iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

NKÚ odhalil plýtvání miliony u ministra Vojtěcha

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví (MZd) řídilo a rozdělovalo dotace na investice do regionálního zdravotnictví v letech 2014 až 2017 z konkrétního dotačního programu1. V těchto letech rozdělil resort jednotlivým příjemcům – zejména krajům, obcím, ale i dalším subjektům zřizujícím a provozujícím zdravotnická zařízení – 833 milionů korun v rámci 181 investičních akcí. Jednalo se o peníze určené především na zdravotnické přístroje, rozvoj nemovitostí, informační technologie, ale například i na vybavení záchranných služeb.

Na řízení tohoto dotačního programu MZd v zásadě rezignovalo – 833 milionů jen přerozdělilo bez strategie nebo koncepce příjemcům, jejichž žádosti posuzovalo v drtivé většině případů jen formálně. Podobně formálně pak i kontrolovalo, jestli příjemci peníze skutečně použili na účel, pro který je získali.

Ministerstvo většinou jen administrativně zpracovávalo žádosti, místo aby se zabývalo hlavně tím, nakolik je předkládaný projekt pro regionální zdravotnictví nezbytný a přínosný, zda splňuje všechny náležitosti nebo jestli odpovídá záměrům ministerstva. Akce k podpoře ve skutečnosti ve většině případů vybíraly kraje, které přitom byly často samotnými žadateli o dotace.

V praxi resort například přijímal žádosti o dotace po termínu, 80 procent z prověřovaných žádostí bylo nekompletních, přesto je MZd nevyřadilo, a ani v jiných případech resort netrval na dodržování stanovených podmínek. V neposlední řadě MZd také poskytlo příjemci dotaci přesahující čtyři miliony korun na akci, jejíž součástí byla i rekonstrukce ubytoven. Rozdělované peníze přitom měly směřovat na financování nejnutnějších investic spojených s poskytováním zdravotní péče v regionálním zdravotnictví. Ve výsledku takovýmto postupem resort vytvářel nerovné podmínky pro uchazeče o podporu.

Kontroloři také posuzovali, jak MZd přistoupilo k nápravným opatřením, která mělo přijmout na základě předchozí kontroly NKÚ na stejné téma2. Jedním z opatření mělo být zlepšení kontrol u příjemců dotací. Ukázalo se ale, že v letech 2014 až 2017 resort neudělal u příjemců těchto dotací ani jednu kontrolu na místě a žádnou neplánoval ani na rok 2018.
Odbor komunikace, Nejvyšší kontrolní úřad

ŘEDITEL ROZHLASU ZAVORAL LUXUSNÍ VOLVO

Generální ředitel Českého rozhlasu má nový služební vůz. Luxusní Volvo S90 za 1,35 milionu nahradilo Škodu Superb, kterou využíval v předchozích letech. Nákup hlasitě kritizují odbory, po loňském propouštění podle nich takový výdaj představuje pohrdání zaměstnanci.„Musíme optimalizovat, tedy propustit desítky zaměstnanců, abychom těm zbylým mohli přidat a být konkurenceschopní na trhu,“ ohlásil loni na jaře ředitel rozhlasu René Zavoral.

Ukázalo se ale, že krátce před tímto prohlášením podepsal smlouvu na nákup nového služebního vozu.
Nákup kritizuje ředitel rozhlasových odborů. „V době, kdy vedení propustilo několik desítek zaměstnanců, z nichž dnes většina rozhlasu citelně chybí, je investice do takto ostentativního projevu „reprezentativnosti“ výrazem pohrdání zaměstnanci, zejména pak těmi, kteří byli (s odůvodněním, že je třeba šetřit) propuštěni,“ řekl Jiří Hubička pro server HlídacíPes.org

Tiskový mluvčí Českého rozhlasu takovou kritiku odmítá a tvrdí, že v rozhlase neprobíhají žádná úsporná opatření, ale „optimalizace pracovních míst za účelem zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance ČRo a zvýšení konkurenceschopnosti ČRo na trhu práce“.

Superb by vyšel levněji

Rozhlas letos propustí nejméně 100 z 1500 zaměstnanců

Rozhlas sklízí kritiku také proto, že výdaj na auto byl totiž zřejmě o dost vyšší, než bylo nutné. ČRo vypsal výběrové řízení na auto vyšší střední třídy s luxusní výbavou a na nákup si vyčlenil 1 700 000 korun.

