iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump uvolnil finance pro vládní úřady na tři týdny

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil uvolnění financí pro vládní úřady po dobu tří týdnů. Prohlásil, že chce umožnit vyplacení zadržovaných mezd a zajistit normální chod úřadů. Prezident očekává, že bude následovat debata o zdi na hranici s Mexikem. V opačném případě prý sáhne k „mimořádným krokům“.

Dočasným uvolněním vládních financí prezident de facto ustoupil opozičním demokratům, kteří diskusi o posílení ostrahy hranic podmiňovali otevřením vládních účtů nejméně do 8. února. Trump, stejně jako vedení republikánů v Kongresu, takovou variantu dosud odmítal. Navrhoval opačný postup, tedy nejprve schválení peněz na stavbu hraniční zdi, a poté obnovení finančních toků.

Prezident v pátek pohrozil, že pokud do 15. února nebude na stole dohoda o hraniční zdi nebo ocelovém plotu, využije svých pravomocí k mimořádným opatřením, tedy pravděpodobně k vyhlášení stavu nouze. Ten by mu umožňoval čerpat finance z vládních fondů bez souhlasu Kongresu.

Z Trumpova rozhodnutí vyplývá, že vládní úřady by v příštích dnech měly dostat zadržované peníze ze státní pokladny a měly by obnovit řádný chod dosud ochromený krizí. Další postup je podle agentury AP předmětem jednání demokratických a republikánských poslanců, které začalo už ve čtvrtek večer.

Velkou většinu pátečního projevu z Bílého domu Trump věnoval obhajobě svého návrhu na posílení hranice s Mexikem. Doufá, že jakékoli budoucí řešení bude obsahovat rozhodnutí o stavbě „hraniční zdi, bariéry či plotu, nazvěte to, jak chcete“.

Sněmovna USA schválila peníze pro úřady, ale ne pro zeď. Trump hrozí vetem

Zdi po celém světě podle prezidenta „fungují na 99,9 procenta, kamkoli se podíváte“. Naznačil nicméně, že je přístupný návrhům demokratů, kteří místo „středověké“ zděné bariéry navrhují „chytrou zeď“ využívající drony, čidla, senzory a elektronická zařízení.

Rozpočtový pat, který se už v novodobé historii USA několikrát opakoval, bude pravděpodobně zastaven po rekordních 35 dnech. Podle listu The Washington Post byl hlavním popudem k ústupkům Bílého domu alarmující stav na amerických letištích, která v pátek hlásila výpadky, zdržení příletů i odletů a dlouhé odbavovací fronty.

O zákonu, který by dočasné financování vlády do 15. února stanovil, by Kongres podle neoficiálních informací mohl hlasovat ještě v pátek. Demokraté podle listu The Washington Post pro zákon prý zvednou ruku pod podmínkou, že bude „čistý“, tedy bez Trumpem požadované sumy 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard korun) na stavbu hraniční zdi.

GUAIDÓ NEBOJÁCNÝ BOJOVNÍK VE VENEZUELE

Ještě loni ho téměř nikdo neznal, nyní je však pro mnohé nadějí na svržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Mladý neokoukaný politik a předseda parlamentu Juan Guaidó by podle svých blízkých svou zemi neopustil. Proti vládě bojoval už za Cháveze a Venezuelanům nyní slibuje třeba návrat k tržní ekonomice.

Pětatřicetiletý Juan Gerardo Guaidó Márquez, vystudovaný inženýr a otec dvouleté dcery, o sobě říká, že přežil sesuv půdy i střelbu na protivládní demonstraci. Na tu má dodnes památku v podobě jizev na krku. „Pořád tam mám projektily,“ tvrdí nová hvězda venezuelské opozice.

Konec Madura? Trump uznal prezidentem Venezuely opozičního vůdce Guaida

Jeho přátelé a rodina o něm říkají, že je pevně srostlý se svou zemí a za její svobodu je připraven tvrdě bojovat. „Guaidó je bojovník a věčný optimista, je skromný a upřímný. Vyjde s každým a není to typický politik,“ říká pro britský deník The Guardian člen venezuelské opozice a Guaidův přítel Freddy Guevara.

Sám žádá o azyl v Chile, Guaidó však svou zemi neopustil ani ve chvíli, kdy měl možnost získat práci v Mexiku, říkají jeho blízcí. Politická kariéra muže, kterého ještě loni téměř nikdo neznal, a to ani v samotné Venezuele, nabírá čím dál rychlejší obrátky.

Na prvním letošním zasedání Národního shromáždění – tedy parlamentu, který dosavadní autokratický prezident Nicolás Maduro odsunul na vedlejší kolej a vytvořil si poslušnější Ústavodárné shromáždění – se Guaidó stal jeho předsedou. Sedí v něm přitom teprve od roku 2015.

