iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Sobotka získal luxusní byt za odměnu od Bakaly za OKD?

Byla to jedna z hlavních politických afér, která hýbala rokem 2009. Tehdy populární a nadějný sociální demokrat Bohuslav Sobotka po nátlaku médií přiznal, že na pořízení bytu v pražských Stodůlkách za 7 milionů korun použil i poslanecké náhrady. Nyní už bývalý premiér byt nevlastní, po rozvodu ho dostala jeho exmanželka.

„Ano, používal jsem je k tomu,“ uvedl Sobotka na začátku července 2009 k financování bytu pomocí poslaneckých náhrad. Na svou obhajobu doplnil: „Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval. Zákon jsem neporušil.“

Necelých deset let po tomto legendárním výroku si nyní Sobotka může od kauzy pomyslně oddechnout. 25. ledna se totiž v katastru nemovitostí objevila dohoda o vypořádání společného jmění manželů po rozvodu a byt, kvůli kterému bývalý premiér čelil ve Sněmovně posměchu, připadl jeho exmanželce.

„Bytovou jednotku získává do svého výlučného vlastnictví Olga Sobotková,“ píše se v dohodě, kterou má MF DNES k dispozici. Sobotka vyrovnání nekomentoval. Manželství Olgy a Bohuslava Sobotkových bylo rozvedeno loni v září. Pár se rozešel rok předtím.

Byt 4+kk o velikosti 119,5 m2 s terasou o rozloze 176,3 m2 si Sobotkovi pořídili na konci října 2008. Podle majetkového přiznání, které v té době zveřejnil, si na koupi půjčil pouze 1,9 milionu korun. Zbytek podle svých slov financoval z úspor.
Sobotkovo manželství je minulostí, soud expremiéra rozvedl za 15 minut

„Do roku 2003 jsem byl svobodný a měl jsem jen minimální výdaje,“ vysvětloval například Právu Sobotka, který byl do Sněmovny zvolen v roce 1996. Od té doby do roku 2009 podle svých slov naspořil tři miliony. Od roku 2003 se totiž jeho měsíční příjem pohyboval od 71 tisíc korun (poslanec) do 110 tisíc korun (ministr).

„Nečinilo mi tedy žádný problém ušetřit desítky tisíc korun měsíčně. Zvláště pokud naší rodinnou prioritou bylo právě pořízení vlastního bytu,“ snažil se vysvětlovat své úspory poté, co vyšla najevo koupě luxusního bytu v pražských Stodůlkách.

Protože jeho vyjádření působilo ale dost nedůvěryhodně, musel nakonec přiznat, že nemovitost pořídil i díky poslaneckým náhradám. Ty dostávají poslanci k řádnému platu a jsou určeny třeba na dopravu zákonodárce. Kvůli náhradám si Sobotka oproti ostatním poslancům třeba nepřevzal od Sněmovny auto určené pro funkcionáře a dál jezdil vlastní octavií na jih Moravy, kde měl trvalé bydliště a regionální poslaneckou kancelář.

Já nic, já muzikant

Sobotka jakékoliv nařčení, že by se kdy dopustil něčeho nezákonného, odmítal. Navzdory tomu mu byla aféra z roku 2009 připomínána po celou dobu jeho politické kariéry. Dokonce čelil podezření, že luxusní byt získal „za odměnu“ za to, že coby tehdejší ministr financí pomohl Zdeňku Bakalovi k získání těžební společnosti OKD.

Dnes Sobotka může být relativně v klidu. Kromě toho, že už není v politice, nevlastní ani kontroverzní byt, který už patří jen jeho bývalé manželce Olze Sobotkové.

Sobotka v současnosti působí jako konzultant a poradce. Jedním z jeho významných klientů je podle webu Neovlivni.cz bývalý poslanec Federálního shromáždění Jan Vild. Expremiér Sobotka u něj funguje v roli finančního šéfa jedné z jeho firem, která obchoduje se zdravotnickými potřebami a přístroji.

