iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Francii vedle žlutých vest i červené šátky Macrona

Stačilo, chceme zase klid. Francouzskému hnutí žlutých vest se v neděli postavilo hnutí nové. Jeho členové si uvazují červené šátky a žádají především konec násilí a škod, které pokračující demonstrace provázejí. Mnozí podporují prezidenta Emmanuela Macrona, do červené se však zahalili i ti, které obyčejně politika nezajímá.

Mnozí podporují prezidenta Emmanuela Macrona, do červené se však zahalili i ti, které obyčejně politika nezajímá.
„Ne násilí, ne ekonomické blokádě Francie, ale také stop narůstajícím extrémům v zemi. To je naše motto,“ popisuje místopředseda hnutí Červených šátků Théo Poulard pro televizi France Info. Myšlenka, kterou v neděli v ulicích Paříže podpořilo přes deset tisíc lidí, se zrodila už v prosinci loňského roku.

Příznivci takzvaných žlutých vest tehdy při svých protestech proti ekonomickým reformám a zdražování demolovali francouzskou metropoli a útočili na policisty. Poničili i světoznámý Vítězný oblouk z 19. století. Právě při záběrech šokujícího vandalství si jistý Laurent Soulié z Toulouse řekl dost a na Facebooku založil stránku Stop ! Maintenant ça suffit(Stop! To už stačí).

„Vězte, že ona tichá většina tu nebude věčně. Pokud chaos nepřestane, i my vyjdeme do ulic, abychom při velkém pochodu 27. ledna bránili republiku. Doufám, že to bude začátek bezprecedentní mobilizace. Jen společně můžeme naši zemi vylepšit, nikoliv jedni proti druhým,“ varoval Soulié Francouze ve žlutých vestách ve svém prvním příspěvku.

Na stránce, jejíž úvodní fotku tvoří poničená socha napoleonské památky, svítí také heslo: „Nesahej na mou republiku!“ Jak jeho původní účet, tak facebooková stránka Červených šátků má přes šest tisíc fanoušků.

„Lidé jsou unavení z blokád silnic. Škodí to byznysu, ale i dětem, které se pak nedostanou včas do školy,“ řekl mluvčí šátků Alex Brun. Podle BBC už jsou lidé jednoduše unavení z výhrůžek každému, kdo ke žlutým vestám nepatří, a věčné atmosféry protestu. I na nedělní demonstraci se objevil pro francouzský národ lehce netypický slogan „konec revoluci“.
Inženýr Soulié má podle televize France Info blízko k vládní politické straně La République en Marche (Vpřed republiko, LREM) prezidenta Emmanuela Macrona, nicméně postupně se jeho iniciativa dostala mezi všechny, kteří cítí, že za ně žluté vesty nemluví.

Červený šátek si tak v neděli uvázali pekaři, inženýři i zdravotní sestry, Macronovi fanoušci i lidé, které politika nezajímá a jde jim jen o obranu státních institucí a republiky jako takové. Míní totiž, že je demokracie v jejich zemi v ohrožení, že žluté vesty pohrdají systémem a mají přehnané požadavky. Vadí jim útoky na policii a novináře, ale i slovní napadání legitimně zvoleného prezidenta. Chtějí klid a pořádek.

Demokracii! Děkujeme policii, znělo na demonstraci

V davu protestujících se v neděli kromě červených šál zhusta objevovaly také francouzské vlajky a slogany vyjadřující lásku Francii i vlajky Evropské unie. Lidé děkovali policistům za namáhavou práci posledních měsíců a zpívali národní hymnu. Transparent v čele průvodu hlásal: „Stop násilí. Francie je nedělitelná, sekulární, demokratická a sociální republika.“

Macronovy reformy brzdí řidič kamionu. Protestní hnutí našlo svou tvář

Někteří také vyzvali k demisi předsedu strany France Insoumise (Nepodrobená Francie) Jeana-Luca Mélenchona, který boj proti vládě vydatně podporuje. Jediné, čemu se podle listu Le Monde snažily červené šátky vyhnout, byly vulgární útoky na žluté vesty a nadávky. Mnozí členové hnutí ostatně ještě loni zářivě žlutou nosili, časem však zjistili, že radikální názory ostatních nesdílejí a svou vestu sundali. Dostali strach, co všechno se ještě může stát, další jsou zase toho názoru, že už vláda požadavkům nespokojených Francouzů ustoupila dostatečně.

