iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Profesionální služba v armádě láká, v ČR 30 tisíc vojáků

Kromě připravovaných nákupů techniky a výzbroje chce letos armáda pokračovat v úspěšných náborech. Shání střelce, řidiče, kuchaře, IT specialisty, lékaře i nejrůznější techniky. A nábor nových profesionálů i záložníků se jí nebývale daří. „Máme velmi ambiciózní cíl, a to je nabrat 2 200 nových vojáků,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh. Je mezi nimi i 9 žen | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

K počátku února měly ozbrojené síly přesně 25 074 vojáků. Personálně má mít armáda do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků. Stávající dvě bojové brigády mají být doplněny a dozbrojeny a vzniknout má i třetí bojové uskupení. Otázkou zůstává, zda se podaří povzbudivý trend náboru udržet vzhledem k demografickému vývoji i navzdory zlepšující se ekonomice, klesající nezaměstnanosti a konkurenci na trhu práce. Loni i předloni do služby vstoupily pokaždé dvě tisícovky nových profesionálů.

„Daří se nám nábor i díky většímu počtu aktivit na sociálních sítích,“ konstatoval náčelník Generálního štábu Aleš Opata.
Přidej se k nám, láká nové uchazeče náborový spot armády: I kadeřnice brání svět. Klip láká do aktivních záloh | (0:30) | video: Armáda České republiky

Hledají se specialisté všeho druhu

Armáda nyní shání například střelce s platem od 35 tisíc korun, řidiče a kuchaře (od 34 tisíc korun), lékaře (od 59 tisíc), statistické analytiky (od 50 tisíc), IT specialisty nových kybernetických sil (od 47 tisíc), lektory angličtiny (od 50 tisíc), komisaře kriminální služby Vojenské policie (od 53 tisíc) a nejrůznější strojníky, mechaniky a techniky (od 35 tisíc).

Nové vrtulníky, radary, obrněnce. Armáda chce mít jasno do konce roku

Ministerstvo obrany před lety kvůli snižování výdajů na obranu nábory na čas zcela zastavilo. Početní stavy vojáků se pak dostaly místo 27 000 pod 21 000. Masivní nábor pak znovu armáda zahájila před čtyřmi lety. Velmi úspěšný byl loni nábor také do Aktivní zálohy. K počátku února mají 2 885 příslušníků. Podle původního plánu měla mít záloha tolik členů až na sklonku roku 2020.

Aktivní záloha

Současný systém aktivní zálohy začal vznikat v roce 1999, kdy tehdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý povolal záložáky na první dobrovolná vojenská cvičení. Z účastníků dobrovolných cvičení postupně vznikala jádra útvarů aktivní zálohy. Ty začaly být soustavně budovány až od roku 2002. V jednotlivých krajích vznikly v roce 2004 krajské pěší roty, které jsou určeny zejména k pomáhání při živelných pohromách a ochraně objektů důležitých pro obranu státu v rizikových situacích.

Kromě toho jsou postupně zakládány specializované útvary aktivní zálohy jako tanková rota, ženijní rota či útvar speciálních sil. Aktivní nábor probíhá nyní k dalším šesti jednotkám Aktivní zálohy, například k 26. pluku velení, řízení a průzkumu, Správě letiště Pardubice nebo 151. ženijnímu praporu. Pro zálohu vzniká také zbrusu nové Velitelství pro teritoria (VeTer) v Táboře. „Bude mít na starost výcvik a přípravu aktivní zálohy,“ dodal Opata.

Po celé republice působí už 44 jednotek, z toho 30 u bojových a podpůrných útvarů a 14 pěších rot při krajských vojenských velitelstvích. Do roku 2025 chce mít armáda k dispozici až 5 tisíc záložníků. Zájemci o členství v aktivních zálohách musí být bezúhonní, splnit zdravotní prohlídku a psychotesty. Lidé bez základní vojenské služby musí projít šestitýdenním vojenským výcvikem.

ŘEPKOVI HROZÍ VĚZENÍ ZA ALIMENTY

Šance Tomáše Řepky (45) na to, že se vyhne nástupu do věznice, výrazně klesá. Čekají ho další dva soudy. Podle informací iDNES.cz viní žalobci Řepku z toho, že nadále řádně neplatí alimenty. A o dalších šest měsíců svobody ho může připravit přeměna podmínky, kterou dostal za řízení auta přes zákaz.