Soutěž vyhrálo Volvo S90, které stálo 1,35 milionu. Levnější by ale byl Superb. V luxusní řadě Laurin & Klement s automatickou převodovkou, pohonem 4×4 a v požadované výbavě by vyšel bez jakékoli slevy nebo veřejné soutěže na 1 167 000 korun s DPH (asi 971 tisíc Kč bez daně).

Mluvčí rozhlasu tvrdí, že Volvo S90 je stupněm výbavy kvalitativně na stejné úrovni jako Škoda Superb. Stálo ale téměř o třetinu víc. Škodu Superb generální ředitel už využíval, a to od roku 2012. Auto má nyní najeto přes 100 000 kilometrů a rozhlas ho prodává.

Šéf odborů: Nechápeme, proč řediteli nestačí superb

„Nechápeme, proč by kvalitní a luxusní vůz domácí výroby, který ostatně pro reprezentativní účely využívá velké množství českých politiků na nejvyšší úrovni a ředitelů významných institucí, nebyl dostatečně důstojný pro vedení Českého rozhlasu,“ komentoval nákup vozu ředitel rozhlasových odborů.

Auto by mělo sloužit k reprezentativním účelům a služebním potřebám generálního ředitele a jeho statutárního zástupce, případně potřebám vrcholného managementu. „Slouží také k přepravě některých významných hostů, především zahraničních,“ řekl tiskový mluvčí ČRo Jiří Hošna.

KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBA, DANĚ ZA ALKOHOL, CIGARETY

Vládní strany i KSČM se při hledání nových příjmů do rozpočtu shodují na tom, že peníze státu by mohla přinést nová digitální daň. „Velcí hráči, Facebook, Google, kteří realizují zisky na území ČR, ale daní je někde jinde, by to, co tady vydělají, také tady měli zdanit. Je tu shoda jak v rámci vládní koalice, tak s KSČM,“ řekl šéf ČSSD Jan Hamáček.

Poprvé o možné digitální dani mluvil premiér Andrej Babiš, když na začátku února společně s ministryní financí Alenou Schillerovou veřejně řekli, že stát bude muset začít šetřit a řekli, že bude třeba snížit o deset procent počet stáních zaměstnanců, což se nemá dotknout učitelů a bezpečnostních složek. „Digitální daň určitě ano. Já jsem to podpořil i na Evropské radě, protože nadnárodní společnosti, co u nás podnikají, neplatí dost daně,“ řekl Babiš.

Minulý týden o digitální dani mluvil s Babišem šéf KSČM Vojtěch Filip. „Nepřijal požadavek na snížení rozpočtového schodku, ale nebrání se diskusi o sektorové dani a případně dani z hazardu,“ řekl šéf KSČM. Později upřesnil, že sektorovou daní myslel právě digitální daň.

„Inspirujeme se Rakouskem,“ řekl v pondělí šéf ČSSD Jan Hamáček. Rakousko v lednu oznámilo, že se nebude spoléhat na společné dohody Evropské unie a zdaní internetové giganty jako Amazon, Google, Facebook či Alibaba po svém. Příjmy z reklamy velkých internetových firem podlehnou dani ve výši 3 procent. Návrh představil rakouský kancléř Sebastian Kurz.

ČSSD odmítá cestu jen „tupých škrtů“

Čeští sociální demokraté při diskusi o vládních úsporách odmítají, aby se jen škrtalo. „Nám jde o to, aby vláda nešla jen cestou tupých škrtů,“ řekl Hamáček novinářům. Vedle digitální daně ČSSD při diskusi s ANO znovu zvedne téma sektorové daně. Ta by podle Hamáčka dopadla na banky. „Banky mají rekordní zisky, určitě by unesly větší zátěž, prohlásil.

„Pro nás je základní to, abychom diskusi otevřeli také na téma příjmů státního rozpočtu. Bez nějaké dohody na straně příjmu se neobejdeme, teď je prostor tu diskusi zase otevřít,“ tvrdí Hamáček. „Rušení některých daňových výjimek, spotřební daně na alkohol, zdanění hazardu, to jsou všechno témata k diskusi,“ uvedl předseda ČSSD.
Pracovní doba o půl hodinu kratší. Do konce volebního období

Na druhé straně nechce strana zapomínat na dřívější sliby voličům, a tak chce ještě do konce volebního období prosadit zkrácení pracovní doby o půl hodiny týdně, což na podzim slibovala už před obecními a senátními volbami.
„Češi už dnes pracují za svoji pracovní kariéru o devět let déle než Němci, takže naším cílem je pracovní dobu pomalinku snižovat, při zachování stejných odměn, stejných mezd. Je rozumné začít půlhodinou týdne,“ uvedl Hamáček.

