iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Italská televize RAI záběry ze sledování novináře Kuciaka

Veřejnosti dosud neznámé fotografie ze sledování loni zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka zveřejnila v pátek večer italská veřejnoprávní stanice RAI 1. Pořídil je zřejmě bývalý šéf slovenské civilní kontrarozvědky Péter Tóth na objednávku podnikatele Mariana Kočnera. „Špehovaný, sledovaný, odposlouchávaný: tyto fotografie... dokazují, že investigativní novinář Ján Kuciak byl sledován a špehován před vraždou z 21. února minulého roku,“ říká v reportáži ze Slovenska italská novinářka, která se ve své práci věnuje mimo jiné činnosti mafie.

Kuciak na snímcích stojí na autobusové zastávce nebo před budovou redakce Aktuality.sk, v níž pracoval. Kuciaka před vraždou z loňského roku sledoval podle Denníku N někdejší šéf Slovenské informační služby (SIS) Péter Tóth. Poté, co byla z objednání Kuciakovy vraždy obviněna Alena Zsuzsová z jihoslovenského Komárna, se Tóth údajně přihlásil sám na policii a začal s vyšetřovateli spolupracovat jako utajený svědek. Právě od něj policisté získali fotografie ze sledování mladého novináře. Denník N uvedl, že Tóth sledoval i jiné novináře.

Bývalý šéf SIS přitom údajně pracoval na objednávku kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera, který je podle nepotvrzených informací tisku podezřelý z objednávky reportérovy vraždy. Kočner je od loňského června ve vazbě v jiném případu. O Kuciakovi chtěl podle Denníku N získat informace, které by později použil k jeho veřejné diskreditaci. Fotografie podle slovenského listu později posloužily i vrahovi Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Kuciaka lustroval i vysoce postavený policista

Krátce před Kuciakovou vraždou si informace o něm zjišťoval i slovenský policista Pavol Vorobjov. Šéf zpravodajské jednotky finanční policie si v policejní databázi dohledával novinářovy osobní údaje. Tvrdí, že je vyhledával na pokyn policejního prezidenta Tibora Gašpara. Ten to popírá.

V policejní databázi Vorobjov údajně hledal datum narození, rodné číslo, trvalou adresu, vlastnictví vozidel nebo záznamy z minulosti o případných přestupcích na podzim roku 2017 – několik měsíců před únorovou vraždou novináře a jeho snoubenky.

Tři zdroje MF DNES uvedly, že při výslechu, kdy se jej policisté ptali právě na to, proč hledal informace o investigativním reportérovi webu Aktuality.sk, vypověděl, že to bylo na pokyn Tibora Gašpara, bývalého policejního prezidenta, který po vraždě Jána Kuciaka rezignoval.

Oba policisté se znají z policie a zároveň jsou sousedé v obci Velké Janíkovce u Nitry. O tom, proč sháněl informace o novináři, Vorobjov odmítá s médii komunikovat. A Tibor Gašpar, který byl od srpna do konce roku externím poradcem českého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), opakuje, že takový pokyn Vorobjovovi nikdy nedal.

„Nemám o těchto tvrzeních z vyšetřování žádné informace, ale neudivuje mě, že opětovně vykonávají vyšetřování liberální média na základě nezákonně získaných informací od orgánů činných v trestním řízení,“ řekl pro Čas.sk Gašpar. MF DNES jen zaslal SMS, že má jednání, dále nereagoval.

Menší tým, méně úniků

Gašpar rezignoval po tlaku veřejnosti, že policie pod jeho vedením dostatečně nevyšetřovala velké kauzy a kauzy vlivných lidí. Gašpara zároveň na Slovensku kritizovali i za to, že je švagrem vlivného slovenského oligarchy Norberta Bödöra, k němuž údajně unikají informace z vyšetřování.

Únikům chce nyní zabránit nový policejní prezident Milan Lučanský, a to zmenšením vyšetřovacího týmu, který pracuje na rozkrytí vraždy Jána Kuciaka. Zbude v něm zhruba deset lidí.

