iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trumpův projev ocenily tři čtvrtiny Američanů u televize

Poselství amerického republikánského prezidenta Donalda Trumpa o stavu unie, ve kterém vyzval k urovnání politických sporů a ke sjednocení země, ocenilo 76 procent Američanů, kteří úterní projev sledovali. Vyplývá to z průzkumu televize CBS News a agentury YouGov. Zpravodajská stanice zároveň ale poznamenala, že prezidentská poselství tradičně poslouchají spíše lidé tíhnoucí ke straně šéfů Bílého domu.

Anketu, ve které poselství odmítlo 24 procent sledujících Američanů, zveřejnil na svém Twitteru i Trump. Z průzkumu vyplývá, že divácké publikum tvořili ze 43 procent republikáni, z 24 procent demokraté a zbytek pak nezávislí.

Nejvíce se projev podle očekávání analytiků líbil republikánům, ocenilo ho 97 procent z nich. Líbil se také 82 procentům nezávislých a 30 procentům demokratů. Na 56 procent diváků se domnívá, že Trumpova slova přispějí k jednotě země, 36 procent nevěří v žádnou změnu a osm procent je naopak přesvědčeno, že rozpory v americké společnosti se ještě prohloubí.

Průzkum CBS News se věnuje i konkrétním tématům z Trumpova projevu. Názory na přistěhovalectví s prezidentem sdílí 72 procent Američanů, kteří projev sledovali, a odmítá je 28 procent. Na 71 procent také souhlasí s Trumpovým tvrzením, že na jižní hranici USA s Mexikem panuje kvůli migraci a pašování krize, 29 procent takové hodnocení popírá.

Trump během projevu oznámil, že se opět sejde se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a že tento druhý summit bude ve Vietnamu. Vrcholnou schůzku za dobrý krok považuje 78 procent diváků prezidentova projevu a za špatný 22 procent. Pokud by se vzalo v úvahu jen demokratické publikum, jako dobrou věc jednání s vůdcem KLDR vidí 57 procent Američanů hlásících se k této opoziční straně.

Průzkum televize provedla rozhovorem s 1472 Američany, kteří projev sledovali. Respondenti byli ze skupiny 9322 Američanů, kteří v dotazování YouGov uvedli, že si poselství nechtějí nechat uniknout.

MAYOVÁ BRUSELEM NEPOHNULA, EU DOHODU MĚNIT NEBUDE

Britská premiérka Theresa Mayová dopadla ve čtvrtek v Bruselu podle očekávání. Tak jak Evropská unie už dlouho varovala, její představitelé potvrdili, že o změně podmínek brexitové dohody nehodlají znovu vyjednávat. Ochota je jen v přijetí právně nezávazné politické deklarace. Není to tedy krok, který skalní konzervativci v Británii od návštěvy Mayové v Bruselu očekávají.

Mayovou ještě nestihl ani přijmout v Bruselu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když své poněkud mediálně zamlžené pozice vyjasnila německá kancléřka Angela Merkelová. Během návštěvy Bratislavy, kde jednala s premiéry zemí visegrádské čtyřky, Merkelová řekla, že je sice možné vyvinout nové úsilí k dosažení souznění mezi Británií a EU, obnovení vyjednávání o brexitové dohodě ale „není na pořadu dne“.

Juncker pak pozici Bruselu objasnil ještě více. Možné je upravit doprovodný text právně nezávazné politické deklarace.
Mayová se v Bruselu ale snaží přesvědčit unijní činitele o úpravě dohody. Na odpoledním setkání s šéfem Evropského parlamentu Antoniem Tajanim a s koordinátorem EP pro brexit Guyem Verhofstadtem ujistila, že není proti takzvané irské pojistce, která má zaručit, aby mezi Irskem a Severním Irskem nebyla zavedena takzvaná tvrdá hranice.

Do Bruselu přijela s pověřením dolní komory britského parlamentu, že britskou pojistku má nahradit „alternativním řešením“. V britském tisku se spekuluje, že by se vlastně přechodné období od vyhlášení brexitu do jeho faktického uskutečnění prodloužilo. A podle zlých jazyků tak oddálilo nevyhnutelné. Že se obě strany nedohodnou.

