iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš se musí zbavit nedisciplovaných členů Ano

Šéf Ano Babiš musí ukázat všem členům, kdo je pánem v Ano, protože nadále si bude stěžovat na neposlušné, že si dělají sami, co chtějí. Mnozí členové Ano totiž dělají byznys jen sami pro sebe a nemyslí na slušné a příkladné hnutí, o němž Babiš často hovořil a do něhož se díky Babišovi dostali a mají dnes výnosná koryta. Ale chtějí mít ještě větší, když budou mít více funkcí.

Na Karlovarsku Vildumetzová se nechce vzdát poslankyně nebo hejtmanky, takže má stále dvě koryta přes to, že ji za to šéf Ano Babiš již několikrát kritizoval.Totéž má hejtman na severní Moravě Vondrák, který je poslancem i hejtmanem. Totéž dělá i hejtman Okleštěk v Olomouci. Je stále hejtmanem i poslancem, a navíc má v oblibě drahá auta, jak bylo vidět v TV Nova. Ale auta, která kupuje za státní peníze. A to se Babišovi nelíbí.

Navíc hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO) teď půjčil bez jakékoli smlouvy od sportovního bosse Miroslava Černoška na stavbu sportovní haly v Prostějově více než dvacet milionů korun. Teď, když je potřeba dluh zaplatit, ale není jasné, kde se na to vezmou peníze.

Moderní sportovní hala za 140 milionů korun stojí na kraji Prostějova v těsné blízkosti tenisových kurtů již několik měsíců. Národní sportovní centrum vybudoval spolek Prostějov olympijský, který v roce 2015 založily město Prostějov, Olomoucký kraj a Tenisový klub Prostějov jednoho z nejvlivnějších mužů českého sportovního marketingu Miroslava Černoška.

Když přitom před dvěma lety ministerstvo školství na čas stoplo dotace do sportu kvůli skandálu s vyšetřováním jejich přerozdělování, spolek Prostějov olympijský si na stavbu haly od Černoškova Tenisového klubu půjčil 23 milionů korun. Jenže o půjčce neexistuje žádný písemný doklad, protože hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) a sportovní boss Černošek ji uzavřeli pouze ústně.

Nejnovější účetní uzávěrky spolku a Tenisového klubu ukazují, že půjčka je zahrnuta v krátkodobých závazcích. Podle zákona o účetnictví a příslušných vyhlášek jsou krátkodobé závazky splatné do jednoho roku. Spolek Prostějov olympijský však peníze na uhrazení dluhu nemá.

„Spolek Prostějov olympijský se bude otázkou splácení půjčky zabývat na jednání orgánů spolku. Půjčka od spolku Tenisový klub Prostějov bude splácena spolkem poté, co bude vypořádána dotace a provoz sportovní haly bude generovat zisk,“ prohlásil hejtman Okleštěk.

FALTÝNEK: SLEVY NA JÍZDNÉM NEJSOU NEJOHROŽENĚJŠÍ

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek si nemyslí, že by se škrty v rozpočtu na rok 2020 měly týkat nedávno zavedených slev na jízdném pro děti a důchodce. Podle něj nejsou v souvislosti s vyjednáváním ANO a ČSSD o rozpočtu nejohroženější položkou, debatovat by se podle něj mělo spíš o bezplatných obědech pro děti.

Faltýnek to řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle něj se koaliční rada shodla na potřebě šetřit, konkrétnější však nebyl, pouze doplnil, že se domnívá, že slev na jízdném se škrtání netýká.
Stát začíná drasticky škrtat. Ministři jsou v šoku a řeší, kde ušetří

„Je to otázka například nějaké debaty o obědech, protože sociální demokracie chtěla obědy zdarma pro všechny, což je nesmysl, ekonomický. Pokud obědy, tak pro potřebné,“ prohlásil Faltýnek v souvislosti s loňským návrhem ČSSD na bezplatné obědy pro všechny děti ze školek a prvního stupně základních škol, které by ročně vyšly na zhruba 5,4 miliardy korun.

Počátkem února se ČSSD a ANO ale dohodly, že pro rok 2020 ztrojnásobí částku v dotačním programu ministerstva školství na obědy zdarma pro děti z chudých rodin až na 100 milionů korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) současně však vyzvala ministry při debatě o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud, k hledání úspor a navrhla snížit počet státních zaměstnanců o deset procent.
Hospodářské noviny minulý týden uvedly, že přišla i s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, přičemž s výrazným snížením výdajů počítá například u ministerstev pro místní rozvoj, dopravy zemědělství, životního prostředí nebo kultury. Naopak polepšit by si mohla kancelář prezidenta nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.

MINISTRYNĚ SCHILLEROVÁ CHCE UŠETŘIT 25.3 MILIARDY

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla ušetřit oproti dosavadnímu výhledu rozpočtu na rok 2020 celkem 25,3 miliardy korun. Připravuje se na snížení růstu HDP, a tedy příjmů státu. Nedávno zavedené slevy na jízdném pro studenty a důchodce jsou podle zjištění MF DNES momentálně nejohroženější položkou.

Někteří ministři jsou tak šokováni, že plánu ani nevěří, a je tedy zřejmé, že o úspory se Schillerovou ještě svedou boj.
„Zasáhne nás to nejvíc. Paní ministryně financí chtěla asi udělat bububu, abychom pracovali efektivně. Jenom my máme program Výstavba na tři miliardy ročně, takže rozpočet 2,9 je opravdu nereálný,“ reagovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Možná se bude škrtat i v programu Zelená úsporám. Nepostaví se porodnice v Brně. Ohrožená je stavba dálnic. Bát by se měly i banky, na které ČSSD opět vytahuje sektorovou daň. Klíčové koaliční jednání na téma úspory má být 3. března.

Propouštějte lidi

„Nejvíce ohrožená“ ministryně Dostálová si tak ještě nemusí úplně zoufat, protože o šetření se v koalici povede tvrdá diskuse. Sociální demokracie totiž nesouhlasí se samotným postupem, kdy Schillerová poslala ministrům psaní s navrženou sumou v miliardách a poraďte si.