„Stále je hodně práce na tom, aby se odhalili objednavatelé vraždy. Část vyšetřovatelů půjde do skupiny, která se bude zabývat případy, o kterých Ján Kuciak psal. Skupina lidí, kteří se budou zabývat přímo vraždou, bude okleštěná a věřím, že tím zmaříme únik informací, protože půjde o původní vyšetřovatele,“ vysvětlil pro MF DNES Lučanský.

„Jestli se potvrdí, že státní aparát byl bezprostředně před vraždou zneužit, je potřeba říct, že tyto informace mohly být pro vrahy základem,“ říká advokát matky zavražděné Martiny Roman Kvasnica. Zlatica Kušnírová chyby ve vyšetřování, chyby vyšetřovatelů na místě činu i aktivity některých policistů, kteří s vyšetřováním vraždy neměli nic společného a přesto byli na místě tragédie, od počátku kritizuje.

Vorobjov se stal šéfem zpravodajské jednotky finanční policie v srpnu 2017, kdy jej jmenoval tehdejší šéf Národní kriminální agentury (NAKA) Peter Hraško, blízký Tibora Gašpara.

Vražda novináře Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové: minuta po minutě

Ani Hraško už dnes na své pozici není – rezignoval na konci loňského roku právě po kritice vyšetřování vraždy novináře. Policejní prezident Lučanský sním už dříve zahájil kázeňské řízení. Od policie pak Hraško urychleně odešel sám. „Asi si spočítal, že to pro něj bude lepší,“ říká Lučanský.

Mimochodem, právě policista Pavel Vorobjov byl spolu s Tiborem Gašparem jedním ze čtyř zástupců Slovenska, kteří v zemi vítali delegaci Evropského parlamentu, která loni přijela zkontrolovat, jak probíhá vyšetřování vraždy Kuciaka.
Italská televize zveřejnila záběry ze sledování Kuciaka.

Zpravodajská jednotka, jejímž šéfem Vorobjov byl, bojuje proti praní špinavých peněz a terorismu. Novináře však nelustroval jen on. Bývalý šéf civilní rozvědky Peter Tóth před časem přiznal, že si jej na sledování Kuciaka najal kontroverzní podnikatel Marián Kočner. Ten je hlavním podezřelým z objednání Kuciakovy vraždy, zatím však nebyl z tohoto činu obviněn.

Naopak ve vazbě sedí čtveřice obviněných – objednavatelka Alena Zsuzsová, která měla podle policie vraždu domlouvat s podnikatelem Zoltánem Andruskóem. Ten pak měl najmout dva zabijáky – střelce Tomáše Szabóa a jeho bratrance Miroslava Marčeka, který jej měl na místo vraždy dovézt. Kočnera s vraždou spojil ve své výpovědi Andruskó, jenž s policií spolupracuje.

OD SMLOUVY O LIKVIDACI RAKET ODSTOUPILI I RUSOVÉ

Rusko rovněž odstupuje od smlouvy s USA o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Chce nechat vyrábět nadzvukové rakety středního doletu. V pátek od smlouvy odstoupili Američané.

Ruský prezident Vladimir Putin na tradiční výroční tiskové konferenci o stavu Ruské federace (20. prosince 2018) | foto: AP „Budeme postupovat následovně. Naše odpověď bude zrcadlová,“ uvedl podle agentury TASS Putin s tím, že stejně jako USA i Rusko odstupuje od INF. Ruský prezident zároveň nařídil, aby diplomaté přestali iniciovat jednání o smlouvě se Spojenými státy. Rozhovorům podle něj nicméně Rusko zůstává nadále otevřené.

Babiš doufá, že se velmoci domluví na likvidaci raket

Premiér Andrej Babiš (ANO) není rád, že Spojené státy a poté i Rusko odstupují od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Doufá, že obě velmoci zasednou ke stolu a domluví se, že v likvidaci jaderných zbraní budou dál pokračovat, sdělil Babiš.

