzestup v politické hierarchii. V roce 2017 ji Kim Čong-un dosadil do nejužšího vedení země. Od té doby je stále sledovanější osobou, například na loňské zimní olympiádě se stala prvním členem vládnoucího klanu, který zavítal na území svého jižního souseda od války na Korejském poloostrově. V Pchjongčchangu si při zahájení her také potřásla rukou s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a povstala při jihokorejské hymně, čímž si vysloužila potlesk publika.

KOMERČNÍ POSLANCI V RUSKU

Mezi hlavní body a zájmy spolupráce s USA označují například kybernetickou obranu včetně spolupráce zpravodajských služeb. „Máme silný IT sektor, máme co nabídnout, můžeme „Komerční poslanci“ v Rusku zaplatí za mandát zhruba 170 milionů korun

V Rusku se lze stát takzvaným „komerčním poslancem“. Kolik stojí mandát do dolní komory ruského parlamentu zjišťoval ruský investigativní portál Projekt. Jedno křeslo ve Státní dumě podle něj přijde v přepočtu až na 170 milionů korun. Poslanecká křesla prodává Ruská Liberálnědemokratická strana (LDPR), kterou řídí nacionalista Vladimir Žirinovskij.

Dvaasedmdesátiletý Žirinovskij, zakladatel LDPR a šestinásobný prezidentský kandidát, zasedá ve Státní dumě od jejího vzniku v roce 1993. Byznys s poslaneckými křesly údajně zahájil okamžitě. Poslancem je i jeho syn Igor Lebeděv, od roku 2011 místopředseda dolní parlamentní komory.

Podle ruského portálu se ke „komerčním poslancům“ řadí zhruba třetina ze 40 poslanců strany, jedním z nejaktivnějších klientů je šéf vlivného zahraničního výboru Leonid Sluckij. Znovuzvolení stojí 100 až 200 milionů rublů, pro nováčky se taxa zvyšuje až téměř trojnásobně.

Platby se provádějí formou darů některé z organizací spřízněných s LDPR. Kupující kromě mandátu dostává spolehlivé stranické krytí, může se dopouštět amorálních skutků, udržovat styky s kriminálním podsvětím nebo se nezákonně obohacovat, píše Projekt.

S madáty obchodují všechny politické strany

Podle ruských opozičních médií není prodej poslaneckých mandátů v Rusku ničím neobvyklým. V roce 2007 list The New Times odhadl cenu jednoho ruského poslaneckého křesla na pět až sedm milionů dolarů (zhruba 120 milionů korun v tehdejším kurzu). Prodejem se prý zabývaly všechny partaje, „čisté“ byly v tomto ohledu snad jen první volby v roce 1993.

Zhruba před deseti lety se podle rozhlasové stanice Echo Moskvy odhadovalo, že 80 procent mandátů ve federálním parlamentu je zaplacených. Státní duma byla dražší, Rada federace, tedy horní parlamentní komora, o něco levnější. Platilo se za titul, status a imunitu.

Několik prodejců se dostalo i do vězení. V roce 2014 tento osud stihl komunistu Konstantina Širšova, který dostal pět let za to, že jednomu podnikateli nabídl za 7,5 milionu eur (skoro 200 milionů Kč) místo na kandidátce Jednotného Ruska.
V Nižním Novgorodu se koná soud s poslancem místního parlamentu Alexandrem Bočkarjovem ze strany Spravedlivé Rusko. Místo na kandidátce údajně prodal za 4,5 milionu rublů. Pro kupce to ale nebyla dobrá investice, do regionálního parlamentu se nedostal.

Žirinovskij ani mluvčí jeho strany nechtěli informaci ruského serveru komentovat. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že ruské vedení se zatím s obsahem článku neseznámilo.

Důležitým tématem je pak oblast armády při její modernizaci nebo účasti v zahraničních misích a operacích. To podle expertů skýtá prostor pro bilaterální spolupráci na nové úrovni v podobě společných projektů či investic do moderních technologií. Kromě ekonomické spolupráce pak může hrát zásadní roli ve vztazích také energetická bezpečnost.

