iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hamáček: Musíme využít šance ve vládě, hájit naše voliče

ČSSD si zvolí své nové vedení. „Musíme využít šance hájit ve vládě naše voliče, protože ANO to neudělá,“ píše před sjezdem členům strany v dopise šéf ČSSD, ministr vnitra Jan Hamáček. Na sjezdu v Hradci Králové, kam v pátek přijede prezident Miloš Zeman, nebude mít soupeře. Pozice místopředsedů mohou získat ministři Jana Maláčová a Tomáš Petříček.

Sociální demokracie ale nebude řešit jen personálie, ale především to, jak zvrátit, že se popularita strany propadla na osm procent. „Nenaplnily se katastrofické scénáře, že budeme neviditelní, že budeme loutky, že budeme pod tlakem divoké hlasovací mašiny ANO, KSČM a SPD. To se nestalo. Riskantní vstup do vlády se vyplatil, plníme program,“ napsal Hamáček členům ČSSD.

Připomněl růst platů ve veřejné sféře, především učitelů, sester nebo policistů, historicky nejvyšší růst důchodů, to, že se nemocenská bude proplácet od prvního dne nemoci a že se zvyšuje minimální mzda. „Prosazujeme zákon o zálohovaném výživném a o týden delší dovolenou. Když se ekonomice daří, nesmí z toho profitovat jen pár vyvolených. Trváme na dostupnosti škol, lékařů, matrik nebo poštovních poboček a bráníme privatizaci veřejných podniků,“ vypočítal Hamáček.

Při diskusi ve vládě o úsporách ČSSD odmítá, aby vláda šla jen cestou „tupých škrtů“. Vedle digitální daně ČSSD při diskusi s ANO znovu zvedne téma sektorové daně. Ta by měla dopadnout na banky. „Pro nás je základní to, abychom diskusi otevřeli také na téma příjmů státního rozpočtu. Bez nějaké dohody na straně příjmu se neobejdeme, teď je prostor tu diskusi zase otevřít,“ tvrdí Hamáček. „Rušení některých daňových výjimek, spotřební daně na alkohol, zdanění hazardu, to jsou všechno témata k diskusi,“ uvedl předseda ČSSD.
Petříček podle Hamáčka ukázal, že není loutka

Na sjezdu bude k nejzajímavějším bodům patřit hlasování o tom, zda se do vedení ČSSD dostane jasně prozápadně vystupující šéf diplomacie Tomáš Petříček. Ještě před volbou nového vedení k delegátům sjezdu v pátek dopoledne promluví prezident Zeman, který vůči Petříčkovi vystupuje kriticky, stejně jako komunisté. Hlasování o Petříčkovi tak ukáže i to, jak silná je v ČSSD k Zemanovi dlouhodobě loajální část strany. „Neočekávám od vystoupení prezidenta žádné prohlášení v personální rovině,“ věří ale Hamáček.

„Pokud se mě ptáte jako předsedy ČSSD, potažmo jako člověka, který na sjezdu bude hlasovat, Tomáš Petříček má můj hlas,“ řekl tento týden novinářům šéf ČSSD Hamáček. A straníkům napsal, že Petříček ukázal, že není loutka a že úspěšně reprezentuje Česko v zahraničí.

Hamáček naznačil, koho dalšího ve vedení chce. „Já si pochvaluji spolupráci, tandem s Romanem Onderkou. Janu Maláčovou jsem podpořil hned na začátku, o Tomáši Petříčkovi jsem mluvil, a i další kandidáti jsou kvalitní. Tomáš Hanzel je zástupcem severomoravské sociální demokracie, to je naše voličská bašta. Mluvil jsem o komunálních politicích jako je Michal Šmarda,“ řekl Hamáček. Šmarda je starostou Nového Města na Moravě, Hanzel je místopředseda Sněmovny.

Maláčová? Expertka a srdcařka, napsal straníkům Hamáček

Do vedení ČSSD se tak téměř jistě dostane ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, mezi níž a ministryní financí Alenou Schillerovou se podle premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše odehrává nejvíce soubojů ve vládě.
„Vzdělaná expertka a sociálnědemokratická srdcařka, která se dokáže ve vládě bít za své věci s neuvěřitelným nasazením, odvahou a energií,“ hodnotí ji v dopise členům ČSSD Hamáček.

