iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šéf ČT Dvořák tají platy Moravce, Fridrichové. Co dál?

Tvrdý atak na Českou televizi ve čtvrtek ve Sněmovně předvedli poslanci KSČM a SPD Tomia Okamury. „Česká televize je v lepším případě neužitečná, v horším případě škodí, a proto přivítám každý postup, který by mě zbavil povinnosti sponzorovat tuto instituci,“ řekl poslanec KSČM Jiří Valenta. Poslanci měli na programu výroční zprávy o činnosti ČT.

„Nikdy bych si nepřál - a to mi skutečně věřte - aby byla Česká televize jakkoli spjata s KSČM tak, jako je nyní propojena s posthavlistickými nikým nevolenými strukturami nebo například s TOP 09,“ uvedl Valenta. Tvrdil také, že veřejnoprávní televize svými soustavnými útoky spoluvytvořila z Andreje Babiše vítěze parlamentních voleb a prezidentu Miloši Zemanovi ataky často až podpásovými pomohla k obhájení prezidentského mandátu.

Znamenají víc, než kdokoli z nás? zjišťoval komunista Valenta

Valentovi také vadí, že není veřejně známo, jak jsou někteří zaměstnanci ČT placeni. „Ptám se v této souvislosti například, proč se moderátoři Václav Moravec či Nora Fridrichová stále obávají zveřejnění svých platů a Česká televize je tají. Proč, když jsou placeni z veřejných prostředků? Znamenají více než kdokoli z nás - ústavních činitelů, jejichž platy jsou veřejné? Nebo se již nacházíme ve stavu, kdy mediální moc a samotná mediokracie stojí v našem státě dokonce i nad mocí zákonodárnou?“ prohlásil Valenta.

Servítky si nebral také poslanec Lubomír Španěl z SPD Tomia Okamury. „Činnost České televize nepřipomíná nezávislé médium ani vzdáleně. Zpravodajství České televize je dlouhodobě zmanipulované a zcela neobjektivní. Česká televize mnohdy manipuluje a překrucuje fakta. Odstrašujícím příkladem je například pořad 168 hodin, který využívá nebo spíše zneužívá umění střihu, vytržení věci z kontextu a skryté natáčení osob, které používá následně k cílené dehonestaci či zesměšnění politicky nepohodlných lidí,“ tvrdil poslanec Okamurova hnutí.

Staněk: Neschválení zpráv by bylo politickým tlakem

České televize se proti kritice od komunistů a SPD zastal ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD. „Neschválení výročních zpráv by bylo politickým tlakem, který by mohl znamenat odvolání Rady České televize a nutnost volby Rady nové. A pro tento krok opravdu nevidím žádný důvod. Dle mého názoru Česká televize funguje dobře, plní svoji úlohu a hospodaří transparentně,“ řekl ministr.

„Žijeme v demokratické společnosti a já budu dělat vždy vše pro to, co je v mých silách, abychom v ní žili i nadále. Hodnoty, jako jsou nezávislost médií a svoboda slova, které právě veřejnoprávní média reprezentují, musíme ctít a chránit,“ prohlásil Staněk.
Na obranu ČT vystoupil i šéf STAN Petr Gazdík. „Já chápu, že KSČM by se strašně ráda vrátila do doby, kdy mocná strana vláda řídila všelicos, i organizovala to, jak má vypadat třeba televizní zpravodajství.“

BABIŠ PIRÁTŮM: UDALI JSTE MĚ DO BRUSELU, DO ČERNOŠIC

Při interpelacích na členy vlády to ve Sněmovně jiskřilo. „Vy jste mě udali do Bruselu, přece, vy jste mě udali do Černošic,“ vyčítal premiér Andrej Babiš Pirátům. Jejich šéf Ivan Bartoš se naopak bránil, že ochrana peněz občanů, je činnost správného hospodáře, nikoli udávání. Spor vznikl, když se šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek premiéra ptal na investici společnosti ČEZ do elektráren v Bulharsku, při níž polostátní firma přišla o 7 miliard korun.

