iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šéf Senátu Kubera: Prof. Gerloch do ÚS průchodný

Prezident Miloš Zeman navrhne na ústavního soudce prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. Novinářům to po schůzce ústavních činitelů na Hradě řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Kubera očekává, že horní komora Parlamentu prezidentovu nominaci potvrdí. Gerlocha podpořil i odcházející soudce Jan Musil.

„Pozitivní je, že pan prezident nám předloží návrh na ústavního soudce. Podle mého názoru ten návrh bude průchodný v Senátu. Tam žádné spekulace o nějakých obstrukcích z důvodu sporů mezi Senátem a prezidentem nejsou,“ řekl Kubera.
Potvrdil, že kandidátem je Gerloch, o kterém už dříve spekulovala média. „Je to takové tajemství-netajemství. Je to pan Gerloch. Já jsem opět prosil pana prezidenta, aby přes nějaké spory se Senátem přišel představit svého kandidáta,“ řekl Kubera.

Očekává schválení prezidentovy nominace. „Je to tajná volba, ale podle mého předpokladu bude zvolen,“ řekl.
Musil ve čtvrtek Zemanovi předal svoji rezignaci. „Pan prezident se zajímal o to, co si o tom myslím já, a já jsem mu vyslovil své kladné stanovisko,“ uvedl Musil. Zeman mu podle něj řekl, že Gerloch ještě musí být pozván do Kanceláře prezidenta republiky, kde musí stvrdit svůj souhlas s tím, že bude na pozici kandidovat.

„Poté, co to učiní, tak pan prezident zřejmě hned následně chce poslat návrh do Senátu,“ dodal Musil, který ve funkci skončí k 1. únoru.

Dnešní schůzka se podle soudce uskutečnila v přátelském duchu, prezident se podle něj zajímal o to, zda Musila práce těšila a uspokojovala. „Já jsem mu odpověděl, že ano,“ uvedl Musil. Zeman mu také vyslovil poděkování za práci ústavního soudce.

Sedmasedmdesátiletý Musil, který byl soudcem Ústavního soudu 15 let, rezignoval ze zdravotních důvodů a kvůli únavě dané věkem a cestováním mezi Brnem a Prahou. Zdůrazňoval, že jeho odchod nemá souvislost se situací v justici či politice.

MÍSTO JUSTICE V KASÁRNÁCH V KARLÍNĚ V PRAZE ÚŘEDNÍCI

Pokud se Praha dohodne se státem na odkupu karlínských kasáren, mohla by se tam přesunout zhruba tisícovka úředníků, která nyní pracuje ve Škodově paláci v Jungmannově ulici. V návaznosti na středeční schůzku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Městu v roce 2028 skončí v paláci nájem a do té doby musí vyřešit, kam svoje lidi přesune. Karlínské kasárny nyní vlastní ministerstvo spravedlnosti, Praha o ně projevila zájem při jednání o možném stěhování 10.000 státních úředníků do nové čtvrti v Letňanech. Magistrát zaměstnává zhruba 2300 úředníků.

„Usilujeme o převod karlínských kasáren na město tak, aby do nich bylo možné po rekonstrukci přesunout úředníky z nákladného pronájmu ve Škodově paláci,“ uvedl primátor v prohlášení.

Ministerstvo obrany se kasárny v minulosti snažilo opakovaně prodat, naposledy za zhruba 620 milionů korun. V roce 2016 budovu převzalo ministerstvo spravedlnosti, tehdejší ministr Robert Pelikán (dříve ANO) plánoval ji zrekonstruovat a zřídit v ní justiční palác. Plány se od té doby neposunuly. Do roku 2020 má nádvoří a menší objekt původního zázemí kasáren pronajaté sdružení Pražské centrum, které tam provozuje kulturně-společenské centrum.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka dnes uvedl, že resort jedná o převodu nemovitosti na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Od původního plánu tak ministerstvo ustoupilo. „Budova kasáren není vzhledem k vnitřnímu dispozičnímu uspořádání vhodná pro umístění justičních organizačních složek. Navíc její kapacita svým rozsahem významně překračuje dislokační potřeby pražských justičních složek,“ uvedl mluvčí.

