iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident USA Trump v Hanoji na schůzce s Kimem

Do vietnamské metropole v úterý odpoledne přiletěl americký prezident Donald Trump. Severokorejský vůdce Kim Čong-un sem dorazil vozem už ráno poté, co do vietnamského pohraničního města Dong Dang přijel obrněným vlakem. Ve středu v Hanoji začne mezi oběma státníky dvoudenní summit.

„Mířím do Vietnamu na svou schůzku s Kim Čong-unem. Těším se na velmi produktivní summit!“ napsal Trump před cestou na Twitteru. Do Hanoje americký prezident doletěl po třetí odpoledne středoevropského času poté, co jeho letoun Air Force One doplnil palivo ve Velké Británii a Kataru.

Trumpa na letišti přivítali zástupci Vietnamu i Spojených států. Kolonu vozů cestou do hotelu JW Marriott, kde je americký prezident ubytován, zdravily davy lidí, kteří mávali vietnamskými, americkými a severokorejskými vlajkami.
„Právě jsem přicestoval do Vietnamu. Děkuju všem lidem za velkolepé přijetí v Hanoji. Obrovské davy a tolik lásky!“ napsal Trump na twitteru.

Obrněný vlak s Kimem vyjel z Pchjongjangu v sobotu a o několik hodin později přejel hranice s Čínou. Až do Hanoje souprava nepokračuje, ačkoli by to rozchod kolejí umožnil. Důvodem je podle médií špatný stav vietnamské trati, která by nemusela jízdu těžkého vlaku zvládnout. Zbývajících asi 170 kilometrů Kim jel autem. Podle informací Reuters už je v metropoli.

Trasa Kimovy cesty vlakem přes Čínu byla utajovaná. Číňané však na internetu o projíždějícím vlaku, o uzavírkách na trati a okolí či o zpožděních spojů sdíleli informace, což poskytlo jasnou představu o poloze a směru diktátorovy soupravy. AFP poznamenala, že čínští cenzoři na internetu měli plné ruce práce s mazáním výše zmíněných zpráv.
Řada uživatelů se navíc na internetu Kimovi posmívala, že podobně jako jeho otec a děd ke státnickým návštěvám používá obrněný a značně pomalý vlak místo letadla.

Na nádraží ve městě Dong Dang Kima přivítali nejen vietnamští činitelé, ale také severokorejští představitelé včetně jeho sestry Kim Jo-čong.

Do Hanoje mezitím dorazil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Krátce předtím Bílý dům zveřejnil harmonogram úvodního dne summitu. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová novinářům na palubě prezidentského letounu Air Force One řekla, že Trump s Kimem se ve středu večer místního času nejprve setkají mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní večeře. Té se už zúčastní jejich poradci. Hlavní část oficiálních jednání je plánována na čtvrtek.

Trump a Kim se poprvé setkali na historické schůzce loni v červnu v Singapuru. Společně se zavázali k úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a k posílení míru v regionu. Ujednání však neobsahuje konkrétní časové závazky a rozhovory od té doby mnoho nepokročily.

Kimova kulturní revoluce: pop je nyní žádoucí, stejně tak i Harry Potter

Očekávání od dvoudenního summitu v Hanoji jsou vyšší, než byla v loňském roce. Trump nicméně v neděli možnost nějakého zásadního průlomu relativizoval. „Nikam nespěchám. Nechci testy (jaderných zbraní a raket dlouhého doletu). Pokud nebude (KLDR) testy provádět, budeme spokojeni,“ řekl americký prezident.

Severní Korea chce na oplátku od Spojených států především postupné rušení hospodářských sankcí, které ochromují její ekonomiku. To ovšem Washington odmítá a trvá na tom, že KLDR se musí nejprve „zcela, ověřitelně a nezvratně“ zbavit svých atomových zbraní, a teprve poté mohou být sankce odvolány.

