iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kněží chtějí sex, skandál ve Vatikánu, obtěžovaná jeptiška

Ve Vatikánu podal rezignaci vlivný člen Římské kurie. Bývalá jeptiška ho obvinila ze sexuálního obtěžování. Rakouský kněz Hermann Geissler vedl jednu ze sekcí Kongregace pro nauku víry, která dohlíží na dodržování katolické doktríny. V oficiálním sdělení uvedl, že vznesené obvinění je nepravdivé a hodlá se proti němu bránit při kanonickém procesu.

Kauza kolem třiapadesátiletého rakouského duchovního je další nepříjemností pro vedení katolické církve, které se nyní těžce potýká se skandály kolem sexuálního obtěžování. Právě s ohledem na tuto situaci Geissler ve středu požádal o propuštění ze služby, jeho nadřízený, kardinál Luis Ladaria Ferrer, rezignaci přijal.

Americký kardinál obviněný ze sexuálního zneužívání rezignoval

„Otec Geissler učinil tento krok, aby zmírnil škodu, způsobenou této instituci a její komunitě. Jak tvrdí, obvinění vznesené proti němu není pravdivé a požaduje, aby se pokračovalo v započatém kanonickém procesu. Chystá se podniknout rovněž případné právní kroky,“ citovala z oficiálního sdělení česká sekce Radia Vaticana.

Němka Doris Wagnerová, bývalá členka řeholní komunity Opus spiritualis Familia, k níž patří také Geissler, obvinila kněze z obtěžování v roce 2018. O jeho nevhodném chování promluvila již tehdy. Neuvedla ale jeho jméno, pouze funkci, kterou zastával v církevním aparátu.

K obtěžování prý došlo v roce 2009 při zpovědi. Tehdy bylo Wagnerové 25 let a podle jejích slov se jí Geissler pokoušel objímat a líbat a dával jí erotické návrhy. Wagnerová z řádu odešla v roce 2011, nyní je vdaná a má dítě.

Vatikán již údajný přečin rakouského kněze zkoumá. Podle kanonického práva je přitom takzvaná solicitace, tedy navádění věřícího zpovědníkem ke hříchu, vážným zločinem. Může být potrestán i zákazem vykonávání kněžské funkce. Nakolik je to trest tvrdý, není z laického pohledu ovšem zcela zřejmé.

V BRITÁNII ŽEHLÍ ŽENÁM PRSA, CHRÁNÍ JE PŘED ZNÁSILNĚNÍM

Nejméně tisícovka mladých dívek už ve Velké Británii zažila krutou praktiku takzvaného žehlení prsou. Jejich matky, nejčastěji původem z Kamerunu, je tak chtějí ochránit před sexuálním obtěžováním. Své dcery však nevratně znetvořují. Neziskové organizace i britská policie upozorňují, že jde o týrání dětí, které se má trestat.

Praktika, kdy se dospívající dívce rozžhaveným kamenem tlačí na ňadra, aby se zastavil jejich růst, je rozšířená především v zemích subsaharské Afriky, jako je Kamerun, Čad nebo Togo. S příchodem uprchlíků z tohoto koutu světa do Velké Británie se však podle britského deníku The Guardian začíná rozmáhat i tam. List při svém pátrání údajně přišel na desítky případů, kdy dívky narozené ve Spojeném království musely žehlení prsou podstoupit.

Organizace Came Women and Girls Development Organisation (Cawogido), která pomáhá ženám z africké diaspory, hovoří o zhruba tisícovce zmrzačených britských dívek a žen. Oficiální statistiky se však nevedou a samotné žehlení prsou je podle OSN jedním z pěti nejvíce podceňovaných druhů násilí na ženách.

Těm ubližují nejčastěji jejich matky, tety či babičky. Zastavením růstu prsou je chtějí ochránit před zájmem mužů a potenciálních sexuálních útočníků. Případné otěhotnění by z jejich pohledu zostudilo celou rodinu, navíc by dívce zabránilo v dalším studiu. Podle lékařů však znetvořeným dívkám kromě bolesti hrozí nebezpečné infekce, neschopnost v budoucnu kojit, ale i rakovina prsu. Nemluvě o psychickém utrpení.

V Anglii bují ženská obřízka. V jakých komunitách, tisk zamlčel

„Byla jsem zdravotní sestrou více než deset let. Sledovala jsem, jak těchto případů přibývalo,“ popisuje Jennifer Mirajová, která kromě Londýna pracovala také v Essexu, Glasgowě a Birminghamu. Sama se podle svých setkala s nejméně dvacítkou případů. „Starala jsem se o desetiletou dívku, která už několik let měla infekci způsobenou žehlením prsou,“ dodává.

Server The Times uvádí, že se praktikou v polovině ledna zabýval také skotský parlament, který uznal, že k ní ve Skotsku pravděpodobně dochází. Podle některých lidskoprávních organizací by pro zastavení praktiky měla víc udělat britská policie.

Ta však říká, že žádný podobný případ nevyšetřovala, nicméně předpokládá, že k žehlení prsou dochází. „Pokud bych věděl, že se to děje, něco bych s tím dělal. Trestní stíhání je důležité. Lidé si musí uvědomit, že tyto praktiky jsou týráním dětí,“ uvedl inspektor Allen Davis z metropolitní policie.

Ředitelka organizace Cawogido Margaret Nyuydzewirové, která bolestivou proceduru také zažila, míní, že se především musí změnit přístup úřadů i veřejnosti k různým „kulturním tradicím“. „Britové jsou tak zdvořilí, že když něco takového vidí, říkají si, že je to citlivá záležitost jiné kultury,“ upozorňuje s tím, že „ke spravedlnosti musí být pohnán každý, kdo ublíží malé dívce, ať už doma nebo na veřejnosti“.

