iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump ani Kim nechtěl ustoupit, rozchod bez dohody

Na summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una ve Vietnamu nebylo dosaženo žádné dohody. Oznámil to Bílý dům s tím, že jednání budou v budoucnosti pokračovat. Americký prezident poté na tiskové konferenci řekl, že Severokorejci žádali zrušení sankcí, ale nebyli ochotní více pokročit s denuklearizací.

„Bylo to velice produktivní. Společně jsme se rozhodli, že se nyní prozatím pro žádné řešení nevyslovíme. Nicméně to byly zajímavé dva dny,“ řekl na tiskové konferenci po jednání s Kimem Donald Trump.

„Snažili jsme se připravit něco, co by znamenalo velký krok kupředu. Dosáhli jsme určitého pokroku. Až do konce jsme však nedošli. Požádali jsme Kima, aby udělal něco více, k čemuž ochotný nebyl. Ale jsem optimistický a věřím, že se nám to v nejbližší době podaří,“ doplnil ministr zahraničí Mike Pompeo.

Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová uvedla, že dvoudenní jednání Kima a Trumpa o denuklearizaci Severní Koreje byla konstruktivní, ale nevedla k dohodě. „V tuto chvíli nebylo dosaženo žádné dohody, týmy obou zemí se však těší na setkání v budoucnu,“ konstatovala v prohlášení Sandersová.

Americký prezident věří, že dohody jednou dosáhnou. Zatím ovšem Kim nenabídl takové podmínky denuklearizace, se kterými by byly USA spokojeny. Trump chce likvidaci veškerého jaderného materiálu na severu korejského poloostrova.
„Někdy musíte odejít z jednání, a to byla ta chvíle,“ prohlásil Trump. „Má (Kim Čong-un, pozn. red.) určité představy, které ale neodpovídají našim představám,“ vysvětloval Trump na tiskové konferenci, proč schůzka skončila dříve a bez dohody. Postoje obou stran jsou ale podle něj „bližší“ než před rokem. „V tuto chvíli jsme se ale rozhodli z jednání odejít,“ dodal.
Kim chtěl zrušení všech sankcí

Jak americký prezident upřesnil, Kim Čong-un vyjádřil ochotu uzavřít nejvýznamnější jaderné zařízení v Jongbjonu. Výměnou za to chtěl zrušení všech sankcí. Na to však americká strana odmítla přistoupit. Cílem Spojených států je celkové jaderné odzbrojení Severní Koreje. Dokumenty k podepsání byly podle Trumpa připraveny. „Chtěl jsem to ale udělat správně. Někdy je lepší udělat to správně, než rychle,“ dodal.

Trump se na tiskové konferenci po skončení summitu přirovnal k exprezidentu Ronaldu Reaganovi, který domlouval denuklearizaci se Sovětským svazem. „Jsme domluvení, že nebude provádět žádné další testy raket nebo jaderných hlavic. Věřím mu,“ sdělil prezident.

Trump také zmínil, že Spojené státy nehodlají v případě Severní Koreje dělat žádné ústupky. Sankce uvalené na KLDR podle něj zůstanou stejné, dokud nedojde ke kompletní denuklearizaci Severní Koreje. „Severokorejci chtěli, aby byly zrušeny všechny sankce vůči KLDR, to jsme nemohli udělat,“ uvedl americký prezident.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že by uvítal otevření amerického styčného úřadu v metropoli KLDR Pchjongjangu. Také šéf Bílého domu tento krok označil za „dobrý nápad“ a dodal, že by se mělo jednat o reciproční opatření. Kim rovněž před novináři zopakoval svou ochotu vzdát se jaderných zbraní.

Kdybych denuklearizaci nemyslel vážně, nepřijel bych, řekl Kim

Vůdce KLDR Kim Čong-un prohlásil, že by na summit s Trumpem nepřijel, kdyby nebyl připraven slib denuklearizace Korejského poloostrova splnit. „Kdybych to nebyl ochoten udělat, tak bych tu nebyl,“ odpověděl Kim na dotaz jednoho z amerických reportérů.

Severokorejský diktátor byl rovněž postaven před otázku, zda s Trumpem hovořili o lidských právech, z jejichž rozsáhlého porušování je Kim Čong-un obviňován. Trump ovšem dotaz zodpověděl místo něho. „Mluvíme o všem,“ řekl novinářům.
Vrcholná schůzka skončila kolem 7:30 SEČ, tedy o něco dříve, než se předpokládalo. V 8:00 SEČ měli původně oba vůdci podepsat společné prohlášení, podpisová ceremonie se však nekonala. Stejně tak byl zrušen i plánovaný společný oběd obou státníků.