Sobotka se přestěhoval do Vyškova, pokusí se tam o politický restart

Podle Lidových novin expremiér po odchodu z funkce lobboval v Číně. Pracoval tam pro farmaceutickou společnost BTL. Sešel se s čínskými zástupci výzkumného střediska pro státní rozvoj i náměstkem ministra zahraničí. Hovořili mimo jiné o rozvoji „zpravodajských a digitálních technologií“ v Číně.

Sobotka se nicméně nechává slyšet, že klientů má víc. Jejich jména si ale nechává pro sebe. Na dotazy MF DNES ve čtvrtek neodpověděl. Bez komentáře tak zůstaly i otázky týkající se dalšího vyrovnání s exmanželkou, s níž už loni v květnu uzavřel dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a výživného po rozvodu. Sobotka se po odchodu z politiky stáhl do ústraní. Ve Vyškově si za 2,2 milionu korun koupil byt, který financuje pomocí zhruba milionové hypotéky.

Politické dělení majetků

Bohuslav Sobotka je zatím poslední z bývalých premiérů, kteří se rozvedli a museli řešit vyrovnání s exmanželkou.

Nevysvětlené miliony

Zuzana Paroubková rozvodem s Jiřím Paroubkem získala chalupu v Horním Maxově na Jablonecku a byt v Praze 6 - Veleslavíně. Kromě toho jí náležela také polovina osmisettisícových úspor. S bývalou první manželkou se naopak Paroubek formálně nedohodl na výživném ani shánění sponzorů pro její sdružení, byť podle deníku právo podporu přislíbil. Sdružení Paroubkové přitom tehdy koupilo za 5,2 milionu korun penzion v Malé Úpě s výhledem na Sněžku. Penzion měl sloužit k rekreaci pro děti z dětských domovů. Ty tam ovšem nikdy nejezdily navzdory tomu, že se na projekt podařilo sehnat na dvacet milionů korun. Osmadvacetileté manželství skončilo v září 2007 kvůli tlumočnici Petře Kováčové.

Část majetku tajná

Bývalá manželka expremiéra Mirka Topolánka Pavla Topolánková získala po sedmadvacetiletém svazku byt na Hradčanech v hodnotě přes 8 milionů korun a chatu v Čeladné. Expremiér jí také slíbil, že jí vyplatí 1,8 milionu korun. Smlouva dále stanovovala, že si bývalí partneři nechají všechno, o čem se v majetkovém vyrovnání vysloveně nepíše. Podle Týdne se tak Topolánkovi vyhnuli tomu, aby uvedli všechen majetek. Nejasný třeba byl osud 2,5 milionu korun, které Topolánek předtím utržil za svůj čtvrtinový podíl ve firmě VAE, jíž v minulosti šéfoval. Manželství skončilo kvůli dnes už bývalé političce ODS Lucii Talmanové.

Za nevěru nový byt

Po sedmadvaceti letech skončilo manželství Petra a Radky Nečasových. Expremiér, který si krátce po rozvodu v roce 2013 vzal svou někdejší šéfku kabinetu Janu Nagyovou, byl ke své bývalé manželce při rozvodovém řízení velkorysý. Za dobu manželství si podle dokumentů Nečasovi našetřili částku 1,97 milionu korun. Všechny peníze připadly Radce Nečasové. Z této částky mělo jít 1,7 milionu korun na částečné financování nového bytu v pražském Kamýku. Další peníze Nečasová získala z prodeje bytu 4+1 v Rožnově pod Radhoštěm, ve kterém šestičlenná rodina bydlela řadu let. 500 tisíc korun z prodeje použila na financování koupě svého nového bytu a následných 500 tisíc jako výživné.

