iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Kiska oceněn v Brně, nebezpečný populismus

Po osmi letech udělila Masarykova univerzita své nejvyšší vyznamenání. Velkou zlatou medaili při oslavách stého výročí univerzity v Brně převzal slovenský prezident Andrej Kiska. Ve svém projevu upozornil na nebezpečí populismu a potřebu chránit demokracii. Velká zlatá medaile se uděluje nejvýznamnějším domácím i zahraničním představitelům veřejného života jako ocenění jejich zásluh o demokracii a lidstvo.

Naposledy takto Masarykova univerzita ocenila v roce 2011 knížete z Lichtenštejna Hanse Adama II., před ním vyznamenání převzali například britský princ Charles, ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová či polský prezident Aleksander Kwasniewski.

Kiska ve svém projevu po ceremoniálu zdůraznil potřebu bojovat za demokracii.

„Po celém světě se rozmáhá nebezpečný populismus. Stačí chvíle nepozornosti a to, co demokracii trvá vybudovat roky, si zlo nebo totalita vezme přes noc,“ upozornil s tím, že tento trend je čím dál zřetelnější i ve střední Evropě.

„Mír je důsledkem poctivé vytrvalé práce, ale též respektu k právům jiných. Zkratky naši demokratickou společnost rozdělují. Pokud jí chceme vrátit sílu, nepůjde to jinak než vytrvalou a poctivou prací. Slušnou, ale odvážnou diskuzí, citlivostí k potřebám lidí a dodržováním pravidel i v době, kdy nám nevyhovují, a kdy je jiní porušují,“ prohlásil slovenský prezident, jehož projev zakončil mohutný potlesk.

Ve funkci nepodlehl svérázu vulgárního humoru, vyzdvihl Bek

Kiska převzal Zlatou velkou medaili v univerzitní aule, po brífinku s Mikulášem Bekem jej od 13 hodin čeká ještě debata se studenty. Slovenský prezident podle Beka vé své funkci nepodlehl ani „šedivému úřednictví“, ani svérázu vulgárního humoru a laciných bonmotů. S českým prezidentem Milošem Zemanem má rektor dlouhodobý spor.

„Prezident Andrej Kiska patří mezi státníky, kteří ctí hodnoty, na nichž stojí i Masarykova univerzita a které jsou základem fungování demokratické společnosti. Hodnoty jako svoboda, úcta k pravidlům a zodpovědnost je potřeba stále prosazovat a chránit. A zejména v době, kdy často vítězí populismus a autoritářství, je nutné ocenit a vyzdvihovat ty, kteří na ně nerezignovali,“ prohlásil už Mikuláš Bek.

Roli v Kiskově vyznamenání sehrálo i kulaté jubileum brněnské vysoké školy.

„Vznik Masarykovy univerzity je historicky spojený se vznikem Československa, o kterém rádi říkáme, že na naší univerzitě nikdy nepřestalo existovat. Češi a Slováci jsou si v Brně blíž než kdekoliv jinde,“ poznamenal Bek.
Na Masarykově univerzitě studuje víc než pět tisíc Slováků, kteří tak tvoří zhruba šestinu z celkového počtu studentů.

TVRDĚ NA POSLANCE, ZA DVĚ NEOMLUVENÉ ABSENCE PŘIJDOU O PŮL PLATU

Poslancům se nově začne krátit plat, pokud se bez omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů jednání Sněmovny, nebo jednání orgánu dolní komory parlamentu, jehož jsou členy. Přijít by v takovém případě měli o polovinu platu a paušálních náhrad. Sněmovna o tom bude hlasovat ve čtvrtek a návrh má širokou podporu - ANO, ODS i Pirátů.

O krácení platu bude rozhodovat organizační výbor Sněmovny. „Určitě ten návrh podporujeme,“ řekl iDNES.cz šéf poslanců vládního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci 236/1995 Sb.
§ 38

(1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

Podle Piráta Jakuba Michálka se na tom v úterý dopoledne předběžně domluvili zástupci jednotlivých klubů při jednání grémia Sněmovny. „To téma tam bylo diskutováno. Náš návrh, aby to byl organizační výbor Sněmovny, získal širokou podporu,“ řekl šéf nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala.

