iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudkyně Zhoufová z Liberce chybně prodloužila vazbu

K neobvyklé situaci došlo u hlavního líčení v případu liberecké soudkyně Lenky Zhoufové, která v roce 2016 v rozporu se zákonem antedatovala vazební jednání, aby nedošlo k propuštění obžalovaného z vazby. U Okresního soudu v Mělníku se jí opakovaně zastala obhájkyně poškozeného drogového dealera Marie Nedvědová. Podle ní už Zhoufová byla dostatečně potrestána kárným senátem Nejvyššího správního soudu (NSS). U hlavního líčení před senátem soudkyně Renáty Moudré zazněly podobné skutečnosti a argumenty, jako u jednání NSS v roce 2017.

Zhoufová vzpomínala, jak před lety působila jako asistentka na civilním úseku u Krajského soudu v Ústí nad Labem, když ji v roce 2015 zavolala předsedkyně Okresního soudu v Liberci s nabídkou funkce soudkyně na trestním úseku. V době jmenování soudkyní tak v podstatě neměla zkušenosti s trestní agendou. K tomu pečovala o malé dítě. Převzala senát, kde bylo v tu dobu na sto nevyřešených případů, včetně kauzy 23 obžalovaných libereckých zastupitelů, která hrozila promlčením.

V roce 2016 pak začala řešit rozsáhlou drogovou kauzu, kdy musela vyslechnout mnoho svědků, většinou uživatelů omamných látek. „Prováděla jsem i výslech utajovaného svědka, což jsem dělala poprvé,“ vysvětlovala soudkyně.
V diáři měla upozornění, že hlavnímu obžalovanému drogovému dealerovi musí po třech měsících od únorového vazebního zasedání vazbu prodloužit. Jenže na konci května 2016 tak v rámci hlavního líčení s kolegy ze senátu neučinila. Obžalovaný si toho byl vědom a o všem přes svou sestru, která je v kauze také obžalovaná, na to upozornil advokátku Marii Nedvědovou.

Díky jejímu telefonátu na mělnický soud Zhoufové došlo, že pochybila. Vzápětí proto usnesením rozhodla jako samosoudkyně o prodloužení vazby a dokument o den antedatovala. „Nechtěla jsem nic falšovat a při rozhodnutí senátu bych musela zfalšovat protokol o hlasování. Proč jsem to udělala? Nevím, zpanikařila jsem a neměla jsem se na koho obrátit,“ uvedla Zhoufová s tím, že na soudu došlo ke generační obměně a starší soudci neměli chuť pomáhat nezkušeným kolegům. Chyba! Odkaz není platný.Soudkyně také popsala, že kritická přetíženost panovala v předmětné době i u administrativních pracovníků soudu.

„Udělala jsem obrovskou chybu, zpět to už nevezmu. Nechtěla jsem nikomu škodit. Byla jsem již citelně potrestána,“ reagovala soudkyně na dotazy předsedkyně senátu Moudré, zda ji nenapadlo obžalovaného propustit. NSS ji potrestal ročními srážkami ze mzdy, které celkem činily asi 250 tisíc korun, trest už jí vypršel v loňském roce. Od té doby podle svých slov neměla v práci žádný problém a podobným věcem se snaží předcházet například konzultacemi s kolegy.
Advokátka drogového dealera Nedvědová uvedla, že původnímu rozhodnutí o vazbě z února 2016 se její klient nebránil a ani si nepodal stížnost.

„Můj klient si byl vědom toho, že vazební důvody jsou dány a že případná stížnost by neměla smysl,“ řekla obhájkyně v roli svědkyně Její klient ani nežádal o nahrazení vazby jiným institutem. Poté, co advokátka přišla na postup Zhoufové, podala stížnost na úřední postup a poté byl její klient propuštěn. Trestní oznámení na Zhoufovou však s klientem nepodala a policie ji prý odmítla sdělit, kdo tak později učinil. Z podnětu policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) pak případ pokračoval razií v bytě soudkyně, kdy byly zajištěny počítače soudkyně nebo výpisy telefonních hovorů.

