iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš chce pomáhat lidem v cizině, a co v ČR bez bytů?

Na prvním summitu Evropské unie a Ligy arabských států (LAS) se probíral hlavně izraelsko-palestinský konflikt a otázka migrace. Český premiér Andrej Babiš ve svém projevu označil za klíčová témata obou regionů bezpečnost a právě migraci. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zase uvedl, že legální a bezpečná migrace je v zájmu evropských i arabských zemí.

Mezinárodní kongresové centrum v egyptském Šarm aš-Šajchu hostilo na padesátku lídrů evropského a arabského světa, konkrétní dohoda ale zatím nepadla. V neděli večer se účastníci historicky prvního rokování mezi Evropskou unií a Ligou arabských států (LAS) shodli na nutnosti posílení společného boje proti terorismu a uprchlické krizi. Jednotlivé projevy k migraci byly natolik dlouhé, že na oficiální část prvního dne summitu nestačila předepsaná časomíra. Arabské státy akcentovaly otázku nezávislé Palestiny.

„To je problém, který zatím nemá řešení už desítky let,“ řekl v pondělí ráno po schůzce s jordánským ministrem zahraničí Ajmanem Safadím premiér Andrej Babiš, který se summitu také účastní.

Jordánsko by podle Babiše mělo mít v Praze standardní diplomatickou misi s velvyslanectvím. Peníze na něj bude šestimilionová země, která má na svém území 1,5 milionu uprchlíků ze Sýrie, hledat s obtížemi. Sužuje ji totiž navíc tvrdá ekonomická krize.

Stejnou nabídku na otevření ambasády v české metropoli dostal od Babiše i ománský vicepremiér. Omán se podle něj prezentuje jako země, která má zájem o spolupráci. Babiš v této souvislosti vyjádřil zájem Česka o nové vyzbrojení ománské armády a policie lehkými zbraněmi vyráběnými ve zbrojovce v Uherském Brodě.

Klíčové jsou bezpečnost a migrace

Český předseda vlády ve svém projevu na summitu označil za klíčová témata bezpečnost a migraci. Lidem je podle něj potřeba pomáhat v místech, kde žijí. Tedy nejenom v zemích jejich původu, ale i v těch, kde žijí dočasně.

„Ti, kdo byli nuceni odejít z domovů, zasluhují šanci znovu začít své životy a postupně budovat blahobyt. Domnívám se, že to bez naší pomoci nedokážou. Nemyslím si, že je pro kohokoli prospěšné, když převaděči lidi nakládají a vykládají a ti pak končí na odlehlých místech. Budeme-li proti organizovanému zločinu bojovat společně, můžeme uspět a s obchodováním s lidmi skoncovat,“ řekl český premiér.

Podle něj je třeba se zaměřit na kořeny migrace, tedy na chudobu, nedostatek příležitostí a špatné ekonomické vyhlídky. „Je zřejmé, že lidé nebudou utíkat, budou-li jejich domovy ekonomicky stabilní a bezpečné,“ řekl Babiš.

Česká republika je podle něj aktivní v regionech zasažených migrací a uprchlickou krizí na Blízkém východě v severní Africe. „V poměru na občana jsme jedním z největších přispěvatelů do unijního svěřeneckého fondu pro Afriku. Jsme přítomni také v Jordánsku, Libanonu a Iráku,“ připomněl Babiš.

Vyjádřil naději, že pevné partnerství mezi Evropou a arabskými státy pomůže naplnit cíle obou těchto společenství a těmi jsou blahobyt, stabilita a mír. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí přitom na úvod vrcholné schůzky uvedl, že legální a bezpečná migrace je v zájmu evropských i arabských zemí.

Prezident Sísí dostal pozvání do Prahy

Český premiér v rámci summitu mluvil osobně s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem as-Sísím, kterého pozval do Prahy. Česko má velkým zájem o to, aby egyptská strana Praze umožnila zorganizovat výstavu sbírky archeologických památek, ve které jsou i nálezy českých egyptologů.

