iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČR i Západ vyzbrojují válečný Jemen přes Emiráty a Saúdy

Spojené arabské emiráty dodávají zbraně ze západních zemí milicím v Jemenu, které páchají válečné zločiny. Uvedla to Amnesty International s tím, že nedávno do SAE vyvezly zbraně USA, Německo, Francie, Británie i Česko. Podle CNN končí americké zbraně u obou stran jemenského konfliktu. Armáda Spojených arabských emirátů dostává od západních států a jiných zemí dodávky zbraní v miliardové výši, které obratem posílá milicím do Jemenu, jež prokazatelně páchají válečné zločiny,“ sdělil Mathias John, zbrojní expert organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

SAE podle AI dodávkami moderních zbraní do Jemenu „konflikt dál zostřují“. Milicím ve válkou sužované zemi poskytují mimo jiné pancéřové vozy, odpalovače raket, pušky, pistole a kulomety, které nakupují v západních zemích včetně Česka.
„Zbraně ze SAE se na bojiště dostávají v rozporu s mezinárodním právem,“ napsal iDNES.cz Martin Balcar z české pobočky AI. Podle něj vyvezlo Česko do SAE jen v roce 2017 vojenský materiál za téměř 22 milionu eur (přes 565 milionu Kč). Šlo hlavně o vozidla, střelivo, letecké vybavení a rakety.

Balcar dodal, že zahraniční zbraně a obrněná vozidla prodané SAE se používají i v tajných věznicích, které v Jemenu provozují SAE a/nebo jí podporované síly. V těchto zařízeních se podle AI mučí a znásilňuje.

Od roku 2015 dodaly západní státy do SAE zbraně v hodnotě 3,5 miliardy amerických dolarů (téměř 80 miliard korun), vyčíslila AI. Zdaleka největším dodavatelem zbraní do SAE i Saúdské Arábie jsou USA. SAE jsou součástí arabské koalice pod vedením Saúdské Arábie, která v roce 2015 zasáhla do občanské války v Jemenu na straně jemenské vlády. Proti ní bojují šíitští povstalci podporovaní Íránem.

Trump v Saúdské Arábii uzavřel dohody za stamiliardy dolarů

Také americká televizní stanice CNN oznámila, že SAE a Saúdská Arábie daly jemenským radikálům americké zbraně. Ty mají podle CNN i šíitští povstalci. To by znamenalo, že Íránci nejspíš získali příležitost podrobně se seznámit s americkou vojenskou technologií, což může ohrozit americké síly v regionu.

Pentagon případy začal vyšetřovat, protože postoupení zbraní by bylo porušením obchodních dohod. Znepokojení vyjádřil předseda zahraničního výboru sněmovny USA Eliot Engel. „Už to nadále nemůže být jako obvykle. Musíme prosazovat skutečnou změnu saúdského chování,“ řekl podle katarské televize Al Džazíra.

Předák odpůrců Ameriky v americkém voze

CNN našla ve městě Táizz na jihozápadě Jemenu obchodníka, který tvrdil, že může americké zbraně nabídnout. Podle CNN se některé dostaly k džihádistické skupině Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), jejíž lidé působili v oblasti Táizzu. Členové AQAP se projížděli městem v amerických obrněných autech. Dnes tato sunnitská skupina bojuje proti šíitům spolu s dalšími milicemi v koalici Saúdské Arábie.

Americké pancéřované vozy MRAP má podle CNN k dispozici radikální salafistická skupina působící v přístavu Hudajdá. Tato auta firmy Navistar nakoupily v roce 2014 SAE, jež je zařadily do výzbroje své armády. Ta je poskytla spojeneckým oddílům bojujícím v Jemenu.

Televize jemenských šíitů předloni vysílala záběry s vůdcem povstaleckých Húsíů sedícím v Saná za volantem jednoho z vozů MRAP, zatímco příznivci povstalců provolávali smrt Americe. Válka se v Jemenu rozhořela v roce 2014 a podle některých zdrojů již připravila o život přes 60 000 lidí. Hladem trpí kolem 14 milionů Jemenců, tedy zhruba polovina obyvatel země. Dvěma milionům dětí znemožnil konflikt chodit do školy, upozorňuje OSN.

Loni v prosinci se bojující strany ve Švédsku domluvily na příměří ve strategickém přístavním městě Hudajdá, klid zbraní přesto porušují. Hudajdá kontrolují povstalci, ale vládní síly se jej od června snažily dobýt. Přes Hudajdá proudí do Jemenu naprostá většina zahraniční humanitární pomoci.

