iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prokuraturu Evropy povede Rumunka, Francouz či Němec

Bývalá hlavní protikorupční žalobkyně v Rumunsku Codruta Kövesiová se dostala do užšího výběru na post šéfa nově vzniklého Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). S odkazem na zveřejněný dokument Evropského parlamentu o tom informovala rumunská média. Dalšími dvěma kandidáty jsou Jean-François Bohnert z Francie a Andreas Ritter z Německa.

Vznik EPPO byl odsouhlasen v roce 2017 a začít fungovat by měl za dva roky. Bude se na něm podílet 22 členských zemí EU, včetně České republiky. Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody s DPH či financování mezinárodního terorismu.

Uchazeče o nejvyšší post této instituce bude nejprve hodnotit několik výborů Evropského parlamentu, který o nich bude následně hlasovat. Volba pak proběhne i v Radě EU. Výběrové komisi se původně přihlásilo 30 kandidátů, u nichž se hodnotily zkušenosti z oboru. Posuzováni byli i z hlediska osobní integrity a nezávislosti.

Rumunský ministr spravedlnosti Tudorel Toader v pondělí večer prohlásil, že vládní činitelé učiní vše, co bude v jejich silách, aby jmenování Kövesiové zabránili. „Myslím, že členové výběrové komise si nejsou vědomi zneužívání pravomocí, jehož se Laura Codruta Kövesiová dopouštěla a které mělo dopad na občany a vládu práva,“ řekl ministr.

Kövesiová stále v čele úřadu DNA od roku 2013. Za dobu jejího pětiletého působení tato instituce obžalovala desítky veřejných činitelů, včetně těch z nejvyšších pater rumunské politiky. Za svou práci si vysloužila pochvalu od Evropské komise. Na žádost Toadera byla v červenci 2018 zbavena úřadu. Ministr tehdy její odvolání zdůvodnil tím, že Kövesiová zneužívala svou pravomoc a tlačila ostatní žalobce k zahájení vyšetřování vysoce postavených politiků. Žalobkyně tato obvinění odmítá.

ÚS: SPRAVEDLNOST POZDĚ, TOTÉŽ JAKO BY BYLA ODMÍTNUTA

Městský soud v Praze musí neprodleně rozhodnout v případu pacientky, která se soudí s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o úhradu léčebného konopí. Svým rozhodnutím to soudu uložil Ústavní soud, který ho zároveň vyzval, aby nepokračoval v průtazích řízení. Podle mluvčí městského soudu Markéty Puci bylo jednání ve věci nařízeno v březnu, s ohledem na aktuální rozhodnutí však soud případ projedná dříve.

„Městský soud v Praze za celý loňský rok, kdy k němu stěžovatelka podala druhou správní žalobu, vyřešil pouze otázku místní příslušnosti, řízení nařídil až poté, co se na něj obrátil Ústavní soud s žádostí o zprávu stavu řízení,“ uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

„Bez ohledu na rozhodnutí Ústavního soudu jsme měli nařízené jednání na 5. března, ale s ohledem na rozhodnutí, že máme rozhodnout neprodleně, budeme nařizovat jednání na dřívější datum,“ uvedla Puci s tím, že nový termín jednání zatím znám není.

Případ se týká ženy, která trpí roztroušenou sklerózou, její stav je velmi vážný a je odkázána na péči jiných. Ačkoli vyzkoušela řadu léčebných prostředků, od bolesti jí ulevuje pouze léčebné konopí podávané formou inhalace. Tato léčba však není hrazena z veřejného zdravotního pojištění a pacientka na léčbu měsíčně vynakládá desítky tisíc korun z vlastních zdrojů.

V květnu 2016 žena požádala VZP, aby tuto léčba hradila, ta však žádost zamítla a spor řešil pražský městský soud, který rozhodnutí pojišťovny zrušil a věc jí vrátil k opětovnému posouzení. VZP žádost znovu zamítla a pacientka podala další žalobu k Městskému soudu v Praze. Poté, co se po celý rok 2018 v případu nic nedělo, podala také stížnost k Ústavnímu soudu.