JUNCKER: O DOHODĚ O BREXITU EU ZNOVU JEDNAT NEBUDE

Evropská unie nebude s Londýnem znovu vyjednávat o dohodě upravující britský odchod z evropského bloku. Dlouhodobý postoj sedmadvaceti zemí bloku v europarlamentu zopakovali předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker i šéf unijního vyjednávacího týmu pro brexit Michel Barnier. Europoslanci mají na programu i stav právního státu v Maďarsku.

Jasný vzkaz poslali britské premiérce den poté, co britský parlament Theresu Mayovou pověřil právě tím, aby v jednáních s EU rozvodovou dohodu otevřela. Mayová má podle poslanců dosáhnout nahrazení stávající takzvané pojistky pro irskou hranici blíže nedefinovaným alternativním řešením.

Mayovou tak ani ne šedesát dní před 29. březnem, tedy předpokládaným datem brexitu, čeká nelehký úkol. Juncker slíbil, že s premiérkou, vůči níž prý chová hluboký respekt, bude v těsném kontaktu. „Pečlivě si vyslechnu její nápady, ale také budu zcela jasný, pokud jde o pozici Evropské unie,“ prohlásil.

Podle Junckera je „rozvodová dohoda“, s níž už ostatně souhlasila i britská vláda, nejlepší a jediná možná. Dokument ale v polovině ledna velkou většinou odmítla britská sněmovna. Podle Junckera se tak zvýšilo nebezpečí britského odchodu bez dohody.

Pletou se podle Junckera ti, kdo doufají, že 26 dalších zemí unie opustí na poslední chvíli svého irského partnera. „Věc se týká přímo toho, co znamená členství v EU. Irská hranice je evropskou hranicí a patří mezi priority naší unie,“ upozornil předseda Evropské komise.

Pojistkou může EU Brity spoutat, bojí se někteří v Londýně

Barnier i Juncker dali najevo, že o alternativních variantách pro hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem je EU27 připravena jednat v rámci přípravy budoucího partnerství mezi unií a Británií jako zemí mimo evropský blok.

Britský pokus o sebevraždu. Odpoutání od EU hrozí válkou v Irsku

Přesně takový postup - na který bude čas po zamýšlené přechodné období až do konce roku 2020 - ostatně předpokládá právě nynější podoba dohody o brexitu. Podle obou ale není možné nynější alternativních variantách pro hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem je EU27 připravena jednat v rámci přípravy budoucího partnerství mezi unií a Británií jako zemí mimo evropský

pojistku, jejíž popis ve speciálním protokolu je přímou součástí „rozvodové smlouvy“, omezit časově či ji podmínit možností jednostranného vypovězení. To by prý zcela popřelo její smysl. Unie podle Junckera nemá zájem a úmysl pojistku spouštět, ale pojistka by nefungovala, kdyby se jí bylo možné jednoduchým způsobem zbavit.

V britských politických kruzích zaznívají obavy, že pojistný mechanismus, který má irsko-severoirskou hranici uchránit před regulérním hraničním režimem, v současně podobě skrývá nebezpečí, že Británie zůstane i po brexitu připoutána k unijním strukturám.

Europoslanci chtějí zakročit proti Orbánovi, bojí se o maďarskou demokracii

Evropská strana je podle Barniera ohledně budoucí ekonomické a další spolupráce s Británií připravena být ještě ambicióznější, než jak předpokládá nyní domluvený text právně nezávazné politické deklarace o budoucnosti vzájemných vztahů.

Irský premiér Leo Varadkar nevěří, že existují alternativy k takzvané irské pojistce, která je nejproblematičtější součástí stávající dohody o brexitu. Varadkar podle svého mluvčího dnes řekl britské premiérce Therese Mayové, že nepřistoupí na její plán znovu otevřít jednání o tomto tématu.

Podobně se na twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Donald Tusk. „Dohoda o odchodu není otevřena pro nové vyjednávání. Včera (v úterý) jsme zjistili, co Spojené království nechce. Ale stále nevíme, co chce,“ uvedl Tusk ve tweetu nadepsaném jako zpráva pro Mayovou.

Europoslanci znovu proklepnou Orbána

Podle oficiálních stránek Evropského parlamentu budou poslanci projednávat také „vládu práva a základní práva v Maďarsku a vývoj od září 2018“. Tehdy totiž parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot EU. Vláda Viktora Orbána, která kritiku odmítá, tak může čelit i sankcím. Po hlasování oznámila, že se obrátí na Evropský soudní dvůr, protože podle ní byla porušena lisabonská smlouva.

TISK BRITŮ O JEDNÁNÍ O BREXITU JÁSÁ, EVROPY KROUTÍ HLAVOU

Britská média vesměs uvítala úterní rozhodnutí dolní komory britského parlamentu pověřit premiérku Theresu Mayovou obnovením vyjednávání o brexitu s cílem „upravit“ kontroverzní irskou pojistku. Evropský tisk naopak poukazuje na to, že situace je ve slepé uličce, protože Brusel v této otázce v zásadě nemá kam ustoupit.

„Theresin triumf,“ napsal v titulku bulvární list Daily Mail, podle kterého Mayová vyhrála „klíčové hlasování, sjednotila svou stranu a rozdrtila (předsedu opozičních labouristů Jeremyho) Corbyna“. Předsedkyně britské vlády podle probrexitového listu vyzvala Brusel: „Pojďme uzavřít dohodu“.