Předseda Evropské rady Donald Tusk po schůzce s Mayovou ve čtvrtek konstatoval, že průlom v současné patové situaci kolem procesu britského odchodu z Evropské unie stále není na dohled. Dodal, že rozhovory o brexitu budou pokračovat.
Jak vypadá místo v pekle pro ty, kdo chaoticky chtěli brexit, ptá se Tusk

Ve středu Tusk už řekl, že od návštěvy premiérky očekává realistický návrh, jak proces po odmítnutí „rozvodové dohody“ v britském parlamentu znovu rozhýbat.

„Představila jsem naši jasnou pozici, že musíme zajistit právně závazné změny v dohodě o vystoupení, abychom se vypořádali s výhradami parlamentu ohledně (irské) pojistky,“ řekla Mayová novinářům o „rázných, ale konstruktivních“ diskusích v Bruselu. Přiznala, že dosáhnout její cíl nebude jednoduché, odkázala však na další kolo rozhovorů, které zmiňuje i její společné prohlášení s Junckerem.

Do plánovaného odchodu Británie z EU aktuálně zbývá 50 dní a podle mnohých pozorovatelů již do 29. března brexit podložený dohodou se všemi jeho náležitostmi nelze stihnout. Mayová prohlásila, že brexit zajistí „načas“. Šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn nabídl dopisem Mayové podporu brexitové dohody, pokud splní pětici požadavků jeho strany, mimo jiné celní unii Británie s Evropskou unií. Stínový labouristický ministr pro brexit Matthew Pennycook následně prohlásil, že pokud Mayová všechny podmínky nepřijme, musí labouristé usilovat o druhé referendum.

BRITSKÝ POKUS O SEBEVRAŽDU

Corbyn od Mayové chce souhlas s trvalou a všeobecnou celní unii s EU, která bude zahrnovat území celého Spojeného království. Takové řešení považuje za jediné, které zajistí bezproblémové obchodování a zabrání vzniku takzvané tvrdé hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Možnosti jak zabránit hraničnímu režimu tvoří jádro sporu brexitové dohody.

Corbyn dále žádá příklon k jednotnému unijnímu trhu přes sdílené instituce a závazky, „dynamickou podporu“ práv a ochranných mechanismů tak, aby britské standardy přinejmenším držely krok s těmi evropskými, závazek účasti v unijních programech financování projektů týkajících se životního prostředí, vzdělávání a průmyslové regulace a také souhlas s bezpečnostními dohodami například o společných databázích k potírání a prevenci kriminality či o evropském zatykači.
Pokud Mayová pětici podmínek v plném rozsahu nepřijme, chce Pennycook, aby Labouristická strana usilovala o druhé referendum. Nejmenovaný labouristický činitel ale k Pennycookovým slovům podle deníku The Guardian uvedl, že neodrážejí oficiální postoj vedení strany.

ITALSKÝ NOVINÁŘ, CO PSAL O PALACHOVI, MÁ OCHRANU

Italský novinář Paolo Berizzi, který jako první upozornil na lednový veronský koncert neofašistických kapel na památku Jana Palacha, dostal stálou policejní ochranu. Berizzi, autor loni vydané knihy Nazi Italia, soustavně monitoruje krajní pravici na severu Itálie. Lidé z tohoto prostředí jemu i jeho rodině už několikrát vyhrožovali smrtí.

Lidé z tohoto prostředí jemu i jeho rodině už několikrát vyhrožovali smrtí. „Když ještě veřejnost moji tvář neznala, mohl jsem se dostat na setkání a do průvodů krajní pravice, o nichž jsem psal zprávy a dokumentoval je. Už několik let, jak si dovedete představit, to dělat nemohu,“ řekl Berizzi minulý měsíc.

Ve své knize Nazi Italia razí tezi, že fašismus v Itálii nabral za posledních 15 let na síle, ale ve skutečnosti vlastně nikdy na síle neztratil. „Nejprve k tomu nedozrál čas a fašisté se styděli sebe samé takto definovat a otevřeně se projevovat.
Dnes už čas dozrál a skuteční fašisté se beze studu projevují. Politická a veřejná rozprava fašismem nasákla: za ‚normální‘ se považuje to, co normální není. Fašismus se stal legitimním. Odpadly předsudky s ním spojené a mnozí (neofašisté) se přestali stydět,“ shrnul Berizzi závěry své knihy.

