iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump jako Zeman nevěří svým zpravodajským službám

Šéf Bílého domu Donald Trump ve středu odmítl úterní varování amerických zpravodajských služeb ohledně přetrvávajících hrozeb ze strany Severní Koreje a teroristické organizace Islámský stát (IS). Trump je přesvědčen, že Islámský stát bude brzy zničen. Podle amerického prezidenta rovněž existuje poměrně velká šance jaderného odzbrojení KLDR, upozornila agentura Reuters.

Šéf amerických zpravodajských služeb Dan Coats v úterý před členy senátního výboru pro zpravodajské služby prohlásil, že je nepravděpodobné, že by se Severní Korea vzdala všech jaderných zbraní. Pchjongjang totiž podle Coatse považuje atomové zbraně za nezbytné k přežití režimu.

Coats se při prezentaci zprávy o světových hrozbách vyjádřil také k takzvanému Islámskému státu, který má podle něj stále v Iráku a v Sýrii pod kontrolou tisíce bojovníků. Trump přitom již dříve řekl, že ve vztahu k Pchjongjangu bylo dosaženo velkého pokroku a že IS v Sýrii byl poražen. V sérii tradičních ranních tweetů Trump dnes svá stanoviska hájil.

„Když jsem se stal prezidentem, Islámský stát se v Sýrii vymykal kontrole. Od té doby bylo dosaženo obrovského pokroku, zvlášť pak během posledních pěti týdnů. Chalífát bude brzy zničen, což se před dvěma roky zdálo nemyslitelné,“ napsal americký prezident.

Pochválil rovněž vývoj ohledně Severní Koreje, když poukázal na zastavení jaderných a raketových zkoušek ze strany KLDR, vrácení části ostatků amerických vojáků, kteří na Korejském poloostrově padli za války v letech 1950-1953, a propuštění amerických občanů zadržovaných v severokorejských věznicích.

Pořád věříš na Santu? zaskočil Trump nevinné děvčátko. A sklízí kritiku

„Vztahy Severní Koreje a Spojených států jsou nejlepší v historii. Neprobíhá žádné testování, vracejí se nám ostatky i rukojmí. Existuje slušná šance na denuklearizaci,“ uvedl Trump.

Šéf Bílého domu se tak vyjádřil v době, kdy probíhají přípravy na jeho druhý summit se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který by se mohl uskutečnit během několika týdnů. Kim na prvním summitu s Trumpem v červnu v Singapuru slíbil postupnou denuklearizaci Korejského poloostrova výměnou za bezpečnostní záruky. Žádná konkrétní opatření ale tehdy dohodnuta nebyla. Šéf amerických zpravodajských služeb Coats ve své zprávě vyjádřil přesvědčení, že Severní Korea jedná o krocích vedoucích k částečnému jadernému odzbrojení, jen aby dosáhla klíčových ústupků ze strany USA a světa.

PARLAMENT EU UZNAL PREZIDENTEM VENEZUELY GUAIDÓA

Poslanci Evropského parlamentu se ve čtvrtek usnesli, že až do vypsání svobodných a demokratických voleb uznávají Juana Guaidóa jako legitimního prezidenta Venezuely. Členské země unie a také instituce bloku europoslanci vyzvali ke stejnému kroku.

Pro právně nezávaznou rezoluci ve čtvrtek na plénu hlasovalo 439 poslanců, 104 bylo proti a 88 se zdrželo. Šéfku unijní diplomacie Federiku Mogheriniovou zároveň vyzvali k práci na zřízení kontaktní skupiny, jejíž práce by ve Venezuele směřovala právě k zorganizování svobodných a věrohodných prezidentských voleb.

Konec Madura? Trump uznal prezidentem Venezuely opozičního vůdce Guaida

Šéf venezuelskou opozicí ovládaného parlamentu Guaidó se tento měsíc prohlásil úřadující hlavou státu a podporu mu vyjádřila řada zemí regionu i Spojené státy. Pětatřicetiletý politik se pomocí demonstrací snaží přimět dosavadního prezidenta Nicoláse Madura, aby umožnil obyvatelům vybrat novou hlavu státu. Podle opozice byly totiž loňské volby neregulérní a Maduro se svého druhého mandátu ujal začátkem ledna protiprávně.

