iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předsednictví Rumunska EU, vládě nevěří prezident

Rumunská vláda ve čtvrtek slavnostně zahájila své předsednictví v Evropské unii. Otěže převzala v koncertním sále Athenaeum v Bukurešti od hlavních představitelů EU. Ti však pochybují, že Rumuni půlroční vládnutí zvládnou. Totéž si myslí i rumunský prezident. Oficiální zahájení provázejí protesty. Slavnostního večera na úvod nynějšího půlročního rumunského předsednictví se v Bukurešti účastnili šéfové Evropské komise a Evropské rady Jean-Claude Juncker a Donald Tusk, i předseda europarlamentu Antonio Tajani.

Juncker se přitom na konci prosince vyjádřil kriticky k připravenosti země zvládnout roli nestranné předsednické země. Předseda Evropské rady Donald Tusk se obrátil na všechny Rumuny s výzvou k obraně „základů naší politické civilizace, svobody, integrity, pravdy ve veřejném životě, vlády práva a ústavnosti.“„Věřím, že budete hrát podle pravidel,“ poznamenal v rumunsky proneseném vystoupení předseda unijních summitů Donald Tusk v koncertní síni v centru Bukurešti, kde dnes večer předsednictví slavnostně začalo.

Jen na Rumunech podle něj závisí, zda bude jejich politika dobrým příkladem či naopak varováním pro ostatní.
Ve hře je přitom podle Tuska otázka, jak bude EU vypadat do budoucnosti. „Těm, kdo tvrdě brání evropské hodnoty, naše práva a svobody říkám: bojujte dál,“ prohlásil s tím, že projevem slabosti je snaha obcházet dohodnutá pravidla. Citoval ale také rumunské básníky a filosofy a svěřil se, že jeho prvním vozem kdysi byla šedá Dacia.

Také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v projevu upozornil, že ačkoliv Evropská unie stojí na kompromisech mezi členskými státy, ohledně boje s korupcí a právního státu „nejsou kompromisy možné“. Zopakoval i svůj názor, že Rumunsko by se mělo stát součástí schengenské zóny bez kontrol na vnitřních hranicích, už delší dobu totiž plní potřebné podmínky.

Priority v zahraničí

Nastupující rumunské předsednictví za své priority v zahraniční oblasti pokládá západní Balkán a deset let starý projekt Východního partnerství. Podle rumunského ministra zahraničí Teodora-Viorela Melešcanua by Bukurešť chtěla také více zapojit Unii do práce OSN a její podpory v mezinárodním prostředí. Bukurešť se chce také zasadit o realizaci společné unijní obranné a bezpečnostní politiky a těsnější spolupráci EU a Severoatlantické aliance.

EU: Rumuni předsednictví nemůžou zvládnout. Je to tak, souhlasí prezident

„Pokud jde o Turecko, chceme udržet komunikační kanály otevřené. Turecko je stále kandidátskou zemí a v mnoha ohledech pro EU klíčový partner,“ poznamenal ministr. Vztahy mezi EU a Tureckem, které je kandidátem na členství od roku 1999, jsou dlouhodobě napjaté. Brusel i některé členské státy kritizují rostoucí autoritářské tendence v zemi, na jejíž spolupráci ovšem Unie musí spoléhat při řešení migrační problematiky.

Balkánským zemím podle šéfa rumunské diplomacie musí zůstat jasná perspektiva možného členství v Unii. Nejdále jsou v tomto směru Albánie a Makedonie. Rumunsko by podle něj chtělo při podpoře evropských ambicí balkánských zemí, nejen Srbska a Černé hory, ale také Bosny, navázat na dobrou práci bulharského předsednictví. Melešcanu očekává, že v této práci bude pokračovat také Chorvatsko, které se předsednické role ujme přesně za rok.

Některé opoziční iniciativy ve čtvrtek v Bukurešti svolávaly demonstraci pod heslem „Chceme Evropu, ne diktaturu“. Protest proti ohrožení nezávislosti justice a proti korupci však místní radnice nepovolila.