„Máme krásnou zemi, nesmíme si ji nechat rozbít. Máme právo pochybovat, máme právo volit, volíme lidi, volíme poslance a starosty, oni nás zastupují. Ano, musíme jim vznášet své požadavky. Myslím, že některé jsou i oprávněné, ale nesmí to být za takovou cenu,“ říká účastnice nedělního pochodu Maryse Moreauová.

Protesty žlutých vest drtí ekonomiku Francie. Katastrofa, hlásí ministr

Navzdory podpoře Macronovy politiky, kterou alespoň část nového hnutí deklaruje, se členové vlády a LREM k červeným šátkům příliš nehlásí. Podle France Info aktivity hnutí považují za přilévání oleje do ohně a ti, co přišli, tam byli inkognito.
Vláda podle televize doufá, že rozdmýchané emoce pomůže uklidnit série národních debat, kterou Macron naštvaným Francouzům slíbil.

Žluté vesty o víkendu protestovaly už pojedenácté v řadě. Zda se do ulic znovu vydají i červené šátky, zatím není jasné. I mezi nimi se totiž téměř okamžitě objevily spory. Členové nové iniciativy se neumějí shodnout, zda budou otevřeně podporovat prezidenta a vládu, nebo budou i nadále „pouhým“ občanským hnutím.

PŘEPADENÍ VE FRANCII, VYSVOBODILI VĚZNĚ

Ozbrojená skupina přepadla v pondělí na jihu Francie eskortu, která převážela vězně k soudu v městě Tarascon. Při útoku jak z akční filmové scény padlo mnoho výstřelů, ale nikdo nepřišel o život. Jednoho z členů eskorty zbili pachatelé pažbami zbraní a vězně vysvobodili. Eskorta 27letého muže převážela z města Béziers v departementu Hérault. Muž byl za mřížemi od září 2017 za ozbrojenou loupež, krádež s přitěžujícími okolnostmi a za účast na zločinném spolčení. Má celkem 14 záznamů v trestním rejstříku, včetně obchodu s drogami. Na začátku své zločinecké kariéry kradl auta.

Podle webu rtl.fr přepadli eskortu tři muži ozbrojení automatickými puškami, kteří vozidlu nejprve prostříleli pneumatiky a přední sklo. Tím přinutili posádku auta zastavit. Jeden z členů eskorty dostal několik ran pažbou do hlavy poté, co z vozu vystoupil.

Podle představitele odborů vězeňských dozorců Christopha Dorangevilla je převoz nebezpečných vězňů z místa na místo vysoce riskantní operací. Vězeňská služba ne vždy přijme dostatečná bezpečnostní opatření nezbytná k ohlídání rizikového člověka.„Podle našich informací se tento člověk již v minulosti pokoušel uniknout,“ sdělil Dorangeville. Eskorta byla na bezpečnostní úrovni číslo dva, dodal. Kdyby byla na trojce, doprovázela by ji ještě policejní hlídka.

Král útěků dopaden. Policie po nejhledanějším muži Francie pátrala od léta

Spekuluje se, že vězeň měl posledních několik měsíců vzorné chování, což mohlo ukolébat vězeňskou službu v její ostražitosti. Pokud ovšem úspěšné přepadení nebylo výsledkem zrady někoho z ostrahy. Členové eskorty byli ozbrojení taky, ale svoje zbraně se podle všeho ani nepokusili použít. Po uniklém vězni a jeho třech komplicích nyní pátrají desítky policistů z oblasti Marseille.

TRUMP VYPOMOHL PUTINOVU SPOJENCI

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila sankce proti třem firmám napojeným na ruského oligarchu Olega Děripasku, blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina. Zrušení postihu důrazně odmítali demokratičtí senátoři, k nimž se připojilo i 11 republikánů. Sankce proti Děripaskovi zůstávají v platnosti.

Sankce proti ruským společnostem Rusal, EN+ Group Plc a EuroSibEnergo vyhlásily USA loni v dubnu kvůli ruské anexi Krymu, údajnému ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016 a ruské podpoře režimu Bašára Asada.
Ministerstvo financí ve Washingtonu záměr rušit sankce vyhlásilo už loni v prosinci, protože Děripaska restrukturalizoval majetkové struktury svých firem tak, aby se jeho podíl zmenšil.

