iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Britští poslanci odmítli brexit bez dohody, chtějí pojistky

Britští poslanci v úterý umožnili premiérce Therese Mayové pokusit se přesvědčit EU, aby přijala úpravu takzvané irské pojistky bezpodmínečně zajišťující po brexitu otevřené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. S tím přijali i právně nezávazný návrh zabraňující britský odchod z EU bez dohody. Brusel ale obratem odpověděl, že vyjednávat znovu nebude.

Dolní komora britského parlamentu večer těsnou většinou osmi hlasů (318:310) podpořila návrh konzervativní poslankyně Caroline Spelmanové a labouristy Jacka Dromeyho, který odmítá variantu, že Británie opustí Evropskou unii bez dohody. Tento dodatek k vládnímu plánu dalšího postupu ve věci brexitu však nespecifikuje, jak tohoto cíle dosáhnout, a není pro vládu právně závazný.

Zavinil brexit a zmizel. Expremiér Cameron cestuje, chalupaří a píše

Poslanci poté na závěr série hlasování o pozměňovacích návrzích k vládnímu plánu pro další postup ohledně brexitu podpořili požadavek, aby kontroverzní severoirskou pojistku v „rozvodové dohodě“ Británie s Evropskou unií nahradila nespecifikovaná „alternativní ujednání“ v zájmu zachování hladkého provozu na irské hranici (poměrem hlasů 317:301).
Návrh, který předložil vlivný předseda skupiny konzervativních poslanců Graham Brady a který byl označován za jeden z klíčových dodatků předložených poslanci, podpořila i premiérka Theresa Mayová. Po hlasování uvedla, že změny v irské pojistce jsou cestou k tomu, aby sněmovna brexitovou dohodu schválila.

Na večerní hlasování britské sněmovny už reagoval mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Uvedl stanovisko, že nové vyjednávání o textu dohody o podmínkách britského vystoupení z EU není možné. V úvodu hlasování poslanci kromě pozměňovacího návrhu na případné únorové odložení brexitu až o devět měsíců neschválili také návrh, který jim díky změně parlamentního harmonogramu měl dát větší možnost předkládat alternativy k brexitové dohodě.

Mayová na jednání přišla s upraveným plánem

Premiérka Theresa Mayová přišla s mírně upraveným plánem, jehož původní verzi Dolní sněmovna odmítla.
Poslancům v úterý řekla, že parlament musí jasně vyjádřit, co si vlastně přeje. Dodala, že to jí umožní vrátit se do Bruselu a Evropské unii předložit návrhy, které by v dolní komoře britského parlamentu usnadnily schválení dohody dojednané s EU. Mayová také potvrdila, že se pokusí projednat „významné“ změny v rozvodové dohodě, což podle ní znamená její opětovné vyjednání.

„Nemluvím tu o další výměně dopisů, ale o významné a právně závazné změně v dohodě o odchodu z EU,“ řekla Mayová poslancům. Připustila, že vyjednat takovou změnu nebude snadné. „Bude to znamenat nové otevření (brexitové) dohody, tedy krok, který, jak vím, má mezi evropskými partnery jen malou podporu,“ dodala. Britští komentátoři toto oznámení označili za naprostý obrat. Připomněli, že Mayová strávila vyjednáváním dohody s EU dva roky, a nyní se de facto rozhodla podrobit vůli poslanců.

Premiérka dodala, že chce především další záruky týkající se takzvané irské pojistky. Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku v připravené dohodě o brexitu stanoví, že pokud se nenajde lepší řešení, obnovení hranice mezi těmito dvěma územími se po přechodném období brexitu odvrátí vytvořením společného celního prostoru EU s Británií.