„V zásadě chtějí našim evropským hostům ukázat, že lidé v Rumunsku podporují evropské hodnoty a Evropskou unii. A rumunské vládě a parlamentu chtějí poslat signál, že Rumuni jsou proti útokům na nezávislé soudy, na občanskou společnost. Vláda a parlament podle nich musí respektovat právní stát,“ vysvětlil motivaci organizátorů protestních akcí šéfredaktor rumunského zpravodajského webu G4media.ro Cristian Pantazi.

Jsme proevropští, chtějí Rumuni vzkázat EU

Mezi organizátory jsou místní občanské organizace s názvy jako Odpor, Korupce zabíjí, Iniciativa Rumunsko nebo Geeks 4 democracy. Jeden z těch, kdo se na svolání protestu podílejí, je také Marian Raduna ze skupiny Odpor. „Dnešek je dnem, kdy můžeme evropským politikům první třídy jasně říct, že jsme proevropští, že chceme demokracii a právní stát. Chceme, aby slyšeli přímo hlas lidí, ne jen politiků,“ řekl Raduna.

Pokud dostanou mě, přijdou si i pro vás, straší Rumuny odsouzený politik

Prosincový průzkum v Rumunsku podle něj ukázal, že členství země v EU a evropské hodnoty podporuje 91 procent dotázaných a také celých 87 procent příznivců vládní sociální demokracie.

Stav právního státu v Rumunsku už evropské instituce znepokojil, situace však zatím není ve fázi formálního řízení, které odstartovalo například vůči Polsku či Maďarsku. Na věc v listopadu upozornil první místopředseda komise Frans Timmermans. „Je naprosto nezbytné, aby neprodleně obnovilo boj proti korupci a zároveň zajistilo nezávislost soudnictví,“ prohlásil ke zprávě komise o stávající situaci Rumunska v rámci takzvaného kontrolního mechanismu.

Komise Bukurešti doporučila okamžitě pozastavit uplatňování zákonů a navazujících nařízení týkajících se soudnictví a okamžitě zastavit jmenování a odvolávání v justici, zejména pokud jde o jmenování a odvolání vyšších prokurátorů. Komise také navrhla zmrazit vstup trestního zákoníku a trestního řádu v platnost.

Rumunský ministr zahraničí Teodor-Viorel Melešcanu před novináři prohlásil, že pro kabinet premiérky Vioricy Dancilaové jsou otázky vlády práva i boje s korupcí zásadní. Přes „existující potíže a problémy“ je podle něj důležité, aby byl právní stát v zemi respektován a občané mohli důvěřovat nezávislému a efektivnímu justičnímu systému. Kritiku odmítl s poukazem na „bujarý politický život“ v Rumunsku před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.

Novinář Pantazi připomněl, že vláda v posledních letech stihla změnit mnoho zákonů, kterými se jí podařilo zmenšit nezávislost prokuratury i soudů, odvolává některé konkrétní osoby, včetně ostře sledovaného případu někdejší šéfky rumunské protikorupční prokuratury (DNA) Laury Corduty Kövesiové. Před několika dny odmítl prezident Klaus Iohannis podepsat vládní návrh na odvolání generálního prokurátora Augustina Lazara.

Právní stát v Polsku, Maďarsku a Rumunsku je pro EU hlavní výzvou, tvrdí Katainen

„Personální změny a změny zákonů mnoho lidí naštvaly. A také pokusy prosadit zákony, které amnestují vysoce postavené korupčníky,“ upozornil Pantazi. Klíčová je v této souvislosti osoba vlivného předsedy vládní sociální demokracie Livia Dragney, který je podle mnohých faktickým šéfem vlády.

Podobné demonstrace se v Bukurešti konaly už v minulosti, statisíce lidí protestovaly loni v létě. „Nyní chtějí ukázat, že jsou stále tady,“ poznamenal Pantazi. Počet účastníků čtvrtečního protestu podle něj bylo dopředu těžké odhadnout, v zemi jsou stále novoroční prázdniny a v zasněžené Bukurešti panuje chladné zimní počasí. Zástupce občanského sdružení Raduna předpokládá účast několika tisícovek lidí.