Někteří američtí zákonodárci z obou hlavních politických táborů argumentovali, že by se postih neměl uvolňovat, dokud neskončí práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňuje ruskou roli v amerických prezidentských volbách. Senát začal projednávat rezoluci, která zrušení sankcí odmítá.

Rusal je druhým největším producentem hliníku na světě a firma EN+ vlastní téměř polovinu jeho akcií. Mnoho z republikánů, kteří byli proti zachování postihu, se obávalo dopadu na světový obchod s hliníkem. Americké ministerstvo financí v neděli podobně konstatovalo, že všechny tři společnosti snížily přímé i nepřímé Děripaskovy podíly v nich a že se vlivu ruského oligarchy zbavily. Ministerstvo zároveň ujistilo, že na sankcích týkajících se osobně Děripasky se nic nemění.

Američané vyhlásí nové sankce proti Rusku, viní ho z útoku na Skripala

Po oznámení ministerstva financí se svých funkcí vzdal předseda představenstva a ředitel společnosti Rusal Jean-Pierre Thomas, který byl do čela firmy zvolen před měsícem. Jeho odchodem z řídících funkcí americké ministerstvo podmínilo zrušení sankcí. Hodnota akcií Rusalu na burze v Hongkongu vzrostla o pět a na moskevské burze o deset procent. Kurz rublu se zvýšil vůči dolaru i euru.

Těžba hliníku je v Rusku po Číně největší na světě. Zavedení sankcí vyvolalo rostoucí zájem o čínský hliník, jehož export loni dosáhl rekordních objemů.

Děripaska měl úzké vazby na bývalého šéfa Trumpovy volební kampaně Paula Manaforta, který se loni v září rozhodl s vyšetřovatele Muellerem spolupracovat a přiznal se k trestným činům spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti. Ruská média řadí oligarchu do nejužšího okruhu Putinových spojenců.

DAVOS: LIDÉ NEVĚŘÍ V SOCIÁLNÍ VZESTUP

Téměř všude na světě vyčítají lidé svým vládám, že nezajišťují příležitosti všem. Také proto většina nevěří, že výrazný sociální vzestup chudých je něco obvyklého. Vyplývá to z ankety pro Světové ekonomické fórum v Davosu. Ta zkoumala i postoje k imigrantům a ekologickým daním, data z Česka však nenabízí.

V šesti z osmi sledovaných regionů odpověděla nadpoloviční většina, že jejich vláda dělá příliš málo pro zajištění příležitostí pro všechny. V západní Evropě je o tom přesvědčeno 62 procent lidí. Ve východní dokonce 67 procent, tedy víc než v Latinské Americe s jejími 64 procenty.

Pro zajištění příležitostí pro všechny dělá vaše vláda příliš hodně, příliš málo nebo tak akorát?

Respondenti dostali i otázku, jak běžné je, aby se v jejich zemi někdo chudý vyšvihl prací mezi boháče. Pouze v jižní Asii a v regionu Blízký východ a severní Afrika uvedla nadpoloviční většina, že je to extrémně či poněkud časté.
Všude jinde převážily zbylé tři nabízené odpovědi: že to není ani časté ani neobvyklé, že je to poněkud neobvyklé či extrémně neobvyklé.

Ve východní Evropě jsou podíly odpovědí následující: šest procent extrémně časté, 17 procent poněkud časté, 29 procent ani časté ani neobvyklé, 26 procent poněkud neobvyklé a 23 procent extrémně neobvyklé. Vypracování chudých v boháče nepovažují za běžné ani v těch nejvyspělejších zemích. V severní Americe to označil za časté přibližně každý třetí dotázaný, v západní Evropě jen každý pátý.

Podle Business Insider to odhaluje, že na Západě převládá skleslost a „negativní postoje k bohatství a sociální mobilitě“. Podle televize CNBC jde o doklad „vysoce skeptického pohledu na společenský pokrok“.
Imigrantům spílají jen Evropané

Nadpoloviční množství dotázaných všude na světě míní, že pro jejich zemi představují noví přistěhovalci většinou přínos. Výjimkou je Evropa – v západní si to myslí 46 procent a ve východní pouze 40 procent. Nejkritičtější se ukázali Italové, z nichž jen 30 procent vnímá přistěhovalce kladně. U Poláků je to 33 procent.

