iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kněžínek ignoroval poslance Michálka, odškodné 13 tisíc

Pirátský poslanec Jakub Michálek se v létě minulého roku obrátil na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka s žádostí o informace o soudcích a soudních řízeních. Žádal životopisy jmenovaných soudců a data, ze kterých lze spočítat průměrnou dobu řízení. Ministr na jeho žádost ani stížnost nicméně nijak nereagoval. Michálkovi proto nezbylo než se odpovědi domáhat soudní cestou. Ta nakonec přišla až po podané žalobě.

Soud nyní rozhodl, že mu ministerstvo musí jako náhradu nákladů řízení zaplatit přes 13 tisíc korun. Piráti o tom informovali v tiskové zprávě. „Když jsem se ani po více než třech měsících odpovědi na svou žádost nedočkal, využil jsem možnosti podat žalobu proti nečinnosti. Ministerstvo odpověď zaslalo až po jejím podání. Jedná se o ukázku toho, jak ministerstvo s odpovědí otálí, ale přitom musí vědět, že se žadatel může obrátit na správní soudy, které mu poté přiřknou náhradu na zastoupení. Stát tak zbytečně přichází o peníze na náhradách nákladů řízení,“ uvedl k tomu předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek.

Ten informace požadoval pro účely kontroly, zda u soudů nedochází ke zbytečným průtahům v řízeních. „Nakonec se jich však v požadované formě nedočkal, protože ministerstvo těmito daty nedisponuje, ačkoliv za informační systémy platí desítky milionů korun,“ uvedli Piráti. Resort spravedlnosti na tvrzení Pirátů nereagoval.

Čtěte také: Pirát Michálek: V justici převládá tajnůstkářství. Majetek soudců i rozsudky musí být veřejné

Pirátský poslanec Jakub Michálek se v létě minulého roku obrátil na ministra spravedlnosti Jana Kněžínka s žádostí o informace o soudcích a soudních řízeních. Žádal životopisy jmenovaných soudců a data, ze kterých lze spočítat průměrnou dobu řízení. Ministr na jeho žádost ani stížnost nicméně nijak nereagoval. Michálkovi proto nezbylo než se odpovědi domáhat soudní cestou. Ta nakonec přišla až po podané žalobě. Soud nyní rozhodl, že mu ministerstvo musí jako náhradu nákladů řízení zaplatit přes 13 tisíc korun.

„Když jsem se ani po více než třech měsících odpovědi na svou žádost nedočkal, využil jsem možnosti podat žalobu proti nečinnosti. Ministerstvo odpověď zaslalo až po jejím podání. Jedná se o ukázku toho, jak ministerstvo s odpovědí otálí, ale přitom musí vědět, že se žadatel může obrátit na správní soudy, které mu poté přiřknou náhradu na zastoupení. Stát tak zbytečně přichází o peníze na náhradách nákladů řízení,“ uvedl k tomu předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek. Ten informace požadoval pro účely kontroly, zda u soudů nedochází ke zbytečným průtahům v řízeních. Nakonec se jich však v požadované formě nedočkal, protože ministerstvo těmito daty nedisponuje, ačkoliv za informační systémy platí desítky milionů korun.

„Když ministerstvo nezvládá ani odpovědět na písemné dotazy poslanců, děsím se stavu, ve kterém jsou jiné agendy – například odškodňování, výběr soudců nebo řešení průtahů. Dlouhodobě upozorňuji na to, že v justici včetně Ministerstva spravedlnosti není žádné řízení kvality a při vyřizování věcí nastávají průtahy, a to bychom chtěli změnit,“ doplňuje Michálek, ceskajustice.cz

NSS SE ZASTAL ŽALOBCE, CHYBY POLICISTŮ

S čistým štítem odešel od kárného senátu Nejvyšší správního soudu v Brně břeclavský státní zástupce Jiří Zemek. Přestože obviněný bezdomovec byl kvůli jeho rozhodnutí zadržen policií déle než 48 hodin, i soudci dospěli k názoru, že Zemek postupoval v dobré víře a pochybit mohl jen v právním názoru ve velmi spletité záležitosti. Verdikt tak alespoň nepřímo přisvědčil názoru žalujícího okresního státního zástupce Tomáše Foldyny, že zákonná úprava vazeb v ČR včetně judikatury je značně komplikovaná a i zkušení právníci se v ní nemusí jednoznačně orientovat.