„Ačkoliv jsou závažné informace o tom, že se v ČEZ nehospodaří řádně, tak stát vykonává svá práva jako majoritního vlastníka společnosti ČEZ naprosto nedostatečně. Pochybuji, že pan premiér tímto způsobem řídil své akciové společnosti,“ vyčítal Babišovi Michálek.

„Podejte trestní oznámení a určitě to policie vyšetří,“ opáčil mu nejprve premiér. „Mně se to nelíbí, že nám tady říkáte, že máme hned podávat na všechno trestní oznámení. To tady chcete vybudovat kulturu udavačů?“ nenechal si to líbit šéf poslanců Pirátů. A pak už následovala slova Babiše, který obvinil Piráty, že to byli oni, kdo ho dvakrát udal.

Městský úřad Černošice rozhodl v lednu v kauze střetu zájmů Babiše, stanovisko nesdělil, ale premiér řekl, že se plánuje proti rozhodnutí úřadu odvolat. Čelí podezření, že porušuje zákon o střetu zájmů, neboť jako veřejný činitel prostřednictvím Agrofertu vlastní média. Premiér se brání tím, že holding loni vložil do svěřenského fondu.

„Zaznělo, že Pirátská strana udala pana Babiše do Černošic. V Černošicích se prověřuje kauza střetu zájmů Andreje Babiše v souvislosti s českým zákonem o střetu zájmů. Podnět do Černošic, na základě kterého Černošice tuto kauzu prověřují, podal bývalý kandidát pana Babiše na ministra vnitra David Ondračka z Transparency International,“ řekl šéf Pirátů Bartoš.

„Pirátská strana stejně jako patrně i jiné strany byly Černošicemi vyzvány podle mých informací, aby poskytly podklady, které k této kauze mají. My jsme této žádosti vyhověli,“ řekl při interpelacích před poslanci. „Když my se tady snažíme bránit peníze našich občanů, které nám zprostředkovaně přes Evropskou unii chodí v rámci evropských dotací, tak já si myslím, že je to konání dobrého hospodáře, nikoliv žádné udávání,“ uvedl Bartoš.

Do sporu mezi Babišem a Piráty se pak vložil i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „My se tady samozřejmě v rámci parlamentní debaty můžeme nařknout z lecčeho, ale není to validní, pokud to nepotvrzuje oprávněná autorita. Navzájem si tady můžeme vyčítat, že jsme udavači, ale to nemá žádnou váhu. Pouze někteří z nás jsou oprávněnou autoritou evidováni jako udavači komunistické Státní bezpečnosti. Shodou okolností pan premiér mezi ně patří. A komu čest, tomu čest, nikdo jiný na to označení právo nemá,“ řekl Kalousek. Na jeho slova už Babiš ve Sněmovně nereagoval.

TŘETINA PEDIATRŮ DO PĚTI LET SKONČÍ, NÁHRADA NENÍ

Katastrofa se ještě nekoná, krize už ano. I tak se dají interpretovat potíže, které nejspíš už brzy rodičům nastanou při hledání dětského praktického lékaře. Až třetina z nich se totiž chystá v nejbližších pěti letech zavřít ordinace, více než stovka z nich to udělá do dvou let.

Pětašedesátiletá dětská praktická lékařka Miroslava z Brna přesluhuje šest let. Má v plánu skončit, ale rodičům svých malých pacientů zatím nic neřekla. I to je důvod, proč nechce uvést celé jméno. Aby je neděsila. V kartotéce má 1100 dětí.

Názor však určitě nezmění, k pokračování praxe ji podle vlastních slov nic nemotivuje, navíc ji práce v jejím věku už zmáhá. „Jsou stále větší tlaky vyšších míst, zahlcují nás administrativou, to je příšerné. Kontakt s pacientem, který bychom potřebovali, se ztrácí. Místo, abych se dívala na pacienta, dívám se do obrazovky,“ stěžuje si lékařka.

Její příběh přesně kopíruje data z dotazníkového šetření, které pro Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR (SPLDD) zpracovala katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Miroslava patří mezi více než tři čtvrtiny lékařů starších 65 let, kteří chtějí skončit a mají už konkrétní představu, kdy to udělají.

