iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kampaň Baxagate proti Zemanovi, i dar do 300 Kč trestný

Když se přijímal zákon o státní službě, vedla se debata o hranici hodnoty daru, jehož přijetí úředníkem bude akceptovatelné. Hranice byla stanovena na ekvivalentu 300 Kč, což mělo „legalizovat“ obvyklou praxi drobných dárků na úřadech, tzv. v rámci slušnosti. Podle aktuálního stanoviska Nejvyššího soudu ČR (NS) je však i poskytnutí a přijetí takového daru možné posuzovat jako trestný čin korupce.

Vyplývá to z připomínek NS k materiálu Ministerstva spravedlnosti (MSp) „Akční plán boje s korupcí na rok 2019“, které má Česká justice k dispozici. Nejvyšší soudní instance tak reaguje na část materiálu, kde se píše o tom, že mají být precizována pravidla pro přijímání nebo odmítání darů či pro nakládání s dary ze strany státních zaměstnanců.
Čtěte také: Kraje, města a obce se bouří proti snížení hodnoty pro povinné přiznání daru

Příslušné znění zákona o státní službě zní tak, že „státní zaměstnanec je povinen v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku 300 Kč, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním orgánem“. Z tohoto znění je podle názoru NS možné dovodit, že dary a jiné hodnoty do výše 300 Kč lze přijímat, a to v souvislosti s výkonem služby.

Jak však ve svém stanovisku jeho autoři upozorňují, ustanovení § 331 tr. zákoníku (trestný čin přijetí úplatku) považuje za trestné, pokud někdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek. A výkon služby podle služebního zákona je evidentně obstaráním věci obecného zájmu podle trestního zákoníku, upozorňují autoři připomínek NS, ceskajustice.cz

ŽALOBA UNIVERZITY NA PREZIDENTA ZEMANA

Brněnský politik Svatopluk Bartík nespáchal trestný čin, když v roce 2017 na facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu pár měsíců života. Státní zástupce zamítl stížnost Hradu proti odložení trestního oznámení. Zeman chce pokračovat v civilním sporu. Po Bartíkovi v něm požaduje vedle omluvy také náhradu nemajetkové újmy ve výši pěti milionů korun. Médiím to řekl právník Hradu Marek Nespala. Zástupci Hradu rozhodnutí státního zástupce ostře kritizují. Podle Bartíka jde o výhru v prvním poločase.

Právník Nespala považuje rozhodnutí za právně otřesné. V souvislosti se záležitostí údajného ovlivňování soudců zástupci Hradu vyslovil obavu, že se Zemanovi a jeho okolí nebude dostávat spravedlnosti i v dalších případech.
Vyjádření Bartíka původně policie prověřovala kvůli podezření z pomluvy a poškozování cizích práv. Záležitost odložila, proti čemuž Hrad podal stížnost, kterou státní zástupce v pátek zamítl. Podle Nespaly může Hrad použít „ještě některé instituty přezkumu“ rozhodnutí. „Podle zákona je tam možnost podnětu k výkonu dohledu nad dozorem. V rámci toho můžou vyplynout další právní úvahy nadřízených státních zastupitelství,“ řekl.

„Necháme to bez dalšího komentáře, nepovažujeme to za vhodné ani účelné. Můžeme jen odkázat na odůvodnění toho rozhodnutí, které Hrad v celém rozsahu zveřejnil. V něm jsou vyargumentovány všechny námitky pana zmocněnce,“ řekl ČTK státní zástupce Arne Nekula ke kritice Hradu.

Server Lidovky.cz uvedl, že Nekula se při rozhodnutí přiklonil v případě pomluvy k závěrům kriminalistů, že nebyl prokázán úmysl, což zákon vyžaduje. Potvrdil také to, že Zemanova práva nebyla vážně poškozena. „Nebylo shledáno naplnění ani jeho stránky objektivní, tedy vznik vážné újmy na právech poškozeného. Usnesení policejního orgánu o odložení věci je tedy pravomocné,“ sdělil serveru Nekula.

Bartík označil rozhodnutí státního zástupce za výhru v prvním poločase a „dočasnou neprohru“. „Právo na informace o zdravotním stavu nejvyššího ústavního činitele si ještě budu muset obhájit u civilního soudu, kde jsem žalován panem prezidentem o asi pět na stole v českých a omluvu k tomu,“ napsal na svém facebooku. Řízení v civilní části sporu bylo přerušeno dříve, než se ve věci mohlo uskutečnit jednání. Soud nyní podle Nepsaly musí z moci úřední rozhodnout o tom, že spor bude pokračovat.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka bude mít verdikt dalekosáhlé negativní důsledky pro celou společnost. Na twitteru uvedl, že podle rozhodnutí státního zastupitelství je možné zcela beztrestně šířit jakékoliv hrubé pomluvy a dezinformace.