Trump a Kim zahájili svá jednání v Hanoji ve středu. Ve čtvrtek spolu mluvili asi půl hodiny mezi čtyřma očima a poté pokračovali v rozhovorech za účasti poradců.

Soul: Mrzí nás, že summit skončil bez dohody

Jižní Korea lituje, že Trump s Kim-Čong-unem nedosáhli dohody. Jak uvedl ve svém prohlášení úřad jihokorejského prezidenta, oba vůdci nicméně „učinili významný pokrok“. Trumpova ochota pokračovat v dialogu je pak příslibem, že v budoucnu dojde k dalšímu summitu, doplnil Soul podle agentury Reuters.

Hanojský summit byl druhou vrcholnou schůzkou USA a KLDR po loňském setkání Trumpa a Kima v Singapuru. Oba vůdci se ale zatím nedohodli, zda a kdy by se měl konat třetí summit, poznamenal zpravodajský server BBC. Další setkání s Kim Čong-unem se může uskutečnit brzy, ale také se nemusí konat delší dobu, řekl americký prezident.

MIGRUJÍCÍ DĚTI OBĚTÍ VAZEBNÍCH DOZORCŮ USA

Jen za poslední čtyři roky evidují Spojené státy téměř pět tisíc stížností na sexuální zneužívání a obtěžování migrujících dětí v americké vazbě. Vyplývá to ze státních dokumentů, které se na světlo dostaly tento týden. Dospělý personál děti údajně osahával nebo je nutit ke sledování pornografie.

Podle nově zveřejněných dokumentů amerického ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí (HHS) se obvinění datují od října 2015. Ačkoli jejich začátek spadá pod vládu bývalého prezidenta Baracka Obamy, nejvíce případů sexuálního zneužívání a obtěžování úřady zaznamenaly až po nástupu současného prezidenta Donalda Trumpa.

Dokumenty v úterý předložil Sněmovně reprezentantů demokrat Ted Deutsch, podle kterého mají spojitost s Trumpovou politikou nulové tolerance, která se snaží vyřešit protiprávní vstup migrantů na území USA na hranicích s Mexikem.
V rámci těchto opatření bylo od svých rodin odděleno téměř tři tisíce dětí migrantů. „Tyto dokumenty dokazují, že máme problém s dospělými zaměstnanci HHS, kteří zneužívají děti,“ uvedl podle listu The Guardian Deutsch na jednání.

Celkový počet stížností na sexuální zneužívání činil v loňském roce 1261 případů, což je oproti předešlému roku nárůst o 192 případů. Ačkoli většinu sexuálních útoků mají údajně na svědomí jiní nezletilý ve vazbě, 178 stížností podaly oběti proti zaměstnancům. Celkem zaznamenaly americké úřady za poslední čtyři roky 4556 obvinění.

Právě počet hlášených incidentů týkajících se sexuálního zneužívání ze strany zaměstnanců vůči migrujícím dětem se v roce 2018 postupně zvyšoval. Zatímco loni v únoru byly ohlášeny čtyři, v červenci jich už bylo dvanáct.

„Podle těchto dokumentů dochází ze strany zaměstnanců HHS k jednomu sexuálnímu útoku na nezletilého bez doprovodu týdně,“ prohlásil Deutsch. Toto tvrzení však zpochybňuje úředník Jonathan White, který osobně dohlížel na záležitosti týkající se detence migrujících dětí. Podle něj nejsou obvinění lidé z řad zaměstnanců HHS, ale z externě najímaných firem.

Američtí úředníci stále berou děti imigrantům. I přes Trumpův zákaz

„Mezi obviněnými nejsou zaměstnanci HHS,“ uvedl White s tím, že každé ohlášené sexuální napadení je náležitě prošetřeno. Ta, která úřady vyhodnotí jako legitimní, posléze putují na ministerstvo spravedlnosti, které zahájí stíhání. Zatím převzalo 29 procent z celkového počtu 4556 obvinění.

HHS organizuje péči o desítky tisíc migrujících dětí, které přišly do Spojených států úplně samy. Poté co je na hranicích zadrží Úřad celní a hraniční ochrany jsou umístěny do soukromě provozovaných přístřešků, se kterými má stát smlouvy. Americké úřady trvají na tom, že většina obvinění nejsou ničím podložená a zastávají se péče, kterou dětem poskytují.