"Zažili jsme studenou válku, kdy nad světem visela hrozba použití jaderných zbraní každý den. Nechceme se přece vracet do takové doby a zažívat znovu podobné hrozby. Amerika by měla s Ruskem zasednout za jeden stůl a domluvit se, že v likvidaci jaderných zbraní budou pokračovat. Svět musí řešit mnoho jiných konfliktů, válku v Sýrii, obecně nestabilitu na Blízkém východě nebo migrační vlnu z Afriky. Řešit ještě jadernou hrozbu by byl pro svět další velký problém," uvedl Babiš.

„Všechny naše návrhy, stejně jako předtím, zůstávají v této oblasti na stole a dveře pro rozhovory jsou otevřené,“ prohlásil Putin. Američané několikrát obvinili Moskvu z porušování smlouvy a smlouvu z roku 1987 v pátek s platností od soboty vypovědělo.

„Rusko již dlouho porušuje Smlouvu o jaderných silách středního dosahu, vyvinulo a rozmístilo zakázaný raketový systém, který ohrožuje naše spojence a vojáky v zahraničí. USA pozastaví své závazky a zahájí proces odstoupení od smlouvy,“ oznámil v pátek americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rusové jakákoliv obvinění odmítají, naopak z porušování smlouvy viní Washington v souvislosti s protiraketovou obranou nebo bezpilotními stroji schopnými nést střely. Nyní běží šestiměsíční výpovědní doba. Po jejím uplynutí smlouva z roku 1987, která prakticky odstranila celou jednu kategorii jaderných zbraní, zanikne.

Rusko podle Putina bude po odstoupení od smlouvy INF vyrábět nové zbraně, nenechá se ale zatáhnout do nových nákladných závodů ve zbrojení. Putin zároveň slíbil, že Rusko nerozmístí zbraně středního a krátkého doletu v Evropě ani jiných částech světa, dokud tak neučiní Spojené státy. Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988.

Sovětský generální tajemník Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan podepisují 8. prosince 1987 v Bílém domě smlouvu INF. Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 až 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v Česku a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.

HUSTÉ SNĚŽENÍ ZABLOKOVALO SILNICI Z RAKOUSKA DO ITÁLIE

Dopravní komplikace způsobilo sobotní husté sněžení na severu Itálie a v Rakousku. Sobota se přitom v Alpách nese ve znamení zvýšeného provozu kvůli výměně hostů v horských střediscích. Kvůli nebezpečí lavin je uzavřeno několik důležitých silnic. V dlouhých kolonách uvázly tisíce automobilů.

Kvůli sněžení v sobotu na západě Rakouska a severu Itálie zvýšili meteorologové stupeň lavinového nebezpečí na čtvrtý, tedy druhý nejvyšší. Přes noc napadlo v severoitalské oblasti Jižní Tyrolsko a rakouském regionu Východní Tyrolsko, jak se nazývá okolí města Lienz, až 80 centimetrů nového sněhu. Silný vítr navíc na mnoha místech zavál silnice, které tak museli policisté uzavřít.

Kvůli vysokému nebezpečí lavin je v rakouské spolkové zemi Tyrolsko uzavřená například část Felbertauernské silnice a část Brennerské silnice mezi městy Matrei am Brenner a Schönberg im Stubaital. Jak dlouho zůstanou uzavřené, není podle APA zatím jasné. Část Brennerské dálnice je uzavřená také na italské straně a to v obou směrech mezi městy Vipiteno/Sterzing a rakouskou hranicí.

V dlouhých kolonách na italské straně dálnice uvázly tisíce automobilů. Hasiči přitom již zachránili na 200 lidí, kteří zůstali uvězněni dlouhé hodiny v mrazivém počasí ve svých vozech či v autobusech. Fronta směrem do Rakouska dosáhla 16 kilometrů, uvedl mluvčí hasičů v provincii Bolzano. Několik nákladních automobilů začalo mít na silnici problémy kvůli špatnému počasí. Rovněž nebyly vybavené na podobné zimní podmínky a zablokovaly tak dopravu.

Dálnici také ráno zasáhla lavina, v zasaženém místě ale naštěstí nikdo nejel. Později odpoledne se začala kolona automobilů pomalu hýbat, nicméně mnoho jich zůstávalo stále uvázlých. Žádná zranění nebyla hlášena, napsala agentura AP. Kvůli komplikacím na silnicích vyzvala jihotyrolská civilní ochrana turisty, aby na cestu domů vyrazili později. Obvykle se přitom v sobotu mění na horách turnusy.