„Nesouhlasím například s plošným propouštěním státních zaměstnanců. Jsme ale připraveni vést diskusi nad tím, které agendy stát nebude vykonávat, a tím ušetřit. Budeme se muset bavit například o sektorové dani a o revizi nepřehledných výjimek v daňovém systému,“ říká předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.

Sociální demokraté jsou podle informací MFDNES připraveni obětovat v září zavedené slevy na jízdné pro nejmladší a nejstarší pasažéry, aby bylo na zvýšení penzí. To je položka, o kterou by ještě navíc narostly výdaje. Slevy na vlak a autobus to mají nahnuté i proto, že na nich nelpí ministr dopravy Dan Ťok.

Musíme šetřit, vyhlásili Babiš a Schillerová. Navrhli propouštění úředníků

„Principiálně bych byl pro to, aby se to neměnilo, protože takové věci se nedělají na jeden rok, ale kdyby se mělo nějak zásadně hodně šetřit, tak je to jedna z položek, kde by se šetřit mohlo,“ řekl Ťok v pondělí. Zároveň dodal, že slevy přijdou na půl miliardy korun měsíčně, šest miliard za rok a ani jejich škrtnutí by nestačilo, pokud má jeho resort uspořit 14 miliard korun.

Jenže ani slevy nebude úplně jednoduché škrtnout, protože levnější jízdenky pro důchodce pro změnu leží na srdci komunistům, kteří drží vládu. A budou slevy hájit. „S paní ministryní financí určitě budeme jednat. Šetření by se totiž rozhodně nemělo dotknout slev pro důchodce nebo Zelené úsporám. Mělo by se spíš zaměřit na provoz jednotlivých aparátů,“ říká místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Kolik budou muset příští rok ušetřit jednotlivá ministerstva?

Pikantní je, že Andrej Babiš se Schillerovou naordinovali největší úspory vlastním ministrům, spíš než ČSSD. Ministerstvo dopravy by přišlo oproti roku 2019 o 14 miliard korun. Nejvíc by ale „krvácelo“ vzhledem k výši vlastního rozpočtu ministerstvo pro místní rozvoj, kterému by klesl téměř na polovinu. „Vítězi“ jsou naopak ministerstvo práce, které si přilepší nejvíc, a ministerstvo obrany, které mělo oproti letošku dostat navíc deset miliard, ale dostane jen devět miliard.
Schillerová spolu s Babišem už na začátku února, kdy úspornou kúru avizovali, doporučili kolegům propustit 10 procent úředníků.

Ministr životního prostředí Richard Brabec spočítal, že deset procent propouštěných úředníků u něj znamená až 400 lidí třeba v inspekci životního prostředí nebo v Agentuře ochrany přírody a krajiny.
Když se má škrtat, musíme vědět, co stát přestane dělat, říká ČSSD

Pro ministerstvo vnitra by škrty znamenaly propuštění zhruba stovky lidí, jenomže vnitro potřebuje spíš nabírat. „Pokud chce třeba Andrej Babiš rozšířit program Ukrajina na 40 tisíc Ukrajinců (umožňuje snadnější vyřízení pracovního povolení – pozn. red.), tak to znamená pro odbor azylové politiky přijetí sta nových úředníků,“ říká zdroj z vnitra.

Exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 vládě vytkl, že v posledních letech nabobtnal počet státních zaměstnanců. „Kdyby se hloupě nerozhazovalo v minulosti, tak by se teď nemuselo hloupě škrtat,“ prohlásil Kalousek. „Já bych dělal legislativní změny v oblasti mandatorních výdajů,“ zmínil Kalousek výdaje, mezi které patří dávky nebo dotace zaměstnavatelům.

A co říká vyděšeným reakcím kolegů Schillerová? „Konkrétní podoba opatření bude předmětem pokračující diskuse vládní koalice,“ vzkázal za Schillerovou mluvčí Michal Žurovec.

NOVÝ ŠÉF GIBS DOKONČUJE "ÚKLID" POLICIE

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v loňském roce vyšetřovala téměř 500 případů, ve kterých figurovali příslušníci ozbrojených sborů. Obvinila celkem 116 policistů. Kauzy se týkaly vraždy, mazání důkazů, ale i neobvyklých trestných činů. I organizace sama potřebovala „úklid“, na starost ho má šéf GIBS Radim Dragoun.

GIBS nyní dokončuje vyšetřování své momentálně nejzávažnější kauzy. Jde o expolicistu obviněného loni v červnu z více než deset let staré vraždy v Aši. Spolu s komplicem podle obvinění přivázal oběť za auto a usmýkal ji k smrti. Obviněný bývalý policista obvodního oddělení v posledních letech mimochodem provozoval v Aši hospodu lidově zvanou „U Vraha“.

Zavražděný mladík se v očích vraha „provinil“ jen tím, že se v baru bavil s jeho přítelkyní – motivem byla tedy žárlivost. „Do konce února by měl padnout návrh na podání obžaloby,“ sdělil v úterý šéf GIBS Radim Dragoun.

Inspekce, která vyšetřuje policisty, celníky či vězeňské dozorce, loni podle čerstvých statistik pracovala na 460 případech. „Trestně stíhaných nebo podezřelých osob ve zkráceném přípravném řízení bylo celkem 188,“ upřesnil Dragoun. Je to sice pokles o 63 lidí oproti roku 2017, ale neznamená to automaticky, že by se příslušníci ozbrojených sborů polepšili.

Pokles může souviset třeba i s tím, že inspekce měla loni starosti spíše sama se sebou, kromě jiného dvakrát měnila šéfa.
„Statistika má samozřejmě vypovídací hodnotu. Na druhé straně bych byl opatrný. Já bych nepřeceňoval, že by mělo dojít k nějaké extrémní očistě u bezpečnostních sborů,“ komentuje čísla Dragoun. „Chtěl bych se soustředit na větší případy, takže jich ve statistice může být příště ještě méně,“ řekl Dragoun.