TRUMP VYSTUPOVAL PROTI POTRATŮM

Americký prezident Donald Trump si ve čtvrtek na tradiční národní snídani s modlitbou vysloužil za svá vyjádření proti potratům ovace ve stoje od náboženských vůdců, napsal americký list The Washington Post. Podle agentury AP si šéf Bílého domu takto snaží získat ještě větší podporu od konzervativních voličů.

Každoroční prezidentské snídaně s modlitbou se v USA konají každý první čtvrtek v únoru od roku 1952, kdy je zavedl tehdejší prezident Dwight Eisenhower.„Všechny děti, narozené i nenarozené, jsou stvořeny k svatému božímu obrazu,“ řekl na slavnosti Trump, za což si vysloužil hlasitý potlesk, při kterém většina hostů z řad duchovních stála. „Každý život je posvátný a každá duše je drahocenným darem z nebes,“ pokračoval prezident, který v roce 2020 bude usilovat o znovuzvolení.

V úterním poselství o stavu unie Trump řekl, že by Kongres měl schválit zákon zakazující potraty v pozdějších stadiích těhotenství, což je celoamerická sporná otázka. Schválení takového zákona je ale v současné chvíli velmi nepravděpodobné, vzhledem k tomu, že Sněmovnu reprezentantů kontrolují demokraté, připomíná agentura AP.

Ke svým úterním výrokům, které podle The Washington Post patřily k jeho nejsilnějším vyjádřením proti potratům, se Trump ve svém dnešním projevu nevrátil. Vzkázal však publiku, ve kterém byli mimo jiné představitelé jeho vlády a Kongresu, včetně demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, že bude věřící vždy podporovat.

Trump ve své řeči následně označil manželku svého vicepremiéra, Karen Penceovou, za úžasnou druhou dámu s tím, že nedávno začala učit výtvarnou výchovu na křesťanské škole v severní Virginii. Zmíněná škola se stala terčem kritiky za to, že nepřijímá homosexuální učitele, studenty či žáky, jejichž rodiče jsou homosexuálové.

Evropané mají být USA vděční, říká Trump. Jejich nenávist vnímá jako plus

Dokument na školním webu uvádí, že si škola vyhrazuje právo nepřijmout či vyloučit ze školy žáka, pokud „atmosféra či chování v dané domácnosti, aktivity rodičů či opatrovníků, nebo aktivity daného studenta, nejsou v souladu s biblickým životním stylem, který škola učí“. Za zakázané škola přitom označila účast či podporu „sexuálně nemorálních, homosexuálních či bisexuálních aktivit“.

Šéfka organizace hájící práva žen na potrat NARAL Ilyse Hogueová tvrdí, že se Trump zaměřil na potraty, protože je politicky oslabený. Jeho preference podle ní „klesají volným pádem“ mimo jiné kvůli tomu, že na více než měsíc zastavil financování vládních úřadů a on sám, jeho rodina, Bílý dům, podnik, nadace a inaugurační výbor jsou cílem různých vyšetřování.

„Trump nově rád hovoří o potratech, čímž vlastně vhodil flák krvavého masa své smršťující se voličské základně v domnění, že mu to zajistí politické přežití,“ řekla Hogueová.

NĚMCI VYHOSTILI TERORISTU DO TURECKA, CHTĚLY HO USA

Spojené státy ve čtvrtek ostře odsoudily rozhodnutí Německa, které deportovalo teroristu Adema Yilmaze do Turecka, a to navzdory žádosti USA o jeho vydání. Zatímco Němci muže odsoudili za plánování bombových útoků, podle Američanů má na svědomí také účast na atentátech proti americkým vojákům v Afghánistánu.

Německé úřady v úterý vyhostily Yilmaze do rodného Turecka poté, co si ve vězení odseděl jedenáct let za plánování bombového útoku v roce 2007, kdy chtěl zaútočit na americké instituce a občany v Německu. Američané požádali o jeho vydání v souvislosti s podezřením, že se Yilmaz podílel na plánování sebevražedného útoku, při kterém v roce 2008 zemřeli na pákistánsko-afghánské hranici dva američtí vojáci a dalších jedenáct lidí se zranilo.

Spojené státy viní Yilmaze, který je podle německé stanice Deutsche Welle členem skupiny Islámská džihádistická unie, také z dalšího útoku na americké jednotky v Afghánistánu v roce 2006. Newyorský státní zástupce vznesl žalobu proti Yilmazovi v roce 2015. Americký generální prokurátor Matthew Whitaker ve svém prohlášení uvedl, že ho „Německo vážně zklamalo“, když se rozhodlo deportovat Yilmaze do vlasti namísto do Spojených států.

