iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Francie už nejedná, neřízený brexit lepší než dohoda...

Francie už nevyjednává, neřízený brexit lepší než špatná dohoda: Britové a většina médií nezaregistrovali v neděli zatím nejostřeji formulované vyjádření k brexitu, jaké z Evropské unie dosud zaznělo. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová oznámila, že než znovu vyjednávat o podmínkách britského odchodu z EU, pak raději ať dojde na živelný brexit. Loiseauová si dokonce vypůjčila výrok britské premiérky Theresy Mayové, který zazněl už před mnoha měsíci, ale pak se už přestal opakovat.

Brexit bez dohody bude lepší než špatná dohoda, naznačila jako ozvěna Loiseauová v nedělní pořadu stanice RTL, ovšem z francouzského, respektive unijního pohledu.„Britové se před dvěma roky rozhodli opustit Evropskou unii. Je to jejich rozhodnutí, litujeme toho, ale respektujeme to,“ řekla Loiseauová s tím, že od té doby se obě strany snaží „zorganizovat“ rozchod.

„Když se rozcházíme v páru nebo mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií, jsou dvě možnosti: Rozcházíme se přátelsky nebo se rozcházíme brutálně. Pokud se chceme rozejít přátelsky, je tu dohoda o odchodu, která se vyjednávala 18 měsíců a kterou Britové přijali,“ pokračovala ministryně, která je označována za pravou ruku prezidenta Emmanuela Macrona v evropských otázkách.

„Je na Britech, aby si vybrali, zda tuto dohodu přijmou nebo zda dojde k brutálnímu rozchodu,“ řekla s tím, že není v zájmu Francie a Evropské unie se vzdát takzvané irské pojistky, proti níž je v Británii silný odpor. „Špatná dohoda by způsobila větší škody Evropanům než žádná dohoda,“ zdůraznila.

Britský parlament minulý týden v úterý pověřil Mayovou, aby o dohodě o brexitu jela tento týden do Bruselu znovu jednat. Evropští politici nicméně nad tím projevili nelibost s tím, že současná dojednaná dohoda je nejlepší možná.

Nezodpovědnost EU?

Britský ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox označil v neděli tento postoj za nezodpovědný. „Opravdu to myslí tak, že by raději nevyjednávali a skončili v situaci bez dohody?“ řekl. „Je v zájmu nás všech, abychom se k dohodě dopracovali a když EU říká, že o tom nechce ani diskutovat, zdá se mi to poměrně nezodpovědné,“ dodal.

KOMENTÁŘ: Britský pokus o sebevraždu. Odpoutání od EU hrozí válkou v Irsku

V nedělním rozhovoru v televizi Sky News také připustil, že datum odchodu Británie z EU by mohlo být odsunuto, pakliže by nezbýval dostatek času pro schválení zákonů zakotvujících podmínky dohodnuté s Bruselem.

Fox je v rámci britské vlády jedním z hlasitějších zastánců odchodu z EU. V létě 2017 přitáhl pozornost médií, když v rozhovoru s BBC předpověděl, že dohoda o volném obchodu Británie s EU by měla být „jednou z nejlehčích v historii lidstva“. V posledních dnech se pak stal terčem posměchu kvůli jinému odvážnému výroku.

Na podzim 2017 vyhlásil, že Británie bez problému vyrobí náhrady za desítky existujících obchodních smluv EU a bude je mít připraveny k podpisu „sekundu po půlnoci“ při vystoupení z unie. Deník Financial Times ale nedávno zjistil, že většina zmiňovaných dokumentů s koncem března připravena nebude.

Celní unie stále na stole

Britský deník The Independent v sobotu napsal, že představitelé britské vlády se začali „vážně zabývat“ možností, že by Británie po odchodu z Evropské unie zůstala na trvalo v bezcelní zóně evropského bloku. Trvalou celní unii s EU požadují opoziční labouristé, Mayová ale takovouto podobu brexitu veřejně odmítá.