Široká podpora návrhu zajišťuje, že bude schválen. „Za dvacet let, kdy to v zákoně bylo, to nikdy nebylo použito,“ připomněl Michálek. Za tvrdší postup proti absentérům se postavil šéf Sněmovny Radek Vondráček z vládního hnutí ANO.
S možností, že by se poslancům, kteří bez omluvy nedorazí do práce, plat krátil, počítá platný zákon o platu představitelů státní moci, ale háček byl v tom, že dosud neby určený orgán, který by o krácení platů politiků rozhodoval. Až v úterý zaznělo, že to bude nově organizační výbor Sněmovny, ve kterém jsou zástupci všech stran.

Podle Míchálka bude jednou za měsíc vyhodnocovat, jak zákonodárci chodí do práce a v případech, kdyby poslanec nebyl dvakrát řádně omluven, rozhodne o tom, že v následujícím měsíci ztratí polovinu své výplaty.

800 MILIONŮ NA SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA VYSOČINĚ

Krajští zastupitelé dnes schválili rozdělení státního příspěvku ve výši téměř 802 miliónů korun pro všechny registrované poskytovatele sociálních služeb na rok 2019 a dále poskytnutí téměř 50 miliónů korun krajského příspěvku resp. prostředků k zajištění vícezdrojového financování sociálních služeb organizací nezřizovaných krajem.

Už během února bude 60% částky přeposláno na účty sociálních organizací a organizací zajištujících služby tohoto charakteru. Zbytek prostředků bude odeslán organizacím v druhé části roku, okamžité poté, co budou odeslány ministerstvem práce a sociálních věcí a připsány na účet kraje.

Mezi 23 organizací zřizovaných Krajem Vysočina poskytujících sociální služby vč. nemocnic bylo dnes rozděleno téměř 370 miliónů korun. Mezi desítky ostatních poskytovatelů sociálních služeb vč. charit, obecních zařízení, soukromých nemocnic nebo sociálních center se rozdělí zhruba 430 miliónů korun státního příspěvku a téměř 50 miliónů krajské dotace. „Krajská sociální zařízení jsou spolufinancována z rozpočtu zřizovatele – Kraje Vysočina, ze státních prostředků, plateb zdravotních pojišťoven a úhrad klientů bez zapojení obecních rozpočtů.

Ostatní zařízení jsou kromě vlastních zřizovatelů – obcí nebo nestátních neziskových organizací, státu, obecních rozpočtů, pojišťoven, klientů, donátorů a plátců také dotována krajem z jeho vlastních prostředků. Snažíme se pomoci mimo jiné např. u pobytových služeb pro seniory, kde zařízením nezřizovaným krajem přispíváme z prostředků státu a kraje v průměru částkou 125 000 korun na lůžko a rok. Pomáháme ostatním zřizovatelům s tzv. vícezrojovým financováním,“ popsal náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast sociálních služeb Pavel Franěk.

Zatímco v roce 2017 přispěl stát na poskytování sociálních služeb v Kraji Vysočina částkou 576,3 miliónu korun a kraj přidal dalších 120 miliónů z krajské kasy, v letošním roce už na sociální služby posílá stát 802 miliónů korun a kraj uvolní dalších 138,5 miliónů korun. Důvodem takového nárůstu je zejména vysoký nárůst mezd v ČR, které byly zejména v sociální oblasti mimořádně nízké, a s tím související zvyšování nákladů. Poskytovatelé sociálních služeb navíc velice hojně využívají evropské fondy a čerpají prostředky na dlouhodobé zkvalitňování služeb. Ing. Jitka Svatošová

HRADNÍ MYNÁŘ BY MĚL MÍT PROVĚRKU PRO STUPEŇ TAJNÉ

Kancléř prezidenta republiky by napříště měl mít povinně prověrku na druhý nejvyšší stupeň tajné. Pokud by do dvou let takovou prověrku nezískal, musel by funkci na Hradě opustit. Navrhují to jako nový zákon společně poslanci hnutí STAN a Piráti. „ Cílem novely je zakotvit do našeho právního řádu pojistku, že kancléřem prezidenta republiky bude osoba důvěryhodná a prověřená. Pozice kancléře prezidenta republiky není ledajakou pozicí, není to ledajaký úředník,“ řekla poslankyně za hnutí STAN Věra Kovářová.

