iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump zažene vystoupením v televizi Kongres, odmítá zeď

Americký prezident Donald Trump hodlá v přímém televizním přenosu pronést projev k národu. Očekává se, že ho bude chtít vyburcovat k podpoře vybudování zdi na mexické hranici. To mu odmítá Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty financovat. Přitlačit ke zdi se ji bude patrně snažit i vyhlášením stavu ohrožení.

Trump si objednal osm minut po 21. hodině východního času (ve středu ve 3:00 SEČ). Tedy podobně jako když před necelým rokem ohlašoval nálety na Sýrii kvůli obvinění, že tamější režim použil chemické zbraně proti civilistům.
O možnost vystoupit obratem požádala i demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. A hovořit chce i předseda demokratického klubu senátorů Chuck Shummer.

Vše se točí kolem tradiční zákopové války mezi republikány a demokraty kolem schvalování výdajů na provoz státních úřadů, což se netýká jen ministerstev, ale i nejrůznějších ústavů, i památníků a muzeí.

Palte po migrantech ostrými, pokud překročí hranice, nařídil Trump

Jejich financování je nyní skoro tři týdny zablokované, což vedlo k nucené dovolené pro mnoho státních zaměstnanců a uzavření mnoha zařízení. Trumpovi se nepodařilo zhmotnit svůj velkolepý slib, že stavbu zdi zaplatí Mexiko. A demokraté, kteří v posledních podzimních volbách v Kongresu posílili, mu to z federálních peněz rozhodně usnadnit nehodlají.

NOVÁ INTERNACIONÁLA BOJUJE ZA DĚLNIKY

Ve světě zuří válka proti pracujícím, životnímu prostředí i slušnosti. Lidstvo čelí největšímu ohrožení od 30. let 20. století. To jsou jen některá z provolání nové internacionály pokrokářů. Globální levicové hnutí rozjel americký senátor Bernie Sanders a bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis.

„Zuří celosvětová válka proti pracujícím, životnímu prostředí, demokracii i slušnosti. Síť pravicových uskupení se šíří přes hranice a pracuje na erozi lidských práv, umlčení disentu a podpoře nesnášenlivosti. Od roku 1930 nečelilo lidstvo takové existenční hrozbě,“ stojí v úvodu výzvy, kterou internacionála burcuje na svém webu.

„Nespoutaná globalizace slibovala mír a prosperitu. Místo toho přinesla finanční krizi, zbytečnou válku a katastrofální změnu klimatu,“ dodává manifest, jenž nabádá ke sjednocení všech pokrokových (čti levicových) sil.
Internacionála se prezentuje jako „hnutí zdola pro globální spravedlnost“. Ujišťuje, že bude na straně těch, kdo již teď bojují za ukončení nerovnosti, vykořisťování, diskriminace a zhoršování životního prostředí.

Za nepřítele označuje výzva „internacionálu nacionalistů“. Video na webu Varufakisovy internacionály se vymezuje proti sílící a koordinované koalici „globálních (pravicových) autoritářů“.

K nim řadí amerického prezidenta Donalda Trumpa, maďarského premiéra Viktora Orbána, italského vicepremiéra Matteo Salviniho či filipínského prezidenta Rodriga Duterteho. Tito politici podle videa slibují obnovit národní hrdost, ve skutečnosti ale slouží jen vlastním (ekonomickým) zájmům.

„Horní jedno procento nyní kontroluje polovinu světového bohatství, zatímco stovky milionů pracujících zůstávají uvězněni mezi chudobou a nejistotou,“ upozorňuje video s tím, že vznikající internacionála se nespokojí s pouhým reformismem. Varufakis se Sandersem žádají změny v Mezinárodnímměnovém fondu, Světové bance, OSN i Mezinárodní organizaci práce, uvedla venezuelská televize Telesur.

Ekonom OSN i hvězda Sexu ve městě

Jakýsi ustavující sjezd internacionály proběhl na přelomu listopadu a prosince 2018 v Sandersově institutu v americkém městě Burlington. Kromě Sanderse a Varufakise se akce zúčastnil například starosta New Yorku Bill de Blasio a první žena v čele Barcelony Ada Colauová.

Mirandu ze Sexu ve městě porazil v primárkách zkušený politik Cuomo

Nechyběl ani věhlasný americký ekonom Jeffrey Sachs, který dlouhodobě spolupracuje s OSN a jenž radil východoevropským státům s přechodem ke kapitalismu. Jako řečník vystoupila také herečka a aktivistka Cynthia Nixonová známá z role Mirandy v seriálu Sex ve městě.