Justiční trable bývalého fotbalového reprezentanta Tomáše Řepky pokračují. Poté, co dostal ve čtvrtek u Obvodního soudu pro Prahu 6 nepravomocně 15 měsíců vězení za zpronevěru a pornoútoky na bývalou manželku, ho za pár dní čeká další hlavní líčení.

Příští čtvrtek by se měl Řepka dostavit k Městskému soudu v Brně a vysvětlit, proč opětovně neplatí alimenty na svého nezletilého syna. „Ve věci pana Řepky evidujeme návrh na potrestání pro přečin zanedbání povinné výživy. V této věci je nařízeno jednání na den 14. února 2019,“ sdělila iDNES.cz mluvčí soudu Petra Hovorková.

Tomáš Řepka má, jak vyplývá z dřívějšího rozsudku, posílat své bývalé ženě Vlaďce Erbové do každého 15. dne v měsíci výživné na syna ve výši 15 tisíc korun. Kolik peněz jí aktuálně dluží, soud neuvedl. „Pokud jde o dlužnou částku, tuto informaci nemohu s ohledem na fázi řízení sdělovat,“ dodala mluvčí. Řepkovi hrozí za zanedbání povinné výživy až jeden rok odnětí svobody.

Za neplacení alimentů byl Řepka pravomocně odsouzen už loni v květnu. Podle rozsudku dlužil Erbové za období od srpna 2016 do listopadu 2017 částku 219 500 korun. U soudu za to dostal 180 hodin obecně prospěšných prací. Z mírného výchovného trestu se však zřejmě nepoučil.

Jak soudy trestaly Tomáše Řepku: trestná činnost uložený trest datum právní moci. Okresní soud Praha-západ řízení vozidla pod vlivem alkoholu (17. 9. 2015 – 1,39 promile) 3 měsíce vězení podmíněně se zkušební dobou 15 měsíců + zákaz řízení na 18 měsíců 29. 12. 2015.

Okresní soud Praha-západ maření výkonu úředního rozhodnutí (řízení vozidla přes zákaz – 18. 1. 2016 – 0,69 promile) 6 měsíců vězení podmíněně se zkušební dobou 2 roky + zákaz řízení na 1 rok + peněžitý trest 90 tisíc korun 30. 3. 2016
Městský soud v Brně zanedbání povinné výživy (od 23. 8. 2016 do listopadu 2017) 180 hodin obecně prospěšných prací + povinnost uhradit dlužné výživné. Městský soud v Brně poškození cizích práv (tři tzv. pornoinzeráty v září 2017) 300 hodin obecně prospěšných prací (trest uložil odvolací soud)

Obvodní soud pro Prahu 6 zpronevěra (prodej auta, které mu nepatřilo – 18. prosince 2016) 15 měsíců vězení (jde o souhrnný trest i za pornoinzeráty) + povinnost nahradit škodu rozsudek zatím není pravomocný. V druhé polovině února čeká Řepku další nepříjemné soudní jednání, a to u Okresního soudu Praha-západ. „Veřejné zasedání ve věci vedené u zdejšího soudu je nařízeno za účelem případné přeměny trestu,“ uvedla na dotaz iDNES.cz mluvčí Jana Číhalová.

Tento soud potrestal bývalého fotbalistu v roce 2016 za to, že řídil vozidlo, přestože to měl zakázané. Pravomocným trestním příkazem mu uložil šest měsíců vězení, které podmíněně odložil na zkušební dobu dvou let. Soud poslal Řepku do vězení na 15 měsíců | (2:08) | video: Jiří Pánek, Peter Antalík, iDNES.tv

Jenže v podmínce, která trvala do konce března 2018, spáchal Řepka další trestnou činnost – v září 2017 založil (za pomoci své současné partnerky Kateřiny Kristelové) falešné pornoinzeráty na jméno své bývalé ženy. Nyní je vysoce pravděpodobné, že soud bývalému fotbalistovi přemění podmíněný trest na nepodmíněný a nařídí mu, aby šest měsíců vězení vykonal.