V dané věci se prý advokátce těžko vypovídá. „Vím, že paní doktorka byla kárně potrestána. Trest byl přísný a platí zásada dvojího potrestání. Na soudce je obrovský tlak, můj manžel je také soudce a chybu může udělat každý. Paní doktorka to neudělala úmyslně,“ hájila Nedvědová Zhoufovou. Za stejný čin nemůže být člověk podle trestního řádu dvakrát trestán.

Advokátka dodala, že kauza jejího klienta stále neskončila. Po propuštění z vazby pracuje, snaží se vést řádný život a čeká na trest. Doba strávená ve vazbě se započítává do uloženého trestu. Soudkyně Moudrá se při líčení také snažila zjistit, zda Zhoufová neměla s dealerem nějaké styky v minulosti, což odmítla jak obžalovaná, tak advokátka dealera Nedvědová.Ta navrch uvedla, že vedení hlavního líčení bylo ze strany Zhoufové i po excesu korektní.

Zajímavé je, že věc nakonec skončila u soudu až po intervenci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. O zastavení stíhání Zhoufové totiž po projednání karným senátem NSS rozhodl někdejší vedoucí státní zástupce z Ústí nad Labem Jan Jakovec. Ten záhy poté ve funkci skončil.

Podle Zemana mělo jednání Zhoufové naplnit znaky skutkové podstaty zločinu zbavení osobní svobody a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Dealer byl kvůli jednání soudkyně ve vazbě nezákonně držen osm dní. Státní zástupce Lukáš Borovička podal loni v srpnu obžalobu k Okresnímu soudu v Liberci. Kauza se dostala na Okresní soud v Mělníku kvůli možné podjatosti libereckého soudu.

Soudkyně nyní stále působí na Okresním soudu v Liberci, ministři spravedlnosti ji taláru dočasně nezbavili. Podle jejích slov se jí podařil snížit počet nedodělků v jejím senátu. Soudkyně Moudrá případ odročila na 20. března, kdy by měl padnout rozsudek. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ZNALCI: SOUDCE TICHÝ EXTRÉMNÍM PODIVÍNEM, NEMŮŽE SOUDIT

Jindřichohradecký soudce Jan Tichý není nadále způsobilý vykonávat svou funkci. Rozhodl tak kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS). Tichý má psychické problémy, sám odstoupit nechtěl. Předseda kárného senátu Karel Šimka zdůraznil, že soudcovská práce je výsada a velká odpovědnost, na soudce je proto nutné klást „nekonečně vyšší nároky než na běžného zaměstnance“. Soudce už dříve funkce zprostil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Návrh předsedy OS v Jindřichově Hradci na dočasné zproštění výkonu funkce soudce byla Ministerstvu spravedlnosti doručena 1. října 2018. „Ministr spravedlnosti svým rozhodnutím dočasně zprostil Mgr. Tichého výkonu funkce soudce, přičemž k dočasném zproštění došlo s účinností od 18. prosince 2018,“ napsal České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Dnes soudce přišel o talár definitivně.“Nikdo nezpochybňuje, že soudce může být nemocen, ale nemoc musí být buď dočasná a po nějakou dobu brání výkonu funkce, nebo trvalá, ale marginální, aby to justice unesla. Byli jsme konfrontováni se situací, že jeho nemoc je dlouhodobá a není marginální, a to jsme také zjistili,“ uvedl v odůvodnění Šimka. Řekl, že pokud by to bylo jen několik dní v roce, správní soud by to ani neřešil, v tomto případě však šlo o dlouhodobou záležitost, která výkon soudce ovlivňuje desítky dní v roce.

Kárný senát si objednal znalecký posudek hodnotící psychický stav Tichého. Podle posudku Tichý trpí specifickou schizotypní poruchou. „Česky by se dalo říct podivínství, ale extrémní,“ řekl za znaleckou komisi Ilja Žukov z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Několikrát do roka se soudce stahuje do ústraní a věnuje se úvahám o alternativní historii. Když ataka udeří, není schopen se soustředit na práci, bere si nemocenskou či dovolenou.
„Stavy si nenavozuje sám. Pozná sice, že přicházejí, není ale schopen si je ukončit,“ řekl Žukov. Tichý se léčí od dětství. Další člen komise Martin Anders řekl, že existují různé možnosti farmakologické i psychoterapeutické léčby, ne všechny byly dosud v Tichého případě využity.