Také podle listu Daily Express se podařilo Mayové sjednotit svou stranu a získat plnou podporu parlamentu pro nová jednání s Bruselem. „Nyní je to na EU,“ napsal list. Další bulvár - The Sun - označil výsledek parlamentního hlasování za vítězství premiérky v „titánském souboji“.

Levicový list The Guardian úterní vývoj na cestě k brexitu označuje sice za vítězství Mayové, zároveň ale upozorňuje, že z pohledu Evropské unie se „nic nezměnilo“ a premiérka jen vyvolala naděje, které zřejmě nedokáže naplnit. Nyní má britská vláda podle The Guardian dva týdny na to, aby „resuscitovala svou brexitovou dohodu“.

Také list Metro upozornil, že předseda Evropské rady Donald Tusk po večerním hlasování uvedl, že nové vyjednávání o textu dohody o podmínkách britského vystoupení z EU není možné.

Podle listu Daily Mirror brexitová dohoda premiérky Mayové po úterním hlasování „vstala z mrtvých“. Dodává ovšem, že je to „prozatím“, neboť není vůbec jisté, zda EU tlaku britských poslanců na nová jednání o sporné irské pojistce „ustoupí“.
Financial Times na titulní stránce napsaly, že se snahou přepsat uzavřenou brexitovou dohodu Mayová dostává na cestu, která vede ke střetu s Bruselem. Podle listu The Daily Telegraph Mayová nyní přenesla „brexitovou bitvu zpět do Bruselu“.
Válka nervů kulminuje

Válka nervů mezi Británií a Evropskou unií vyvolaná nejistotou kolem brexitu se dostala do finále, píše ve středu k úternímu dění v britském parlamentu francouzský list Le Point. Britští zákonodárci poslali premiérku Theresu Mayovou do Bruselu, aby dosáhla pozměnění dohody o vystoupení Británie z Evropské unie, která ale už jednou vyjednané podmínky znovu otevírat nechce.

Britští poslanci sice vědí, co nechtějí, ale pro problém kolem Irské republiky a Severního Irska nenavrhují žádné řešení, pokračuje Le Point. V Evropské unii se začíná projevovat rozkol - Polsko, které má v Británii velkou komunitu, je připraveno Irsko „opustit“, německá kancléřka Angela Merkelová váhá, jelikož „nedohoda“ o brexitu by měla na německý průmysl značný dopad. Francouzský prezident Emmanuel Macron chce, aby byl zachován klid a rozhodnost.

Brexit přestal být racionální téma, uvedl list L’Express citující profesorku Pauline Schnapperovou, která se na Británii specializuje. Brexit je podle ní příliš složitá záležitost na to, aby se o ní rozhodovalo v referendu. A to, že se tak stalo, je příčinou současné situace.

Dva měsíce před určeným datem pro vystoupení z EU je britská premiérka Theresa Mayová ochotná zpochybnit dvouletá vyjednávání, aby odvrátila rozkol mezi britskými konzervativci, napsal k situaci Le Monde. Mayová podle něj na sebe bere riziko střetu s EU a zvyšuje nebezpečí, že Británie z unie odejde bez dohody.

Mayová podle deníku vztyčila hlavu čtrnáct dní po porážce, při níž parlament odmítl její původní vyjednanou dohodu a v úterý své dílo obětovala kvůli mandátu znovu jednání s unií otevřít. Má dosáhnout náhrady takzvané irské pojistky za alternativní, avšak neupřesněné řešení. Sama Mayová, která až do úterka trvala na tom, že už vyjednanou dohodu nelze znovu otevřít, podotkla, že unie má k otevření rozhovorů pramálo chuti.

Le Figaro situaci popisuje jako premiérčin ústupek základně rozhodných zastánců brexitu. Obdržela sice křehký, nicméně reálný mandát vyjednávat s unií znovu.

Brusel výsledek úterního dění v Londýně přijal se směsicí úlevy a znepokojení, soudí Les Echos. Je dobré, že se konečně něco děje, neboť hlavní britský vyjednávač Oliver Robbins se ve městě neobjevil od začátku ledna. Skončila tedy aspoň tato mrtvá fáze. Zároveň přetrvává znepokojení, protože v této chvíli nic nenaznačuje, že se podaří situaci opravdu odblokovat. Jak poznamenal jeden ze zdrojů blízký brexitovým jednáním - Britové dosud nebyli schopní přijít s jasným názorem. Vyjednávací prostor bude mimořádně těsný, jelikož EU trvá na tom, co Macron v úterý zopakoval: Dohoda o rozluce dojednaná na konci listopadu s EU je ta nejlepší možná a nelze o ní znovu jednat.

Mayová nebezpečná svému okolí i Evropě

Slabost Mayové je podle německého deníku Süddeutsche Zeitung nebezpečná pro Británii i zbytek Evropské unie. I kdyby se jí podařilo dosáhnout drobných změn v dohodě o brexitu, svoji stranu o nich stejně sotva přesvědčí, míní list, podle něhož by proto šéfka britské vlády měla hledat společnou řeč s opozicí. Komentátor veřejnoprávní televize ARD je zase přesvědčen, že v současné situaci je pro Mayovou jediným řešením odložit vystoupení Británie z Evropské unie, které je plánované na 29. březen.

„Působí to zoufale: Britská premiérka Theresa Mayová chce vyjednávat s EU o změnách v dohodě o vystoupení. Tím chce pro spornou dohodu přeci jen získat většinu v londýnském parlamentu,“ píše Süddeutsche Zeitung a připomíná, že původní dokument britští zákonodárci jasně odmítli. Brusel navíc s Londýnem odmítá o smlouvě, v níž zůstává nejspornější otázka hranice mezi Irskem a Severním Irskem, znovu jednat.