V březnu by pak měl mít Řepka další soud kvůli neplacení alimentů – tentokrát v Praze. „Dlužná částka činí 941 tisíc korun,“ sdělila iDNES.cz mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 6 Zuzana Barochová. Údajné zanedbání povinné výživy se zřejmě týká jeho dětí z prvního manželství. I v této trestní věci hrozí Řepkovi až jeden rok vězení.

K tomu všemu musí zabojovat u Městského soudu v Praze, který bude v průběhu roku řešit jeho odvolání proti nyní uloženým 15 měsícům vězení. Jde o souhrnný trest. Řepka ho dostal za to, že v prosinci 2016 prodal své známé za 1,2 milionu korun mercedes, který v té době už nevlastnil, i za internetové útoky na bývalou manželku, tedy za poškození cizích práv. Odvolací instance může Řepkovi trest také zpřísnit. Žalobce není s jeho výší spokojený. Žádal pro fotbalistu dva roky vězení – tedy o devět měsíců víc, než ve čtvrtek u soudu dostal.

BODOVANÝCH ŘIDIČŮ UBÝVÁ

Loni se vybodovalo na 40 tisíc řidičů a téměř půl milionu má aspoň jeden bod. Nejčastější přestupky: rychlost, mobil, jízda bez pásu. Největším překvapením loňské statistiky bodového systému se stali Pražané. Drží totiž primát nejslušnějších řidičů. Jen pět procent pražských řidičů má aspoň jeden bod.

Nejhorší jsou pak řidiči z Ústeckého kraje, kde jich má nějaký bod osm procent.

Znamená tento výsledek, že se v hlavním městě jezdí fakt nejohleduplněji? Nebo je fígl ve statistice? Možná obojí.
„Myslím, že pražští řidiči opravdu předpisy dodržují víc, protože je na každém kroku hlídají kamery. V přeplněných ulicích také nemohou příliš páchat přestupky, protože by hned bourali,“ míní šéf BESIP Tomáš Neřold. Ministr Dan Ťok s nadsázkou poznamenal, že výsledek buď svědčí o slušnosti pražských řidičů, nebo o větším nasazení ústeckých policistů.

Ministerstvo dopravy zveřejnilo tento týden podrobné statistiky bodovaných přestupků za rok 2018. MF DNES přinesla podrobný přehled, jak si Češi na silnici vedou.

Půl milionu řidičů mělo k silvestru 2018 na kontě aspoň jeden bod, 39 tisíc lidí musí jezdit autobusem nebo vlakem, protože po nasbírání 12 bodů přišli o řidičák.

Z přehledu vzešla i rada „Jak nedostat body“. Statistici ministerstva si totiž všimli, že více než polovinu všech bodů řidiči dostali za tři konkrétní přestupky: malé překročení rychlosti, telefonování a jízdu bez pásu. Kdo se jich vyvaruje, má šanci uchránit si řidičák.

Ale pozor, po Ťokově chystané reformě už drobné překročení rychlosti nebude bodovaným přestupkem. Vyšší tresty naopak budou za telefonování. Výpis z bodového konta dnes řidič dostane na Czech Pointu (třeba na poště), ale vláda slibuje, že to brzy půjde i z domova přes internet.

Dva body a dost

Můžeme to nazvat třeba „efektem dvou bodů“. Každý třetí řidič má na kontě pouhé dva trestné body za dopravní přestupek. Tito lidé se evidentně poučili dávno předtím, než by jim hrozilo vybodování a jejich první exces zůstal i posledním.

Klíčová tabulka ukazuje, kolik řidičů má kolik bodů. Nejvíce lidí mělo k 31. prosinci 2018 pouhé dva body – celkem 170 tisíc držitelů řidičáku. „Efekt dvou bodů“ potvrzuje i expertka z Týmu silniční bezpečnosti Stanislava Jakešová. „Dostala jsem dva body, tak se už hlídám, abych nejezdila 61 kilometrů v hodině, ale padesát,“ řekla Jakešová. Ano, 23 tisíc šoférů má na kontě pouhý jeden bod. Jelikož však žádný „jednobodový přestupek“ neexistuje, znamená to, že jich měli původně víc. Po pravidelném odmazávání jim v evidenci zůstal bod jediný.

Čeští řidiči a bodový systém

Pouhé jednotky tisíc lidí pak mají 8 až 11 bodů. Nepoučitelní jedinci, kteří atakují tato čísla, už se na nich nezastaví a zpravidla vystoupají k 12 bodům.