Procento lidí, podle kterých jsou pro jejich zemi noví imigranti většinou přínosem

Ve všech regionech se nadpoloviční většina domnívá, že jejich stát má odpovědnost pomáhat jiným zemím. Nejméně lidí, konkrétně 54 procent, sdílí tento názor v Německu. To je pro Berlín špatné vysvědčení, varoval německý list Focus.
Jsme na křižovatce historie lidstva, zaznělo na úvod setkání elit v Davosu

Anketa také došla k závěru, že ve všech regionech převládá podpora pro zvláštní zdanění podniků, které znečišťují životní prostředí. V různých regionech tvrdí 34 až 45 procent lidí, že technologie přináší stejné množství pozitivních jako negativních věcí. Jednoznační techno pesimisté jsou ale v naprosté menšině.

Region východní Evropy zastupují v šetření respondenti z Polska, Rumunska, Ukrajiny a Ruska. Za západní Evropu hovoří Němci, Francouzi, Britové, Italové a Španělé. Výzkum provedly společnosti SAP a Qualtrics. Od 4. do 17. ledna 2019 vyzpovídaly 10 069 lidí z 29 zemí vybraných ze všech koutů planety. Svá zjištění předložily Světovému ekonomickému fóru, jehož výroční setkání se konalo ve švýcarském Davosu od 22. do 25. ledna.

PETŘÍČEK NA UKRAJINĚ

Šéfové české a ukrajinské diplomacie Tomáš Petříček a Pavlo Klimkin se v pondělí v Kyjevě dohodli na zřízení česko-ukrajinského fóra, které by mělo pomoci vyrovnat se s citlivými otázkami minulosti a zaměřit se na budoucnost spolupráce obou zemí. Petříček se před novináři zmínil o „ruské agresi“ a Klimkin ocenil „naprosto jasný“ oficiální český postoj.

„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům (v Donbasu na východě země), jednak se musí modernizovat,“ řekl český ministr s tím, že obě bitvy jsou spjaty, protože bez řešení ekonomických a sociální problémů nelze postoupit v urovnání konfliktu.
Petříček ujistil o české podpoře evropských ambicí Ukrajiny a také o připravenosti pokračovat v humanitární pomoci, na kterou Česko od roku 2014 vynaložilo osm milionů eur.

Jednáním s šéfem diplomacie v Kyjevě zahájil Petříček dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Jednal i s místopředsedkyní vlády pro evropskou a atlantickou integraci Ivannou Klympušovou-Cincadzeovou a s místopředsedkyní parlamentu Irynou Heraščenkvou. Přijetí u prezidenta Petra Porošenka podle diplomatů odpadlo, důvod neuskutečnění schůzky diplomaté nesdělili.

„Česko je pro nás důležitý partner. Nesmírně si vážíme české podpory pro integraci Ukrajiny do EU a NATO,“ řekla vicepremiérka Klympušová-Cincadzeová. Ocenila také, že Česko „odstranilo některé překážky pro vojenskou a technickou spolupráci a doufáme v její prohlubování“.

Česká republika Ukrajinu podporuje dlouhodobě. Naše pomoc se zaměřuje na vzdělávání, zdravotní péči, podporu občanské společnosti a zvláštního vládního programu na podporu stabilizace a demokratizačního procesu na Ukrajině.
Petříček a Klimkin se shodli na ustanovení nového Česko-Ukrajinského fóra. „Bude se věnovat otázkám spolupráce, otázkám minulosti a budoucnosti, a také zabezpečit pokračování rozvojové a humanitární pomoci Ukrajině,“ uvedl Petříček.

Zatímco Petříček navštívil Ukrajinu jako první český ministr zahraničí po pěti letech, český prezident Miloš Zeman zastává otevřeně proruské postoje. V roce 2017 Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku označil ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, protiruské sankce prohlásil za nefunkční. Rusko tehdy Zemanův projev uvítalo coby české uznání Krymu jako nenávratně ruského.

