iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Hlavní výzvy pro EU, právní stát v Polsku nebo Maďarsku

Stav právního státu v Polsku, Maďarsku nebo Rumunsku označil místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen jako hlavní výzvu EU pro rok 2019. Katainen také poznamenal, že státy, ve kterých budou problémy s právem nebo korupcí, by mohly přijít o dotace. Podle agentury PAP to finský komisař Katainen řekl po prvním letošním zasedání Evropské komise prohlásil její místopředseda Jyrki Katainen.

Komisař, který má na starosti zaměstnanost, růst, investice a konkurenceschopnost, vidí provázanost mezi stavem právního státu a možností řádně čerpat prostředky z evropských fondů.

Belgický premiér pokáral země V4. Pohrozil i vyobcováním ze Schengenu

Největší turbulenci, která EU čeká v letošním roce, způsobí podle Katainena brexit. Mezi hlavní problémy ale zařadil také Rusko a omezování vlády práva ve třech zmiňovaných členských zemích. Komisař prohlásil, že EU stojí na společných hodnotách, jako jsou lidská práva, svoboda slova a svobodná média. Kdo je nedodržuje, podkopává podle něj základy evropského společenství.

V odpovědi na otázku ohledně provázanosti stavu právního státu a vyplácením peněz z evropských fondů Katainen řekl, že u států, které mají problémy s korupcí či právem, nelze očekávat řádné čerpání finančních prostředků z fondů. On sám nevidí důvod, aby evropští daňoví poplatníci přispívali státům, které nerespektují vládu práva. Mandát komisaře Katainena, stejně jako celé současné Evropské komise, vyprší letos po květnových volbách do Evropského parlamentu.

TRUMP SNÍŽIL STATUS DIPLOMATŮ EU V USA

Evropská unie je nyní ve Spojených státech formálně méně než jakákoliv jiná země světa. Trumpova vláda totiž tiše snížila status mise EU v zemi na mezinárodní organizaci. Změna znamená, že diplomaté EU působící ve Washingtonu nebudou tak často zváni na akce na vysoké úrovni.

Obdobná změna protokolu ve vztazích blízkých spojenců je neobvyklá. Postavení unijních diplomatů v USA bude nyní méně významné než za předchozího šéfa Bílého domu Baracka Obamy. Krok Spojených států se podle nejmenovaného unijního činitele projevil například na pohřbu někdejšího amerického prezidenta George Bushe staršího 5. prosince. Tehdy byl zástupce EU vyzván jako jeden z posledních, aby uctil jeho památku.

Mluvčí Evropské komise bez dalších podrobností uvedla, že komise o změnách v uplatňování diplomatické hierarchie v USA ví. „V současné době s příslušnými službami v administrativě hovoříme o možných důsledcích pro delegaci EU ve Washingtonu,“ dodala.

Trump prodloužil dočasnou výjimku z placení cel pro EU do konce května

Změnu statusu unijních vyslanců potvrdili další dva unijní diplomaté. Podle jednoho z nich je ale nepravděpodobné, že by blok odpověděl stejným způsobem vzhledem k tomu, že usiluje o dobré vztahy se Spojenými státy. Trumpův přístup k osmadvacítce je odtažitý, prezident mimo jiné podpořil odchod Británie z EU. Hlava USA, která prosazuje politiku „Amerika na prvním místě“, opakovaně kritizuje především obchodní praktiky Evropské unie. Loni v červnu začaly USA vůči EU uplatňovat nová cla na dovoz oceli a hliníku.

NOVÉ ZÁKLADNY ČÍNY V KAMBODŽU I PÁKISTÁNU?

Peking nevylučuje zřízení dalších základen v zámoří, řekl čínský generálporučík Che Lej. Jednou ze zvažovaných lokalit pro čínskou námořní základnu je podle agentury AFP Kambodža. Peking navíc údajně hodlá posílit obranu svých vojenských základen v Jihočínském moři. Dříve se spekulovalo i o čínské základně v Pákistánu.