Získání kasáren je jedním z požadavků, které město po státu chce výměnou za poskytnutí pozemků v Letňanech, kde by měl podle Babišových představ vzniknout areál pro státní úředníky. Magistrát zároveň chce na parcelách vybudovat velkou nemocnici a 1300 bytů. Prodej pozemků také podmiňuje tím, že stát bude financovat dokončení vnitřního okruhu.
Situaci kolem nájmu Škodova paláce řešila Praha delší dobu, město se i s původním majitelem objektu, firmou Copa retail, neúspěšně soudilo kvůli výši nájmu. Minulému vedení magistrátu v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) se podařilo dohodnout na úpravě nájemní smlouvy. Původně měl dvacetiletý nájem město vyjít na 4,4 miliardy korun, nakonec zaplatí o 860 milionů méně. V roce 2017 palác koupila investiční společnost GLL Real Estate Partners se sídlem v Mnichově.

Dosud nebylo jasné, jak bude město po roce 2028 postupovat. Magistrát si nechal v roce 2016 zpracovat analýzu, která navrhovala odkoupit Škodův palác nebo postavit novou budovu, která podle pozdějších návrhů měla vzniknout v lokalitě Na Knížecí na místě stávajícího autobusového terminálu.

Historický objekt karlínských kasáren pochází z 19. století, pro vojenské účely byl využíván v době Československa i České republiky. Hlavní budova byla vystavěna v letech 1844 až 1845 a byla pojmenována Ferdinandova kasárna. V roce 1920 byl objekt přejmenován na kasárna Jana Žižky z Trocnova. Ve druhé polovině 20. století v budově sídlily různé útvary a zařízení pražské vojenské posádky jako posádková hudba, vojenská policie, velitelství nebo ošetřovna.

UNIE ŽALOBCŮ ŠÍŘÍ NEPRAVDIVÉ INFORMACE

Po Unii obhájců se Unie státních zástupců (USZ) pustila do křížku i s Českou advokátní komorou (ČAK). Spolek žalobců zpochybňuje tvrzení advokátů, že státní zástupkyně z Okresního státního zastupitelství v Kroměříži Petra Dušková v soudní síni obhájci proti jeho vůli odebrala advokátní spis. „Jednání státní zástupkyně sice vykazovalo určité procesní nedostatky, které jsou aktuálně řešeny státním zastupitelstvím, ale ani to nedává zástupcům České advokátní komory právo šířit o věci zcela nepravdivé a dehonestující informace,“ uvedl na Facebooku Výkonný výbor USZ.

Předseda ČAK Vladimír Jirousek kvůli incidentu loni na podzim napsal dopis Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, kdy si stěžoval na chování Duškové ze dne 6.9.2018 před Okresním soudem v Kroměříži. Státní zástupkyně měla obhájci Michalu Halvovi odebrat advokátní spis proti jeho vůli, přičemž podle ČAK svůj postup odůvodnila ustanovením § 79 trestního řádu. O incidentu Česká justice loni informovala jako první.

Komora žádala potrestání Duškové. Celou věc poté šetřila okresní státní zástupkyně Jana Kranzová, která následně udělila státní zástupkyni výtku. Se stanoviskem vedoucí státní zástupkyně OSZ v Kroměříži se představenstvo ČAK už na sklonku loňského roku nespokojilo a pověřilo předsedu ČAK JUDr. Vladimíra Jirouska, aby v dané věci podal žádost o dohled nadřízeného státního zastupitelství s tím, že je absolutně nepřípustné, aby státní zástupce bez dalšího odňal spis či část spisu obhájci, tím spíš pak v rámci jednání před soudem.

Celou situaci nyní podle serveru iRozhlas prověřil krajský státní zástupce v Brně Jan Sladký a vyhodnotil, že k žádnému „přepadení“ advokáta a násilnému odebrání spisu nedošlo. Podle Sladkého státní zástupkyně složku pouze vzala, nikoliv vytrhla. „To, že nešlo o advokátní spis obhájce, vyplynulo z vysvětlení osob, které byly přítomny v jednací síni. Ty uvedly, že k materiálům se paní obviněná chovala jako k vlastnímu poznámkovému aparátu, ona se v nich vyznala a ona je používala k dokreslení svých slov během své výpovědi,“ uvedl pro server Sladký.