MISTRÍK ODSTOUPIL, PODPOŘIL ČAPUTOVOU

Jeden z favoritů nadcházejících přímých prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Zároveň podpořil jinou kandidátku, Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita podle posledních průzkumů veřejného mínění roste.

Mistrík i Čaputová se už dříve vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která před volbou hlavy státu podporuje Maroše Šefčoviče. Místopředseda Evropské komise Šefčovič je podle dosavadních sondáží nejpopulárnějším ze všech uchazečů. Nejnovější průzkum ale favorizuje Čaputovou, kterou v kandidatuře podpořil i úřadující prezident Andrej Kiska.

Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové

„Jednoznačně vyjadřuji podporu Zuzaně Čaputové. Podle průzkumů, které budou zveřejněny v nejbližších dnech, nastal čas udělat tento důležitý krok,“ oznámil v úterý Mistrík po boku Čaputové na tiskové konferenci, na které ohlásil odstoupení z voleb. Dodal, že dosud nezveřejněné výsledky sondáží potvrdily náskok Čaputové.

Díky za podporu, je výjimečná

„Děkuji za projev velkorysosti, který ve slovenské politice není vůbec běžný. Je výjimečné, že někdo povýší společenský zájem nad svůj vlastní,“ uvedla v reakci Čaputová.

Veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) po Mistríkově oznámení zveřejnil výsledky sondáže agentury Median, podle kterých se Čaputová dostala na první místo popularity prezidentských kandidátů s podporou 23,5 procenta před Šefčovičem (20,5 procenta) a Mistríkem (15 procent). Vypracování průzkumu agentuře zadal RTVS.

Prezident Kiska, jemuž pětiletý mandát skončí v polovině června a který se o znovuzvolení neuchází, také podpořil Čaputovou. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení Kiska.

Čaputová se na katolickém Slovensku netají svými liberálními postoji. Dříve se například vyslovila pro možnost adopcí dětí páry stejného pohlaví. Slovensko přitom dosud nezavedlo ani registrovaná partnerství homosexuálů. Pětačtyřicetiletá Čaputová je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Jako právnička a občanská aktivistka se v minulosti dostala do povědomí veřejnosti dlouholetým a úspěšným bojem proti projektu nové skládky odpadů v Pezinoku u Bratislavy.

Mistrík a Čaputová byli mezi voliči skoro stejně oblíbení

Podle většiny dřívějších průzkumů skončil Mistrík v žebříčku popularity kandidátů na druhém místě před třetí Čaputovou, která ale Mistríkův náskok postupně ztenčovala. Za Mistríkem stála nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita, která po jeho oznámení o odstoupení z voleb v tiskové zprávě vyjádřila podporu Čaputové. Podobně reagoval i šéf druhé nejsilnější opoziční strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič.

První kolo voleb hlavy státu na Slovensku se uskuteční 16. března. O dva týdny později je naplánováno rozhodující druhé kolo voleb, do kterého by se po odstoupení Mistríka mohli dostat Šefčovič a Čaputová.

Podruhé už kandidovat nebudu, oznámil Kiska. Chce se věnovat rodině

Slovensko od vzniku státu v roce 1993 nemělo v čele státu ženu. V roce 2009 v rozhodujícím druhém kole prezidentských neuspěla socioložka a pozdější premiérka Iveta Radičová proti úřadující hlavě státu Ivanu Gašparovičovi, který obhájil mandát na další pětileté období. Gašparoviče tehdy podporoval i Směr-SD.

Mistrík není prvním z původně patnácti kandidátů na funkci hlavy státu, který odstoupil z voleb. Minulý týden tak učinil šéf neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt, který však měl jen nízkou podporu voličů. Menyhárt současně podpořil v prezidentské kandidatuře Mistríka.