Celý případ přitom začal zdánlivě nenápadně. Výjezdová služba Policie České republiky oznámila Okresnímu státnímu zastupitelství v Břeclavi, že se zabývá napadením mezi dvěma bezdomovci v Mikulově. Nešlo přitom o specialisty na násilnou trestnou činnost, ale o příslušníky hospodářské kriminálky, kteří kvůli personálnímu stavu slouží asi na třetině výjezdů. „Řekli jen, že řeší případ rvačky mezi bezdomovci, kteří spolu žijí, jeden z nich se naštval a praštil druhého sekyrou, ale v podstatě se prý nic nestalo, takže ho jen vyslechnou a propustí, o povaze zranění nic neřekli,“ interpretoval postoj policie okresní státní zástupce a současně kárný navrhovatel Tomáš Foldyna. O tom, že hodnocení situace bylo velmi zjednodušené, svědčí přitom už samotný fakt, že napadený bezdomovec musel být s ranou na temeni hlavy okamžitě hospitalizován.

Státní zástupce měl obavu, že opilec opět chytí sekyru

Policie tehdy útočníka zadržela asi na 44 hodin, přestože bezprostředně po činu se sám přišel doznat na služebnu Městské policie v Mikulově – byl totiž zjevně pod vlivem návykových látek, takže výslech mohl začít až druhý den. Nakonec byl obviněn z těžkého ublížení na zdraví a bez návrhu na vazbu propuštěn.

I když šlo o občana Slovenské republiky, v Mikulově žil dlouhodobě, ani v jedné zemi dosud nebyl trestán, policisty informoval o tom, kde se bude zdržovat a že se bude pravidelně dostavovat na služebnu městské policie k přebírání úřední pošty. Své jednání vysvětlil vlivem alkoholu, své oběti prý ublížit nechtěl, naopak jsou kamarádi, dokonce svého spolunocležníka označil za nejbližší osobu.

Jenže dozorujícímu státnímu zástupci Jiřímu Zemkovi se postup policie od začátku příliš nezdál. „Ti dva bydleli spolu, denně spolu popíjeli alkoholické nápoje a přitom se hádali. Měl jsem obavu, že se po propuštění útočníka z policejní cely opět opijí a co když opět chytí sekyru a tentokrát se mu to už povede? Chtěl jsem oběť chránit.“

Proto podal proti policejnímu postupu stížnost a obviněný byl znovu zadržen s návrhem na předstiženou vazbu podle §67c Trestního řádu, což soud akceptoval. Po dalším seznámení se spisem dospěl Zemek k závěru, že na místě je skutek překvalifikovat jako pokus vraždy, takže vazební důvody s ohledem na výrazně vyšší trestní sazbu rozšířil i o vazbu útěkovou a celý případ předal věcně příslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Brně.

Z Brna poslali podnět k zahájení kárného řízení

Odtud ale po dvou týdnech dorazilo překvapivé sdělení – dozorující státní zástupkyně KSZ v Brně rozhodla, že pachatel musí být propuštěn na svobodu, protože lhůta pro možné podání návrhu na vazbu při součtu délky obou zadržení byla překročena o více než dvě hodiny. Současně k rukám okresního státního zástupce putoval podnět krajského státního zástupce k podání návrhu na zahájení kárného řízení s Jiřím Zemkem.

Ten kárnému senátu především podrobně vysvětlil, jak celou věc v té době vnímal. Chápal to prý stejně, jak to interpretuje i nyní – totiž že změna právní kvalifikace zakládá i novou lhůtu pro zadržení, proto ani do svého návrhu na vazbu neuvedl, že pachatel už v předchozích dnech strávil v policejní cele téměř dva dny. Pokládal to přitom za natolik samozřejmé, že tuto otázku ani s nikým z kolegů či nadřízených nekonzultoval, s podobným případem se prý setkal poprvé. Na dotazy soudu také podrobně uvedl, kdy přesně se s jednotlivými okolnostmi případu seznámil. Například to, že oba bezdomovci žijí spolu, věděl už od začátku, a proto také požadoval předstižnou vazbu, zatímco o útěkovou svůj návrh rozšířil teprve po zpřísnění právní kvalifikace.

