iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Žluté vesty do EU, ve Francii boj proti s Macronovi

Už jedenáctou sobotu vyrazili do pařížských ulic stoupenci takzvaného hnutí žlutých vest. Původně demonstranti protestovali proti zdražení pohonných hmot, nyní vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii a žádají zlepšení životní úrovně jejích obyvatel. Celkový počet účastníků sobotních demonstrací policie odhadla na 22 tisíc. Asi 2 500 protestujících prošlo pařížskou třídou Champs-Elysées, kde byla zastavena doprava.

Macronovu celonárodní debatu označili shromáždění za „kouřovou clonou“, která má Francouzům zastřít prezidentovo zaměření na obchod. Celkem se ve francouzské metropoli vydaly do ulic čtyři průvody, které se sešly na náměstí Bastily. Policie tam podle agentury AFP zasahovala slzným plynem a vodními děly proti radikálním demonstrantům, kteří na strážce pořádku házeli rozbitý městský mobiliář. Zadrženo bylo 22 výtržníků.

„Jsme zapomenuti,“ citovala agentura AFP Mervyna Ramsamyho, zaměstnance nemocnice ze severu Paříže. Ten si zároveň stěžoval na nedávné zavírání porodního oddělení i dalších nemocničních úseků.„Mám plat 1200 eur (27 000 Kč). Peníze mi nedojdou v půlce měsíce, ale hned šestý den. Už dál nezvládám přežívat. Proto jsem tady - protože se nic neděje, nic se nemění,“ řekla agentuře AP na Champs-Elysée 52letá pracovnice asistenční služby Nicole.

Agentura AFP informovala i o protestech mimo metropoli: zhruba 250 demonstrantů se sešlo ve Štrasburku před budovou Evropského parlamentu, přibližně stovka žlutých vest se objevila v Montpellier a shromáždění se odehrála i v normandském městě Évreux, v Bordeaux, v Toulouse nebo v Marseille.

V Paříži je od 17:00 do 22:00 hodin plánována „žlutá noc“ na náměstí Republiky. Nápad prosadila jedna z výrazných tváří žlutých vest Éric Drouet, který tím chce navázat na hnutí Nuit debout (Noc vzhůru). To náměstí okupovalo v roce 2016 na protest proti reformě zákoníku práce.

Agentura AP demonstranty popisuje od krajně levicových až po příslušníky politického středu. Mnoho z nich si přeje, aby prezident znovu zavedl daň z majetku a umožnil veřejnosti navrhovat referenda, v nichž by se rozhodovalo o nejrůznějších otázkách: od vystoupení z EU až po změny ústavy, napsala AP. Ve středu jedna z frakcí žlutých vest oznámila založení občanské platformy pro květnové volby do Evropského parlamentu.

Policisté s kamerami

Policisté se objevili vyzbrojeni zbraněmi s gumovými projektily, kterými už několik žlutých vest v minulých týdnech vážně zranili, a jsou proto v sobotu poprvé vybaveni kamerami.

Žluté vesty znovu vyrazily do ulic. Protestovalo přes 80 tisíc lidí

Lidé proti restriktivní fiskální a sociální vládní politice, kterou považují za nespravedlivou, protestují od poloviny listopadu. První vlny protestů 17. listopadu se zúčastnilo 282 000 lidí. Demonstranti, z nichž značnou část tvoří lidé s nižšími příjmy, upozorňují na vysoké ceny a tvrdí, že Macron ignoruje potřeby běžných občanů a prosazuje reformy sloužící bohatým.
Mezi sobotními protesty hloučky žlutých vest okupují kruhové objezdy a stanoviště pro výběr mýtného.
Demonstrace se však nekonaly jen v Paříži. V sobotu odpoledne obsadili spodní část Václavského náměstí členové KSČM, kteří protestovali proti zdražování bydlení. Akce měla navazovat na protesty ve Francii.

HITLER A BENEŠ NAVRŽENI NA NOBELOVU CENU?

Deset nominací na Nobelovu cenu míru za rok 1939 dostal bývalý československý prezident Edvard Beneš, který v září 1938 pod tlakem přijal Mnichovskou dohodu. Stejný počet nominací získal i tehdejší britský premiér Neville Chamberlain, jenž dohodu podepsal. Na cenu byl navržen i nacistický diktátor Adolf Hitler.