V SR PREZIDENTEM MISTRIK ČI BUGÁR?

Slováci půjdou volit nového prezidenta 16. března. Případné druhé kolo přímé volby hlavy státu se uskuteční o dva týdny později. Termíny hlasování ve čtvrtek vypsal šéf parlamentu Andrej Danko. Nynější prezident Andrej Kiska, kterému pětileté funkční období skončí v polovině června, se o znovuzvolení ucházet nehodlá.

Zájem o nejvyšší post dříve projevila více než desítka lidí. Svého kandidáta dosud nepředstavila například nejsilnější vládní strana Smer-sociální demokracie. Její šéf a expremiér Robert Fico nabídl kandidaturu místopředsedovi Evropské komise Maroši Šefčovičovi, který své rozhodnutí zatím neoznámil.

Podle prosincového průzkumu veřejného mínění agentury AKO ze známých zájemců o post budoucího slovenského prezidenta se největší popularitě těší vědec Robert Mistrík s nepatrným náskokem před předsedou vládní strany Most-Híd Bélou Bugárem.

„Přeji si, aby z těchto prezidentských voleb vzešel člověk, který bude národ spojovat,“ řekl novinářům Danko. Nová hlava státu by podle něj měla mít vlastnosti osobností slovenské historie, v této souvislosti Danko zmínil i zkušenosti někdejšího československého prezidenta v období komunismu Gustáva Husáka.

Danko nevyloučil, že by se také on sám mohl ucházet o post hlavy státu. Své rozhodnutí chce oznámit do konce ledna a poté, co se prezidentským kandidátem bude zabývat vedení jeho mateřské Slovenské národní strany, které Danko předsedá.

Kiska udělil statní vyznamenání Abrhámovi, Burešové či Kuciakovi

Registrace kandidátů na prezidenta skončí tři týdny od vyhlášení voleb. Podmínkou kandidatury je podpora od nejméně 15 poslanců parlamentu nebo předložení petice s podpisy alespoň 15 000 voličů. Čtvrtkem zároveň začala volební kampaň, která bude přerušena v období 48 hodin před prvním kolem prezidentských voleb. Každý z prezidentských kandidátů může na kampaň vynaložit nanejvýš půl milionu eur (12,8 milionu korun). Do této sumy se zahrnují i výdaje na propagaci kandidáta v období 180 dnů před vyhlášením voleb.

Pokud žádný z kandidátů na prezidenta nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů oprávněných voličů, dva nejúspěšnější kandidáti postoupí do druhého kola, které se uskuteční 30. března a ve kterém rozhodne větší počet odevzdaných hlasů.

TRUMP UŽ NEBUDE ODPOVÍDAT VYŠETŘOVATELI MUELLEROVI

Donald Trump sdělil zvláštnímu vyšetřovateli Robertu Muellerovi, že již nebude odpovídat na dotazy týkající se kauzy ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016. Trump vytrvale opakuje, že jeho lidé s Rusy ovlivňování kampaně nedomlouvali a celou kauzu označuje za politicky motivovaný hon na čarodějnice.

Agentuře Reuters to ve středu řekl Trumpův právník Rudy Giuliani, podle něhož Mueller upozornil prezidenta na to, že by mohl mít na hlavu státu další otázky. Trump mu písemné odpovědi na první sérii dotazů zaslal v listopadu.
„Co se týče nás, je po všem,“ řekl Giuliani. „Nebyli jsme přesvědčeni, že by měli ještě nějaké neodpovězené otázky,“ doplnil na adresu Muellerova týmu.

Muellerovo vyšetřování, které trvá od předloňského května, se věnuje několika otázkám. Snaží se zjistit, zda se Moskva vměšovala do voleb a koordinovala své aktivity s Trumpovým štábem, ale i zda se Trump snažil již jako prezident vyšetřování bránit, například odvoláním šéfa FBI Jamese Comeyho. Dotazy, na něž Trump odpovídal v listopadu, se týkaly prvního tématu.