THE GUARDIAN: ADKLAD BREXITU O MĚSÍCE, EU DOKONCE O ROKY

Londýn začíná pomalu připouštět odklad brexitu o několik měsíců, v Evropské unii se zvažuje i posun až do roku 2021. S odvoláním na nejmenované vysoce postavené činitele EU to napsal britský deník The Guardian. Podle něj v Bruselu narůstá znechucení z chování Britů.

Británie má EU opustit 29. března. Poté se počítá s přechodným obdobím do konce roku 2020. Britská premiérka Theresa Mayová ale v úterý před poslanci poprvé připustila, že její vláda může požádat o tříměsíční odklad brexitu

. Posun termínu je pro Mayovou přijatelný v případě, že parlament 12. března znovu nepodpoří rozvodovou dohodu, kterou Londýn s Bruselem vyjednal. Zároveň by museli zákonodárci odmítnout takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod z EU bez dohody o jeho podmínkách. To je experty nejobávanější scénář.

Ve středu britští poslanci přijali návrh opozičních labouristů o možném odkladu brexitu. Podle něj musí Mayová požádat EU o posun termínu, pokud odklad v polovině března odhlasuje parlament.

Brusel by ale rád předešel případným opakovaným žádostem o tříměsíční odklady. Proto by mohl upřednostnit posunutí brexitu rovnou až do roku 2021, uvedl The Guardian.

Británie by potom místo plánovaného přechodného období zůstala členem EU. Londýn i Brusel by v této době mohly rozvinout své představy vzájemných budoucích vztahů. A třeba by nalezly dohodu bez takzvané irské pojistky, kterou v lednu odmítli britští poslanci, ale o níž Brusel teď už nehodlá opět jednat.

PŘEHLEDNĚ: Čtyři scénáře brexitu pro české firmy. Ani jeden není dobrý

Pojistka zajišťuje zachování otevřených hranic mezi Irskem coby členem EU a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Britští zastánci brexitu v ní vidí nástroj, jak udržet Londýn připoutaný k EU. Mayová měla proto podle parlamentu vyjednat neupřesněné jiné řešení.

Odkladu brexitu o 21 měsíců je nakloněn i generální tajemník Evropské komise Martin Selmayr. Tvrdí to alespoň nejmenovaný diplomat EU, kterého cituje The Guardian.

Mluvčí Evropské komise nicméně ještě v pondělí řekla, že Brusel stále předpokládá, že Británie vystoupí z EU původně domluveného 29. března. Šéf Evropské rady Donald Tusk ale ve stejné době odklad připustil a nepřímo podpořil.
Na případnou žádost Londýna o posun brexitu by muselo přistoupit všech 27 ostatních zemí EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu pohrozil, že Paříž může odklad odmítnout.

Francie posun brexitu odsouhlasí pouze tehdy, když Británie přijde s jasným plánem, jak spory vyřešit. Například když ohlásí nové volby nebo druhé referendum, uvedli nejmenovaní francouzští činitelé citovaní agenturou Reuters.

ODKLAD BREXITU PŘINESE VÝSLEDEK?

Případný odklad britského odchodu je možný, musí však posloužit k tomu, aby britští politici vyřešili problém se schvalováním brexitové dohody v parlamentu. Ve čtvrtek to řekl hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier.

„Pokud o to bude požádáno, budou se evropští lídři ptát na důvod, a délka potenciálního odkladu bude spojena s tímto důvodem,“ řekl podle Reuters Barnier po setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Bez technických potíží by podle něho šlo brexit odložit do unijních voleb na konci května. Jakékoli delší oddálení by vyžadovalo, aby Britové rovněž vybírali své zástupce v europarlamentu.

„Opouštím britskou vládu“

Britskou vládu ve čtvrtek kvůli připuštění odkladu brexitu opustil ministerský náměstek z resortu životního prostředí George Eustice. Ten soudí, že parlament nyní drží přímou kontrolu nad procesem odchodu z EU, a tudíž chce mít příležitost účastnit se „veledůležité debaty, která se v nadcházejících týdnech odehraje“. Jde o první rezignaci v týdnu, od něhož se paradoxně očekával odchod řady prounijních členů vlády.

Dlouholetý euroskeptik Eustice uvedl, že ve sněmovně brexitovou dohodu při dalším hlasování podpoří. Obává se však, že v důsledku úterních slibů Mayové se Británie nakonec dostane do situace, v níž bude „EU diktovat podmínky jakéhokoli odkladu“. To vidí jako „definitivní ponížení naší země“.