V BRUSELU PRACUJE DCERA MLUVČÍHO KREMLU

Dcera mluvčího Kremlu Jelizaveta Peskovová pracuje v Evropském parlamentu a má neomezený přístup k unijním dokumentům. V úterý to uvedlo Rádio Svobodná Evropa na svém webu. Dívka je stážistkou u europoslance Aymerica Chaupradea, který v minulosti schvaloval ruskou anexi Krymu. Politik se brání, že se dívka k žádným důvěrným informacím nedostane.

Stáž jedenadvacetileté Jelizavety Peskovové v úterý potvrdil sám mluvčí Dmitrij Peskov, který svou dceru označil za „obyčejnou studentku na obyčejné praxi“. Studium své dcery však nechtěl dále komentovat. Týká se to dcery, nikoli mých služebních povinností,“ řekl mluvčí, o němž se občas spekuluje jako o budoucím ruském ministru zahraničí. Peskovová ve Francii studuje právo a mezinárodní vztahy.

Europoslanec Chauprade ji uvádí i na svém oficiálním webu jako stážistku. „Slečna Peskovová je určitě dcerou důležité osoby v Ruské federaci, ale proto nemá o nic menší právo přihlásit se v rámci svého studia na stáž, než mají ostatní mladí lidé,“ uvedl pro Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).

Dodal, že jeho asistentka momentálně nepracuje v Rusku, ani pro ruský stát nebo jakýkoliv soukromý subjekt a že pro práci v Evropském parlamentu získala veškerá potřebná povolení a potvrzení.

„Stejně tak v mém případě nenastává žádný střet zájmů ve výkonu mého mandátu coby člena parlamentu,“ míní. Agentuře AP pak Chauprade řekl, že se Peskovová nedostane k žádným utajovaným informacím a mediální rozruch kolem ní je projevem „konspirace rusofobů“.

Podle RFE/RL má však Peskovová jako stážistka neomezený přístup k dokumentům nejen v Bruselu, ale i ve Štrasburku, připojí se na parlamentní intranet a může se zúčastnit jednání výborů a dalších schůzek.

Chauprade je bývalým členem krajněpravicové Národní fronty Marine Le Penové (dnes Národního sdružení, pozn. red.) a nyní působí v zahraničním výboru Evropského parlamentu i jeho podvýboru pro obranu a bezpečnost.

V roce 2014 jako jeden z prvních mezinárodních pozorovatelů navštívil Krym, který Rusko okupovalo a později anektovalo. Ruská agentura TASS napsala, že dohlížel na referendum, v němž obyvatelé poloostrova rozhodli o připojení k Rusku. To podle serveru EUobserver prohlásil za opodstatněné a legitimní. Evropská unie ani OSN však tento názor nesdílí a referendum považují za neplatné a nelegální.

Litevský europoslanec Petras Auštrevičius stáž prominentní Rusky pro RFE/RL okomentoval jako „velkou ostudu pro Evropský parlament“. „Nemohu uvěřit, že Kreml dosáhne do kapes i srdce unijních institucí,“ dodal. Jeho lotyšská kolegyně Sandra Kalniete pak tuto parlamentní stáž považuje za porušení tamních bezpečnostních pravidel.

STATISÍCE LIDÍ V AFRICE NEMAJÍ ŽÁDNÉ OBČANSTVÍ

Ačkoli má Afrika dlouhodobě jednu z největších světových populací lidí, kteří nemají občanství žádného státu, místní vlády se tímto problémem začaly zabývat teprve nedávno. Bez průkazu totožnosti si Afričané nemohou sehnat dobrou práci, založit účet v bance nebo uzavřít sňatek. Zákony jednotlivých států se navzájem vylučují a lidé často hledají zastání marně.

Čtvrtí Kiambaa na předměstí hlavního keňského města Nairobi se každý den nesou písně zpívané jazykem šona. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by však šona nebyl jedním z hlavních jazyků v tisíce kilometrů vzdáleném Zimbabwe.