Žena nezávodí

Další tabulka bodového systému ukazuje, že bodový systém rok od roku pomalu, ale jistě vychovává řidiče. V nejhorších letech 2009 až 2011 mělo nějaký bod 14 procent řidičů, dnes je jich desetina. Každé dva roky se Češi o procento zlepší. Statisticky vzato by tedy v roce 2039 neměli spáchat ani jeden přestupek a mít v průměru nula bodů. Přestože současná vyhláška obsahuje přes třicet bodovaných přestupků, tak v 92 procentech případů, kdy je někdo přistižen, jde o jeden z deseti nejčastějších druhů přestupků. Čtyři z nich jsou překročení rychlosti a pak nepřipoutání se, telefonování, alkohol za volantem, jízda bez řidičáku, nezastavení na stopce a nedání přednosti.

Nový bodový systém přinese velké změny

Naopak existují vyloženě okrajové přestupky. Jen 24 lidí řídilo vozidlo, ke kterému neměli „profesní způsobilost“ (vztahuje se například na řidiče u záchranářů či hasičů), což je přestupek za tři body. Co je ale podstatnější, policie téměř nepostihuje například ohrožení chodce na přechodu. Přestupek za čtyři body minulý rok dostalo jen 476 řidičů.

Všechny přestupkové a bodové statistiky vycházejí obecně lépe pro ženy než pro muže. To znamená, že manželka spíš přenechá řízení svému manželovi, ale také to, že ženy asi opravdu v autě nezávodí a jezdí opatrněji. Tak například mezi „držiteli 12 bodů“ je 36 621 mužů a pouhých 2 995 žen. Body v Česku dostávají i cizinci. Daří se je postihnout až v posledních letech, kdy smlouvy v Evropské unii umožňují výměnu dat o řidičích. Stále častější tak je, že vás dostihne pokuta za rychlou jízdu v jiném státě. Celkem v Česku dostalo aspoň jeden bod 50 tisíc cizinců.

Typický vybodovaný: třicátník

I pro dopravní experty je záhadou, proč se Češi nepoutají bezpečnostními pásy. Tři body a pokutu za to dostalo loni 66 283 lidí, přestože pás zachraňuje životy. Šéf BESIP Tomáš Neřold dokonce vypráví, že někteří motoristé vynaloží i velké úsilí, aby svépomocí vyřadili z provozu zařízení, jež při jízdě bez pásů začne pípat.

Jak se na dálnici dodržuje bezpečný rozestup. Co dvě minuty přestupek

A ještě jedna zajímavost: I když se poměrně často mluví o divokých mladých a začínajících řidičích, tak nejvíce vybodovaných má řidičák od roku 2006. Jezdí tedy 13 let, a pokud si dělali řidičák v osmnácti, bude jim teď 31 let. „Lidé mezi 30 a 40 lety najezdí nejvíc kilometrů. Je však třeba dodat, že i když nemají mladí řidiči tolik přestupků, figurují ve statistikách vážných dopravních nehod,“ vysvětluje Neřold.

HACKEŘI ÚTOČÍ NA BÁDÁNÍ VÝZKUMNÍKŮ ČR

Hned několik českých univerzit se v posledních měsících bránilo hackerům. Přesně cílené e-maily se z výzkumníků snaží vylákat přístupy k jejich účtům a tedy i k výsledkům bádání. V podezření bezpečnostní komunity je Čína. Technologický gigant Huawei, před kterým varuje stát, ovšem přitom s částí českých univerzit spolupracuje.

Zatímco se čeští politici přou o to, jakým způsobem zabránit, aby se citlivé počítačové sítě ministerstev budovaly z výrobků čínského gigantu Huawei podezřívaného ze špionáže, v českém virtuálním prostoru tiše zuří jiná bitva. A nejde v ní o diplomatické depeše nebo fungování mobilních sítí. Hackeři totiž v posledních měsících zacílili na české univerzity. Se záměrem nabourat účty výzkumníků. Některé z pokusů se časově překrývají s ataky, které čínští a íránští hackeři provedli na desítky světových univerzit.