I kdyby EU nakonec k jednáním přistoupila, v irské otázce svůj postoj zásadně nezmění, míní list. Mayová, která tak jen těžko získá podporu stoupenců tvrdého brexitu ve vlastní straně, by proto měla vsadit na ústupky labouristům, s jejichž pomocí by dohodu parlamentem protlačit mohla.

„Protože ale Mayové chybí odvaha a vůdčí síla pro takový krok, volí raději zdánlivě jednodušší cestu: Další vyjednávání. Slibům Mayové, že díky změnám (dohody) najde většinu, by Brusel raději neměl věřit. Premiérka nemá svoji vlastní stranu pod kontrolou. Slabost Mayové je nebezpečná - pro Británii a zbytek EU,“ konstatuje mnichovský deník.
Také komentátor ARD je přesvědčen, že britská premiérka nemá šanci v irské otázce dosáhnout zásadních ústupků ze strany ostatních zemí EU. „Cestu do Bruselu s cílem dohodu o vystoupení znovu otevřít a nově vyjednat si Mayová může rovnou ušetřit,“ míní.

Obě strany podle něj sice chtějí zabránit brexitu bez dohody, moc tak učinit má ale ve skutečnosti jen jedna z nich. „Jen Theresa Mayová má moc sama zabránit tvrdému a chaotickému brexitu bez dohody o vystoupení. Tím, že z nouze v poslední minutě britskou žádost o vystoupení stáhne,“ míní komentátor, podle něhož by se tím získal dodatečný čas.
Jinak to vidí deník Die Welt, podle něhož je nyní míč na straně Bruselu, který by měl v irské otázce ustoupit. „Pokud Evropané zůstanou tvrdohlaví, budou spoluzodpovědní za politické selhání,“ píše.

Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung je nyní třeba diplomatické kreativity, aby se v irské otázce našlo řešení. Bez dohody by se totiž stalo právě to, čemu se EU snaží zabránit, totiž že by mezi Irskem a Severním Irskem znovu vznikla tradiční hranice.

PO PUTINOVI BOJ O MOC v RUSKU?

Posledních dvacet let platilo, že Rusko rovná se Putin. Panují obavy, že jeho odchod vyvolá boj o moc. Prezidentovi se proto už nyní vymýšlí nová superfunkce, aby zůstal v čele země. Pokud se národu neomrzí, může jej u kormidla udržet vytvoření jakéhosi politbyra nebo sjednocení s Běloruskem.

Tyto úvahy se mohou jevit jako hodně předčasné, vždyť Vladimir Putin má v čele ruské federace setrvat až do května 2024. Nicméně ona kardinální otázka se už vynořila, v ruském podvědomí hlodá a mnohým nedá spát: Co se stane, až „nepostradatelnému“ Putinovi skončí prezidentský mandát?

Stát se samozřejmě může leccos, záležet bude i na Putinově zdraví, koneckonců je mu už 66 let, a také na tom, zda se za dalších pět let včele Rusům definitivně neomrzí. Jako nejméně pravděpodobné se však nyní zdá, že bude naplněno přání protikremelské opozice, jež občas zaznívá na pouličních protestech: „Rusko bez Putina!“

Většina ruských mocných to totiž – alespoň dnes – vidí úplně opačně: Žádný „nový“ Putin daleko široko na obzoru není, a tak musí zůstat ten „starý“, stůj co stůj. Jinak hrozí mocenská válka elit a opětné zabřednutí do chaosu jako v devadesátých letech.

Co tedy s tím?

Tiché rozhovory v síních moci prý už začaly. Někteří proputinovští poslanci si podle spekulací lámali nad tímto mocenským rébusem hlavu a už našli řešení: novou superfunkci pro Putina a výrazné přeorání ruské politické krajiny.

Nepostradatelný?

I když Putinovi nyní klesají preference a už zdaleka nedosahuje astronomických osmdesáti procent obliby, pro mnohé se stále jeví jako nepostradatelný vůdce. Zejména kvůli poměrně stabilnímu prostředí, které garantuje.
Zeman v Soči jednal s Putinem. V Sýrii jste zvítězili, gratuloval.

Putin zdědil po svém předchůdci Jelcinovi zemi v katastrofálním stavu, obnovil však pořádek a pod jeho vedením se Rusko znovu stalo důležitým hráčem na mezinárodní scéně.

Vrátil Rusům hrdost, takže ti mu ve své většině promíjejí jeho autoritářské způsoby spočívající v rafinovaném potlačování skutečně demokratického politického procesu. Tím, že se vrátil k tradičnímu centralistickému byrokratickému státu s jediným silným vůdcem na špici, vlastně Putin stvořil systém na něm osobně do značné míry závislý.

Sám ruský vládce několikrát zopakoval, že se o další prezidentský termín (nynější ústava mu to ani nedovoluje) znovu ucházet nebude. Co má sám po skončení mandátu v úmyslu, o tom zatím nehovoří.