„Naše energetické zájmy také souvisí s potřebou koordinace a kooperace mezi Evropou a USA ohledně výzev a dopadů plynoucích z klimatických změn. Je zde i silná bezpečnostní dimenze – již nyní probíhají konflikty, jejichž příčinou jsou klimatické změny. Vidíme příležitost společných česko-amerických energetických projektů vůči třetím zemím a regionům,“ uvádí se v dokumentu. Klíčovou oblastí společných zájmů Evropy a USA by pak podle odborníků měla být Afrika a Blízký východ. A to především v zájmu snížení migračních tlaků a v zájmu utlumení nebezpečných válečných konfliktů na Blízkém východě.

ŽIDÉ VE FRANCII ZAŽÍVAJÍ NEJHORŠÍ CHVÍLE OD HITLERA

Přibližně půl milionů lidí dělá z Francie domov třetí největší židovské komunity na světě, hned po Izraeli a Spojených státech. Stále více židů však zvažuje odchod z vlasti, protože se obávají rostoucího antisemitismu. Ten se projevuje fyzickým násilím, slovními urážkami nebo ničením majetku. Někteří lidé se však odmítají skrývat a prozatím se hrdě hlásí k židovství.

Čtyřiatřicetiletý Ilan Shalom se chodí každý pátek modlit do synagogy, aby před začátkem šábesu odříkal svou odpolední modlitbu. „Jakmile začnu, už ji nemůžu přerušit,“ popisuje Shalom, který je sice aktivním věřícím, ale především se považuje za hrdého Francouze.

Podle francouzského ministerstva vnitra se nicméně počet činů namířených proti židům zvýšil loni o 74 procent, a to na 540 případů. Předseda francouzské Centrální rady židů Francis Kalifat si ale myslí, že skutečná čísla se pohybují mnohem výš. Důsledky pro židovskou komunitu ve Francii jsou podle něj různorodé.
„Rodiče stále více uvažují o tom, že své děti vezmou pryč z veřejných škol, protože se obávají různých útoků. Židovské rodiny se také stále častěji stěhují do venkovských oblastí, protože považují velká města za nebezpečná,“ popisuje Kalifat pro stanici Deustche Welle.

Podle Shaloma se však zatím židé nebojí do synagogy na pravém břehu řeky Seiny chodit a účastní se tu různých náboženských aktivit. „Rádi se tady setkáváme. Je to opravdu uvolněné místo, kde se koncem týdne sejdeme. Rodiče přivádějí malé děti, pro které je tu připravený program,“ potvrzuje také Delphine Taiebová.

Zdůrazňuje však, že se nálada v zemi vůči židům změnila a je nyní opatrnější na to, co říká. „Málokdy se zmíním o Izraeli nebo o svém židovství. Nikdy si nemůžete být jisti tím, s kým zrovna mluvíte. Někteří lidé na mě křičeli, ať se vrátím do Tel Avivu, kam patřím,“ popisuje Taiebová.

Její syn emigroval do Izraele před čtyřmi lety poté, co ozbrojený muž zajal pět rukojmích v obchodu s košer potravinami. Hrozil, že je zavraždí, pokud policejní jednotky zaútočí na tiskárnu, kde se ukrývali vrazi z redakce časopisu Charlie Hebdo. Ještě téhož roku odešlo z Francie více než sedm tisíc lidí s židovskými kořeny.

Antisemitismus byl ve Francii vždy, říká socioložka

Podle socioložky Nonny Mayerové zahrnují antisemitské útoky ve Francii poškozování majetku, fyzické násilí nebo slovní urážky židů. „Antisemitismus je formou rasismu, který byl ve Francii vždy. Novinkou je, že nenávist už nepřichází jen ze strany krajní pravice,“ popisuje Mayerová, podle které se jí dopouštějí také levicový extremisté a propalestinští aktivisté. Ačkoli nárůst nepřátelství zaznamenali sociologové také v prostředí radikálního islámu, podle Mayerové nestojí migrační vlna z roku 2015 za zazvýšenými projevy nenávisti vůči židům.

