iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin s Netanjahuem o Blízkém východě a o Íránu

Situaci na Blízkém východě, politice vůči Íránu a koordinaci postupu ruských a izraelských vojáků při operacích v regionu je věnováno jednání ruského prezidenta Vladimira Putina s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, které ve středu začalo v Moskvě. Podle předsedy izraelské vlády má dialog odvrátit „zbytečné incidenty“ a posílit stabilitu v oblasti.

Netanjahuova návštěva v Rusku je první od loňského září, kdy syrská protiraketová obrana omylem sestřelila ruské letadlo, jež si spletla s izraelskou stíhačkou. O život přišlo 15 ruských vojáků. Koncem prosince pak Rusové v reakci na údajné izraelské nálety v Sýrii obvinili Izrael z vážného narušení syrské suverenity a z ohrožení dvou civilních letadel.

V lednu se Putin a Netanjahu v telefonickém rozhovoru dohodli, že v době, kdy se Spojené státy připravují na stažení svých vojáků ze Sýrie, posílí vzájemné vojenské i diplomatické vztahy. Rusko v syrském konfliktu stejně jako Írán pomáhá prezidentu Bašáru Asadovi. Izrael se ale obává rozmáhání íránského vlivu v blízkosti svého území.

Potvrdil to ve středu i Netanjahu, který označil Írán a jeho spojence za největší hrozbu stability a bezpečnosti regionu. „Uděláme vše, co na nás bude záviset, aby se tato hrozba nenaplnila,“ konstatoval premiér, který označil vztahy židovského státu s Moskvou za „pozoruhodné“.

Putin před zahájením rozhovorů přijal pozvání izraelského premiéra, aby se v Jeruzalémě zúčastnil odhalení památníku obětem nacistické blokády Leningradu v letech druhé světové války. Návštěva se má uskutečnit v nejbližší době.

ČEŠI ZAPLATÍ PRÁVNÍKA, JEHOŽ FRANCIE VĚZNÍ ZA UPRCHLÍKY

Český řidič odsouzený ve Francii za pašování migrantů vybral potřebnou částku na nového právníka, se kterým podá dovolání ke kasačnímu soudu v Paříži. O finanční pomoc požádala veřejnost rodina minulý týden v pátek, potřebnou částku se podařilo vybrat už během prvních tří dnů.

„Přispělo neuvěřitelných 215 lidí, kteří darovali dohromady 234 110 korun,“ uvedla Dana Nekvindová, babička dcery pana Sagana, která transparentní účet na Saganovo jméno založila a údaje z internet-banky pravidelně sdílí na sítích. Jiří Sagan původně sháněl částku ve výši 5 tisíc euro, tedy přibližně 130 tisíc korun českých.

Ahoj skvělí a úžasní lidičky, naše řady se rozšířily a je nás 215. Díky Alena Parolková, Smetanka Martin, Eva Junková, Vávra David, Lukeš Petr máme na účtě 234.110 Kč. Kdyby měl Jirka Sagan možnost vidět tyto informace, tak se složí. Ale jeho rodina to ví a je dobře, že jim tímto říkáme, že v tom nejsou sami a že děláme co můžeme. Už aby spořitelna zveřejnila účet, abyste se mohli všichni podívat jak jste bezkonkurenčně bezva.

Podle přítelkyně Sagana Gábiny Kotoučkové bude českého řidiče u nejvyššího soudu zastupovat jeden z právníků francouzské advokátní kanceláře Lyon-Caen.

„Za tuto novou naději jsem proto všem nevýslovně vděčná, člověk hned vše líp zvládá, když ví, že to dál bude v těch nejlepších možných rukách a ne jen u nějakého ex offo právníka. Na toho bychom vzhledem k naší finanční situaci sice měli nárok, ale bylo nám z několika míst potvrzeno, že by to Jirku domů dřív nedostalo,“ doplnila.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) se celé problematice mezinárodních řidičů a migrantů věnuje i ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček.

„Probíhá velmi konstruktivní komunikace s panem ministrem Petříčkem, který se také snaží panu Saganovi pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že se nám společně podaří pohnout i se situací, kdy jsou za vniknutí migrantů do vozu sankcionováni řidiči, ačkoliv prokazatelně dodrželi všechna předepsaná bezpečnostní opatření, neměli úmysl pašovat lidi a o běžencích ve voze nevěděli,“ uvedl Zdechovský.