Návrh poslanci podali proto, že kancléř Vratislav Mynář stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad kvůli tomu, že mu úřad neudělil bezpečnostní prověrku. Kancléř to zdůvodnil obavou o spravedlnost procesu.

Mynář je na Hradě s prezidentem Milošem Zemanem od jeho zvolení v roce 2013 a ačkoli Zeman zpočátku tvrdil, že bude muset získat prověrku na stupeň tajné, když ji Mynář nezískal, prezident na tento svůj slib zapomněl a svého blízkého spolupracovníka ve funci ponechal.

„Za pravdu nám dal i pan prezident, který řekl v roce 2013, že požaduje, aby kancléř o prověrku požádal, a pokud ji nezíská, odstoupí ze své funkce a on si bude hledat kancléře nového. Doufáme, že to pochopí i poslanci a naši novelu v prvním čtení propustí do čtení druhého,“ řekla Kovářová.

Podle Jiřího Ovčáčka, mluvčího prezidenta Zemana, kancléř Mynář zpochybnil nezávislost soudců Štěpána Výborného a Jana Kratochvíla. Mynář tak zůstavá dál ve funkci. Podle Hradu je plně dostačující jeho současná prověrka na nejnižší stupeň vyhrazené. To znamená, že jeden z nejbližších spolupracovníků hlavy státu nesmí dostat do ruky žádný dokument označený jako tajný a musí také zůstat za dveřmi, když se dokument označený jako tajný projednává.

Komunisté návrh opozičních stran nepodpoří„My si myslíme, že není nutná taková právní úprava. Takovýto návrh zákona bychom s velkou pravděpodobností nepodporovali,“ řekl iDNES.cz místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

POSLANCI: NEZÁVISLOST SOUDŮ PŘI KOMUNIKACI S HRADEM NEBYLA OHROŽENA

Nezávislost Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu nebyla při komunikaci s prezidentem Milošem Zemanem a kancléřem Vratislavem Mynářem ohrožena. Uvedli to poslanci sněmovního podvýboru pro justici po úterním jednání. Poslanci zároveň doporučili soudcům, aby snahy ovlivnit činnost justice hlásili předsedům svých soudů.

Zároveň podvýbor doporučil výkonné moci, aby se zdržela jakýkoliv postupů, které by mohly vyvolávat podezření ze snahy ovlivnit soudce. Pro usnesení podvýbor podle svého předsedy Pavla Blažka (ODS) hlasoval jednomyslně.
Sněmovní podvýbor pro justici se podezřeními kolem možného ovlivňování soudců Hradem zabýval již minulý týden. Tehdy na jednání promluvili prezidentův kancléř Mynář a soudci Josef Baxa a Vojtěch Šimíček.

V úterním usnesení v reakci na výpovědi soudců podvýbor uvedl, že nezávislost soudů nebyla ohrožena. Dále pak doporučil, aby se „výkonná moc zdržela jakékoliv činnosti, která by mohla vést k závěru, že dochází k ovlivňování rozhodování soudců v konkrétních živých kauzách, kde moc výkonná vystupuje jako strana sporu s výjimkou zákonem předvídaných postupů“.

Podobně podvýbor doporučil, „aby napříště soudci, včetně soudních funkcionářů, jakékoliv snahy o ovlivňování činnosti justice ze strany moci výkonné, ať již domnělé či skutečné, bezprostředně oznámili předsedům svých soudů a učinili o takových aktivitách úřední záznam, aby mohla být včas přijata vhodná opatření“.

Blažek po jednání řekl, že podvýbor se opět setká „v horizontu týdnů“. Pozvat si podle něj plánuje například předsedu Ústavního soudu či Nejvyššího správního soudu. Jednání ale budou spíše v obecné rovině a nepůjde o „výslechy“. Otázkou týkající se možné snahy ovlivnit soudce ze strany Hradu už se podvýbor zabývat podle Blažka nebude.

Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Baxa přirovnal minulý týden před poslanci vyjádření prezidenta Miloše Zemana o tom, jak by měl soud rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory, k výměnnému obchodu. Baxa uvedl, že mu Zeman při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu. Mynář namítal, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá.

Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení „konzultoval“ s více ústavními soudci včetně Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu. Baxa i Šimíček na druhou stranu potvrdili, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib.

Zeman se už dřív proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil, šlo podle něho o doporučení, která jsou vyjádřením názoru. Senátor Václav Láska (SEN 21) podal minulý týden na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu.

EXMINISTR ŘEBÍČEK Z ODS PŘESTOUPÍ KE KOMUNISTŮM?

Kdysi ho provázely skandály v politice i podnikání. Teď dává rady a doporučení předsedovi komunistické strany. Podle zjištění MF DNES je bývalý ministr dopravy za ODS či majitel fotbalové Slavie Aleš Řebíček dlouhodobě v úzkém kontaktu s šéfem KSČM Vojtěchem Filipem. Probírat spolu mají právě otázky dopravy. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné, tvrdí staré přísloví, podle kterého může vývoj událostí přinést velká překvapení. Na cesty páně Aleše Řebíčka se však zdá být i toto rčení slabou kávou.

Vždyť kdo by v září 2006, kdy spolumajitel dopravní firmy Viamont nastupoval do vlády Mirka Topolánka, řekl, že jednou bude majitelem fotbalové Slavie a ještě později začne radit předsedovi komunistické strany Vojtěchu Filipovi.
Spolupráce Řebíčka s Filipem přitom zjevně není jednorázová, nahodilá věc. Už v době první menšinové vlády Andreje Babiše (ANO) se na Ředitelství silnic a dálnic zabývali čtyřstránkovým dokumentem nazvaným „Současné úkoly ministerstva dopravy a jejich plnění“.

V něm byly v bodech rozepsány dlouhodobé úkoly ministerstva a ¬„z ¬toho plynoucí nezbytná opatření“, či „personální zajištění činnosti ministerstva a podřízených organizací“. Pod materiálem s datem 6. ¬února 2018 stojí dvě jména: Ing. Aleš Řebíček a Ing. Emanuel Šíp.

Druhý jmenovaný, bývalý šéf Českých drah a v letech 2007 až 2009 náměstek ministra dopravy Řebíčka, nastoupil o devět měsíců později do dozorčí rady ČD – Telematika, ve které mají většinový podíl České dráhy. Ačkoli si Emanuela Šípa oficiálně vybralo vedení drah, v resortu dopravy je veřejným tajemstvím, že se tak stalo na doporučení KSČM, jež drží vládu ANO a ČSSD.

Filip: Nemohu mluvit s lidmi?

Sám Řebíček pochopitelně od komunistů žádný veřejně zmapovatelný „šolich“ nedostal. Avšak o to intenzivněji prý podle lidí z politicko-podnikatelského prostředí komunikuje s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem.
Když se loni v říjnu konalo na Pražském hradě česko-čínské obchodní fórum, Filip si podle informací MF DNES ke své pozvánce vyžádal ještě vstupenky pro dva lidi. Jedním z nich byl právě Řebíček. Spolu je tam viděly stovky lidí.

Poradce komunistů bral na poště 55 tisíc měsíčně. Policie zjišťuje za co

Vojtěch Filip nejprve na otázku, zda komunikuje s Alešem Řebíčkem, odpověděl: „Já snad nemohu mluvit s lidmi, nebo co?“ Jakmile ale další dotaz směřoval k tomu, zda je bývalý ministr za ODS jeho poradcem, nebo na jaké bázi jejich komunikace probíhá, reagoval podrážděně.

„Vy jste se zbláznil? Vy neumíte číst na webu? Tam máte mé poradce,“ řekl pouze. Další otázky už ponechal bez odpovědi. Sám Řebíček nezvedal telefon a nereagoval na textové zprávy.

V rámci špiček KSČM se ale o Filipově spolupráci v oblasti dopravy ví. „Šéf měl vždy širokou plejádu kontaktů. A s Řebíčkem aby se neznali,“ uvedl zdroj z ¬KSČM pod podmínkou zachování anonymity. „Spousta lidí za ním do kanceláře trefí. Když mu někdo řekne názor, tak si ho Vojta Filip vyslechne. Ale nic oficiálního tam není,“ dodal.