Kiamba je domovem více než čtyř a půl tisíc lidí z kmene Šona, kteří jsou první či druhou generací Zimbabwanů, jejichž prarodiče se do Keni vydali v šedesátých letech minulého století, aby tu vybudovali novou církev.
Ačkoli se tu narodili i vyrostli, země je kvůli zastaralému zákonu nepovažuje za své občany. Tito lidé však zároveň nemají žádný oficiální vztah vůči Zimbabwe a jsou tedy bez jakékoli státní příslušnosti. Bez průkazu totožnosti neseženou dobrou práci, nemohou si založit bankovní účet, koupit si bydlení ani uzavřít sňatek.

„Narodil jsem se a vzdělával se v Keni. Za svoji školu jsem hrál házenou na národní úrovni a byli jsme nominováni do Švédska. Všichni ostatní v týmu rychle dostali pasy, já jsem ovšem žádný nedostal. Hrál jsem, abych mohl jednou reprezentovat zemi, která mě ani nepovažovala za svého občana,“ popisuje svoji zkušenost muž s křestním jménem Kutenda.

Ačkoli přesný počet lidí žijících na území Afriky bez státní příslušnosti není známý, podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR jich je nejméně 720 tisíc. Reálná čísla se navíc mohou pohybovat i o několik statísíců výš. Na celém světě žije v současnosti asi dvanáct milionů takových lidí.

„Když podle zákona neexistujete, jste extrémně zranitelní vůči zneužívání či vykořisťování,“ popisuje pro stanici Deustche Welle zástupkyně UNHCR Catherine Hamon Sharpeová. „Takový lidé jsou snadno manipulovatelní a stávají se oběťmi pašeráků a čelí porušování lidských práv. Každý člověk by měl mít nárok na státní příslušnost,“ dodává Sharpeová.

Někteří lidé nemají občanství, jiní jen postrádají doklady

Ačkoli si Afrika uvědomuje, že musí začít tento problém naléhavě řešit, situaci komplikuje fakt, že se obyvatelstvo bez státní příslušnosti často překrývá s mnohem větším počtem lidí bez osobních dokladů, kteří svoji oficiální státní příslušnost pouze neznají.

V Kongu kvete nelegální těžba zlata, vydělávají na ní hlavně ozbrojenci

Ve většině afrických států jsou zákony týkající se národnosti založeny buď na takzvaném „právu půdy“ nebo „právu krve“. Podle prvního z nich mohou lidé získat občanství za předpokladu, že se v dané zemi narodili. V druhém případě se jejich národnost odvozuje od země, ve které se narodili jejich rodiče.

V mnoha případech se však tato pravidla navzájem vylučují a zájemci nedostanou občanství nikde. „Jsou uvěznění, protože je nechrání občanství jejich nové země a současně je nechrání ani země jejich původu, protože už nejsou jejími občany,“ vysvětluje profesor Cristiano d’Orsi z University v Johannesburgu.

Nejhorší je situace v Pobřeží slonoviny

Pravděpodobně nejhorší situace je podle Deustche Welle v Pobřeží slonoviny, kde v současnosti žije bez státní příslušnosti až 700 tisíc lidí. Většina z nich jsou potomky imigrantů ze sousední Burkiny Faso, kterým Pobřeží slonoviny po vyhlášení své nezávislosti v roce 1960 odmítlo udělit občanství.

Africké státy se problematikou státní příslušnosti výrazněji zabývají od roku 2017, kdy Hospodářské společenství států západní Afriky (ECOWAS) podepsalo dohodu týkající se snahy o vyřešení této záležitosti. Jedním z možných řešení je také zavedení jednotného pasu Africké unie, který by mohl fungovat od roku 2020.

Podle d’Orsiho jsou však možnosti řešení na mezinárodní úrovni značně omezené. „Státy, kterých se tento problém týká, by se ho měly pokusit vyřešit samy. Otázka lidí bez státní příslušnosti je v podstatě domácí problém,“ uzavírá d’Orsi.