Brexitový veletoč. Chtěli v EU prásknout dveřmi, teď se šikují za setrvání

Návrhy ohledně celní unie byly podle informací britských médií hlavním tématem středeční schůzky mezi Mayovou a lídrem labouristů Jeremym Corbynem. Mluvčí labouristické strany po jednání uvedl, že předsedkyně vlády se vážně zajímala o detaily labouristického plánu, Downing Street nicméně o několik minut později vyhlásila, že zájem Mayové neznamená jakýkoli posun v jejím stanovisku.

Podle The Independent se však postup v otázce celní unie s EU připravuje v nejvyšších patrech vlády, která si uvědomuje riziko, že premiérka Mayová by mohla být donucena ke kompromisu s opozicí ve snaze prosadit „rozvodovou“ dohodu s Bruselem.„Seriózně se pracuje ohledně celní unie. Musíme se nachystat, abychom byli připraveni, pakliže by politická debata nabrala tento směr,“ citoval web The Independentu „dobře postavený“ zdroj ve vládě.

EU UZNÁVÁ GUAIDÓA PREZIDENTEM

Česko se přidalo k zemím, které oficiálně uznaly úřadujícím venezuelským prezidentem Juana Guaidóa. Předsedu venezuelského parlamentu v této funkci jako první odsouhlasilo Španělsko. Celkem tak učinila desítka zemí Evropské unie. Rusko tento krok kritizovalo. Za českou vládu informoval o uznání ministr vnitra Jan Hamáček. Kabinet tak učinil na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Kreml tyto kroky zkritizoval. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov je označil jako „snahy jiných zemí legitimizovat uzurpaci moci a vměšování do vnitřních věcí Venezuely“. „Řešit vnitropolitickou krizi ve Venezuele mohou pouze Venezuelci sami,“ zdůraznil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Vnucování nějakých řešení či snahy legitimizovat pokus o uzurpaci moci představují z našeho hlediska přímé i nepřímé vměšování do vnitřních věcí Venezuely,“ dodal Peskov podle agentury TASS.

„Španělská vláda oznamuje, že oficiálně uznává Juana Guaidóa jako prezidenta Venezuely,“ řekl v pondělí na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez. Učinil tak poté, co dal před osmi dny lhůtu autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi k oznámení nových prezidentských voleb. Ultimátum dalo Madurovi také několik dalších evropských zemí.

Rovněž britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v pondělí na twitteru uvedl, že Británie Guaidóa uznává za úřadujícího prezidenta. „Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci nyní uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal Hunt na Twitteru.

Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstrací. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily USA a po nich dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

Maduro ultimátum odmítl, o víkendu nabídl jen uspíšení voleb do parlamentu ovládaném opozicí. To ale opozice odmítá jako bezpředmětné vzhledem k tomu, že se Maduro opírá o vzdoroparlament, ve kterém jsou jen jeho stoupenci a o nejvyšší soud. Ten práci opozičních poslanců blokuje.

Žádost o humanitární pomoc

Venezuelská opozice se chystá s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie otevřít koridor pro humanitární pomoc do Venezuely, mělo by se tak stát zřejmě již v úterý či ve středu, informoval v pondělí španělský deník El País. Podle něj jde o další krok, jímž se opozice snaží dostat na svou stranu armádu. Její podpora je spolu s širokým mezinárodním uznáním Guaidóa úřadujícím prezidentem země klíčová pro pád autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Vyslat armádu do Venezuely je podle Trumpa jedna z možností, Rusko říká ne

„V zemi je 250.000 až 300.000 Venezuelanů, kterým bez humanitární pomoci hrozí smrt,“ varoval o víkendu Guaidó. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila.

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.