„U cílených útoků je nutné si uvědomit, co může být cenné k získání – znalosti, data, poznatky, know-how,“ konstatoval Radovan Igliar ze sdružení CESNET, které zastřešuje bezpečnost počítačových sítí českých vysokých škol. A nyní monitoruje, jak přibývají pokusy hackerů dostat se ke znalostem o biotechnologiích, dronech, či efektivnějším pěstování obilí, které vysoké školy v Česku na svých serverech skladují.

Hackeři: Změňte si u nás hesla

Před sérií napadení varuje například bezpečnostní tým Masarykovy univerzity. „Bylo napadeno již několik českých univerzit. Jde o velice dobře připravený útok. Útočníci mají znalosti z prostředí českých vysokých škol,“ varuje Tomáš Plesník z bezpečnostního týmu univerzity. Zprávy, které dorazily do schránek výzkumníků jedné z brněnských vysokých škol, skutečně vypadaly nápomocně a zároveň závažně.

Průlomový objev českých vědců. Může vymýtit tuberkulózu

Ústy univerzitního oddělení IT varovaly před útokem podvodných e-mailů, které se snaží vylákat z uživatelů přihlašovací údaje. A vyzývaly ke změně hesla z bezpečnostních důvodů. Pomocí přiloženého odkazu. Po kliknutí se objevila univerzitní přihlašovací stránka. Potíž? Ve skutečnosti právě tento e-mail byl pokusem hackerů získat od univerzitních vědců jejich hesla.

Vystopovat, odkud útoky pocházejí, je složité. Univerzitní bezpečnostní experti se to zdráhají komentovat. Vysoce postavené zdroje z bezpečnostní komunity, se kterými MF DNES mluvila, poukazují na to, že útoky tohoto druhu v minulosti rozpoutaly diplomatický boj mezi Čínou a USA. Už za éry prezidenta Baracka Obamy začala americká vláda otevřeně hovořit o tom, že čínští vládní hackeři kradou duševní vlastnictví amerických firem s cílem technologicky předehnat západ.

Virtuální krádež letadel

Zlomem, který nakonec znamenal uzavření „kybernetického“ příměří mezi Obamou a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, bylo zadržení čínského byznysmena Su Bina americkou FBI v roce 2014. Ten byl později usvědčen z toho, že ze systémů amerických firem ukradl technologické podrobnosti o amerických stíhačkách F-22 a F-35 nebo nákladním letadle C-17.

Příměří ale nevydrželo. A dnes obchodní válka mezi USA a Čínou hoří naplno znovu. A spolu s tím se rozběhly čínské hackerské operace. Vloni například experti vládní hackery spojili s útokem na Australskou národní univerzitu.
V Česku přitom lidé z bezpečnostních institucí mimo záznam varují, že pro čínské hackery právě vědecké poznatky mohou být často cennější kořistí než třeba údaje o nepříliš velké české armádě nebo krocích místní diplomacie.
Příští válka bude v kyberprostoru. Je potřeba mít hackery, říká odborník

Minulý rok na akademické půdě řádila i hackerská skupina nazývaná Cobalt Dickens, která je spojována spíše s Iránem. Ta napadla osmdesátku výzkumných institucí v 17 státech. A i ta se pídila po výzkumných poznatcích. Nejoblíbenějším způsobem ataků při operování všech těchto hackerských skupin je právě vylákání hesel z výzkumníků. České univerzity proto dokonce začaly najímat sdružení CESNET, aby jejich výzkumníkům posílal falešné hackerské maily. Cílem je otestovat, jestli by útočníkům podlehli.

„O tyto služby zaznamenáváme rostoucí zájem. Klíčové ale je, aby si vedení vysoké školy hrozbu uvědomilo. Nemá smysl to dělat jednorázově. Musí se na tom pracovat opakovaně, abychom lidi jen nenápálili, ale školili je a pak znovu zkoušeli, zda se poučili,“ popsal Radovan Igliar se sdružení CESNET. I na české univerzitní půdě přitom vznikají cenné bezpečnostní projekty. Například brněnké VUT za desítky milionů pod kódovým označením TARZAN vyvíjí speciální software pro policii.

Mimořádně přátelští Číňané

Mnohé české vysoké školy jsou ovšem nyní v choulostivé situaci nejen kvůli útokům hackerů. V předchozích několika letech totiž některé z nich komunikanční firmu Huawei, proti níž před Vánoci vydal varování Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB), sami pozvali na svou akademickou půdu.