Palach se stal symbolem italské krajní pravice, česká veřejnost se bouří

Berizzimu bývá přisuzován původ slova „fascioleghismo“, novotvaru, který se skládá z italského slova pro fašismus a názvu vládní strany Liga. „Je to nová tvář Ligy, kdysi autonomistické a protifašistické strany, která se s nástupem (Mattea) Salviniho stala pravým opakem. Nyní to je nacionalistická strana hlásající svrchovanost (Itálie), spojila se s fašisty, legitimizovala je a do vlády vnáší jejich hesla (počínaje sloganem ‚Italové především‘),“ vysvětlil italský novinář novotvar.

Liga, krajní pravice

Na otázku, zda Ligu považuje za krajně pravicovou sílu odpověděl: „Ano, současná Liga, třebaže se tak nedefinuje, je krajně pravicová strana, napojená na ty nejdůležitější evropské krajně pravicové strany.“ Liga severu, dříve marginální strana, původně usilovala o odtržení Padánie, tedy oblasti v povodí řeky Pádu na severu Itálie, od zbytku Itálie. Nynější vicepremiér a ministr vnitra Salvini vedení strany převzal na konci roku 2013. Před loňskými volbami vypustil z názvu slovo „sever“ a následný úspěch založil na vyhrocené protiimigrační rétorice. V březnových volbách odevzdalo krajně pravicové Lize hlas 17 procent voličů. Podle průzkumu zveřejněného tento týden by nyní Lize dala hlas více než třetina voličů.

Za hegemona nynější neofašistické scény považuje Berizzi organizaci CasaPound Italia (CPI), která se ustavila jako pravicové sociální centrum a postupně se stala celonárodní politickou silou. CPI byla v letech 2014 až 2015 napojena na Salviniho Ligu a soustavně přetahuje sympatizanty ostatních neofašistických a neonacistických uskupení - příkladem může být odliv členů krajně pravicové stranu Forza Nuova (Nová síla), jejíž šéf o sobě otevřeně hovoří jako o fašistovi.
„Mnoho z těchto (krajně pravicových) hnutí si politiky této vlády, která prosazuje svrchovanost Itálie, cení a ‚kapitána‘ Salviniho chápou jako svůj referenční bod. Ten jejich sympatie opětuje a den co den cituje (fašistického diktátora Benita) Mussoliniho,“ konstatoval italský novinář.

V4 A NĚMECKO PŘIPRAVÍ POMOC MAROKU

Země visegrádské čtyřky připraví společně s Německem projekt pomoci Maroku. Podle slovenského premiéra Petra Pellegriniho tak přispějí k řešení vnějších příčin migrace. Pellegrini i český premiér Andrej Babiš zdůraznili nutnost zamyslet se nad zajištěním bezpečnosti Evropy.

Premiéři se tak vyjádřili ve čtvrtek na tiskové konferenci po společném jednání předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, a německé kancléřky Angely Merkelové v Bratislavě. Pellegrini a Babiš také zdůraznili společné historické zkušenosti zemí střední Evropy, stejně jako jejich vzájemnou obchodní provázanost.

„To Maroko, to byl můj nápad. Když se posílají peníze přes jiné struktury a fondy, tak příjemci ani neví, že to přišlo od nás. Maroko je země, ze které přichází nejvíce ilegálních migrantů,“ řekl později novinářům Babiš, který od roku 1985 do začátku 90. let v Maroku pracoval pro československý podnik zahraničního obchodu

Parametry připravovaného projektu pomoci Maroku ani jeho finanční rámec podle Babiše zatím nebyly stanoveny. „Není nic konkrétního. Je to jenom myšlenka, která musí být rozvinuta. Oslovíme Maroko a zeptáme se, jaké mají představy, abychom jim pomohli k zastavení ilegální migrace,“ uvedl Babiš.

Z Maroka podle Merkelové dříve proudilo do Evropy mnoho uprchlíků. „Chceme vyslat signál, že budeme spolupracovat při potlačování příčin migrace. Potřebujeme i legální migraci, při které státy budou samy rozhodovat o tom, kdo na jejich území přijde,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci. Dodala, že dřívější migrační krizi v EU se evropským státům patrně nepodařilo zvládnout nejlépe.