„Jsem v denním kontaktu s představiteli opozice venezuelského režimu, vím, jak podstatné pro ně je, aby zbytek světa k dění v jejich zemi jen mlčky nepřihlížel. Opakovaně žádám o přitvrzení v postoji EU vůči venezuelské vládě, měli bychom se inspirovat postojem Spojených států,“ sdělila ve čtvrtek ČTK česká europoslankyně Dita Charanzová.
Europarlament ve čtvrtek také jednoznačně odsoudil násilí, zabíjení a oběti protestů v zemi. Venezuelské úřady by se podle europoslanců měly zdržet porušování lidských práv a naopak pohnat k zodpovědnosti ty, kdo jsou za podobné činy zodpovědní.

Juan Guaidó. Pro Madura malý kluk, pro opozici nebojácný bojovník

Europoslanci ve čtvrtek zároveň podpořili výzvu OSN a jejího generálního tajemníka k nezávislému vyšetření vražd a úmrtí souvisejících s protesty ve Venezuele. Odsoudili také aktuální zadržování několika novinářů, včetně pracovníků španělské agentury EFE, a vyzvali k jejich okamžitému propuštění.

Europarlament připomněl, že podporu venezuelskému parlamentu a svobodným volbám hlavy státu už Mogeriniová dala najevo 26. ledna. Tehdy EU upozornila, že je připravena k dalším krokům, včetně otázky uznání vedení země, pokud nebude konání takových voleb oznámeno v nejbližších dnech.

KANDIDÁTI NA PREZIDENTA SR: DIPLOMAT, VĚDEC, RADIKÁLOVÉ

O post prezidenta Slovenska se utká čtrnáct lidí. Průzkumům veřejného mínění vévodí eurokomisař Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Mezi kandidáty jsou i člen maďarské menšiny a pravicový i levicový radikál. Hlavu států na příštích pět let vyberou Slováci v březnu v přímé volbě. Současný prezident Andrej Kiska o znovuzvolení nestojí.

Dlouholetý slovenský diplomat Šefčovič kandiduje s podporou nejsilnější vládní sociálně demokratické strany Smer-SD. V Evropské komisi je místopředsedou a komisařem pro energetiku. Kritici mu občas připomínají, že byl členem KSČ a vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).

„Celý život jsem zastupoval Slovensko a bojoval za jeho zájmy. Vždy jsem to dělal s cílem, aby bylo Slovensko respektované a se sebevědomým hlasem. Dnes před vámi stojím jako kandidát na prezidenta,“ oznámil Šefčovič 18. ledna. Dvaapadesátiletý Šefčovič má šanci uspět, myslí si politolog Pavol Baboš. „Bude to stát hodně práce, energie i peněz, ale může se to podařit,“ uvedl pro server HNonline.sk.

Vědec Robert Mistrík

Stejnou 16,5 procentní podporu jako Šefčovič ale dosahuje i Mistrík, vyplývá z průzkumu agentury Focus. Mistrík Šefčoviči vytkl, že ztratil kontakt s vlastí. „Šefčovič strávil posledních možná 15 let mimo Slovensko a jezdil sem občas na návštěvu. Já jsem tu žil, pracoval, tvořil a podnikal,“ prohlásil.

Dvaapadesátiletý Mistrík dosáhl řady světových úspěchů jako chemik. Na svém webu uvádí, že se podílel na vývinu databáze mzCloud, kterou používají stovky firem včetně gigantů Apple, Nike a Coca-Cola. „Díky našim technologiím přicházejí na svět nové léky na zákeřné choroby, vznikají nové řešení na ekologické problémy, zlepšuje se kvalita vody a potravin,“ dodává.

„Díky mojí práci jasně vidím, jak rychle se svět hýbe dopředu. A velmi mi záleží na tom, aby Slovensku neujel vlak,“ napsal jako důvod své kandidatury Mistrík, jenž se v roce 2009 podílel na založení opoziční liberální stranu Svoboda a solidarita.

Outsideři Bugár, Harabin, Čaputová

Jako třetí se v anketě agentury Focus umístil s 11,7 procenty soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Čtvrtý skončil s 10,1 procenty šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár. Pátá je s devíti procentní podporou právnička Zuzana Čaputová.