USZ dále uvedla, že doufá, že ČAK přizná své pochybení a z „neakceptovatelného jednání vyvodí vůči svým členům patřičné důsledky“. „Prokázalo se, že věc se ve skutečnosti odehrála zcela jinak, než jak ji představitelé České advokátní komory líčili. Při soudním jednání, během kterého k incidentu došlo, sdělila obviněná, že složka (plastové pouzdro) s písemnými materiály patří přímo jí, na tyto listiny opakovaně odkazovala a pracovala s nimi jako se svými poznámkami. Zcela zjevně tedy vůbec nešlo o advokátní spis,“ uvedl Výkonný výbor USZ.

ČAK však trvá na svém stanovisku a jednání Duškové považuje za nepřípustné. Ze strany státní zástupkyně šlo podle advokátů o hrubé protiprávní jednání bezprecedentně zasahující do práva na obhajobu. Vzhledem k tomu, že situaci už řešili nadřízení Duškové, Komora nyní další kroky neplánuje. „V současné chvíli nezbývá, než se s přijatým řešením smířit a věřit, že se nic podobného nebude v budoucnu opakovat. V opačném případě by ČAK musela trvat na přísnějším postihu a eventuálně i systémovém řešení,“ uvedl předseda ČAK Jirousek v prohlášení zaslaném České justici.

Incident se také v černý humor snažila obrátit Unie obhájců, když jako novoročenku zasílala přání, kde je vyobrazen krvácející obhájce, kterému žalobkyně kamenem zaútočila na obličej a požaduje půjčení jeho spisu. Spolek obhájců již v minulosti tvrdě kritizoval mluvčí USZ Ondřej Šťastný. Podle něj Unie obhájců dělá ostudu celému advokátskému stavu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

SOUDCE PŘIBYL Z HRADIŠTĚ 190 ŽÁDOSTÍ O PRODLOUŽENÍ, PŘESTO SOUDCEM

Soudce Okresního soudu v Uherském Hradišti (OS) Jiří Přibyl, kterému hrozilo zbavení funkce soudce, nakonec odešel od kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) s poměrně nízkým trestem v podobě snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku. Kárný senát jej totiž včera sice shledal vinným ze skutků, pro které na něj podal kárnou žalobu předseda Krajského soudu v Brně (KS), avšak učinil tak jen z části.

Kárná žaloba na soudce Přibyla byla podána pro průtahy při vyhotovování rozsudků a opožděné ustanovení obhájce vazebně stíhané osoby. Na průtahy bylo vedení KS upozorněno „dobře informovaným anonymem“. V únoru minulého roku byla provedena mimořádná prověrka na uherskohradišťském soudu, na jejímž konci byly tři kárné žaloby na všechny zdejší trestní soudce a rezignace předsedkyně soudu Hany Kurfiřtové.

Ta sama stanula za průtahy minulý rok v prosinci před kárným senátem, který ji uložil důtku. Na problém při ustanovení obhájce pak přišla v loni v lednu předsedkyně odvolacího senátu KS, která o věci referovala na poradě vedení soudu a učinila o zjištění také úřední záznam.

Obhajoba soudce, který je ve funkci od roku 2002 a na soudu začínal v roce 1999 jako justiční čekatel, byla postavena primárně na vnějších příčinách a odpovědnosti bývalé předsedkyně. Ta podle tvrzení obhájce Jaroslava Brože i soudce Přibyla naprosto selhala jako manažerka: dopustila oslabení trestního úseku soudu, neřešila jeho údajné přetížení a sama si měla upravit svévolně rozvrh práce tak, že obtížné věci napadaly zbylým dvěma trestním soudcům.