Například zástupci Českého vysokého učení technického (ČVUT) podepsali s firmou založenou někdejším důstojníkem čínské armády, spolupráci už v roce 2015 při návštěvě tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Číně.
„Působením na lokální úrovni v ČR chceme dostát svému závazku být zodpovědnou společností a přispívat k ekonomickému rozvoji České republiky,“ vykládal tehdy přímo viceprezident Huawei Wang Shengli.

Obviňují nás z něčeho co jsme neudělali, hájí se šéf Huawei ČR

Na české univerzitě pak vloni otevřela takzvaná Safe City Lab, v níž čínský gigant předváděl technologie, které umí monitorovat města. Dle ochránců lidských práv přesně ty, které nejenom zvyšují bezpečnost, ale umožňují i potlačovat lidská práva v Číně. ČVUT ale ve světle nynějšího podezření ze spolupráce s Huawei couvá. Ale trvá na tom, že pro školu firma nepředstavuje ohrožení.

„Tato laboratoř je fyzicky oddělena od infrastruktury univerzity. Má sloužit pro účely výuky, konkrétně demonstraci možností technologie mobilních sítí 4G. Za současné situace jsme využití laboratoře pozastavili a zvažujeme další postup,“ konstatoval vedoucí katedry telekomunikační techniky ČVUT Jiří Vodrážka. Zcela naopak to ale vidí Technická univerzita Ostrava (VŠB), která na Sobotkově výjezdu spolupráci s Číňany podepsala také. A rozběhlou činnost přerušit nehodlá.

„VŠB před deseti týdny podala s Huawei Technologies společný projekt do evropského programu vědy a výzkumu. Ve společném konsorciu tohoto projektu je například University of Cambridge, Max Planck Institute nebo Austrian Institute of Technology. Naše spolupráce se společností Huawei Technologies nemá politické zadání a výsledky jsou veřejně dostupné,“ dodal Miroslav Vozňák z Fakulty elektrotechniky a informatiky.

A zdůrazňuje třeba i to, jak Huawei talentované studenty v projektu Seeds for the Future (semínka budoucnosti) vyváží do Číny, aby tam poznaly tamní technologie i kulturu. I to české tajné služby ovšem dle zdrojů MF DNES vidí jako riziko.

Hrozba arbitráže

Pokud by přitom chtěly výrobky Huawei vysoké školy vyloučit z veřejných zakázek na své sítě, aby přes ně zajímavá data výzkumníků neprotékala, mají omezenější manévrovací prostor než státní instituce. Manuál vydaný NÚKIB totiž připouští, že Huawei může dostat stopku ve veřejných zakázkách týkajících se kritické infrasstruktury státu. To ale vysoké školy nejsou.

„Vysoké školy totiž nepatří mezi subjekty regulované zákonem o kybernetické bezpečnosti, proto je pouze na zvážení vedení univerzit, zda varovaní vezmou v rámci analýzy rizik v potaz, či nikoliv,“ konstatoval mluvčí NÚKIB Radek Holý.
Riziko, že se Huawei bude soudit, ovšem pak ponesou pouze samy vysoké školy. Jak upozornil Deník N, Huawei přitom už za postup NÚKIB vyhrožuje soudy i mezinárodní arbitráží.

POKUTA ZA NEDODRŽENÍ BEZPEČNÉ VZDÁLENOSTI?

Mezi návrhy ministerstva dopravy na změnu bodového systému je jedna pasáž, která má revolučně změnit styl jízdy českých řidičů. Nově bude hrozit pokuta za nedodržení bezpečné vzdálenosti. MF DNES otestovala řidiče, jak dodržují rozestupy. Chybovaly hlavně kamiony. Kamiony by musely držet rozestup nejméně 50 metrů při rychlosti 50 kilometrů v hodině a vyšší, osobní auta 30 metrů při osmdesátce. Kdo limit poruší, dostane pokutu až 10 tisíc korun a čtyři body do registru. MF DNES týden po zveřejnění návrhu udělala test, jestli čeští řidiči bezpečnou vzdálenost dodržují a kolik by se jich přestupku dopustilo. Stačilo měřící pásmo, stativ s praporkem jako značka a kamera.