Mezi 250 delegáty však nebyl přítomen žádný zástupce Afriky, poznamenal kriticky německý levicový deník TAZ.
Praktický dopad nové internacionály je sporný. Španělský list El País v lednu 2019 označil za diskutabilní, nakolik lze srovnávat (potažmo sjednocovat) západoevropskou sociálnědemokratickou tradici se severoamerickými levicově liberálními proudy. Neboli „zda myšlenky Internacionály pokrokářů mohou působit na obou stranách Atlantiku“.

Leccos napoví květnové volby do Evropského parlamentu, v nichž kandiduje i Varufakis. Jím založená celoevropská strana Demokracie v Evropě – hnutí 2025 (DiEM25) brojí proti euru, byrokracii i nedostatku transparentnosti.
Varufakis mimo jiné chce, aby se jednání na summitech EU i v rámci euroskupiny živě přenášela pro veřejnost. Požaduje též ústavu, která posílí vliv občanů na rozhodování na úkor Evropské komise i parlamentu.

Hodně iniciativ, málo výsledků

Editor socialistického magazínu Jacobin Bhaskar Sunkara připomněl, že mezinárodní spolupráci levice již organizuje řada institucí. Podle něj není jasné, jaký k nim Varufakisova internacionála zaujímá vztah a v čem je její přidaná hodnota.
Němečtí socialisté založili novou internacionálu. Přidal se i Obama

Internacionála pokrokářů (Progressive International) má podobnou filosofii i název jako Progresivní aliance, kterou v květnu 2013 založili němečtí sociální demokraté (SPD). Aliance nahradila Socialistickou internacionálu z roku 1951. Sdružuje sedmdesát stran z celého světa, včetně amerických demokratů. Ti však od té doby ztratili vládní pozice a SPD ve volbách oslabila.

Podobnou rétoriku jako Varufakisova internacionála pěstuje i zastřešující levicové hnutí Povstaňme, které v Německu loni v září rozjela Sahra Wagenknechtová z parlamentní opoziční strany Levice. Iniciativa političky přezdívané „rudá Sára“ ale nevedla zatím k žádným velkým akcím a nesjednotila ani německou parlamentní levici, natož tu nadnárodní.
Dlouhá léta nezávislý senátor Sanders se ucházel o nominaci Demokratické strany do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Strana však místo něj vyslala do klání bývalou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Tu nakonec republikán Trump porazil.

V zapomnění již upadlo i americké antikapitalistické hnutí Occupy Wall Street z roku 2011 i spřízněné evropské vzedmutí Rozhořčených.

ERDOGAN USA: KE KURDŮM V SÝRII ŽÁDNÉ ZÁRUKY NEDÁME

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý jednoznačně odmítl, že by jeho země po stažení amerických sil ze Sýrie poskytla jakékoli záruky ohledně bezpečnosti kurdských milic, které patří ke spojencům USA. O souhlas s touto operací prý spojence žádat nebude, své akce však s nimi bude koordinovat, řekl v úterý prezidentův mluvčí.

Ankara kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci a hodlá proti nim zasáhnout během připravované ofenzivy na severu Sýrie. Erdogan osobně ve vystoupení před členy své vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v parlamentu ostře kritizoval poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Johna Boltona, který nyní v Turecku o americkém stažení ze Sýrie jedná.

Bolton o víkendu v Izraeli řekl, že podmínkou pro stažení amerických sil je poražení zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS) a také to, že Turecko poskytne záruky zajištění bezpečnosti kurdským spojencům USA.
Turecký prezident řekl, že Bolton udělal „zásadní chybu“, když mluvil o nových podmínkách odchodu amerických vojáků ze Sýrie. Podle něj Turecko ohledně kurdských milicí YPG rozhodně neustoupí. Uvedl také, že tvrzení o tom, že YPG bojují s Islámským státem, je „obrovskou lží“.

Prezidentův mluvčí Ibrahim Kalin poté na tiskové konferenci odmítl, že by Turecko dalo USA ohledně bezpečnostních záruk pro kurdské milice jakékoli závazné sliby. Americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo naopak v pondělí uvedl, že prezident Erdogan ochranu kurdských spojenců Trumpovi slíbil.