PETŘÍČEK POSÍLÍ HAMÁČKA?

Šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že dá na sjezdu hlas ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi, který bude kandidovat na místopředsedu strany. Proti Petříčkovi kriticky vystupují prezident Miloš Zeman, který na sjezd přijede, i komunisté. Ministr zemědělství Miroslav Toman podle Hamáčka do víkendového sjezdu vstoupí do ČSSD.

„My jsme se dohodli, že to zrealizujeme do sjezdu,“ uvedl Hamáček na dotaz iDNES.cz. „My jsme se dohodli, že vstoupí do sociální demokracie a do sjezdu toto bude splněno,“ řekl předseda ČSSD. Naposledy se o tom bavili minulý týden. O vstupu Tomana do strany se hovořilo už při vzniku koalice ANO a ČSSD, které vyjádřili toleranci komunisté.

Hamáček se v pondělí hlasitě zastal ministra zahraničí za ČSSD Tomáše Petříčka. „Já jsem spokojen s Tomášem Petříčkem jako ministrem zahraničních věcí. Dělá prozápadní, proevropskou, proalianční politiku, což je i politika sociální demokracie, a nevidím důvod, aby podléhal nějakým tlakům,“ uvedl šéf ČSSD.

Nelíbilo se mu moc, když Petříček minulý týden řekl, že když nebude na sjezdu zvolen, zvažoval by setrvání ve vládě, protože by necítil podporu strany. „Řekl jsem mu otevřeně, že nevidím jako šťastné spojování vládní a stranické funkce. Pokud se mě ptáte jako předsedy ČSSD, potažmo jako člověka, který na sjezdu bude hlasovat, Tomáš Petříček má můj hlas,“ prohlásil ale Hamáček, čímž řekl, že Petříčka jako místopředsedu strany chce.

Hamáček věří, že Zeman nebude Petříčka ostřelovat

Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové vystoupí v pátek prezident Miloš Zeman, který patří k Petříčkovým kritikům, ale Hamáček nečeká, že se bude prezident do personálních otázek strany plést. „Neočekávám od vystoupení prezidenta žádn prohlášení v personální rovině. Já očekávám, že pan prezident zhodnotí rok, který uběhl od jeho posledního vystoupení na sjezdu a spíše se vyjádří obecně k politické situaci,“ řekl Hamáček.

Do vedení ČSSD chtějí i další ministři za sociální demokracii – Jana Maláčová, která vede ministerstvo práce a sociálních věcí, a ministr kultury Antonín Staněk. Hamáček chce vidět ve vedení strany i Maláčovou, mezi níž a ministryní financí Alenou Schillerovou za ANO se podle premiéra Andreje Babiše odehrává velká část střetů ve vládě.
Hamáček chce i Onderku, Maláčovou, Hanzela a Šmardu

„Já si nemyslím, že by vedení sociální demokracie mělo být složeno jenom z ministrů. Viděl bych tam rád také zkušené komunální politiky či regionální politiky. Věřím, že výsledkem bude vyvážený mix,“ uvedl Hamáček.

Naznačil, koho dalšího ve vedení chce. „Já si pochvaluji spolupráci, tandem s Romanem Onderkou. Janu Maláčovou jsem podpořil hned na začátku, o Tomáši Petříčkovi jsem mluvil, a i další kandidáti jsou kvalitní. Tomáš Hanzel je zástupcem severomoravské sociální demokracie, to je naše voličská bašta. Mluvil jsem o komunálních politicích jako je Michal Šmarda,“ řekl Hamáček.

Šmarda je starostou Nového Města na Moravě, Hanzel je místopředseda Sněmovny. Celkem Hamáček zmínil pět politiků, kteří by se mu vedle něj zamlouvali v nejužším sedmičlenném vedení ČSSD. Hádankou zůstává sedmá pozice. Hamáček na post lídra, ani Onderka na post prvního místopředsedy, nemají protikandidáty.