Nespala označil odůvodnění a právní závěry verdiktu za právně otřesné. V prohlášení, které je umístěno na webu Hradu, naznačil možnou souvislost s údajným ovlivňováním soudců ze strany Zemana a jeho kancléře Vratislava Mynáře. Ti jsou kritizováni, že kontaktovali soudce ve věcech, které se týkaly Hradu a prezidenta. Mluvili o tom v posledních týdnech přední zástupci justice včetně někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy.

Nespala události označil za „kampaň Baxagate“, která může zásadně ovlivnit právní procesy týkající se prezidenta a jeho okolí. Zdůvodnil to obavou ze „štvanice“ na soudce, státní zástupce nebo policisty, zda byl někdo z nich ovlivněn. „Takovou situaci pak nechce logicky nikdo podstupovat, a tak se nemohu ubránit dojmu, že se v současné době prostě prezidentu republiky a jeho okolí spravedlnosti v míře obvyklé dostávat nebude,“ napsal právník.

Bartík v závěru roku 2017 před blížícími se volbami prezidenta napsal na facebook, že Zeman má rakovinu, odmítá léčbu a zbývá mu pár měsíců života. Napsal to s ohledem na to, že Zeman znovu kandidoval na prezidenta a podle Bartíka měla veřejnost vědět, jak na tom zdravotně je. Později své tvrzení z internetu stáhl s odůvodněním, že nečekal takovou vlnu negativních reakcí jak na sebe, tak na prezidenta. Zeman ve volbách prezidentské křeslo obhájil.

Pražský hrad označil tvrzení za nepravdivá a podal na Bartíka žalobu a trestní oznámení. Městský soud v Brně loni na žádost Zemanových právníků projednávání žaloby přerušil kvůli tomu, že by se nejdřív mělo vyřešit trestní oznámení. Policie pak v prosinci trestní oznámení odložila.

MAJETKOVÝ ÚŘAD LONI UZAVŘEL 1391 DOHOD O ZASTUPOVÁNÍ

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) loni uzavřel 1391 dohod o zastupování státních institucí v soudních sporech, meziročně o 145 více. Od roku 2014 uzavřel úřad 5325 takových dohod. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Mezi nejčastěji zastupované instituce patří ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a Státní pozemkový úřad.

„Pevně věřím, že vynikajících právních služeb ÚZSVM začnou využívat také další organizační složky státu, čímž se ušetří nemalé prostředky státnímu rozpočtu dříve vynakládané na drahé externí kanceláře,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zároveň úřad uvedl, že loni v majetkových soudních sporech uhájil zhruba 45 miliard korun. K významným kauzám patřil například spor se společností El NIŇO, která požadovala přibližně 15,7 miliardy korun. Společnost se proti České republice neúspěšně domáhala této částky kvůli údajnému ušlému zisku z licenčních poplatků způsobené nesprávným úředním postupem.

Dál ÚZSVM zmínil loňské pravomocné vítězství ve sporu o 2,5 miliardy ohledně letadel FISCHER AIR nebo uhájení 1,5 miliardy korun v soudním sporu, ve kterém se žalobce domáhal zaplacení náhrady údajné škody za nezákonné trestní stíhání spoluzakladatele bývalé Universal banky.

Ke konci roku 2018 vedl úřad přes 10.500 sporů v celkové částce přesahující 233 miliard Kč. Nejčastěji šlo o tzv. soudní řízení sporná, mezi které například patří řízení o náhradu škody nebo řízení o bezdůvodné obohacení. Takových řízení vedl ÚZSVM ke konci roku 2018 celkem 3907 za 231 miliard korun. Většinu sporů, které ÚZSVM vede, nelze přesně finančně vyčíslit. Jde například o žaloby o určení vlastnictví nebo řízení o pozůstalosti, uvedl úřad. Dlouhodobě je úspěšnost úřadu v soudních sporech podle mluvčího Radka Ležatky přes 90 procent.

ÚZSVM zastupuje stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu. ÚZSVM v těchto řízeních vystupuje sám za sebe, nebo zastupuje jinou organizační složku státu. Zastupování státních institucí se děje buď povinně ze zákona, nebo na základě dohody. ÚZSVM poskytuje rovněž v zákonem vymezených případech bezplatnou právní pomoc obcím a zastupuje je před soudy.

DO KONCE ROKU NOVÝ TEXT TRESTNÍHO ŘÁDU?

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) počítá s tím, že do konce letošního roku vznikne text nového trestního řádu. V pololetí chce předložit novelu zákona o soudech a soudcích a také novelu zákona o státních zástupcích. Zákon na ochranu whistleblowerů hodlá poslat vládě do konce února. Uvedl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize.

Kněžínek řekl, že na novém trestním řádu se pracuje „velmi intenzivně“. „Předpokládám, že do konce roku bude připraven finální text k první odborné diskusi,“ sdělil. Zároveň ale dodal, že zákon nechce předkládat, pouze jej prý „připraví k předání štafety svému nástupci“. Česká justice nedávno informovala o tom, že v čele komise pro nový trestní řád nahradil profesorku Dagmar Císařovou soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha.