Bugár reprezentuje maďarskou menšinu a v případě zvolení by byl prvním prezidentem z této komunity. V polovině ledna řekl, že má na kampaň na transparentním účtu 200 tisíc eur (5,16 milionu Kč).

Dalším harcovníkem slovenské politiky usilujícím o křeslo prezidenta je bývalý předseda parlamentu František Mikloško. Tento křesťanskodemokratický politik je jednou z postav sametové revoluce. Do čela státu se snažil neúspěšně probojovat už v roce 2009 i 2004.

Klání se zúčastní i podnikatelka Bohumila Tauchmannová, bývalý šéf úřadu na ochranu ústavních činitelů Juraj Zábojník a občanský aktivista Martin Daňo. Ten se ale paradoxně neopřel o podporu občanů, ale poslanců.
Radikálové Kotleba a Chmelár

Voličům se nabízí i poslanec malého opozičního hnutí Jsme rodina Milan Krajniak, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt a předseda občanského sdružení Slovenské hnutí obrody Róbert Švec.
Kotleba je fašista, nikdy ho nepodpořím, prohlásil slovenský prezident

O post prezidenta bude soupeřit i předseda a poslanec nacionalistické Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba, který vedl Banskobystrický kraj a psal o „cikánských parazitech“. Kiska ho označil za fašistu.

O přízeň voličů se uchází i levicový novinář a vysokoškolský učitel Eduard Chmelár. Ten mimo jiné řekl, že by se měly stavět i památníky obětem kapitalismu. „Václav Havel v televizním vystoupení 16. prosince 1989 ubezpečoval veřejnost, že to, že je nepřítelem socialismu, že chce obnovit kapitalismus a že ze zahraničí přijímal tučné výdělky, je lež. A přitom byla lež všechno to, co nám vykládal,“ napsal Chmelár na svém webu.

Kiska svůj nezájem setrvat v úřadě potvrdil v novoročním projevu. Také expremiér Robert Fico dopředu oznámil, že se o zvolení znovu nepokusí. Fica v březnu 2014 porazil právě Kiska. Ještě nedávno chtěla kandidovat i ředitelka televize o módě Gabriela Drobová, která je dlouholetou tváří slovenského šoubyznysu.

Danko: Prezident má být Štúrem i Husákem

Termín podání kandidatury je v poslední lednový den o půlnoci. Uchazečům musí splnění podmínek pro kandidaturu potvrdit šéf sněmovny Andrej Danko. Ten zatím odmítl dvě z 16 podaných kandidatur. Hlavní podmínkou je dovršení 40 let a podpora nejméně 15 poslanců nebo petice s podpisy alespoň 15 000 občanů Slovenska.

Předseda vládní Slovenské národní strany (SNS) Danko dříve sám zvažoval kandidaturu, nakonec se k ní ale neodhodlal. Řekl, že si přeje, aby nová hlava státu projevovala lásku k jazyku a národu jako slovenský obrozenec Ľudovít Štúr. Současně dodal, že by jí neměly chybět ani „politické vlastnosti“ československého komunistického prezidenta Gustáva Husáka.
Kandidátem se nestal ani ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Toho chtěla původně do klání vyslat Smer-SD.
První kolo přímé volby vyhlásil Danko na sobotu 16. března. Případné druhé kolo bude následovat 30. března.

ŘIDIČ ČR SI VE FRANCII ODSEDÍ 2 ROKY ZA PŘEVOZ IRÁČANŮ

Francouzský soud zpřísnil z 18 měsíců na dva roky vězení trest pro českého řidiče, v jehož kamionu úřady našly v přístavním Calais skupinu Iráčanů. Prokuratura tak uspěla s odvoláním proti mírnějšímu rozsudku. Jiří Sagan, který tvrdí, že o migrantech v kamionu nevěděl, naopak usiloval o zproštění obžaloby.

Nový rozsudek potvrdil Saganův právník Ladislav Drha, podle kterého má řidič také po vypršení trestu zákaz vstupovat na francouzské území na čtyři roky. I zde dosáhl státní zástupce zpřísnění trestu z původních dvou let. Řidič, který dlouhodobě s rodinou žije ve Španělsku a pracoval pro španělského dopravce, by se nicméně mohl dostat podmínečně na svobodu už v červenci. Do délky trestu se mu totiž započítává i jeho dosavadní pobyt ve věznici Longuenesse.