Pachuť šedých peněz

Na konec února bylo odročeno jednání soudu, který řeší výši výživného na dceru expremiéra Jiřího Paroubka. Soud už svěřil dceru do péče matky, Petry Paroubkové, ta ale nesouhlasí s výší alimentů vyčíslenou na deset tisíc měsíčně. V souvislosti s výživným už také Paroubková svého stále ještě manžela nařkla, že měl „nelegální milionové příjmy, které nechodily přes účet“. Policie to sice prověřovala, v listopadu však uvedla, že se tím zabývat nebude. V majetkovém vyrovnání se manželé budou dělit minimálně o dům ve Velké Chuchli za 8,5 milionu korun. Dům v Řecku už Paroubková bez vědomí Paroubka prodala za téměř pět milio

SPOR O NÁVRHU NA MAZÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ

Návrh zakázat mazání příspěvků na sociálních sítích pod hrozbou vězení, který předložil Václav Klaus mladší, to tvrdě schytává od právních expertů. Podle nich Klaus vůbec nechápe, jak fungují sociální sítě a zákony. Navrhující poslanci by přitom novelou paradoxně mohli dostat do vězení i sami sebe.

Poté, co po nahlášení uživatelů v několika případech z Facebooku zmizely Klausovy kontroverzní příspěvky, se poslanec rozhodl sociální síti v dalším mazání zabránit. Za odstranění cizího názoru by provozovateli či správci služby podle jeho návrhu zákona pro příště hrozily až tři roky vězení nebo padesátimilionová pokuta.

Právníci nápad označují za absurdní. „Opravdu si někdo myslí, že dotčeného pracovníka, který smazal příspěvek odněkud z Indie, dostaneme před český soud? Nebo budeme stíhat přímo zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga? Taková představa je spíš úsměvná než skutečně proveditelná,“ podivuje se právnička Monika Hanych, která se specializuje na média, ústavní právo a svobodu projevu.

Co navrhují poslanci

• Skupina poslanců navrhuje nový trestný čin nazvaný porušování svobody projevu. Vztahoval by se na sociální sítě s více než 100 tisíci uživateli.

• Trestné by podle návrhu bylo neoprávněné odstranění nebo jiné znepřístupnění příspěvku týkajícího se otázek veřejného zájmu, který by nebyl v hrubém rozporu s trestními předpisy, mezinárodními smlouvami nebo s dobrými mravy. Zásah by zároveň musel být veden úmyslem ztížit nebo zmařit svobodnou veřejnou diskusi.

• Za takový čin hrozí provozovatelům či správcům trest vězení na šest měsíců až tři léta, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Pokud tak neučiní v úmyslu „ztížit či zmařit svobodnou veřejnou diskusi“, měl by takový čin být posuzován jako přestupek. Za ně by jednotlivcům hrozila až půlmilionová pokuta, podnikatelům a firmám pokuta až ve výši padesáti milionů.

• Cílem navrhované úpravy je podle předkladatelů zvýšení míry odpovědnosti nejrozšířenějších sociálních sítí a elektronických platforem umožňující sdílení názorů a informací uživateli.

Podobně to vidí i ústavní právník Jan Kysela. „Je otázkou, nakolik jsou postihy realizovatelné, kdo by vlastně měl být stíhán, když jsou velmi často provozovatelé takových sítích někde jinde než na území České republiky,“ řekl iDNES.cz Kysela.

Facebook, ale i další sociální sítě mají nástroje, které nevhodný obsah vybírají na základě automatizované analýzy či potom, co ho nahlásí sami uživatelé. Sociální síť také po světě zaměstnává tisíce lidských moderátorů, ale není známo, že by mezi nimi byli i Češi, kteří by podle představ Klause mohli jednoduše stanout před zdejším soudem.
Advokát Tomáš Sokol navíc varuje, že pokud by novela skutečně prošla, znamenala by zahlcení policie i soudů, které by musely zkoumat jednotlivé případy.

„My se zde léta snažíme o dekriminalizaci, v zákoníku je jasně napsáno, že trestní právo má být použito tam, kde to nelze řešit cestou jiného práva,“ uvedl Sokol.

Absurdně drsné tresty a nemožnost vypnout vlastní web

Až tříleté tresty vězení za smazání příspěvku na internetu považuje ústavní právník Kysela stejně jako další experti za nesmyslně drsné.