Na demonstraci v Caracasu, během které ve středu zemřelo nejméně třináct lidí, se Guaidó prohlásil úřadujícím prezidentem země. Využil tak ústavní možnost určit v zájmu národa prezidentem šéfa parlamentu, pokud je v nejvyšší funkci nebezpečný „uzurpátor“. Celkem si nepokoje ve Venezuele vyžádaly od pondělí už 26 mrtvých.

Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López však jeho krok ve čtvrtek označil za státní převrat. „Varuji venezuelský lid, že je páchán převrat proti státním institucím, proti demokracii, proti naší ústavě a proti našemu legitimnímu prezidentovi Nicolási Madurovi,“ řekl Padrino.

Jeho nárok okamžitě začaly uznávat další státy, mezi nimi především Spojené státy v čele s Donaldem Trumpem, ale i Kanada či země Latinské Ameriky. Opozici opatrně podpořila také Evropská unie, za Madura se naopak podle agentury Reuters postavilo Rusko, Čína nebo Turecko.

Nachystala jsem ti celu, vzkázala Guaidovi poslankyně

„Zbavíme Madura i jeho gang moci. Vstupujeme do nejnebezpečnějšího období naší historie,“ prohlásil nedávno podle amerického listu The Washington Post muž, který chodil na demonstrace už v dobách vlády Huga Cháveze. Jak vést opozici, se učil od svých známějších kolegů.

Právnička: Maduro zfanatizoval zbídačené lidi jak sekta, ale blíží se zlom

Pod křídla si jej totiž vzal charismatický politický vězeň Leopoldo López, který je už více než čtyři roky v domácím vězení. Právě on si Guaida zvolil jako svého zástupce ve vedení své strany Vůle lidu (Voluntad Popular).

Bankrotující socialistické zemi nyní syn pilota a učitelky slibuje návrat k tržní ekonomice a venezuelským regionům také fiskální autonomii. Kromě demonstrantů v ulicích má mladý politik podporu i v části armády. „Vdechl opozici nový život a ona má konečně ve svém čele neokoukanou tvář, která má odvahu, nové myšlenky a schopnosti vést,“ uvedl pro americký deník The New York Times analytik z lidskoprávní organizace WOLA (The Washington Office on Latin America).
Maduro se do prakticky neznámého, ovšem nenadále úspěšného Guaida okamžitě pustil. „Mnoho lidí ve Venezuele se teď bude ptát: Co to je to Guaidó?“ žertoval v jedné televizní show a rivala i jeho okolí označil za „malé kluky“. Guaidovi přátelé upozorňují, že kvůli svému otevřenému boji proti diktátorovi však riskuje nejen žerty, ale i vězení a mučení.
Maduro chce uzavřít vevyslanectví a konzuláty v USA

Venezuela uzavře své velvyslanectví a všechny konzuláty ve Spojených státech. Tímto krokem pohrozil dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro v reakci na americké diplomatické uznání vůdce venezuelské opozice a předsedy parlamentu Juana Guaida coby hlavy státu.

Madurova stranická kolegyně María Iris Varela Rangelová také mladému protivníkovi vzkázala, že už mu „nachystala celu a doufá, že brzy jmenuje svůj kabinet, aby věděla, kdo mu tam bude dělat společnost“.Sám Guaidó už si možné důsledky svých aktivit vyzkoušel. V polovině ledna jej na cestě na demonstraci zadržela tajná venezuelská policie a s ním i dva novináře, kteří o tom informovali.

Po necelé hodině jej však znovu propustila a vláda později oznámila, že dotyční policisté jednali na vlastní pěst a budou propuštěni. Guaidó Madurovi po svém propuštění vzkázal, že jej i jeho příznivce sice může zastrašovat, ale neuspěje. „Naší odpovědí je: Nemáme strach.“

HITLER PLÁNOVAL ŘEŠENÍ I V USA

Kanaďanům se podařilo získat vzácný historický artefakt, který vrhá nové světlo na temnou část novodobých dějin. Do jejich rukou se totiž dostala publikace z knihovny nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který měl podle jejího obsahu v plánu uplatnit takzvané „konečné řešení židovské otázky“ také na území Severní Ameriky.

Kniha s názvem Statistika, tisk a organizace židů ve Spojených státech a Kanadě (v německém originále Statistik, Presse und Organisationen des Judentums in den Vereinigten Staaten und Kanada) nabízí podrobné záznamy o židovském obyvatelstvu a jeho sdruženích v severoamerických městech.