„Nepřátelství přichází od mladých lidí s přistěhovaleckým původem, kteří nevědí nic o konfliktu na Blízkém východě, ale vnímají židy jako součást elity, na kterou nemohou dosáhnout,“ vysvětluje. Mayerová poukazuje také na protestní hnutí žlutých vest, které je vůči židům nepřátelské.

Podle Meyerové má antisemitismus stále menší souvislost s náboženstvím. „Je to projev hořkosti a sociální nespravedlnosti, který je zaměřený proti elitám všeho druhu,“ uzavírá. Hlavním cílem demonstrantů je francouzský prezident a bývalý investiční bankéř Emmanuel Macron, kterého mnozí z nich spojují právě s penězi, mocí a židy.

PŘES MILION TURISTŮ NA KARNEVALU V RIU

V brazilském Riu de Janeiru začal tradiční karneval. Jedná se o největší karneval na světě. Do sedmimilionového přístavního města přiláká bujaré veselí a tance polonahých tanečnic každoročně přes milion turistů. Loni jich dorazilo dokonce jeden a půl milionu. Karneval potrvá až do 9. března.

V ulicích Ria už několik dní konají bujaré masopustní slavnosti a městem chodí průvody barevně oděných tanečníků. Samotný karneval však odstartuje až ceremonie, při níž se předává symbolický klíč od Ria patronovi karnevalu králi Momovi. Ten je hlavní postavou řady latinskoamerických festivalů a bývá jím podle tradice vysoký a tlustý muž.

V dalších dnech ulice Ria zaplní pestrobarevné průvody s alegorickými vozy, živá muzika a tanec. Součástí karnevalu jsou tradiční soutěže škol samby, v nichž se kromě tance hodnotí mimo jiné i kvalita bubeníků či krása kostýmů.
Karnevalový bonus od Madura

Skalní příznivci autoritářského prezidenta Nicolase Madura by si letos mohli karneval užít lépe než ostatní. Venezuelská vláda se snaží získat podporu lidí různými způsoby, a tak zavedla „karnevalový bonus“. Na ten má ovšem nárok pouze někdo, kdo se prokáže takzvaným „vlasteneckým průkazem“. Průkaz vláda zavedla roku 2017 pro rozdělování potravin a podle opozice ho zneužívá k uplácení lidí a upevňování svého vlivu. Ve Venezuele funguje přídělový systém potravin, kterých je v zemi nedostatek kvůli ekonomické krizi. Za propuknutí krize je z velké části zodpovědná hospodářská politika socialistické vlády.

ZNÁSILNĚNÉ DÍVCE ZAKÁZALI POTRAT, 11LETÁ ARGENTINKA RODILA CÍSAŘSKÝM ŘEZEM

Argentinské úřady opakovaně odmítly umožnit potrat jedenáctileté dívce, která otěhotněla po znásilnění. A to navzdory žádostem její matky a řady aktivistů za ženská práva. Dívka musela nakonec podstoupit císařský řez ve 23. týdnu těhotenství, protože byla v ohrožení života. Její dítě pravděpodobně nepřežije. Případ v zemi vyvolal vlnu pobouření.

Krok označují argentinská média za „nejhorší krutost vůči dívce“ a obviňují vládní protipotratovou strategii, která nutí znásilněné ženy k donošení dětí. Jedenáctiletá dívka, která dostala přezdívku Lucía, se pokusila kvůli těhotenství o sebevraždu. „Chci, abyste ze mě odstranili to, co do mě vložil ten starý muž,“ měla údajně říct při vyšetření psychologovi.

Dívku znásilnil pětašedesátiletý partner její babičky. Do její péče přitom úřady Lucíu společně se dvěma staršími sestrami svěřily poté, co je měl sexuálně zneužívat přítel jejich matky. Dívka na své těhotenství přišla 23. ledna v nemocnici v severní provincii Tucmán. O týden později museli dívku hospitalizovat, protože měla na těle známky sebepoškozování.