Nejspíš však přemýšlí o způsobech, jak podpořit novou hlavu státu a udržet stabilitu tak, aby on sám mohl odejít do politického důchodu. Nebo naopak o tom, jak zůstat dál na vrcholu moci, neboť je to „prostě nevyhnutelné“.
Putin byl dvojí agent, ale spřátelený. Exčlen KGB měl průkaz německé Stasi

Jeho stoupenci v tomto smyslu uvažují za něj. Většina ruských politických, byznysových i úřednických elit získala své postavení během Putinovy éry. Díky důvěrnému objetí mezi bohatstvím a mocí, které ruský systém charakterizuje, mají tedy všichni hodně co ztratit, pokud by někdejší veterán nechvalně proslulé KGB náhle pustil kormidlo moci.
Putinovým problémem je, jak žertují někteří experti, že nemá jiného Putina, jemuž by předal žezlo a obušek. Žádný nástupce, který by pocházel z jeho vnitřního kruhu, se také (alespoň zatím) na obzoru nerýsuje. Takže? Jak říkají někteří zákonodárci ze strany Jednotné Rusko, „zůstane to na Putinovi“.

Dva scénáře, jak to zařídit

Vážná debata se rozbíhá. Včetně možnosti změnit ruský ústavní systém. Loni na konci roku o tom spekuloval například šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Odhlédneme-li od možnosti, že všechno překazit nakonec může rostoucí únava z Putina (za pět let může být ještě násobně větší), rýsuje se několik více či méně krkolomných scénářů, jak by se to dalo zařídit. Tedy aby Putin zůstal na nejvyšším postu, v jakési superfunkci, a zároveň se už znovu neucházel o prezidentské křeslo.
Lukašenko: Moskva chce, aby se Bělorusko za ropu začlenilo do Ruska

Prvním je oživená myšlenka na jistou formu sjednocení Ruska a Běloruska. De facto nový stát by musel mít nové politické struktury a jeho hlavou by se mohl stát právě Putin. V Minsku se ovšem podobné úvahy nesetkávají s pochopením a údajně jim není nakloněn ani sám nynější ruský prezident. Přesto nelze plán šmahem zatratit.

Druhý scénář, který je zvažován, se týká podstatného rozšíření pravomocí Státní rady, dnes poradního orgánu prezidenta, který sestává z regionálních vůdců. Vzniklo by cosi jako politbyro za sovětské éry, jehož by byl Putin předsedou poté, co jeho prezidentské období skončí. Vyžadovalo by to ovšem zásadní změnu ústavy. Existují i další nápady, více či méně bizarní.

Ten, jehož se to všechno týká, zatím mlčí. Alespoň navenek. Pokud bude z jeho strany zájem, lze předpokládat, že politici to „nějak“ zařídí. A Rusové by to nejspíš spolkli, zvláště když propaganda najde spousty důvodů pro takový veletoč.
Možné také je, že všechno nakonec dopadne úplně jinak. Tak už to v Rusku chodí. Uvidíme za pět let.

USA ZASÁHLY MRAZY POD MINUS 40

Středozápad Spojených států sužují extrémní mrazy. Státy Státy Wisconsin, Michigan a Illinois vyhlásily stav nouze, stejně jako před nimi i jižní státy Alabama a Mississippi, kde je obvyklé podstatně teplejší počasí. Nejtužší mrazy ve středu meteorologové naměřili v minnesotském městě International Falls, kde bylo minus 48 stupňů.

V Chicagu bylo chladněji než na severním i jižním pólu.

Stovky státních škol na středozápadě USA v úterý zrušily vyučování a uzavřeny byly i dnes. Stejné opatření přijalo i několik velkých univerzit. V Chicagu zůstalo doma všech 360 000 žáků, stejně tak nešli do školy studenti v Detroitu.

Americká poštovní služba oznámila, že v některých částech nejhůře postižených států dnes kvůli třeskutým mrazům nedoručovala zásilky, práci zastavily i městské úklidové služby. Ulice byly liduprázdné, vlaky nejezdily.

Kvůli mrazivému počasí a sněhové bouři muselo být zrušeno i více než 2 000 letů, uvedla agentura Reuters. Chicagské letiště například zrušilo polovinu plánovaných linek. V Chicagu je dnes, stejně jako v úterý, zavřená i místní zoologická zahrada Brookfield, což se stalo teprve počtvrté v její 85leté historii.

Úřady v zasažené oblasti přijímají kvůli nebývalým mrazům výjimečná opatření, která mají ochránit bezdomovce a další zranitelné občany. V Chicagu bylo pět autobusů městské hromadné dopravy přeměněno v pojízdné nouzové přístřešky. V některých jsou k dispozici i zdravotníci.

Charitativní organizace ve městě Minneapolis, které provozují nouzové ohřívárny a přístřešky, prodloužily otevírací dobu a zvýšily kapacitu. Společnost Metro Transit, která je hlavním poskytovatelem veřejné dopravy v dvojměstí Minneapolis-Saint Paul, uvedla, že nebude vykazovat z autobusů bezdomovce, kteří jimi budou cestovat jen proto, aby se ohřáli.

Podle předpovědí počasí hrozí nejnižší teploty od úterý do čtvrtka, přičemž v oblasti Velkých jezer se rtuť teploměru může přiblížit k minus 50 stupňům. Národní povětrnostní služba (NWS) upozornila, že v takové zimě hrozí člověku již během deseti minut omrzliny. „Jde o počasí, které ohrožuje lidské zdraví, a my k němu tak musíme i přistupovat,“ řekl v úterý starosta Chicaga Rahm Emanuel.

Kromě toho se například ve státě Wisconsin čeká až 60 centimetrů sněhu, v Illinois by mělo napadnout 15 centimetrů a sněžení zažijí pravděpodobně i jižní státy Alabama a Georgia.

S mimořádně chladným počasím a silným sněžením je na severu USA spojováno pět úmrtí, včetně muže, kterého v oblasti Chicaga srazil sněžný pluh. Další obětí se stal muž z Milwaukee, který byl nalezen umrzlý v garáži, a mladý pár, který nepřežil srážku svého auta s jiným vozidlem na zasněžené silnici.