Právní zástupce Drha uvedl, že nyní mohou nastat dvě varianty, co bude s případem českého řidiče dále. „Buď se budeme snažit o podání kasační stížnosti ke kasačnímu soudu v Paříži, nebo druhá, praktičtější varianta je, že necháme proces procesem a naopak se budeme snažit, abychom pana Sagana dostali podmíněně ven z věznice,“ doplnil pro iDNES.cz.

Sagan čekal na další vývoj svého případu ve vazbě. Je na samotce, přístup k venkovnímu světu má jen minimální. „Po zdravotní stránce je na tom asi dobře, nicméně nese velmi psychicky těžce skutečnost, že byl odsouzen jako nevinný člověk. Stále se s tím nemůže smířit, několikrát mi opakoval, že pro něj bylo velmi důležité podat si odvolání, byť by měl ve věznici zůstat déle,“ uvedl Drha pro iDNES.cz ještě před novým rozsudkem. „Chtěl, aby tu záležitost projednal odvolací soud a aby byl zproštěn obžaloby,“ dodal.

„Situaci vzhledem k okolnostem, kdy může být odsouzen i nevinný člověk, snášíme velmi špatně. Stále doufáme, že rozhodnutí bude pozitivní,“ doufala také Saganova přítelkyně Gabriela Kotoučková. Odvolací soud projednal případ Jiřího Sagana na začátku ledna. Přestože byl Sagan v loňském roce odsouzen k roku a půl ve vězení, nově státní zástupce navrhl zvýšit trest na dvouleté vězení.

„Žádný hlubší důvod v navýšení trestu není. Je to v podstatě o tom, že státní zástupce už v rámci prvního stupně navrhoval nějaký vyšší trest, nevybavuji si přesně tu sazbu, vyhověno mu ale nebylo. Ve Francii se kombinuje odnětí svobody a zákazu vstupu na francouzské území. To, co mu navrhují nyní je podle mého názoru více to, o čem si státní zástupce myslí, že by tomu soud mohl vyhovět. Je to určitá kombinace - hra čísel,“ domníval se Drha.

Soud řidiči neuvěřil ani tehdy ani teď

Sagan od začátku tvrdí, že je nevinný a o migrantech v chladicím boxu kamionu nevěděl. Běženci mu prý do návěsu vlezli, když spal. I Iráčané během vyšetřování uvedli, že do boxu vlezli bez Saganova vědomí během jeho přestávky na parkovišti, které leží sedmdesát kilometrů od Calais. Soud tomu nicméně neuvěřil.

Odsouzený Čech pracuje pro španělského dopravce Transmanolet. Kvůli zákazu vstupu do Francie zřejmě ale přijde o práci. Dovoz a vývoz Španělska totiž vždy putuje přes francouzské území.

Případem Jiřího Sagana se zabývá od začátku i český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle kterého nemá francouzská justice proti Saganovi žádné důkazy. V této záležitosti apeloval i na samotného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v několika dopisech.

Čech dostal 1,5 roku za pašování, do jeho vozu u Calais vnikli Iráčané

„Pan prezident mi už dříve odpověděl s tím, že děkuje a že nebude do věci zasahovat, nicméně bere ty věci, které jsem v dopisech popsal, velmi vážně a obrátí se na francouzské ministerstvo spravedlnosti,“ uvedl pro iDNES.cz euro poslanec.
Saganova partnerka má rakovinu. Politik také připomněl, že partnerka českého řidiče, Gabriela Kotoučová, má rakovinu a vzhledem k tomu, že Sagan je ve vazbě, musela svou léčbu přerušit.

„Po celou dobu jsme s panem Saganem a jeho rodinou v kontaktu. Kvůli tomu, že je pan Sagan zavřen, se léčba jeho partnerky přerušila a její stav není příliš dobrý. Nemá vlastně peníze na to, aby svůj léčbu dál platila,“ popsal Zdechovský situaci před nejnovějším rozsudkem. „Pevně věřím, že bude osvobozen. Ty důkazy v jeho prospěch jsou jednoznačné. Pokud bude odsouzen, tak přestanu věřit v právní řád Francie,“ doufal.