Kromě techniky přehlídka nabídla do posledního detailu sladěný pochod 12 tisíc vojáků (3. září 2015) | foto: Reuters
Nové základny by podporovaly mírové mise OSN s čínskou účastí, uvedl Che. Dodal, že takové rozhodnutí by muselo být učiněno na základě potřeb mise a se souhlasem hostitelské země. Za těchto podmínek, řekl Che, „je tu možnost zřízení (dalších) podpůrných základen“.

Generálporučík ujistil, že Peking nemá v úmyslu uplatňovat skrze zámořské základny svou moc. Zároveň srovnal podle něj skrovnou vojenskou přítomnost Číny v zámoří s americkou. Spojené státy mají totiž po světě více než 100 základen.
Štábní kapitán čínského námořnictva Čang Ťün-še zase řekl, že Čína je připravena posílit obranu umělých ostrovů, které vybudovala v Jihočínském moři. Tuto strategickou vodní cestu považuje Peking za součást svého území. V pondělí ale oblastí proplul americký torpédoborec s cílem demonstrovat svobodu plavby a „zpochybnit nepřiměřené nároky na mořské území“.

Čína v oblasti vytvořila sedm umělých ostrovů a na některých postavila letiště. Části Jihočínského moře bohaté na nerostné suroviny si nárokuje také pět dalších zemí regionu.

Džibutsko a kdo další?

O vybudování čínské základny v Kambodži se spekuluje již mnoho let. Phnompenh je blízkým spojencem Pekingu a podporuje jeho teritoriální nároky v Jihočínském moři, připomněla AFP.

Tyto úvahy zesílily poté, co možnou čínskou základnu zmínil americký viceprezident Mike Pence v listopadovém dopise kambodžskému premiérovi Hun Senovi. Nejvyšší kambodžský představitel vzápětí vzkázal, že žádné cizí základny v zemi nebudou. Středeční příjezd tří velkých válečných lodí do kambodžského přístavu, který měl demonstrovat vzrůstající námořní sílu Číny, však ukázal, že zvěsti o vojenské základně Číny v této zemi nejsou zcela liché.

Číňané nám v Džibutsku svítí do očí, stěžují si američtí stíhači

Nejlidnatější země světa otevřela svou první zámořskou vojenskou základnu ve východoafrickém Džibutsku v roce 2017. V malém, ale strategicky položeném státě jsou vojensky trvale přítomni také čínští rivalové, a to Spojené státy, Japonsko a několik evropských zemí. Základna v Džibutsku má podle Pekingu za cíl poskytovat podporu protipirátské misi v Adenském zálivu a mírovým misím OSN s čínskou účastí v několika afrických státech.

Někteří pozorovatelé ale pokládají základnu v Džibutsku za součást čínské strategie pro posílení námořní přítomnosti v Indickém oceánu, kde Peking soupeří o vliv se svým regionálním rivalem Indií. V červnu 2017 upozornilo americké ministerstvo obrany, že Čína pravděpodobně postaví v zahraniční více svých základen. Podle Pentagonu k tomu může využít i sousední Pákistán. Ten byl dříve důležitým spojencem USA, nyní ale s Čínou buduje hospodářský koridor.

MAYOVÁ NEUSPĚJE, NOVÝ PLÁN BREXITU DO 3 DNŮ

Poslanci britského parlamentu ve středu schválili dodatek, podle něhož musí vláda premiérky Theresy Mayové v případě zamítnutí její dohody o brexitu s EU předložit nový návrh do tří dnů po hlasování této dohodě. To se má konat 15. ledna. V Británii již také odstartovala kampaň informující veřejnost o dopadech odchodu země z EU.

S dodatkem podle agentury Reuters přišli proevropští poslanci z vládní Konzervativní strany i opoziční labouristé. Pro premiérku Mayovou tento dodatek znamená další výraznou komplikaci. Původně měla na nový návrh 21 dní. Hlasování o dohodě s EU vláda kvůli očekávané porážce už jednou odložila a očekává se, že poslanci brexitový plán Mayové dojednaný s Bruselem nepodpoří ani příští týden.