Mrazivé podmínky jsou důsledkem rozštěpení a posunu rotující masy chladného vzduchu známé jako polární vortex. Za běžných okolností rotuje ve stratosféře nad severním pólem. Toto proudění ale bylo narušeno, a nyní se posouvá na jih nad Spojené státy. Meteorologové tuto skutečnost připisují náhlému oteplení nad severním pólem, které minulý měsíc způsobil příliv horkého vzduchu z Maroka. Horký vzduch polární vortex rozštěpil a způsobil jeho posun na jih.

ODPOUTÁNÍ OD EU HROZÍ VÁLKOU V IRSKU?

Britové si to ještě pořádně nepřipouštějí, ale odpoutat se od Evropské unie není jen tak. Stejně jako to bez chirurgického zákroku nedokážou siamská dvojčata. Spojené království je ke starému kontinentu připojeno přes Irsko a odtrhnout se může jen nekompromisním krvavým řezem, který může hodně bolet.

Britové jsou na konci slepé uličky a s vervou se chystají narazit hlavou do zdi. Jinak si snad ani nelze vyložit úterní hlasování dolní komory britského parlamentu, která pověřila premiérku Theresu Mayovou, aby se pokusila obnovit jednání s EU o brexitu a vydobýt si úpravu pasáže ve smlouvě, která zabraňuje obnově hranice na irském ostrově. Představitelé unie už dlouho dopředu varovali, že znovu vyjednávat nebudou.

Mayová, která má v plánu jet za účelem nových rozhovorů opět do Bruselu, se může dočkat maximálně kosmetických úprav, jež ale v Británii nikoho neuspokojí. Tak jako nemohl uspět předchůdce Mayové David Cameron, který prakticky nic nevyjednal o zmírnění britských závazků vůči EU a uspořádal brexitové referendum (co vlastně nyní dělá Cameron.

V evropském tisku se sice spekuluje o tom, že by například Polsko či Německo k větším ústupkům byly svolné. Ale velmi odmítavá je vůči svému dědičnému nepříteli Francie a pak zejména Irsko, s nímž nakonec všechno stojí a padá, protože ratifikace smlouvy o brexitu musí být mezi 27 členy EU jednomyslná.

Irský faktor

Irsku se nelze ani divit. Vyhrožování neřízeným brexitem s ním nehne, protože by akorát spadlo z bláta do louže. Znamená-li odchod bez dohody uzavření hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem, co na tom vydělá, když dojde k dohodě bez takzvané irské pojistky, která garantuje neuzavření hranic? Hranice se zavřou stejně.

Brexitový veletoč. Chtěli v EU prásknout dveřmi, teď se šikují za setrvání

Severoirští unionisté pak mohou být spokojení, že se situace vrátí do dob, kdy byli s Londýnem pevněji spjatí. Severoirští katolíci ovšem vyhrožují, že opráší zbraně a obnovená hraniční kontrolní stanoviště začnou vyhazovat do povětří jako svoje první cíle.

Řešením při podobenství se siamskými dvojčaty je tak spíš nechat si useknout pravou ruku. Tedy že Británie hranici s EU posune do Irského moře a zanechá Severní Irsko fakticky v unii, respektive v celní unii. Jenže zde přetrvává odpor Demokratické unionistické strany, na níž závisí současná menšinová vláda konzervativců Theresy Mayové. To už by zasáhlo do současné vnitropolitické situace, v níž se konzervativci snaží tvrdohlavě udržet u moci.

Co jednou EU schvátí...

A pak zbývá nechat v celní unii Británii celou. To už ale znamená, že se sérií dalších z toho plynoucích závazků unii až tak moc zase neopustí. Leda markantně v tom, že se nebude podílet na rozhodování o politice EU. Podobně jako nemohou Norsko nebo Švýcarsko, které však výměnou za těsné obchodní svazky musí dodržovat mnoho unijních podmínek.

Zavinil brexit a zmizel. Expremiér Cameron cestuje, chalupaří a píše

Britským poslancům přitom dochází, že škody, které hrozí zemi z neřízeného brexitu, by byly velké. Země by se dostala ve vztahu k EU do právního vakua, které by se dalo přirovnat snadno k anarchii. Vznikly by takřka nepřekonatelné překážky pro vzájemný obchod i cestování. Například by vstoupila v platnost různá cla pro jednotlivé druhy zboží. Pro práci v Británii by byla zřejmě potřeba víza. S tím by se zákonitě spojila nadměrná byrokracie, která by vše až neúměrně zpomalovala.

Britští poslanci si proto v úterý nezávazně odhlasovali, že k odchodu z Evropské unie bez dohody dojít nesmí. Vlastně ale pověřili Mayovou, která o odkladu termínu brexitu dosud nechtěla slyšet, aby o něm rozhodla sama. Tím by zajistila čas pro čekání na Godota, rozuměj pro hledání řešení, které ale neexistuje. Pokud sama termín stanovený na 29. března odloží, s chutí jí to spočítají. A sami se ve stínu jejího ponížení skryjí a její konec v premiérském křesle možná uspíší.

ČR CVIČIŠTĚM NEONACISTŮ NĚMECKA, V ČR SE UČÍ STŘÍLET

Němečtí pravicoví extremisté se v minulých letech několikrát setkali v Česku, aby se cvičili ve střelbě. České úřady o jejich činnosti vědí a německou stranu o ní informovaly, upozornila agentura DPA. Bezpečnostní a informační služba (BIS) spolupráci v této souvislosti s německou stranou iDNES.cz ve středu potvrdila.