„Německá vláda úmyslně pomohla Yilmazovi uniknout před spravedlností tím, že ho posadila na letadlo do Turecka. Odmítla převzít jakoukoli odpovědnost za to, že ho nevydala do USA. Německo porušilo své smluvní závazky a podkopalo právní předpisy,“ hněval se Whitaker.

Sporem se ve středu zabýval také náměstek amerického ministra zahraničí John Sullivan, který se ve Washingtonu setkal s šéfem německé diplomacie Heiko Maasem. Ten do USA přicestoval kvůli mezinárodnímu setkání týkajícího se Islámského státu.

„Adem Yilmaz je zodpovědný za smrt amerických vojáků. Jeho neúspěšné vydání do Spojených států porušuje podmínky naší smlouvy o vydávání,“ napsal na Twitteru velvyslanec USA v Německu Richard Grenell.

Podle německého ministerstva zahraničí nicméně Yilmazova deportace vyplývá z rozhodnutí nezávislého soudního systému, který se řídil právním řádem. Jeho vydání do USA by podle mluvčího frankfurtského soudu bylo riskantní. „Američané nepotvrdili, že své obvinění omezí pouze na zločiny, za které Yilmaz nebyl už potrestán,“ uvedl mluvčí.
Yilmaze ve čtvrtek ihned po příletu do vlasti zadržela turecká policie, která ho podrobila výslechu. Zatím není jasné, jestli bude muž čelit v Turecku dalším obviněním. Američané se naděje na jeho vydání nevzdávají a podle svých slov jsou v kontaktu s tureckými úřady.

ŽENICH V USA NA SVATBĚ SEXUÁLNĚ OBTĚŽOVAL SERVÍRKU, BIL HOSTY

S nepěkným vykročením do manželského života se musí vyrovnat Američan Matthew Aimers, který se před soudem zodpovídá z obvinění, že na vlastní svatební hostině sexuálně napadl servírku, bil hosty a pohádal se s policií, kterou se snažil vyprovokovat ke rvačce.

Incident se odehrál již v listopadu, média si ho ale všimla až nyní poté, co se Aimers dostal díky kauci na svobodu z vazby. Servery neuvádějí, jak na situaci zareagovala novomanželka. Hostina se konala v pensylvánském Northampton Township. Podle obvinění Aimersovi s přibývajícími sklenkami alkoholu padla do oka ještě nezletilá servírka, které podle dnešní zprávy stanice Fox News navrhl, že by se „venku mohli pomuchlovat“.

To ale dívka odmítla. Když ji její nadřízení poslali zkontrolovat dámské toalety, ženich se vydal za ní. Servírka uvedla, že se před ní obnažoval, osahával ji a nabízel sto dolarů (asi 2300 korun), pokud ho pěkně políbí.

Nezvedený ženich Matthew Aimers

Obtěžováním ale Aimersova alkoholová eskapáda neskončila. Z dokumentů předložených soudu totiž vyplývá, že v ženichovi postupně vzrůstala agresivita, kterou si vybíjel napadáním hostů. Ránu schytal i jeden z číšníků poté, co ženichovi zakázal vynášet alkohol ze sálu.

Před policií, která přijela situaci uklidnit, Aimers utekl do autobusu pro svážení hostů. Pod pohrůžkou použití elektrického paralyzéru ženich vystoupil, venku se ale policisty nadávkami snažil vyprovokovat ke rvačce. Nakonec skončil ve vazbě, ze které se dostal po zaplacení 35 000 dolarů (800 000 korun).

Aimersův právní zástupce uvedl, že jeho klient trvá na nevině a že se těší, až své jméno očistí. Seznam obvinění, kterým čelí, je podle amerických médií značně dlouhý, nechybí zde například napadení, výtržnictví, bránění se zadržení, obtěžování či omezování svobody nezletilé.

V JANOVĚ DEMOLUJÍ ZŘÍCENINU MOSTU

V severoitalském Janově technici zahájili demolici západní části Morandiho mostu, který se loni v srpnu částečně zřítil. Neštěstí si tehdy vyžádalo 43 mrtvých a desítky zraněných. Předpokládá se, že bourací práce potrvají asi šest měsíců a že na jaře 2020 by mohl být zprovozněn nový most.