Jednání kárného senátu

Tichý po jednání novinářům řekl, že takové rozhodnutí čekal, navzdory tomu, že ve svých vyjádřeních vytýkal zásadní pochybení znalcům, která jsou podle něj obrovská, i kárnému senátu. „Pan předseda senátu se k věci v tomto směru nijak nevyjádřil, takže budu zvědavý na to, jak bude vypadat písemné vyhotovení rozsudku,“ řekl Tichý. Uvedl, že znalecký posudek považuje za hrůzu. Na otázky kladené senátem podle něj neodpověděl.

Pokud by kárný senát konstatoval, že Tichý je způsobilý vykonávat funkci soudce, zabýval by se kárnou žalobou podanou kvůli průtahům. Údajné kárné provinění Tichého ale nezkoumal. Podle Tichého nebyly průtahy tak vážné, aby bylo možné uložit nejpřísnější postih, tedy odvolání z funkce.

Šestačtyřicetiletý Tichý působil na civilním úseku Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Předseda soudu v minulosti neúspěšně žádal ministra spravedlnosti, aby Tichého dočasně zprostil funkce. „Byly vyčerpány všechny možnosti manažerského řízení,“ uvedl Michálek a dodal, že mu nezbylo než podat kárnou žalobu. Podle Michálka mají stejný názor také ostatní soudci jindřichohradeckého soudu.

EKONOMICKÝ DENÍK: BYLO TO JEN CVIČENÍ, HÁJÍ SKANDÁL U VOJÁKŮ MINISTR METNAR

Nic protizákonného se nestalo, tvrdil dnes ministr Lubomír Metnar poslancům sněmovního výboru pro obranu, kteří si jej předvolali kvůli loňské akci prostějovských armádních specialistů s celníky.

O operaci, o které se neměl nikdo nepovolaný dozvědět, Ekonomický deník informoval v půlce prosince. Podle ministra obrany šlo jen o pouhé společné cvičení. Dokument, kterým Ekonomický deník disponuje ale dokládá pravý opak Metnarova tvrzení. Celníci vojáky povolali, aby jim v rámci takzvané součinnosti pomohli při „realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí“. Aférou se bude ve čtvrtek zabývat také sněmovní výbor pro bezpečnost. Vysvětlovat, o co šlo, by měla také ministryně financí Alena Schillerová a vedení Celní správy.

Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny se začal operací celníků a prostějovské 601. skupiny speciálních sil z půlky loňského roku, při které byl velmi pravděpodobně porušen zákon, zabývat z popudu jeho předsedkyně Jany Černochové (ODS). Poslanci po dnešku k žádnému závěru ale nedošli. Zítra se bude senzitivní kauzou zabývat i sněmovní výbor pro bezpečnost. A to přesto, že se náčelník generálního štábu Aleš Opata i ministr obrany Lubomír Metnar snažili zákonodárce ubezpečit, že se nic fatálního nestalo.

„Každopádně na základě informací a vyhodnocení, které jsem dostal, tak šlo o cvičení… …Pro armádu to bylo cvičení jako každé jiné a probíhá jich celá řada. Nejenom s celníky,“řekl po uzavřeném jednání výboru Metnar. Na otázku, kolik takových cvičení celníků s 601. brigádou v poslední době proběhlo ale nedokázal odpovědět. „Pokud se mně ptáte na obsah toho cvičení tak veškerá taktika a cvičení 601. skupiny spadají pod utajení. Bylo to klasické cvičení, kterého se armáda zhostila tak, jak měla… …Nevím, proč hovoříte o sledování, já hovořím o cvičení,“ tvrdil po výboru před novináři neochvějně Metnar.

Protože dnes nebyli slyšeni zástupci Celní správy ani ministryně financí Alena Schillerová, pod kterou celníci spadají, poslanci výbor obranu počkají s vyhodnocením poznatků o akci celníků na další informace. „My jsme měli informace pouze z té jedné strany… …Potřebujeme vědět, k čemu se ta trestní věc vztahovala od ministerstva financí, potažmo Celní správy,“ uvedla po skončení výboru jeho předsedkyně Jana Černochová.

Operace Richard

Co se tedy vlastně odehrálo? Vloni třináctého června dorazila na velitelství 601. skupiny speciálních sil z Prostějova velmi neobvyklá žádost. Celníci v ní v rámci operace s krycím jménem Richard požádali vojenské speciály o součinnost při sledování.