Nový trestný čin nazvaný porušování svobody projevu by se podle plánu Klause měl vztahovat na sociální sítě s více než sto tisíci uživateli. Zásah by zároveň musel být veden s „úmyslem ztížit nebo zmařit svobodnou veřejnou diskusi“.
Ovšem i pokud by někdo příspěvek smazal bez takového úmyslu, třeba omylem, byl by to podle Klausova přání přestupek. Až za padesát milionů pokuty.

Zákon ovšem vůbec neřeší situaci, kdyby firma svou sociální síť prostě vypla, protože by se jí už ekonomicky nevyplácela, a tím by příspěvky lidí znepřístupnila. Loni takto například společnost Seznam.cz uzavřela web Spolužáci.cz.
Pokud by však po vstoupení zákona v účinnost nechtěla dostat horentní pokutu, musela by nejspíše své vlastní stránky provozovat věčně.

Podobně rizikovým by se mohl stát i boj proti spamu, který zaplavuje diskuzní fóra i Facebook. I kdyby reklama na viagru či internetový hazard obsahovala něčí názor na politické téma, vystavoval by se provozovatel serveru při jeho smazání riziku vězení.

Dle odborníků je tak pravděpodobné, že by na internetu po schválení zákona příležitostí vyjádřit vlastní názor ubylo. Mnozí provozovatelé by totiž diskuzní platformy raději zrušili, než by riskovali drakonické tresty.

Co je to hrubé porušení zákona?

Klausův zákon totiž dovoluje příspěvek sociální síti smazat jen tehdy, pokud je v „hrubém rozporu s trestními předpisy nebo s dobrými mravy.“ Tato formulace právníky mate.

„Bude-li některý příspěvek pouze v „rozporu“ a nikoliv v „hrubém rozporu“ s trestními předpisy, co má pak sociální síť dělat? Mazat, nebo nemazat? Podle navrhované novely by takový příspěvek, byť je stále protiprávní, ale ne „hrubě v rozporu“, měla nechat viset na sociální síti. Ostatní zákony naopak nařizují smazání. Tím tyhle soukromé společnosti dostáváme do zcela nelogické pasti,“ uvedla Hanych z Masarykovy univerzity.

Navíc je Klausem navrhovaná úprava v nepřímém rozporu s evropskou směrnicí, která se u nás vtělila do zákona o některých službách informační společnosti. A jde i proti GDPR.

„To, co vytvořili navrhovatelé novely, nelze bohužel označit jinak než za legislativní paskvil,” uvedl právník společnosti MAFRA Vladan Rámiš. „Jak se bude v praxi rozlišovat, jestli jsem ten příspěvek odstranil proto, že byl prostě a jednoduše v rozporu se zákonem, anebo jsem ho odstranil proto, že jsem měl v úmyslu zmařit svobodnou výměnu názorů?” ptá se řečnicky.

Poslanci sami netuší, co podepsali

Navzdory tomu, že je podle odborníků návrh zákona nesmysl, dokázal Klaus přesvědčit více než třicítku poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN, aby se k návrhu připojili. Podle průzkumu MF DNES ovšem někteří nemají představu, pod co se vlastně podepsali.

„Nejedná se o trestání někoho, kdo by chtěl zablokovat, smazat nebo zrušit nějaké stanovisko nebo komentář na svém vlastním profilu,“ tvrdí například poslanec Patrik Nacher (ANO). A podobně argumentuje i Klaus.

Odporuje jim ovšem už jejich vlastní důvodová zpráva k předkládanému zákonu. Ta totiž hovoří o tom, že postihovat je třeba provozovatele či správce sociální sítě, který příspěvek smaže. „Za správce je přitom třeba označit všechny subjekty, které mají oprávnění fyzicky zasahovat do podoby dané sociální sítě,“ osvětluje důvodová zpráva.

Vězení i pro Klause?