Guiliani prohlásil, že na otázky o možných Trumpových pokusech bránit výkonu spravedlnosti prezident odpovídat nehodlá. „Mohou mu poslat obsílku, jestli chtějí. Ale vědí, že proti tomu můžeme bojovat jako lvi,“ řekl právník.
Podle Giulianiho je nyní na tahu Mueller, který by měl co nejdříve přijít se závěry vyšetřování.

TELEVIZE USA: I JEPTIŠKY ZNÁSILŇUJÍ DĚTI

Vody americké katolické církve v posledních dnech rozvířila reportáž televize CBS, podle které se sexuálního zneužívání dětí vedle kněžích dopouštějí také jeptišky. Jednou z obětí je jistá Trish Cahillová, jež o svém traumatu promluvila na kameru. Televize však tvrdí, že se jí ozvaly i další ženy, kterým v dětství ublížily řádové sestry.

„Je to tajemství, o kterém se dosud nemluvilo,“ říká Cahillová v rozhovoru pro CBS. V patnácti letech ji začala zneužívat řádová sestra v New Jersey. Dívka se s ní tehdy přátelila a řekla jí i věci, se kterými se do té doby nikomu nesvěřila. Třeba jak ji už od jejích pěti let znásilňoval její strýc, rovněž duchovní.

„Udělala bych pro ni cokoli, zemřela bych pro ni. Dala mi vše, co jsem potřebovala a o čem jsem tehdy ani nevěděla, že potřebuji. Byla jsem tak zlomená a ona všechny kousky sesbírala,“ líčí Cahillová, jak blízký měla s boží služebnicí vztah.
Spojené státy poprvé prošetří masové sexuální zneužívání dětí kněžími

Jeptiška však s ní chtěla ještě bližší vztah. Jednoho večera jí údajně vnutila alkohol a drogy a začala ji „učit“, jak mít sex se ženou. „Přes den jsem byla s kamarády a po večerech, o víkendech a v létě s tou pedofilní sestrou,“ dodává. V té době také Cahillová také propadla závislostem poté, co se u ní rozvinula posttraumatická stresová porucha.

V roce 1994 žena vše ohlásila na policii. Církev jí v mimosoudním vyrovnání vyplatila 70 tisíc dolarů (dnes zhruba 1,5 milionu korun) a dotyčnou jeptišku zbavila všech funkcí, díky nimž pracovala s veřejností. Řádovou sestrou však zůstala.
Televize v reportáži uvádí, že Cahillová není jedinou ženou, která má s jeptiškami podobnou zkušenost. Nevyžádané polibky a obtěžování policii po letech údajně nahlásilo ještě několik dalších žen. A že američtí věřící nejsou v církvi v bezpečí ani s ženskými služebnicemi Boha, potvrzuje také bývalá řádová sestra Mary Dispenza.

Poláci ukázali mapu církevní pedofilie. Případy zneužívání jsou i v Česku

Sama v minulosti obtěžování zažila, když si ji zavolala jedna ze starších jeptišek. „Klekla jsem si vedle ní a ona mi začala jemně líbat celý obličej. Ráda bych řekla, že to nebylo zase tak hrozné, ale ono bylo. Nesla jsem si to v sobě až dodnes,“ popisuje žena.

Situaci, kdy zneužívání chlapců kněžími se na veřejnosti řeší stále častěji, ale o činech jeptišek se nemluví a neví, se snaží změnit. Začala proto spolupracovat s organizací SNAP (organizace obětí sexuálního násilí a zneužívání kněžími). Ta pomáhá obětem duchovních a díky tomu se Dispenza doslechla o dalších jeptiškách, které se samy dopouštěly sexuálního násilí nebo ho kryly.