Počasí si vyžádalo zranění i oběti

V Rakousku se v sobotu utrhlo už několik lavin. Zatímco v lyžařském středisku Krippenstein v Horních Rakousech se nikomu nic nestalo, ve štýrském Kreischbergu utrpěl při pádu laviny zranění 13letý chlapec. Ten byl ve skupině, která ignorovala zákaz vstupu a pád laviny zřejmě způsobila. Zimní sporty si v Rakousku vyžádaly také jednu oběť na životě. Od pátku pohřešovaného skialpinistu z Vídně našli záchranáři ve Štýrsku mrtvého.

Větší štěstí měl 64letý Čech, který se v pátek vydal na túru u štýrského Ramsau. Když se večer nevrátil, zalarmovala jeho manželka policii. Zhruba po desáté hodině večerní se muže díky pátrací akci, na které se podílelo 25 horských záchranářů, dva policisté i vrtulník, podařilo nalézt zhruba tři kilometry od jeho ubytovny, informoval server stanice ORF.
Kromě Rakouska a Itálie, kde mají problémy se sněhem i regiony Lombardie a Benátsko, se se sněžením v sobotu potýkala také Francie či Británie. Ve Francii meteorologové vydali varování před sněhem a ledovkou na silnicích v sedmi departementech ve střední a východní části země.

V ostrovním království je doprava kvůli sněhu komplikovaná především na jihovýchodě Anglie. Řadu dopravních nehod hlásí policie z Kentu. Londýnské letiště London City muselo načas přerušit provoz, aby mohlo z přistávací dráhy odklidit napadaný sníh. Ve Skotsku v noci na dnešek opět spadly teploty pod bod mrazu. Na některých místech naměřili až minus 16 stupňů Celsia.

PROTESTY, MADURO NAVRHL VOLBY NA LETOŠEK

Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Na stranu opozice se přidal vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez a oznámil, že autoritářského prezidenta Madura neuznává. Za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa.

Maduro reagoval na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. Maduro před svými stoupenci v Caracasu uvedl, že návrh ještě musí schválit ústavodárné shromáždění, složené výhradně z jeho stoupenců. V Caracasu i dalších městech se dnes rovněž konaly i další demonstrace příznivců opozice.

Opozice mezitím získala na svou stranu významného stoupence. Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez je prvním ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se současný předseda parlamentu prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.

Člen velení venezuelského letectva, který má na starosti strategické plánování, na videu vyzývá i ostatní příslušníky armády, aby zběhli na druhou stranu. „Přechod k demokracii se bezprostředně blíží,“ uvedl Yanez. Madura na Twitteru označil za diktátora a Guaidóa naopak za svého prezidenta.

Zda je stále ve Venezuele, nebo už zemi opustil, nebylo jasné. Na videu rovněž tvrdí, že „90 procent“ příslušníků armády v zemi je proti Madurovi. Armádní velení generála nedlouho poté ve svém prohlášení na Twitteru obvinilo z velezrady.
V krátkém telefonátu s reportérem agentury AP, z kolumbijského čísla, Yanez potvrdil pravost videa. Jak nicméně sdělil, žádné další vyjádření poskytovat nebude až do chvíle, než k tomu dostane povolení od „velitele ozbrojených sil, kterým je prezident Juan Guaidó“.

Generál rovněž vyzval své armádní kolegy, aby se zúčastnili sobotní masové demonstrace pořádané venezuelskou opozicí. Na tu už vyrazily stovky lidí.

„Přišli jsme, protože už současnou situaci nezvládáme. Nemáme dost peněz na jídlo. Tato vláda musí rezignovat, aby se z Venezuely znovu stala krásná země. Věřím, že nám Guaidó přinese úspěch,“ řekla americkému deníku The Washington Post dvaačtyřicetiletá Carmen Sanchezová, která s rodinou žije ve slumu Petare.

Popisuje, že minulý týden byl děsivý, protože ve slumu probíhaly zátahy bezpečnostních složek. „Brali děti z jejich domovů, všichni jsme byli v ohrožení,“ dodává.