Maláčová, která jde do volby s osmi nominacemi, patří mezi nejvýraznější členy vlády, takže by se zvolením do vedení strany neměla nejspíš problém, i kdyby strana neuplatňovala kvóty pro zastoupení žen v orgánech ČSSD. Od těch chce navíc strana na sjezdu při schvalování nových stanov ustoupit. Téměř dvousetčlenný ústřední výkonný výbor sociální demokracie má při rozhodování mezi sjezdy nahradit užší, zhruba šedesátičlenný orgán.

Kandidovat do nejužšího vedení strany už nebudou sympatizanti prezidenta Miloše Zemana Jaroslav Foldyna a Jiří Zimola, ani hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a radní kraje Vysočina Jana Fialová. Po jedné nominaci mají ministr kultury Antonín Staněk, místopředseda Sněmovny Hanzel, jihočeský poslanec Ondřej Veselý, Jan Mečl z Libereckého kraje a někdejší zpravodajec Miroslav Krejčík, který se ale už kandidatury vzdal.

CÍRKEVNÍ SOUDCE: V ČR STOVKY OBĚTÍ ZNEUŽÍVÁNÍ KNĚŽÍMI

Hosty čtvrtečního Rozstřelu byli církevní soudce Jan Rozek, kterého brněnské biskupství odvolalo z funkce za to, že i bez podpory církve založil iniciativu na pomoc obětem sexuálního zneužití duchovními a církevní historik Jaroslav Šebek.

Jan Rozek je laik aktivně působící v katolické církvi. Vystudoval kanonické právo na katolické univerzitě v polském Lublinu a zabývá se problematikou exorcismu. Rozek je zároveň vinař, soudce brněnského diecézního církevního soudu a sekretář Česko-slovenské sekce Mezinárodní asociace exorcistů.

Na začátku února 2019 založil organizaci Pro čistou církev, prostřednictvím které nabízí pomoc obětem sexuálního zneužívání duchovními i dalších nemorálních činů. Do iniciativy se zapojili psychologové, právníci a sloužící policista. Založil ji proto, že podle jeho slov je taková iniciativa v Česku potřebná.

Rozek se pro svůj projekt neúspěšně snažil získat požehnání katolických špiček, nakonec ho rozjel i bez něj. A právě tím církevní hodnostáře naštval – brněnské biskupství tento týden Rozka z Diecézního církevního soudu v Brně odvolalo.
Druhým hostem Rozstřelu byl církevní historik Jaroslav Šebek, který se zaměřuje na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny politických stran a církevní dějiny.

Moderátor v úvodu pořadu oznámil, že do Rozstřelu zvali i zástupce Biskupství brněnského, ti ale účast odmítli. První otázka logicky směřovala k tématu, jestli se téma sexuálního zneužívání duchovními týká i Česka, protože toto téma se v českém veřejném prostoru moc neobjevuje. Jan Rozek potvrdil, že v ČR žijí stovky obětí zneužívání kněžími.
Rozek dále uvedl, že jeho Skupina pro čistou církev, ve které jsou psychologové, psychoterapeuti, církevní i světští právníci a policisté, se touto otázkou zabývá již delší dobu. Na problém upozorňovali hlavně psychologové, protože největší počet takto zneužívaných se nikdy nepřihlásil na policii ani na biskupství (asi 90 procent zneužitých).
Podle Rozka po desetiletí chodí na psychoterapie a nejsou schopni se postavit veřejnosti, psychologové mluví až o stovkách případů.

Moderátor se následně zeptal Jaroslava Šebka, jaký problém je toto v ČR a jestli jsou tyto informace opravdu relevantní. Šebek to potvrdil a uvedl kauzu do souvislosti s právě proběhlým Vatikánským summitem, který byl vrcholným summitem právě v otázce zneužívání duchovními.