„Tyto informace mohly být základním stavebním kamenem pro zavedení konečného řešení v Kanadě,“ popisuje kurátor Kanadské knihovny (LAC), které se publikaci podařilo získat. Konečné řešení židovské otázky byl německý nacistický plán na systematickou genocidu evropských židů během druhé světové války. V důsledku něj nacisté zavraždili asi šest milionů židů.

V průzkumu nechybí americký New York nebo největší kanadská města Montreal a Toronto. Popsány jsou však i menší obce, jako je například kanadská vesnice Trois-Rivières, která tehdy čítala jen dvaapadesát židovských obyvatel. Autorem 137 stránek dlouhé knihy je Heinz Kloss, který pracoval jako výzkumný pracovník pro organizace podporující třetí říši.
Kloss byl jazykovědec a ve Spojených státech žil mezi lety 1936 a 1937, tedy těsně před vypuknutím druhé světové války. Publikaci pravděpodobně vytvořil ve spolupráci s dalšími odborníky, kteří sympatizovali s nacisty. „Kloss měl velmi dobrou síť kontaktů po celém světě a knihu pravděpodobně sestavil z údajů, které mu zaslali přátelé v Severní Americe,“ popisuje Kent.

„Tato neocenitelná zpráva nabízí zdokumentované potvrzení obav, které v průběhu druhé světové zažívali kanadští židé. Báli se, že se nacisté vylodí u jejich břehů a zničí jim život,“ popisuje pro stanici BBC Rebecca Margolisová, prezidentka Asociace kanadských židovských studií. „I když se tyto obavy mohou zdát vzhledem k zeměpisné vzdálenosti od Evropy zbytečné, tato příručka uakzuje tyto noční můry jako reálné,“ dodává Margolisová.

Kniha vyšla v roce 1944 a podle odborníků byla pravděpodobně umístěna v Hitlerově alpském sídle v německém Berchtesgadenu. Uvnitř ní se ukrývá cedulka s nápisem „Ex libris Adolf Hitler“, která poukazuje na jejího majitele. Říšský vůdce shromáždil za svého života mezi šesti až šestnácti tisíci knih. Publikace se podle kanadské stanice CBC do USA dostala pravděpodobně se spojeneckými vojáky, kteří Hitlerovo sídlo obsadili.

Hitler zbožňoval židovskou dívku, styky s ní mu přetnulo nacistické vedení

Kanadská knihovna unikátní knihu zakoupila za šest tisíc dolarů (140 tisíc korun) od obchodníka, který ji získal ze soukromé sbírky přeživšího holokaustu. Nákupu předcházelo morální dilema, jestli zaplatit za předmět původně vlastněný nacisty. „Je to strašidelný artefakt. Možnost ho získat nám ale připomíná, že máme povinnost zajistit zachování památek holokaustu,“ říká Kent.

Zatímco Americký památník holocaustu takové nákupy neschvaluje, Centrum Simona Wiesenthala jej podpořilo. „Tuto část historie jsme neznali, dokud knihovna publikaci nekoupila. Je to lepší, než aby skončila v rukou neonacistů,“ uzavírá prezident centra Avi Benlolo.

RUSOVÉ PRODÁVAJÍ HRU O OTRAVĚ SKRIPALOVÝCH

Vydělat na otravě rusko-britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery chce ruská firma Igroland, která prodává novou stolní hru s názvem Naši v Salisbury. V tomto anglickém městě zaútočili loni ruští rozvědčíci na Skripalovy jedovatou látkou novičok. Tvrdí to alespoň Londýn, Moskva to však popírá a pochybnosti vyjádřil i český generál Andor Šándor.

Hra je obdobou Člověče, nezlob se! Desku tvoří mapa Evropy, přes kterou se vine zaklikacený řetěz barevných políček, skrze něž se musí projít. U startu stojí nápis Moskva, u finiše Salisbury. Mezi nimi jsou u různých políček města, kam ruští atentátníci zavítali před Salisbury – Minsk, Tel Aviv, Ženeva, Amsterodam, Londýn a Paříž.

Spodní okraj desky zobrazuje na levé straně lahvičku se zelenou lebkou a zkříženými kostmi. Zjevně jde o narážku na flakón od parfému, v němž podle britské policie Rusové novičok přepravovali. Na pravé straně jsou obrázky dvou mužů, kteří mají připomínat agenty podezřelé z otravy Skripalových.

Těmi jsou Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Oba příslušníci ruských tajných služeb, kteří Salisbury v inkriminované době podle kamerových záznamů i svých výpovědí navštívili. Na muže, kteří jsou zpět v Rusku, je vydán evropský zatykač.
Svérázný produkt uvedl před Vánoci na trh moskevský výrobce hraček Igroland. Ke koupi maloobchodníkům zatím nabízí 5000 kusů hry. Její první obrázky vzbudily na internetu dohady, zda jde o skutečné zboží, nebo jen výplod grafického softwaru.