Kdo rozhoduje o vazbě, je jednou nohou před senátem

Zemkův nadřízený Foldyna přitom fakticky u soudu vystupoval spíše jako jeho obhájce, což i sám zdůraznil. V průběhu dokazování i při závěrečném návrhu sice uvedl, že když se o pochybení od krajského státního zástupce dozvěděl, bylo mu jasné, že k opětovnému zadržení dojít nemělo. Policie sice udělala hrubou chybu, to však nesmí jít k tíži útočníka. Současně ale připustil, že kdyby měl v danou chvíli stejné informace jako Zemek, postupoval by stejně, sám dokonce hned při prvním zadržení sdělil policii, že s vazbou by nebyl žádný problém, ta to však odmítla. Podle Foldyny Zemek uplatnil pouze svůj právní názor, byť věc je judikovaná i Ústavním soudem. Zákonná úprava i judikatura vazby jsou prý ovšem natolik komplikované, že „dnes každý, kdo rozhoduje o vazbě, je jednou nohou před kárným senátem. To dokládá i samotná judikatura kárného soudu, v níž se právě rozhodování o vazbě objevuje velmi často. Vazební řízení v ČR by si tedy zasloužilo důkladnou revizi a zjednodušení.“

V závěrečném návrhu ovšem Tomáš Foldyna konstatoval, že otázka sčítání lhůt při zadržení je judikována poměrně jasně, a protože samotná lhůta je v řádu hodin, pak i překročení v řádu hodin je závažné. Odpovědnost je přitom plně na státním zástupci, přesto navrhl upustit od potrestání. Sám Zemek, který ve svém osobním spise nemá za půldruhé desítky let jediný škraloup a v minulosti se dokonale zhostil i takových caus, jakými byla metanolová aféra či případ šéfa slovenské mafie Miroslava Masláka, pouze několikrát zopakoval, že jednoznačně pochybil, za což se hluboce stydí a nevidí žádnou polehčující okolnost. „Mluvilo se o tom, že v tomto případě selhala policie. Ne, selhal státní zástupce.“

Kárný senát: Šlo o právní názor

Kárný senát ve středu 20. února ale nakonec rozhodl, že Zemkovo jednání kárným proviněním není. Právě na základě důkladné analýzy jeho jednotlivých kroků a jejich zdůvodnění v přesném časovém sledu dospěl podle předsedy Petra Mikeše k závěru, že Zemek měl na celou věc pouze odlišný právní názor, což nemůže být chápáno jako kárné provinění, není-li takový právní názor v jednoznačném rozporu s platným zákonem, již dříve vysloveným právním názorem například nadřízeného soudu nebo s ustálenou judikaturou.

To, že se tehdy dozorující státní zástupce domníval, že samotná změna trestní kvalifikace z ublížení na zdraví na pokus vraždy s výrazným zpřísněním trestní sazby jednoznačně zvyšuje riziko útěku obviněného, je úvaha naprosto logická a pochopitelná. Ostatně to vlastně potvrdilo i samo KSZ v Brně, když obviněného nakonec samo do vazby vzalo. Kárný senát sice neřekl, že Zemkův výklad je správný, nejde ale o výklad zjevně excesivní.

Jako jediný si chybu uvědomil kárně obviněný

Týž kárný senát se stejný den věnoval i dalšími vazebnímu pochybení: Rostislav Třeška z Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích překročil o 15 dní maximální vazební lhůtu pro přípravné řízení u mnohonásobného pachatele přečinů krádeže, poškozování cizí věci a porušování domovní svobody. Přestože u přečinů lze uvalit vazbu až na jeden rok, v přípravném řízení je z ní možné čerpat pouze 4 měsíce, pak musí být podána obžaloba. Byť se zdánlivě jednoduchý případ v průběhu výrazně zkomplikoval – policisté měli na obviněného vyvíjet nezákonný nátlak, během šetření GIBS se jeden z nich zastřelil, druhý byl nadále stíhán a vyšetřovatelka byla „odejita“- , překročení maximální zákonné lhůty si nevšimla policie, soud, ani obhájce.