Podle ukrajinského ministra zahraničí má však Česká republika „stabilní pozici“, a to je ta ministerstva zahraničí. „Dle mého názoru má Česká republika jako stát naprosto jasné oficiální stanovisko – podporuje sankce proti Rusku, neuznává anexi Krymu. Pokud si pan prezident (Zeman) myslí opak, jsem připraven ho zde přijmout, jsem připraven vést diskusi na základě historických faktů a mezinárodního práva,“ uvedl Klimkin.

Před rozhovory na ukrajinském ministerstvu zahraničí položil Petříček květiny k pomníku československých vojáků z jednotky generála Ludvíka Svobody, kteří za druhé světové války osvobozovali Kyjev. Květiny rovněž položil k pamětní desce České družiny zformované v září 1914, ze které se zrodily československé legie v Rusku, a spolu s ministrem Klimkinem i k památníku obětem hladomoru, který za sovětského režimu zdecimoval ukrajinské obyvatelstvo.
Petříček se chystá do Kerčského průlivu

V úterý Petříček navštíví východ Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, který zasáhlo omezení lodního provozu ze strany Ruska v klíčovém Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Tam se loni v listopadu také stal incident, při kterém Rusové střelbou zranili ukrajinské námořníky, zajali je a zmocnili se tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva.
„Chci osobně poznat život obyvatel východní Ukrajiny, stejně jako následky faktické blokády Azovského moře a přístavu Mariupol,“ napsal v pondělí Petříček na Twitteru.

V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ukrajinská tisková agentura Ukrinform, Petříček mimo jiné uvedl, že Česká republika ročně vydává pracovní povolení pro 21 000 Ukrajinců. Vláda zvažuje možnost tuto kvótu zdvojnásobit, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov,“ poznamenal ministr.

Na dotaz, zda cítí nátlak v důsledku „rozkolu“ mezi českým prezidentem a vládou ohledně protiruských sankcí, Petříček připomněl, že Miloš Zeman je přesvědčen o neúčinnosti jakýchkoli sankcí v zahraniční politice. „Za vnější vztahy naší země ale odpovídá vláda,“ citovala agentura Ukrinform Petříčka.

KONZULKA V MIAMI UZNALA GUAIDÓ ZA PREZIDENTA

Šéfka venezuelského konzulátu v Miami na Floridě Scarlet Salazarová v neděli zveřejnila prohlášení, ve kterém uznala za prezidenta Venezuely lídra opozice Juana Guaidóa. Vyzvala také ostatní venezuelské diplomaty, aby tak také učinili.„Dnes, v neděli 27. ledna, já, Scarlet Salazarová, první konzulka v Miami...prohlašuji, že uznávám jako úřadujícího prezidenta občana a poslance Juana Guiadóa,“ uvedla konzulka na videu, které zveřejnila na sociálních sítích. Zároveň vyzvala ostatní členy diplomatického sboru Venezuely, aby udělali totéž.

Juan Guaidó. Pro Madura malý kluk, pro opozici nebojácný bojovník

Salazarová není prvním venezuelským diplomatem, který uznal Guaidóa prezidentem.
O víkendu to udělal, rovněž prostřednictvím videa, vojenský přidělenec venezuelské ambasády ve Washingtonu plukovník José Luis Silva. Ten zároveň vyzval členy venezuelských ozbrojených sil, aby udělali totéž. Právě podpora armády je pro změnu režimu ve Venezuele klíčová.

Pětatřicetiletý Juan Guaidó, který se stal předsedou opozicí ovládaného parlamentu teprve začátkem ledna, složil minulou středu při masových protivládních demonstracích přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový mandát prezidenta Nicoláse Madura, vzešlý z loňských nedemokratických voleb. Guaidóa uznaly už za úřadujícího prezidenta na dvě desítky zemí, včetně USA. Za Madurem naopak stojí mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.

BOMBARDÉR RUSKA SE PŘI PŘISTÁNÍ ZLOMIL

Ruský bombardér Tu-22M3, který havaroval minulý týden v úterý v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska, se při přistání rozlomil na dvě části. Při neštěstí zahynuli tři lidé, přežil pouze jeden z pilotů. Čerstvě zveřejněné záběry nehody jsou děsivé.