Zaměstnanec Igrolandu a autor hry Michajl Bobjor se k záležitosti vyjádřil pro britský deník The Guardian. „Nechtěli jsme nikoho urazit. Naopak jsme chtěli podpořit naše krajany, které by ta situace mohla urážet… byla řečena spousta věcí a hodně z toho bez jakéhokoliv důkazu,“ uvedl. Hru označil za reakci na západní medializaci útoku v Salisbury, která má podle něj přestat.

Bobjor řekl, že se snaží o sblížení Ruska a Evropy: „Myšlenka hry je jakýmsi vtipem a mostem přátelství.“ „Myšlenka byla přátelská, spojit Rusko s Evropou,“ dodal. Bobjor ale přiznává i čistě obchodní záměr a již zvažuje reedici hry s většími rozměry. „Jsme podnikatelé. Přemýšlíme v kategoriích množství a peníze,“ prohlásil bez obalu.

V Salisbury neútočil novičok, míní Šándor

Skripal a jeho dcera Julija byli otráveni v jihoanglickém Salisbury v březnu 2018. Británie i další západní země viní ze zločinu Moskvu, která to však popírá. Skripal původně pracoval pro ruskou vojenskou rozvědku GRU, ale v roce 1996 jej zverbovala britská tajná služba MI6.

Novičok je vysoce jedovatá látka, přesto Skripal i Julija útok přežili. Také proto britskou verzi toho, co se v Salisbury stalo, zpochybnil bývalý náčelník českého vojenského zpravodajství Andor Šándor.

„Pokud to bylo to, o čem se hovořilo, tak Skripalovi museli být dávno mrtví,“ řekl loni v květnu o tvrzení Londýna, že útočnou látkou byl novičok. „Tak to být skutečně nemohlo,“ dodal s tím, že „Británie to tvrzení velmi uspěchala“.
Šándor zároveň uvedl, že kdyby chtěla Skripala zabít nejvyšší místa v Rusku, udělala by to už dříve a jiným způsobem. Nevěří proto, že vraždu posvětil šéf GRU, natož ruský prezident Vladimir Putin. Skripalovi se spíš chtěli svévolně pomstít jím zrazení exkolegové z GRU, naznačil Šándor.

KONZULÁT V JERUZALÉMĚ NESTAČÍ

Pokud v Jeruzalémě nemáte ambasádu, nemůžete si v něm otevřít ani honorární konzulát, vzkázal Izrael světu. Informoval o tom deník The Times of Israel s tím, že se zákaz týká především Česka a Austrálie, které to měly v plánu. České ministerstvo zahraničí však tvrdí, že změna pravidel na diskuzi o stěhování ambasády z Tel Avivu nemá vliv. zraelské ministerstvo zahraničí podle deníku v listopadu rozeslalo dopis všem zemím, se kterými má diplomatické vztahy. V tom jim oznámilo, že všechna nově otevřená zastoupení v Jeruzalémě musejí být minimálně na úrovni ambasád.

Obyčejné“ honorární konzuláty už nestačí, píše The Times of Israel. Právě ty chtěly ve Svatém městě otevřít Austrálie a Česká republika. Podle deníku místo toho, aby tam z Tel Avivu přesunuly své ambasády. Ke stěhování jako první zavelel americký prezident Donald Trump poté, co uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele a naštval tím Palestince i Araby z celého světa. Na východní část města si totiž dělá územní nárok i budoucí samostatný palestinský stát.

Po Spojených státech se k přestěhování ambasády odhodlala třeba Guatemala a zvažovat to začala i Austrálie, právě ta se však vedle Česka nakonec rozhodla pro konzulát a za izraelskou metropoli uznala jen západní Jeruzalém. Čechy ke stěhování vyzval prezident Miloš Zeman, vládu však zatím nepřesvědčil.

Místo ambasády tak v Jeruzalémě otevřel nové České centrum, Australané tam pak mají centrum obchodu. Obě instituce mají vyšší status než honorární konzulát, píše The Times of Israel s tím, že v budoucnu si konzuláty ve Svatém městě budou moci otevřít jen ty země, které už v něm mají i ambasádu.

České ministerstvo zahraničí na dotaz portálu iDNES.cz odpovědělo, že změna pravidel zřizování honorárních konzulátů v Izraeli „nehraje žádnou roli při diskuzi o přesunutí českého velvyslanectví do Jeruzaléma“ a „nemá vliv na činnost žádného z tamních stávajících českých honorárních konzulátů“.