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Ze zmíněných 188 obviněných jich nejvíc připadá na policisty – celkem 116. Nejčastěji jde o dopravní trestnou činnost, protože i když policista chybuje jako řidič ve volném čase, vyšetřuje to GIBS. Ale třeba za korupci bylo v roce 2018 stíháno 15 příslušníků bezpečnostních složek.

Ne všechny z těchto 460 kauz skončily stíháním. Celkem 74 jich inspekce předala ke kázeňskému potrestání. Další případy se pořád ještě prověřují nebo byly odloženy.

Dvacet tisíc za smazání důkazu

Jednou z oněch patnácti korupčních kauz je i prosincový případ kriminalisty, který si řekl o úplatek 20 tisíc korun od zlodějky v drogerii. Inspekce o něm informovala minulý týden, ale MF DNES zjistila další podrobnosti.
Brněnský policista vzal 20 tisíc od ženy, která kradla v obchodě

Policista obviněný z korupce pracoval u brněnské městské kriminálky a měl na starosti krádeže aut. Obviněn je kvůli kauze, kterou jako policista neměl vůbec přidělenou. V databázi elektronických spisů si údajně našel řízení se zlodějkou a nabídl jí, že za peníze smaže kamerový záznam z obchodu, který ji usvědčuje.

Kriminalista je stíhán na svobodě. „Byl zadržen při předání peněz. Tato kauza je pro nás cenná, protože jsme museli reagovat poměrně rychle,“ potvrdil v úterý informace ředitel GIBS Radim Dragoun. Případ oznámila inspekci sama zlodějka.

Do třetice si inspekce hodně cení ještě jednoho „zářezu“. V prosinci zatkla policistu, který se pokoušel s vietnamským komplicem prodat do Asie roh chráněného nosorožce tuponosého. Prodej by jim mohl vynést až 100 tisíc dolarů.
Výměna krajských šéfů

Dragoun dokončuje po půl roce ve funkci i „úklid“ ve vlastní organizaci, která neměla v minulosti úplně nejlepší pověst. „Na třináct míst krajských šéfů jsme znovu vyhlásili výběrová řízení. Z těch stávajících jich funkci obhájilo osm,“ sdělil MF DNES.

Šéf GIBS Murín zdržoval vyšetřování, stojí v dokumentu státních zástupců

Nového šéfa má třeba olomoucká expozitura GIBS. Zrovna o jeho předchůdci panovaly pochybnosti. V říjnu 2015 byl zatčen v kauze Vidkun náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a obviněn ze zneužití pravomocí. Sám Kadlec dříve pracoval na inspekci a znal se s olomouckým šéfem GIBS. Inspekce byla kritizována, že oznámení na Kadlece neřešila.

Dragounův předchůdce ve funkci ředitele GIBS Michal Murín zase vysvětloval při výsleších styky s expolicistou obviněným z vynášení informací ze spisů.

Sporný zátaras

Nedávno obrátil pozornost k inspekci ještě jeden případ. Policista byl obviněn za to, že postavil zátaras proti zběsile jedoucímu motorkáři. Ten se pak zranil při srážce ve vysoké rychlosti. Soud ale policistu osvobodil s tím, že dělal svoji práci.„Je to sporný případ. Asi ho bude přezkoumávat Nejvyšší soud po dovolání a do budoucna bychom se mohli dočkat návodu, jak při posuzování podobných věcí postupovat,“ komentoval případ Dragoun.

ZPRÁVU BIS ODMÍTAJÍ HISTORICI I UČITELÉ

Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby je výuka především moderních dějin poplatná ruskému úhlu pohledu. Nesouhlasí s tím jak historici, kteří napsali učebnice dějepisu, tak učitelé, kteří ho vyučují. Problém vidí spíše v tom, že se o těchto dějinách ve školách mluví málo anebo se k nim učitelé nedostanou.

Když posílali na konci 90. let hotovou učebnici dějepisu na ministerstvo školství ke schválení, historik Milan Hlavačka čekal, že ji zpátky dostanou s připomínkami od odborníka. Místo toho úředníci poslali učebnici k posouzení nejrůznějším zájmovým sdružením.

Na školách se učí sovětský výklad moderních dějin, varuje zpráva BIS

„Z židovské obce žádali, aby bylo u jména Zikmunda Freuda připomenuto, že byl židovského původu. Z Muzea romské kultury si stěžovali, že se v učebnici o Romech nepíše, spory byly i s evangelíky o to, kolik lidí se přihlásilo po vyhlášení tolerančního patentu k protestantské církvi,“ vzpomínal s lehkou nadsázkou historik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jak tehdy vznikala jedna z nejoblíbenějších učebnic dějepisu na dnešních školách. Svůj pohled nakonec vědci uhájili, tvrdí Hlavačka. „Byli jsme odpovědní jen sami sobě a svým znalostem,“ okomentoval už o něco vážněji, co se kolem schvalování učebnice dělo.

Proruský výklad dějin? Ani náhodou, shodl se Hlavačka s dalšími uznávanými historiky ve středu v Poslanecké sněmovně na semináři, který uspořádal předseda sněmovního školského výboru Václav Klaus ml. (ODS). Historici a zároveň autoři učebnic dějepisu odpovídali poslancům. A to i na otázku k oné poznámce pod čarou z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, podle níž je výuka především moderních dějin a také národního obrození poplatná ruskému úhlu pohledu.

Nesmysl, míní i učitelé

Za pravdu Hlavačkovi dávají učitelé, kteří jeho a další učebnice dějepisu využívají ve svých hodinách. Třicet učitelů a ředitelů základních a středních škol po celém Česku odpovědělo na anketní otázku MF DNES. Ptali jsme se jich, zda i jim stejně jako Bezpečnostní informační službě (BIS) připadají učebnice dějepisu proruské.
Odpověď byla jednoznačná. S tím, že by současné české učebnice dějepisu byly proruské, nesouhlasí ani jeden z oslovených učitelů.