Výsledek? Skoro každé dvě minuty by některý řidič na dálnici D5 mezi Berounem a Loděnicí i při slabším provozu v poledne spáchal přestupek. Častěji by se prohřešila nákladní auta, která mají pravidla nastavena přísněji. Na příjezdu do Prahy na D1 u Chodova byli řidiči ukázněnější i proto, že tam jsou v jednom místě dokonce tři pruhy a auta se lépe poskládají.

„Změny bodového systému povedou také k zamyšlení samotné řidiče, jestli se opravdu lepí nebo nelepí na auto před sebou. Když řidič před nimi dupne na brzdu, nemohou stihnout během jediné sekundy zareagovat a bezpečně zastavit,“ reagoval na výsledky testu mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.

Nový přestupek v bodovém systému

Ministr dopravy Dan Ťok sepsal po 13 letech od zavedení bodového systému návrh na jeho revizi. Nyní jde do připomínkového řízení, pak ho bude schvalovat vláda.

Součástí návrhu je i nový přestupek „nedodržení bezpečné vzdálenosti“. Do registru za něj řidič dostane čtyři body a bude mu hrozit pokuta 2 500 korun na místě nebo 4-10 tisíc korun ve správním řízení. Legislativci ministra Dana Ťoka návrh zdůvodňují v textu následovně: „Malý odstup je častou příčinou nehod. Postih už zavedlo například Německo, Rakousko nebo Slovensko. Doporučený odstup dvě sekundy nedodržuje mimo obec třicet procent českých řidičů.“
VIDIT vidí přestupek

Česká dopravní policie je také pro, aby se takový přestupek trestal. Už má i představu, jak by ho řidičům prokazovala. Ministerstvo dopravy totiž při psaní zákona našlo inspiraci v Německu, kde se nedostatečné rozestupy už dávno pokutují. V Německu platí „železné pravidlo“, že správný rozestup by se měl rovnat polovině údaje na tachometru. Když jede auto stovkou, musí mít odstup 50 metrů.

„Ze spolupráce s německými kolegy víme, že bezpečnou vzdálenost lze kontrolovat řadou technických prostředků. V Německu se používají zařízení VIDIT nebo PROVIDA,“ vysvětluje šéf dopravní policie Tomáš Lerch. Systém VIDIT sestává ze dvou kamer, které natáčejí provoz a přenášejí vše do počítače.

Notoričtí „lepiči“

Osobní auta během testu na D5 u Vráže na Berounsku a na začátku D1 u Prahy porušovala navrhované pravidlo až na výjimky jen v levém pruhu při předjíždění.
Pokud jeden řidič ještě nedokončil předjíždění delšího kamionu, další už se na něj tlačil a „lepil“, jako by ho chtěl popohnat.

Celkem běžná situace na dálnici, kterou zná každý a také spoustu ohleduplných šoférů znepokojuje. Dnes je to nepostižitelné, ale nově by mohla policie udělit pokutu 2500 korun na místě a čtyři tisíce až deset tisíc korun ve správním řízení.

Průběh testu

Orientační test byl jednoduchý. Reportér odměřil pásmem požadovaných třicet a padesát metrů od paty mostu nad dálnicí. Na konci měřené vzdálenosti za svodidly postavil značku. Pak stačilo zapnout na mostě kameru a nahrávat projíždějící auta směrem k mostu.

Pokud přijíždějící vůz nezmizel pod mostem, auto za ním by správně ještě nemělo minout značku. V tom případě mělo totiž menší než povolený rozestup. Během testu místem projížděla i auta, která měla už od pohledu tak malý rozestup, že by je skoro ani nebylo nutné měřit.

U kamionů je to jiné. Ty jedou v pravém pruhu zhruba osmdesátkou, nepředjíždějí se, ale i tak mezi sebou udržují jen malé rozestupy. Nezřídka je od sebe při měření dělilo jen 10 až 15 metrů, takže by vlastně nedodržely ani limit pro osobní auta.

Podtrženo sečteno, přibližně každé dvě minuty měl některý řidič nedostatečný rozestup. Návrh samozřejmě budou muset schválit ministři a pak poslanci. Zejména ve Sněmovně se dá čekat dlouhá diskuse – jako vždycky při schvalování silničních pravidel.