Letoun se zřítil při návratu z cvičného letu na vojenském letišti v Murmanské oblasti. „Bombardér TU-22M3 havaroval při přistávacím manévru v Oleněgorsku,“ sdělil zdroj agentury. Na palubě nenesl žádné zbraně. Strategický nadzvukový bombardér Tu-22M3 vybavený raketami je určen k likvidaci pozemních a námořních cílů. První stroj tohoto typu vzlétl v roce 1977. Posádku tvoří čtyři letci. Příčinou nehody mohla být chyba pilota ve zhoršených povětrnostních podmínkách.

„Bylo zhoršené počasí a letadlo se dostalo do sněhové bouře. V těchto podmínkách podle všeho nastala chyba techniky pilotáže, která vedla k tvrdému přistání. V jeho důsledku se rozlomil trup letounu a vypukl požár,“ dodal zdroj TASS.
Při nehodě zahynuli tři letci. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že „na základě informací z místa (havárie) byli dva piloti převezeni do nemocnice, kde jim byla poskytnuta nezbytná péče“.

Jeden z hospitalizovaných však později na následky zranění zemřel.

Ruské letectvo má ve výzbroji více než 100 letounů TU-22M3 a část z nich se podílí na vzdušných úderech v Sýrii.
Poslední nehoda tohoto typu bombardéru se odehrála v roce 2004 v Novgorodské oblasti, celá posádka tehdy zahynula.

SRBOVÉ VYHROŽUJÍ MUSLIMŮM BOSNY

Bosenským muslimům se znelíbil název Republiky srbské, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Říkají, že znázorňuje jen jednu skupinu tamních obyvatel, a chtějí ji proto přejmenovat. Nápad se ovšem nelíbí místním Srbům a ke klidu už raději vyzvala i Evropská unie, která Bosnu upozornila, že by měla řešit důležitější problémy.

S návrhem přišla Strana demokratické akce (SDA), která reprezentuje zájmy především muslimských Bosňáků. Oznámila, že chce u ústavního soudu zpochybnit název Republiky srbské. Ta je jednou ze tří entit, které díky Daytonské mírové dohodě z roku 1995 tvoří Bosnu a Hercegovinu. Kromě ní je to ještě Federace Bosny a Hercegoviny a společně spravovaný Distrikt Brčko.

Etnicky výlučný název Republiky Srbské podle SDA diskriminuje nesrbské obyvatelstvo oblasti, tedy Bosňáky a Chorvaty. Nový název by měl proto zahrnovat i je.

Předseda SDA Bakir Izetbegović iniciativu představil coby odpověď na „zesílené útoky na Bosnu a její celistvost“.
Nezdá se však, že by návrh jeho strany k pokojnému soužití občanů Bosny přispěl. Vzbudil totiž vlnu nevole na straně bosenských Srbů. Ti hrozí, že se přestanou podílet na chodu centrálních institucí a vlády.

„Jestli bude tento návrh přijat, svoláme zvláštní zasedání Národního shromáždění Republiky srbské, na kterém rozhodneme o budoucím statusu Republiky srbské,“ prohlásil politický vůdce bosenských Srbů a současná hlava bosenského státu Milorad Dodik. Slova o budoucím statusu jsou přitom zjevnou narážkou na osamostatnění od Bosny a Hercegoviny.

Delegace Evropské unie v Bosně a Hercegovině vydala prohlášení vyzývající ke klidu. „Vyzýváme všechny zúčastněné strany, aby se vyvarovaly politických aktivit směřujících k odvedení pozornosti od skutečných problémů Bosny,“ uvádí se v dokumentu.

Bosna se drolí, národní tenze sílí. Země zůstává rozdělena podle etnického klíče

Delegace zároveň upozornila, že „polarizující prohlášení a akce“ nepřispívají k formování nové vlády a stojí tak v cestě země do EU. Očekává se přitom, že Bosna a Hercegovina letos rozšíří řady kandidátských zemí ucházejících se o vstup do evropského bloku.

Od parlamentních voleb loni v říjnu země nemá předsedu vlády. Bosňácký a chorvatský zástupce tříčlenného předsednictva, kolektivní hlavy státu, odmítají schválit Dodikova kandidáta na tuto pozici, dokud nepodpoří členství země v NATO. To však Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací, odmítá.

JOHNSON: PŘITLAČTE EU VÍC KE ZDI, BREXITOVÁ DOHODA BUDE

Brexitová dohoda může získat v britském parlamentu podporu většiny poslanců, pokud si premiérka Theresa Mayová vymůže na Evropské unii další ústupky v oblasti takzvané irské pojistky. Před úterním hlasováním o plánu B, který předsedkyně vlády předložila Dolní sněmovně před týdnem, to řekl přední zastánce brexitu Boris Johnson.