Toto opatření měla učinit bez projednání se soudcovskou radou a nezákonným způsobem, což podle tvrzení soudce Přibyla způsobilo, že ve více jak 70 věcech v daném období rozhodoval u uherskohradišťského soudu nezákonný soudce. Kurfiřtová také měla podle obhajoby odmítnout žádosti soudce o prodlužování lhůt při vyhotovování rozsudků a pokud tak učinila, soudce Přibyl pak jednal v dobré víře a zákonným způsobem. Kárně žalován by tak Přibyl mohl být, podle názoru žalované strany, pouze v případě, že by jednal v komplotu s bývalou předsedkyní, popřípadě by v žádostech uváděl lživé informace

Nemoc asistenta i v rodině

V 11 věcech, ve kterých byl soudce Přibyl shledán kárným senátem vinným, přitom překročil lhůty pro vyhotovení rozsudků od čtyř měsíců do dvou let a ohledně prodloužení lhůt poslal předsedkyni v jednotlivých případech až do třiceti žádostí. U nejextrémnějších případů pak samozřejmě zaznívaly u kárného senátu Přibylem uvedené všemožné důvody, které musely vyvolávat u dospělých lidí úsměv.
________________________________________

„U některých těch žádostí, třeba u osmé, deváté, dvanácté, třinácté, se uvádí, že jde o mimořádnou nebo zcela mimořádnou žádost, také u dvacáté, nicméně poté následují žádosti další. Kárně obviněný v žádostech uvádí, že žádá o prodloužení lhůty z různých důvodů. Ve zvýšeném nápadu obecně jsou ty důvody, v nutnosti vyřízení většího počtu věcí při zvýšeném nápadu, zastavení nápadu do senátu 2 T, přerozdělení věcí z tohoto senátu, stáži jiného soudce na krajském soudu v Brně, z důvodu vyhotovování dříve vyhlášených rozsudků a vazebních usnesení, přednostním vyřizování porozsudkové agendy, v nařizování veřejných zasedání, v konání vazebních zasedání, v konání hlavních líčení mimo jednací dny, ve výkonu dosažitelnosti, v účasti na neopakovatelném a neodkladném úkonu, ve zdravotní indispozici a ošetřování člena rodiny, ve změně rozvrhu práce, v nápadu věci o počtu tisícosmsetpět stran, v nemoci asistenta, v řádné dovolené asistenta, zapisovatelky, soudní tajemnice, v nefunkčnosti systému ISAS, v existenci mimořádného jednacího dne, státních svátků, v účasti na školení, v rekonstrukci kanceláře… “ – Citace z odůvodnění 30 žádostí o prodloužení lhůty pro vyhotovení rozsudku o 9 stranách.)
________________________________________

V této souvislosti je zajímavé, že u většiny případů činili opakovaně dotazy intervenující státní zástupci, aniž by se ovšem kdy státní zastupitelství obrátilo s dotazem na vedení KS. Jak před kárným senátem uvedl sám soudce Přibyl, vždy jim věc vysvětlil a oni se s jeho stanoviskem spokojili. Podle jeho názoru totiž činili dotazy primárně proto, aby si mohli pouze vykázat ve věci úkon.

Ohledně situace na OS trval místopředseda KS Aleš Flídr, který u soudu zastupoval kárného žalobce, na tom, že se jedná o soud co do materiálních záležitostí vybavený a na trestním úseku bylo a je soudců dostatek. Soud představuje pouze 5 % nápadu okresních soudů v obvodu KS, avšak je u něj 25 % všech v kraji neskončených věcí starších dvou let. A skoro čtvrtina starších věcí od dvou do pěti let u všech trestních soudců okresních soudů připadá právě na soudce Přibyla.
Práci se nevěnuje

Ohledně kvality jeho práce konstatovaly odvolací senáty, že nijak nevybočuje. Nedopustil se zatím žádných významných procesních pochybení, důkazy hodnotí dostatečně, odůvodnění rozhodnutí jsou v mezích trestního řádu a ve srovnání s ostatními trestními soudci nevykazuje vyšší počet zrušených rozhodnutí. Jeho problémem je ovšem podle nich nepřiměřená délka trestního řízení.

Hodnocení nového předsedy uherskohradišťského soudu Tomáše Garguláka, který nastoupil od funkce v září minulého roku a předtím šéfoval Okresnímu soudu ve Zlíně, bylo ovšem velmi kritické. Shrnuto: Soudce Přibyl se nevěnuje své práci a nemá zájem práci ani skončit, dělá úkony pro úkony, rapidně se mu zvyšují nedodělky a co více, není ani naděje na zlepšení.
________________________________________