Pro dodatek ve středu hlasovalo 308 poslanců, proti se vyslovilo 297. Na základě dodatku by nyní měla vláda představit plán B parlamentu během tří zasedacích dnů. Vzhledem k tomu, že parlament obyčejně v pátek nezasedá, vypršela by podle listu The Guardian lhůta v pondělí 21. ledna.

V BRITÁNII KAMPAŇ O DOPADU BREXITU

Britská vláda rovněž zahájila poměrně nenápadnou informační kampaň s cílem přiblížit lidem a firmám dopady odchodu z Evropské unie. Podle bulvárního listu Daily Mirror jsou zveřejněné reklamy kampaně nastolují řadu otázek, které však zůstávají bez odpovědi. Deník The Guardian uvádí, že iniciativa mnoho nových informací nepřinesla.

Jednou částí kampaně jsou rozhlasové reklamy, které na některých stanicích běží od úterního rána. Sdělení odkazují na nový web, na němž údajně zájemci naleznou odpovědi na otázky nastolené v reklamách. Portál propagovala také některá ministerstva na svých twitterových účtech. Ministerstvo pro odchod z EU ale podle agentury Reuters start projektu nijak výrazně neohlašovalo.

Británie simulovala dopravní zácpu v případě, kdy by došlo na divoký brexit

Před spuštěním kampaně britská média uváděla, že jejím cílem je zajistit připravenost na možný brexit bez dohody s EU, na úvodní stránce se však tento obávaný scénář nezmiňuje. Při rozkliknutí možnosti „občané EU ve Spojeném království“ se pak objeví vzkaz: „Vláda Spojeného království uzavřela dohodu s EU, která chrání práva občanů EU ve Spojeném království po jeho odchodu z EU. Pokrývá také jejich rodinné příslušníky.“

The Guardian navíc píše, že pokud se podnikatelé proklikají nespočtem nabízených možností, nakonec stejně skončí u informací, které vláda zveřejnila už na konci loňského léta. Na novém webu s nadpisem „Příprava na odchod z EU“ přivítá návštěvníka banner s usměvavými kreslenými postavami od farmáře až po ženu v hidžábu. Pod nimi je rozcestník se čtyřmi možnostmi: podniky, jednotlivci, občané Spojeného království v EU a občané EU ve Spojeném království.

„Upřímně řečeno bychom těžko vymýšleli lepší metaforu pro brexit, i kdybychom se snažili,“ komentoval vládní informační kampaň Daily Mirror. Dodává však, že její rozpačitá podoba není velkým překvapením, protože za současné nejistoty kolem vyústění brexitového procesu by informace na webu mohly být neaktuální prakticky okamžitě po zveřejnění.

JAPONSKO NABÍZÍ PRACOVNÍKŮM PLACENÝ SPÁNEK V PRÁCI

Odpolední spánek v pracovní době, navíc ve speciálně navržené oáze klidu? To je jedno z mnoha opatření, která na pracovišti zavádí stále více japonských firem snažících se vypořádat s epidemií nespavosti mezi zaměstnanci. Japonská ekonomika totiž kvůli ní přijde ročně o 138 miliard dolarů, v přepočtu tedy o více než tři biliony korun.

Jako první na podrážděné a neproduktivní zaměstnance s nedostatkem spánku zareagovaly technické společnosti. Například japonský poskytovatel služeb v oblasti informačních technologií Nextbeat zřídil loni ve svém sídle v Tokiu dvě „strategické ložnice“. Jednu pro ženy a druhou pro muže.

Nový typ zařízení: čelenka slibuje hluboký spánek díky vědeckému měření

Obě místnosti jsou zcela odhlučněné, takže si zaměstnanci mohou nerušeně zdřímnout na připravených pohovkách. Nechybí ani rozprašovač vůně pro navození příjemné atmosféry. Přísně zakázány jsou však telefony, tablety nebo počítače. „Zdřímnutí dokáže zlepšit efektivitu stejně jako vyvážená dieta a cvičení,“ popisuje Emiko Sumikawa z Nextbeatu.