Premiér Babiš uvedl, že většina členských zemí EU se staví proti návrhu Evropské komise, aby v příštím sedmiletém rozpočtovém rámci unie na období let 2021 až 2027 byl snížen objem peněz na financování projektů, jejichž cílem je zmírnit ekonomické rozdíly mezi regiony. „Nechápu, že komise navrhla něco jiného. Potřebujeme peníze na investice,“ řekl předseda české vlády.

Boj proti byrokracii a rozšíření Schengenu

Babiš zdůraznil význam členství v NATO a také nutnost přemýšlet o zajištění bezpečnosti Evropy v budoucnosti. Pokud jde o EU, za zásadní označil nadcházející volby do Evropského parlamentu. Jejich tématy budou podle něj například brexit, sankční politika či migrace. Od budoucího předsedy Evropské komise Babiš očekává, že bude více naslouchat členským státům a že bude bojovat proti byrokracii. Český premiér se také vyslovil pro rozšíření schengenského prostoru volného pohybu o další státy.

Státy V4 podle německé kancléřky efektivně využily evropské fondy k posílení životní úrovně. To je podle ní potřeba mít na zřeteli i při vytváření nového rozpočtu EU. Merkelová v reakci na obavy středoevropských zemí z projektu rozšíření plynovodu Nord Stream mezi Ruskem a Německem označila za důležitou skutečnost, aby Ukrajina zůstala tranzitní zemí pro ruský plyn. Právě plynovod Nord Stream by umožnil Moskvě obejít Ukrajinu při dodávkách plynu do západní Evropy.
„Za žádných okolností nechceme být závislí pouze na Rusku. Rusko ale bude i nadále zdrojem plynu stejně, jak bylo za studené války,“ řekla Merkelová.

Hostitel schůzky Pellegrini uvedl, že letos si zúčastněné země připomínají 30. výročí událostí, které přinesly střední Evropě svobodu a dnes jsou tyto státy součástí integračního „projektu míru a svobody“. Šéfové vlád V4 a Německa dnes přijali společnou deklaraci, ve které připomínají proměnu, jíž tyto státy prošly za poslední tři desetiletí.
Pellegrini ale také upozornil, že dnes Evropa stojí před novými výzvami, které mohou její budoucnost ohrozit. Je třeba hledat cesty, jak posílit bezpečnost Evropy, řekl předseda slovenské vlády. Oznámil také, že země V4 s Německem připraví projekt pomoci Maroku v souvislosti s řešením vnějších příčin migrace.

Pellegrini a Merkelová zdůraznili, že země V4 a Německo mají velmi silnou vzájemnou obchodní výměnu. To ale podle německé kancléřky přináší i společné problémy, které souvisejí například s automobilovým průmyslem.

MADURO: NEJSME ŽEBRÁCI, ARMÁDA ZABLOKOVALA HUMANITÁRNÍ KONVOJ

Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, jejíž první část ve středu podle kolumbijských úřadů dorazila k hranicím. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy doručit potraviny a léky strádajícím obyvatelům země stižené těžkou hospodářskou krizí.

Spojené státy, Kolumbie a další země regionu vyslaly do Venezuely první kamiony naložené základními potravinami a léky na žádost opozičního vůdce Juana Guaidóa. Šéf parlamentu ovládaného opozicí odmítl uznat Madurův druhý prezidentský mandát a prohlásil se prozatímním prezidentem, v čemž jej podpořily čtyři desítky amerických a evropských států. Guaidó o víkendu varoval, že 250 až 300 tisíc Venezuelanům hrozí bez humanitární pomoci smrt. Zároveň vyzval armádu, jejíž většina je dosud loajální Madurovi, aby pomoc do země vpustila.

Maduro však reagoval slovy, že Venezuelané nejsou žebráci a pomoc nepotřebují. Její organizaci označil za lacinou show opozice. Pozorovatelé soudí, že vyhrocený stav je důležitým testem skutečné oddanosti vojáků autoritářskému prezidentovi, kterého již nevelká část důstojníků přestala uznávat. Vojsko na klíčový most postavilo tři kamionové návěsy a situaci monitoruje zpovzdálí.