„Nemůžeme dojednat úspěšný brexit, aniž bychom byli připraveni otevřít dveře a odejít. Musíme proto mít odvahu na to, pokud to bude nutné, abychom nejdříve získali zpět naši svobodu a vyjednávali až poté. Musíme být připraveni postavit se Evropské unii tady a teď,“ napsal Mayové Eustice.

BOJOVÉ ZKUŠENOSTI NATO

Přesně před pětadvaceti lety získalo NATO jako celek své první skutečné bojové zkušenosti. Tehdy 28. února 1994 za války v Bosně sestřelily americké stíhačky po předchozím varování nad bezletovou zónou čtyři bojové letouny bosenských Srbů.

Už skoro celý rok, od 12. dubna 1993, nepřetržitě hlídaly spojenecké letouny v rámci operace „Deny Flight“ bezletovou zónu nad územím Bosny a Hercegoviny, aby tamější válčící strany pro své akce nevyužívaly letectvo.
Neděle 28. února 1994 se pak navždy zapsala do historie. V takzvané „bitvě nad městem Banja Luka“, kdy došlo k prvnímu vážnému narušení bezletové zóny, si letouny pod velením NATO připsaly první skutečný bojový střet.

Krátce po půl šesté ráno zachytil alianční letoun včasné výstrahy letící nad Maďarskem neidentifikovatelné vzdušné cíle jižně od města Banja Luka. K narušitelům bezletové zóny byly povolány dva hlídkující americké letouny F-16 z 526. stíhací letky „Black Knights“.

V oblasti na radarech zachytili hned šest bojových letounů J-21 Jastreb a dva letouny J-22 Orao, které útočily na vojenskou továrnu i civilní cíle v městě Novi Travnik. Stroje bosenských Srbů ignorovaly varování, aby opustily bezletovou zónu a dál bombardovaly cíle. Velitelství NATO bezprostředně poté rozhodlo o jejich sestřelení.

Bosenskosrbští piloti měli proti daleko modernějším americkým strojům pramalou šanci. Letouny J-21 byly primárně cvičné podzvukové stroje, které byly za jistých okolností použitelné k provádění omezených improvizovaných útoků na pozemní cíle. V žádném případě nemohly vést boj s plnohodnotným nadzvukovým bojovým letadlem.
Operace "Deny Flight"

Od 12. dubna 1993 do 20. prosince 1995 hlídkovaly letouny NATO nad území Bosny a Hercegoviny, aby dohlédly na plnění mírové dohody o Bosně a Hercegovině. Alianci se podařilo zabránit válčícím stranám, aby pro své akce využívaly leteckou techniku.

Během 983 dní alianční letouny podnikly přes 100 tisíc letů.

Od 30. srpna do 20. září 1995 pak v rámci operace "Deny Flight/Deliberate Force" spojenci prováděly letecké údery proti bosensko-srbským vojenským cílům v Bosně. Síly vyčleněné pro operaci byly posléze převedeny do operace IFOR/Joint Endeavour. Nasazeno bylo přes 100 stíhacích a průzkumných strojů a téměř 4 500 vojáků. Zúčastněné státy: Belgie, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Francie, Portugalsko, Itálie, Španělsko, Kanada, Turecko, Německo, Velká Británie a USA.

V 6:45 pilot F-16 Robert „Wilbur“ Wright jeden ze strojů zasáhl ve výšce asi 5 tisíc stop řízenou střelou AMRAAM. Ostatní srbské stroje klesly o několik set metrů níže a zamířily na sever k hranicím ve snaze uniknout do bezpečí.
Letem nízko nad zemí a kopírováním terénu se piloti snažili ukrýt před radary a nenechat se zaměřit rychlejšími americkými stroji.

Wright je sledoval a dvěma tepelně naváděnými střelami Sidewinder zasáhl další dva stroje. Bez dalších střel a s docházejícím palivem pak předal pronásledování druhému letounu, které pilotoval Scott O’Grady.
Ten první střelou minul. Navíc mu hrozilo, že už nebude mít dostatek paliva na návrat. Oba americké stroje se proto vzdálily k doplnění paliva z létajícího tankeru a do pronásledování přispěchaly další dva letouny F-16. Do oblasti se dostaly zhruba v 6:50 a jednomu z Američanů se podařilo tepelně naváděnou střelou zasáhnout další z pronásledovaných letounů.

V tu chvíli se už bosenskosrbské letouny dostaly velmi blízko hranic a americké stroje musely akci přerušit, protože měly povolení operovat pouze v bosenském vzdušném prostoru. Zbývajícím strojům se podařilo přistát na letecké základně Udbina. Tři piloti sestřelených letounů byli prohlášeni za padlé a jeden přežil poté, co se stihl z těžce poškozeného stroje katapultovat.