Vedle stížnosti na průtahy v jednání, v nichž jí Ústavní soud vyhověl, ale pacientka také žádala, aby Ústavní soud rozhodl o hrazení léčebného konopí z veřejného zdravotního pojištění. Tuto část stížnosti soud ale odmítl s tím, že takové rozhodnutí mu nepřísluší.

Ústavní soud se již nepřiměřenou délkou řízení ve své rozhodovací praxi mnohokrát zabýval. Konstatoval přitom, že nepřiměřená délka řízení se přímo odráží v důvěře občana ve stát, jeho instituce a v právo. Časový horizont, v němž se účastníkovi dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení. Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.

Léčebné konopí legislativa povolila v roce 2013, prvních několik let ale nebylo příliš dostupné. Nyní se mohou pacienti dostat díky lékařskému předpisu k levnějšímu českému a dražšímu zahraničnímu konopí. Loni ho mělo předepsáno průměrně 67 pacientů měsíčně, s průměrnou spotřebou 6,3 gramu.

Lékaři marihuanu předepisují například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS. Někteří pacienti si stěžují na to, že povolená měsíční dávka není na jejich obtíže dostatečná. Podle dotazníku mezi lékaři, kteří konopí předepisují, asi 63 procent z těch, kdo léčbu ukončili, skončilo z finančních důvodů.

PEAKE USPĚLA U ZKOUŠEK NA ADVOKÁTKU

Exministryně obrany a někdejší místopředsedkyně vlády Karolína Peake se stane advokátkou. Podle informací České justice uspěla v pondělí u advokátních zkoušek. „Budu se nadále věnovat zejména rodinnému právu,“ reagovala Peake.
Peake vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Už před vstupem do politiky působila jako koncipientka v AK Baker&McKenzie a po svém odchodu na praxi navázala. Advokátní zkouška se hodnotí prospěchovými stupni advokátní zkoušku složil výtečně, advokátní zkoušku složil nebo advokátní zkoušku nesložil. Peake ji v pondělí složila „na výtečnou“. Nyní ji čeká už pouze složení advokátního slibu.

Dosud působila jako koncipientka v advokátní kanceláři PLICKA & PARTNERS. „Jsem již 4 roky u kolegy Roberta Plicky a budu zde pokračovat,“ řekla Peake České justici. Plicka je čerstvým držitelem titulu Právník roku v kategorii „PRO BONO“. Bezplatně zastupuje spolky na ochranu zvířat i fyzické osoby, které se na něho obracejí se žádostí o právní pomoc týraným zvířatům.

Peake byla jednou z tváří Věcí veřejných, zapsala se do politické historie tím, že ministerstvo obrany řídila v roce 2012 pouhých osm dní. V roce 2010 se stala poslankyní Parlamentu, v dolní komoře zastávala funkci předsedkyně Ústavně-právního výboru. Od července 2011 do prosince 2012 byla předsedkyní Legislativní rady vlády a předsedkyní Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí. Eva Paseková, ceskajustice,cz

ZA VRAŽDOU NOVINÁŘE SR KUCIAKA STOJÍ SPOLUMAJITEL PENTY

Vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové stále nedospělo k rozuzlení, ale Slovenskem hýbe nové podezření. Za vraždou stojí spolumajitel investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák, tvrdí Alena Zsuzsová, která sama sedí ve vazbě pro podezření, že zločin objednala. S informací přišel portál Pluska.sk, který paradoxně vlastní právě Penta.

Až dosud se mělo za to, že zájem na likvidaci mladého novináře měl především kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který Kuciakovi vyhrožoval. Penta, která v Česku provozuje několik nemocnic a síť lékáren Dr. Max, obvinění kategoricky odmítla. Jenže, jak uvádějí slovenská média, mezi Kočnerem a Pentou existují silné vazby.