Svoji chybu si nakonec uvědomil sám kárně obviněný a ihned sjednal nápravu. V tomto případě se podle senátu jednoznačně o kárné provinění jednalo. Nezákonné zbavení svobody je přitom natolik závažným pochybením, že nemohlo být postiženo pouhou důtkou, jak v závěrečné řeči doporučil kárný navrhovatel, ale i finančním postihem, byť v minimální výši 10 % srážky z platu na dobu jednoho měsíce. Jednání proběhlo v nepřítomnosti kárně obviněného, který své pochybení v písemném vyjádření rovněž plně doznal. Ivan Holas, ceskajustice.cz

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK OSN: LIDSKÁ PRÁVA VE SVĚTĚ USTUPUJÍ

Lidská práva ztrácejí ve světě půdu pod nohama, varoval dnes v Ženevě generální tajemník OSN António Guterres na úvod zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Prvního dne jednání, které celé potrvá do 22. března, se zúčastnili vysocí představitelé 47 členských států rady, za Česko ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Guterres v zahajovací řeči vyjádřil podle agentury AP znepokojení nad „zmenšujícím se občanským prostorem“. Poukázal přitom mimo jiné na to, že v posledních třech letech bylo ve světě zabito více než 1000 novinářů a obránců lidských práv. Každý týden byli podle něj loni v průměru zavražděni čtyři ekologičtí aktivisté, většinou domorodí obyvatelé.
„Musíme učinit více na obranu těchto lidí a pro ukončení represálií vůči těm, kteří sdílejí své příběhy týkající se lidských práv,“ zdůraznil generální tajemník.

Guterres podle agentury AFP také ohlásil přípravy globálního akčního plánu proti šíření nenávisti, kterou označil za jev zamořující debatu o hlavních světových problémech, jako je migrace. „Nenávist se stala běžnou, a to jak v liberálních demokraciích, tak v autoritářských systémech,“ uvedl šéf OSN. Vypracováním strategie proti šíření nenávisti pověřil svého zvláštního poradce pro prevenci genocid, Senegalce Adamu Dienga.

Zástupci 47 členských zemí rady se během 40. pravidelného zasedání UNHRC budou čtyři týdny zabývat stavem lidských práv v řadě zemí, včetně Venezuely, Ukrajiny či Jemenu. Diskutovat přitom budou o aktuálních krizích ve světě i o jednotlivých tematických bodech, jako jsou například dětští vojáci nebo rostoucí populismus v řadě zemí.
„Pro mne osobně znamená návrat k lidskoprávní tematice realizaci aktivní a především sebevědomé zahraniční politiky. Je to návrat k jejím nejlepším tradicím, které po roce 1989 obnovili ministr zahraničí Jiří Dienstbier a prezident Václav Havel,“ napsal šéf české diplomacie Petříček na twitteru v souvislosti s dnešním zahájením zasedání UNHRC.

Petříček dnes podle mluvčího ministerstva Michala Bucháčka jednal také s Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva Michelle Bacheletovou, kterou seznámil s prioritami České republiky v Radě OSN. „Během našeho členství se zaměříme na podporu občanské společnosti, svobodu projevu, právního státu a na lidská práva v kontextu zaměstnanosti a životního prostředí,“ uvedl podle Bucháčka po jednání šéf české diplomacie. Členové rady jsou voleni na tři roky, ČR je členem od letoška do roku 2021.

K situaci ve Venezuele ministr uvedl, že mezinárodní společenství se musí sjednotit, aby zastavilo humanitární krizi v této zemi a pomohlo Venezuele uskutečnit svobodné a spravedlivé prezidentské volby.

EKONOMICKÝ DENÍK: NS ZAMÍTL DOVOLÁNÍ KNIHY O ISLÁMU

Nejvyšší soud zamítl dovolání Nejvyššího státního zástupce v případu vydání knihy o islámu. Kauza se týká díla Bilala Philipse s názvem Základy tauhídu – Islámský koncept Boha. Místopředseda Ústředí muslimských obcí Vladimír Sáňka byl na sklonku roku 2015 obžalován ze zločinu založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Toho se podle policie dopustil tím, že zajistil překlad, vydání a distribuci knihy. „Do smrti si s sebou ponesu stigma nějakého extremisty, který vydal jakousi radikální knihu. Tu záplavu článků, která se po nepravdivých výrocích policie objevila na internetu, už nikdo nesmaže,“ říká Sáňka.