Příběh by nebyl úplný, kdyby sestřelení o rok později nepotkalo také jednoho ze dvou amerických pilotů a neuvěřitelný osud Scotta O’Gradyho přezdívaného „Zulu“ se nestal scénářem napínavého akčního filmu „Za nepřátelskou linií“.
Při hlídkovém letu jeho letoun 2. června 1995 zasáhli bosenští Srbové střelou Sa-6 z mobilního odpalovacího zařízení. O’Grady se stačil katapultovat.

Přistál však na padáku přímo na nepřátelském území. Až po několika dnech se mu podařilo vyslat nouzový signál. Záchranná operace však byla z různých důvodů dlouho odkládána a O’Grady strávil na nepřátelském území celých šest dní, než byl vyzvednut vrtulníky námořní pěchoty.

ŠVÝCARSKO CHCE UMOŽNIT LIDEM KOUŘIT MARIHUANU

Švýcarská vláda chce umožnit 5 000 lidí legálně kouřit marihuanu. Jde o pilotní projekt, jehož výsledky mají pomoci při tvorbě protidrogové politiky. Informovala o tom agentura Reuters. Užívání konopí je ve Švýcarsku desítky let zakázané, podle odhadů vlády ale zákaz pravidelně porušuje zhruba 200 000 lidí.

Ministr zdravotnictví Alain Berset ve čtvrtek představil novelu protidrogového zákona, podle které by města měla možnost zkoumat dopady legálního, kontrolovaného prodeje konopí a vlivy jeho konzumace na lidské zdraví. Z usušeného samičího květenství konopí se získává marihuana.

Ministr upozornil, že na zákazu užívat konopí se nic nemění a že cílem pilotního programu je najít takovou regulaci užívání marihuany, která bude znamenat nejmenší ohrožení pro zdraví veřejnosti.

„Jednotlivá města poukazují na negativní dopady současných zákonů, na ilegální obchod na veřejných místech, který lidi stále více obtěžuje a přispívá k tomu, že se ve stále větší míře necítí bezpečně,“ řekl Berset. Ilegální obchod podle něj také vede k tomu, že se na černém trhu prodává konopí špatné kvality, které může být pro zdraví uživatelů nebezpečné.

Zájem o pilotní program, který by mohl trvat nejdéle pět let, má třeba Bern, Curych, Basilej nebo Luzern. Podílet by se na něm mohlo nejvýše 5 000 lidí starších 18 let, kteří už zkušenosti s konopím mají. Účastníci projektu by se museli zavázat, že by drogu měli jen pro vlastní potřebu a neprodávali by ji dál, uvádí na svých internetových stránkách deník Neue Zürcher Zeitung.

SOUDCI FRANCIE: AFGHÁNEC Z CALAIS ŠPATNĚ BYDLEL, NÁROK NA ODŠKODNÉ

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) nařídil Francii, aby odškodnila mladého afghánského uprchlíka, který byl v táboře u přístavního města Calais vystaven „ponižujícím podmínkám“. Podle soudu musel tehdy dvanáctiletý chlapec v roce 2016 několik měsíců přežívat v prostředí zcela nepřizpůsobeném pro děti, což mají na svědomí francouzské úřady.
Provizorní tábor s několika tisíci migranty, kteří usilovali o přesun do Británie, byl vyklizen v roce 2016. Krátce předtím se mladému Afghánci podařilo tajně dostat za kanál La Manche, informovala agentura AFP.

„Soud není přesvědčen, že (francouzské) úřady udělaly vše, co se od nich důvodně očekávalo, aby podle své povinnosti zajistily ochranu“ osamoceného nezletilého cizince, konstatovali soudci. ECHR už tehdy Francii nařídil, aby chlapci zajistila vyhovující podmínky, což úřady nerespektovaly. Podle soudu tak nyní Francie musí vyplatit za duševní újmu odškodné 15 000 eur (384 000 Kč).

V táboře přezdívaném Džungle pobývalo v dobách jeho největší vytíženosti na 8 000 migrantů, především ze Súdánu, Afghánistánu či Eritreje. Tábor byl zlikvidován v říjnu 2016, zhruba půl roku poté, co se zmíněnému afghánskému mladíkovi podařilo dostat se do Británie. Francie od té doby rázně likviduje pokusy o obnovu tábora. Stovky migrantů snažících se proniknout na britské ostrovy se od té doby soustřeďují například v táboře u města Grande-Synthe nedaleko Dunkerku, který vláda opakovaně nechává vyklízet.