„Je to způsob zastrašování, ale nemyslím, že by tím něčeho dosáhli,“ řekla agentuře AP Alba Pereiraová z nevládní organizace Entre Dos Tierras, podle níž venezuelská vláda nemá zábrany dále vystavovat obyvatele země této „absurdní krizi“.Guaidó prohlásil, že humanitární pomoc se do Venezuely dostane bez ohledu na Madurovu snahu nevpustit ji tam.
Nedostatek potravin i léků

„Madurův režim musí umožnit, aby se pomoc dostala k hladovějícím lidem,“ uvedl na Twitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jehož země se pokouší odříznout Madura od financí sankcemi proti klíčovému ropnému průmyslu.
Snahu blokovat pomoc odsoudil i jeho kolumbijský kolega Carlos Holmes Trujillo, podle něhož může být Madurův postup důvodem pro zahraniční země, aby podaly podnět k Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Vláda na návrh ministra Petříčka uznala Guaidóa jako prezidenta Venezuely

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.

Mezinárodní výbor Červeného kříže ve středu oznámil, že v posledních týdnech zdvojnásobil svůj rozpočet pro Venezuelu na 18 milionů švýcarských franků (408 milionů korun) a snaží se rovněž pomáhat několika milionům uprchlíků, kteří před zoufalou situací utekli do Kolumbie či Brazílie. Šéf výboru Peter Maurer prohlásil, že se jeho lidé na jedné straně snaží výrazně posílit pomoc Venezuelanům, na druhé však chtějí zůstat v politicky vyhrocené situaci v zemi neutrální.

TELEGRAPH: TŘETÍ AGENT RUSKA STÁLE V BRITÁNII?

Třetí ruský agent podezřelý z loňské otravy bývalého důstojníka ruské rozvědky Sergeje Skripala a jeho dcery může být stále na území Spojeného království. Podle informací deníku The Daily Telegraph na poslední chvíli zrušil svou rezervaci na let do Moskvy, kterým se měl vrátit spolu s dalšími dvěma ruskými agenty.

Agent ruské vojenské rozvědky GRU přicestoval do Británie na falešné jméno Sergej Fedotov ve stejný den jako dva další, kteří se v Salisbury neúspěšně pokusili zavraždit bývalého špiona Skripala nervovou látkou Novičok. Měl zarezervován stejný let zpět do Moskvy, podle zjištění deníku však svůj let na poslední chvíli zrušil a z Británie nevycestoval.

Není jasné proč, avšak podle deníku se tím zvyšuje pravděpodobnost, že Fedotov v Británii zůstal minimálně několik dnů po použití armádního jedu novičok proti Skripalovi. „Stále se může pohybovat po Británii,“ řekl deníku nejmenovaný zdroj. Zůstat mohl proto, že zjistil, že Skripal pokus o otravu přežil.

Fedotovův falešný pas se lišil pouhými několika čísly od dokladů Alexandra Petrova a Ruslana Boširova. Podobal se také tomu, který používal jiný agent GRU Eduard Šišmakov, obviněný z podílu na neúspěšném pokusu o puč v Černé Hoře. Později vyšlo najevo, že Petrov a Boširov byli ve skutečnosti Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, oba vyšší důstojníci GRU.

Fedotovova totožnost nejasná

Pravá identita ani role Fedotova v travičském pokusu dosud nebyla objasněna. Podle jedné z teorií byl tím, kdo z Ruska přivezl látku novičok a předal ji oběma kolegům z GRU. Zatímco Miškin a Čepiga byli zachyceni průmyslovými kamerami v den útoku, snímky Fedotova chybí, neboť pravděpodobně do Salisbury, kde se pokus o otravu odehrál, nikdy neodjel.
Náhoda, byli jsme na výletě. Rusové obvinění z otravy Skripala promluvili

Dříve se rovněž pracovalo s verzí, že Fedotov byl v Anglii na průzkumné misi, která měla monitorovat pohyb Skripala, který britské rozvědce MI6 prodával informace o ruských tajných službách. Podle ruského serveru Fontanka.ru v archivech, databázích či na sociálních sítích nejsou po Fedotovovi žádné stopy. Na své jméno v Rusku nevlastní žádný majetek, vozidlo ani telefon. Podle záznamů agent navštívil Spojeného království v roce 2016, 2017 a 2018.

S Miškinem letěl také do České republiky, podle britského deníku očividně s úmyslem sledovat Skripala, který údajně předával informace českým tajným službám. Je možné, že plukovník Skripal, který žil po výměně odhalených špiónů v roce 2010 v Británii, byl cílem agentů GRU alespoň čtyři roky.