Právě i to ukázalo dotazníkové šetření mezi více než tisícovkou lékařů, které pro Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR zpracovala katedra demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nejvíce chtějí skončit lékaři starší 65 let. Důvod je prostý, chtějí už do důchodu. Doktorům však vadí i složitá legislativa a náročná administrativa. Do pěti let tak mohou skončit stovky lékařů. „Šetření je unikátní. Sami lidé odpovídali, kdy chtějí odejít. To osobně nikdo neřekne, to jsou citlivé údaje,“ říká předsedkyně SPLDD ČR Ilona Hülleová.

Odpovědi dětských praktiků však vysílají ještě jeden zásadní vzkaz. Ač třetina z oslovených lékařů chce s praxí skončit, víc než polovina nemá nástupce. Příčin je podle Hülleové víc. V oboru je převaha žen, až 90 procent. A ty jdou po atestaci na mateřskou dovolenou. Další část lékařů někdy končí zkratovitě, třeba kvůli e-receptu, EET či problémům s rodiči svých malých pacientů.

To je právě i případ oblíbené lékařky z Brna. Ta právě spadá do skupiny respondentů, kteří za sebe nemají náhradu. „Mladých je nedostatek, trochu se zaspalo se vzděláním,“ odhaduje příčinu současných potíží dětská lékařka s třicetiletou praxí.

Obor praktické dětské lékařství se znovu osamostatní

Před dvěma lety došlo ke sloučení oboru praktický lékař pro děti a dorost a nemocniční pediatr v jeden. Zástupci praktických lékařů to považovali za problém, protože do té doby mohl celou předatestační přípravu zaštiťovat i praktik a vychovat si svého nástupce. Po sloučení je totiž zaměstnavatelem mladého lékaře nemocnice, která si ho ovšem chce uvázat i na dobu po atestaci. A to i když by chtěl do vlastní ordinace.

Lékaři by mohli začínat s platem 40 tisíc, řekl ministr Vojtěch. Ministerstvo námitky praktiků částečně uznalo, a tak se obor dětský praktický lékař po dvou letech zase osamostatní. „Při nejbližší příležitosti se ministerstvo pokusí o novelu tohoto zákona tak, aby byl obor praktické dětské lékařství osamostatněn,“ potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

Podle návrhu nově předatestační příprava potrvá čtyři a půl roku jako doposud, i vzdělávání, které probíhá v nemocnici, zůstane pro oba dětské lékaře stejné, ale posledních šest měsíců bude volitelných. „Praktický dětský lékař může po čtyřech letech nastoupit do ordinace a zbývajících šest měsíců praxe vykonat zde,“ upřesňuje Štěpanyová.
„Nechceme děsit obyvatele. Nějaké dětské praktiky máme vyškolené a do systému vstoupí, ale pokud nebude obor obnoven, bude zle,“ myslí si předsedkyně SPLDD Ilona Hülleová.

Už víc než rok také platí novela zákona, která mladým doktorům umožní dělat předatestační přípravu i v okresních nemocnicích, konkrétně pro praktiky, třeba ve vedlejší nemocnici v místě, kde budou jednou působit. Doposud podmínky akreditace splňovaly zejména velké krajské či fakultní nemocnice. „Teď to naplní i ty okresní. Už děláme první akreditace podle nového zákona,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Pětašedesátiletá Miroslava tak ještě malou naději, že náhradu najde, má. V opačném případě bude muset minimálně dva měsíce před uzavřením ordinace rodičům svůj záměr sdělit a zdravotní karty malých pacientů, kteří si nenajdou někoho jiného, odevzdat na krajský úřad.

Už nyní jich tam leží po celé zemi více než čtyři tisíce, vyplývá z průzkumu MF DNES napříč kraji. Data však nejsou úplná a číslo může být ještě vyšší, všechny kraje totiž neposlaly konkrétní údaj.

31 krabic s kartami dětí

Mezi nimi Moravskoslezský kraj, ten má na úřadě 31 plných krabic a za poslední dva roky v regionu skončilo sedm ordinací dětského praktika a přibyly tři. Nutno však podotknout, že počty ještě neznamenají, že děti lékaře nemají. Může jít o pacienty, kteří přešli jinam, ale lékaři o kartu nezažádali.