Cena za rok 1939 nakonec udělena nebyla, protože již vypukla druhá světová válka a i těm nejméně chápavým bylo naprosto jasné, že „nobelovka“ by byla nepatřičná. Mnichovská dohoda z 30. září 1938 přitom měla rozsáhlému konfliktu zabránit.

Beneše v listopadu 1938 nominovalo několik britských poslanců, mezi nimi i Winston Churchill. Ten později jako Chamberlainův nástupce hostil v Londýně Benešovu exilovou vládu. Beneše navrhla také mexická poslanecká sněmovna, americký profesor mezinárodního práva Quincy Wright a belgický pacifista Henri Marie La Fontaine, který cenu sám dostal v roce 1913.

Všechny k nominaci motivovala Benešova podpora míru a mezinárodního práva, kterou se jako československý ministr zahraničí vyznačoval ve Společnosti národů a později ve funkci československého prezidenta. Toto zdůvodnění uvádí archiv Výboru pro Nobelovu cenu míru v Oslu.

V komentáři výbor poznamenává, že Beneš v roce 1938 „musel kapitulovat“ před německým ultimátem a Československo ztratilo Sudety. V očích nezanedbatelné části světové veřejnosti tak Beneš během mnichovské krize přinesl oběť v zájmu míru pro ostatní národy.

Deset nominací si vysloužil i Chamberlain, který vydával Mnichovskou dohodu za záchranu míru. Navrhli jej mimo jiné politici z Francie, Belgie, Švédska i Británie.

DOKUMENT: Přečtěte si text mnichovské dohody podepsané před 80 lety

Podle výboru v Oslu je k tomu vedlo to, že Chamberlain přispěl k Mnichovské dohodě. Ta sice akceptovala Hitlerovy nároky vůči Československu, ale byla vnímána jako úspěšný krok k zabránění všeobecné válce v Evropě.
V komentáři výbor napsal, že v Mnichově Chamberlain a francouzský premiér Édouard Daladier ustoupili Hitlerovi. „Československo bylo obětováno, ale britští a francouzští ministři doufali, že výsledkem bude mír v Evropě,“ dodal.
Mezi nominanty na rok 1939 byl i nenásilný bojovník za nezávislost Indie Mahátma Gándhí, papež Pius XI a americký prezident Franklin Delano Roosevelt. Toho navrhli profesoři historie z univerzity v rumunském městě Iasi.
Nominace Chamberlaina vyprovokovala nominaci Hitlera

Hitlera na cenu nominoval v lednu 1939 švédský sociálně demokratický poslanec Erik Gottfrid Christian Brandt. Výbor ale v komentáři uvádí, že tento antifašista nikdy nechtěl, aby byl jeho návrh brán vážně a sám jej 1. února 1939 stáhl.
Brandtův nominační dopis je zřetelně ironický. Zároveň jde o kritickou reakci na to, že jiní švédští poslanci nominovali Chamberlaina. Brandt namítal, že pokud se Chamberlain zasloužil v září 1938 o mír, pak ještě víc to platí o Hitlerovi, který měl na tehdejší dění rozhodující vliv.

Chamberlain by cenu dostal, kdyby ho Hitler nezdiskreditoval tím, že v rozporu s Mnichovskou dohodou obsadil 15. března 1939 i zbytek českých zemí. Myslí si to Erol Araf z listu The Canadian Jewish News.

Beneš byl československým ministrem zahraničí v letech 1918 až 1935 a později do roku 1938 prezidentem. Na Nobelovu cenu míru jej navrhovaly různé domácí i zahraniční osobnosti i v letech 1926, 1927, 1938, 1945, 1947 a 1948.
Na cenu byl již od konce 80. let 20. století opakovaně nominován i Václav Havel. Ten se ale sám přimluvil za to, aby cenu (místo něj) dostala barmská disidentka a pozdější vrcholná představitelka Do Aun Schan Su Ťij.

KRADENÉ VĚCI V NĚMECKU PŘEVÁŽEJÍ NA KOLEČKU?

Vloupává se do statků a co nakrade, to přepraví na trakaři. Proto už ho bavorská policie vede v pátrací evidenci pod přezdívkou „kolečkový zloděj“. Dává přednost farmám ležícím těsně u hraniční čáry. Teď znovu udeřil a kořist byla pořádně tučná.

Naposledy se vloupal v noci na pondělí do dílny zemědělské usedlosti v Schafbergu poblíž pohraničního města Furth im Wald naproti hraničnímu přechodu Folmava. Ukradl různé nástroje v celkové hodnotě nejméně 2000 eur (přes 51 000 korun). Materiál převezl kolečkem přes hranici na české území, kde ho vyložil do přistaveného auta.