Východisko ze současného patu by mohl poskytnout pozměňovací návrh vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho, který chce pojistku nahradit „alternativními ujednáními“. Bývalý ministr zahraničí Johnson v komentáři zveřejněném v pondělí v listu The Daily Telegraph napsal, že by Mayová mohla získat pro svou brexitovou dohodu podporu, pokud by přiměla EU ke změnám dokumentu.

Takzvaná irská pojistka, která má zabezpečit, aby na hranici Severního Irska a Irské republiky nevznikla přísně střežená hranice, by podle Johnsona měla být časově omezená nebo by měla mít Británie možnost od ní jednostranně odstoupit.
Kritici dosavadního návrhu brexitové dohody se obávají, že irská pojistka ve své současné podobě v sobě skrývá riziko trvalého připoutání Británie k unijním strukturám.

„Pokud premiérka tu změnu zajistí... nemám pochybnosti, že získá plnou podporu celé země,“ napsal Johnson.
Dohodu, kterou britská vláda vyjednala s Bruselem, členové Dolní sněmovny v polovině ledna výraznou většinou odmítli. Následně premiérka Mayová představila poslancům návrh dalšího postupu ve snaze zajistit spořádaný brexit. Poslancům mimo jiné řekla, že od nich bude chtít vyjasnění postoje ohledně irské pojistky a že s jejich požadavky následně zamíří do Bruselu. O jejím návrhu budou poslanci hlasovat v úterý.

Jak přežít brexit: Co se pro Čechy změní, až Británie odejde

Evropská sedmadvacítka - včetně klíčového Irska - dala opakovaně najevo, že o dohodě včetně irské pojistky znovu jednat nehodlá. Podle vlivného konzervativního poslance Grahama Bradyho se nicméně do výroků zaznívajících z unijních států začíná „vkrádat trochu více flexibility a trochu více kreativity“.

Právě Brady, který dnes poskytl rozhovor rádiu BBC, by mohl být klíčovou postavou řešení patové situace. Kromě samotného premiérčina plánu B budou poslanci v úterý hlasovat i o několika pozměňovacích návrzích včetně jednoho z Bradyho dílny. Poslanec v něm požaduje nahrazení irské pojistky „alternativními ujednáními“ s Evropskou unií.
Britští poslanci zamítli dohodu o brexitu. Mayová musí najít plán B

Vláda podle něj hodlá jeho návrh podpořit. „Doufám, že způsob, jakým je pozměňovací návrh vytvořen, dokáže získat širokou podporu a pokud hlasování vyhrajeme, myslím, že to dá premiérce obrovskou palebnou sílu,“ řekl Brady. Vládní brexitová dohoda, kterou poslanci před časem odmítli, podle něj stále není mrtvá.

Británie by měla Evropskou unii opustit 29. března, tedy zhruba za dva měsíce. Pokud se nepodaří najít východisko ze současné patové situace, odešla by z EU bez dohody. Tomu chtějí zabránit někteří poslanci v čele s Yvette Cooperovou, která rovněž předložila k úternímu hlasování pozměňovací návrh. Požaduje v něm odložení termínu brexitu o devět měsíců, pokud Mayová do konce února nezajistí dohodu s Bruselem.

Britský bulvární list The Sun dnes s odvoláním na své zdroje z vlády uvedl, že Mayová v úzkém kruhu svých spolupracovníků vyloučila, že by dopustila, aby Británie odešla z evropského bloku bez dohody. Veřejně to nicméně premiérka vyloučit odmítá. Podle The Sun tak činí proto, že nechce podkopat svou pozici v jednáních s EU.

ČÍŇAN PŘEKLÁDÁ TRUMPOVY TWEETY

Číňan Čang Ťia-čchien se svým spoluobčanům rozhodl zprostředkovat zprávy ze světa a vybral si pro to jeden z nejvytíženějších kanálů – twitterový účet amerického prezidenta Donalda Trumpa. Každý jeho tweet překládá do čínštiny a doplňuje o kontext. Porvat se přitom musel s historií USA a tamními idiomy, ale i s Trumpovým specifickým vyjadřováním.