„Česká republika znovu otevřela honorární konzulát v Jeruzalémě 29. května 2018, kdy se honorárním konzulem stal Dan Propper. Český dům Jeruzalém, který byl slavnostně otevřen prezidentem republiky Zemanem během jeho státní návštěvy Izraele, byl zřízen jako zahraniční kancelář Ústředí Českých center v Praze,“ uvedl zástupce ředitele tiskového odboru ministerstva Robert Řehák. Dodal, že v Českém domě působí také vládní agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism. Česko-izraelské vztahy podle něj zůstávají neporušené.

NATO: RAKETY RUSKA OHROŽUJÍ SMLOUVU INF

Americko-ruské smlouvě INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu hrozí skutečný zánik. Po jednání Rady NATO-Rusko v Bruselu to uvedl šéf Aliance Jens Stoltenberg. Průlom v přístupu Moskvy podle něj nelze očekávat. Spojené státy tak dohodu z roku 1987 počátkem února zřejmě vypoví.

„Smlouva je nyní skutečně ohrožena a bohužel jsme neviděli jakékoliv náznaky průlomu,“ prohlásil Stoltenberg po pátečním jednání NATO-Rusko. Moskva podle něj neprojevila žádnou ochotu změnit svůj postoj. Aliance proto znovu vyzvala Rusko, aby se vrátilo k úplnému a ověřitelnému dodržování smlouvy.„Zodpovědnost zachovat smlouvu nyní spočívá na Rusku, protože Rusko ji porušuje vývojem a rozmisťováním nových střel,“ konstatoval Stoltenberg.

Dohoda INF mezi USA a Sovětským svazem z roku 1987 zakazuje vývoj, výrobu, testování a rozmisťování střel s doletem 500 - 5 500 kilometrů. Dohoda prakticky zcela eliminovala celou jednu kategorii jaderných zbraní. USA před časem ale obvinily Rusko, že minimálně od roku 2005 vyvíjí a rozmisťuje novou střelu s označením Novator 9M729 nebo též SSC-8, která do této kategorie patří.

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupila 1. června 1988. Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 - 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.

Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket.

Stoltenberg připomněl, že ministři zahraničí všech 29 členských zemí NATO se v prosinci shodli, že nová ruská střela dohodu INF porušuje. „Neexistují žádné nové americké střely v Evropě, ale existují nové ruské střely v Evropě,“ dodal Stoltenberg.

Washington dal zároveň Moskvě „ultimátum“, aby do šedesáti dnů začala smlouvu znovu plně dodržovat, jinak že ji vypoví. Američané požadují, aby Moskva nechala novou střelu zničit. Šestiměsíční výpovědní doba má začít už 2. února.
Moskva obvinění odmítá a naopak z porušování smlouvy viní Washington v souvislosti s protiraketovou obranou nebo bezpilotními stroji schopnými nést střely. Ruská armáda ve středu pro zahraniční vojenské přidělence uspořádala zvláštní prezentaci o nové střele 9M729.

Generál Michail Matvějevskij na ní ujišťoval, že dolet střely 9M729 nepřesahuje 480 kilometrů, a tedy že smlouvu INF neporušuje. „Deklarovaný dosah byl potvrzen během strategického cvičení Západ 2017,“ uvedl šéf ruských raketových vojsk.

Podle několika diplomatických zdrojů ale neexistuje v tuto chvíli žádný způsob, jak informace prezentované ruskými generály reálně ověřit. Na brífingu totiž ruská armáda ukázala jen statické obrázky. A návrh na provedení „ověřitelného testu“ doletu Rusko podle náměstkyně amerického ministra zahraničí Andrey Thompsonové odmítlo. Podobně také předtím možnost, že by k nové střele měli přístup zahraniční inspektoři.

Smlouva platí, tvrdí Moskva

Ruské ministerstvo zahraničí avizovalo, že i když Spojené státy dohodu počátkem února vypoví, bude Moskva ochotná o jejím zachování nadále jednat a bude ji stále považovat za závaznou pro obě strany. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov zopakoval, že argumenty Washingtonu pro vypovězení jsou neopodstatněné a rozhodnutí je prý proto z právního hlediska neplatné. „V praxi to znamená, že po dobu takzvaného pozastavení smlouvy zůstane v platnosti a závazná pro obě strany,“ uvedl.