V eurovolbách očekává Hamáček, že strana uhájí svým výsledkem to, že má v průzkumech osm procent. „Pokud někdo chce svolávat mimořádný sjezd dva měsíce poté, co proběhne sjezd řádný, tak na to samozřejmě právo má. Otázka je, co ten sjezd bude řešit. Pokud má někdo zázračný recept, který přivede sociální demokracii zpátky na třicet procent do několika měsíců, tak se může postavit a svou vizi sdělit delegátům sjezdu,“ odmítl Hamáček myšlenku, že by se ještě letos mohl uskutečnit další mimořádný volební sjezd ČSSD, kdyby strana v květnových eurovolbách vybouchla a nezískala v nich ani jedno křeslo. Úvahy o této možnosti zaznamenal i portál iDNES.cz, a to z vysoce postaveného zdroje, který si ale nepřál být v této souvislosti jmenován.

OHEŇ NA POČEST JANA ZAJÍCE

Umělecká skupina Ztohoven zažehla oheň u bývalého Stalinova pomníku na Letné. Umělci tak chtěli uctít památku Jana Zajíce, který se stejně jako Jan Palach upálil na protest proti okupaci. Plameny podle nich měly zároveň připomenout Vítězný únor a příchod nového vůdce. Členové skupiny tvrdí, že se podobná situace může nyní zopakovat a kult osobnosti se vrátí. „Cítíme, že nový vůdce už je někde blízko,“ zvěstují.

Podle člena Ztohoven Petra Žílka chtěla umělecká skupina připomenout především výročí 50 let od úmrtí Jana Zajíce, který před padesáti lety následoval Jana Palacha a upálil se na protest proti sovětské okupaci i narůstající letargii lidí.
„Je to také datum pro oslavu Vítězného února. Únorový puč předznamenal příchod nového druhu vlády, kterou v té době všichni s velkým napětím očekávali. Nový model vládnutí byl však přetaven do kultu diktátora, kterým byl tehdy Stalin,“ zdůvodnil zapálení ohně na Letné pro iDNES.cz Žílka.

„Figura Stalina byla svržena, ale pomník jakoby čeká na dalšího nástupce. Máme pocit, že je díky současnému politickému vývoji prostor pro nástupce obrovský. Nebude to Michael Jakson, ani Stalin. Dokonce to nebude ani Zeman, ten to nestihne. Ale cítíme, že vůdce je už někde blízko, tak jsme to chtěli katalyzovat,“ uvedl Žílka.

Dobový tisk a fotografie. Výstava o Janu Zajícovi zamíří i do škol

V narážce na příjmení Jana Zajíce se Žílka zmínil, že na letošek rovněž připadá padesátileté výročí uvedení sovětského seriálu pro děti „Jen počkej, Zajíci!“ Umělecká skupina tedy podle Žílky zapálila oheň u bývalého Stalinova pomníků na počest tří významných lidských počinů - únorového komunistického puče, upálení Jana Zajíce a vzniku sovětského animovaného seriálu o zajícovi.

„Jen počkej, Zajíci! Minulost a budoucnost v jednom plameni. Sejme z nás okovy svobody. Úlevou je následování!“ tvrdí popis k fotografii ohně skupiny Ztohoven na Facebooku.

Počin Ztohoven vyvolal na sociálních sítích reakce. „Děkuju! Fakt dobrej nápad! V týhle šedivý houstnoucí mlze je potřeba rozsvítit světlo, když se tolika lidem nerozsvítilo, v jakým průseru to zase jsme,“ komentovala akci skupiny Oldřiška Dvořáčková.

„Předpokládám, že ty petky jste odtamtud asi nevyndali, co? Ale jinak moc hezký!“ napomenul skupinu Ztohoven jeden z diskutujících. Umělci však zveřejnili fotografii pytlů s odpadky, které vyklidili z olbřímích mís, v nichž vzplanul oheň a které bývaly součástí památníku.

Zapálení ohně není první provokativní akce umělecké skupiny. Ztohoven v minulosti například propašovala „jaderný výbuch“ do vysílání České televize nebo vyvěsila na Hradě v místě, kde bývá prezidentská vlajka, obří červené trenýrky.
„Pražská kavárna se fašizuje. Už se neštítí zneuctění státních symbolů a Hradu českých králů, československých a českých prezidentů,“ komentoval v roce 2015 počin Ztohoven mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.

Památník byl výrazem vděku za osvobození

25. února časně ráno, tedy v den, kde se na protest proti normalizaci Československa upálil student Jan Zajíc, se ve dvou bronzových mísách stojících u kyvadla v Letenských sadech, znovu rozhořely plameny.