„Tímto vás per analogiam ustanovením paragrafu 7 trestního řádu žádám o součinnost při realizaci opatření týkající se sledování osob a věcí dle ustanovení paragrafu 158d trestního řádu v trestní věci vedené shora pověřeným policejním orgánem pod číslem jednacím BN-8351120/TS-7/2017 – RICHARD. Cílem sledování zájmových osob a objektu je zjistit informace, které povedou k ustanovení osob, jenž se na trestné činnosti ve formě organizátorství podílí, či přímo trestnou činnost řídí,“ stojí v žádosti s pravopisnou chybou, adresované Generálnímu štábu.

„Dále žádáme o svolení vést následnou komunikaci v této věci přímo s velitelem 601. skupiny speciálních sil,“ za kladné a včasné vyřízení této žádosti poděkoval zástupce generálního ředitele Celní správy, náměstek a ředitel sekce pátrání Robert Šlachta. A „z rozkazu“ ji podepsal ředitel odboru pátrání z Brna Petr Mašek. Ekonomický deník získal tyto informace od několika důvěryhodných nezávislých zdrojů, které si nepřály zveřejnit identitu.

Žádost, kterou vloni poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádali o spolupráci 601. brigády v ostré akci.

Zjevně, jak se lidově říká, hořelo, a celníci potřebovali vojáky z Prostějova třeskutě rychle. Protože žádost celníků hned týž den předložil ministryni Karle Šlechtové prostřednictvím svého podřízeného Ladislava Rebilase náčelník Generálního štábu Aleš Opata. A ministryně ji ještě týž den stvrdila svým podpisem. Nebývá přitom běžnou praxí, aby úřední prosby podobného charakteru byly řešeny takto rychle. Žádost celníků pak obratem odsouhlasil i ředitel speciálních sil ministerstva obrany Pavel Kolář.

Aby operace pravděpodobně nebudila příliš pozornosti, stalo se z ní ještě týž den na straně vojáků cvičení celníků a prostějovských speciálů. „Nařizuji 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti,“ napsal do interního dokumentu velitel speciálních sil Pavel Kolář.

V referátníku pak dále stálo, že záměrem akce je provedení součinnostního výcviku mimo vojenské prostory, „zaměřeného na vedení speciálního průzkumu s důrazem na činnost jednotek ve vedení diskrétních operací“. První fází pak byla 13. června (připomeňme, že jde o den, kdy žádost celníků na armádu doputovala – pozn. red.) příprava a plánování. „Fáze 2. 14. a 15. června. Provedení. Fáze 3. 15. června. Ukončení a vyhodnocení,“ zněl dále úkol.

Podřízení měli mimo standardních formálních úkolů zabezpečit řízení a koordinaci vyčleněných sil a přímou součinnost s partnerskou jednotkou. Dále měli zahlásit „připravenost jednotky k plnění úkolu a průběžně hlásit zahájení, průběh a ukončení činnosti“. Vše se odehrálo v řádu hodin, respektive tří dnů. Cvičení se přitom plánují dlouhodobě a procházejí klasickým schvalovacím kolečkem. Ostatně o plánovaných armádních cvičeních na tento rok dnes poslance ministr obrany informoval.

Operace celníků a vojáků vypadá na první pohled jako nikterak nevybočující ze standardních mechanismů, opak je ale pravdou. Celníci vojáky požádali o součinnost podle paragrafu 158 d) trestního řádu. Ekonomickému deníku není známo, zda sledování povolil jen státní zástupce, aby mohly být pořízeny i zvukové nebo obrazové záznamy. Nebo soudce, aby mohlo být zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, jak praví litera zákona.

Problém spočívá v tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil nejsou z pohledu zákona takzvaným policejním orgánem. Tudíž se na sledování osob a věcí dle trestního řádu nesmí vůbec podílet a proto by byl při sledování porušen zákon. Konkrétně tedy trestní řád. Podle paragrafu 7 trestního řádu, který upravuje spolupráci bezpečnostních složek, a na který se jak celníci, tak vojáci dnes na výboru odvolávali, může takzvanou součinnost poskytovat pouze orgán činný v trestním řízení. Tím prostějovská 601. brigáda ze zákona v žádném případě není.

Trestní řád jasně říká, jaká složka může poskytovat součinnost.