Následující noc v dalších objektech ukradl elektrické nářadí a odčerpal nějakých sto litrů nafty z jednoho traktoru. Všechen lup opět odvezl na trakaři, který našel rovněž na místě. Celková škoda za tento jeho noční nájezd dosáhla zhruba 4000 eur (přes 102 tisíc korun).

Rozkaz na policejních stanicích zní jasně. Nenechat muže, který si tak trochu hraje na Krále Šumavy, znovu projít. V pátrání mají pomoci případní svědci. Zatím je situace ve fázi, kdy terčem podezřívavých až zlobných pohledů, ba otázek, je skoro každý osamělý muž, který před sebou tlačí kolečko. Policie má podezření, že pachatelovi někdo pomáhá. Zloděj v tomto konkrétním případě ostudu Čechům nedělá. Podle webu Agrarheute.com má muž totiž rumunské občanství.

Letitý problém

Problémům s kriminalitou tohoto druhu čelí německé pohraničí prakticky od pádu železné opony. Nad zmizením pracovních rukavic položených na plot nebo opřené lopaty či krumpáče mohou někteří ještě mávnout rukou, mizení motorových nástrojů jako například zahradních sekaček nebo dokonce traktoru z polí je už ale vážnější věc.
Začnou-li nám mizet sekačky, budou hraniční kontroly, vzkazují Němci Čechům

Poukázal na to nedávno i německý ministr vnitra Horst Seehofer, který pohrozil obnovením kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Politik na kongresu policejních odborů loni v listopadu v Sasku řekl, že si dokáže docela dobře představit, že dá policii možnost provádět po časově omezenou dobu mimořádné hraniční kontroly, například když v Sasku zase jednou zmizí mnoho sekaček na trávu. Narážel tím zjevně na stížnosti některých obyvatel pohraničí, podle nichž se po vstupu těchto zemí do schengenského prostoru zvýšila u hranic kriminalita.

SRÁŽKA VRTULNÍKU S LETADLEM NAD ALPAMI, 7 MRTVÝCH

Italští záchranáři v sobotu nalezli šestou a sedmou oběť páteční kolize vrtulníku a lehkého letounu nad italskými Alpami. Poslední dva nalezení mrtví jsou Francouzi. Podle posledních informací je mezi oběťmi italský pilot helikoptéry a německý horský průvodce. Informoval o tom deník La Repubblica.

Tři mrtví z paluby vrtulníku nebyli v den neštěstí identifikováni. Agentura APA v sobotu uvedla, že šlo o Němce. Prokuratura z města Aosta vede vyšetřování proti neznámé osobě pro neúmyslné zabití několika lidí.
Mrtvé Francouze nalezli záchranáři v sobotu ráno pět desítek metrů od trosek v nadmořské výšce 2600 metrů.
Ke srážce došlo zřejmě těsně nad zemí. Vrtulník, který nesl šest lidí, právě startoval. Helikoptéry mohou oblasti létat pouze do 16:00. Kolize se odehrála krátce před čtvrtou hodinou.

Letoun se třemi lidmi na palubě, který přiletěl z francouzského zimního resortu, zhruba 30 kilometrů od místa neštěstí, podle deníku La Repubblica zase přistával. Přistát na ledovci mohou pouze vrtulníky s povolením, a vyšetřovatelé proto ověřují, zda letadlo neporušilo pravidla bezpečnosti letu a jestli požádalo o povolení letu nad Itálií.

114 MRTVÝCH POŽÁREM POTRUBÍ V MEXIKU

Počet obětí požáru palivového potrubí, které explodovalo minulý týden v pátek ve středním Mexiku, stoupl na 114. Přes tři desítky zraněných jsou stále v nemocnicích. Tragická bilance ale nemusí být konečná, někteří ze zraněných totiž utrpěli popáleniny na více než 80 procentech těla.

Informoval o tom v noci na sobotu deník El Universal s odvoláním na úřady mexického státu Hidalgo, kde se neštěstí stalo. Výbuch nastal poblíž městečka Tlahuelilpan u potrubí, z něhož vytékal benzin. V době exploze bylo na místě na 800 lidí, kteří se snažili situace využít a zadarmo si palivem naplnit kanystry.