JEPTIŠKY SEXUÁLNĚ OTROČILY KNĚŽÍM

Papež František v letadle při návratu z návštěvy Spojených arabských emirátů připustil, že dochází k sexuálnímu zneužívání jeptišek kněžími. Zmínil i případ, kdy si z nich udělali sexuální otrokyně. Podle zpravodajského serveru BBC to bylo poprvé, co František sexuální zneužívání řádových sester veřejně přiznal.

Katolická církev se podle něj pokouší s problémem vypořádat, ale nevymýtila ho. František v úterý uvedl, že jeho předchůdce Benedikt XVI. musel rozpustit celou církevní kongregaci, v níž si kněží jeptišky sexuálně zotročili. Problém se ale objevuje dále, k sexuálnímu zneužívání dochází zejména v „určitých kongregacích, hlavně těch nových, a v některých regionech více než v jiných“, řekl papež.

Vatikánské noviny L’Osservatore Romano, konkrétně jejich příloha Donne Chiesa Mondo (Ženy církevního světa), minulý týden v pátek odsoudily sexuální zneužívání jeptišek kněžími. Podle ní je základem problému moc církevních představitelů.

„Vrhali se na ně při zpovědi nebo na seminářích. Mnohé z nich otěhotněly a musely jít na potrat. Ten jim pachatelé jejich příkoří i zaplatili. Pokud už se dítě z nemanželského svazku narodilo, jeho otec se k němu nepřihlásil. A církev o všem věděla,“ píše se v článku.

Akt moci. Kněží beztrestně znásilňovali jeptišky, uznal Vatikán v časopise

Jeptišky se celá léta bály promluvit ze strachu, že když nahlásí kněze, který je obtěžoval, jejich výpověď se obrátí proti nim či proti celému jejich řádu. Skandál začal až loni, kdy agentura AP i další média napsala o případech zneužívání rozesetých po celém světě s dovětkem, že ženy jsou v církevní hierarchii často lidmi druhé kategorie. I díky hnutí Me Too mají však čím dál větší odvahu násilníky udat.

Agentura tehdy popsala případy z Chile, kde jeptišky znásilňovali nejen muži, ale obtěžovaly je i výše postavené ženy. V Indii pak trestní oznámení podala řádová sestra, kterou opakovaně znásilňoval místní biskup. Takové udání by ještě před dvěma lety bylo něco nemyslitelného. Mezinárodní asociace řádových sester pak vyzvala jeptišky, aby církevní zvrhlíky nahlásily nejen svým nadřízeným, ale i policii. A aby skončily s „církevní omertou“.

MRTVOLA U DOMU V POLSKU 4 HODINY, NIKDO NEPOTVRDIL SMRT

Čtyři hodiny ležel mrtvý muž před panelákem v polském městě Gliwice, protože pozůstalí i policisté nemohli sehnat lékaře, který by vystavil úmrtní list, bez kterého pohřební služba tělo nepřevezme. Muž totiž zemřel po 18. hodině, kdy ordinace mají zavřeno, a pohotovost či nemocnice provést tento úkon odmítly.

„Třiapadesátiletý muž se vracel z pohřbu kolegy. Padl na zem pár kroků od domova,“ vylíčila televize. „Záchranáři z pohotovosti připojili tátu k přístrojům, ale životní funkce nezaznamenaly. Tělo táty přikryli a odjeli. Policie natáhla okolo pásky a my jsme hledali lékaře, který by potvrdil úmrtí,“ vylíčili potomci zesnulého. Na případ upozornila televize TVN 24 s tím, že podobná situace by mohla nastat kdekoliv v Polsku.

Vraždu dokázal tajit 19 let. S mrtvou se rozvedl a bral dávky na dceru

Nikdo nečekal, že otec náhle zemře a že hodina úmrtí bude tak důležitá. „Nevěděli jsme, co dělat. Nemohli jsme nechat tělo odvézt, dokud lékař nestanoví, zda zemřel z přirozených příčin, anebo s účastí třetích osob, protože pak tělo převezme policie. Byla to katastrofa,“ řekla dcera Julia.