Jak jet? Napovědí i bílé čáry

Upřímně, udržet dnes bezpečnou vzdálenost za všech okolností není úplně jednoduché, i když chce být řidič ukázněný. Snadno zapomene a občas se přiblíží k autu před sebou.

Zároveň je tu ještě jedna věc. Pokud by policie striktně pokutovala auta s menším rozestupem než 30 metrů, podle nových pravidel bude muset ještě spravedlivě rozhodnout, jestli za přestupek může právě řidič auta, které jede vzadu. Není tomu tak vždy.

Auta, která vjíždějí na dálnici z připojovacího pruhu, na rozestupy ohled neberou. Správný rozestup se dá odhadnout i podle přerušovaných čar na dálnici. Třicet metrů odpovídá délce tří bílých čar na dálnici včetně dvou mezer mezi nimi.

Například na pražské Jižní spojce je povolená osmdesátka a auta tam mají na první pohled menší rozestupy, než by měla mít. Z jednoho konce Prahy na druhý se pohybuje hustý „peloton“ aut. S novým zákonem tam určitě bude nutné častěji brzdit, například kvůli autům zařazujícím se z nájezdů. Celkově se na městských okruzích bude v budoucnu jezdit zřejmě pomaleji.

Jak měří Němci

A jak se malé rozestupy v Německu měří a dokazují řidičům? Německý mobilní systém VIDIT, o kterém se zmiňuje i šéf české dopravky Tomáš Lerch, funguje vlastně na podobném principu jako test MF DNES – samozřejmě mnohem přesněji.
Německá policie nainstaluje na dálniční most dvě kamery a přesně si odměří stometrový úsek, který bude jedna z kamer snímat. Natočený provoz na dálnici se přenese do počítačového programu, který sám spočítá rozestupy. Druhá kamera pak snímá poznávací značky aut, aby šlo řidiče identifikovat. Záznam pak musí zhlédnout i úředník, aby zjistil, kdo je na vině. Jestli třeba řidič vepředu druhého nevybržďoval.

Železné německé pravidlo půlky tachometru

Když německého řidiče přistihne policie, že má ve stotřicítce na dálnici odstup od auta před sebou jen 6,5 metru, hrozí mu pokuta 400 eur, to je v přepočtu přes deset tisíc korun. Němci, kteří nedodržení bezpečné vzdálenosti pokutují už mnoho let, vypracovali i podrobný „katalog pokut“.

Zatímco český návrh je celkem jednoduchý a počítá jen s třicetimetrovým rozestupem pro osobní auta a padesátimetrovým pro náklaďáky, Němci jsou preciznější. Platí u nich zásada, že „bezpečný rozestup se rovná polovině údaje na tachometru“. Například když jede auto osmdesátkou, měl by odstup činit 40 metrů, když jede stovkou, tak padesát. Ale i v Německu panuje velká tolerance pro pokuty. Pokutu dostane až řidič, který jede s polovičním rozestupem, než je nejnižší povolený limit – tedy při osmdesátce ho má jen 20 metrů.
Nový bodový systém přinese velké změny, telefonování už „neukecáte“

Aby to bylo ještě složitější, výška pokut je odstupňována nejen podle rozestupu v metrech, ale i podle rychlosti. Oněch 400 eur za 6,5 metru je nejvyšší sankce při nejmenším rozestupu a nejvyšší rychlosti. Katalog k ní došel následovně: Jde o desetinu povoleného rozestupu, tedy „polovičního tachometru“ při rychlosti nad 130 kilometrů v hodině. Správně by měl řidič jet 65 metrů za autem před sebou (130 děleno dvěma). Kdo má jen desetinový rozestup oproti povolené vzdálenosti, toho čeká nejtvrdší sankce.

Naopak nejnižší sazba je 75 eur (necelé dva tisíce korun). Dostane ji řidič, který má při osmdesátce odstup jen 20 metrů. Německý „katalog pokut“ řidičům zároveň radí, jak odstup udržet, protože řidič těžko bude odměřovat metry. Na dálnici odpovídá správný odstup dvěma sekundám, na běžné silnici je asi sekundu. Německý zákon předepisuje dokonce i odstup na šířku. Od motorky by mělo mít auto odstup 1,5 metru, od jiného auta metr a od autobusu dva metry. /r/