„Podle mne je to nafouknutá bublina. V dnešní době možná nejsou některé učebnice úplně aktuální, protože řada škol nemá peníze na jejich pravidelnou obměnu. Ale rozhodně není pravda, že by v nich byly nějaké proruské informace,“ vyjádřil se k dnes už proslavené poznámce pod čarou například ředitel základní školy v Chebu Pavel Černý.
Připadá vám, že jsou učebnice dějepisu příliš proruské, jak tvrdí BIS?

„Nic podobného jsem v nich nezaznamenala. A to si troufám tvrdit, že jsem v tomto směru značně citlivá, takže pokud by tam byla nějaká proruská interpretace historických událostí, pravděpodobně by mi to neuniklo,“ souhlasí učitelka dějepisu z Otaslavic Barbora Muliková.

„Na učebnicích, které při výuce dějepisu používáme, nevidím nic proruského. Z mého pohledu jsou vyvážené, velmi objektivní a bez jakéhokoli subjektivního zabarvení. Je už na učiteli, jak látku podá v hodině. Vyjádření BIS mě velmi překvapuje,“ přidává se Lenka Viktoříková, učitelka z Litovele.

20. století se nestíhá

Pokud někde vidí skutečný problém, není to ideologie, ale čas. „K moderním dějinám na spoustě základních škol ani nedostanou. Množství látky je tak velké, že řada učitelů dojde maximálně k druhé světové válce,“ říká učitelka ze základní školy v Ústí nad Labem, která si nepřála být jmenována.

Na tuto bolest výuky dějepisu upozornil na semináři v poslanecké sněmovně Petr Pánek, zakladatel webu modernidejiny.cz, ze kterého mnoho dějepisářů čerpá nápady pro výuku právě moderních dějin.

Příliš pravěku, málo novodobých dějin. Výuka dějepisu ve školách zamrzla

Do určité míry za to podle Pánka mohou právě i současné učebnice, které počítají s tím, že se děti nejprve na základní škole a pak na škole střední dvakrát za sebou postupně propracují od pravěku až po moderní dobu.
Jenže pokud učitel dodržuje učebnicemi předepsaný „jízdní řád“, na moderní dějiny se v obou případech dostane (pokud vůbec) v době, kdy mají učitelé i jejich žáci jiné priority.

„Tak například na střední škole se mohou zhruba nyní dostat do 50. let. Za chvíli je tu ale maturita. Na základních školách se v posledním roce soustředí na přípravu k přijímacím zkouškám,“ vysvětluje jeden z důvodů, proč by se měl zrušit zavedený princip, podle kterého se na základní i střední škole s dějepisem začíná od počátků, tedy od pravěku.

Že by si některé pasáže školského dějepisu zasloužily zredukovat, na tom se s ním další přítomní historici shodli – kromě pravěku by proškrtali například i politické dějiny starověkého Řecka nebo Říma. Na tom, že je třeba začínat od Adama (v tomto případě od pravěku), ale trvají.

„Když jsem tu informaci poprvé slyšel, dost mne překvapila. Já jsem se s tím tedy nesetkal. Navíc si myslím, že každý kantor učí podle svého nejlepšího svědomí a dokáže dějiny předkládat moderním způsobem. Učebnice jsou jen jednou z pomůcek při výuce a zdaleka ne zásadní.“

NEDOSTATEK LÉKAŘŮ, PROBLÉM VYŘEŠÍ MEDICI?

V Česku chybí podle České lékařské komory okolo dvou až tří tisíc doktorů. Navíc stárnou, z fakult jich do praxe nepřichází dost. Nepříznivé skóre má alespoň trochu vyrovnat větší počet studentů na lékařských fakultách. Ten má v roce 2019 narůst o 15 procent.

Už letos jich lékařské fakulty přijmou do prvního ročníku oboru všeobecného lékařství o 15 procent více – jako první krok jedenáctiletého akčního plánu vlády, jak hrozící krizi ve zdravotnictví odvrátit. Už loni dostaly vysoké školy o 135 milionů korun navíc na platy učitelů na lékařských fakultách. Po příštích jedenáct let se podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové bude jejich rozpočet každoročně navyšovat o 500 až 700 milionů.

Pro zájemce o studium medicíny to znamená větší šanci, že budou ke studiu přijati. Počet přihlášených k přijímacím zkouškám na všech lékařských fakultách několikanásobně převyšuje jejich kapacitu. „Přijat je jeden člověk z deseti až jedenácti,“ říká Adam Soustružník z Ostravské univerzity. V Hradci Králové se podle děkana Jiřího Manďáka loni ke studiu přihlásilo zhruba pětkrát více zájemců, než bylo nakonec přijato.

Peníze navíc dostanou fakulty na studenty všeobecného lékařství, počty studentů stomatologie se zvyšovat nebudou. „Prioritně je třeba podpořit všeobecné lékařství, konkrétně obory pediatrie, praktické lékařství a psychiatrie, které se potýkají nebo v blízké budoucnosti budou potýkat se zásadním nedostatkem lékařů,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Absolventů stomatologie, což je druhý obor, který lékařské fakulty nabízejí, je podle Štěpanyové dost. Ministerstvo se na tom shodlo s Českou stomatologickou komorou. „Jako problém vnímáme jejich nerovnoměrné rozmístění,“ dodává Štěpanyová. Místo toho, aby navyšovalo počty studentů, ministerstvo zdravotnictví od minulého roku začalo zubařům v regionech, kde je jich nedostatek, připlácet například na mzdy zdravotních sester. Ročně si mohou říci o dotaci až ve výši 1,2 milionu korun.

Většina půjde na mzdy

Stát lékařským fakultám v rámci akčního plánu, který má zastavit pokles počtu lékařů, pošle v následujících 11 letech 6,8 miliardy korun.