Podpora armády je pro změnu režimu v této jihoamerické zemi klíčová. Mnozí očekávají, že dříve či později se armáda na stranu opozice přidá. I armádní velení totiž postihne vysychání zdrojů státních příjmů. Jako protiakci svolala manifestace i vládní socialistická strana. Na sobotu totiž připadá dvacáté výročí nástupu do úřadu zesnulého prezidenta Huga Cháveze.

Šéf venezuelskou opozicí ovládaného parlamentu Guaidó se tento měsíc prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Tento týden se usnesli i poslanci Evropského parlamentu, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely.

Pětatřicetiletý politik se pomocí demonstrací snaží přimět Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.

V krátkém telefonátu s reportérem agentury AP, z kolumbijského čísla, Yanez potvrdil pravost videa. Jak nicméně sdělil, žádné další vyjádření poskytovat nebude až do chvíle, než k tomu dostane povolení od „velitele ozbrojených sil, kterým je prezident Juan Guaidó“.

NA UKRAJINĚ PŘED VOLBAMI PROPUSTILI ŠÉFA TV

Ukrajinská rada pro rozhlasové a televizní vysílání dva měsíce před prezidentskými volbami odvolala ředitele veřejnoprávní televize Zuraba Alasaniju. Současný prezident Petro Porošenko chce ve volbách obhájit svůj mandát. Ukrajinští novináři i politici s tím spojují ředitelovo odvolání a obvinili proto úřady z cenzury.

Čtyřiapadesátiletý Alasanija představoval jednoho z mluvčích proevropských demonstrací v Kyjevě, které vedly v únoru 2014 ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a nastolení nového režimu.

Porošenko je horší, než byl Janukovyč, tvrdí ukrajinský novinář

Od té doby stál v čele televize, později i rozhlasu. Alasanija měl podle smlouvy v této funkci setrvat až do roku 2021, přesto jej však rada dohlížející na vysílání veřejnoprávního rozhlasu a televize ve čtvrtek večer během neveřejného jednání tajným hlasováním odvolala.

Podle rozhodnutí, které zveřejnil sám Alasanija, rada řediteli vytýkala, že nesprávně pochopil princip „odtržení od moci“, což vedlo k „úplné depolitizaci informací“. Podle agentury Interfax-Ukrajina se zatím 48 novinářů podepsalo pod prohlášení, označující ředitelovo odvolání za projev cenzury za mimořádně nebezpečný precedens.

„Není pochyb, že toto rozhodnutí je politické a bylo přijato ve prospěch režimu,“ praví se v prohlášení. „Žádné chyby, kterých se Alasanija a jeho tým mohli dopustit, nemohou ospravedlnit jeho propuštění v tak politicky vypjaté době, dva měsíce před prezidentskými volbami. Považujeme hlasování v radě za projev zbabělosti a podlézavosti.“

Dokument vybízí k okamžitému zrušení hlasování a odstoupení rady, „která svým počínáním ohrozila reformu veřejnoprávního vysílání a vytvořila nebezpečný precedens odvolání vedoucího nezávislé instituce z politických důvodů“.
Střet lodí vyprovokovala Ukrajina kvůli sankcím a volbám, tvrdí Moskva

Autoři prohlášení také oznámili založení sdružení nezávislých novinářů pod názvem Iniciativa 34, pojmenovaného podle článku ústavy o svobodě slova. Součástí sdružení má být také hnutí Stop cenzuře, vzniklé v éře prezidenta Janukovyče.
Příčiny a právní odůvodnění Alasanijova odvolání jsou podle poslance a bývalého novináře Mustafy Najma dosud nejasné, protože rada je dosud oficiálně neoznámila.

Každopádně jde o „znepokojivý signál“, když je sesazen šéf „jediné celostátní televize schopné současně hovořit o Porošenkově podnikání, společnostech Volodymyra Zelenského v daňových rájích a o lobbistech Julije Tymošenkové“, poznamenal v narážce na tři hlavní uchazeče o nejvyšší úřad.