Ťok: Viděl jsem to

To ministr dopravy za hnutí ANO Dan Ťok, kterého komunisti kritizují, byl otevřenější. „Slyšel jsem to. Dokonce se ke mně dostal materiál, který je panem Řebíčkem podepsán, a vyplývá z něj, že byl pro potřeby KSČM,“ sdělil MF ¬DNES Ťok.
„Říkám si, co to má znamenat. Když byl pan Aleš Řebíček ministrem, byl jeho náměstkem Emanuel Šíp. Už mě i napadlo, jestli by to teď podle komunistů nemělo být naopak,“ dodal ministr dopravy.

Aleš Řebíček v srpnu 1992 spoluzakládal Viamont. Svůj třetinový podíl oficiálně prodal v roce 2006 před nástupem na ministerstvo dopravy za minimálně 345 milionů korun. Jenže právě v době jeho tříletého ministrování se Viamontu začalo nebývale dařit. Získával velké zakázky a ¬měl i rekordní stamilionové zisky.

V lednu 2009 Řebíček ve vládě skončil. Důvěryhodné zdroje z okolí premiéra Mirka Topolánka tehdy tvrdily, že ministr se svým náměstkem Jiřím Hodačem „řádili tak, až už to přestalo být únosné“. Spolu s¬ Řebíčkem tehdy končilo i pár dalších ministrů. „Existují vnitrostranické a politické důvody,“ řekl tehdy Topolánek.

O pár měsíců později se však Aleš Řebíček opět připomněl. Ve svém komplexu nemovitostí za 126 240 000 korun a¬ na luxusní jachtě Aries za zhruba 50 milionů byl jedním z hostitelů dovolené „velkých kluků“ z¬ politiky a byznysu včetně Topolánka, Marka Dalíka, šéfa ČEZ Martina Romana či Milana Urbana z ČSSD.

Firmy podle jachty

O dva roky později, v srpnu 2011, se Řebíček stal majitelem a prezidentem fotbalové Slavie. V té době už jeho příjmy a vynaložené miliony moc neseděly Tehdy exministr vysvětlil příznivcům Slavie: „Půjčil jsem si na to od dětí. A dokud mě nezbaví svéprávnosti, tak to vydrží.“ A ¬také vykládal, jak chce vrátit Slavii na výsluní.

To se moc nepovedlo, klub málem sestoupil z ligy. A ¬Řebíček ho v září 2015 prodal čínské skupině CEFC. Dnes dle rejstříku figuruje ve dvou firmách. Aries Trading a Villa Aries se jmenují téměř jako jeho jachta v Toskánsku.

MINISTERSTVO: LÉČEBNÉ KONOPÍ HRADIT POJIŠŤOVNA

Léčebné konopí si pacienti platí sami a jeho cena není nejnižší. Kdekdo na něj tak nedosáhne. Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo návrh, aby bylo hrazeno z devadesáti procent z veřejného zdravotního pojištění a tím dostupnější. Návrh počítá s limitem 30 gramů měsíčně.

Spotřeba léčebného konopí roste. V roce 2018 bylo alespoň jedenkrát předepsané a vydané 447 pacientům, což je více než trojnásobný nárůst oproti předešlému roku. „V roce 2018 jsme vydali 4800 gramů léčebného konopí, což je téměř čtyřikrát víc než v roce 2017 a dvakrát více než v roce 2016,“ shrnula situaci ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Průměrně se marihuanou léčí 67 pacientů měsíčně s průměrnou spotřebou 6,3 gramů. Cena za jeden gram léčebného konopí vypěstovaného v ČR se pohybuje okolo 180 korun bez DPH. Průměrné měsíční náklady na jednoho pacienta tak činí asi 1134 korun bez DPH.

„Náš návrh léčebné konopí pacientům významně ekonomicky zpřístupňuje Náklady by se nově měly pohybovat maximálně v řadu několika málo stovek korun měsíčně,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Návrh, který jeho úřad připravuje do legislativního procesu, by měl začít platit od příštího roku. Ministerstvo odhaduje, že bude stát asi 150 milionů korun ročně.