Ačkoli je umělé přerušení těhotenství v Argentině stále nelegální, zákon z roku 1921 umožňuje jeho provedení v případě, kdy je život ženy v ohrožení. Soudní lékař opakovaně uvedl, že je Lucía ve velkém riziku, pokud bude její těhotenství pokračovat.

To však neobměkčilo tucmánského tajemníka zdravotnictví Gustava Viglioccoa, podle kterého si dívka potrat nepřála. To však odmítají aktivisté s přístupem k soudnímu spisu. „Mám blízko k dítěti a jeho matce. Dítě chce v těhotenství pokračovat. Zvážili jsme rizika, ale dívka má dobrou kondici a váží více než padesát kilo,“ řekl Vigliocco v rozhlasovém rozhovoru.

Nelegální potrat podstoupí půl milionu Argentinek ročně

Ačkoli zdravotní úřady odkládaly rozhodnutí až do 23. týdne těhotenství, kvůli dívčině zdravotnímu stavu nakonec v úterý rozhodly o provedení císařského řezu. Učinily tak po soudním příkazu k okamžitému zásahu. Operaci provedla lékařka Cecilia Oussetová. „Zachránili jsme život jedenáctileté dívky, kterou provinční zdravotní systém mučil více než měsíc“ uvedla Oussetová.

Podle ní tucmánský guvernér Juan Manzur zneužil dítě pro politické účely. „Úřady znemožnily legální přerušení těhotenství z volebních důvodů a donutily dívku k porodu. Vůbec nevěděla, co se bude dít,“ popsala Oussetová. Ačkoli dívka je po operaci v dobrém stavu, její dítě podle lékařů asi nepřežije.

Případ pobouřil také argentinské aktivisty za práva žen, kteří v průběhu února uspořádali v Buenos Aires několik demonstrací. „Tucumán zacházel s Lucíou jako s inkubátorem,“ napsala novinářka Mariana Carbajalová, která dívčin příběh zveřejnila jako první. Naopak tucmánský arcibiskup Carlos Sánchez ve středu vyzval křesťany, aby „bránili lidský život za každou cenu“.

Pokus o legalizaci potratů v Argentině loni v srpnu těsně neprošel a v zemi dál platí zákon, podle kterého hrozí ženám za umělé přerušení těhotenství až čtyři roky za mřížemi. Podle listu The Guardian je však v Argentině proveden každých devadesát sekund jeden potrat, ročně ženy podstoupí asi 450 000 nelegálních ukončení těhotenství, při kterých jim jde o život.

MEXIČANÉ LAPILI LOĎ PAŠERÁKŮ, KOKAIN HÁZELI DO MOŘE

Mexické námořnictvo dopadlo plavidlo, které převáželo přes 700 kilogramů kokainu a dalších drog. Nelegální náklad posádka vyhazovala do moře, odkud jej námořníci vytahovali, aby ho později nemohli sesbírat komplicové pašeráků.

Honička se odehrála u pobřeží státu Chiapas na jihu Mexika. Námořníci posádku plavidla zatkli, podrobnosti o ní ale média nezveřejnila. Původ narkotik úřady vyšetřují, uvedla agentura Reuters.

List Maritime Herald informoval dokonce o dvou zadržených lodích a šesti členech posádek. Jak se námořníci blížili, pašeráci se nákladu zbavovali. V moři skončilo 24 tašek s drogami, které měli patrně později komplicové vylovit a dopravit na místo určení.

Úspěch námořnictva, které do akce nasadilo plavidlo i vrtulník, oznámila mexická vláda 27. února. Námořníci narkotika zabavili v rámci hlídkování v této pobřežní oblasti, která spojuje Mexiko s dalšími středoamerickými státy. Chiapas, jenž omývá Tichý oceán, sousedí s Guatemalou.