V červenci 2018 objevili francouzští policisté v Calais 15 Iráčanů v chladícím boxu kamionu Jiřího Sagana, který pracoval pro španělského dopravce Transmanolet. Řidič tehdy skončil ve vazbě a v říjnu loňského roku jej potrestal soud osmnácti měsíci vězení a zákazem vstupu do Francie na dva roky. Na konci ledna 2019 odvolací soud trest zpřísnil na dva roky ve vězení a k tomu čtyřletý zákaz vstupu na francouzské území.

Sagan od začátku tvrdí, že je nevinný a že o migrantech v kamionu nic nevěděl. Běženci mu prý do návěsu vlezli, když spal. I Iráčané během vyšetřování uvedli, že do boxu vlezli bez Saganova vědomí během jeho přestávky na parkovišti, které leží sedmdesát kilometrů od Calais. Francouzský soud tomu nicméně neuvěřil.

LOĎ RUSKA PŘEVÁŽELA 50 TISÍC LAHVÍ VODKY PRO KIMA

Nizozemští celníci v úterý v Rotterdamu zabavili 90 tisíc lahví ruské vodky. Náklad v čínské lodi měl údajně mířit do Severní Koreje, což je v rozporu s mezinárodními sankcemi. Kontejner se třemi tisíci krabic po třiceti lahvích vodky v lodi nazvané Nebula měl podle oficiálních údajů putovat z německého Hamburku přes Rotterdam do Číny.

Kromě něj bylo na palubě ještě dalších osm až devět tisíc kontejnerů, právě tento jeden však celníci hledali. S odvoláním na oznámení nizozemských činitelů o tom informovala agentura Reuters. Podle BBC byl ukrytý v trupu letadla, které loď také převážela. I přes obavy, že by se letadlo mohlo poškodit, se celníci rozhodli inkriminovaný náklad vytáhnout a otevřít.

Nizozemské úřady se podle britského listu The Guardian domnívají, že byl náklad určen přímo pro severokorejského vůdce Kim Čong-una a jeho armádní velitele. Důkazy pro svá tvrzení však novinářům neposkytly.

„Rada bezpečnosti OSN přijala jasné sankce vůči Severní Koreji a je důležité je dodržovat,“ uvedla nizozemská ministryně pro zahraniční obchod Sigrid Kaagová. Zdůraznila, že sankce upravují i dovoz luxusního zboží. Zabavení lahví vodky je tak podle ní opodstatněné.

The Guardian připomněl, že je Kim Čong-un známý svou zálibou v přepychu. Od nástupu k moci v roce 2011 utratil na dovoz luxusního zboží z Číny údajně čtyři miliardy dolarů (zhruba 90 miliard korun).

Téměř polovina Severokorejců hladoví, Kimův režim žádá o pomoc

Severokorejský režim přitom letos požádal mezinárodní humanitární organizace o potravinovou pomoc, kterou údajně potřebuje kvůli nepřízni počasí a mezinárodním sankcím. Izolované komunistické zemi chybí 1,4 milionu tun potravin, hlavně rýže, pšenice, brambor a sojových bobů.

Kim Čong-un je nyní ve Vietnamu, kde se na v pořadí druhém summitu sešel s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten po schůzce napsal na Twitteru, že byla skvělá. Tisková konference obou státníků se čeká ve čtvrtek.

Z BĚLORUSKA EXPOPRTÉR UHLÍ, I KDYŽ NEMÁ DOLY

Bělorusko se v minulém roce stalo významným exportérem uhlí. Země za rok 2018 vyvezla pětkrát více uhlí a 357krát více antracitu nežli v předchozím roce. Nárůst je o to působivější, že se v Bělorusku nenacházejí žádné uhelné doly. Podle ukrajinských médií však nejde o záhadu. Uhlí pravděpodobně pochází z Donbasu.

Podle dat Národního statistického úřadu Bělorusko v roce 2018 vyvezlo 853 900 tun uhlí, což je výrazný posun oproti roku 2017, kdy vývoz horniny činil pouze 164 600 tun. Ještě strmější nárůst lze pozorovat u exportu antracitu, kterého Bělorusko za minulý rok vyvezlo 107 300 tun. To je o celých 107 tisíc tun více nežli v roce 2017.