Oheň se na Stalinově pomníku zapaloval v 50. a 60. letech minulého století v tehdy významné dny, jako bylo výročí konce druhé světové války, výročí Velké říjnové socialistické revoluce nebo na Svátek práce. Tvrdí to historik Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Idea postavit Stalinův pomník se podle Činátla objevila už těsně po válce jako výraz vděku za osvobození Československa sovětskou armádou. O výstavbě památníku se uvažovalo pozvolna, dokončen byl v roce 1955. „Bylo to už v době, kde se na Stalina pohlíželo kritičtěji. Jinak, než za doby, kdy byla myšlenka vystavit památník přijata a vytvořena,“ řekl pro iDNES.cz. V roce 1962 se rozhodlo o tom, že památník bude odstraněn.

VYDÁNÍ DO ČR BRÁNÍ ŽÁDOST O AZYL A NAROZENÝ SYN

Už více než čtyři roky se česká justice snaží dostat do Česka podnikatele Františka Savova. Ten je spolu s deseti dalšími lidmi obviněný v kauze stamilionových daňových podvodů. Zatčení se však vyhnul útěkem do Londýna a o vydání do Česka se soudí. Vydání teď navíc brání žádost o azyl ve Velké Británii.

Přesto, že britská justice rozhodla už dvakrát, v obou případech v neprospěch Savova, podnikatel stále zůstává v Londýně. Jak nyní zjistila MF DNES, Savovovu přesunu do Česka totiž brání jeho žádost o azyl. Informaci redakce potvrdilo Městské státní zastupitelství v Praze. „Vydání vámi jmenované osoby do ČR nebylo dosud realizováno. Realizaci brání vedení azylového řízení ve Spojeném království,“ uvedl jeho mluvčí Aleš Cimbala.

Savovův mluvčí Jan Hrubeš na dotaz MF DNES uvedl, že podnikatel informace o své azylové žádosti již několikrát popřel. „František Savov to již několikrát dementoval. Nevím jaká je situace nyní,“ uvedl s tím, že konkrétní informace bude mít nejdříve ve středu.

Savov už dříve vzkázal, že využije veškeré právní nástroje k tomu, aby vydání do Česka zabránil. Před britskými soudy tvrdili jeho advokáti, že proces v Česku je politicky motivovaný - podnikatel za svým stíháním vidí premiéra Andreje Babiše. Savov má ve Spojeném království nejen podnikatelské, ale rovněž rodinné zázemí. Jak uvedl jeho právník, Savovovi se v Londýně v lednu 2014 narodil syn.

Detail z jinak pečlivě chráněného miliardářova soukromí zazněl kvůli tvrzení českých úřadů, že se Savov skrýval a proto po něm musely vyhlásit pátrání. Miliardářův právník prohlásil, že Savov do Česka zaslal rodný list svého potomka, ve kterém je jeho bydliště v Anglii uvedené. Fakt, že má Savov ve Spojeném království rodinu, může sehrát v azylovém řízení roli. Zároveň však byznysmen z Anglie zřejmě dodnes řídí své podnikání v Česku.

DŮCHODCŮM SE V POKOJI VE STYLU 60 LET VRÁTÍ PAMĚT?

S velkým úspěchem se setkala iniciativa Vítkovické nemocnice v Ostravě vybavit pokoj takzvané následné péče jako z doby, kdy byli dnešní senioři mladí. Uprostřed nábytku a doplňků ze 60. a 70. let minulého století se starším lidem vrací paměť, vybavují si mnohem více věcí a cítí se spokojeně.

O plánu na retro pokoj se Vítkovická nemocnice před nedávnem zmínila na svém facebookovém profilu.
„Hned se nám ozývali lidé, kteří do něj chtěli věnovat nábytek a zařízení,“ pochvaluje si Lenka Holubová, staniční sestra oddělení následné péče Vítkovické nemocnice.

Pokoj o velikosti přibližně osm krát čtyři metry je zaplněný dobovým gaučem, židlemi, křesly, knihovničkou a časopisy, například výtisky Vlasty a Květů. Pacienti v pokoji mohou odpočívat, setkávají se, vodí si tam návštěvy, absolvují terapie.

Retro kvíz: Jak se žilo za socialismu?