„Cíl je jasný: vyčistit ukrajinské vysílání od veškeré kritiky a odhalení před volbami,“ tvrdí poslanec Serhij Leščenko, považovaný za předního bojovníka proti korupci v zemi.

Sám Alasanija uvedl, že tento bod na programu jednání rady ani nefiguroval, ani se dosud nedozvěděl příčiny rozhodnutí, které podle něj bylo přijato s porušením všech procedurálních pravidel. Slíbil, že jakmile se oficiální důvody dozví, odvolá se určitě k soudu. Zatím odhaduje, že jde o to, že „alergie režimu na veřejnoprávní televizi dospěla do fáze intoxikace“, tedy otravy.

ÍRÁNSKÝ REŽISÉR: ISLÁMSKÁ REVOLUCE POLITICKÉ ZOTROČENÍ

Před čtyřiceti lety se íránské ženy musely z minisukní převléci do hidžábů. Islámská revoluce perskou monarchii nenávratně změnila a podle íránského režiséra Hadího Mohaghegha poškodila i muslimskou víru všech Íránců. Byla to temná doba založená na prolité krvi, říká v rozhovoru pro iDNES.cz muž, který se v Praze zamiloval do Češky.

Narodil jste se v roce 1979, tedy v době, kdy v Íránu definitivně zvítězila islámská revoluce. Letos je to čtyřicet let. Jaká je vaše nejranější vzpomínka na tu dobu?

Popravdě mám tři vzpomínky. První je na chvíli, kdy jsme se přestěhovali do města Dehdašt na západě Íránu, kde měli základnu členové skupiny Basídž (polovojenská organizace, kterou v době íránsko-irácké války v 80. letech minulého století založil ajatolláh Chomejní, pozn. red.). Slovo basídž pochází z arabštiny a znamená „dobrovolník“. Šli dobrovolně do války, to je druhá vzpomínka. Tou třetí je, že mi zrudlo oko a pořádně jsem kvůli tomu neviděl. Možná právě kvůli této válce jsme nemohli sehnat lék.

Pamatuji si, jak byly zakázané videokazety nebo jak se lidé z jednoho výboru chovali k těm, kteří podle nich dostatečně nepřispěli k šíření revoluce. Třeba tím, že nepřijali práci, kterou jim výbor nutil. Dva mé strýce málem oběsili. Celé je to pro mě dodnes velmi temné a nepříjemně zamlžené, když si mám na tu dobu vzpomenout.

- Jak se o revoluci, která svrhla šáha Mohammada Rézu Pahlavího a nastolila dodnes trvající teokratický režim, mluvilo ve vaší rodině?

Má rodina tehdy patřila ke konzervativní části společnosti, takže islámskou revoluci zpočátku podporovala. Věřila, že povede k něčemu dobrému. Za šáha jsme měli nedostatek všeho, co patří k normálnímu životu. Od vybavení po možnosti, protože jsme bydleli na venkově. Ovšem všechno to zlo, které k revoluci patřilo, jsme nepodporovali. Všechno to věšení nepřátel a utrpení ostatních.

Hadí Mohaghegh

Íránský režisér Hadí Mohaghegh natočil oceňované filmy Bardou a Nesmrtelný. Jeho posledním snímkem je Na tomto místě. Českým divákům jej představil na letošním ročníku festivalu Íránci. Na tomtéž festivalu se před dvěma lety seznámil se svou českou partnerkou.

Když mi bylo asi šest nebo sedm, měli jsme souseda se dvěma dospívajícími dětmi. Ty byly členy šíitské skupiny Lidoví mudžáhedíni, která původně bojovala po boku vlády a šířila revoluci (později se však skupina s vládou rozkmotřila kvůli boji o moc, pozn. red.). Mudžáhedíni mají velmi temnou historii a v jednu chvíli se spolčili se Saddámem Husajnem, nepřítelem íránského lidu, a začali vraždit nejen Íránce, ale velmi specificky i Kurdy v Iráku a Íránu. Lidé mudžáhedíny dodnes nenávidí.