Dělníci s pomocí čtyř výkonných hydraulických zařízení začali spouštět jednu z mostovek z výšky 48 metrů na zem. Agentura AFP poznamenala, že použitý hydraulický systém je stejný, který posloužil k vyzvednutí potopené výletní lodi Costa Concoria na hladinu. Parník v roce 2012 ztroskotal u italského ostrova Giglio.

Spouštění mostovky, která tvoří překlenutí mezi pilíři, předcházely důkladné přípravy. Kvůli odlehčení byly ze stabilních částí mostu odstraněny tisíce tun zbytných ocelových, betonových i asfaltových prvků. Váha betonové desky činí přes 900 tun a její spouštění potrvá asi osm hodin.

Deník La Repubblica napsal, že od zhruba 20. února začne být při demolici používána i trhavina. Odstranění východní části mostu přijde na řadu později, konstrukci zde ještě stále zkoumají odborníci a prokuratura.

Expert na civilní stavby Pierre Corfdir vysvětlil, že jen naplánování demolice mostu v takovémto rozsahu by normálně trvalo asi tři roky. „Tohle je jedna z nejkomplexnějších demolicí mostu,“ řekl. Dodal, že inženýři vnímají časový tlak, neboť město co nejdříve potřebuje nový most, který je jednou z dopravních i ekonomických tepen Janova.

Výstavba mostu bude stát přes 200 milionů eur (5,2 miliardy korun). Ministerstvo dopravy tvrdí, že je reálné, aby po nové konstrukci auta jezdila již v dubnu 2020. AFP uvedla, že stavebním společnostem hrozí za každý den zpoždění až 200.000 eur (5,2 milionu korun) pokuty.

Český řidič zázrakem přežil

Zřícení přibližně dvousetmetrového kusu východní části Morandiho mostu 14. srpna 2018 bylo nejtragičtějším pádem mostu v Evropě za posledních 17 let. Z 45 metrové výšky spadlo 35 osobních aut a několik kamionů.
Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Neštěstí připravilo o život 43 lidí z řad Italů, Francouzů, Chilanů i Albánců. Nejmladší z obětí bylo osm let. Pád poničil několik budov pod mostem, takže bez střechy nad hlavou skončilo kolem 600 obyvatel města.

Z mostu spadl i kamion pražské dopravní firmy SPED-IT. Řidič Martin Kučera přežil se zlomeným nosem, žebry a pohmožděnými plícemi. Po ošetření v janovské nemocnici se vrátil do vlasti. Do okolí Janova vezl zboží na vykládku. Škoda na jeho kamionu byla odhadnuta na zhruba 2,5 milionu korun.

Italské ministerstvo dopravy zřídilo vyšetřovací komisi, která 25. září zveřejnila své závěry. Podle nich firma ASPI zanedbala zajištění bezpečnosti mostu. Komise uvedla, že riziko zřícení existovalo již v minulých letech, ale provozovatel neudělal dost, aby pádu předešel. ASPI tvrdí, že vždy postupovala podle zákonů.

PAŠOVÁNÍ HEROINU ŠTĚNATY, MĚLI JE V BŘIŠE

Na šest let poslal ve čtvrtek soud v New Yorku do vězení kolumbijského veterináře, který se pokusil do Spojených států propašovat heroin v tělech štěňat. Informovala o tom agentura AP. Po osmatřicetiletém Andrésovi Lópezovi Elorezovi pátrala americká policie už od roku 2005. V roce 2015 jej zadrželi policisté ve Španělsku, které jej loni v květnu vydalo do USA.

Veterinář López Elorez si v roce 2004 pronajal farmu v kolumbijském Medellínu, kde choval psy. Zároveň ale spolupracoval s kolumbijským drogovým kartelem. Devíti štěňatům do těla voperoval plastové sáčky s heroinem v tekutém stavu, který chtěl propašovat do Spojených států.

V lednu 2005 policie veterinářovu farmu prohledala a zabavila sedmnáct sáčků s tekutým heroinem, které vážily celkem téměř tři kilogramy. Deset sáčků přitom museli chirurgicky vyjmout z břišních dutin devíti štěňat.
Tři ze štěňat pošly kvůli viru, kterým se nakazily po operaci. Jednu z přeživších fen později vycvičili policisté v Kolumbii pro vyhledávání drog. Rotvajlerka dostala jméno Heroína, což v překladu znamená heroin, ale i hrdinka.

THAJSKÁ PRINCEZNA PREMIÉRKOU?

Nejstarší sestra thajského krále, princezna Ubolratana Radžakanjaová, bude usilovat o post premiérky ve volbách plánovaných na 24. března. Kandidovat bude za stranu, která má blízko ke svrženému premiérovi Tchaksinu Šinavatrovi. Sokem se jí stane dosavadní premiér Prajutch Čan-Oča, který se dostal k moci, když armáda svrhla demokraticky zvolenou vládu.