Později ji údajně kontaktovalo osmnáct obětí, které si obtěžováním prošly. „Pro mnoho z nás jsou požadavky na pohlavní čistotu a držení celibátu nerealistické,“ míní Dispenza. Jen ve státě Pensylvánie od 40. let minulého století kolem tří set kněží znásilnilo nejméně tisíc dětí, ukázala loni zveřejněná zpráva.

Otázku zrušení povinného sexuálního půstu loni otevřel další skandál s przněním dětí také v Německu, ale i v Irsku či na Slovensku. „Cílem církve je být blízko lidem. Ale jak jim mohu být nablízku, když žiju radikálně jiný život?“ cituje agentura AP slovenského kněze Michala Lajchu, který celibát označil za „hnisající ránu“.

MERKELOVÁ: CHCI, ABY ŘECKO STÁLO NA VLASTNÍCH NOHÁCH

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes na jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem pochválila Atény za pokrok, který země díky bolestivým reformám udělala na cestě k zotavení z hospodářské krize. Oba politici na tiskové konferenci uvedli, že spolu mluvili také o migraci. Merkelová mimo jiné zdůraznila, že Řecko musí zlepšit podmínky v táborech pro uprchlíky. Berlín je prý připraven v této věci pomoci.

Setkání německé kancléřky Angely Merkelové s řeckým premiérem Alexisen Tsiprasem (10. ledna 2019)| foto: Reuters
Merkelová dorazila do Atén ve čtvrtek v podvečer, vzápětí zamířila na setkání s premiérem Tsiprasem. Na řecké půdě se s ním setkala vůbec poprvé od jeho zvolení do čela vlády v roce 2015.

V metropoli kvůli její návštěvě platí přísná bezpečnostní opatření: část centra je zcela uzavřená, v ulicích hlídkují dvě tisícovky policistů a úřady předem vydaly zákaz konání demonstrací. Večer se přesto v historickém centru metropole sešly asi čtyři stovky protestujících. Malá skupina levicových aktivistů zaútočila na policisty, kteří pak proti nim použili slzný plyn. Nikdo nebyl zraněn, ani zatčen.

Ačkoli Tsiprase vynesla v době nejhorší ekonomické krize do funkce i protiněmecká rétorika a osobní výpady proti kancléřce, jsou nyní vztahy obou politiků výrazně vřelejší než před čtyřmi lety. Řecko totiž plní své sliby a uvádí v život potřebné hospodářské reformy, jejichž zavedením věřitelé podmínili poskytnutí záchranných úvěrů. Země, která se v roce 2010 ocitla na pokraji finančního kolapsu, nakonec získala celkem tři úvěry v celkové výši 290 miliard eur (7,5 bilionu korun). Ze záchranného programu Atény vystoupily až loni v srpnu.

„Moje návštěva, veškeré moje úsilí má samozřejmě jeden cíl, aby Řecko stálo na svých vlastních nohou a získalo financování na trzích,“ řekla Merkelová po setkání s řeckým premiérem. Podle ní pro Řecko znamená vystoupení ze záchranného programu začátek „nové éry“. „Jsem velice ráda, že se situace tolik změnila, nezaměstnanost klesla,“ dodala kancléřka, podle níž ovšem musí země v reformách dál pokračovat. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu a třetina obyvatel se propadla do chudoby. Řada výdajových škrtů a růst daní však přinesly oživení ekonomiky i pokles nezaměstnanosti.

Kromě hospodářství kancléřka s řeckými hostiteli probírala i ožehavé téma migrace nebo spor o název státu sousední balkánské republiky Makedonie, jehož řešení je podle ní na dobré cestě. Podle Merkelové je nyní zvláště tíživým problémem špatná situace v přeplněných uprchlických táborech. „Budeme s Řeckem konstruktivně spolupracovat na tom, aby se stav zlepšil,“ řekla politička.

Merkelovou před cestou do Řecka oslovila nezisková organizace Lékaři bez hranic, která na neutěšený stav táborů pro migranty znovu upozornila. Připomněla mimo jiné, že například v táboře Moria na ostrově Lesbos nyní žije asi 5700 lidí včetně 1800 dětí, i když kapacitu má jen pro 3100 stálých obyvatel. Na 2700 lidí i v chladném počasí musí přebývat ve stanech.