Staniční sestra uvedla, že retro pokoj má velmi pozitivní vliv na paměť seniorů. „V prostředí. které znají ze svého mládí, si vybaví spoustu zdánlivě zapomenutých vzpomínek a procvičují tak mozkové funkce,“ vysvětlila. Retro pokoj využívají i rehabilitační pracovnice, které tam s pacienty procvičují paměť, poznávání předmětů nebo nejrůznější výchovné hry.

„Chodí tam i děvčata z dobrovolnického sdružení Adra na takzvanou kafíčkárnu. Povídají si zde s pacienty, hrají různé společenské hry a třeba i vyrábějí nejrůznější dárkové předměty v rámci pracovní terapie,“ přiblížila staniční sestra Holubová.

PŘI SMOGU DOPRAVA V PRAZE ZDARMA

Hlavní město zavede v době smogových situací MHD zdarma, a to včetně vlaků. Rozhodli o tom pražští radní. Jeden den bezplatné přepravy vyjde městskou pokladnu na pět milionů korun, držitelům časových jízdenek ale neplánuje magistrát část jízdného vracet.

„Je to jasný signál, který chceme vyslat směrem k občanům, že v případě vyhlášení smogové situace se životní prostředí nachází v nějaké krizové situaci, která ohrožuje lidské zdraví,“ uvedl náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Smogové situace v jednotlivých krajích vyhlašuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), a to v několika stupních. Hlavní město chce MHD zdarma zavádět již při nejmírnějším z nich. Náklady, které magistrát odhadl na pět milionů korun za jeden den opatření, bude město dopravcům kompenzovat z rozpočtové rezervy, a to vždy za čtvrtletí.

Ovšem posílení kapacity spojů MHD tak, aby zvládly případné zvýšení počtu cestujících, je podle dokumentu problematické. Jak v případě tramvajové sítě, tak metra a železnice je v metropoli síť v podstatě na hranici kapacity. Podle schváleného dokumentu by bylo opatření účinnější, kdyby se k němu připojil Středočeský kraj. Opatření zvažovala i minulá politická reprezentace, nakonec od něj však ustoupila se zdůvodněním, že by to na kvalitu ovzduší nemělo výraznější vliv.

Šéf zastupitelského klubu ANO a poslanec Patrik Nacher je k opatření skeptický. „Podle mě to efekt, který se od toho očekává, mít nebude,“ uvedl. Dodal, že část spojů MHD už je nyní na hraně kapacity a v případě dojíždění Středočechů se nedostává P+R parkovišť, kde by lidé mohli auta nechat. Cestou ke zlepšení ovzduší je podle něj například podpora elektromobility.

Problém s kapacitou MHD vidí i šéfka klubu ODS Alexanda Udženija. Zásadní je podle ní dostavba obou okruhů a odvedení tranzitní dopravy z města. „Všechny ostatní dílčí kroky jsou bohužel jen dočasným odsunutím problémů,“ uvedla.

Jízdenky se vracet nebudou

Lidé, kteří si platí dlouhodobou časovou jízdenku, nebudou mít v případě zavedení MHD zdarma nárok na návrat části jízdného. Podle vedení města by to bylo s ohledem na fakt, že jízdné je v Praze výrazně dotováno a roční kupon vyjde na deset korun denně, neefektivní už kvůli nákladům na vracení. Podobně by se jízdné nevracelo ani v případě železničních dopravců, kteří na území Prahy zajišťují regionální přepravu.

Podle statistik je v Praze vyhlášen některý ze stupňů smogové situace v průměru zhruba pět až sedm dní v roce. Loňská novela zákona o ochraně ovzduší zpřísnila limity pro vyhlášení, takže se dá v budoucnu předpokládat vyšší počet dní. Město počítá s tím, že uspořádá informační kampaň, která bude Pražany předem o opatření informovat.
Město nyní připravuje i další opatření, například vyhlášku omezující topení tuhými palivy.

ČSSD SI UTAHUJE OPASKY, MILIONY ZA LIDOVÝ DŮM

Komplikovaná není jen novodobá historie Lidového domu. V tomhle příběhu je všechno. Peníze po haléřích vybrané od chudých dělníků, politické drama plné násilí, láska Toníka a Aničky, ale i smrt, konfiskace, prapodivné restituce a prezident Zeman, ještě jako předseda ČSSD.

Zatím chybí takřka románovému příběhu Lidového domu jediné – šťastný konec.