Na otázku, moderátora, proč se o tom v Česku doposud mlčelo, Šebek odpověděl, že to je ne úplně šťastná strategie katolické církve nejenom v ČR (ale právě u nás je to dáno i událostmi před rokem 1989).

Katolická církev a její představitelé neuměli a stále neumí příliš dobře komunikovat o velmi důležitých věcech.
„Zametáním pod koberec bych to nenazval, ale že v naší církvi se o řadě velmi citlivých témat otevřeně nehovoří, chybí odborně vedená diskuze, je pravda. Diskutuje se jen o některých tématech, které církev „umí“ (např. Istanbulská úmluva nebo problematika genderu) – ale i tato debata je vedena hodně emočně, nikoliv odborně.“

Další otázka směřující na Jana Rozka se týkala skutečnosti, jestli si myslí, že doplatil na to, že upozornil na takto palčivý problém. Rozek odpověděl, že při rozjíždění iniciativy to nejprve komunikoval s několika vysoce postavenými představiteli církve.

„Varovali mě, že jestliže to rozjedu, skončím, říká odvolaný církevní soudce.“ Podle jeho slov se církev snažila násilím převzít weby v jeho vlastnictví, jeho jméno bylo znevažováno ve všech katolických médiích, aniž by mu dali možnost reagovat;

„Žádal jsem předem o schůzky s kardinálem, ale marně, řekl Jan Rozek. Psal dokonce kardinálovi i nunciovi kvůli schůzce, aby jim vysvětlil, že iniciativa má být uvnitř církve, bez mediálního humbuku.

Šebek uvedl, že obětem sexuálního zneužívání v církvi u nás nebylo dosud nasloucháno, ani dříve, ani teď. „Oběti sexuálního zneužívání v české církvi mi píší a bojí se, uvedl Rozek. Podle jeho slov kardinál Duka téma sexuálního zneužívání zlehčuje a vyjadřuje se tak, že tyto případy u nás nejsou a že jde o hysterii.

Jaroslav Šebek dodal, že Je potřeba zkvalitnit komunikaci s obětmi zneužívání církví, podle něj jeje nutné, aby fungovala možnost případy zneužití nahlásit na domácí úrovni, aby církev konala a netvářila se, že problém neexistuje.

Otázky čtenářů se týkaly také homofobie jako dalšího velkého problému církve, to Jaroslav Šebek potvrdil. „Obraz církve byl několikrát narušen, například nedávno byla publikována kniha, která říká, že velké procento kněžích ve Vatikánu jsou homosexuálové. Velká část obvinění totiž pochází od mladých chlapců. Autor knihy podle Šebka zdůrazňuje, že mnoho kněží jsou zároveň homofobové.

Šebek dále uvedl, že církev nedokázala dostatečně reagovat na sexuální revoluci. „Církev nejen v ČR musí zhodnotit, co všechno se stalo po roce 1968.“ S tím souhlasí i druhý host. Podle Jana Rozka je potřeba se tomuto tématu věnovat, udělat výzkumy, otevřít to, posunout určité diecéze do 21. století.“

DUKA: JE TO I HYSTERIE, ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ V CÍRKVI

Současné vzedmutí proti sexuálnímu zneužívání nezletilých v církvi je také trochu hysterií, protože pedofilní kněží tvoří naprostou menšinu. Ve Vatikánu to prohlásil kardinál Dominik Duka, jenž se účastnil summitu, kde katolické duchovenstvo zneužívání odsoudilo.

„Je to ve skutečnosti trochu také hysterie,“ řekl Duka italské televizi Sky TG24. Dodal, že provinilí kněží tvoří „promile“ z celého kléru. Z reportáže však není zcela jasné, zda se vyjadřoval k situaci v Česku nebo obecně ke skandálům, kterým čelí církev celosvětově.

Televize před výstupem Duky připomněla případ kněze Vendelína Zboroně. Podle reportáže byl odvolán pro podezření ze zneužívání nezletilých, kterého se údajně dopustil v uplynulých desetiletích. Televize doplnila, že nadřízený duchovní se Zboroňovi omluvil za to, že jej odvolal. Prý tak musel učinit, protože jinak by papež odvolal jeho.