„Nemohu sdělovat podrobnosti, ale na tomto konkrétním případu jsme aktivně spolupracovali,“ sdělil iDNES.cz mluvčí české kontrarozvědky BIS Ladislav Šticha. „Spolupracujeme s německou policií, ale více informací nemohu sdělit,“ doplnil pro iDNES.cz mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

České úřady podle spolkové vlády loni v červnu německým kriminalistům poskytly mimo jiné „seznam pobytů německých státních příslušníků v České republice“. Tento seznam přitom obsahoval mimo jiné „záznamy z návštěvních knih různých střelnic“.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní v Německu úkoly civilní kontrarozvědky, v září 2017 prohledal za pomoci speciálních jednotek auta členů neonacistické skupiny Combat 18 Deutschland, kteří se právě vraceli z Česka. Při akci se našlo „malé množství munice“, kterou úřady extremistům zabavily.

Německá spolková vláda podle informací, které poskytla na dotaz parlamentní frakce strany Levice, o cestách neonacistů na střelnice do jiných evropských zemí ví dlouhodobě. Od prosince 2015 na podobné „výlety“ němečtí pravicoví extremisté vyrazili celkem dvanáctkrát.

Neonacisté se nicméně nescházejí pouze v zahraničí. Podle údajů německé vlády zaznamenaly bezpečnostní složky od listopadu 2017 celkem pět podobných setkání také přímo v Německu. „Naprostá většina“ těchto cvičení se odehrála na veřejných střelnicích.

Neonacisté pro koncert ve Veroně zneužili Palacha, úřady akci zaštítily

Informace o Česku jako oblíbeném cíli výletů německých pravicových radikálů se objevily již v roce 2012. Policie tehdy provedla razii v Bavorsku, při níž zasáhla proti skupině Jagdstaffel D.S.T. Její členové jezdili na střelnice do Česka, kde podle informací německých úřadů používali terče v podobě lidských postav.

Poslankyně opoziční strany Levice, která si aktuální informace o cestách neonacistů na zahraniční střelnice od vlády vyžádala, v reakci na zveřejněné údaje uvedla, že úřady, jejichž prací je bojovat proti extremismu a terorismu, by se měly cestám neonacistů na střelnice do zahraničí více věnovat. „Pravicový teror se stále ještě podceňuje a v důsledku toho i bagatelizuje,“ řekla Martina Rennerová.

LID VENEZUELY PODPORUJE GUAIDÓ, MADURO OCHOTEN JEDNAT

Ve venezuelských ulicích se ve středu shromáždily tisíce lidí. Občané tak přišli podpořit Juana Guaidóa, samozvanou hlavu státu a opozičního lídra. Podle ruské agentury Ria Novosti je venezuelský prezident Nicolás Maduro díky mezinárodním prostředníkům připraven s opozicí vyjednávat. O tom, kdo rozhovory zprostředkuje, se podle něj brzy rozhodne.

Davy odpůrců prezidenta Nicoláse Madura se ve středu shromáždily v Caracasu a dalších velkých městech Venezuely, aby podpořily opozičního lídra Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil za úřadující hlavu státu.

Tisíce lidí se začaly v ulicích scházet v poledne místního času k poklidným protestům s cílem nevyvolat zásah
bezpečnostních složek. Lidé podle webu deníku El Nacional zaplnili ulice na řadě míst Caracasu, ale i například ve městě San Antonio de los Altos ve státě Miranda jižně od metropole. Kromě stovek venezuelských vlajek se v jejich rukou objevovaly transparenty jako „Pryč s diktaturou“ či „Guaidó prezident“.

„Mysleli si, že se dnes nechá venezuelský lid zastrašit, že rozesejí strach, ale my jsme v ulicích a v sobotu se vrátíme,“ řekl Guaidó během jedné z demonstrací před caracaskou univerzitou UCV s odkazem na plánovaná víkendová shromáždění.

Maduro po sankcích přišel i o účty v bankách. Rusové se bojí o své peníze

Podle ruského velvyslance v Caracasu Venezuela Rusko nepožádala o přímé zprostředkování dialogu s opozicí. Rusko považuje Madura za legitimního prezidenta Venezuely, i když se prezidentem prohlásil Guaidó. Za ním stojí několik západních států, které stejně jako venezuelská opozice zpochybňují spravedlivost loňských prezidentských voleb. Ruský velvyslanec hodnotí situaci ve Venezuele jako „obecně stabilní“, i když Guaidova snaha vystupňovat protesty je podle něj znepokojivá.

Nejvyšší soud, který je na straně Madura, Guaidovi nechal obstavit účty, zakázal mu vycestovat a vede vyšetřování, které by mohlo vést k zatčení vůdce opozice. Maduro v rozhovoru řekl, že příkaz k zatčení jeho soka zatím vydán nebyl. Obvinil také amerického prezidenta Donalda Trumpa z toho, že dal kolumbijské vládě pokyn jej zavraždit.

Poslal Trump svoje katy?

„Donald Trump vydal bezpochyby příkaz zabít mne. Řekl o to kolumbijské vládě a kolumbijské mafii. Jestliže se mi někdy něco stane, pak odpovědnost ponese Donald Trump a kolumbijský prezident Iván Duque,“ prohlásil Maduro.
Spekulace o možném vojenském plánu Spojených států se šíří od pondělka, kdy se bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton objevil na briefingu s poznámkami, v nichž stálo „pět tisíc vojáků do Kolumbie“.