Z paragrafu 158 d) trestního řádu, o který se žádost Celní správy dále opírá, a který konkrétně upravuje sledování, pak vyplývá, že se na takovéto operaci může podílet jen a pouze policejní orgán. Tím 601. brigáda z Prostějova také rozhodně není. Výčet policejních orgánů v armádě stanoví paragraf 12 trestního řádu a jsou jimi pouze Vojenská policie a Vojenské zpravodajství, pokud vyšetřuje trestnou svých příslušníků.

Také další ustanovení trestního řádu jednoznačně stanoví, která bezpečnostní složka je takzvaným policejním orgánem a tudíž se může podílet na sledování.

Tuto právní analýzu Ekonomického deníku potvrdil vyjma oslovených právníků i vedoucí Katedry trestního práva pražské Policejní akademie František Novotný. „K vašemu dotazu, zda umožňuje trestní řád v rámci takzvané součinnosti dle paragrafu 7 trestního řádu, aby se na úkonech sledování osob a věcí podílely podle paragrafu 158 d) i jiné subjekty mimo policejních orgánů, vám sděluji, že trestní řád tuto možnost nepřipouští. K policejním orgánům viz paragraf 12 odstavec 2) trestního řádu,“ konstatoval František Novotný.

Kdo se zeptá státního zástupce?

Celníci na otázky k popisované akci k prvnímu článku na toto téma zareagovali tak, že z hlediska zákona bylo všechno v pořádku. „Celní správa jako bezpečnostní složka státu spolupracuje při výkonu svých kompetencí s dalšími orgány a institucemi, přičemž jednou z nich je i Armáda České republiky. Ze zcela pochopitelných důvodů není možné se vyjadřovat ke konkrétním formám této spolupráce či jednotlivým případům,“ odpověděla Hana Prudičová z Generálního ředitelství cel.

Ministr obrany Lubomír Metnar pak doplnil, že informace „týkající se výcviku a činnosti 601. skupiny speciálních sil nejsou veřejné“. Dnes po zasedání výboru pro obranu Metnar mimoděk připustil, že cvičení probíhalo mimo vojenské prostory, částečné detaily operace sdělil pouze na uzavřeném jednání. „Nemám informaci, statistické výstupy, kolik takových akcí proběhlo. I když byl ten bod přerušen, vyjádření náčelníka Generálního štábu a mé považuji za úplné. Co mělo zaznít, tak zaznělo, a z naší strany to bylo vyčerpávající. Je otázka, jak s tím budou poslanci spokojeni,“ dodal na odchod z výboru Metnar.

Ekonomický deník oslovil také několik erudovaných právníků s otázkou, zdali při zmiňované akci celníků nemohlo dojít ke kárnému provinění nebo dokonce k trestnému činu. Všichni se shodli na tom, že by celou záležitost měla prověřit Generální inspekce bezpečnostních sborů, potažmo Vojenská policie.

Vyslechnut by měl být i státní zástupce, který trestní řízení v akci celníků s krycím názvem Richard dozoruje či dozoroval. Pokud totiž proběhlo sledování Celní správy za aktivní spolupráce ze zákona zcela nepříslušné 601. prostějovské brigády, může to mít fatální dopad na trestní řízení v této kauze. A případné důkazy, pořízené tímto způsobem, mohou být oprávněně označeny za protizákonné, tudíž před soudem zcela nepoužitelné.

Pro úplnost dodejme, že nejde o první historický případ údajného nezákonného sledování v armádě. Ten první otevřel někdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením dnešního náměstka Celní správy Roberta Šlachty, uvedeného v žádosti celníků o sledování jako žadatel, spektakulárně v roce 2013 v rámci takzvané kauzy Nagyová. Soudní líčení v této kauze nebylo dodnes ukončeno. Jan Hrbáček, ekonomický deník, ceskajustice.cz

MYNÁŘ: SCHŮZKY SE SOUDCI S VĚDOMÍM ZEMANA

Hradní kancléř Vratislav Mynář na schůzky se soudci chodil s vědomím prezidenta Miloše Zemana. Odmítl, že by se je pokoušel ovlivnit. Stejně jako při schůzkách s politiky či řediteli firem šlo podle něj o seznámení dotyčného se stanovisky, postoji a postupy prezidenta. Mynář to řekl ve videu, které umístil na hradních stránkách. Schůzky Mynáře se soudci ve věcech, které se dotýkají Hradu a Zemana, kritizují někteří zástupci opozice. Kancléř by podle nich měl ve funkci skončit. TOP 09 chce věc projednat ve Sněmovně.