První krabice s léky, zdravotnickým materiálem a potravinami už podle opozičního deníku El Nacional dorazily z USA do kolumbijské metropole Bogoty, odkud mají být převezeny k venezuelským hranicím. Právě hraniční město Cúcuta by mělo být hlavní branou pro humanitární pomoc. Poslanec José Manuel Olivares, který má koordinaci pomoci na starost, v neděli uvedl, že s tím začne „během několika hodin“. Spolupracovat bude s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s kolumbijskými úřady. Další pomoc by se měla do Venezuely dostat z Brazílie a z nejmenovaného ostrova v Karibiku, uvedl o víkendu Guaidó.

Maduro po sankcích přišel i o účty v bankách. Rusové se bojí o své peníze

Podle deníku El País je snaha o otevření humanitárního koridoru a apel na armádu, aby tomu nebránila, dalším krokem opozice, jak dostat vojáky na svou stranu. Už minulý měsíc schválil opozicí ovládaný parlament zákon o amnestii pro všechny, kdo pomohou v zemi obnovit ústavní pořádek a přispějí k přechodu k demokracii.

Velká část armády by podle expertů i několika vojáků, které citovala zahraniční média, opozici podpořila, ale obávají se represí Madurovy vlády. Totéž uvedl o víkendu i generál venezuelského letectva Francisco Yánez, který za prezidenta uznal Guaidóa a vyzval k témuž i ostatní příslušníky armády. Řekl také, že „90 procent“ vojáků v zemi je proti Madurovi.

RAKOUSKO VYHOŠŤUJE SPÍŠ SLOVÁKY NEŽ NIGERIJCE

Rakousko v roce 2018 vyhostilo ze země zhruba 4700 lidí, více než 60 procent z nich byli Evropané. Nejčastěji se do vlasti z alpské republiky museli nuceně vrátit Slováci, bylo jich asi 600. Následovali je Srbové, Maďaři a Rumuni. Až na pátém místě jsou Neevropané, konkrétně Nigerijci.

Velká část takto vyhoštěných byli podle odborníka na evropské právo Waltera Obwexera bezdomovci, nezaměstnaní, žebráci či kriminální delikventi. Obwexer rozhlasu řekl, že v případě unijních občanů platí, že v případě pobytu delšího než tři měsíce v jiném členském státě musí prokázat, že mají prostředky na živobytí a také zdravotní pojištění.

„A když tyto předpoklady nesplní, mohou být vráceni do domovského unijního státu,“ doplnil Obwexer. Dodal, že v případě kriminálníků je možné se k deportacím uchýlit ve jménu veřejné bezpečnosti.

Až na pátém místě Neevropané

Pátými nejčastěji vyhošťovanými občany z Rakouska byli v roce 2018 Nigerijci, za nimi pak skončili Gruzínci a Afghánci. Protože Gruzínci mohou již rok cestovat do EU bez víz, evidují rakouské úřady od občanů Gruzie trojnásobný meziroční nárůst počtu žádostí o azyl. Loni takovýchto žádostí podali 218, o rok dříve 80.

Rakouský rozhlas poznamenal, že ministr vnitra Herbert Kickl měl na konci ledna výroční tiskovou konferenci, na které hovořil o vybraných částech deportační statistiky a ne o přesných číslech, takže to vyvolávalo dojem, že většinu vyhoštěných tvořili žadatelé o azyl. To nynější rešerše ale vyvrátila, konstatoval rozhlas.

Migrační problém vzdaluje Rakušany od Němců. Směrem k Čechům a Maďarům

Kickl mimo jiné hovořil o tom, že z Rakouska se loni do vlasti vrátilo přes 12 600 lidí. Vyhoštění se ale konkrétně týkalo zmíněných 4661 lidí. Dobrovolně zpět do vlasti odcestovalo 5665 žadatelů o azyl a dalších 2285 migrantů pak Rakousko předalo do jiných unijních států na základě dublinských dohod
.
AGENTI USA ZALOŽILI FALEŠNOU UNIVERZITU

V Michiganu až do minulého týdne sídlila univerzita Farmington. Prezentovala se jako ideální místo pro všechny, kteří jednou chtějí dobýt globální trh. Univerzita však vůbec neexistuje. Založili ji agenti amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti, aby odhalili studenty nelegálně prodlužující svůj pobyt v USA. Nakonec jich zadrželi 130.