Rjabkov naopak obvinil Washington, že za rozhodnutím vypovědět smlouvu jsou snahy USA „uvolnit si ruce pro vývoj prostředků proti zemím, které mají střely středního a kratšího doletu a které Spojené státy považují za své geopolitické soupeře a oponenty“. Odkazoval přitom především na Čínu a Severní Koreu.
Lasery, satelity, stíhačky a více střel. USA změní protiraketovou obranu

Ruské ministerstvo zahraničí také odděleně obvinilo Spojené státy, že v souvislostí s nedávno zveřejněnou revizí své protiraketové obrany chtějí oživit plán takzvaných „hvězdných válek“ z dob studené války. Rjabkov po dnešním pátečním jednání v NATO jmenoval také základny protiraketové obrany v Rumunsku a Polsku s antiraketami k ničení balistických střel.

Patrně poslední možností k jednání o zachování smlouvy, než ji Spojené státy vypoví, je schůzka stálých členů Rady bezpečnosti OSN příští týden. Obě strany avizovaly, že by se na okraj jednání v Pekingu 30. nebo 31. ledna měli zástupci Ruska a USA setkat.

PO BREXITU BBC I V EU?

Britská zpravodajská stanice BBC chce po brexitu založit v Bruselu svou novou základnu v Evropské unii. To proto, aby mohla nadále v Unii vysílat. Uvedl to list The Guardian s odvoláním na belgického premiéra Charlese Michela.

Michel tuto možnost probíral na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s generálním ředitelem BBC Tonym Hallem.
„Belgie často figuruje na nejužším seznamu společností, které chtějí po brexitu zakotvit v Evropské unii,“ řekl Michel v Davosu. Podle listu The Guardian přemýšlí BBC ještě o Nizozemsku a Irsku.

Bude-li chtít BBC po odchodu Británie z EU vysílat dále v unijních zemí své mezinárodní programy - například BBC World, BBC Entertainment, BBC First či BBC Earth -, bude potřebovat licenci udělenou v unii. Britská premiérka Theresa Mayová se ve snaze tomuto problému vyhnout pokusila audiovizuální průmysl zahrnout do dohody s EU o volném obchodu, ale nepodařilo se jí to. Proti zařazení audiovizuálního průmyslu do dohody se razantně staví například Francie.

Jak přežít brexit: Co se pro Čechy změní, až Británie odejde

Chce-li tedy BBC po brexitu vysílat v celé unii, musí do některého z členských států přemístit své ústředí, nezanedbatelnou část zaměstnanců daného kanálu, anebo zařízení pro přenos signálu. Jinak licenci nezíská, napsal list The Guardian.

Licenci pro vysílání v celé EU vydanou britským úřadem pro regulaci médií Ofcom nyní používá přes 500 celoevropských kanálů. Mezinárodní mediální společnosti v Británii každoročně utratí kolem jedné miliardy liber (29,7 miliardy Kč); po brexitu ale licence pozbudou patrně na platnosti, protože Británie opustí jednotný evropský trh.

PARLAMENT ŘECKA RATIFIKOVAL SMLOUVU S MAKEDONIÍ

Řecký parlament v pátek po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Informují o tom zahraniční agentury. Řecký i makedonský premiér označili schválení dohody za historické, státům blahopřály EU i NATO. Spor o název téměř 30 let komplikoval vzájemné vztahy obou zemí.

O dohodě měli řečtí poslanci původně hlasovat už ve čtvrtek. Kvůli velkému počtu zájemců o účast v debatě se však k hlasování dostali až v pátek. Dohodu nakonec podpořilo v 300členném sboru 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146. Jeden zákonodárce se zdržel.

Dohoda podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase otevírá na Balkánu „novou kapitolu“. Předseda makedonské vlády Zoran Zaev považuje schválení dokumentu za „historické vítězství“, kterého se mu podařilo dosáhnout s „přítelem Tsiprasem“ a jejich národy. Schůze řecké sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala více než 38 hodin, byla podle předsedy parlamentu Nikose Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Premiéři dospěli loňskou dohodou ke kompromisnímu řešení dlouholetého sporu obou zemí. Parlament ve Skopji už před dvěma týdny schválil změnu ústavy, která zakotvila nový název země Republika Severní Makedonie. Mnozí Řekové považují název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, země doposud používala název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Otevřená je také cesta dvoumilionové balkánské země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Atény dosud přijetí Makedonie do těchto struktur blokovaly. Po schválení dohody o názvu sousední země by nyní řecký parlament měl hlasovat ještě o protokolu týkajícím se členství Makedonie v NATO.

„Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi - dobrá práce!“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci „historické dohody“ rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu „politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti“. „Atény a Skopje společně napsali novou stránku naší společné budoucnosti v EU,“ dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je páteční den „důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu“. „Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO,“ dodal.

“Skvělá zpráva z Athén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí,“ napsal v pátek na Twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj „umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO“. „Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu,“ dodal šéf české diplomacie.