Roste také počet registrovaných lékařů, kteří mohou léčebné konopí předepisovat. K 28. lednu 2019 se jich v Česku eviduje 74. Podobně jsou na tom i lékárny, jež mají uzavřenou smlouvu a smí léčivo vydávat.

Marihuanou se léčí pacienti s chronickou bolestí, roztroušenou sklerózou nebo rakovinou. Jak ale upozorňuje předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti Jiří Kozák, neexistuje žádná klinická studie realizovaná v Česku, která by prokázala účinnost konopí. Předepisující lékaři proto musí pravidelně předkládat data o léčbě.

FAJT PODÁ ŽALOBU NA PREZIDENTA ZEMANA?

Miloš Zeman zahájil tažení, které by mělo skončit odvoláním historika umění Jiřího Fajta z čela Národní galerie. Prezident podle důvěryhodných informací MF DNES o této možnosti hovořil ve středu s ministrem kultury za ČSSD Antonínem Staňkem. Výměnou za vyhazov nepohodlného šéfa Národní galerie Fajta prezident údajně slibuje ministrovi politickou podporu.

Antonín Staněk je podle několika zdrojů ze sociální demokracie připraven Miloši Zemanovi vyhovět. Staňkovo jméno totiž patří k nejskloňovanějším vždy, když se mluví o výměnách ministrů, které se očekávají po březnovém sjezdu sociální demokracie. Kdyby však měl ministr Staněk za sebou prezidenta Zemana, bylo by jeho případné odvolání pro jeho spolu straníky, kteří mu vytýkají neviditelnost, mnohem složitější.

Miloš Zeman má se šéfem Národní galerie dlouhodobé spory. Začaly tím, když prezident v roce 2015 odmítl jmenovat Jiřího Fajta spolu s Ivanem Ošťádalem a Janem Eichleremprofesory. Po třech letech soudních sporů mezi Fajtem, Ošťádalem, respektive jejich Karlovou univerzitou a Zemanem, vrátil Městský soud v Praze prezidentovi věc s tím, že má rozhodnout znovu. Miloš Zeman oznámil, že navzdory tomu profesory nejmenuje. Univerzita proto zvažuje další kolo žalob.

Ministr mezi dvěma kameny

O možnosti Fajtova odvolání prý Zeman se Staňkem mluvili při jejich středeční schůzce, o kterou dle zdrojů z Hradu požádal sám ministr. Včetně toho, že kdyby se tak stalo, Staňkova pozice by prý u prezidenta výrazně posílila.
„Staněk z toho teď má těžkou hlavu. Pokud nevyhoví, naštve si Zemana. Když Fajta odvolá, půjdou proti němu zase kulturní fronta a média,“ popsal jeden ze socialistů. „Teď je ale prý spíš nakloněn tomu Fajta v dohledné době odvolat,“ dodal.

Sám ministr Staněk odmítl, že by něco takového bylo tématem jeho hovoru s prezidentem, ale situaci v Národní galerii podle svých slov prý monitoruje „Nevím o tom. Vůbec netuším, kde jste se… Takováto úvaha zatím není,“ odpověděl včera ministr kultury Antonín Staněk na přímý dotaz MF DNES, zda uvažuje o odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta.

Na doplňující otázku, zda má Fajt jeho podporu a jestli vede Národní galerii dobře, ministr Staněk odpověděl: „V současné době procházím všechny příspěvkové organizace, seznamuji se s jejich výsledky, krátkodobými programy, dlouhodobými představami, hodnotím jejich ekonomické výsledky a následně budu s jednotlivými představiteli hovořit. Takže v tuto chvíli si myslím, že takovéto úvahy nejsou na místě.“ Dodal, že věc tématem jeho schůzky s prezidentem Zemanem nebyla. „Určitě ne,“ řekl Staněk doslova.