Sdružení praktických lékařů chce do budoucna řešit ještě další věc, kterou analýza potvrdila. Lékaře štve administrativa, a to i mladší ročníky. Čísla prozrazují, že více než třetina respondentů stráví denně papírováním dvě až tři hodiny, pětina déle než tři hodiny.

Třetina dětských lékařů zavře ordinace, nejhorší situace je na venkově

Hodně vadí posudky a formuláře pro Českou správu sociálního zabezpečení, potvrzení... A rodiče. „Unavují mě neustálé diskuse třeba o očkování. Lidé mají informace, jenže bez souvislostí. Mám svoje léta a můžu porovnávat, tohle nikdy neexistovalo. Lékařů si lidé víc vážili,“ uzavírá brněnská lékařka.
Ministerstvo zdravotnictví, které má analýzu k dispozici. Kritický stav si uvědomuje, plán nápravy už má.

V rámci reformy primární péče chce dát lékařům větší kompetence, připravuje nová pravidla rezidenčních míst, tedy dotací na předatestační přípravu mladých doktorů, obnoví vzdělávací obor praktické dětské lékařství. Do něj od roku 2004 vstoupilo 577 lékařů, do loňského října jich atestovalo 297. Obor byl však předloni sloučen v jeden, jehož absolventi můžou pracovat jak na dětském oddělení v nemocnici, tak jako praktici. „Při nejbližší příležitosti se ministerstvo pokusí o novelu tohoto zákona tak, aby byl obor praktické dětské lékařství osamostatněn,“ potvrdila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.

VYŠŠÍ PŘÍSPĚVEK O TĚŽCE NEMOCNÉ DOMA

Senát schválil ve čtvrtek novelu zákona o sociálních službách. Chybí už jen podpis prezidenta. Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením, kteří se sami neobléknou ani nenajedí, vzroste o šest tisíc korun na 19 200 korun. Navýšen bude i příspěvek na péči o těžce postižené, a to z 9 900 na 13 900 korun u dětí a z 8 800 na 12 800 korun u dospělých.

„Populace stárne a personální i lůžkové kapacity pobytových sociálních služeb již pomalu nestačí pokrýt poptávku. Navýšením příspěvku podpoříme právě ty neformální pečovatele, kteří 24 hodin denně a 7 dní v týdnu pečují doma o nejsložitější a nejtěžší případy ve třetím a čtvrtém stupni závislosti,“ sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Zvýšení má státní rozpočet stát 4,7 miliardy korun ročně. Maláčová na to slíbila použít úspory na dávkách v hmotné nouzi. Celkové náklady při současné výši příspěvků jsou zhruba 24,3 miliardy korun.

Horní komora odsouhlasila sněmovní verzi své novely, v níž původně navrhovala jen zvýšení příspěvku u nejvíce postižených. Sněmovní doplnění má zajistit, že příspěvky pro postižené ve dvou nejvyšších stupních nebudou tolik rozdílné vzhledem k tomu, že ani míra postižení se nemusí příliš lišit.

Příspěvek na domácí péči pro lidi v nejtěžším čtvrtém stupni postižení, kteří jsou zcela závislí na pomoci druhých, by se měl zvýšit patrně od počátku března. „Zákon pomůže 85 tisícům lidí, kteří žijí na hranici chudoby. Tento návrh jim z ní usnadní cestu ven,“ uvedla Maláčová.

Za poskytnutí terénních sociálních služeb nyní lidé platí 130 korun za hodinu. Ze současného příspěvku tak zaplatí podle senátorů tři a čtvrt hodiny péče denně. Jeho navýšení jim podle nich umožní využít o půldruhé hodiny více.

UNIKÁT: MUŽ ŽIJE SE SRDCEM OD MLADÉ DÁRKYNĚ 35 LET

Rudolf Sekava je nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v České republice. Operaci podstoupil jako třetí pacient v pořadí a s novým srdcem žije už pětatřicet let. „Ve třiaosmdesáti mi bije stále jako zvon, za což vděčím neznámé dárkyni, které jsem životním dlužníkem,“ říká Sekava.