Záchranáři podle ředitele pohotovosti nejsou oprávněni vystavovat úmrtní listy, to smí jen lékař. Podle předpisů by úmrtní list měl vystavit lékař, který muže léčil. Ale bylo po šesté večer, kdy dotyčný lékař už nepracuje. Měla by jej zastoupit nemocnice. Ta to ale odmítla s odůvodněním, že na to nemá dohodu s městem, že ji úkon nikdo nezaplatí a že to není její problém.„Problém spočíval v tom, že ani pozůstalí, ani my jsme nesehnali rodinného lékaře. Jiní lékaři a nemocnice nás odmítali,“ konstatoval policejní mluvčí Marek Slomski

Jako nehoda nebo zločin

Situace byla dramatická a těžko snesitelná pro syna a dceru i pro policisty u mrtvého těla. Ti se nakonec odhodlali zavolat prokurátorovi. Ten rozhodl, že tělo převezme pohřební ústav, se kterým má prokuratura dohodu pro případy úmrtí při nehodě či zločinu. Tělo tento ústav převzal i bez úmrtního listu. V jiném případě by ale pozůstalým nezbylo, než čekat na ulici u zesnulého otce až do rána, kdy se otevřou ordinace.

Na Uralu vyřízl oběti srdce a vypil její krev. Pak radil, jak zdravě žít

Nejde prý o výjimečnou situaci, uvedla polská televize. Od policistů syn a dcera slyšeli i o případech, kdy se na lékaře a úmrtní list čekalo i tři dny. A celé Polsko podle expertů čeká na novelu zákona z roku 1959, aby podobné situace vyřešila.
Město Lodž mezitím problém vyřešilo tak, že zřídilo úřad koronera pro situace, kdy chybí lékař oprávněný k vystavení úmrtního listu. Konkrétně v Lodži radnice uzavřela dohodu se zdravotnickým zařízením, poskytujícím po 24 hodin denně služby lékaře, který v hranicích města může potvrdit úmrtí a vystavit úmrtní list. Ročně tak v Lodži učiní ve čtyřech stovkách případů.

FRANCIE ODVOLALA VELVYSLANCE V ITÁLII, VADÍ JÍ SALVINIHO ÚTOKY

Francie ve čtvrtek oznámila, že odvolala svého velvyslance z Itálie zpět do země. Vysvětlila to neustálými útoky italských politiků na její představitele včetně prezidenta Emmanuela Macrona. Trnem v oku jí je však i schůzka italského vicepremiéra se zástupci francouzského hnutí žlutých vest.

„Francie je už několik měsíců cílem opakovaných, nepodložených a hrubých útoků,“ uvedlo podle agentury Reuters francouzské ministerstvo zahraničí s tím, že podobnou situaci od druhé světové války nepamatuje. „Mít neshody je jedna věc a manipulovat vzájemné vztahy kvůli volbám věc druhá,“ dodalo.

Na Macrona a další francouzské politiky slovně útočí především italský ministr vnitra Matteo Salvini a vicepremiér Luigi Di Maio. Salvini se například v srpnu obořil na Macrona kvůli jeho předchozím kritickým výrokům na adresu Itálieohledně postupu vůči migrantům.

Francouzský prezident tehdy řekl, že jak Salvini, tak maďarský premiér Viktor Orbán by v něm se svými protiimigračně laděnými názory měli vidět „svého hlavního oponenta v Evropě“. „Nedaruji nic nacionalistům a těm, kdo hlásají nenávist,“ podotkl Macron. Salvini pak kontroval, že by měl mít Macron dost slušnosti, aby mlčel a nepoučoval Italy. Macrona také nazval „pokrytcem a tlučhubou“.

Salvini vrací úder Macronovi za moralizování o migrantech. Je to tlučhuba, říká

Podle agentury Bloomberg však Francii vadí také fakt, že se Di Maio ve středu sešel se zástupci takzvaného hnutí žlutých vest, které už několik měsíců protestuje proti Macronově vládě. Paříž to totiž údajně považuje za „vměšování do domácích záležitostí“ a „nepřijatelné provokace“.

„Všechny tyto akce dávají za vznik závažné situaci a vyvolává otázky, jaké jsou záměry italské vlády vůči Francii. Ve světle této bezprecedentní situace se francouzská vláda rozhodla povolat francouzského velvyslance v Itálii ke konzultacím,“ uvedla proto ve čtvrtek francouzská diplomacie podle deníku Le Figaro.„Kampaň před volbami do europarlamentu by neměla omlouvat nedostatek respektu vůči nějakému národu nebo demokracii,“ píší Francouzi také na Twitteru. /r/