V KONGU NA ZLATĚ VYDĚLÁVAJÍ HLAVNĚ OZBROJENCI

Situace v Demokratické republice Kongo je napjatá. Zatímco obyvatelé vstřebávají čerstvé výsledky prosincových voleb, ozbrojené skupiny na severovýchodě země nadále těží z oslabení vlády a kontrolují obchod s drahými kovy. Drtivá většina vytěženého zlata končí v sousední Ugandě a vystopovat jeho původ je nemožné.

Zlatá horečka zachvátila i Konžana Obima Faustina, který se však nepovažuje za obchodníka se zlatem ani za pašeráka. „Ukazuji lidem cestu k místům, kde mohou najít zlato,“ popisuje Faustin. Právě on ví, jak dostat drahý kov na trh. Poptávka po zlatu je podle něj vyšší v Ugandě než v Demokratické republice Kongo (DRK). „V Kinshase nikdo pomoc s obchodováním nehledá. Město je příliš daleko od míst, kde se zlato těží,“ vysvětluje Faustin.

Na severovýchodě země se podél hranic s Ugandou nachází řada malých zlatých dolů, které se obejdou bez pomoci těžké techniky. V DRK je tato námezdná forma těžby povolena za předpokladu, že zlatokopové disponují platnou licencí od ministerstva hornictví. Mnoho konžských rodin je na práci v dolech životně závislých, píše stanice Deutsche Welle.
Podle belgické výzkumné společnosti IPIS, která sleduje místní situaci v důlním odvětví od roku 2008, pracuje v konžských námezdních zlatých dolech téměř dvě stě tisíc lidí. Většina z nich k tomu nemá potřebné povolení. Badatelé navštívili v rámci průzkumu 2 400 těžebních míst a zjistili, že u 64 procent z nich jsou na místě kromě horníků přítomné také ozbrojené skupiny.

Tato zjištění však nejsou překvapivá. Demokratická republika Kongo je bohatá nejen na přírodní zdroje, ale také na množství ozbrojených skupin. Vedle lidových milicí v zemi operují povstalecké síly nebo zločinecké gangy. Ačkoli se státní armádě, známé pod zkratkou FARDC, podařilo po poslední občanské válce integrovat řadu povstalců, zůstává nedisciplinovaná a špatně placená.

PAŠERÁCI ZLATO DO UGANDY, ODTUD JDE LEGÁLNĚ

Konfliktní minerály sice nejsou v zemi primární příčinou pokračujícího násilí, jsou však jedním z důvodů fungování ozbrojených skupin. Ty se snaží do těžby zlata zapojit prostřednictvím pašování či nucené práce. Podle dostupných údajů překročí z Konga do Ugandy každý rok nelegálně mezi 75 až 98 procenty zlata.

Prezidentské volby v Kongu vyhrála opozice. Vlivná církev se diví

Podle Faustina není pašování drahého kovu obtížné. „Existuje mnoho způsobů, jak zlato urýt. Můžete ho dát do kapsy, zašít do bundy nebo do kšiltovky. Sto gramů zlata má cenu čtyř tisíc dolarů (92 tisíc korun). Ani větší množství není problém. Tohle je Afrika. Na hranicích vás nikdo nebude důkladně kontrolovat,“ popisuje Faustin.

Poté, co se zlato dostane na mezinárodní trh, slouží pro výrobu širokého sortimentu výrobků. Firmy jsou nicméně pod rostoucím tlakem, aby informovaly o svých dodavatelích a výrobních podmínkách. Jak tedy pašované zlato projde přísnou kontrolou? Je to například zásluhou místních prodejců, jako je Oryema James, který má ugandskou vládní licenci k nákupu a prodeji zlata.