Zdechovský již dříve kvůli Saganovi oslovil i českého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. „Jako člen české vlády však do věci vedené francouzským nezávislým soudem vstupovat nemohu, podobně jako cizí politici nemohou vstupovat do řízení před našimi soudy,“ vyjádřil se ministr.

Saganův případ není ojedinělý. V létě loňského roku například řidiči kamionu Tomáši Němcovi přišla z Británie výzva, aby zaplatil pokutu ve výši 250 tisíc korun. Britská policie totiž v jeho návěsu objevila čtrnáct běženců a obvinila ho z pašování lidí. Celníci mu již dříve odepřeli vstup do země.

Podobný incident se stal také loni v srpnu, kdy britská policie v návěsu českého řidiče Petra Hubacze objevila čtyři pákistánské migranty. Také jemu zakázala vstup do země

MEZINÁRODNÍ ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY ZASTARALÉ, OSN ZMĚNU NECHYSTÁ

Mezinárodních řidičských průkazů se v České republice vydává rok od roku více, jejich podoba ale zamrzla daleko v historii. Čeští europoslanci připouštějí, že dokument je zastaralý, změna by se ale musela vyjednat na půdě OSN. Organizace spojených národů ale přepracování úmluv neplánuje.

Cestovatel, který se rozhodne řídit automobil v zemích mimo Evropskou unii, potřebuje už několik desetiletí mezinárodní řidičský průkaz. Podoba dokumentu ale odpovídá spíš období studené války než digitálnímu 21. století. Nejde vlastně o řidičský průkaz v pravém slova smyslu.

Je to spíše úřední ověření řidičského oprávnění, které vydává český úřad pro zahraniční země. Bez originálního řidičského průkazu mezinárodní řidičský průkaz neplatí. Cestovatelé si stěžují na jeho nepraktickou formu. Jde o papírovou knížku, do které je vlepená pasová fotografie. Často si s dokumentem nevědí rady ani zahraniční policisté.
Kromě nepraktického formátu komplikuje život řidičům především fakt, že úmluvy, které upravují pravidla pro řízení v cizích státech, jsou hned dvě. Starší ženevská Úmluva o silničním provozu byla podepsána v roce 1949 a od té doby se k ní připojilo celkem 97 zemí. Mladší úmluva vznikla v roce 1968, tedy před víc jak půl stoletím, ve Vídni.

K modernější dohodě zatím přistoupilo 78 států. Většina zemí včetně České republiky přijala oba dokumenty. Pokud se ale chystá řidič třeba do Spojených států, k řízení ho opravňuje pouze ženevská verze, výhradně vídeňskou úmluvu zase akceptuje například Írán.

Rozdíl je také v délce platnosti. Zatímco vídeňský vzor získá řidič na tři roky, ženevská verze platí pouze rok. Pro obzvlášť vášnivé cestovatele nebo pro lidi, kteří pobývají v cizině dlouhodobě, to může představovat nepříjemný problém. V praxi to znamená návrat do České republiky na obecní úřad s rozšířenou působností, kde se dokument vystavuje.

Evropská unie s dokumentem moc nezmůže
„Co se týče mezinárodních řidičských průkazů, které mají stále papírovou podobu s přilepenou papírovou fotografií, vzhledem k digitalizaci, která v současném světě probíhá, samozřejmě nepovažuji tuto formu za vyhovující a osobně bych uvítal v této oblasti výraznou modernizaci,“ uvedl pro iDNES.cz Pavel Telička, člen Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch a místopředseda Evropského parlamentu.

Modernizace mezinárodních řidičských průkazů je podle Teličky navíc komplikována tím, že ne všechny státy jsou v digitalizaci státní správy tak pokročilé jako státy Evropské unie. To, co evropská veřejnost považuje za běžnou věc, může být v méně vyspělých zemích neřešitelný úkol. Smlouvy zaštiťuje OSN. Češi se podle Teličky přesto mohou dočkat alespoň částečného zlepšení.

„Z hlediska České republiky se chystá určitá inovace v tom, že již nebude od žadatelů vyžadována papírová fotografie, ale bude možnost žadatele vyfotit na místě či použít digitální fotografii z běžného řidičského průkazu z databáze Ministerstva vnitra,“ uvedl Telička. Záležitost se podle něj aktuálně řeší, bude ale potřeba změnit Zákon o silničním provozu.
„Je pravda, že současná podoba mezinárodního řidičského průkazu je zastaralá, jak svou velikostí, tak svým vzhledem.