Další „top“ kauza bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) skončila totální blamáží. Nejvyšší soud v Brně zamítl dovolání Nejvyššího státního zástupce v případu Vladimíra Sáňky. Toho nejprve zprostil obžaloby Obvodní soud pro Prahu 1, následně odvolací Městský soud. Mimořádný opravný prostředek – dovolání – následně zamítla i soudní stolice nejvyšší. „Dovolání Nejvyššího státního zástupce, které se nikterak přesvědčivým způsobem se skutkovými (a od nich se odvíjejícími právními) závěry v uvedeném směru nevypořádalo tak, aby doložilo jejich zjevnou neopodstatněnost, nemůže být považováno za způsobilé dosáhnout požadovaného zrušení napadených rozhodnutí,“ stojí v rozhodnutí o odmítnutí dovolání, vydaném senátem soudce Ivo Kouřila.

Štára detektivů ÚOOZ v době páteční modlitby z jara roku 2014 vyvolala rozhořčení nejen v muslimské komunitě, ale i mezi příslušníky jiných náboženských skupin v Česku. Podle ministerstva vnitra prý policisté ÚOOZ nepřekročili zákon a podle českého práva prý byl zásah v pořádku. Na zásah si stěžovali mimo jiné modlitbám přítomní indonéští diplomaté. Podle nich byla porušena Vídeňská úmluva o diplomatických stycích v tom smyslu, že diplomaté nesmějí být žádným způsobem zatčeni nebo zadrženi. Detektivové po razii obvinili Vladimíra Sáňku z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka. Hrozilo mu až deset let vězení. Podle policie byl podezřelý z toho, že v České republice zajistil vydání knihy údajně šířící rasismus a distribuoval ji.
Kniha, kvůli které Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vtrhl ozbrojený do islámských modliteben.

„V přesně nezjištěné době nejprve zajistil překlad z anglického originálu do českého jazyka knihy ´Základy tauhídu, islámsky koncept Boha´ od propagátora salafistického učení a reprezentanta salafistického hnutí Dr. Abu Ameenaha Bilala Philipse. Následně zajistil vytištění této knihy a v období nejméně ode dne 20. 11. 2012 do dne 26. 04. 2014, kdy byl zadržen, umístil nabídku prodeje této knihy na veřejně přístupné internetové stránky http://www.infomuslim.cz a www.islamweb.cz a dále její distribuci prováděl zejména prostřednictvím internetového knihkupectví www.kosmas.cz, kde byla anotována mimo jiné slovy ´Povinná četba pro všechny, kdo si přejí správně pochopit náboženství islámu´,“ stojí v v obžalobě Vladimíra Sáňky. Knihu měl podle detektivů ÚOOZ nabízet také v Islámském centru v Praze na Praze 1, v prostorách sídla Muslimské obce v Praze, Islámské nadace v Praze a Ústředí muslimských obcí. Ale i v místě svého bydliště a na dalších přesně nezjištěných destinacích.

„Ačkoli vzhledem ke svému postavení předsedy Muslimské obce Praha, ředitele Islámského centra v Praze, člena správní rady Islámské nadace v Praze a místopředsedy Ústředí muslimských obcí a vzhledem ke svému vzdělání a svým znalostem věděl a musel vědět, že jde o knihu, která s cílem získat další stoupence salafistického hnutí šíří salafistické učení, hlásající mimo jiné netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím, včetně nenávisti k výkladu islámu odlišnému od výkladu salafistického, jakož i nenávist k demokratickým institucím a principům,“ stojí dále v obžalobě. A to právě proto, jak tvrdili dále detektivové a státní zástupci, že tyto demokratické instituce a principy chrání svobodu vyznání i další základní práva a svobody osob, jejichž způsob života nekonvenuje salafistickému učení.

„Potažmo tedy musel vědět, že kniha ´Základy tauhídu, islámsky koncept Boha´, která zcela zjevně nepřipouští život podle odlišných pravidel než salafistických, šíří myšlenky, o jejichž realizaci se salafistické hnutí a zejména pak islamistické hnutí, které je reprezentováno celou řadou organizací, například Hizb ut Tahrír, Džabhat al-Nusra, Emirát Kavkaz nebo al-Kajda, v praxi také zasazuje, a to i prostřednictvím teroristických útoků,“ napsala státní zástupkyně z Prahy 1 Zdeňka Galková.