Potrubí bylo zřejmě poškozeno záměrně kvůli krádežím, které jsou v Mexiku už léta běžné. Obchod s kradenými palivy, které organizované skupiny po léta odčerpávají přímo z potrubí státní ropné společnosti Pemex, je v Mexiku druhou nejvýnosnější ilegální činností po obchodu s drogami.

Ještě před explozí u Tlahuelilpanu na místo dorazilo asi 25 vojáků, kteří nyní čelí kritice za to, že oblast včas neuzavřeli a tragédii nezabránili. Armáda se ale hájí s tím, že se chtěla „vyhnout střetům s obyvateli“, kterých bylo navíc na místě mnohonásobně více než vojáků. Vláda prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora je nyní některými kritizována, že k neštěstí přispěla její nedávná opatření.

Kabinet krátce po svém nástupu do úřadu zahájil v prosinci zvýšenou kontrolu distribuce paliv kvůli letitým a rozsáhlým krádežím. Na kontroly nasadil několik tisíc vojáků a některá potrubí kvůli kontrolám dočasně uzavřel. To způsobilo nedostatek paliva na čerpacích stanicích v řadě mexických regionů.

Exploze v Tlahuelipanu je dosud nejhorší v historii Mexika, kde jsou krádeže paliv z potrubí na denním pořádku. Podle vlády jejich zloději v minulém roce zemi připravili o více než tři miliardy dolarů (67,5 miliardy Kč)

NA LETIŠTI V TCHAJWANU ČECH S HEROINEM A AMFETAMINEM

Tchajwanská policie zadržela Čecha, který pašoval do země přes půl kilogramu heroinu a více než dva kilogramy amfetaminu. Dopaden byl na mezinárodním letišti Tchao-jüan západně od metropole Tchaj-peje, kam muž přiletěl z Kambodže.

Informaci pro iDNES.cz potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Robert Řehák.
„Podle našich informací byl na mezinárodním letišti v Tchaj-peji dne ve středu zadržen český občan s 538g heroinu a 2300g amfetaminu v zavazadle,“ uvedl Řehák.

Čech byl v pátek umístěn do vyšetřovací vazby ve městě Tchao-jüan. „Má přiděleného právního zástupce, nicméně zvažuje využít placených služeb jiného právního zástupce. Proto se v této souvislosti se obrátil na pracovníky České ekonomické a kulturní kanceláře Tchaj-pej, kteří jsou se zadrženým v kontaktu,“ dodal mluvčí.
Úřady poté zatkly v motelu nedaleko letiště také dva Tchajwance, kterým Čech podle všech měl posloužit jako kurýr. Zadržený k nim policii dovedl, informoval web Focus Taiwan.

U nich zajistili policisté 200 000 tchajwanských dolarů (téměř 150 000 korun). To měla být odměna za vysoce rizikovou cestu pro muže, u něhož bylo prozrazeno, že jeho křestní jméno je Michal. Hodnota kontrabandu, 538 gramů heroinu a 2,3 kilogramu amfetaminu, by se na černém trhu v Česku mohla pohybovat kolem tří milionů korun.

PROTRŽENÁ NÁDRŽ V BRAZÍLII, 9 MRTVÝCH, STOVKY SE POHŘEŠUJÍ

Záchranáři na jihu Brazílie pátrají po zhruba 300 lidech, kteří se pohřešují po pátečním protržení důlní odpadní nádrže u města Brumadinho. Zatím bylo nalezeno devět těl. Příčina protržení nádrže dosud není známá.

Je malá šance, že by mohl někdo z tří stovek pohřešovaných přežít. „Nyní už jsou šance mizivé, pravděpodobně nalezneme pouze těla,“ uvedl guvernér státu Minas Gerais Romeu Zema. Právě v tomto regionu se nachází důl na železnou rudu, který provozuje brazilská společnost Vale.

Mezi nezvěstnými je podle agentury Reuters stovka zaměstnanců dolu, kteří v době neštěstí obědvali v jídelně, skrz niž se proud bahna prohnal. „Zhruba 100 až 150 pohřešovaných se nacházelo v komplexu přehrady,“ informovali hasiči.
Bahno rovněž zaplavilo část obce Vila Ferteco, která leží společně s důlním areálem nedaleko města Belo Horizonte, metropole státu Minas Gerais. Zničena byla také část úrody fazolí na místních polích. Preventivně byly evakuovány i některé čtvrti města Brumadinho. Nemocnice přijaly zatím osm zraněných. Na snímcích a videích na sociálních sítích jsou vidět záchranáři, jak vyzvedávají postižené z bahna vrtulníkem.