To je jen pár příkladů z překladatelské mise, na kterou se zaměstnanec zdravotnické firmy Ťia-čchien dal. Každý den si otevře Trumpův Twitter a snaží se Číňanům přiblížit, o čem nejmocnější muž světa píše. Ke každému příspěvku kromě náročného překladu nabízí i vlastní text, ve kterém jim vysvětluje kontext daného tweetu.

Nastudovat si k tomu musel americkou historii, politický systém Spojených států, ale také idiomy používané v angličtině a Trumpův slang, který mnohdy vybočuje ze zavedených pravidel anglické gramatiky či sémantiky.

„Myslím, že je to veřejná služba čínskému lidu. Pokud chceme vyhrát obchodní válku a pokud má Čína učinit správná opatření, musíme Trumpovi rozumět. Možná ho v roce 2020 znovu zvolí prezidentem, takže s ním možná budeme muset spolupracovat ještě dlouho,“ vypráví muž, který se podle deníku The Washington Post anglicky naučil sám.

Se svou službou začal loni v dubnu. Jen pár dnů před tím se rozhořela obchodní válka mezi oběma zeměmi poté, co Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun).
Nadšený překladatel říká, že amerického prezidenta nesleduje proto, že by ho podporoval, ale protože je to potřeba. „Trump píše o své zahraniční politice na Twitteru. Je velmi důležité, aby Číňané věděli, co se chystá udělat se vztahy mezi USA a Čínou. Jeho opatření mohou Čínu výrazně postihnout,“ říká Ťia-čchien.

Své čtenáře už seznámil třeba i s pornoherečkou Stormy Danielsovou, se kterou měl Trump milostný poměr, či hvězdou sociálních sítí Kim Kardashianovou, která prezidenta navštívila v Bílém domě. Paradoxně je však jedno téma, kterému se Ťia-čchien vyhýbá.Tweety, ve kterých Trump zmiňuje Čínu, nepřekládá. „Čínská vláda nemá ráda, když se o naší zemi mluví špatně,“ vysvětluje.

RUSOVÉ NAŠLI NA STAVENIŠTI OBRAZ Z TREŤJAKOVSKÉ GALERIE

Ruští policisté našli obraz ruského malíře Archipa Kuindžiho, ukradený v neděli z moskevské Treťjakovské galerie. Jednatřicetiletý muž podezřelý z troufalé krádeže byl zatčen u Moskvy, uvedla agentura TASS. Plátno v hodnotě miliónů schoval na staveništi.

Mluvčí ministerstva vnitra sdělila, že zatčený policistům řekl, kam Kuindžiho plátno z roku 1908 schoval. Krajina s názvem Aj-Petri.Krym je pojištěna na 12 milionů rublů (čtyři miliony korun). Policie dopadla pachatele v obci Zarečje u Moskvy a plátno bylo schováno na staveništi. Policii je muž znám, loni v prosinci byl zatčen za držení drog. Propuštěn byl s podmínkou, že nesmí z Ruska vycestovat.

Kuindžiho plátno s krymským námětem je součástí sbírky v Petrohradu a do Moskvy bylo převezeno na soubornou výstavu tohoto malíře řeckého původu. Jeho díla mají značnou cenu - v roce 2008 byla jedna z Kuindžiho prací v aukční síni Sotheby’s vydražena za tři miliony dolarů (67 milionů korun).

Podle moskevské policie byla krádež velmi troufalá, stala se v době, kdy byla galerie plná lidí. Podle záznamů z videokamer dva zloději obraz jednoduše sundali ze zdi a odnesli. Všichni návštěvníci museli galerii opustit a absolvovat osobní prohlídku. Policie objekt obklíčila a její moskevské velitelství pracovalo i s verzí, že zloději obraz ukradli na zakázku.

Treťjakovská galerie se stala terčem zlodějů a vandalů už několikrát. Loni v květnu jeden z návštěvníků vážně poničil mistrovské plátno malíře Ilji Repina nazvané „Ivan Hrozný a jeho syn Ivan“. Muž kovovou tyčí prorazil ochranné sklo a obraz na několika místech protrhl. Minulý týden neznámí pachatelé ukradli z moskevského Státního historického muzea vzácnou ikonu ze 16. století v hodnotě čtyř milionů rublů. /r/