Udání a policejní zvůle

Vladimír Sáňka od počátku stíhání tvrdil, že je nevinný. Navíc jeho zapojení do vydání kontroverzní knihy bylo prokazatelně výrazně nižší intenzity, než jak s ním operovala policie a žalobci. „Zajišťoval jsem kroky, které vedly k vydání knihy Základy tauhídu. Ten titul vybral odborník, který se vyznal v teologii a umí dobře i řadu jazyků. Poté, co byla kniha schválena vedením naší organizace, ji v roce 2004 přeložil překladatel, anglikanista,“ vysvětluje Sáňka. Když pak Sáňka od anglikanisty dostal překlad, rozdal jej k přečtení a kontrole patnácti lidem a poté ještě dalšímu odborníkovi na důkladnou odbornou korekturu a kontrolu s anglickým originálem.

„Ta trvala téměř dva roky. Na závěr jsem dal text k přečtení i našemu imámovi, aby zkontroloval, jestli je v něm především z věroučného hlediska vše v pořádku. Potom jsem nechal udělat obálku ke knize, grafické studio připravilo text do tisku, vybral jsem tiskárnu a v roce 2012 byla kniha na světě. Koncept Boha je pro nás důležité téma, proto jsme knize věnovali velkou pozornost. Nikoho z více než dvaceti lidí, kteří na vydání knihy spolupracovali, nenapadlo, že by kniha měla propagovat nějaký konkrétní směr islámu. Snad kromě jednoho odstavce popisuje základní koncept Boha a otázky monoteismu, že bychom neměli věřit v různé pověry, magii, horoskopy, věštce a podobně,“ pokračuje Sáňka.

A připomíná, že poměrně brzy po vydání knihy na ni „v podstatě kvůli jedinému slovu začal upozorňovat jeden z aktivních odpůrců islámu, který je známý tím, že neustále někoho napadá“. Trestní oznámení podával podle zjištění médií někdejší muslim Lukáš Lhoťan. „Jak se později ukázalo, policie udání vzala vážně, respektive jej využila a v dubnu 2014, v době našich svátečních bohoslužeb, podnikla ozbrojené razie ve dvou hlavních pražských modlitebnách a v mém bytě,“ popisuje následný děj Sáňka.

Podle Sáňky byla tato kniha pro provedení policejních razií pouze záminkou a jednalo se tedy o policejní zvůli. „V důsledku toho jsem zcela ztratil důvěru v Policii České republiky a orgány činné v trestním řízení všeobecně. Toto přesvědčení jsem nabyl mimo jiné ze způsobu, jakým přistupovaly orgány činné v trestním řízení k vyšetřování předmětné trestní věci, které započalo zcela nepřiměřeným a dehonestujícím zásahem policejního orgánu v dubnu 2014 v mém bytě a ve dvou modlitebnách v Praze,“ říká po zamítnutí dovolání Nejvyššího státního zástupce Sáňka.
„Jsem rád, že soud dospěl k jednoznačnému závěru, že trestní stíhání bylo nezákonné, i když to trvalo téměř pět let. Nepřiměřená délka řízení byla zapříčiněna především kroky státní zástupkyně paní JUDr. Zdeňky Galkové, která přicházela s velmi nestandardními a až absurdními návrhy, které byly v rozporu se všemi znaleckými posudky a také se neustále odvolávala,“ říká dále Sáňka.

Bude žádat odškodnění

Ozbrojení detektivové ÚOOZ vtrhli do islámských svatostánků na konci dubna roku 2014. „Detektivové ÚOOZ začali provádění úkonů trestního řízení, které je vedeno pro podezření z trestné činnosti konkrétní osoby spočívající ve vydání a distribuci knihy šířící svým obsahem rasismus, antisemitismus, xenofobii a násilí proti takzvaně méněcenným rasám,“ prohlásil krátce po razii mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták. A ujišťoval, že policisté konali „s nejvyšší možnou ohleduplností proti zúčastněným osobám a respektováním jejich svobody vyznání“. Páteční modlitby mají pro muslimskou obec mimořádný význam coby hlavní bohoslužba, k níž se shromažďují v mešitě. K zásahu prý došlo před začátkem modlitby, takže nemohla být přerušena, vysvětlovala po zásahu policie.