„Jak je využijí, záleží na potřebách jednotlivých fakult. Je na nich, jestli se rozpočítají do mezd, nebo do nových budov. Na fakultách ale vnímáme jako největší problém právě mzdy,“ říká děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Aleksi Šedo.
Peníze navíc podle něj znamenají, že se sníží markantní rozdíl mezi tím, co si lékař vydělá ve zdravotnictví a co si vydělá jako učitel.

„Slibujeme si od toho, že mediky bude mít kdo učit, a že když budeme moci nabídnout srovnatelné peníze s tím, co si vydělají ve zdravotnictví, budeme si moci více vybírat. Doktoři obecně jsou ochotní učit. Když to ale pro ně znamená, že měsíčně vydělají třeba o dvacet tisíc méně, rozmyslí si to,“ dodává Šedo.

Některé lékařské fakulty začaly počty učitelů zvyšovat. Například na lékařské fakultě olomoucké Palackého univerzity přijímali nové učitele budoucích lékařů už v loňském roce. „S dalším navýšením počtu akademických pracovníků počítáme i letos,“ říká proděkanka Hana Kolářová.

Také Masarykova univerzita přijímala nové pracovníky. „Byla přijata taková opatření, aby plánovaný nárůst celkového počtu studentů nezpůsobil zvýšení počtu studentů na jednoho učitele,“ říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
Přistavovat nové učebny se fakulty chystají jen výjimečně, ale zato pracují na tom, aby jejich noví studenti měli kam chodit na praxi. Trendem moderní medicíny je totiž zkrátit hospitalizaci pacienta na co nejkratší dobu, a tudíž ubývá i lůžek. Studenti pak mají menší možnosti ověřit si své znalosti v praxi.

„Naše lékařská fakulta už významně rozšířila kapacitu pro praktické stáže studentů v osmi partnerských krajských a regionálních zdravotnických zařízeních,“ říká Fojtová s tím, že Masarykova univerzita tradičně spolupracuje i s pěticí velkých brněnských nemocnic.

Zároveň přímo v areálu bohunického kampusu vyrůstá takzvané simulační pracoviště. Moderní simulace používají už nyní na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Jde dnes už o velmi sofistikované aplikace, software je tak dokonalý, že model umí simulovat i sténání, pacient (figurína) se může potit, fibrilovat. Odpadá tím, že medici přijdou na praxi do nemocnice připravení jen teoreticky,“ říká děkan Šedo. Trenažéry tu začlenili do výuky už od prvního ročníku.

DOHADY O REFORMĚ PENZÍ

Shodu koalice našla na třech úpravách nynější soustavy a debatě o příjmech. Vyplývá to z vyjádření ministryně práce Jany Maláčové. Koaliční strany ANO a ČSSD slíbily reformu penzí ve svém programu. Podle pravicových opozičních politiků vláda nemá o podobě systému penzí a reformě jasno a nechce řešit důchody systémově.

„Shoda je, a to jsou čtyři klíčová témata, která byla v rámci koaliční rady dohodnuta - nižší penze žen, dřívější důchod fyzicky náročných profesí, příjmy a vdovské a vdovecké penze. Na nich panuje shoda,“ řekla Maláčová na dotaz, zda se koalice dohodla na společném vládním modelu systému penzí.

Podle programového prohlášení je pro kabinet ANO a ČSSD s podporou komunistů důchodová reforma prvním ze šesti hlavních strategických směrů. Její podstatou má být oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení vztahu mezi účtem a státní pokladnou a dalšími příjmy.

Důchodová komise má pak navrhnout řešení se zachováním nynějších nároků, definicí solidárního plošného zabezpečení, posílením zásluhovosti a motivací ke spoření. Ministerstvo práce připraví návrh se zachováním výhod nynějšího systému, jako jsou stabilita, nízké náklady a „veřejnosprávní záruky“ při správě pojistného. S oddělováním pomyslného důchodového účtu od státního rozpočtu sociální demokraté dlouhodobě nesouhlasí. Základem systému podle nich musí zůstat státní pilíř.

Nejde o reformu penzí, ale spravedlivé rozdělování peněz

Ministryně se pojmu reforma brání, mluví spíš o nutnosti nápravy nespravedlností v systému. „Je mnohem reálnější měnit systém parametrickými změnami - a v součtu dojde k celkové změně, než slíbit zásadní změnu formou velkého třesku,“ uvedla Maláčová.

Podle poslance opoziční ODS Jana Bauera se zdá, že vláda a ministerstvo práce nemají příliš velké ambice zabývat se systémovými záležitostmi, ale upřednostňují spíš dílčí věci. „Když poslouchám názory pana premiéra, co si myslí o důchodech a důchodové reformě, tak se velmi často rozchází s tím, co říká paní ministryně. Oni sami nemají jasno ve vládě, jak má důchodová reforma vypadat,“ řekl Bauer.

Nová důchodová komise by se měla zabývat i příjmy systému. Téma by se mělo dostat na pořad jednání ale nejspíš až jako třetí po nižších penzích žen a dřívějším důchodu vybraných profesí. „Máme málo času, za dva a půl roku jsou tu další volby. Aby byla možnost něco prosadit, musíme přijít s návrhy maximálně do jednoho roku,“ uvedla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

V koalici se nemůžou dohodnout a řeší jen dílčí problémy

Podle Maláčové pravice opakuje jen to, že je reforma potřeba, návod na ni ale také nemá. Úpravy nynějšího systému pomohou pohnout se z místa, míní ministryně.

Podle šéfa předchozí důchodové komise Martina Potůčka nebyla Česká republika ve srovnání s jinými státy v pokusech o reformu systému penzí nikdy příliš úspěšná. Jako jeden z důvodů Potůček zmínil chybějící kontinuitu. Poukázal na to, že po ukončení práce předchozího týmu trvalo zřízení nové sestavy „víc než 16 hluchých měsíců“.