Televize také zmínila soudce církevního soudu Jana Rozka, kterého brněnské biskupství odvolalo poté, co založil internetovou stránku pro oběti zneužívání v církvi. Rozek řekl iDNES.cz, že v Česku žijí stovky lidí, které kněží zneužili.
Televize uvedla, že v církvi existuje velký odpor proti tomu, aby se případy zneužívání řešily veřejně. Doplnila, že papež František ustanovil komisi, která má vytvořit z církve místo bezpečné pro děti.

Čtyřdenní summit o ochraně nezletilých ve Vatikánu skončil v neděli. František na setkání hřímal, že duchovní zneužívající děti jsou nástroji satana. Církev podle papeže bude zneužívání čelit „s nejvyšší vážností“ a děti ochrání. Závazné závěry ani závěrečný dokument ale z konference nevzešly.

Ve středu v Austrálii poslali do vazby bývalého šéfa financí ve Vatikánu George Pella, který je souzen za zneužívání chlapců. Loni v srpnu šokovala Američany zpráva komise velké poroty ve státě Pensylvánie. Podle ní jen v Pensylvánii od 40. let minulého století znásilnilo kolem 300 kněží nejméně tisíc dětí. Sexuální skandály duchovních otřásly i Německem, Rakouskem, Švýcarskem, Polskem a dalšími zeměmi.

ODEŠEL HEREC JIŘÍ PECHA Z BRNA

Ve věku 74 let zemřel herec Jiří Pecha, jenž stál u zrodu brněnského divadla Husa na provázku a proslavil se po boku kolegy a kamaráda v televizní Manéži Bolka Polívky. Svérázný komik hrál ve filmech Lotrando a Zubejda, Nuda v Brně či Anděl Páně.

Smutnou zprávu potvrdila mluvčí brněnské scény Alžběta Nagyová. Třebíčský rodák se spolu s rodiči věnoval ochotnickému divadlu, pak vystudoval JAMU, kde se seznámil s Polívkou, s nímž absolvoval jak nekonečné recese, tak profesní působení. Na scéně Provázku Pecha zazářil třeba v oceněné inscenaci Babička - fetišistická revue.
Před kameru pronikal postupně a opět s divadelními kolegy, ať šlo o přepis představení Balada pro banditu nebo o projekty s Polívkou v hlavní roli jako Šašek a královna či Dědictví aneb Kurvahošigutntag.

Posléze si jej diváci zamilovali jako Zilvara z chudobince v seriálu Bylo nás pět či šéfa loupežnické tlupy v pohádce Lotrando a Zubejda. Jako svatý Mikuláš prošel oběma díly Anděla Páně.

Další role si zahrál ve filmech Pupendo, Musíme si pomáhat nebo Krajinka, v seriálu Černí baroni, Dobrá čtvrť nebo Špačkovi v síti času, kde představoval bezdomovce. Jeho postava dědy Vendy provázela také sérií komedií Babovřesky. Vrátil se i do druhého dílu Dědictví.

V Manéži Bolka Polívky se objevoval jako věrný parťák od roku 1987, kdy cyklus vznikl, ale hostoval i v jiných pořadech a zkoušel nové disciplíny. Mimo jiné propůjčil hlas animovanému večerníčku Krysáci, s Polívkou napsal hru Poslední leč, účinkoval v dokumentech.

V jednom z nich nechal nahlédnout do svého soukromí. Přiznal, jak bojoval se závislostí na alkoholu a posléze s rakovinou prostaty. Tehdy mu při léčbě podle Pechových slov nejvíce pomohla podpora manželky a Polívky. „Nechci svou bolestí nikoho obtěžovat,“ svěřil se. Poslední rozloučení s Jiřím Pechou je v plánu na úterý 5. března od 14:00 do Velké obřadní síně brněnského krematoria.

SCHRÁNKA NA VĚŽI KOSTELA SKRÝVALA ÚMRTNÍ LIST HRABĚNKY

Úmrtní list hraběnky, pamětní spisy, zpráva o rekonstrukci věže i list s vypsanými cenami potravin a masa. Množství historicky cenných dokumentů skrývala schránka z roku 1926 umístěná v makovici městské věže v Přibyslavi. Teď ji otevřeli představitelé města, muzea i farnosti.