Jednou za sousedovými dětmi přišli lidé napojení na vládu s tím, že se musí vzdát svých názorů a aktivit, jinak budou oběšeni. Jenže to byly ještě děti, mohlo jim být tak kolem šestnácti. Byly hrdé na to, že někam patří a že za něco bojují. Nevzdaly se, takže je oběsili. Jejich rodině pak ani nedovolili řádný pohřeb a obě děti skončily v masovém hrobě bez jakéhokoliv náhrobku. Pamatuji si jejich matku, jak pláče na kusu betonu, protože hrob mého otce byl hned vedle.
Na uplynulém Festivalu íránských filmů byl k vidění snímek Bomba, milostný příběh od režiséra Paymana Maadiho. Ten se odehrává v době íránsko-irácké války v 80. letech a jsou v něm scény dětí, které ve škole sborově volají naučené slogany jako „Ameriko, táhni do pekla“, „Shoř, Saddáme“ nebo „Táhni, Sovětský svaze“. Zajímalo by mě, jestli i vás ve škole učili podobná hesla.

Ó, ano! (smích) Museli jsme je umět, přitom jsme tehdy vůbec nevěděli proč. Jen jsme to opakovali a netušili, co tyto slogany vlastně znamenají. Jako děti jsme nevěděli nic o komunismu nebo revoluci a ani o tom, co se ve světě děje.

- Kdy jste si uvědomil pravou povahu režimu?

Asi jako v každé zemi, která prožila revoluci a pak se změnila v totalitu. Vlády do lidí hustí své slogany a propagandu, ale děti vyrostou a začnou číst. Tak i já jsem si našel zdroje, ze kterých jsem se dozvěděl o realitě a zjistil, jak moc se někteří lidé mýlí. Nemohl jsem být víc proti. Ať už jsou myšlenky nebo ideologie jakékoliv, to, že si máte přát smrt někoho cizího, je špatně už od samého začátku. Můžeme jen prohrát. Pokud bych měl tehdejší dobu nějak nazvat, označil bych ji jako politické zotročení. Jako otroci jsme museli slepě opakovat politické názory někoho jiného.

- Ovlivnila revoluce vedená islamisty nějak vaši víru v islám?

Určitě ano. Když máte štít, za který se schováte před vládou, autoritářstvím a ideologií, ten se při vaší ochraně musí poškodit. Tím štítem byl islám a škody nastaly nejen u mě, ale i u všech ostatních.

- Jak se tedy Írán za těch posledních čtyřicet let změnil a jaká je dnes podle vás situace?

Upřímně, změnil se velmi výrazně. Jako bychom nyní ztráceli svou identitu. Lidé už nevědí, kam patří. A to ať už jde o jejich víru nebo náležitost k íránské společnosti. Nevědí, co je dobré a co je špatné, nebo je jim to jedno. Je to důsledek toho všeho, o čem jsme mluvili, a toho, že se věci nedějí tak, jak by měly. Nebo možná proto, že celý náš příběh začal proléváním krve.

Myslím, že u jakékoliv revoluce bychom nakonec měli zvážit, zda odpustíme svému někdejšímu nepříteli a nabídneme mu mír. Duchovní vedení země by to mělo udělat jako první a dát tak lidem dobrý příklad. Velmi mě mrzí, že bychom mohli být lepší, než jsme dnes. Víc k tomu přidám snad jen třicet nebo čtyřicet teček. Je to trochu íránský styl odpovědi (úsměv).

- Jako by měl Írán tak trochu dvě image. Jedna ho zobrazuje jako krásnou zemi s bohatou kulturou, prastarou historií, skvělou kuchyní a milými lidmi. Ta druhá naopak vykresluje Írán jako největší zlo na Blízkém východě, zapojené do konfliktů v Sýrii či Jemenu, a jako hrozbu pro Izrael. Žijete v Česku, na kterou image své země narážíte častěji?

Ano, to je pravda. Na začátku každé schůzky se setkávám hlavně s tou negativní image. Pak se však s dotyčným začnu bavit a jeho obrázek o Íránu se čím dál víc mění v pozitivní. Myslím, že tyto dvě pověsti by od sebe měly být striktně oddělené, stejně jako image vlády a image národa kterékoliv země. Podívejte se třeba na Spojené státy.
Íránská revoluce

Islámská revoluce začala v Íránu v roce 1978. Teheránem a dalšími městy otřásaly protesty nespokojených obyvatel, kteří vládnoucího šáha Rézu Pahlavího vyzývali k odchodu.