Potůček také podotkl, že není jasné, jestli nová komise výsledky své předchůdkyně využije, nebo začne od začátku a vybere „z celého klubka problémů a souvislostí“ témata, která se nynější vládě zdají nejdůležitější.

MYNÁŘOVI Z EU MILIONY NA ZASNĚŽOVÁNÍ, DOSUD NEFUNGUJE

Firma Vratislava Mynáře dostala dvoumilionovou dotaci na zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě. Černou nádrž v nejpřísnější zóně ochrany přírody, ze které chtěla brát vodu, ale zatrhlo CHKO. Vlek tak už roky stojí. Dotační úřad bude po upozornění MF DNES nejspíše peníze vymáhat zpět. Mynář mezi tím firmu přepsal na nynějšího starostu Osvětiman, který mu jiný černý rybník na zasněžování sjezdovky toleruje.

Zatímco v Osvětimanech firma prezidentova kancléře Vratislava Mynáře zasněžuje svou sjezdovku z načerno postaveného rybníku, ve čtyřicet kilometrů vzdálené Nové Lhotě sněžná děla mlčí. Půl kilometru dlouhá trasa s vlekem, který za hodinu umí přepravit tisíc lidí, už pět let zeje prázdnotou. Sníh je na ní totiž jen zřídka. A to i přesto, že na zdejší zasněžování další firma Vratislava Mynáře v minulosti dostala dvoumilionovou dotaci z evropských peněz. Obec pak investovala další miliony.

Braní vody z nádrže, rovněž načerno vybudované, však v případě Nové Lhoty zatrhlo vedení Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Území totiž spadá do nejpřísnější zóny ochrany a vody je tam dlouhodobý nedostatek. „S provozovatelem sjezdovky jsme v minulosti jednali s cílem najít řešení, ale prostě není možné povolit černou nádrž jen tak v libovolném místě. Jde o oblast, která je v tom nejcennějším pásmu ochrany přírody,“ řekla MF DNES ředitelka CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková.

A Mynářova firma pak o projekt ztratila zájem. Vleky přes horentní dotace stojí. A kancléř se dnes o svém neúspěšném projektu bavit odmítá. Včera nereagoval na sms ani volání. Má to ale háček. Dotační úřad bude po upozornění redakce, že sjezdovka roky nefunguje, nejspíše peníze vymáhat zpátky.

Ve firmě pojmenované Ski-Moravia už ale dle obchodního rejstříku Mynář nesedí. Potom, co projekt krachl a Miloš Zeman se stal prezidentem, hradní kancléř svůj podíl ve společnosti v roce 2013 přepsal. Ač měla v té době společnost dle účetních uzávěrek milionový majetek, převod se odehrál za 70 tisíc korun.

Paradoxně na nynějšího starostu Osvětiman Aleše Pfeffera, kterému v jeho vlastní obci černý rybník na zasněžování Mynářova druhého lyžařského projektu nevadí. Reportérům ČT, kteří na případ upozornili, dokonce starosta tvrdil, že se o nelegální stavbu vůbec nejedná.

Mynář dostal v Osvětimanech nejvíc hlasů. Byl v tom i truc lidí, soudí

Se společností Ski-Moravia ovšem Mynáře nespojuje jen její jednatel Pfeffer, který se stal starostou Osvětiman díky tomu, že byl dvojkou na kandidátce Strany práv občanů vedenou právě kancléřem. Z Mynářova majetkového přiznání, které zveřejnil až po nařízení soudu, je totiž patrné, že firma kancléři minimálně ještě ke konci roku 2017 dlužila na 1,72 milionu korun.

Sněžná děla rezavějící na svahu

Sjezdovka v Nové Lhotě, která je u hranic se Slovenskem, s Mynářovým podnikáním v Osvětimanech dle Pfeffera vůbec nesouvisí. „Jednáme s obcí, zda by to nechtěla převzít. Už nemáme sílu to provozovat,“ dodal Pfeffer.

Jak přesně se zacházelo se sněžnými děly nakoupenými do Nové Lhoty, není úplně jasné. Prý od té doby stála vypnutá na místě. „Stačí zapnout knoflík a vše bude fungovat. Jen je potřeba voda,“ tvrdí starosta Nové Lhoty Antonín Okénka (STAN). Stejně se dušuje i Pfeffer. MF DNES několik děl při návštěvě našla stát přímo na svahu.
Ve firmě, která je vlastní, po odchodu Mynáře zůstali krom Pfeffera jeho dva společníci – Radim Matyáš a Jan Stindl, s nimiž kancléř dříve vlastnil i další firmu, která nabízela získávání dotací.

A společnost Ski-Moravia byla za Mynářova působení v dotacích velmi úspěšná. Nejprve získala v roce 2008 na technické zasněžování sjezdovky v Nové Lhotě, kde jsou dlouhodobé potíže s vodou, na 900 tisíc korun. Čtvrt roku potom, co společnost Mynář u svého dvorního notáře založil. O rok později pak přiteklo do společnosti z Fondu rozvoje venkova dalších 1,1 milionu. A v roce 2012 ještě dalších 200 tisíc na rozšíření osvětlení sjezdovky. Vše navzdory tomu, že samotný areál nevlastnila Mynářova firma, ale obec. Firma ho jen provozovala.

Stát asi bude chtít dotace zpět

Projekt přitom jako vhodný k dotaci vybrala Místní akční skupina (MAS) Horňácko a Ostrožsko, která se jím dodnes jako úspěšným chlubí na svém webu. Ve výběrové komisi seděl i starosta Okénka.

Po upozornění redakce, že sjezdovka od roku 2013 nefunguje, je ale pravděpodobné, že Státní zemědělský intervenční fond, které MAS peníze poslal, bude dotaci po Mynářově bývalé firmě vymáhat zpátky. Společnost totiž nesplnila pětiletou lhůtu udržitelnosti, po kterou musí dotované zařízení fungovat.