Pro faráře Pavla Sandtnera bylo ovšem otevření schránky drobným zklamáním.

„Jsou zde dokumenty novější doby, po roce 1900. Je to sice už přes sto let, ale doufal jsem v materiály ještě starší. Ty ve schránce nebyly,“ konstatoval poté, co se v rychlosti probral množstvím listin.

Malá válcovitá schránka byla do makovice věže uložena v roce 1926. Vyjmuta byla od té doby jen jednou, při rekonstrukci střechy v roce 1990. Z té doby ale neexistuje podrobný zápis. A tak nynější otevírání schránky bylo pro všechny překvapením.

„Plechovka“ ukrývala zhruba dvacet listin

Několik dlouhých minut technikovi trvalo, než se do kovové schránky vůbec dostal. Plamenem bylo potřeba roztavit svár, víko bylo pevně přivařené.

Uvnitř „plechovky“ se skrývaly vesměs jen dokumenty, jedny několik desítek let staré noviny a mince z osmdesátých let minulého století, které tam byly vloženy při posledním otevření.„Pravděpodobně nejzajímavější a na první pohled nejcennější je smuteční oznámení z roku 1899 o úmrtí tehdejší zámecké paní Klotildy Clam-Gallasové,“ konstatoval po zběžném prohlédnutí celé řady listin Sandtner.

Ze schránky jich vytáhl a rozložil zhruba dvacet. Byly tam například pamětní spis městské obce přibyslavské, zpráva o rekonstrukci věže z roku 1926, památná listina pracovních dělníků tesařských a klempířských nebo dokument s cenami potravin a masa z dvacátých let. Podle něj tehdy například jeden kilogram hrachu stál tři koruny a dvacet haléřů a mouka 4,20 koruny.

„Skoro bych řekl, že se nekonalo žádné velké překvapení, ve které jsme doufali, že tam objevíme nějaké starší listiny,“ poznamenal přibyslavský farář. Je ale možné, že mezi dokumenty najdou něco opravdu cenného až archiváři a historici po důkladném rozboru.

Kovovou schránku dají do muzea, do makovice vloží novou

Makovici se schránkou uvnitř snesli z věže horolezci s pomocí jeřábu na konci ledna. Kříž na špici historické stavby se totiž ulomil a zůstal nebezpečně viset jen na hromosvodu.

Abnormálně dlouhá hrotnice se ulomila vlivem zatékání a silných mrazů, roli mohly sehrát i vibrace od zvuku zvonů. Do léta nechá město s farností vyhotovit novou špičku a na věž ji i s křížem vrátí.

Makovice poté ale ponese jinou schránku. „Tato původní už není vhodná k dalšímu použití, nepřežila by další otevírání. Uložíme ji v muzeu, necháme vyrobit schránku novou a o něco větší,“ pravil přibyslavský starosta Martin Kamarád.
V ní už budoucí generace nenaleznou originály původních listin. Zdejší muzeum nechá zhotovit jejich kopie a do věže ukryje ty.

„Originály uložíme v archivu, kopie vystavíme v muzeu. Dokumenty se totiž vlivem povětrnostních podmínek poškozují, zvlášť na špičce věže, a my je chceme zachovat,“ vysvětlila vedoucí přibyslavského muzea Anna Šauerová.
Co všechno nechá město s farností do nové schránky uložit, zatím není jisté. „Určitě to budou předměty a předměty připomínající dnešní dobu. Co konkrétně to bude, ale ještě vymyšleno nemáme,“ poznamenal starosta.

Přibyslavská městská věž je vysoká přes padesát metrů. Pochází z roku 1497, původně bývala součástí městského opevnění. Na jejím vrchu byl v posledních staletích nad kolovitou makovicí zhruba sedmdesát kilogramů těžký a 170
centimetrů vysoký kovový kříž. Roku 1926 se po silné vichřici zřítil na zem. Od té doby měla špička věže dnešní podobu.