Pokud James dostane nabídku na odkup zlata, nejprve se prodejce ptá na potřebné dokumenty pro vývoz z DRC a prodej v Ugandě. Odpověď však dopředu zná, pašeráci nic takového nemají. „Zlato koupím, dám do pořádku dokumenty, zaplatím daň ugandské vládě a exportuji zlato do Dubaje, Číny nebo Velké Británie. Tím se stává legálním vývozním produktem a Uganda je uvedena jako země původu,“ popisuje James.

Touto cestou zůstane skutečný původ zlata utajený. Ugandský ministr pro minerály Peter Lokeris uznává, že tyto praktiky ohrožují legální obchod. „Když pašeráci z Konga prodají své zlato legálním obchodníků v Ugandě, jeho původ už dál nelze určit,“ popisuje Lokeris. Podle něj je zapotřebí lépe chránit hranice. Sám ale dodává, že je to prakticky nemožné.
„Hranice probíhají v pustině. Můžete je překročit kdekoli. I když tam není cesta,“ vysvětluje. Také James je přesvědčený, že jeho podnikání je v bezpečí. Poptávka po zlatě navíc podle něj stále stoupá. S tím souhlasí také Faustin. „Každý potřebuje zlato,“ uzavírá Faustin.

MÍSTO VĚZENÍ VÝLET

Čínský komunistický režim některé známé disidenty nezavírá, ale odklízí je do odlehlých oblastí. Peking se tak snaží bránit styku opozice se zahraničními médii a protirežimním vystoupením během přítomnosti hostů z ciziny. Země volí takové represe, které nevypadají vyloženě násilně a nemají proto potenciál vyvolat vážnější rozruch. Čína se k takovému postupu uchyluje vždy před velkými mezinárodními akcemi a nucené výlety v doprovodu policie opozičníkům dokonce hradí, informovalo o tom prosincové číslo magazínu The New Yorker.

Čína přísně cenzuruje informace o umírajícím disidentovi

Do parku a chrámu místo do vězení musel třeba loni v září odjet čínský bojovník za demokracii Ča Ťien-kuo. Musel opustit čínskou metropoli před Fórem čínsko-africké spolupráce (FOCAC), které se v Pekingu konalo na začátku září. Policisté muže vzali na devítidenní výlet.

Disident navštívil se dvěma dozorci národní park, taoistické chrámy a obří hráz Tři soutěsky. Opozičníkovo nedobrovolné cestování vylíčila pro americký magazín jeho sestra Ťien-jing Ča, která žije v Pekingu a New Yorku. Ča Ťien-kuo křižoval provincií Ču-pej, vzdálenou od Pekingu přibližně tisíc kilometrů, do odlehlých míst zavlekly bezpečnostní složky i další pekingské aktivisty, z nichž některé Ča Ťien-kuo dobře zná.

Čína uvěznila kvůli Hrám dalšího disidenta

Například známý čínský právník Pchu Č’-čchiang byl dočasně odklizen do provincie S’-čchuan, disidenta bojujícího proti ničení životního prostředí Chu Ťia zase odvezli do přístavního města Tchien-ťin, prodemokratického aktivistu Che Te-pchu do pastvin vnitřního Mongolska.

Disidenti nicméně upozorňují, že nucené výlety pořádá režim jen pro malou skupinu prominentních vězňů. Z dvacetimilionového Pekingu úřady takto ročně odvezou možná pár desítek lidí. Většinou jde o dlouholeté opozičníky, jejichž osud sledují západní média a lidskoprávní organizace.

Disident Ča Ťien-kuo se stal nedobrovolným turistou teprve v posledních letech. V hledáčku represivních složek byl ale již před tím více než dvě desetiletí. Mezi lety 1999 a 2008 si odpykával trest vězení za pomoc při založení opoziční Demokratické strany Číny. I po svém propuštění žil pod neustálým policejním dohledem.