Expozici by mohl v roce 2020 zahájit právě egyptský prezident a přilákat by mohla více než 300 tisíc návštěvníků. V rámci ní by mohly do české metropole zavítat i nálezy z muzeí v Berlíně či Londýně.

Český premiér se setkal i se saúdskoarabským králem Salmánem, který při schůzce zmínil, že mu vadí, že země EU umístily Saúdskou Arábii na seznam zemí, které perou špinavé peníze. Království je dle jeho slov připraveno s unií spolupracovat.

Varování Evropě: nepoučujte nás!

Egyptský prezident po skončení summitu obhajoval stav lidských práv ve své zemi a varoval evropské státy, aby nepoučovaly arabský svět. „Nebudete nás poučovat o lidskosti,“ vzkázal Evropanům egyptský prezident. Evropané „mají svá etická pravidla a hodnoty a my je respektujeme,“ řekl. „A vy byste měli respektovat ty naše,“ doplnil.

Jak rovněž před novináři prohlásil, Evropa prosperuje, zatímco mnoho arabských zemí naopak musí bojovat, aby zabránily konfliktům. Ze strany místních médií si egyptský prezident za svá slova vysloužil uznání, poznamenala agentura AP.

Summit v Šarm aš-Šajchu se konal od neděle a zúčastnili se ho zástupci asi 50 států, mezi kterými byl mimo jiné předseda Evropské rady Donald Tusk, saúdskoarabský král Salmán či německá kancléřka Angela Merkelová.

NOVÁ ÚSTAVA NA KUBĚ

Novou kubánskou ústavu podpořilo v nedělním referendu 87 procent hlasujících. Informovala o tom v pondělí volební komise, podle níž k urnám přišlo přes 7,8 milionu voličů a účast tak překročila 90 procent. Ústava uzákoňuje soukromé podnikání, ale zároveň zachovává vůdčí roli komunistické strany.

V porovnání s referendem o minulé ústavě, kterou v roce 1976 podpořilo téměř 98 procent hlasujících voličů, podpora nového základního zákona poklesla. Proti se vyslovilo přes 700 tisíc lidí, což je podle agentury AP na kubánské poměry nezvykle vysoké číslo. Dalších 300 tisíc lidí odevzdalo neplatné lístky.

Opozice před hlasováním uspořádala zřídka vídané protesty a ústavu kritizovala, neboť podle ní přináší jen kosmetické změny a nepřibližuje zemi ke kýžené demokracii. Vláda v čele s prezidentem Miguelem Díazem-Canelem naproti tomu vyzdvihovala ekonomické změny odrážející bídný stav kubánského hospodářství, tedy uznání soukromého vlastnictví, posílení role trhu a zahraničních investic.

Většina těchto změn je ale podle pozorovatelů spíše formalitou, neboť soukromé podniky již povolil bývalý prezident Raúl Castro a na Kubě kvůli neschopnosti státu ekonomicky zajistit všechny své zaměstnance fungují už řadu let.
Ústava rovněž omezuje funkční období prezidenta na nejvýše dvě pětiletá období po sobě a zavádí funkci premiéra.

NA MÍSTA ŠÉFŮ NEMAJÍ NĚMCI Z VÝCHODU ŠANCI

Šéfy firem, ministry i rektory jsou v Německu stále hlavně bývalí západní Němci. Ani třicet let po sjednocení Německa nemají obyvatelé východní postkomunistické části země odpovídající zastoupení v řadách elit. Navzdory velké výjimce - kancléřce Angele Merkelové. Proto u nich sílí volání po kvótách, které by nepoměr zmírnily.

Když se v roce 1990 spojily německé státy, občané obou z nich jásali. Ze západní někdejší NSR pak do východní bývalé NDR proudily peníze i experti. Ti přebírali vedení soudů, škol, podniků, médií i správních orgánů, aby je reformovali.

Přes tuto obří pomoc přetrvává dodnes na východě Německa nižší životní úroveň. Také proto pokračuje exodus východních Němců k jejich západním krajanům. Navzdory tomuto promíchání obyvatelstva ale nezískali východní Němci přiměřený podíl v řadách celostátních elit.