V Barmě se protrhla přehrada, úřady musely evakuovat 50 000 lidí

Výkonný ředitel společnosti Vale Fabio Schvartsman podle Reuters uvedl, že nádrž měla kapacitu 12 milionů kubických metrů a byla vyřazována z provozu. Podle Schvartsmana ale při kontrole 10. ledna byla nádrž stabilní a zatím je příliš brzy na to určit, proč se protrhla.

Místní tisk informoval, že při „napjaté poradě“, která se konala minulý měsíc, se hovořilo o riziku, že se přehrada protrhne.
Podle ekologické organizace Greenpeace je protržení přehrady „smutným důsledkem toho, že brazilská vláda a důlní společnosti se nepoučily“. Stát Minas Gerais postihlo podobné neštěstí s protrženými důlními nádržemi v listopadu 2015. Tehdy voda a bahno zaplavily několik vesnic a zemřelo přitom 19 lidí.

VE ŠPANĚLSKU NALEZLI CHLAPCE, SPADL DO STUDNY

Španělští záchranáři v noci na sobotu našli tělo dvouletého chlapce, který před 13 dny spadl do úzké šachty, hluboké sto metrů. Ta byla pravděpodobně vyvrtána nelegálně. Informovaly o tom tamní úřady. Pokus o hochovu záchranu sledovaly ve Španělsku tisíce lidí.

Po necelých dvou týdnech skončila záchranná akce na jihu Španělska, jejíž cílem bylo vysvobodit z hluboké jámy dvouletého chlapce. Záchranáři se po 13 dnech dostali k již mrtvému Julenu Rosellovi. Záchranáři vyhloubili postupně několik šachet, aby se k dítěti bezpečně dostali. Museli přitom být nanejvýš opatrní, protože v prvních dnech byla ještě šance, že by chlapec mohl být živý. V poslední fázi osm horníků a policistů odstraňovalo horninu ručně.

Chlapec do šachty spadl 13. ledna, když byl na návštěvě u příbuzných. Místní média popsala, že rodiče připravovali španělské jídlo paellu a dítě jen na minutku spustili z očí.

„Manželka zrovna telefonovala a řekla mi, ať na Julena dohlédnu, byl asi pět metrů od mne, ale najednou se rozběhl,“ popsal tragickou událost otec José. Dodal, že za ním on i jeho sestřenice hned běželi, ale už jen viděli, jak „padá do díry s rukama nahoře“. Poblíž vrtu našli záchranáři pytlík se sladkostmi, který měl chlapec u sebe.

Julen Roselló spadl do zhruba 25 centimetrů širokého a asi 100 metrů hlubokého vrtu, který si nechal majitel pozemku udělat, aby zjistil, zda je v místě voda pro studnu.

Chlapec uvázl zhruba ve dvou třetinách šachty. V prvních dnech se objevily spekulace, že není možné, aby do tak úzké šachty hoch spadl. Záchranáři ale našli uvnitř vrtu vlasy a podle DNA zjistili, že patří Julenovi.
Policie zahájila vyšetřování případu. „Zatím nemůžeme nic říci, jen to, že byla nařízena pitva,“ řekl v sobotu ráno novinářům na tiskové konferenci zástupce španělské vlády v Andalusii Alfonso Gómez.

K neštěstí došlo v hornaté oblasti v provincii Málaga na jihu Španělska. Na vytažení chlapce pracovalo přes sto záchranářů, byli mezi nimi i specializovaní horníci a důlní technici.

Studna byla s největší pravděpodobností vyvrtána nelegálně, otvor pak měl být zakrytý hromadou kamení. Vyprahlý jih Španělska je podobných smrtelných nástrah plný. „Jsou tady stovky podobných vrtů, které jsou zakryté kamením, stejně jako je tento,“ uvedl pro El País člen španělské civilní gardy.

Rodiče dvouletého Julena už o jedno dítě v minulosti přišli. Podle španělských médií jejich tříletý syn v roce 2017 náhle zemřel na zdravotní potíže.

Soustrast rodině vyjádřili mimo jiné španělský premiér Pedro Sánchez či herec Antonio Banderas, který z Málagy pochází. Kondolenci vyjádřil také královský palác a poděkoval všem, kteří se snažili chlapce zachránit. Starosta Málagy Francisco de La Torre vyhlásil ve městě třídenní smutek. /r/