POLITICKÉ DRAMA S BREXITEM

Brexit už má konečně i své filmové zpracování. Stejnojmenné politické drama stanice Channel 4 ve spolupráci s HBO ve dvou hodinách popisuje události posledních let, které Británii dovedly až k současnému stavu, kdy se nachází jednou nohou venku z Evropy. Vedle snímku už o brexitu vznikl i dokument a také bylo vydáno několik knih.

„Každý ví, kdo vyhrál. Ale ne každý ví, jak.“ Britský herec Benedict Cumberbatch se upřeně dívá do kamery. Nemluví za sebe, ale jako představitel hlavního stratéga kampaně Vote Leave Dominika Cummingse lobbujícího za odchod Británie z Evropské unie.

„Musíme pochopit, kdo jsou naši voliči a mluvit k jejich emocím. Musíme nabourat politický systém, samotnou strukturu politiky,“ zazní také v televizním filmu Brexit, jehož celý anglický název zní: Brexit The Uncivil War, tedy volně přeloženo jako „neobčanská“ nebo nekorektní válka.

Ve snímku nechybí ani skandál kolem firmy Cambridge Analytica, která za pomoci nelegálně získaných dat uživatelů sociálních sítí manipulovala jejich názory prostřednictvím zavádějících nebo lživých reklam.

Zatímco britští poslanci začali středeční několikadenní jednání o tom, zda příští úterý schválí odchodovou dohodu Británie z EU, svou britskou premiéru měl film jen o dva dny dřív v pondělí. Není to zdaleka jediný kulturní počin, který už brexit vyvolal. Vznikl také celovečerní dokument a několik knih.)

Pro tato díla se v Británii vžilo označení brex-lit, tedy brexitová literatura. Píší ji většinou britští spisovatelé, a to v rozmanitých žánrech. Ať už je to společenská satira z budoucnosti, nejrůznější dystopické vize i komplexní romány popisující stav současné společnosti a příčiny, které vedly až k referendu o vystoupení Británie z Evropské unie.
„Musíme se alespoň pokusit pochopit lidi, kteří mají opačné názory než my. Obávám se, že to neděláme dostatečně dobře,“ popsal své motivy k napsání románu The Cut (Řez) spisovatel Anthony Cartwright.

Den Ú bude úterý

Britský parlament bude o odchodové dohodě hlasovat v úterý 15. ledna. Zda ji schválil nebo odmítl, se bude vědět v noci.
Británie opakovaně potvrzuje, že z EU vystoupí 29. března, kdy vyprší dvouletá lhůta po aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. Zejména v posledních dnech se ale stále častěji objevují zprávy, že premiérka Mayová se v Bruselu snaží dohodnout odklad.

Pokud totiž příští týden poslanci odchodovou dohodu neschválí – a prozatím jich pro ni většina nakloněna není – nastane takzvaný tvrdý brexit. I britská vláda podle vlastních analýz očekává, že nastane mimo jiné chaos v britských přístavech a nepokoje na irské hranici.

Britský parlament znesnadnil vládě zahájení brexitu bez dohody s Bruselem

Britská rádia napříč celou zemí už také na zadání vlády začala vysílat spoty varující Brity před důsledky tvrdého brexitu.
I proto před dvěma dny parlament přijal další opatření, které možnosti vlády odejít z EU bez dohody omezuje. K tomu, aby vláda mohla čerpat peníze z rozpočtu na zajištění rozsáhlé agendy spojené s minimalizací následků tvrdého brexitu, totiž nově bude potřebovat souhlas poslanců. Je to další z mnoha porážek, které už Mayová od parlamentu utrpěla.
Výsledek tohoto hlasování byl velmi těsný, 303 ku 297. Podobně těsný může být i rezultát hlasování o odchodové dohodě příští týden.

Britští komentátoři nicméně vidí zatím oficiálně nepotvrzené snahy Londýna o odklad data vystoupení z EU jako stále reálnější. Vláda tím podle nich bude chtít získat další čas na vyjednání nové dohody.
V Bruselu, kde evropští vyjednavači vtipkovali na účet často těžkopádných a špatně připravených britských delegací, z toho jistě budou mít radost. /r/