JAPONCI: ZÁKLADNU USA ZRUŠTE

Japonský ostrov Okinawa bude nejspíš nadále hostit americkou vojenskou základnu Futenma. Ta se jen přesune do méně hustě osídlené oblasti. Vláda v Tokiu hodlá v přemísťování pokračovat navzdory referendu, ve kterém obyvatelé Okinawy základnu odmítli.

„Tokio chce ignorovat vůli lidu,“ popsal situaci titulek německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. Premiér pravicové vlády Šinzó Abe dal totiž v pondělí najevo, že právně nezávazné referendum nezmění plán přestěhovat leteckou základnu Futenma.

„Nemůžeme se vyhnout nutnosti přesunu Futenmy, která je označována za nejnebezpečnější základnu na světě,“ prohlásil Abe podle agentury Reuters.

Přes 70 procent účastníků lidového hlasování na Okinawě odmítlo výstavbu základny na novém místě. Obyvatelé jihojaponského ostrova by nejraději, kdyby od nich základna úplně zmizela. Na Okinawě je podle některých zdrojů až 32 amerických základen a přebývá tam zhruba polovina z přibližně 50 000 amerických vojáků v Japonsku.

Účast v referendu byla 53 procentní. Proti stěhování základny vystupuje i guvernér Okinawy Denny Tamaki a opoziční Konstitučně demokratická strana. Tamaki vyzval Abeho vládu, aby začala jednat o uzavření Futenmy a ustoupila od jejího přesunu do zátoky Henoko.

Americkému vrtulníku upadlo na Okinawě okno, zranilo dítě na hřišti

Futenma leží v hustě obydlené části města Ginowan, kde ji obklopují školy, nemocnice a obchody. Henoko je méně osídlená pobřežní oblast na severu Okinawy, která se již na přestěhování základny připravuje. Zároveň jde ale o přirozené místo výskytu několika ohrožených živočišných druhů.

S přesunem Futenmy počítá japonsko-americká dohoda z roku 2006. Domorodci na Okinawě proti základně v minulosti opakovaně protestovali. Spojují si ji totiž s hlukem, znečištěním, nehodami i kriminalitou. Návrh přemístit Futenmu vznikl už v roce 1996, kdy ostrovem zmítaly protesty kvůli hromadnému znásilnění japonské školačky americkými vojáky.

ZÁZRAČNÉ LÉKY NA BOLEST OD 6 LET ZABÍJÍ PŮL MILIONU LIDÍ USA

Každý den zemře ve Spojených státech průměrně až 130 lidí na předávkování opioidy. Ani při silničních nehodách tolik lidí o život nepřijde. Způsobil to zázračný prášek na bolest, který mohl mít každý Američan. Podle odhadu Stanfordovy univerzity opioidy v letech 2016 až 2025 zabijí půl milionu lidí.

Každých dvanáct sekund někdo v Americe umře. Stále více jsou mezi nimi ti, kdo začali obyčejným práškem proti bolesti. Nyní je v USA pátou nejpravděpodobnější příčinou smrti.

Prášky na bolest, z nichž se stala nebezpečná droga, poprvé předstihly jako zabiják autohavárie a střelné zbraně, tedy americkou klasiku. Mezi lidmi do padesáti let jsou dokonce nejčastější příčinou úmrtí. A všechno začalo tak nevinně.
V roce 1996 přišla farmaceutická firma Purdue s opravdovou bombou, lékem na bolest jménem OxyContin. Byl na bázi opia, dvakrát silnější než morfin. Začala velká pilulková revoluce: do té doby byly tabletky na bázi opia určeny jen pro pacienty po operacích nebo dlouhodobě pro ty, kdo v bolestech umírali.