Perský monarcha však místo toho vyhlásil stanné právo a osmé zářijové noci při masakru, který vešel do historie jako Černý pátek, zemřelo v hlavním městě 86 lidí (některá svědectví uvádějí až dva tisíce mrtvých). Stále větší tlak na vládu vedl 16. ledna 1979 k šáhově odletu do Spojených států.

Hlavní postava revoluce, ajatolláh Ruholláh Chomejní ze svého exilu naopak přiletěl zpět do Teheránu, a to 1. února 1979. Z prozápadního Íránu se krátce nato stala teokratická islámská republika. Tento režim je v zemi dodnes.
Ostatně chaos je dnes po celém světě. Vzpomeňme si, jak dopadl ubohý novinář Chášukdží (saúdskoarabský žurnalista Džamál Chášukdží byl v říjnu zavražděn na ambasádě Saúdské Arábie v Istanbulu, pozn. red.). Byl jsem skutečně otřesen, když jsem si uvědomil, jak krutá politika umí být. Jak jen kvůli několika dohodám se Saúdy přivřely Spojené státy oko nad tak hrozným incidentem. Ctnost a morálka jsou pro mě velmi podstatné, takže raději než do zájmu o politiku svou energii investuji do toho, abych sám byl lepší člověk.

Zamiloval jste se do Češky a přestěhoval se za ní sem. Můžete mi popsat svůj příběh?

Začalo to jedním pohledem. Byl jsem tady na Festivalu íránských filmů, stál na pódiu a představoval své dílo, když jsem mezi diváky uviděl nádhernou ženu, jak se na mě upřeně dívá. Myslel jsem na ni i později a ona na mě také. Přidala si mě na Facebooku a napsala mi to. Zvláštní na tom je, že jsem tehdy cítil v kostech, že nějakou ženu v Praze potkám. Ovšem nebýt Facebooku, který tolik lidí proklíná, nebyli bychom spolu. Za pár dní se budeme společně stěhovat do Íránu.

Proč?

Zůstalo tam mé srdce a ta země je mi bližší, ovšem tady je to tak skvělé! Kdyby existovalo místo, kam bych mohl přijít zaplatit svůj příspěvek českým lidem i české vládě, moc rád bych to udělal. Chtěl bych vám všem moc poděkovat za všechnu tu dobrotu a laskavost, kterou jste mi prokázali. Ten rok, který jsem tu žil, mi dal nový náhled i na to, co se děje v Íránu. Už mám srovnání.

V čem vidíte největší rozdíly?

Zatímco v Česku je dětská práce něco, co vůbec nepřipadá v úvahu, v íránských ulicích vidíte čím dál víc pracujících dětí. Ještě před deseti lety tam nebyly, ale kvůli zhoršující se ekonomice je to jev čím dál častější. Myslím, že první dva ukazatele civilizované společnosti jsou přístup k dětem a přístup ke zvířatům. Obojí je v Česku na nejlepší a v Íránu na velmi špatné úrovni.

Íránský emigrant stvořil hru o islámské revoluci, Teherán se zlobí

Cítil jsem se tu velmi bezpečně, což je velmi důležité. Vždy jsem dodržoval všechny české zákony a respektoval všechny místní způsoby. Nikdy jsem tak neměl problém. Tak, jak jsem se já choval k ostatním, se pak ostatní chovali ke mně. Dvě věci minimálně tady v Praze podle mě bezvadně fungují - hromadná doprava a policie.

Jen jedna věc mě tu znepokojovala. Možná proto, že tu všechno funguje tak dobře, jsou pak lidé líní chránit přírodu. Rozhazují věci všude kolem, hlavně nedopalky, a vůbec nemyslí na to, že se dostanou do půdy i do vody. Ale jinak jsem za ten rok tady velmi vděčný. A co se mi na Češích velmi líbí, je fakt, že si zvolili umělce za prezidenta. /r/