Část britských politiků ale v takovém scénáři vidí snahu EU trvale připoutat Británii k bloku. Evropská sedmadvacítka včetně klíčového Irska dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Dojednaná pojistka je podle Dublinu už v nynější podobě kompromisem respektujícím britské požadavky.
Přitlačte EU víc ke zdi a brexitová dohoda dostane podporu, vzkázal Johnson

Poslanci se zabývali nicméně i alternativními plány, s nimiž v uplynulých dnech přicházeli řadoví poslanci. Těmi by mohla sněmovna přinutit Mayovou i k odložení brexitu. Vůdce opoziční labouristů Jeremy Corbyn před poslanci v úterý řekl, že je přesvědčen o tom, že vládě Mayové nic jiného nezbude, protože všechny právní náležitosti týkající se brexitu nestihne do konce března, na kdy je odchod naplánován, stihnout.

Vláda na úterý předložila pouze neutrální návrh usnesení, podle něhož poslanci „zvážili“ vyjádření premiérky o dalším postupu. Klíčové tak byly spíše pozměňovací návrhy, skrze něž mohou poslanci ukázat, jakou variantu dalšího vývoje podporují.

MASAKR V LAS VEGAS VYŠETŘEN, MOTIV NEZJIŠTĚN

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) uzavřel vyšetřování nejkrvavější střelby v moderních dějinách USA - předloňského činu v Las Vegas. Úřad motiv činu Stephena Paddocka, který před téměř 16 měsíci postřílel 58 lidí a bezmála 900 dalších zranil, však nenašel

O závěru FBI informovala agentura AP, která má vyšetřovací zprávu k dispozici.

Policie v Las Vegas uzavřela své vyšetřování střelby z října 2017 už loni v srpnu také bez určení motivu. Zvláštní agent z lasvegaské pobočky FBI Aaron Rouse potvrdil, že Paddock jednal při plánování a provedení útoku sám. Čtyřiašedesátiletý pachatel po střelbě z hotelového apartmá spáchal sebevraždu, když obrátil zbraň sám proti sobě.
Rouse řekl, že Paddockovo běsnění i po měsících studování případu zůstává záhadou pro agenty, psychology či sociology.

Paddock střílel z pokoje ve 32. patře hotelu na 22 000 účastníků koncertu country hudby pod širým nebem. Mimo jiné se ví, že utratil hodně peněz při hazardních hrách. Vyšetřovatelé však nenašli žádnou událost, která by mohla vyvolat tak brutální agresivitu.

BRAZILŠTÍ BISKUPOVÉ: DOVOLTE NĚKTERÝM KNĚŽÍM MÍT ŽENU

Papež František v pondělí vyloučil, že by se chystal změnit pravidla týkající se kněžského celibátu. Připustil ovšem, že bude uvažovat o možnosti povolit svěcení starších ženatých mužů v odlehlých oblastech s nedostatkem duchovních. Tuto možnost prosazují biskupové z Brazílie, kteří tak chtějí vyřešit situaci v Amazonii

Papež na palubě letadla, kterým se vracel z návštěvy Panamy, rovněž varoval před přehnanými očekáváními v souvislosti s únorovým summitem o ochraně nezletilých, který se koná na pozadí skandálů se sexuálním zneužíváním mladistvých v římskokatolické církvi.

„Osobně si myslím, že celibát je darem církvi. Nesouhlasím s těmi, kdo říkají, že by měl být zaveden dobrovolný celibát,“ uvedl papež. Připustil ale, že „pastorační potřeba“ by mohla v určitých částech světa ospravedlnit alternativní řešení.
O rozvolnění pravidel celibátu usilují podle agentury AP například brazilští biskupové. Podle nich by takzvaní viri probati - ženatí muži osvědčení ve víře - mohli vyřešit problém nedostatku kněžích v odlehlých oblastech Amazonie, kde věřící často nemohou na mši i několik měsíců.

Svěcení „osvědčených mužů“ by mělo být jedním z hlavních témat říjnové vatikánské synody biskupů z Amazonie. Podle kritiků souvisí nucený celibát i s případy zneužívání mladistvých v katolické církvi. Právě tomuto tématu se bude v únoru věnovat summit ve Vatikánu.