Je ale důležité uvést, že se jedná o mezinárodní dokument, který je využíván celosvětově. Není tak tedy v přímé pravomoci EU rozhodnout o změně jeho podoby,“ uvedla pro iDNES.cz poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová (ANO). Za důležitější pro evropské řidiče považuje aktuálně změny, které se podařilo prosadit díky digitalizaci státní správy. Český řidič už při vyřizování tuzemského řidičského průkazu nemusí žádat výhradně v místě trvalého bydliště a nemusí už na úřad nosit vlastní fotografii.

„Vzhledem k tomu, že systém mezinárodních řidičských průkazů je v současné době stejný již po několik desetiletí, je samozřejmě možno o modernizaci mluvit a přikročit i ke konkrétním krokům. Problémem je, že by tyto kroky měla podnikat primárně OSN, což znamená, že se celá záležitost může protáhnout,“ řekla iDNES.cz europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Jednání na úrovni OSN bývají dlouhá a složitá, provést zásadní změnu vyžaduje trpělivou diplomatickou práci. Pokud by se navíc Evropská unie rozhodla přijít s vlastním dokumentem, mohlo by to podle Konečné působit na ostatní země negativně.

„Aktuálně není připravována novelizace úmluv,“ uvedla za Stálou misi České republiky při OSN Kristina Horňáčková. Evropská hospodářská komise OSN, pod kterou agenda mezinárodních řidičských průkazů spadá, se v současné době snaží především sjednotit mezinárodní standardy národních řidičských průkazů.

Čtvrt milionu průkazů za pět let

Ze statistik Ministerstva dopravy vyplývá, že Češi si mezinárodní řidičský průkaz vyřizují čím dál tím častěji. V roce 2018 si o dokument požádalo 66 675 řidičů, v roce 2014 jich přitom bylo necelých 38 tisíc. Zájem od té doby každoročně stoupá. Za posledních pět let bylo vydáno celkem čtvrt milionu mezinárodních řidičských průkazů. Výrazně populárnější je ženevská varianta, o kterou požádalo přes 190 tisíc cestovatelů. Přestože je ve většině zemí pro cizince vlastnění alespoň jedné z variant při řízení povinností, reálně moc výhod nepřináší a řidič by se často obešel i s běžným evropským řidičským průkazem. Přesto je dobré si dokument pořídit, v některých případech dokáže nečekaným způsobem hodně pomoci.

„Myslím, že bych dokázal projet všechny cesty i bez něj, protože všude akceptovali i ten náš slovenský,“ říká o mezinárodním řidičském průkazu slovenský cestovatel Marek Slobodník, který projíždí exotické země na Pionýru. „Ta knížka je taková dobrá záloha, kdyby vás chtěli zkorumpovaní policisté vydírat na místě tím, že vám seberou řidičský průkaz. Když řidič vlastní průkaz mezinárodní (popřípadě dva, nebo tři), tak ho policistovi nechá a jede dál. Myslím si, že je to jeho jediná výhoda,“ uzavírá Slobodník.

PRODEJ TRAMVAJÍ ČR DO RIGY S ÚPLATKY?

Lotyšská protikorupční policie ve středu prohledala kancelář rižského starosty Nilse Ušakovse a razii provedla i v jeho bytě. Oznámila to baltská agentura BNS. Akce podle ní souvisí s kauzou údajných úplatků při nákupu českých tramvají pro rižský dopravní podnik z roku 2016.

Lotyšští vyšetřovatelé mají podezření, že tendry na dovoz českých nízkopodlažních tramvají a polských autobusů doprovázely úplatky ve výši přinejmenším 800 000 eur (přes 20 milionů korun). Vozidla byla určena pro rižský dopravní podnik Rigas satiksme. Šest lidí loni v prosinci zadržela policie v Lotyšsku, dva další v Polsku.