Kde Bělorusko vzalo tolik nerostné suroviny, kterou nemá kde těžit, je záhadou. Běloruské ministerstvo energetiky pro televizi Belsat uvedlo, že nespravuje žádný důl a naopak dováží velké množství paliva. Stopy po statisících tun uhlí tak podle Rádia Svoboda vedou na východní Ukrajinu.

V květnu 2017 tehdejší lídr Luhanské lidové republiky Igor Plotnisky deníku Izvestija řekl, že samozvaný stát s Běloruskem vyjednává o dodávkách uhlí. Podobně se pro televizi Belsat vyjádřil také Viktor Tkačenko, který u separatistů zastává funkci srovnatelnou s postem ministra energetiky
.
Předseda běloruské vlády Uladzimir Syamaška tato tvrzení vzápětí popřel. Informace polského deníku Gazeta Prawna, který export uhlí z východní Ukrajiny dlouhodobě monitoruje, však dávají za pravdu spíše separatistům. Vývoz nerostných surovin opatřených falešnými certifikáty je podle deníku pro doněcké i luhaňské separatisty běžnou praxí.

Kam uhlí putuje?

Podle běloruských dat směřovalo uhlí a antracit záhadného původu například do Ruska, Turecka, Rumunska či Polska. Nejvíce surovin ovšem putuje na Ukrajinu.

Ta měla loni odkoupit 588,5 tisíc tun uhlí, oproti pouhým šesti stovkám tun z roku 2017. Meziroční nárůst tak činí závratných 98 000 procent. Na Ukrajině mělo skončit také 95 procent běloruského antracitu, kterého prý Kyjev loni odkoupil 102 200 tun, oproti třem stovkám tun z předchozího roku.

Ukrajina doveze 700 000 tun uhlí z USA, nahradí tak dovoz z Ruska

Ve statistikách Kyjeva však Bělorusko vůbec nefiguruje, upozornilo Radio Svoboda. I tento rozpor však má své potenciální vysvětlení. Podle ukrajinských médií uhlí od separatistů na Ukrajině skutečně končí, země to však nemůže přiznat.

Export ze samozvaných východoukrajinských republik není Evropskou unií přímo zakázaný, jako tomu platí v případě Ruskem anektovaného Krymu. Tamější oligarchové, kteří zisky z prodeje uhlí sklízejí, však figurují na evropských sankčních seznamech.

Kyjev by zároveň porušoval svůj vlastní zákaz obchodu se samozvanými republikami a zákaz „financování terorismu“. Peníze z obchodu se separatisty jsou navíc na Ukrajině považovány za „krvavé“. Ve válce o východní území zemřelo už přes třináct tisíc Ukrajinců.

Státní podnik mezi podezřelými

Jako potenciální nákupčí se podle Radia Svoboda nabízejí dva největší ukrajinští dodavatelé energií: soukromá společnost DTEK vlastněná oligarchou Rinatem Achmetovem a státní podnik Centrenergo. DTEK nákup běloruského uhlí popírá, Centrenergo se k tématu nevyjádřilo.

Právě Centrenergo však již v roce 2016 čelilo obvinění, že importuje uhlí z Donbasu pod falešnými certifikáty z Jižní Afriky. Ukrajinští experti proto nevylučují, že společnost kvůli skandálu změnila systém a vsadila na běloruské prostředníky.

Tamní média také upozorňují, že v čele Centrenerga nyní stojí Igor Konomenko, dlouholetý obchodní partner současného prezidenta Petra Porošenka. Podnik má být však v nejbližších měsících privatizován. Do soutěže se přihlásila také běloruská firma Naftabitumny Plant, avšak v prosinci minulého roku byla ze soutěže vyřazená kvůli vazbám na Rusko.

TRUMPŮV EXPRÁVNÍK COHEN NEBYL V ČR

Někdejší Trumpův právník Michael Cohen přišel podal svědectví na veřejné zasedání kontrolního výboru Sněmovny reprezentantů. Mimo jiné řekl, že nikdy nebyl v Česku. Média v minulosti uváděla, že v Praze navazoval kontakty s Kremlem, což Cohen popřel.

Loni v prosinci americká agentura McClatchyDC s odvoláním na své zdroje napsala, že Cohenovu cestu do Prahy dokazuje záznam přihlášení jeho telefonu do české mobilní sítě. Cohen opakovaně jednání v Praze popíral a ve středu to pod přísahou v Kongresu zopakoval.