„Proti politické cenzuře na korporátních sociálních sítích je třeba rázně zasáhnout,“ glosuje svůj podpis pod návrhem zákona poslanec za SPD Lubomír Volný. Pokud by ovšem skutečně začala jím navrhovaná legislativa platit, nebýt poslanecké imunity, nejspíše by dostal do vězení svého předsedu Tomia Okamuru.

Ten totiž na své facebookové stránce příspěvky uživatelů nespokojených s politikou SPD opakovaně maže. Na Facebooku díky tomu dokonce vznikla i recesistická stránka Tomio Okamura mi dal ban, kterou před několika dny sociální síť rovněž smazala.

Do vězení by se mohl dostat i sám Klaus, kterého po zveřejnění návrhu začala část uživatelů Facebooku obviňovat, že některé jejich příspěvky, které se mu nelíbily, z jeho stránky taktéž zmizely.

Klaus mladší: jde o svobodu slova

Klaus ale výhrady odmítá a svůj zákon zdůvodňuje mimořádně důležitým tažením za svobodu slova. „Svoboda slova je jedním ze základů naší civilizace. Lidé mají právo sdělovat své názory, chytré i hloupé, inspirativní i provokativní. Hranice je velmi tenká,“ uvedl už dříve poslanec.

Jeho návrh přitom přichází ve chvíli, kdy se evropské státy naopak dohodly na přísnějším boji proti dezinformacím, které se právě na sociálních sítích šíří. Bezpečnostní složky se obávají, že se například Rusové pokusí ovlivnit volby do Evropského parlamentu. Tak jako zasáhly do amerických prezidentských voleb, což před Vánoci doložila analýza

Facebook i další sociální sítě jsou tak pod tlakem EU, aby proti dezinformacím zasahovaly rázněji. Právě Klaus přitom na svém profilu v minulosti prokázané nepravdy sdílel. Jeho názory i navrhovaný zákon nyní zevrubně propaguje například web Sputnik, který experti označují za dezinformační.

Ústavní právníci ohledně důležitosti svobody slova Klausovi dávají za pravdu. „Je ale otázka, jak sociální sítě máme vlastně chápat a zda si na ně může psát kdo chce co chce a „majitel” sociální sítě s tím nic nenadělá. Když si ale vezmete tištěné noviny, do kterých budete psát dopisy, tak vám nikdo nezaručí nárok na to, že vám redakce vaše dopisy otiskne v plném rozsahu a bez korekcí,” přibližuje Kysela.

Mělo by být trestné mazání příspěvků na sociálních sítích kvůli ochraně svobody slova?

Když se vám to nelíbí, založte si vlastní web

Na Facebooku uživatelé už při zakládání svého profilu souhlasí s podmínkami užívání, podle kterých sociální síť mimo jiné netoleruje například nenávistné slovní projevy. „Protože vytváří prostředí zastrašování a vyloučení a v jistých případech mohou podpořit i násilí spáchané v reálném světě,“ vysvětluje Facebook.

Právník Sokol Klausovi rovnou doporučuje, že pokud není spokojený s tím, že mu Facebook maže některé jeho příspěvky, měl by si založit svou vlastní stránku. „Kdybych to měl přiblížit, tak je to totéž, jako když si dám na dům nástěnku, kde si může každý pověsit svůj „lístek“ a já potom přijdu a strhnu ho, protože se mi třeba nelíbil nebo z nějakého jiného důvodu jsem ho tam nechtěl. Nástěnka je v mém vlastnictví a já obsluhuji své vlastnictví,” popsal Sokol.

Podle Hanych se navíc Klausova nová úprava zákona „vlamuje do otevřených dveří“. „To, co chce řešit, už umíme do velké míry řešit současnou právní úpravou,“ dodala připomněla případ z Německa, kdy soud zakázal firmě Facebook smazat komentář člověka. „Soudy už nyní mohou říci, že pokud komentář nebyl protiprávní, neměl by být smazán,“ zdůraznila. /r/