Firma navíc po zaměstnancích vyžaduje, aby práci opustili nejpozději do devíti večer a vyvarovali se nadměrných přesčasů. Právě ty totiž podle průzkumů často mohou za smrt způsobenou přepracováním. Další japonský podnik se zase rozhodl zaměstnance odradit od přesčasů prostřednictvím finančních bonusů, pokud se do postele dostanou v rozumnou hodinu.

Firmy rozdávají za spánek body, pracovníci za ně koupí jídlo

Společnost Crazy zabývající se plánováním svateb pro změnu uděluje body pracovníkům, kteří naspí v noci nejméně šest hodin. Za ty si poté mohou koupit občerstvení ve firemní kantýně. Jejich spánek sleduje zaměstnavatel pomocí aplikace a zaměstnanci si spaním mohou vydělat body v hodnotě až 64 000 jenů (13,2 tisíc korun) ročně.

Nevyspalý řidič je jako opilý, říká neurovědkyně Marečková

Japonští zaměstnanci mají podle listu The Guardian větší důvod k tomu, aby si v práci alespoň na chvíli zdřímli. Vyplývá to z průzkumu provedeného za pomoci fitness náramků, který sledoval návyky lidí v osmadvaceti zemích světa. Japonci podle něj spí v noci v průměru jen 6 hodin a 35 minut, to je o 45 minut pod mezinárodním průměrem.

Finové oproti tomu spí téměř o hodinu déle a dosahují průměru 7 hodin a 45 minut, podobně vydatný spánek si dopřávají také Estonci, Kanaďané, Belgičané či Dánové. Více než 92 procent Japonců nad dvacet let si navíc podle průzkumu na nedostatek spánku stěžuje. Také japonská vláda se rozhodla ocenit výkony dobře odpočinutých pracovníků a vydala doporučení, aby si všichni lidé v produktivním věku v odpoledních hodinách alespoň na půl hodiny zdřímli.

V NORSKU ÚNOSCI POŽADUJÍ ZA ŽENU MULTIMILIONÁŘE VÝKUPNÉ

V Norsku byla unesena manželka multimilionáře Toma Hagena. Únosci ji zadržují na neznámém místě a za její propuštění požadují velmi vysoké výkupné. V případě, že ho nedostanou, hrozí, že proti ní použijí násilí. Žena je pohřešována již od 31. října, média ale o případu informovala až dnes.

Policejní inspektor Tommy Bröske na středeční tiskové konferenci řekl, že osmašedesátiletá Anne-Elisabeth Falkeviková Hagenová zmizela 31. října ze svého domova v Lörenskogu, který je vzdálen asi 20 kilometrů od norské metropole Oslo a zhruba 50 kilometrů od hranice se Švédskem. Policie případ od počátku považovala za únos, doposud ho ale vyšetřovala tajně.

Podle norského listu Verdens Gang pachatelé požadují za osvobození ženy devět milionů eur v kryptoměně monero, kterou lze převádět anonymně. Policie uvedla, že dotyční poslali vzkaz, který popisuje, co se se ženou stane, pokud nebude výkupné zaplaceno. Policie je s údajnými únosci ale pouze v omezeném, elektronickém kontaktu.

Policejní inspektor Bröske prohlásil, že policie doposud rodině radila, aby na požadavek nepřistupovala a výkupné neplatila. Dodal nicméně, že konečné rozhodnutí je na rodině. Připustil rovněž, že vyšetřování může trvat dlouho a že policie nemá zatím žádné podezřelé. Dosavadní vyšetřování ale prý naznačuje, že jde o profesionály.

Jak poznamenala agentura AFP, podobné kriminální činy jsou v ropné velmoci Norsku, které má obecně nízkou míru zločinnosti, naprosto výjimečné. Zadržovaná žena je provdána za podnikatele v oblasti nemovitostí a v energetickém sektoru Toma Hagena. Ten je podle finančního časopisu Kapital 172. nejbohatším člověkem v Norsku s odhadovaným jměním 1,7 miliardy norských korun (4,5 miliardy Kč).