„Je groteskní, jak málo východních Němců se dostalo na vrcholové pozice. A ještě grotesknější, že o kvótách nechce diskutovat ani zmocněnec spolkové vlády pro východní země,“ uvedla spisovatelka a přispěvatelka listu Die Zeit Jana Henselová, která pochází z východoněmeckého Lipska.

Mnozí východní Němci, přezdívaní Ossis, vítali po sjednocení příchod západních expertů. Postupně si ale připadali čím dál víc ponížení. Při 20. výročí pádu berlínské zdi před deseti lety uvedlo 42 procent východních Němců, že se stále cítí občany druhé kategorie.

„My z východu jsme téměř rasově znevýhodněni,“ prohlásila provokativně loni v prosinci farářka Christiane Thielová, rodačka z východoněmeckého Freibergu.

Merkelová jako výjimka potvrzující pravidlo

Centrum pro rozvoj vysokého školství zveřejnilo analýzu, podle které žádná z 81 německých veřejných vysokých škol nemá v čele východoněmeckého rektora. Východní Němci většinou chybí i ve vedení velkých firem a to i těch z bývalé NDR.

Ve stovce největších východoněmeckých společností tvoří východní Němci jen třetinu šéfů, zjistila v roce 2016 univerzita v Lipsku. Jinak řečeno – i na území, kde jsou východní Němci doma a kde tvoří jasnou většinu obyvatel, nemají ani zdaleka většinu v řadách elit.

Podobný nepoměr je i v politice, navzdory dvěma nápadným výjimkám. Těmi jsou dlouholetá kancléřka Angela Merkelová a bývalý prezident Joachim Gauck, kteří oba pocházejí z východního Německa.

Ossi? Minus. Původ z bývalé NDR je v Německu stále handicapem

Ze 14 spolkových ministrů má však ve východním Německu původ pouze jeden, resp. jedna - Franziska Giffey. Ta stojí v čele ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež, které nepatří mezi silové resorty.
„Čím výš v hierarchii, tím méně východních Němců najdete,“ píše Henselová, podle které toto pravidlo platí téměř ve všech sférách společnosti.

Na disproporce upozorňuje léta například sociolog Raj Kollmorgen z východoněmecké Vysoké školy Žitava/Zhořelec. Avšak „teprve od loňského roku se o tom mluví hlasitěji a z východoněmecké strany také sebevědoměji,“ tvrdí Henselová.
Podle Kollmorgena se východní Němci začali časem sami podceňovat a ochladli ve snaze vydobýt si (zpět) vedoucí pozice. Důvodem je údajně hlavně to, že „příliš často u sebe i u jiných udělali zkušenost, že takových cílů stejně nemohou dosáhnout“.

Kvóty jako strukturální řešení nebo cesta k bídě?

Podle některých jsou na místě kvóty, které by stanovily, že na určitých postech musí být nějaký minimální podíl východních Němců. Jako „strukturální řešení“ podpořil kvóty Gregor Gysi, předák opoziční levicové strany Die Linke.
Za kvóty se postavila také například Frauke Hildebrandtová, profesorka vysoké školy ve východoněmecké Postupimi. „Jako kvótu pro ženy potřebujeme kvótu pro východní Němce. V politici, ve správních orgánech, ve vědě – celostátně,“ řekla.

Není Němec jako Němec. U českých hranic žijí „nuzáci“

Zmocněnec spolkové vlády pro východní země Christian Hirte to ale ostře odmítl. „Kvóty pro východní Němce povedou k bídě,“ prohlásil s tím, že nevidí žádnou nevýhodu v tom, že je někdo z nových spolkových zemí. Tak se nazývají země bývalé NDR – Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

Henselová sama kvóty přímo nežádá, přimlouvá se ale za to, aby se o nich začalo vážně přemýšlet. Zároveň vyjadřuje politování, že diskuse o kvótách patří obecně k těm nejvíc „nervním“ (a tudíž málo věcným), jak podle ní ukázaly polemiky o kvótách pro ženy. Zároveň ji mrzí, že tyto debaty přiživují negativní vnímání skupin, pro které se žádá větší zastoupení. Henselová míní, že diskuse o kvótách jsou citlivé proto, že jde o druh sporů o (pře)rozdělování, které se vždy dotýkají základních představ o (spravedlivé) společnosti.