Rižský starosta má v celostátní lotyšské politice značný vliv. Je šéfem sociálnědemokratické strany Centrum shody (SC), kterou tradičně volí etničtí Rusové. Po propuknutí aféry se už loni stal terčem kritiky opozice, zejména lotyšské národně orientované koalice Všechno pro Lotyšsko. Její zastupitelé shromažďovali podpisy pod petici žádající Ušakovsovu rezignaci. Ze starostova domu policisté podle BNS odnesli pytle se zabavenou dokumentací, ale výsledky prohlídky komentovat odmítli. Ušakovs novinářům řekl, že se žádného trestného činu nedopustil a na svou funkci rezignovat nehodlá.

DEMOKRATÉ CHTĚJÍ USA PŘIPRAVIT O JADERNÝ ÚDER

Dva významní zástupci amerických demokratů, senátorka Elizabeth Warrenová a poslanec Adam Smith, v Kongresu navrhli zákon zakazující Spojeným státům použít jaderné zbraně jako první. Jejich cílem je zabránit unáhleným rozhodnutím a zachovat „morální“ americkou převahu ve světě. Návrh má jedinou větu: Nepoužít zbraně jako první je politika Spojených států, oznámil to americký zpravodajský server The Hill.

„Naše jaderná strategie je nejen zastaralá, ale je i nebezpečná,“ uvedli oba politici v prohlášení. Jejich návrh má zabránit chybným kalkulacím při použití jaderných zbraní a „zachovat morální a diplomatické vůdcovství USA ve světě“. Podle Smitha návrh uchovává možnost odpovědět jadernou zbraní na jaderný útok protivníka proti USA nebo jejich spojencům.
Dlouhodobá strategie USA počítá s právem zasazení preventivního jaderného úderu. Změnit tento přístup zvažoval údajně bývalý prezident Barack Obama před svým odchodem z Bílého domu, ale neučinil tak na naléhání poradců, podle nichž by takový krok podnítil choutky protivníka.

Jiný návrh omezující použití jaderných zbraní už v úterý předložili v Kongresu další dva demokraté, poslanec Ted Lieu a senátor Ed Markey. Stanoví, že k nasazení jaderných zbraní jako první si musí prezident vyžádat souhlas Kongresu.
Rusko si právo udeřit jadernými zbraněmi jako první vyhradilo v revizi vojenské doktríny, o níž v září 2014 psala ruská média. Moskva by podle nich mohla jako první nasadit jadernou zbraň i v případě agrese vedené konvenčními prostředky, jestliže je ohrožena sama existence státu.

V Pekingu dnes začaly diplomatické konzultace pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tedy USA, Británie, Francie, Číny a Ruska. Agentura TASS oznámila, že ruská delegace předala účastníkům konzultací dokument, v němž vyjadřuje znepokojení nad vojenskou doktrínou USA. Podle Moskvy připouští americká doktrína možnost reagovat jadernými zbraněmi na „hrozby nejaderného charakteru“.

SALVINI: ITÁLIE ZAVŘE VSTUP DO SVÝCH VOD LODÍM S MIGRANTY

Italský ministr vnitra Matteo Salvini oznámil, že připravuje zákaz vstupu do italských výsostných vod pro humanitární lodě, které zachycují migranty u libyjských břehů a tak podle něho podporují nezákonnou migraci. „Pracujeme na opatření, která omezí možnost vstoupit do italských (pobřežních) vod,“ konstatoval Salvini, šéf protiimigrační strany Liga. Upřesnil, že nepůjde o „námořní blokádu“, ale o aplikaci „platných zákonů“.

Zdroje z ministerstva agentuře AFP sdělily, že resort ve spolupráci s ministerstvem infrastruktury a dopravy připravuje „standardní proceduru pro případ, že by (k Itálii) plula nějaká další loď neziskové organizace“.
Zdroje z italského ministerstva vnitra se přitom odvolávají na 83. odstavec zákona, který reguluje vnitrozemskou a námořní plavbu a italský vzdušný prostor.

„Ministerstvo dopravy může omezit nebo zakázat tranzit či zakotvení obchodních lodí v (italských) teritoriálních vodách z důvodu veřejného pořádku,“ stojí v první části pasáže. Druhá část uvádí jako důvody takového opatření ochranu životního prostředí a bezpečnost námořní dopravy. Představitelé obou resortů chtějí zablokovat ty lodě směřující k Itálii, „které podporují nezákonnou migraci a mohou představovat ohrožení národní bezpečnosti“, dodaly úřední zdroje. /r/