Jak se později ukázalo, celá akce byla značně přehnaná, zveličená. Ale především bylo trestní řízení se Sáňkou bylo vystavěno na tvrzeném skutku, který se tak, jak jej interpretovala policie a státní zastupitelství, nestal. Jak nalézací, tak odvolací, soud proto Sáňku zprostily obžaloby.Ten přitom kvůli obvinění strávil nějaký čas ve vazbě.

Nyní bude proto za zpackané trestní řízení a následnou mediální dehonestaci vymáhat škodu po státu. „Celé řízení nás jen za advokátní služby stálo dost peněz, ze kterých mám podle našich zákonů nárok jen na malou část. Co se týká nemajetkové újmy, tam je to mnohem víc subjektivní a zde bude záležet na tom, jak věc posoudí ministerstvo spravedlnosti. Proto se k tomu v tuto chvíli nebudu blíže vyjadřovat,“ uvádí aktuálně po rozhodnutí Nejvyššího soudu Sáňka.

„Kladu si otázku, jestli někdo za rozpoutání té kauzy ponese odpovědnost. Pokud ne, je to dost tristní výsledek. Musíme se asi smířit s tím, že některé policejní složky si mohou, nebo v té době mohly, dovolit téměř všechno. Pro mě to znamená, že si až do smrti s sebou ponesu stigma nějakého extremisty, který vydal jakousi radikální knihu. Tu záplavu článků, která se po nepravdivých výrocích mluvčího ÚOOZ pana Pavla Hantáka objevila na internetu, už nikdo nesmaže,“ pokračuje.

Závěrem podotýká: „Nechci specifikovat nějaké finanční částky, které jsme spolu s právní kanceláří vyčíslili jako požadované náhrady za nezákonné stíhání. Nakonec to bude všechno stejně úplně jinak a ta čísla by byla jen předmětem dohadů, závisti nebo něčeho jiného.“ Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

STOVKY LIDÍ PODPOŘÍ PACIENTY S ROZTROUŠENOU SKLERÓZOU

Den a noc pohybu na žíněnkách, posilovacích strojích nebo venku – to čeká stovky lidí, kteří se rozhodli podpořit nemocné s roztroušenou sklerózou (RS) a zúčastní se osmého ročníku Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Ten startuje v pátek 1. března v 16 hodin a nepřetržitého cvičení se tradičně účastní pacienti a jejich blízcí, lékaři, zdravotní sestry, fyzioterapeuti a další podporovatelé po celé České republice. MaRS trvá 24 hodin a letos se do něj zapojují lidé z 21 měst, a dokonce i 8 týmů ze zahraničí. Cvičební základna bude ve FitnessAction na Praze 4.

„Maraton MaRS je vlastně skládačka složená ze vzájemně propojených sportovišť po celé republice i v zahraničí, města spolu komunikují pomocí telemostů, a vzájemně se tak ve cvičení povzbuzují,“ popisuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který celou akci organizuje.

Protáhnout tělo si přijde i řada známých jmen, v Praze se do maratonu zapojí například Jan Čenský nebo týmy amerického fotbalu Black Cats a Black Panters. Letos poprvé pacienty podpoří i žáci základních škol v rámci tělesné výchovy. Zapojí se například děti ze školy v Jinočanech.

Účastníci maratonu letos v programu najdou tradiční kruhový trénink, dále pilates, jógu a relaxační cvičení, cviky na zlepšení jemné motoriky a trénink paměti. Připraveno bude také cvičení pro děti. „Veškerý program přizpůsobujeme i lidem s větším omezením pohybu. Pacienti budou moci v rámci maratonu konzultovat s fyzioterapeutem, jaké cvičení je pro ně nejvhodnější,“ říká fyzioterapeutka Klára Novotná a doplňuje: „Cílem maratonu není podat vrcholný výkon, ale motivovat k pohybu.“

„Z dobrovolného vstupného, které na MaRSu vybereme, přispíváme pacientům na fyzioterapii nebo pomůcky, které pojišťovny nehradí,“ vysvětluje Kateřina Bémová. Minulý rok se akce zúčastnilo 3 350 lidí a výtěžek činil celkem 356 226 korun.