„Na základě sdělených informací vykoná SZIF u žádostí příjemce dotace kontroly ex-post a v případě potvrzení zahájí řízení o vymáhání neoprávněně vyplacených prostředků,“ konstatovala mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.
„Sjezdovka už vznikla před mnoha lety, doba udržitelnosti už určitě proběhla,“ tvrdí Pfeffer. Nemá ovšem pravdu. Aby jeho firma nemusela vracet ani jednu dotaci, musela by sjezdovku provozovat až do roku 2018.

Tisíce tun kamene jsme z Lán neprodali pod cenou, tvrdí kancléř Mynář

Důkaz, že se vlek roky nerozjel, paradoxně visí přímo na webu obce. „Od roku 2013 není skiareál v provozu, protože bez zasněžování to není možné,“ píše se v rozvojovém plánu obce do roku 2024.

Ski-Moravia sjezdovku zastavila potom, co nevyšel pokus si vypomoci načerno postavenou nádrží. Nazmar tak přišly i další 2 miliony, která na postavení vleku, turniketů a nakoupení příslušenství, u státu vyprosila obec. Výběr provozovatele Ski-Moravia starosta Okénka, který byl ve funkci už tehdy, zdůvodňuje vazbami na předchozího iniciátora projektu. „Pánové přišli, že projekt od něj přebírají,“ uvedl Okénka.

Štempl od Grosse

Samotný vlek, který zasahuje do chráněné krajinné oblasti, povolovala svým usnesením v roce 2005 vláda ČSSD Stanislava Grosse.

Po sjezdovce obec toužila natolik, že si na to od ministerstva pro místní rozvoj vyjednala dotaci na vybudování vleku a přípojky vysokého napětí s trafostanicí, navzdory tomu, že pozemky, na kterých trafostanice měla stát, vůbec neměla zajištěné. Vlek se pak bez elektřiny nerozjel včas. Ministerstvo ale záležitost vyhodnotilo tak, že k pochybení nedošlo a obec nic vracet nemusela. Novou Lhotu ovšem za prošvihnutí termínu pokáral v roce 2010 Nejvyšší kontrolní úřad.

Další dotace pro obec by nyní problémy Mynářovy bývalé firmy mohla vyřešit. Sama totiž vybudovala nádrž, z níž plánuje svah zasněžovat. A tahle má dokonce i povolení CHKO. Sedmimilionový projekt financuje EU.„Uvidíme příští rok, zda to půjde zprovoznit. Cílem obce je každopádně fungující sjezdovka,“ uvedl starosta Okénka s tím, že není jasné, jestli pak bude mít sjezdovka stejného provozovatele.

LETADLO ČSA ÚNIK PALIVA, MÍSTO DO SOULU DO PRAHY

Zpět na pražské letiště se v sobotu večer musel vrátit Airbus A330 Českých aerolinií na pravidelné lince do Soulu. Posádka stroje měla totiž podezření na únik paliva. Letadlo kolem jedenácté hodiny večerní bezpečně přistálo, nikdo z cestujících nebyl zraněn.

„Letadlo krátce před 23. hodinou bezpečně přistálo, všichni cestující jsou v pořádku,“ sdělil iDNES.cz mluvčí pražského letiště Roman Pacvoň. Dodal, že stroj je v současné chvíli na technické kontrole.

Technické potíže způsobil únik paliva, které po přistání v Praze zlikvidovali hasiči dle standardních postupů.
O události jako první informoval server zdopravy.cz, který napsal, že se posádka rozhodla s letounem do Prahy vrátit po třech hodinách letu. Mluvčí letiště sdělil, že nouzové přistání letu nemělo žádný zásadní vliv na provoz letiště, odkloněn byl jen jeden let.

PROBLÉMY POLICISTŮ S NEPRŮSTŘELNÝMI VESTAMI

Má čelit třeba teroristům. Útvar rychlého nasazení měl potíže s ochranou proti střelám. Před dvěma lety policie řešila závažný bezpečnostní problém. Ukázalo se, že neprůstřelné vesty, které nakoupila v roce 2014, byly kromě keramiky, která kulky odrazí, vyplněny také méně odolnou pryskyřicí. To znamenalo riziko pro policisty, kteří vesty nosili.

Jak zjistila MF DNES, koncem loňského roku narazil na problém s balistickými panely, které mají chránit před střelnými zraněními, také elitní Útvar rychlého nasazení, který se dostává do akce v těch nejvážnějších situacích, kdy je reálné riziko, že ke střelbě skutečně dojde.

„Vnitřními kontrolními mechanismy odboru správy majetku policejního prezidia ve spolupráci s uživatelem (Útvarem rychlého nasazení – pozn. red.) bylo zjištěno, že dodané panely nesplňují jeden z požadavků zadávací dokumentace, přičemž však nedošlo k ohrožení života či zdraví jejich uživatelů,“ uvedla policejní mluvčí Eva Kropáčová.

Na rozdíl od zmíněného případu s vestami, který musel nakonec řešit až soud, tentokrát policie uspěla s reklamací. „Zadavatel uplatnil u dodavatele reklamaci, kterou dodavatel uznal a dodané panely bezplatně vyměnil,“ dodala Kropáčová.

Panely pro elitní jednotku nebyly součástí velkého tendru, podle policie to byl takzvaný zkušební nákup. URNA má totiž specifické požadavky – její výbava musí vydržet extrémní podmínky.

Podle jednoho ze zdrojů MF DNES obeznámeného se zakázkou prezidium pro URNU nakoupilo panely, které fungují pouze s měkkou balistickou vložkou. URNA je však kvůli nižší váze nosí bez ní samostatně v nosičích, což by znamenalo, že nebudou dostatečně účinné. Nosiče balistických panelů v poslední době získávají na oblibě. Na rozdíl od klasických vest jsou totiž lehčí. Z toho důvodu je chce nakupovat ve velkém i policie. Za další tři roky za ně chce utratit téměř dvacet milionů.