Schůzku v tomto smyslu nechtěl nijak komentovat ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „O něčem takovém slyším poprvé,“ uvedl. Podle něj se spolu Zeman a Staněk bavili o úplně jiné věci. Fajt chystá žalobu kvůli nejmenování. Zeman používá nepravdivá tvrzení, říká

Hrad: Šlo o církevní restituce

„Mohu prozradit, že se s panem prezidentem bavili o tom, že pokud bude definitivně schváleno zdanění církevních restitucí, mělo by jít takto získaných 380 milionů korun ročně přímo na opravy kulturních památek, samozřejmě včetně těch církevních,“ poznamenal Ovčáček.

Jisté je, že prezident Miloš Zeman má na Jiřího Fajta spadeno už dlouho. Když ho v roce 2015 odmítl jmenovat profesorem, argumentoval kromě jiného pochybnostmi o jeho charakteru. Své tvrzení opřel o novinový článek, ze kterého vyplývalo, že Národní galerie jednala s Komerční bankou o sponzorském daru, jehož součástí měl být i příspěvek na ředitelův plat. Fajt tehdy upozorňoval, že sponzorská smlouva mezi galerií a bankou nakonec nebyla uzavřena.

V aktuálním odůvodnění opětovného rozhodnutí Fajta profesorem nejmenovat Hrad nyní uvedl, že ředitel Národní galerie nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. Prezident Miloš Zeman také zpochybnil některé údaje, které Jiří Fajt předložil ke svým publikačním aktivitám. Kunsthistorik podle něj příslušné orgány školy buď uvedl v omyl, nebo Univerzita Karlova tyto rozpory a nedostatky vědomě přešla. Jiří Fajt, který v prezidentské volbě otevřeně podporoval Jiřího Drahoše, v následném prohlášení uvedl, že Miloš Zeman vychází z nepravdivých, zavádějících a zmatených údajů. Prezident podle něj není schopen interpretovat podklady, které dodal k profesorskému jmenovacímu řízení. Včera se mu MF DNES nepodařilo dovolat.

Zeman opět odmítl jmenovat dva profesory, univerzita chce podat žaloby

Absurdní myšlenky

„Mohl bych pokračovat ve vyvracení dalších dezinterpretací a absurdních smyšlenek, které se porůznu objevovaly a objevují, přičemž prostředí Pražského hradu při nich sehrávalo a sehrává roli iniciátora. Tyto argumenty doložím v chystané žalobě,“ uvedl šéf Národní galerie. Znovu se obrátit na soud zvažuje podle rektora Tomáše Zimy i Univerzita Karlova s tím, že si za svým jmenovacím řízením i oběma navrženými docenty stojí.

Otázkou je, jak se k údajnému požadavku na odvolání ředitele Národní galerie postaví ministr kultury Antonín Staněk. Jisté je, že prozatím „šlo o krk“ především jemu. Sociální demokraté mu vytýkají, že je na rozdíl od jejich ostatních ministrů ve funkci takřka neviditelný.

A když už se dostane do médií, tak spíš v negativním světle. Jako třeba na sklonku minulého roku, kdy se sklenkou vína pronášel zdravici na křtu knihy Ve znamení kříže Miroslava Grebeníčka. V ní poslanec a bývalý předseda KSČM kriticky popisuje církevní restituce a vývoj katolictví v Česku. Staněk se následně hájil, že knihu nekřtil. „Pouze jsem směrem k autorovi a zúčastněným pronesl pár vět s obecným konstatováním, že žijeme v demokratické společnosti, v níž můžeme vyjadřovat různé názory,“ uvedl.

Po březnovém sjezdu ČSSD se očekává, že by mohlo dojít ke Staňkově výměně. „Pokud se ovšem díky přízni Miloše Zemana nestane prakticky neodvolatelným, jako třeba ministr zemědělství Miroslav Toman,“ konstatoval zdroj blízký vedení sociální demokracie.

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PODPORUJE PŘIJETÍ KE STUDIU NA SŠ

Představenstvo Hospodářské komory České republiky i Rada krajů Hospodářské komory podpořili výzvu hejtmanů sdružených v Asociaci krajů, aby Ministerstvo školství urychleně řešilo situaci v oblasti středního školství, zejména zavedením jednotného řízení a financování veřejných škol se zásadní koordinační rolí krajů. Oba orgány Hospodářské komory rovněž podpořily stanovení hranice úspěšnosti neboli cut-off score pro přijetí na maturitní obory.