„Je to natolik důležitá norma, že by měla být podrobena co nejširší odborné debatě,“ vysvětlil, proč chce, aby trestní řád schvalovala až Sněmovna nově složená po příštích volbách. „Jsem přesvědčen, že text dotáhneme, a pokud to půjde opravdu dobře, můžeme ho prohnat připomínkovým řízením,“ uvedl Kněžínek k plánované činnosti ministerstva pod svým vedením.

„Oceňuji, že po ministrovi (Robertu) Pelikánovi, který byl zaujat spíše soukromým právem, se práce na trestním řádu opravdu pohnula. Zdá se mi, že to patří mezi reálné, nikoliv jen deklarované priority pana ministra,“ komentoval to šéf Unie státních zástupců Jan Lata.

Doplnil, že by vedle nového trestního řádu uvítal i nový zákon o státním zastupitelství, který ale u politiků „není průchozí“. Za největší slabinu stávajícího zákona pokládá možnost odvolání nejvyššího státního zástupce vládou bez udání důvodu. Kněžínek ho ujistil, že připravovaná novela zavede nejvyššímu státnímu zástupci pevné sedmileté funkční období. „Pokud se nedopustí kárného provinění, ve funkci vydrží,“ podotkl ministr.

Novelu zákona o státním zastupitelství má ministerstvo podle plánu legislativních prací předkládat koncem roku, Kněžínek ji však chce odeslat už do července, a to souběžně s novelou zákona o soudech a soudcích, která bude mimo jiné řešit výběr kandidátů na soudce. Podle ministra by měly jít obě normy „ruku v ruce“.

V současné době ministerstvo dokončuje vypořádání připomínek k zákonu o ochraně oznamovatelů korupce. Podle ministra práce nabraly zpoždění, protože zásadních připomínek přišly dvě stovky. Kněžínek se s Latou i s Baxou shodli na tom, že stát by neměl whistleblowerům dávat finanční bonus za oznámení protiprávního jednání. Zákon se zaměřuje mimo jiné na to, jak oznamovatele ochránit po pracovněprávní stránce.

POLICIE SE NA BAXU KVŮLI TLAKŮM HRADU NEOBRÁTILA

Policie se zatím neobrátila na bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu s žádostí o podání vysvětlení v případu údajného ovlivňování justice ze strany Hradu. Baxa to dnes uvedl v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. Z hlediska případného dokazování připustil, že jeho schůzka s prezidentem se odehrála mezi čtyřma očima, připomněl ale, že soudci běžně řeší případy, ve kterých nefiguruje nikdo třetí.„Jako ten, kdo přednesl určitá fakta, se asi nabízí, že budu podávat někde nějaká vysvětlení, ale to je věc policie nebo dalších orgánů,“ uvedl Baxa.

Další účastník diskuse, šéf Unie státních zástupců Jan Lata, podotkl, že je otázkou, co se vzhledem k soukromému charakteru schůzek představitelů Hradu se zástupci justice podaří při prověřování zjistit tak, aby o tom bylo možné trestněprávně rozhodnout.

„Když jdete k prezidentu republiky, zpravidla si neberete skrytou kameru neb nahrávací zařízení. Mám svou paměť, svoje slovo a svoji pověst,“ reagoval Baxa. „Když ti lidé, kteří jsou v určitých rolích, zkrátka nechápou, co k těm rolím patří, a co naopak nepatří, tak jim to musí někdo říct,“ dodal.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) k věci uvedl, že stěžejní je pro něj konstatování sněmovního podvýboru pro justici, že k žádnému ovlivnění v konkrétních kauzách nedošlo. „Budu velmi rád, pokud to usnesení zapůsobí do jisté míry preventivně tak, aby k podobným věcem do budoucna nedocházelo,“ řekl. „Ovlivnění je jedna věc, ovlivňování je druhá věc. Tyhle věci se zkrátka nesmí dít,“ poznamenal Baxa.

„Pevně doufám, že ta kauza povede k tomu, že těch tlaků bude méně. Klíčové ale je, že ten soudce nebo státní zástupce musí být schopen případným tlakům odolat,“ upozornil Lata. Ten také připomněl, že prezident se těší trestněprávní imunitě, takže policejní prověřování se jej netýká.

Senátorský Klub pro liberální demokracii – Senátor 21 (SEN 21) na Zemana v souvislosti s údajným ovlivňováním justice chystá žalobu za hrubé porušení Ústavy. Kněžínek dnes zopakoval svůj názor, že žaloba nemá šanci na úspěch, a to už z procesních důvodů, protože nutnost získat souhlas třípětinové většiny senátorů i poslanců je zásadní překážkou. Podobný přístup, kdy se předem říká, že něco nemá cenu, však podle Baxy není dobrý. /r/