MINISTR ZAHRANIČÍ ÍRÁNU REZIGNOVAL

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v pondělí odstoupil z funkce. Rezignaci oznámil na Instagramu, napsala agentura Reuters. Ve vzkazu se omluvil za své chyby. Zarífovo odstoupení potvrdila i íránská státní tisková agentura IRNA, důvody nejsou známy.

Ve vzkazu na sociální síti se Zaríf omluvil za své chyby a poděkoval íránskému lidu. Jak poznamenala agentura AP, důvod Zarífovy rezignace není znám. „Omlouvám se vám za všechny chyby... v uplynulých letech během mého působení ve funkci ministra zahraničí... děkuji íránskému národu i jeho představitelům,“ napsal Zaríf na Instagramu.

Šéf diplomacie hrál důležitou roli v roce 2015 při vyjednávání jaderné dohody mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi. Dohoda je ale nyní na pokraji zhroucení. USA totiž naléhají na evropské země, aby stejně jako Washington od jaderné smlouvy odstoupily.

Spojené státy, které jadernou smlouvu s Teheránem podepsaly za vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy, pod vedením Donalda Trumpa odstoupily od dohody loni. Evropští signatáři (Francie, Německo a Británie) ale od dokumentu, v němž se Írán zavázal omezit jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, odstoupit odmítly. Smlouvu zachovávají i ostatní signatáři: Čína, Rusko a EU. Trump je naopak přesvědčen, že smlouva je neúčinná a neoslabuje bezpečnostní riziko, které Írán představuje.

NĚMCI KRITIZUJÍ ORBÁNA

Nejnovější protiimigrační kampaň maďarského premiéra Viktora Orbána pobuřuje v Německu. Tamní vládní unie CDU/CSU ji označila za nepřijatelnou. Podle německých politiků má kampaň navíc antisemitstický kontext. Vyloučení Orbánovy strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS) však zatím CDU/CSU nepovažuje za nejlepší řešení.

„Samozřejmě má (antisemitský podtext),“ řekl v pondělí místopředseda CDU Armin Laschet na adresu plakátové kampaně zaměřené proti šéfovi Evropské komise (EK) Jeanu-Claudu Junckerovi a proti americkému miliardáři a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi.

Maďarská vláda oba dva obviňuje, že chtějí zavést povinné migrační kvóty, oslabit právo členských zemí na ochranu svých hranic a usnadnit migraci pomocí zvláštních víz (více v článku Orbán spustil kampaň proti Bruselu. Šíří dezinformace, míní Juncker).

„Ve svém životě už překročil mnoho linií, teď i tu červenou,“ řekl o maďarském premiérovi Orbánovi místopředseda nejsilnější německé strany.

„Těší mě však, že se o tom diskutuje v řadě členských stran ELS, ale především, že CDU a CSU společně řekly, že to je nepřijatelné,“ poznamenal Laschet. Připomněl zároveň, že Orbán byl v minulosti opakovaně hostem politických setkání bavorské CSU.

Pro okamžité vyloučení Fideszu z ELS přesto podle něj nyní CDU a CSU nejsou. Základní otázkou podle ministerského předsedy nejlidnatější německé země Severní Porýní-Vestfálsko je to, zda je možné stranu Fidesz neustálým dialogem a spoluprací v rámci ELS vést ke změně. Je teď na Orbánovi, aby ukázal, že se chová podle hodnot ELS, míní Laschet.
Evropská komise obsah maďarské kampaně označila za výmysly a „alternativní údaje“. Orbán ji stále obhajuje i s tvrzením, že „odhaluje migrační plány bruselských byrokratů“.

NEPLATIČI V NĚMECKU NEDOSTANOU VÝŽIVNÉ

Peníze na zálohované výživné, které německý stát namísto neplatičů alimentů vyplácí rodičům vychovávajícím děti, se prakticky nedaří vymoci zpět. Podle vládních údajů se navíc nedobytnost dlužných závazků rok od roku zvětšuje. Loni úřady jich zkasírovaly jen 13 procent. O zavedení zálohovaného výživného se uvažuje také v Česku.