Portál Pluska.sk má informaci o tom, že Zsuzsová ukázala na spolumajitele Penty Jaroslava Haščáka, od „zdrojů blízkých vyšetřování“, které se opírají o její výpověď. Zsuzsová měla podle těchto zdrojů také vypovědět, že Haščák zneužil média, která vlastní Penta na to, aby „po zatčení údajných pachatelů vytvořily ve společnosti dojem, že vraždu přes Zsuzsovou objednal podnikatel Marian Kočner“. Jak uvádí Pluska.sk Kočner také sedí ve vazbě, a to kvůli podvodům se směnkami televize Markýza. Z účasti na vraždě mladého páru ale obviněný stále ještě není.

Penta prostřednictvím svého mluvčího Gabriela Tótha několika médiím sdělila stejné stanovisko, totiž že se „k takovým nesmyslům se nebude vůbec vyjadřovat“. Sdílnější byl další představitel Penty Martin Danko pro portál Echo24.cz. „Slyšeli jsme, že Zsuzsová to měla na policii vypovídat, ale kategoricky vylučujeme, že by Jaroslav Haščák byl zapleten do vraždy Jána Kuciaka,” řekl. Penta považuje obvinění za snahu odvést pozornost od Mariána Kočnera a jeho vyšetřování, Zsuzsová tvrdí, že tento zájem má naopak tato finanční skupina.

Penta a Kočner úzce propojeni

Jak uvádějí slovenská média, Penta a Kočner mají mnohem více společného, než je ochotna Penta přiznat.
Penta dostala pokutu 55 tisíc eur za to, že jí vlastněná Privatbanka úřadům nenahlásila podezřelé finanční transakce svých klientů a tím porušila zákon o boji proti praní špinavých peněz. Jednalo se mj. o neobvyklé převody z Malty na Slovensko, které uskutečnil právě Kočner.

Jaroslav Haščák byl hlavní postavou spisu Gorila, který zachycoval jeho schůzky s různými politiky v jednom bratislavském bytě v Bratislavě v letech 2005 až 2006, kdy Penta získala vliv na privatizaci některých podniků. Měly se na nich domlouvat a inkasovat úplatky. Penta vždycky obsah spisu zpochybňovala, kdyby se však nalezly nahrávky, které by autenticitu potvrzovaly, měla by vážný problém. Jenže právě takové nahrávky se údajně našly u Mariána Kočnera po jeho zatčení a má je v rukou policie.

Pentu a Kočnera také spojuje osoba bývalého investigativního novináře a později šéfa kontrarozvědky SIS Petra Tótha, který prý spolupracuje s policii jako utajený svědek právě v kauze zavražděného novináře. Podle slovenského Deníku N „neukazuje vyšetřování jen blízkost jeho (Tótha) s Kočnerem, ale i s Pentou. Měl v její prospěch trolovat na internetu.“ Další slovenský deník SME tvrdí, že Peter Tóth při výpovědi na policii přiznal, že pro Kočnera sledoval nepohodlné novináře, mezi nimiž byl i Ján Kuciak a také mu pomáhal s přípravou facebookové stránky „Na pranieri“, kde útočil na novináře, kteří upozorňovali na podnikatelovy kauzy.

Deník SME také uvedl, že v den, kdy Tóth vypovídal na policii, byl kontaktován Martinem Dankem z Penty, který se zajímal o novinářku Martinu Tvardzíkovou Ruttkayovou. „MTR prý vyhrožuje, že jestli jí nedají pokoj, tak řekne, že věci, které dělala pro Břicho, dělala vlastně pro nás. Dokážete ji nějak zpacifikovat?“ napsal přes zabezpečenou mobilní aplikaci Threema Danko zprávu Tóthovi (Brucho je přezdívka Kočnera).

Penta v Česku vlastní nemocnice Vrchlabí, Ostrov, Psychiatrickou nemocnici Písek, kliniku v Karlových Varech a také řadu ambulantních zařízení. Provozuje Nemocnici Sokolov a Nemocnici Sušice. V roce 2018 získala majoritní podíl ve firmě Alzheimer Home, která provozuje centra pro lidi s Alzheimerovou chorobou. Také jí patří síť lékáren Dr. Max, ceskajustice.cz