Zatímco Guaidó chce vést Venezuelu k demokracii a novým prezidentským volbám, Maduro řekl, že příští prezidentské volby budou roku 2025, tedy v řádném termínu. „Zvítězil jsem ziskem 68 procent hlasů, legitimně. Přejí-li si imperialisté nové volby, ať počkají do roku 2025,“ řekl.

Prezident mluvil také o domácí ekonomice, již se prý vláda snaží stabilizovat. Venezuela čelí vážným ekonomickým problémům, avšak Maduro ujistil, že jeho země splní své povinnosti vůči věřitelům. USA tento týden uvalily sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA, což Maduro v rozhovoru označil za nelegální a za „nejšílenější“ Boltonovo rozhodnutí.

Na ruské podpoře

Rusko Venezuelu ekonomicky podporuje, podle Reuters jí od roku 2006 poskytlo půjčky v hodnotě 17 miliard dolarů (384 miliard korun). Podle úterních zpráv také do Caracasu dorazil boeing ruské společnosti Norwind. Spekulovalo se o tom, že má evakuovat venezuelskou vládu nebo odvézt do Ruska dvacet tun zlata. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu řekl, že takovou informaci nemá. Ujistil také, že je Rusko připraveno pomoci situaci ve Venezuele uklidnit.
Jsou opuštěné a jsou jich tisíce. Venezuelané emigrují, aby uživili děti

Guaidó ve středu vyzval Evropskou unii, aby proti Madurovu režimu zavedla sankce. „Žijeme v diktatuře a je třeba vyvíjet tlak. Je to zkorumpovaný režim, potřebujeme více sankcí ze strany EU, tak jak se rozhodly Spojené státy,“ citoval Guaida německý Bild.

Maduro také řekl, že navzdory všemu je ochoten setkat se s Trumpem „kdekoli si to bude přát“, avšak dodal, že to není pravděpodobné, protože Trumpovi poradci se tomu budou snažit zabránit. Jeho rozhovory s opozicí prý podporuje Mexiko, Uruguay, Bolívie, Rusko, Vatikán a několik evropských zemí, které nejmenoval.

VRAH V KANADĚ ZAHRADNÍK, TĚLA UKRYL V KVĚTINÁČÍCH

Sedmašedesátiletý Bruce McArthur původně čelil v Kanadě obžalobě z vraždy dvou mužů pohřešovaných od roku 2017. Policie ale poté objevila ostatky dalších šesti obětí na místech, kde pachatel pracoval jako zahradník. A v úterý se muž nakonec přiznal.

„Já osobně i celý vyšetřovací tým jsme potěšeni tím, že se pan McArthur dnes (v úterý) přiznal a ušetřil tím místní komunitu i lidi, kteří oběti znali, zdlouhavého procesu,“ uvedl policejní vyšetřovatel David Dickinson. Pachatel se přiznal, že se zaměřoval na oběti mezi torontskými homosexuály.

Kanadský zahradník vraždil gaye z Blízkého východu. Zakopával je u klientů

McArthur si přitom vybíral lidi žijící osaměle nebo na okraji společnosti, často s asijskými nebo blízkovýchodními kořeny. Jejich těla po vraždě rozřezával a pozůstatky ukrýval v květináčích. Vraždy se podle prokuratury staly v letech 2010 až 2017, často jim předcházelo sexuální napadení.

Policie dlouho na vraha, kterého dopadla před rokem, nemohla přijít. Prvním vodítkem bylo jeho křestní jméno Bruce, které si jeho poslední oběť zapsala do kalendáře v den svého zmizení. Vyšetřovatelé z toho dovodili, že pohřešovaný a posléze zavražděný, svého vraha znal.

Když už pak šli po McArthurovi jako podezřelém, našli odborníci v jeho vozidle stopy DNA po čtyřech zmizelých mužích. Ve vrahově bytě našli policisté cennosti některých z obětí. Soud, který McArthurův případ projednává, má začít oznamovat verdikt 4. února. Dá se předpokládat, že obžalovaného potrestá doživotním vězením.

ŠKOLY V BAVORSKU POSTAVÍ TOALETY PRO TŘETÍ POHLAVÍ?

Některé základní školy v okolí bavorské metropole Mnichova zvažují, že v budoucnu v nich budou kromě záchodků pro chlapce a dívky také toalety pro třetí pohlaví. Platí to konkrétně pro nové školní budovy v obcích Pullach, Taufkirchen a Garching. V Pullachu myšlenku toalety pro třetí pohlaví razí externí poradkyně, potvrdila agentuřa DPA mluvčí obce. Zatím však záležitost podle ní do plánování zahrnuta nebyla.

To v Garchingu už je zřízení záchodů pro osoby s nejednoznačným pohlavím zahrnuto do plánů a v Taufkirchenu nápad zkoumá příslušná architektonická kancelář.

Třetí pohlaví patří do úředních dokumentů, tvrdí německý ústavní soud

Německo od listopadu 2013 jako první evropská země zavedlo možnost neuvádět u dětí v rodných listech ani mužské, ani ženské pohlaví. Týká se to lidí, kteří se narodili s nejasným pohlavím, nebo jim genderové vymezení na muže a ženu nevyhovuje.)

V současnosti tak lze v Německu zaznamenat při narození dítěte pohlaví buď mužské, ženské, nebo kolonku ponechat nevyplněnou. Poslední možnost ale podle ústavních soudců „není pozitivní“. Požadují proto, aby mohly údaj o pohlaví vyplnit i intersexuální osoby, jejichž orgány nejsou typicky mužské, ani typicky ženské.

Ve světě je neurčité pohlaví oficiálně uznáváno například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě nebo v některých státech Asie; v Evropě už také v Rakousku, Dánsku či Portugalsku. /r/