Vdala jsem se za Krista. Ženy se vzdávají běžného života kvůli Bohu

František přitom v pondělí varoval, aby lidé nevkládali do vrcholné schůzky přílišné naděje. „Je třeba snížit očekávání, protože problém zneužívání bude pokračovat, neboť je to lidský problém a vyskytuje se všude,“ řekl papež.

Cílem summitu, který se bude konat od 21. do 24. února, je podle Františka zvýšit citlivost vrcholných představitelů církve vůči obětem zneužívání a dát církevním hodnostářům návod, jak případy zneužívání vyšetřovat. V minulosti se reakce na odhalení případů zneužívání mladistvých uvnitř církve lišila v závislosti na zemi, v níž se na ně přišlo. To by se mělo podle papeže po summitu, kterého se zúčastní dvě stovky duchovních, změnit.

MINISTR PETŘÍČEK NA FRONTĚ UKRAJINY

Přístavní a zároveň frontové východoukrajinské město Mariupol navštívil v úterý český ministr zahraničí Tomáš Petříček během posledního dne své návštěvy na Ukrajině. V doprovodu ukrajinského protějška Pavla Klimkina obhlédl kontrolní stanoviště u frontové linie mezi vládními vojsky a proruskými separatisty.

Fronta je vzdálená asi 25 kilometrů od přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem. Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně. Například penzisté z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody. Nebo cestující za příbuznými či pracující dojíždějící do mariu polských podniků.

Nejen kvůli seniorům zřídily na místě mezinárodní nevládní organizace vyhřívaný stan a buňku první pomoci. Stanovištěm Hnutove projede kolem 2000 aut za den a v oblasti se tvoří dlouhé kolony. „Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ řekl Petříček novinářům. „Trpí tu nejvíce obyčejní lidé,“ upozornil s tím, že Česko by mohlo rozšířit svou pomoc určenou dětem postiženým konfliktem.

Česko pořádá pro ukrajinské děti rehabilitační tábory, například v Karpatech. Takto již Praha pomohla stovkám členů nejmladší ukrajinské generace. „Tyto děti žijí v oblasti, kde je ostřelování každodenní realitou. I drobná pomoc jim může mít vliv na to, jak budou vyrůstat,“ prohlásil Petříček.

Od začátku konfliktu v roce 2014 vynaložilo Česko na humanitární pomoc Ukrajině asi osm milionů eur (téměř 206 milionů Kč). Peníze šly na hlavně na rozvoj občanské společnosti, ale také na odminování. Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem. Vyjádřili jsme přesvědčení, že občané Ukrajiny mají právo žít důstojně a v míru.

Cesta „dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost,“ napsal český ministr na twitteru. „Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ dodal.

Během návštěvy Mariupolu, na kterou Ukrajina pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček v souvislosti se situací na východě Ukrajiny apeloval na Rusko. Moskva má začít plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, který si od jara 2014 vyžádal přes 10 000 mrtvých.
Nátlak na Rusko je nutný

„Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy,“ zdůraznil Petříček. „Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,“ řekl na dotaz, zda zahraniční tlak přiměl Moskvu k změnám politiky.

Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodi tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.

Petříček se Samuelsenem odsoudili ruské kroky v Azovském moři a vyzvali Moskvu k propuštění zajatých námořníků. Petříček také uvedl, že Česko je ochotné připojit se k debatě o zpřísnění sankcí proti Rusku. Petříček současně připomněl, že minské dohody vyjadřují i jisté pochopení pro autonomizační snahy východních Ukrajinců, na které Kyjev hledí s nedůvěrou.

„(Minské dohody) Obsahují cestu k tomu, jak by se konflikt mohl vyřešit. Jde o zastavení operací, zaručení bezpečnosti pro obyvatele a následný politický proces. Na jeho základě by obyvatelé v té části kontrolované (povstaleckými) silami měli mít svá práva a měla by být respektovaná jejich snaha o větší autonomii,“ uvedl Petříček. /r/