Byly totiž návykové. A to rychle. OxyContin ne. Aspoň to tvrdila agresivní reklama. Riziko nehrozí ani jednomu procentu, tvrdila. Ostatní farmaceutické firmy rychle naskočily do vlaku se zázračnou pilulkou budoucnosti. Droga se začala prodávat s tím, že jde jen o nějaký superibalgin.
Nová příčina úmrtí: „na Trumpa“

Lékařské fakulty budou muset zavést novou smrtelnou nemoc vyskytující se jen v USA. Objevují se případy lidí, o nichž jejich příbuzní v nekrolozích tvrdí, že zemřeli „na Trumpa“. Píší, že Trump uspíšil svou politikou smrt jejich blízkých.
Známý je případ nekrologu Fraces Williamsové, která nedávno zemřela ve věku 87 let. Rodina uvedla, že až do volby Trumpa byla čilá, ale pak si stěžovala, že ji Trump zabíjí. V oznámení o její smrti bylo napsáno, frustrace z Trumpa přispěla k jejímu odchodu. Podobná tvrzení byla už v kampani a týkala Trumpa i Hillary Clintonové.

Byl to obchodní triumf – a tragédie, pokud šlo o životy lidí. Prodej léků tohoto typu se mezi lety 1999 až 2011 zečtyřnásobil, takže v průměru si každý dospělý Američan aspoň jednou ročně balení zázračné pilulky pořídil.
Byly to doby, kdy se například ve státu New Hampshire narodilo skoro šest procent dětí, které měly v krvi opioidy kvůli tomu, že maminky jedly kouzelnou pilulku. Lidé začali ve velkém umírat na předávkování, protože léky přece jen byly návykové.

Úřady s tím začaly něco dělat, ale přišlo druhé kolo. Vše zmutovalo do mnohem většího průšvihu. Věc převzaly mexické drogové kartely.

Spatřily obrovskou šanci. Nepotřebují už pole s mákem ani kokou. Jen malé laboratoře. Začaly vyrábět syntetické opioidy ve velkém. Pro všechny. Ten hlavní opioid se jmenuje fentanyl. Je účinnější než heroin, stejně návykový a mnohem levnější.

Podle studie Stanfordovy univerzity zabije v letech 2016 až 2025 půl milionu Američanů. Vládní Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí uvedlo, že už v období 1999 až 2017 opioidy zabily 400 000 lidí. Stali se z nich narkomani úplně stejně jako po cracku nebo heroinu. A úplně stejně umírají na předávkování. Čísla ze studie sedí: v roce 2017 opioidy zabily už skoro 48 000 lidí. Drogy celkem zabijí za rok 70 000 lidí. Opioidy tedy tvoří víc než dvě třetiny. A má být pořád hůř.

Opioidy zabíjejí víc než auta

Vůbec poprvé má průměrný Američan vyhlídku, že ho spíše zabije náhodné předávkování opioidy než automobilová havárie. Vyhlídka na smrt.

KARDINÁL AUSTRÁLIE ZNEUŽIL DVA CHLAPCE

Australský kardinál George Pell, dříve označovaný jako třetí nejvyšší muž Vatikánu, zneužil dva chlapce. Shodla se na tom porota australského soudu. Sedmasedmdesátiletému Pellovi, který veškerá obvinění popíral, hrozí až 50 let vězení. Řízení, které rozhodne o výši trestu, začne ve středu.

Porota uznala Pellovu vinu po dvoudenním rozvažování jednomyslně již 11. prosince loňského roku. Soud ovšem verdikt zveřejnil až nyní. Pell, který je nejvýše postaveným představitelem katolické církve usvědčeným ze sexuálního zneužívání, se proti rozsudku odvolal. Po propuštění na kauci je souzen na svobodě.

Vatikán ve své reakci uvedl, že „bolestivé“ zprávy o usvědčení kardinála australským soudem mnoho lidí šokovaly. Upozornil ale zároveň, že Pell před soudem zopakoval, že se cítí nevinný, a má právo se hájit až do vyčerpání všech procesních prostředků.

Mluvčí Vatikánu Alessandro Gisotti rovněž uvedl, že papež František potvrdil „preventivní opatření“, která byla již dříve vůči Pellovi přijata, včetně zákazu sloužit na veřejnosti mši a být v jakémkoli kontaktu s nezletilými. Pell podle poroty zneužil dva třináctileté chlapce, které v roce 1996 přistihl upíjet mešní víno v melbournské katedrále svatého Patrika.