„Byl jste někdy v Praze?“ zeptal se Cohena republikán Ralph Norman. „V Praze jsem nikdy nebyl,“ odpověděl Cohen. „Opravdu nikdy?“ dotázal se Norman. „Nikdy jsem v České republice nebyl,“ ujistil ho Cohen.

Cohen pod přísahou také vypověděl, že nynější americký prezident Donald Trump vedl obchodní jednání v Rusku i po začátku stranických primárek před prezidentskými volbami v roce 2016. V roce 2017 přitom Cohen v Kongresu USA tvrdil, že jednání o realitním projektu skončila ještě před primárkami. Trumpa Cohen označil za lháře a řekl, že i jeho prezident nutil lhát.

Cohen zároveň řekl, že neví o žádném přímém důkazu, který by Trumpa či jeho kampaň usvědčoval z volební spolupráce s Ruskem. Dodal však, že v této věci „chová jistá podezření“. V této souvislosti zmínil newyorskou schůzku Trumpova syna Donalda mladšího s ruskou právničkou blízkou Kremlu Nataljí Veselnickou v červnu 2016. Trump mladší chtěl od Veselnické získat informace o otcově demokratické soupeřce Hillary Clintonové, jenže se nic nového nedozvěděl.

Trump tvrdí, že o synově schůzce předem nevěděl. Podle Cohena je ale nemyslitelné, že by Donald mladší uspořádal takto významné jednání bez otcova vědomí. Obchodní jednání s Ruskem, které Cohen zmínil, se týkalo neuskutečněného realitního záměru postavit v Moskvě mrakodrap Trump Tower. Trump již dříve řekl, že si přesně nepamatuje, kdy jednání skončilo, ujistil však výbor, že se nic nesnaží tajit.

Cohen také řekl, že Trump věděl předem o zveřejnění e-mailové korespondence představitelů Demokratické strany na serveru WikiLeaks, která měla ve volbách poškodit jeho protikandidátku Hillary Clintonovou. Trump již dříve takovéto obvinění odmítl.

„Když jsem pro Trumpa začal v roce 2007 pracovat, ani ve snu by mě nenapadlo, že by mohl jednoho dne kandidovat na prezidenta Spojených států, postavit svou kampaň na nenávisti a skutečně zvítězit,“ otevřel Cohen svůj projev.

Spolupráce s americkým prezidentem prý velmi lituje. „Je to podvodník a rasista. Naposledy když jsem vypovídal před Kongresem, jsem pana Trumpa hájil. Dnes jsem přišel, abych vám o něm pověděl pravdu, “ uvedl v prohlášení.
Trumpův bývalý právník na začátku svého projevu upozornil na dokumenty, které dal komisi k dispozici.

Je mezi nimi například kopie šeku, který měl právník použít k ututlání prezidentových milostných afér nebo kopie výhružných dopisů, kterými měl Cohen na prezidentův příkaz zajistit, aby se na veřejnost nedostaly informace o jeho prospěchu nebo výsledcích testů SAT. Podle Cohena prezidentovi nejde o blaho země, ale pouze o koncentraci vlastního bohatství a moci.

Šek, který Trump Cohenovi již jako prezident osobně vypsal a podepsal, měl hodnotu 35 000 dolarů. Peníze, které šly z Trumpova osobního účtu, byly určeny na uhrazení výdajů, které měl Cohen se zajištěním mlčení pornoherečky Stephanie Cliffordové, známé jako Stormy Daniels.

Cliffordová tvrdí, že měla s ženatým Trumpem poměrem a od Cohena za mlčení dostala 130 000 dolarů. Trump románek popřel, zároveň ale přiznal, že Cohenovi peníze proplatil. Cohen uvedl, že Trump se s ním vyrovnal v jedenácti splátkách.
Cohen, kterého předvolali k veřejnému slyšení ve výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled a reformu, v úterý absolvoval uzavřené slyšení před senátním výborem pro tajné služby a ve čtvrtek ho čeká další pohovor se členy výboru pro tajné služby ve Sněmovně reprezentantů.

Důvěryhodnost Cohenova svědectví je sporná

Cohen, jenž pro Trumpa pracoval deset let jako osobní právník a asistent, chce ve středu poslancům podat informace o kriminálním jednání svého bývalého šéfa po převzetí prezidentské funkce v lednu 2017 i před ním.
Trumpův bývalý právník Cohen půjde na tři roky do vězení, rozhodl soud

V úvodním svědectví Cohen připustil, že může být považován za nedůvěryhodného, neboť se přiznal, že v roce 2017 senátnímu výboru pro dohled nad tajnými službami lhal. Prohlásil však, že teď hovoří pravdu, což dokazuje i jeho rozhodnutí vypovídat před výborem veřejně.