Přestože známý dům v Hybernské ulici v Praze získala strana už v roce 1907, opakovaně musí její představitelé řešit problémy v souvislosti s jeho vlastnictvím. Znovu se ozývají dědici zesnulého právníka Zdeňka Altnera, který se na konci minulého tisíciletí podílel na návratu domu do majetku strany.

„V minulosti jsme jednali a nedohodli se. Paní Altnerová teď chtěla vystoupit na sjezdu strany, ale to předseda Hamáček odmítl,“ uvedl Václav Veselý, advokát rodiny.

Zdeněk Altner byl jedním z právníků, kteří měli straně na přelomu tisíciletí získat dům zpět, a to společně s účtem, na který se ukládaly výnosy z něj. V roce 2016 přiznal pražský městský soud advokátovi téměř 338 milionů korun za to, že ČSSD od roku 1997 zastupoval na základě smlouvy podepsané za předsednictví Miloše Zemana.

Podle rozsudku mu má ČSSD zaplatit 18,5 milionu korun, nejvýraznější část celkové sumy však tvořila smluvní pokuta, která za 5 734 dní od podání žaloby do vynesení rozsudku činí 318 milionů korun. Částka od té doby ještě narostla o další úroky, na druhé straně ČSSD koupila několik Altnerových pohledávek v milionové výši.
Postaven za peníze dělníků

Spory a komplikované vlastnictví provází Lidový dům po celou jeho historii. Politické strany na začátku 20. století nesměly vlastnit žádný majetek. Ten byl proto registrován buď přímo na spolehlivé straníky, nebo na různé organizace. Palác tak oficiálně nekoupila strana, ale Tiskové a stavební družstvo dělnické, které straně patřilo. Peníze se sbíraly a vybíraly po haléřích od dělníků.

První spor o dům se rozhořel už v roce 1920, když se mezi sebou přela dvě křídla strany. Majetek si udržela ČSSD, levicové křídlo odešlo a krátce nato z něj vznikla KSČ.

Boj o Lidový dům vstoupil do učebnic dějin dělnického hnutí, ale dostal se i na filmová plátna. Dělnická love story Ivana Olbrachta Anna proletářka, kde naivní služku přivádí na správnou cestu slévač-komunista Toník, se odehrává právě během sporů o Lidový dům. Spory skončily stávkou, střelbou a několika mrtvými.

Muzeum soudruha Lenina

Komunisté na prohru nikdy nezapomněli. Už v únoru 1948 obsadily dům Lidové milice a KSČ po roce akciovou společnost Cíl, které dům tehdy formálně patřil, znárodnila. A do domu se nastěhovalo Muzeum V. I. Lenina.

Muzeum v paláci fungovalo až do roku 1990. Těsně před schválením zákona o navrácení majetku KSČ a SSM lidu byl převeden na obnovenou sociální demokracii. Malá strana, bez členstva i vlivu, získala na tu dobu nepředstavitelný nemovitý majetek, který snášel zlatá vejce v podobě peněz z pronájmu prostor v paláci. Prohlásil ČSSD, přes sloučení s KSČ v roce 1948, za nepřetržitě existující stranu, uznal její exilovou pokračovatelku a za existující označil i akciovou společnost Cíl, které Lidový dům formálně patřil.

Přestože její orgány obnovila sociální demokracie až v roce 1995, tedy dva roky po podání Kočárníkovy určovací žaloby. Vše se znovu zadrhlo v roce 1993. Převod areálu z majetku KSČ napadl tehdejší ministr financí Ivan Kočárník a podal určovací žalobu. Ministerstvo financí dlouho vítězilo. Teprve v roce 2000, kdy byla ČSSD už dva roky vládní stranou, její žalobě vyhověl Ústavní soud. Politici ODS kdysi o navrácení Lidového domu mluvili jako o prominentní restituci. Šlo totiž o jedinou polistopadovou restituci majetku akciové společnosti.

Čekání na soud

Teď politici v Lidovém domě čekají, jak dopadne poslední soud. „ČSSD v současné době čeká na rozhodnutí Nejvyššího soudu o svém dovolání,“ potvrdil předseda strany Jan Hamáček.

Rozhodnutí o dovolání ve sporu s dědici lze podle Aleše Pavla, ředitele kanceláře předsedy soudu, očekávat „nejdéle v řádu měsíců“. Dovolání obdržel soud už v roce 2016, pak ale čekal na výsledek dědického řízení.