Thajský král Mahá Vatčirálongkón Bodindradebajavarangkun, který v prosinci 2016 formálně převzal trůn po svém zesnulém otci Pchúmipchonu Adundétovi, označil sestřino rozhodnutí kandidovat na premiérku za „nevhodné“ a neústavní. Podle agentury Reuters tím 66letý monarcha patrně pohřbil její kandidaturu, protože nesouhlas krále pravděpodobně povede k tomu, že ji volební komise diskvalifikuje.

„Zapojení vysoce postaveného člena královské rodiny do politiky, a to jakýmkoli způsobem, je krokem, který je v rozporu s tradicemi, zvyky a kulturou země. Proto je pokládáno za krajně nevhodné,“ uvedl král v prohlášení.

Nečekané oznámení o kandidatuře sedmašedesátileté princezny Ubolratany radikálně mění thajskou politickou scénu, kde armáda byla vždy vnímána jako instituce, která je k monarchii nejloajálnější, zatímco stranu svrženého premiéra Šinavatry monarchisté označovali spíše za nepřátelskou vůči královské rodině. Výsledek voleb, které jsou vnímány jako příležitost k obnově demokracie v Thajsku, je tak podle analytiků nyní naprosto nepředvídatelný.

Za favorita hlasování byl doposud označován šéf vládnoucí junty Čan-Oča, a to i vzhledem ke změnám ústavy a volebních zákonů, které jeho vláda zavedla s cílem zkomplikovat politickým stranám stojícím v opozici k armádě získání premiérského úřadu. Kandidatura princezny Ubolratany za populistickou stranu, která je frakcí Strany Thajců založené expremiérem Šinavatrou, ale šance Šinavatrových přívrženců výrazně zvyšuje.

Přestože Thajsko je od roku 1932 konstituční monarchií, má královská rodina v zemi obrovský vliv a uctívají ji miliony obyvatel. Pro šéfa junty bude tak těžké politický vzestup princezny zastavit. „V případě, že strany spojené se Šinavatrou ve volbách zvítězí, bude pro armádu a roajalisty velmi složité proti výsledku protestovat a snažit se ho změnit,“ uvedl americký politolog specializující se na oblast jihovýchodní Asie Allen Hicken.

Princezna je matematička, zahrála si i v seriálech

Princezna Ubolratana je navíc označovaná za schopnou kandidátku. Vystudovala matematiku a biochemii na Massachusettském technickém institutu (MIT) v USA a má rovněž magisterský titul z Kalifornské univerzity v oboru veřejné zdravotnictví. Ve Spojených státech žila více než 26 let, po návratu do Thajska v roce 2001 se začala věnovat charitativní činnosti a propagaci thajského turistického průmyslu. V Thajsku mnozí lidé Ubolratanu znají i jako herečku z televizních seriálů.

V Thajsku zpopelnili milovaného krále, obřadu se účastnily statisíce lidí

Do politiky příslušníci thajské monarchie podle tradice doposud nevstupovali, Ubolratana, označovaná v Thajsku běžně za princeznu, se ale už v roce 1972 vzdala svých královských titulů, když se provdala za spolužáka z MIT Američana Petera Jensena. „Vzdala jsem se královských titulů a žila jsem jako neurozený občan,“ napsala v pátek Ubolratana ke své kandidatuře na instagramu.

Malá Lidová reformní strana, která byla založena loni a podporuje premiéra Prajutcha Čan-Oču, ale přesto kandidaturu princezny kritizovala. Volební komisi strana vyzvala, aby zhodnotila, jestli princezna svou kandidaturou neporušila zákon zakazující politickým stranám využívat královskou rodinu ke kampani. Volební komise musí do příštího pátku rozhodnout, zda kandidáty ucházející se o post premiéra schválí, či odmítne.

Konflikt mezi monarchii nakloněnými zástupci vyšší a střední třídy v Bangkoku a dalších městech a Šinavatrovými příznivci na venkově vedl v Thajsku v uplynulých 15 letech opakovaně k pouličním protestům, vojenským převratům a násilným střetům. Otázkou nyní je, zda princeznina kandidatura představuje snahu znepřátelené tábory s královým souhlasem sjednotit, nebo zda jde o odvážnou hru Šinavatrových stoupenců, jejímž cílem je využít obliby královské rodiny mezi Thajci, píše agentura Reuters.