Celkem v České republice trpí RS – chronickým zánětlivým onemocněním centrálního nervového systému – přibližně 20 000 pacientů. Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) jich prozatím eviduje takřka 14 000. „Dříve se pohybová aktivita pacientům s RS příliš nedoporučovala, aby se jim ještě více nezhoršila únava – jeden z častých a výrazně limitujících příznaků. Dnes už ale víme, že pravidelná péče o fyzickou i psychickou kondici je naprosto zásadní a je nezbytnou součástí úspěšného léčebného režimu,“ vysvětluje doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., z MS Centra při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN Praha.

„Pro pacienty s RS je vhodná fyzická aktivita ve střední zátěži nejméně dvakrát týdně po dobu 30 minut, ideální je kombinace aerobního cvičení a posilování. Už půl hodina pravidelného cvičení totiž významně zvyšuje takzvaný neurotrofní faktor, který příznivě působí na nervové buňky – vede k jejich podpoře, růstu a vytváření nových nervových spojení,“ popisuje Klára Novotná a dodává: „Pokud pacient začne takto pravidelně cvičit, už po 10 týdnech u něj můžeme pozorovat zlepšení svalové síly, snížení únavy, pacienti jsou ve větší psychické pohodě a celkově se jim zlepšuje kvalita života.“

MaRS se letos koná v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jihlavě, Kroměříži, Liberci, Mostě, Novém Boru, Olomouci, Klimkovicích, kde společně cvičí Ostrava s Frýdkem-Místkem, Plumlově, Plzni, Poděbradech, Teplicích, Týnu nad Vltavou, Uherském Hradišti, Ústí nad Orlicí/Letohradě, Velkých Losinách, Žďáru nad Sázavou a Žirči u Dvora Králové nad Labem. Na Slovensku budou cvičit na 5 místech – v Bratislavě, Kalné nad Hronom, Ružomberoku, Trnavě a Vranově nad Topľou. Ve Francii, Švýcarsku a Turecku se připojí vždy jedno město. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

NA JIHU MORAVY NOVÉ ELEKTRICKÉ VLAKY

Regionální železniční dopravu na linkách S2 a S3 namísto někdy až 50 let starých vlaků bude zajišťovat 37 nových elektrických souprav. Takový by měl být výsledek výběrového řízení skrývajícího se pod názvem „Pořízení nových železničních elektrických jednotek včetně full-service“. Na svém dnešním (25. února 2019) zasedání schválili radní Jihomoravského kraje znění výzvy k podání nabídek do druhého, finálního kola. Tendr na nákup vlaků v odhadované pořizovací hodnotě cca 6,7 miliardy korun (bez DPH) tak vstupuje do další fáze.

„Naším cílem je významně omladit vozový park na kolejích v Jihomoravském kraji, aby lidé mohli cestovat po jižní Moravě pohodlnými a moderními vlaky. Železnice tvoří páteř našeho Integrovaného dopravního systému a chceme, aby pro cestující představovala plnohodnotnou alternativu k dopravě individuální,“ poznamenal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro oblast dopravy Roman Hanák.

Do svého vlastnictví plánuje pořídit Jihomoravský kraj celkem 37 nových elektrických jednotek. Do 31 z nich by se mělo komfortně vejít 310 cestujících a 6 menších pojme 140 osob. „Kromě nákupu samotných jednotek je součástí zakázky i jejich plný servis po dobu třiceti let,“ doplnil Hanák.

Tendr na nákup vlaků v předpokládané pořizovací hodnotě přibližně 6,7 miliardy korun (bez DPH) je dvojkolový. „Účastníci nejdříve prokazovali splnění požadované kvalifikace a následně jsme je vyzvali k podání předběžných nabídek. Poté jsme s jednotlivými dodavateli vyjednávali o technických parametrech jednotek a obchodních podmínkách. Po skončení jednání je tedy na místě učinit další krok, a to vyzvat účastníky řízení k podání finálních nabídek,“ vysvětlil Hanák.

Financování nákupu nových železničních jednotek bude zajištěno z dotace a z úvěru, který bude přijat před podpisem smlouvy. Full-service bude kraj hradit každoročně z rozpočtu výdajů na zajištění dopravní obslužnosti. „V současnosti finalizujeme velkou dotační žádost pro Evropskou komisi, která by ji měla potvrdit pravděpodobně ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ dodal Hanák s tím, že na pořízení nových vlaků by chtěl Jihomoravský kraj získat z evropských fondů přibližně 5,5 miliardy korun. PhDr. Jiří Klement, odbor kancelář hejtmana