„ … je zcela zřejmé, že se nevěnuje práci a nemá zájem věci v přiměřené lhůtě končit. Ve spisech činí pouze úkony pro úkony. (…) V drtivé většině spisů magistra Přibyla je prvním úkonem vyžádání si výpisu a připojení si spisů, často jen proto, aby měl úkon. Jeho spisy jsou objemné právě proto, že co tři měsíce vyžaduje tyto zprávy a další úkony nečiní. (…) Také většina jeho spisů obsahuje neustálé urgence, co dva či tři měsíce, ze strany státních zástupců, kdy lze očekávat nařízení hlavního líčení. V jednom spise jsem jich napočítal nejméně deset. Další kuriozitou je, že když po půl roce, ale i delší době nařídí hlavní líčení, tak se železnou pravidelností, pár dnů před jeho konáním, ho zruší a jako důvod uvede přetížení senátu 13 T a nutnost vyhotovit rozhodnutí starších časových řad. K tomu mohu ještě doplnit, že je to právě magistr Přibyl, který nejčastěji ze všech soudců zdejšího soudu žádá o prodloužení lhůty k vypracování rozhodnutí, a to v jednom spise i několikrát.

Doposud jsem mu to toleroval, abych ukázal dobrou vůli a dal mu prostor, aby změnil nastavení fungování jeho senátu. Právě zůstatek 145 věcí v jeho senátu je zcela alarmující. (…) Doposud jsem si však nevšiml, že by magistr Přibyl svůj přístup k práci změnil a výrazně se opřel do snižování počtu neskončených věcí v jeho senátu, byť je kárně stíhán. (…) Magistr Přibyl místo toho, aby se zvýšeným úsilím pracoval na odstranění průtahů ve svých spisech a snížení počtu nedodělků, když byl upozorněn, že kárný senát snahu v tomto směru hodnotí kladně, věnuje se vyhledávání argumentů pro svou nevinu. Vzhledem k přístupu magistra Přibyla k práci soudce jde o dlouhodobý stav, v celém kraji je tím léta pověstný, navrhované kárné opatření odvolání z funkce soudce. Pokud zůstane ve funkci soudce budu muset provádět i nadále velmi důslednou kontrolu jeho senátu, podávat další kárné návrhy místo toho, abych se věnoval vlastní rozhodovací činnosti.“ – Citace z hodnocení soudce Jiřího Přibyla, které pro kárný senát vypracoval předseda OS v Uherském Hradišti Tomáš Gargulák.
________________________________________

Z osobního spisu soudce pak vyplynulo, že byl v minulosti již dvakrát kárně potrestán za průtahy, ovšem tyto skutky již byly zahlazeny. Opakovaně byl žalován také u NSS, avšak buď byla žaloba vzata předsedkyní soudu zpět nebo bylo řízení zastaveno z jiných důvodů. Byla mu také udělena výtka za průtahy a opakovaně s ním byly průtahy vedením soudu řešeny.

Kárný senát nakonec shledal soudce Přibyla vinným z průtahů při vyhotovování rozsudků v 11 případech, ve dvou jej zprostil a ohledně případu s údajně opožděně ustanovenou obhajobou konstatoval, že se neztotožňuje s popisem skutku žalobou. V rozhodnutí kárný senát zdůraznil, že dospěje-li věc do stadia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, tak soudce, jemuž je věc přidělena, byť by byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena lhůta pro jeho rozeslání stranám.

Tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. Je samozřejmě možné požádat, aby byla lhůta pro vyhotovení prodloužena, ta však musí být respektována. Opačný postup je v rozporu správní jistotou účastníků, tím spíše to platí u rozsudků v trestních věcech. Případ je podle kárných soudců specifický tím, že soudce využil zákonné možnosti požádat o prodloužení lhůty a rozhodnutí pak skutečně i v takto prodloužené lhůtě vyhotovil. Předmětem kárného provinění však bylo to, že tak činil excesivně a opakovaně.

Prodlužování lhůt v řádu let je zneužitím institutu

„Je pravdou, že trestní řád výslovně neomezuje, po jakou dobu lze tuto lhůtu prodloužit, ovšem tato lhůta činí pro okresní soudy ve vazebních věcech 5 pracovních dnů a v nevazebních věcech 10 pracovních dnů. Je tak výrazně kratší než v jiných typech řízení. Ze samotné délky zákonné lhůty je zřejmé, že tato lhůta nemůže být libovolně dlouho prodlužována tak, že doba od vyhlášení do vyhotovení rozsudku nakonec dosáhne mnoha kalendářních měsíců či dokonce let“, uvedl předseda kárného senátu Jakub Camrda.

