iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ministerstva: Budeme potřebovat úředníky na Ukrajince

Ministerstva žádají o nové zaměstnance kvůli zamýšlenému zdvojnásobení počtu přijímaných pracovníků z Ukrajiny. Ministerstva vnitra, zahraničí a práce by rády získaly celkem 133 nových úřednických či inspektorských míst. Bez posílení by se podle ministerstev mohlo vyřizování agendy zhroutit. Vyplývá to z návrhu ministerstva zahraničí na navýšení kvót pro přijímání ukrajinských pracovníků. V pátek při tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po prvním jednání koalice o rozpočtu na příští rok uvedla, že by se počet státních zaměstnanců měl snížit o desetinu.

Musíme začít šetřit, prohlásila Schillerová. Chce škrtat na ministerstvech

Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má Česko od roku 2016. Původně přes něj smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát navyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600. Nově by to od dubna mělo podle návrhu být 40 000 lidí ročně.

Podle autorů návrhu je kapacita projektu nyní nedostatečná. Na termín podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se čeká přes 80 dní. Zhruba pětina Ukrajinců čekání vzdá. Prodlužují se také vyřizovací lhůty a lhůty pro snímání biometrických údajů.

Ministerstvo vnitra požaduje posílit odbor azylové a migrační politiky, který rozhoduje o vydání zaměstnaneckých karet. Prodlužuje také povolení k pobytu a uděluje souhlas se změnou zaměstnání. Celkem by mělo přibýt sto míst. Odvolání vyřizuje odbor správní. Ten by měl mít deset postů navíc. Vnitro usiluje také o to, aby si na neurčito mohlo ponechat 11 pozic, které přibyly při dřívějším rozšíření projektu a na konci letoška se mají zrušit.

Náklady budou desítky milionů

Pokud by ministerstvo vnitra získalo navíc 109 služebních a jedno pracovní místo, s vybavením by to tento rok od března stálo daňové poplatníky 75,43 milionu korun. Příští rok by náklady činily zhruba 83,77 milionu.
Ministerstvo zahraničí by rádo získalo pět lidí na generální konzulát ve Lvově. Další dva pracovníci by se starali o agendu v ústředí. Jeden by řešil víza a druhý by koordinoval přípravy nového koncesního řízení pro výběr společnosti, která by agendu na Ukrajině zajišťovala. Náklady na letošek by byly 11,88 milionu, na příští rok pak 11,25 milionu.

Ministerstvo práce žádá o posílení inspekce práce, aby mohla zaměstnávání cizinců a jejich podmínky v práci lépe kontrolovat. Požaduje 16 nových inspektorů. Letos od března by to stálo 8,63 milionu korun, příští rok 10,36 milionu.
Při podání žádosti o zaměstnaneckou kartu se platí správní poplatek 2500 korun. Po zdvojnásobení počtu ukrajinských pracovníků by rozpočet získal navíc 51 milionů. Projednávaná cizinecká novela počítá se zvýšením částky na 5000 korun. Poté by se na správních poplatcích vybralo o 102 milionů víc.

Česko má rekordně nízkou nezaměstnanost. Firmy si stěžují na to, že nemohou najít pracovníky a některé musí omezovat výrobu. Volají po zahraničních silách. V prosinci úřad práce evidoval 231 534 uchazečů o zaměstnání a 324 410 volných míst.

POTÍŽE SESTER DOMÁCÍ PÉČE, NEMAJÍ KDE PARKOVAT

Zdlouhavé hledání parkovacích míst, pokuty a hrozba odtažení auta. I s takovými problémy se musí potýkat sestry domácí péče, zatímco se starají o pacienty. A řeší to i několikrát do měsíce. Často záleží jen na toleranci strážníků.
Zdravotní sestry domácí péče v Ústí nad Labem kromě samotné péče o nemocné musí při své práci řešit i pokuty za parkování. Potýkají se s nimi několikrát do měsíce. „Pokud někde sestry parkují špatně, městští strážníci na ně už čekají u auta a pokutují je. Nebo jim dávají pokuty za stěrače,“ popsala ředitelka agentury ACME poskytující domácí péči Štěpánka Tomsová.

V nejhorším případě podle ní dochází i k odtažení auta. „Což je během služby velký problém. Protože potom musíte nahrazovat, aby se ta péče poskytla dál,“ dodala. Auta přitom sestry domácí péče využívat musí – jelikož vozí spoustu zdravotnického materiálu, hromadnou dopravou by to nešlo.

„Samozřejmě máme auta označená křížem, že jsme domácí zdravotní péče, máme i cedulku „sestra ve službě“,“ popisuje Tomsová s tím, že cedule samozřejmě není nijak právně závazná a že záleží jen na toleranci policistů.
Problém s parkováním se Tomsová před dvěma lety rozhodla vyřešit najmutím řidiče. Ten sestry vozí a „krouží“ okolo, zatímco zdravotnice ošetřují pacienta. „Ale je to na náklady těch firem,“ posteskla si.

Placených míst je málo

Jednou z dopravních překážek, se kterými české sestry domácí péče bojují, jsou modré zóny. Na těch v mnoha městech nemohou zastavit ani za úplatu jako „host“. Musí se tak často uchýlit k placeným stáním.
„Placených míst je však málo a často se nenacházejí v bezprostřední blízkosti pacientova bytu, což je pro zdravotní sestru zásadní a to jednak z časových důvodů a také proto, že sestra převáží různé pomůcky například infuzní stojan, odsávačky, zdravotní materiál a tak dále,“ řekla prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková.

Částku za parkované pak zdravotní pojišťovna agentuře domácí péče neuhradí jako součást výkonu u pacienta.
„Parkování v placených zónách je tedy hrazeno z režijních nákladů dané agentury,“ uvedla Kondelíková. To potvrdila i mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Sixtová. „Případná úhrada parkovného je součástí režie poskytovaných zdravotních výkonů,“ nastínila Sixtová.

Přeprava poskytovatelů domácí péče je podle Sixtové zpravidla hrazena platbou za 1 kilometr. Maximální vzdálenost, do které hradí zdravotní pojišťovna cestovní náklady zdravotnickým pracovníkům, je dohodnuta ve smlouvě.
Některé kraje a města zdravotníkům domácí péče poskytují výjimky, například slevy v platbě rezidenčního parkování. „Ale i to je to pouze na jejich zvážení, na jejich dobré vůli a komunikačně a administrativně nesmírně zdlouhavé a náročné,“ dodala Kondelíková.

Lékař ve službě

Problém se v současnosti snaží řešit ministerstvo zdravotnictví. „Konkrétně by se jednalo o dva novelizační body, které by zakotvily výjimku pro tyto pracovníky v tom smyslu, že by nemuseli v naléhavých případech při cestě za pacientem pracně hledat volná parkovací místa, ale bylo by jim umožněno v takových případech parkovat také na zákazu stání, jako to již nyní platí u lékařů, kteří konají návštěvní službu,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Lékaři totiž mohou získat výjimku ze zákona o silničním provozu a označit své auto cedulí „lékař konající návštěvní službu“. Ta jim pak umožňuje například parkovat i na místech, která jsou jinak označena značkou „zákaz stání“.
Resort připomínkoval zákony upravující oblast dopravy, včetně zákona o provozu na pozemních komunikacích, který ministerstvo dopravy novelizovalo. Parkovací výjimka pro sestry domácí péče však do novely zakomponována nebyla. „Ale Ministerstvo dopravy se zavázalo zařadit tuto úpravu do své další chystané novely předmětného zákona,“ zakončila Štěpanyová. /r/