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Premiér Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL). Proti přijetí dohody v pátek v Aténách protestovalo v deštivém počasí také několik menších skupin demonstrantů.

MINISTR VNITRA ITÁLIE SALVINY SOUZEN ZA OMEZOVÁNÍ SVOBODY UPRCHLÍKŮ?

Italský zvláštní tribunál ve čtvrtek doporučil zahájit soudní řízení proti ministru vnitra Matteu Salvinimu kvůli jeho loňskému odmítnutí nechat vystoupit uprchlíky z lodi na Sicílii. Soud zamítl předchozí doporučení prokurátorů ministra obvinění zprostit. Konečné slovo k tomu, zda stane před soudem, bude mít Senát.

„Hrozí mi tři až patnáct let vězení za to, že jsem bránil uprchlíkům v nelegálnímu vstupu do Itálie. Nemám slov. Tážu se italského lidu: Mám být nadále ministrem vykonávajícím svá práva a povinnosti, nebo mám požádat ten či onen soud, aby rozhodl o imigrační politice?“ napsal Salvini ve čtvrtek na Twitteru.

Vyšetřování jeho rozhodnutí začalo loni v srpnu a v listopadu justice požádala o zastavení vyšetřování. Salvini byl obviněn z omezování svobody migrantů. Případu se pak ujal speciální tribunál zabývající se kauzami spojenými s členy vlády. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že by souzen být měl.

Kauza se týká Salviniho rozhodnutí, na jehož základě byla v srpnu na několik dní zadržena na moři loď Diciotti s více než 170 uprchlíky na palubě. Museli na ní strávit více než deset dní a dostali se na břeh až 26. srpna v Katánii, když ministr nakonec přestal jejímu přistání bránit. Italský ministr vnitra nechal běžence vystoupit, až když se náboženské instituce, Albánie a Irsko uvolily uprchlíky přijmout. Migranty si pak rozdělilo několik diecézí v Itálii, ale mnoho z nich zmizelo.

Na přijímaní migrantů se musí podílet i další země, říká Salvini

Ministr vnitra od té doby ještě přitvrdil a zakázal záchranným plavidlům s běženci přistávat v italských přístavech. Podle něj je třeba, aby se na přijímání podílely další evropské země. „Abych se vyjádřil přesně, svůj názor nezměním ani v nejmenším. Čluny, malé lodě, velké lodě. V Itálii z nich nikdo nevystoupí,“ sdělil Salvini.

Rychlejší vyhošťování, méně azylů. Salvini prosadil dekret proti migraci

Jak upozornila agentura Reuters, své odhodlání Salvini brzy otestuje, protože k Itálii míří loď SeaWatch 3 německé humanitární organizace. Nachází se na rozbouřeném moři a na palubě má 47 uprchlíků, které zachránila v sobotu u libyjských břehů.

„Čelíme středomořskému cyklonu, vzácnému jevu, doprovázenému sedmimetrovými vlnami, deštěm a ledovým větrem,“ napsali záchranáři na Twitteru a požádali o přijetí. Salvini případ označil za „nejnovější provokaci“ s tím, že by loď měla přistát na Maltě. Luigi Di Maio, který je stejně jako on vicepremiérem, je toho názoru, že by loď měla zamířit k Francii.

Itálie od roku 2014 přijala na 650 000 uprchlíků, ale od loňského června, odkdy je u moci nová vláda, se jejich příliv výrazně zpomalil. Se Salviniho přístupem podle Reuters souhlasí mnoho Italů a podle průzkumů je jeho protiimigrační Liga nejpopulárnější stranou v zemi. Opozice ho kritizuje a starosta Palerma nabídl, že jeho město lidi ze SeaWatch 3 přijme.

NOVÝ TEST NA ALZHEIMERA

Změny hladiny bílkovin v krvi mohou odhalit poškození mozku, a to více než deset let před prvními příznaky Alzheimerovy choroby. Vyplývá to z nového německého výzkumu. Ačkoli zatím neexistuje žádný lék, který by dokázal zastavit progresi nemoci, závěry studie mohou napovědět, kdy příznaky u pacientů propuknou.

Víme, že Alzheimerova choroba začíná v mozku jedno nebo dvě desetiletí předtím, než mají pacienti jakékoli příznaky,“ popisuje profesor Mathias Jucker, spoluautor studie z Centra pro neurodegenerativní nemoci v německém Tübingenu.
„Terapie musí zasáhnout deset let před nimi či dokonce dříve, aby byla úspěšná,“ vysvětluje Jucker. Krevní testy podle něj navíc umožní otestovat, jak nasazené léky u pacientů fungují.