Týdeník Respekt v pondělním vydání uvedl, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce různých soudů. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem tak probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ řekl Šimíček týdeníku. Odmítl, že by na něj schůzky měly vliv, a odkázal se na své hlasování. V obou případech Ústavní soud rozhodl v neprospěch Pražského hradu.

Týdeník uvedl, že Mynář oslovil soudce i v jiných případech. Dopis s otázkou ve věci Plzeňské teplárenské adresoval bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. Ten skutečnost, že mu Mynář dotaz poslal, označil za zvláštní. Kancléř se údajně snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmu, takzvaného lex Babiš. Mynář loni volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.

Podle Mynáře není pravda, že by se soudce snažil ovlivňovat. „Při výkonu funkce mluvím se soudci, politiky, ministry, řediteli státních i privátních firem či institucí. S vědomím pana prezidenta dotyčné seznamuji s jeho stanovisky, postoji, postupy v dané věci,“ řekl kancléř. Je přesvědčen, že pokud Zeman podá ústavní žalobu, je legitimní, aby s jeho postoji a stanovisky seznamoval všechny, kteří s danou věcí mají co do činění. „Jenom blbec rodu novinářského může úmyslně zaměnit seznamování s postoji s ovlivňováním. Tuto činnost jsem dělal, dělám a budu dělat, ať se to pisálkovi líbí či nikoliv,“ dodal.

Kontakty Mynáře se soudci se nelíbí některým opozičním politikům, tlak kancléře na soudce je podle nich nepřípustný a měl by ve funkci skončit. Kritizoval ho třeba předseda Pirátů Ivan Bartoš nebo zástupci TOP 09 a STAN. TOP 09 požaduje, aby se věcí zabývali poslanci na řádné schůzi Sněmovny. Zabývat by se tím měl ve čtvrtek organizační výbor Poslanecké sněmovny.

KOALICE PODPOŘÍ NÁVRH ODDLUŽOVACÍ NOVELY

Vládní poslanci by měli podpořit původní verzi insolvenční novely, kterou Sněmovně s úpravami vrátil Senát. Stejně budou postupovat i u normy se zrušením karenční doby. Novinářům to dnes po jednání vedení koalice řekl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Podle něj se na postupu dnes dohodli zástupci obou vládních stran ANO a ČSSD.

Senát odmítl novelu zákoníku práce se zrušením karenční doby. Podle původní sněmovní verze by zaměstnavatelé měli od července začít nemocným pracovníkům platit náhrady i v prvních třech dnech nemoci. Insolvenční novelu horní komora upravila, na oddlužení by tak dosáhli i nejchudší. Sněmovní verzi kritizovali odborníci na pomoc předluženým. Podle nich poslanci odmítli „západoevropské oddlužení“.

„Předpokládám, že velká většina poslanců ve Sněmovně podpoří původní verzi pro oddlužení našich občanů. Podle našeho názoru je vyvážená jak na stranu věřitelů, tak na stranu dlužníků,“ uvedl Faltýnek. Vrácená verze ze Senátu podle něj „rovnováhu přesouvá spíše ve prospěch dlužníků“. Faltýnek míní, že sněmovní předlohy znovu podpoří nejen ANO a sociální demokraté, ale i opoziční kluby. S některými předsedy o tom prý už mluvil.

Zrušení karenční doby si koaliční strany předsevzaly ve vládním programovém prohlášení. Záměr kritizovali ale ve Sněmovně i někteří zákonodárci ANO. Nakonec ho podpořili. „Máme podepsanou koaliční smlouvu, je to jedna z podmínek. Předpokládám, že náš poslanecký klub stejně jako při prvním hlasování, kdy zákon odcházel ze Sněmovny do Senátu, bude jednotný a přehlasujeme veto Senátu,“ řekl předseda poslanců ANO. Pro přehlasování Senátu je potřeba ve Sněmovně 101 hlas. Vládní poslanci s podporou komunistů potřebný počet mají. /r/