Loni na rodičích-neplatičích vymohly německé úřady zpět jen 13 procent celkové částky vyplacené na zálohovaném výživném, uvedla s odvoláním na data ministerstva pro rodinu agentura DPA. V roce 2017 to bylo ještě 19 procent. V roce 2018 Německo vyplatilo na zálohovaném výživném 2,1 miliardy eur (54 miliard Kč). Od rodičů, kteří na své děti neplatí alimenty, se ale úřadům podařilo vymoci jen asi 270 milionů eur (6,9 miliardy Kč).

Balíček na pomoc rodinám: vyšší rodičovský příspěvek i zálohované výživné

Matky a otcové samoživitelé dostávají v Německu už od roku 1980 zálohované výživné, jehož cílem je pomoci neúplným rodinám, kterým druhý rodič neplatí alimenty. Zákon nicméně požaduje, aby částka byla na neplatícím rodiči vymáhána zpět.

Relativní snížení částky, kterou se podařilo získat zpět do státní kasy, ministerstvo zdůvodnilo mimo jiné změnou zákona, podle něhož od roku 2017 dostávají zálohované výživné rodiče na děti do 18 let. Dříve se to týkalo jen dětí do 12 let.
Počet dětí, kterých se zálohované výživné týká, tak vzrostl ze 410 000 na 780 000.

Mluvčí německého ministerstva pro rodinu ujistil, že se úřad po změnách v posledních letech nyní bude snažit o zlepšení vymáhání zálohovaného výživného. Zároveň upozornil, že návratnost ve výši sta procent není dosažitelná. Někteří rodiče podle něj skutečně nemají finanční prostředky, aby alimenty na své děti platili.

O zavedení zálohovaného výživného se debatuje také v Česku. Prosazují ho koaliční sociální demokraté, kteří odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun. Zpět by podle nich vymohl až pětinu částky.
Pravicová opozice návrh ale kritizuje. Podle ní problém s neplatiči nevyřeší, ale přesune ho na stát.

RUSKO ZVEŘEJNILO SEZNAM CÍLŮ V USA

Ruská státní televize zveřejnila seznam amerických vojenských cílů, na které budou v případě jaderného konfliktu mířit ruské rakety. Mapu s vyznačenými objekty v noci na pondělí na státním televizním kanálu Rossija-1 prezentoval moderátor Dmitrij Kiseljov, jeden z nejrazantnějších ruských kritiků USA. Kreml pořad nekomentoval s odvoláním na svobodu slova.

Mezi cíli ruských zbraní Kiseljov uvedl sídlo ministerstva obrany USA Pentagon, marylandskou rezidenci prezidentů Camp David a další americké objekty strategického významu včetně dvou dávno zrušených vojenských základen Jim Creek a Fort Ritchie.

V případě jaderného konfliktu je podle ruského moderátora během pěti minut zničí nové ruské nadzvukové rakety Cirkon, o jejichž vývoji nedávno hovořil prezident Vladimir Putin. Kiseljov v Rusku proslul ostrým protiamerickým slovníkem, pozdvižení před lety vyvolala jeho slova o tom, že Moskva by mohla Spojené státy „zničit na radioaktivní prach“.

Kremelský mluvčí v podnělí na jeho prohlášení o raketách Cirkon odmítl reagovat. „Nikdy se nevměšujeme do redakční politiky našich televizních kanálů, a to ani těch státních,“ prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.

Putin minulý týden v projevu k ruským poslancům dopodrobna popsal úspěšný vývoj a testy nových zbraní, jako je revoluční podmořský dron Poseidon, těžké mezikontinentální rakety Sarmat, laserový zbraňový systém Peresvet nebo hyperzvuková střela Kinžal. Raketa Cirkon je podle Putina schopná zasahovat námořní a pozemní cíle a dosahovat devítinásobku rychlosti zvuku.