UPRCHLÍKY Z LODÍ NĚMECKA PŘIJME 9 ZEMÍ EU

Devětačtyřicet migrantů ze dvou lodí německých nevládních organizací se ve středu po více než dvou týdnech vylodilo na Maltě. Následně budou přerozděleni mezi Maltu a dalších osm zemí Evropské unie. O povolení vylodit se informoval již dříve na tiskové konferenci maltský premiér Joseph Muscat.

Komisař EU pro vnitro Dimitris Avramopulos státům, které běžence přijmou, poděkoval za solidaritu. Zároveň ale upozornil, že podobná jednorázová řešení nemohou být trvalou náhradou potřebné reformy unijního azylového systému, na níž se země EU už několik let nemohou shodnout. Avramopulos doufá v dohodu ještě letos, do té doby chce unijním členům navrhnout dočasné řešení situace, které by migrací nejzatíženějším státům unie ulevilo.

O situaci okolo migrantů zachráněných plavidly nevládních organizací ve Středozemním moři chce také hovořit s ministry vnitra členských států unie na jejich nejbližším neformálním jednání počátkem února v Bukurešti. „Všichni, včetně nevládních organizací, musí respektovat pravidla a postupovat odpovědně, aby nepodporovali obchodní model pašeráků lidí,“ zdůraznil Avramopulos.

Někteří z migrantů strávili na lodích u maltských břehů více než dva týdny. Lodě totiž marně hledaly přístav, kde by mohly zakotvit. Malta a Itálie nechtějí do svých přístavů vpouštět plavidla soukromých humanitárních organizací, pokud se země EU nedokážou shodnout na jejich přerozdělení. Nyní však podle Muscata bylo dosaženo jednorázové dohody. Devětačtyřicet migrantů si kromě Malty přerozdělí také Itálie, Německo, Francie, Portugalsko, Irsko, Rumunsko, Lucembursko a Nizozemsko.

Italský ministr vnitra Matteo Salvini, který byl na návštěvě Polska, se nicméně již nechal slyšet, že žádá od své vlády „objasnění“ celé situace. Ještě ve středu by se proto měl setkat s premiérem Giuseppem Contem a dalšími ministry. „Jsem stále absolutně proti jakýmkoli nových příchodům do Itálie,“ napsal Salvini na Twitteru.

Následovat budou rychlé návraty odmítnutých žadatelů

Dohoda se týká také dalších 249 migrantů, kteří na Maltě už jsou. Podle Avramopulose nebyla jednání vůbec jednoduchá. „Veřejně jsem také další země vyzval, aby byly solidárnější,“ poznamenal v Bruselu komisař s tím, že složitá je situace především pro samotnou Maltu, malý a migračními tlaky výrazně zasažený ostrov.

Následovat podle Avramopulose musí rychlé prověření zachráněných; pomáhat s azylovým řízením jsou připraveny unijní agentury. Evropská pobřežní a pohraniční stráž bude spoluorganizovat rychlé návraty těch, kteří s azylovou žádostí neuspějí.

Plavidlo Sea-Watch 3 berlínské organizace Sea-Watch zachránilo 32 migrantů u pobřeží Libye loni 22. prosince. Na palubě byly podle dřívějších informací mimo jiné tři děti, jedno roční a další dvě ve věku šest a sedm let, tři nezletilí bez doprovodu a čtyři ženy. Na lodi Professor Albrecht Penck řezenské nevládní organizace Sea-Eye se nacházelo 17 zachráněných od 29. prosince.

Ochotu přijmout migranty z německých lodí vyjádřila zhruba desítka zemí, ale Malta požadovala komplexní dohodu, která by zahrnovala právě také 249 migrantů přijatých na ostrově v posledních dnech. „Malta nikdy neuzavřela své přístavy a zůstává bezpečným přístavem,“ prohlásil ve středu Muscat s tím, že všichni ale musí respektovat mezinárodní pravidla. /r/