Většina jihoamerických drog míří do Spojených států a to právě přes Mexiko. Drogové kartely využívají pozemní, námořní a někdy i vzdušné cesty.

Mexické námořnictvo zaznamenalo úspěch i 18. února, kdy u pobřeží státu Sinaloa na severozápadě země zadrželo plavidlo s více než 630 kilogramy kokainu. Námořníci na loď slanili z vrtulníku a zadrželi 15 členů posádky. Osm z nich pocházelo z Ekvádoru, čtyři z Kolumbie a tři z Mexika, napsala agentura AP.

BEGUMOVÁ UPRCHLA Z TÁBORA, OSTATNÍ VDOVY IS VYPSALY NA JEJÍ HLAVU ODMĚNU

Shamima Begumová, která se před čtyřmi lety přidala k Islámskému státu (IS) a nyní se touží vrátit do Velké Británie, musela společně se svým novorozeným synem ve čtvrtek opustit uprchlický tábor v Sýrii. Důvodem jsou množící se výhrůžky ze strany ostatních manželek islámských bojovníků, které na její hlavu vypsaly odměnu.

Podle rodinného právníka Tasnime Akunjeeho se musela devatenáctiletá Begumová a její syn Jerah přesunout z uprchlického tábora Al-Hol na severu Sýrie kvůli obavám o své bezpečí. Ostatní manželky džihádistů ji totiž podle deníku The Sun považují za zrádkyni a slíbily jí smrt.

Shamima žije ve strachu. Na její hlavu je vypsaná odměna. Cítila, že nemá jinou možnost, než utéct pryč, aby zachránila sebe a své dítě. Je teď jako celebrita a pořád se ohlíží přes rameno, protože se bojí trestu za to, že mluvila o životě Islámského státu. Ačkoli velmi trpí, může z toho vinit jen sebe,“ tvrdí The Sun s odkazem na anonymní zdroj.
Begumová, která se k IS přidala v roce 2015 spolu se dvěma kamarádkami a provdala se za jednoho z džihádistů, projevila minulý týden touhu vrátit se domů do Velké Británie. Britský ministr vnitra Sajid Javid však rozhodl o tom, že Begumová přijde o britské občanství a tím i o možnost se vrátit do vlasti.

Ačkoli na sebe Begumová, která porodila jen několik dní po zveřejnění svého příběhu, údajně nechtěla poutat zbytečnou pozornost, Akunjee v pátek informoval, že se se synem uchýlila do dalšího uprchlického tábora Al- Roj poblíž iráckých hranic.

Islamistka z Alabamy není naše občanka, tvrdí Pompeo. Pravdu však nemá

„Mohu potvrdit, že se Shamima přesunula z tábora Al-Hol kvůli obavám o své bezpečí a bezpečí svého syna. Víme, že od ostatních dostávala výhrůžky smrti,“ uvedl Akunjee. Britské úřady však opět vyloučily, že by se chystaly kvůli záchraně Begumové a jejího dítěte v Sýrii vyvinout jakékoli úsilí.

Její rodina se však podle listu The Guardian nevzdává a dále apeluje na britskou vládu, aby umožnila ženě a jejímu dítěti návrat do vlasti. Podle nich by měla Begumová v Británii čelit spravedlnosti, pokud svým odjezdem do Sýrie porušila zákon. Její otec Ahmed Ali však uvedl, že s rozhodnutím o odebrání občanství nemá problém, pokud je to v souladu se zákonem.

Begumová naopak trvá na tom, že ji britské úřady diskriminují. „Mám pocit, že mě diskriminují a říkají, že jsem dívkou z plakátu IS. Dělají ze mě odstrašující příklad. Trestají mě za to, že jsem slavná,“ uvedla Begumová.
Britské úřady minulý týden musely řešit kontroverzní případ, když střelnice ve městě Wirral na severozápadě země použila jako jeden z terčů podobiznu Begumové a to s odůvodněním, že si to přálo velké množství zákazníků.