Zástupci 15 tisíc živnostníků, malých, středních podniků i strategicky důležitých podniků jsou přesvědčeni, že minimální hranice úspěšnosti v jednotných centrálních testech přijímacího řízení má být založená na podobném principu jako maturitní zkouška, kdy stát má vyžadovat minimální hranici úspěšnosti u zkoušky, a zároveň škola má mít možnost vyprofilovat si uchazeče o studium a následně absolventa podle svého zaměření a požadavků.

Tato podmínka by měla být podle zaměstnavatelů závazná ve stejné výši pro všechny typy středních škol, tzn. nejen pro gymnázia, ale také pro střední odborné školy i střední odborná učiliště, která nabízejí obory vzdělání zakončené maturitní zkouškou.

Zavedením cut-off-score dle Hospodářské komory je jednou z cest vedoucích ke zvýšení kvality středního vzdělávání v zemi. Zároveň je však třeba vedle toho realizovat další opatření, mj. zaměřit se kvalitu základních škol, evaluaci výsledků žáků v uzlových bodech jejich vzdělávací dráhy, optimalizovat vzdělávací nabídku středních škol a využívat jejich kapacity ve vazbě na potřeby regionálního rozvoje, ale také modernizovat obsah vzdělávání a zvyšovat atraktivitu odborného vzdělávání.

Hospodářská komora rovněž považuje za nezbytné těmito změnami docílit efektivnějšího vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Jen roční provozní náklady CERMATu na konání jednotné přijímací zkoušky v roce 2017 činily 17,9 mil. Kč, přičemž pro 37 % škol byly výsledky jednotné přijímací zkoušky irelevantní, protože přijaly všechny přihlášené žáky bez ohledu na výsledky dosažené v jednotné zkoušce. Miroslav Diro, Hospodářská komora ČR

PARDUBICKO NA VELETRHU V LITVĚ

O minulém víkendu se Pardubický kraj představil také ve Vilniusu na největším veletrhu cestovního ruchu v Litvě s názvem Adventur. Zájemci se mohli se zajímavostmi z našeho regionu setkat v expozici agentury CzechTourism.

„Zaznamenali jsme zájem o náš kraj ze strany litevských cestovek, a tak jsme se rozhodli veletrhu zúčastnit, abychom návštěvníkům i firmám připomněli, co je u nás k dispozici k trávení volného času, rekreaci, sportování a k poznávání,“ řekl René Živný, radní Pardubického kraje pro cestovní ruch a sport.

Litevci navštěvují Východní Čechy většinou vlastním vozem nebo v autobusových skupinách. Velice se zajímají o aktivně-poznávací odpočinek. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

SENÁTORKA BAUDYŠOVÁ REZIGNOVALA, NEMOCNÁ

Zuzana Baudyšová rezignovala ze zdravotních důvodů na senátorský mandát za Prahu 9. Do horní komory byla zvolena za hnutí ANO v roce 2014. V obvodu se tak budou muset konat ještě letos doplňovací senátní volby. Sedmdesátiletá Baudyšová je prezidentkou Nadace Naše dítě na pomoc dětem v krizových životních situacích a zakladatelkou Linky bezpečí. V Senátu působila Baudyšová ve školském výboru a v komisi pro sdělovací prostředky.

„Vážím si Zuzany Baudyšové a oceňuji práci, kterou odvedla v rámci nadace Naše dítě i v rámci svého senátního působení,“ uvedla předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňka Hamousová. Odchod Baudyšové označila za reálné vyhodnocení situace.

„Ona i její rodina vyhodnotily, že potřebuje co nejnižší pracovní zatížení, a naopak co nejvíce klidu, takže rozumíme rozhodnutí vzdát se v tuto chvíli mandátu,“ dodala. Senátorský klub ANO bude mít po odchodu Baudyšové sedm členů. Nové senátní volby v Praze 9 se budou muset uskutečnit podle zákona do tří měsíců. Prezident Miloš Zeman je tak bude muset vyhlásit nejpozději na 26. a 27. dubna. /r/