Přinutil mě k orálnímu sexu

Dnes 34letý muž soudu popsal, že tehdejší melbournský arcibiskup Pell se před ním a druhým hochem obnažil, osahával je na genitáliích a masturboval při tom. Přinutil ho také k orálnímu sexu.

„Jako mnoho obětí zneužívání jsem trpěl pocitem studu, samotou, depresemi a vnitřním bojem. Trvalo mi řadu let, než jsem pochopil, jaký tato událost měla vliv na můj život,“ uvedl muž v prohlášení. „Tento proces byl nesmírně stresující a ještě neskončil,“ dodal.

Stejný chlapec se stal terčem sexuálního útoku Pella ještě jednou v roce 1997, kdy ho duchovní přitlačil ke zdi chodby melbournské katedrály a bolestivě mu stiskl přirození.

Druhý muž, kterého kardinál v dětství sexuálně zneužil, zemřel v roce 2014 ve svých 31 letech na předávkování heroinem. Jeho otec údajně plánuje po skončení odvolacího řízení podat na církev či Pella samostatnou žalobu.

Jsem nevinný, hájí se Pell

Pell dál trvá na své nevině. Jeho právník Robert Richter soudu řekl, že „jen blázen“ by riskoval takovým jednáním na veřejném místě. Podle něj jsou zmíněná obvinění „směšná“, protože v době mše měl Pell na sobě přes své civilní oblečení na zem sahající bílou albu (tuniku), štólu a navrchu těžké liturgické roucho zvané ornát. V takovém oděvu prý těžko mohl páchat výše popsané činy.

Kardinál Pell vždy vystupoval jako silný zastánce tradičních katolických hodnot - hájil konzervativní stanovisko v otázce manželství osob stejného pohlaví i antikoncepce a trval na zachování kněžského celibátu.

Poláci ukázali mapu církevní pedofilie. Případy zneužívání jsou i v Česku

Pellovu pověst již dříve poškozovala nařčení, že postupoval nesprávným způsobem v případech zneužívání dětí jinými duchovními v době, kdy sloužil jako arcibiskup v Melbourne a později v Sydney.

Sám čelil i dalšímu obvinění ze sexuálního obtěžování nezletilých z konce 70. let. Tehdy jako mladý kněz údajně osahával chlapce ve věku mezi devíti a 12 roky ve veřejném bazénu ve svém rodném městě Ballarat. V tomto případu byl ale Pell osvobozen. Papež František k Pellovu případu v minulosti řekl, že se vyjádří, až soud rozhodne. Loni 12. prosince, tedy den po verdiktu poroty, papež kardinála vyloučil ze sboru svých poradců.

SENIOR V NĚMECKU ZAPOMNĚL VE VLAKU VÁZU OD PICASSA

Na nepozornost doplatil 76letý německý senior, který převážel vzácnou vázu od Pabla Picassa. Umělecký předmět v hodnotě nejméně deset tisíc eur (přes 250 tisíc korun) totiž zapomněl při přestupování ve vlaku, informovala v úterý v tiskové zprávě německá policie. Zaměstnanci dráhy, které vzápětí zalarmoval, už tašku s vázou nenašli.

Muž v polovině února vyrazil na cestu z Kasselu do Düsseldorfu a vezl vzácnou Picassovu vázu s názvem Le Hibou (Sova) z roku 1953. Při přestupu mezi spoji ale velkou nákupní tašku s artefaktem zapomněl ve vagónu. Ještě na nástupišti si svou chybu uvědomil a zalarmoval drážní zaměstnance. Průvodčí vlaku, který se mezitím vydal na další cestu, tašku se vzácnou keramickou vázou hledal, už ji ale nenašel. Policie zahájila vyšetřování případu kvůli podezření z trestného činu zatajení nalezené věci.