Prodlužování lhůt povoluje ze závažných důvodů předseda soudu, který – prodlouží-li lhůtu o více jak dalších 20 pracovních dnů – písemně zdůvodní, proč nebylo možné stanovit lhůtu kratší. Nemůže-li předseda senátu, ani jiný jeho člen, písemný rozsudek vyhotovit pro překážku delšího trvání, vyhotoví jej na příkaz předsedy soudu jiný soudce. Prodlužování lhůt v řádu měsíců či let představuje podle kárných soudců zneužití tohoto institutu.

Fakt, že byly lhůty takto prodlouženy, nezbavuje kárně obviněného soudce odpovědnosti: i kdyby kárný senát přihlédl k tomu, že by byl soudce více vytížen, nemohlo by jej to zbavit odpovědnosti za takto výrazné průtahy. „Vyhotovení již vyhlášeného rozhodnutí musí i jinak přetížený soudce považovat za prioritní úkol. Musí se zároveň jednat o takové prodloužení této lhůty, které je přiměřené smyslu a účelu daného ustanovení a které i s ohledem na konkrétní okolnosti věci není způsobilé ohrozit další průběh, jakož i výsledek trestního řízení či zasáhnout do práv dotčených osob“, uzavřel soudce a předseda kárného senátu Camrda

Vzhledem k tomu, že se v případě Jiřího Přibyla jednalo z pohledu kárné judikatury o netrestaného soudce a kárná žaloba byla nad to akceptována jen z části, nemohl být uložen navrhovaný trest zbavení funkce soudce. Bylo nutné taktéž zachovat rovný přístup: expředsedkyni soudu Kurfiřtové uložil senát v prosinci důtku a na další Přibylovu kolegyni Šišperovou byla kárná žaloba stažena. Proto přikročil kárný senát k uložení trestu snížení platu o 10 % na dobu jednoho roku. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PREZIDENT ZEMAN PODEPSAL NOVELU INSOLVENČNÍHO ZÁKONA

Na možnost osobního bankrotu dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Prezident Miloš Zeman dnes podepsal insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Přestane platit nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.

Změkčení podmínek by mělo umožnit více předluženým lidem vrátit se zpět do obvyklého ekonomického života. Řada lidí v exekucích pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz. Novela otevře oddlužení podle odhadů řádově deseti tisícům lidí.

S podpisem novely také bude odložena platnost elektronického generátoru přidělování věcí na soudech v oblasti insolvencí. Původně měla novinka platit od 1. března, po schválení oddlužovací novely to bude od 1. listopadu tohoto roku.

Varianty oddlužení budou dvě. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce, která nyní činí 1089 korun za měsíc.

Senát chtěl tuto podmínku a také soudní přezkum u pětileté varianty spolu s nutnou třicetiprocentní úhradou dluhů zrušit v souladu s požadavky organizací, které s předluženými lidmi pracují. Na oddlužení by potom dosáhli i nejchudší lidé. Kritici ale namítali, že by prakticky šlo o dluhovou amnestii. Sněmovna v lednu potvrdila původní verzi novely.

Předloni mělo podle mapy exekucí nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Tři a víc exekucí mířilo na 493.000 osob. Víc než deset exekucí naráz mělo 151.000 lidí. Celkem se jich vedlo přes 4,5 milionu. Nejhorší byla situace v Ústeckém kraji, kde byla v exekuci téměř pětina obyvatel, a v Karlovarském, kde v ní bylo 17 procent lidí. V okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.

Snazší oddlužení budou mít podle předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Pozmění se pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále, převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Novela bude účinná od čtvrtého měsíce potom, co vyjde ve Sbírce zákonů, tedy zřejmě od června.

Vláda původně navrhovala tři varianty oddlužení. První předpokládá splacení poloviny dluhů během tří let a druhá 30 procent během pěti let. Poslední počítala s tím, že oddlužení nastane po sedmi letech, aniž dlužník musí splatit jen jedinou korunu. Sněmovna návrh celkově upravila./r/