Tým vědců pro magazín Nature Medicine popsal, že se v rámci výzkumu soustředil na změny hladiny proteinu zvaného lehký polypeptidní neurofilament (NfL), a to v krvi a mozkomíšním moku zkoumaných. NfL se vyskytuje v neuronech a podle vědců dřívější výzkumy prokázaly, že jeho zvýšený výskyt v tělesných tekutinách myší je spjat s vyšší úrovní poškození mozku.

Jucker se svými kolegy sledoval hladinu bílkoviny NfL u 243 lidí s genetickou mutací předurčující propuknutí alzheimera a u 162 lidí bez této mutace. Podle Juckera se u lidí s mutací objevily příznaky nemoci v očekávaném období, což odborníkům umožnilo sledovat hladinu NfL roky předtím, než se tyto příznaky objevily.

Lékaři zjistili, že přibližně sedm let před propuknutím příznaků se úroveň NfL v tělních tekutinách začala výrazně lišit, přičemž lidé s alzheimerovskou mutací měli v krvi i mozkomíšním moku větší množství této bílkoviny než ti bez mutace. Podle Juckera se rozdíly v hladinách NfL u účastníků s mutací a bez ní daly zjistit už šestnáct let před vypuknutím příznaků.

„Nejsou to nutně absolutní hladiny, které řeknou, že u vás probíhá neurodegenerace, jde spíše o rychlost změny. Míra změny je skutečně velmi citlivá a ukáže se velmi brzy. A to je přesně to, co potřebujeme pro klinickou studii,“ popisuje Jucker pro britský list The Guardian.

Podle doktora Jamese Picketta z britské Alzheimerovské společnosti má však studie jistá omezení. Lékař poukazuje například na to, že se vědci soustředili na lidi s alzheimerovskou mutací, kteří však ve skutečnosti tvoří pouze jedno procento všech pacientů s tímto onemocněním. Výskyt NfL se navíc podle něj může zvýšit také v důsledku roztroušené sklerózy nebo při traumatických změnách na mozku.

Přesto je podle něj výzkum zásadním krokem vpřed. „Ačkoli jsme zlepšili míru diagnózy, ve Velké Británii žije 850 tisíc lidí s demencí, kterou ale mají diagnostikovanou jen dvě třetiny z nich. Jakýkoli pokrok, díky němuž můžeme rychleji a přesněji odhalit tento stav, je velký úspěch,“ uzavírá Pickett.

SOUDCI POLSKA DALI ZA PRAVDU HEREČCE WOLSZCZAKOVÉ

Polská herečka Gražyna Wolszczaková vyhrála soud proti státu, který zažalovala za to, že nedělá dost proti znečištěnému ovzduší. Varšavský soud jí dal ve čtvrtek za pravdu a nařídil státu vyplatit 5 000 zlotých (asi 30 000 Kč) na dobročinný účel, určený žalující stranou. Oznámila to televize TVN 24, rozsudek ještě není pravomocný.

V Polsku leží podle Světové zdravotnické organizace (WHO) třicet z padesáti nejvíce znečištěných měst v Evropské unii. Například v Krakově v jižním Polsku meteorologové ročně naměří až 188 smogových dní. Soud podle televize odůvodnil rozsudek tím, že každý má právo na ochranu osobních práv a na čistý vzduch.„Je to precedentní rozsudek. Dojalo mě to,“ řekla po vynesení verdiktu Wolszczaková, která svou žalobu vznesla loni v listopadu.

Před soudem vypověděla, že se cítí během posledních deseti let čím dál více omezována tím, že musí sledovat zprávy o stavu znečištění ovzduší. „Mé základní právo, má svoboda je omezována,“ řekla Wolszczaková. „Mám stálý pocit ohrožení. Nikdo smog nemůže popřít. Je dokázáno, že je to čím dál horší,“ dodala.

Wolszczaková kromě státu žalovala i Varšavu, ale později žalobu proti městu stáhla s tím, že chce dát šanci novému týmu na radnici. Ve sporu proti státu se ale rozhodla pokračovat, protože vláda podle ní jen předstírá, že něco proti smogu dělá. Vysouzené odškodnění hodlá nechat poslat jedné dobročinné nadaci v Krakově.

Stát kvůli znečištění ovzduší zažalovali i další známí umělci, jako je herec Jerzy Stuhr, který hrál mimo jiné i v polském filmu Sexmise, či spisovatel a publicista Mariusz Szczygiel, známý i českým čtenářům. Nyní podle TVN 24 chystají hromadnou žalobu, ke které se do března může připojit každý zájemce. Hodlají se mimo jiné domáhat proplacení protismogových masek na obličej či čističek vzduchu. /r/