Prohra u soudu

Jak bylo řečeno úvodem, policie reklamovala vesty již před dvěma roky. Tehdy šlo o zakázku na šest set vest za více než 14 milionů korun. Keramika, která chrání policistu před zraněním, totiž nepokrývala celý plát, ale jen jeho střed. V okrajích vesty byla pryskyřice.

To podle odborníků mohlo znamenat vážné ohrožení pro policistu, který by byl zasažen například kulovnicí. „Kdyby střela dopadla někam na okraj, tak ji vesta nezadrží. Vzhledem k tomu, že plát chrání policistovi hrudník a dutinu břišní, tak je velká pravděpodobnost, že by policista po zásahu mohl zemřít,“ řekl tehdy předseda Unie bezpečnostních složek Zdeněk Drexler.

Vozy s lebkou za sedm milionů. Policie při zásahu ukázala speciální auta

Policie se se společností Argun, která panely dodala, soudila. Jenže prohrála. Výrobce tvrdil, že policistům dodal přesně takové zboží, jaké si objednali. A soud otázku, zda byly pláty kvalitní, vůbec neřešil. Věc uzavřel s tím, že policie měla chtít po výrobci výměnu vest, a nikoli vrátit peníze.

Už předtím, než vyšel najevo problém s kvalitou neprůstřelných vest, musela policie řešit problémy při jejich nákupech. Například v roce 2015 prezidium zrušilo tendr na nákup sedmi a půl tisíce balistických vest. Policie tehdy prohlásila, že podle podmínek, které uvedla do původního tendru, by vysoutěžila zastaralé technologie.

MF DNES nedávno upozornila, že policie nestíhá neprůstřelné vesty nakupovat. Policejní prezidium to odmítá a tvrdí, že bezpečnost policistů není ohrožena. Za poslední tři roky policie nakoupila různou balistickou ochranu za přibližně dvě stě milionů. A téměř stejnou částku se chystá utratit v blízké době. Půjde právě o zmíněné balistické pláty, vesty, přilby nebo štíty za 180 milionů korun.

Boj s odboráři

Na problémy se zakázkami na balistickou ochranu upozorňuje odborová aliance Integrovaného záchranného systému. Vedení policie tvrdí, že aliance zastupuje jen malé množství policistů, na rozdíl například od zavedené Unie bezpečnostních sborů. Kajínka jsme mohli zastřelit, bojoval do poslední chvíle, říká šéf URNA

„Motivy k jednotlivým krokům činěným zástupci této organizace mohou být taktéž diskutabilní, často spíše osobního charakteru a nezřídka může být jejich záměrem spíše poškodit dobrou pověst bezpečnostního sboru,“ uvedla policie ve svém prohlášení.

Odborová aliance, která podle svých webových stránek usiluje mimo jiné i o zrušení Generální inspekce bezpečnostních sborů, v odpovědi hrozí, že zveřejní veškeré informace, které o zakázkách za poslední roky shromáždila. „Veškeré informace k balistické ochraně policistů, které máme za více než tři roky k dispozici, zveřejníme,“ stojí v jejím prohlášení.

PIRÁTI CHTĚJÍ ZLEVNIT ODCHOD OD OPERÁTORA

Vysoké pokuty za přechod ke konkurenci se mají snížit. Nápad představil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Nyní nesmí být poplatek vyšší než pětina měsíčního paušálu do konce sjednané doby trvání smlouvy. Přesný údaj snížení chtějí Piráti zveřejnit v úterý.

V otázkách Václava Moravce byl i šéfa poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, podle kterého se věcí zabývá i Andrej Babiš. Ten chce řešit také zrychlení převodu čísla a odle Faltýnka premiér v pátek zaslal dopis prezidentovi Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřímu Šuchmanovi, ve kterém uvádí, že chce řešit ceny mobilních dat, rychlost převedení mobilního čísla, pokuty za předčasné ukončení smlouvy a přípravu tendru na čtvrtého operátora, který by se měl uskutečnit na podzim. Nyní je maximální doba převodu telefonního čísla deset dní, podle Faltýnka by mohlo jít o den či dva.

Michálek přesný údaj, na který by chtěla strana maximální pokutu snížit, nezveřejnil. Na dotaz, že aby šlo maximálně o stokoruny, musela by se snížit na pět procent, odpověděl „výborná dedukce“. S Piráty na připravované novele podle Faltýnka spolupracuje také poslanec Patrik Nacher. Michálek spolu s dalším diskutujícím, poslancem Martinem Kupkou z ODS, kritizoval hnutí ANO za to, že již v minulosti slibovalo řešit cenu mobilních dat, ale v reálu se ceny nesnížily.

Více surfujete a data budou levnější, prohlásila dříve Nováková

Ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) vzbudila v minulých dnech rozruch výrokem o tom, proč mají Češi drahá mobilní data. Minulou neděli v ČT uvedla, že Češi spíš hledají připojení k bezdrátovým wi-fi sítím. Vybudování mobilních sítí podle ní stálo operátory miliardy korun a data jsou drahá, protože je využívá jen malá skupinka lidí.
„My potřebujeme, aby daleko víc lidí využívalo těch mobilních sítí. A to je jedna z cest, která ke zlevnění dat povede,“ řekla ministryně Nováková.

Češi platí podle analýzy Point Topic za jeden gigabyte stažených dat prostřednictvím mobilní sítě LTE nejvíce v Evropě. V průměru je vyjde na 6,5 dolaru. Následuje Španělsko a Nizozemsko s cenou přes pět dolarů, naopak nejméně jeden gigabyte stojí ve Finsku, Švýcarsku a Rakousku, kde se jedná o částku kolem deseti centů.

Chystaná aukce, která má přilákat konkurenta stávajícím operátorům, bude obsahovat stanovení požadavků pokrytí území a obyvatel, dálnic a železničních koridorů. Zároveň budou nabídnuty frekvence v pásmu 3,4 až 3,6 GHz. Podmínkou bude také do budoucna rozvoj sítí páté generace, kterou je síť 5G, což je podle ministerstva důležité zejména pro industriální aplikace nebo autonomní mobilitu.