První úspěšnou transplantaci srdce provedli lékaři v tehdejším Československu 31. ledna 1984. Rudolf Sekava byl třetí pacient, který tento zákrok podstoupil. „Nové srdce jsem dostal ve svých osmatřiceti. Čekal jsem na něj asi měsíc a půl. Bál jsem se, jestli se po operaci vůbec probudím, nakonec to ale byl ten nejcennější dar, jaký jsem mohl dostat,“ vzpomíná.

„Bylo to, jako bych se znovu narodil, zase jsem začínal nabírat síly, orgány se začaly prokrvovat a všechno konečně normálně pracovalo. Měl jsem strašnou chuť žít,“ vypráví dál. Sekava by bez transplantace nepřežil. Vlastní srdce mu selhávalo, nemohl chodit ani ležet. Lékaři mu dávali pouhých pár měsíců života. Nakonec mu v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM voperovali srdce mladé dárkyně.

„Pan Rudolf Sekava je pravděpodobně nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě. Nebyla u něj nutná ani retransplantace, což je naprostý světový unikát,“ říká přednosta kardiocentra Jan Pirk.

Unikátem je také proto, že na něj za celou dobu nemají potřebné léky, imunosupresiva, žádné nežádoucí vedlejší účinky; naopak je stále ve velmi dobré kondici. „Jsem takovým motivátorem pacientů na čekacím listě na transplantaci,“ říká Sekava.

Úplně prvním člověkem s transplantovaným srdcem v Československu se 31. ledna roku 1984 stal 44letý Josef Divina. Díky zákroku získal 13 let života navíc. Tato operace v pražském IKEMu byla zároveň první v tehdejším evropském východním bloku.

Transplantace jako běžná rutina

Zoufalý pokus, říká Pirk o první transplantaci srdce v ČSSR před 50 lety

Za pětatřicet let lékaři v Česku transplantovali přes 1770 srdcí, 1162 v IKEM a kolem 600 v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Loni v IKEM transplantovali 39 srdcí, v Brně 35. Průměrná čekací doba na nové srdce je přibližně rok. Aktuálně je na čekací listině třiaosmdesát pacientů.

Dříve umíralo 29 procent pacientů na čekací listině, proto lékaři v IKEM zavedli program mechanických srdečních podpor pro nemocné, pro které nebyl vhodný dárce. Podle přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie Ivana Netuky podpory pomohly už 367 pacientům.

Loni se podle Pirka srdce nedočkalo jen pět procent pacientů, ostatní dostali mechanickou podporu, se kterou mohou čekat na vhodného dárce i několik let. Díky mechanickým srdečním podporám dokážou lékaři zachránit přibližně osmdesát procent pacientů. V budoucnu by mohly být plnohodnotnou náhradou transplantací.

SENÁT: 8. ŘÍJNA PAMÁTNÝ DEN SOKOLSTVA

Senát uzákonil 8. říjen Památným dnem sokolstva. Den boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu, se bude znovu připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Senátoři ve čtvrtek schválili poslaneckou novelu o státních svátcích. Teď ji dostane k podpisu prezident.

Sokolská organizace byla založena v roce 1862, patří tak k nejstarším spolkům v České republice. Během 150leté
existence zasáhl Sokol významnou měrou do dějin českého národa a přímo se podílel na formování české národní identity a spoluutvářel samostatný československý stát, zdůvodnili návrh předkladatelé v čele s Václavem Klausem ml. (ODS).

Památný den

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. V českém kalendáři je zatím 13 významných dnů.

Vedle sportovních a tělovýchovných aktivit autoři připomínají sokoly jako nositele demokratických a humanistických principů. „Právě proto se všechny totalitní ideologie 20. století soustředily primárně na likvidaci Sokola,“ poznamenávají. Klaus připomněl, že Sokol sdružoval lidi rozdílných politických názorů, od komunistických po pravicové.
Vybrané datum 8. října se vztahuje podle zdůvodnění k protektorátnímu roku 1941. V tento den nacisté Sokol rozpustili. V noci na 8. října gestapo pozatýkalo kolem 1500 sokolských činovníků. Den boje za svobodu a demokracii, který připadá na 17. listopadu, se bude opět připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. /r/