Univerzita Farmington v čele s ředitelem Alim Minalim měla své stránky plné fotografií bystrých a veselých studentů, spravovala vlastní twitterový účet a zájemce pravidelně informovala o sněhových kalamitách ve státě Michigan. Nové studenty lákala mimo jiné i na flexibilní rozvrh nebo skvělé vyučující. Jejím mottem bylo Scientia et Labor - věda a práce.

Fotky ovšem pocházely z agentury Shutterstock, ředitel mluvící čtyřmi světovými jazyky byl vymyšlený a v sídle prestižní školy nikdy nikdo neviděl ani studenty, ale ani profesory. Falešnou univerzitu v roce 2015 založili v rámci tajné operace Paper Chase agenti imigračního úřadu ICE při ministerstvu vnitřní bezpečnosti. Chtěli zjistit, jak rozšířená je ve Spojených státech praktika „pay to stay“, tedy „zaplatit a zůstat“.

Vyhledávají ji mladí lidé ze zahraničí, kteří se do USA dostávají legálně díky studentskému vízu. Ve chvíli, kdy získají titul, by se měli odstěhovat. Do toho se však mnohým nechce, a tak se ochotně zapíšou na další univerzitu, na imigračním úřadu předloží získaná potvrzení a svůj pobyt si tím prodlouží. Právě na to si ministerstvo chtělo posvítit.

Na „fejkové“ univerzitě se za studium platilo od 8,5 tisíce do 11 tisíc dolarů ročně (zhruba od 190 tisíc do 246 tisíc korun). Všichni úspěšně zapsaní měli podle americké policie jasno v tom, že ve skutečnosti nic studovat nebudou. Klec spadla až ve středu, kdy si pro ně přišla policie, píše americký deník The Washington Post.

Nejdřív jste je napálili a teď je za to zatýkáte, říkají kritici

Celkový počet studentů prokuratura nesdělila, po celých Spojených státech však začala vyšetřovat 130 lidí, z nichž kromě jediného jsou všichni Indové. Za ty se podle BBC okamžitě postavila prostřednictvím své ambasády Indie, která vůči Spojeným státům vznesla diplomatický protest a říká, že mnozí z mladých Indů mohli být jednoduše napáleni.

Na to upozorňují i někteří právníci. „Vláda použila velmi diskutabilní a znepokojující metody, aby tyto zahraniční studenty přiměla k přihlášení se k této organizaci,“ říká Ravi Mannam, který se v Atlantě zabývá imigračním právem. Vyjmenovává, že se studenti zapisovali i proto, že potřebovali vyplnit prostor mezi vypršením jednoho víza a získáním nového, pracovního, nebo protože věřili, že jim farmingtonská univerzita uzná kredity z předchozího studia.

To však úřady odmítají. „Každý zahraniční občan, který se ‚přihlásil‘ a zaplatil ‚zápisné‘, věděl, že nebude navštěvovat žádné hodiny, nebude získávat kredity a nebude činit žádný pokrok směrem k získání opravdového titulu v daném akademickém oboru,“ uvedla prokuratura s tím, že „studenti věděli, že šlo o nelegální strukturu a že by měli zachovávat diskrétnost, když o ní budou s někým mluvit“.

Kromě studentů policisté zadrželi také osm „náhončích“, kteří si za to, že univerzitě pomohli najít nejméně šest set zájemců, naúčtovali 250 tisíc dolarů (5,6 milionu korun). Netušili přitom, že jim je vyplatili vládní agenti. Nyní jim hrozí až pět let za mřížemi.

„Všichni jsme si vědomi, že zahraniční studenti mohou být cenným přínosem pro naši zemi. Ale jak ukazuje tento případ, dobře míněný program studentských víz může být rovněž využíván a zneužíván,“ uvedl podle deníku The New York Times státní zástupce Matthew Schneider. /r/