Právě na Cohenovu kontroverzní minulost se republikánští poslanci snažili poukázat s tím, že je obtížné mu věřit a že se jako právník dopouštěl nepravostí. Republikán Jody Hice prohlásil, že je ostudou, že před výborem svědčí usvědčený lhář, jeho kolega Paul Gosar pak Cohena označil za patologického lháře. Nejvýše postavený republikán ve výboru Jim Jordan připomenul, že Cohen se pokusil okrást stát na daních o téměř půldruhého milionu dolarů.

„Lhal jste, abyste chránil prezidenta?“ zeptal se Jordan Cohena k případům, kdy bývalý Trumpův právník jednal protiprávně. Cohen odpověděl, že ne. Jordan také Cohena obvinil, že ze svého chováním nemá žádné výčitky svědomí. To Cohen odmítl a Jordanovi opakovaně řekl, aby se styděl.

Kongresmanům Cohen řekl, že je mu velmi líto, čeho se v Trumpových službách dopustil. Zároveň varoval ostatní, aby Trumpa slepě nenásledovali, jinak se budou čelit stejným problémům jako on sám.
V květnu má nastoupit trest tříletého vězení za porušení pravidel pro financování volební kampaně. Bílý dům v úterý v prohlášení označil Cohena za „usvědčeného lháře“.

Série slyšení byla naplánována na dobu, kdy bude Trump ve Vietnamu na ostře sledovaném summitu jednat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Výslech Cohena v Kongresu komentoval z Hanoje i sám Trump. Na Twitteru napsal, že jeho bývalý tajemník „lže, aby mu zkrátili trest vězení“.

PRÁVNÍK HÁJIL KARDINÁLA, BALA TO OBYČEJNÁ PENETRACE

V Austrálii poslali do vazby zatčeného kardinála a bývalého šéfa financí ve Vatikánu George Pella, který před lety sexuálně zneužil dva chlapce. Australský soud ve středu také zahájil řízení o výši trestu pro sedmasedmdesátiletého kardinála, kterému hrozí až padesát let vězení. Mužův právník pronesl, že vlastně o nic nešlo.

„Byla to obyčejná sexuální penetrace, při které se dítě aktivně nezapojuje,“ uvedl podle britského deníku The Guardian Pellův advokát Robert Richter u soudu a snažil se dokázat, že v případě jeho mandanta nejsou žádné přitěžující okolnosti.

Předsedající soudce Peter Kidd s odpovědí nečekal. „Musí vám být jasné, že s vaším podáním (událostí) nyní bojuji. A když se podívám na vaše argumenty - a co?“ podotkl. Výši trestu pro Pella soudce oznámí pravděpodobně 13. března, píše dále deník. Chování kardinála popsal jako „necitlivý, hrubý prohřešek a šokující počínání“.
Fotogalerie

Dosud nejvýše postavený katolický duchovní usvědčený ze sexuálního zneužívání stráví svou první noc ve vězení. V melbournské katedrále před dvěma desetiletími obtěžoval dva kostelní zpěváky.

Kidd odmítl Pellovi vazbu prominout s ohledem na jeho věk nebo zdravotní stav. Pell byl v první instanci uznán vinným z toho, že se v 90. letech jako arcibiskup provinil vůči dvěma chlapcům ve věku 12 a 13 let. Kardinál, který byl prakticky třetím nejvýše postaveným mužem Vatikánu, vinu popírá. Dosud byl souzen na svobodě.

Jedna z obětí, nyní 34letý muž, soudu popsal, že Pell se v roce 1996 před ním a druhým hochem obnažil, osahával je na genitáliích a masturboval při tom. Přinutil ho také k orálnímu sexu.

Stejný chlapec se stal terčem sexuálního útoku Pella ještě jednou v roce 1997, kdy ho duchovní přitlačil ke zdi chodby melbournské katedrály a bolestivě mu stiskl přirození. Druhý muž, kterého kardinál v dětství sexuálně zneužil, zemřel v roce 2014 ve svých 31 letech na předávkování heroinem.