V Sýrii působí asi 2000 amerických vojáků, kteří v boji proti IS podporují arabsko-kurdskou koalici SDF, jejíž hlavní součástí jsou kurdské milice YPG. Turecko ovšem YPG považuje za teroristickou organizaci napojenou na separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), která působí na jeho území. Ankara už několikrát pohrozila, že po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie zahájí proti YPG ofenzivu.

Bolton, kterého v Turecku doprovází předseda amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford a zvláštní zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey, se v úterý v Ankaře s Kalinem sešel. Ačkoli Američané se původně měli setkat i s šéfem turecké tajné služby Hakanem Fidanem a ministrem obrany Hulusim Akarem, dorazili na schůzku pouze jejich zástupci a také vysoký úředník z tureckého ministerstva zahraničí. Společné vyjádření pro média Kalin s Boltonem odřekli.

Americký prezident loni v prosinci oznámil, že američtí vojáci působící v Sýrii budou staženi, neboť Islámský stát byl poražen. Trump ale neposkytl žádné další podrobnosti k časovému harmonogramu. Jeho oznámení překvapilo řadu vysokých činitelů ve Washingtonu i americké spojence a přispělo k rozhodnutí Jamese Mattise rezignovat na post amerického ministra obrany.

BRITÁNIE NEVĚŘÍ MAYOVÉ, ODLOŽENÍ BREXITU?

Britští činitelé v Bruselu zjišťují možnost odkladu vystoupení země z Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval deník The Daily Telegraph. Vláda britské premiérky Theresy Mayové přitom oficiálně trvá na tom, že Spojené království opustí unii 29. března.

Odluka se řídí článkem 50 lisabonské smlouvy o fungování EU a podle verdiktu Soudního dvora EU může Británie jednostranně brexit odvolat, případně ho ve shodě s dalšími unijními státy odložit. A právě o odkladu podle The Daily Telegraph Londýn nyní uvažuje v obavě, že se v parlamentu včas nepodaří prosadit brexitovou dohodu, kterou Mayová s Bruselem dojednala.

Odchod koncem března ovšem podle agentury Reuters znovu zopakovala jako platný mluvčí Mayové v noci na úterý.
Deník uvedl, že tři jeho unijní zdroje potvrdily, že Britové sondují možnosti k prodloužení zmíněného článku 50. Takovéto řešení v případě krizového scénáře již dříve nevyloučila konzervativní poslankyně a náměstkyně ministra pro kulturu, média a sport Margot Jamesová.

O brexitové dohodě měl parlament hlasovat již loni v prosinci, Mayová to ale kvůli značnému odporu i mezi vlastními poslanci odložila. Nově by parlament měl dohodu posuzovat v nadcházejícím týdnu.

Česká vláda v pondělí schválila návrh zákona, který má po brexitu ochránit tisíce Britů žijících v České republice, a v důsledku tím pomoci i 40 tisícům Čechů, kteří žijí a pracují ve Velké Británii. Nyní návrh posílá parlamentu. V případě „tvrdého brexitu“, tedy když Velká Británie na konci března opustí Evropskou unii bez dohody, by bez speciálního zákona hrozily těmto lidem problémy.

„V té chvíli by se britští občané na území České republiky dostali do pozice občanů třetích zemí a to by samozřejmě znamenalo obrovské komplikace pro ně a recipročně by to znamenalo komplikace pro naše občany ve Velké Británii,“ řekl ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.

VŮDCE KLDR DO ČTVRTKA V ČÍNĚ

Severokorejský vůdce Kim Čong-un je opět na návštěvě Číny, kam přijel na pozvání prezidenta Si Ťin-pchinga. Oznámila to čínská státní agentura Nová Čína. Podle severokorejské agentury KCNA v zemi zůstane do čtvrtka 10. ledna. Kim do Pekingu přijel speciálním vlakem. Zemi navštívil už počtvrté.

Ačkoli Pchjongjang většinou o podobných diplomatických návštěvách informuje až poté, co skončí, v nynějším případě učinila KLDR výjimku. KCNA sdělila, že Kimova návštěva v Čína začala v pondělí a skončí ve čtvrtek.

Kima podle KCNA doprovází jeho manželka Ri Sol-ču, vysoký představitel severokorejské komunistické strany a bývalý šéf tajné služby KLDR Kim Jong-čchol či severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho.
Kim v uplynulém roce navštívil Čínu třikrát a pokaždé zde jednal s prezidentem Siem. Do Pekingu se nyní vůdce KLDR vydal v době, kdy se stále častěji hovoří o možném druhém summitu Kima s Trumpem. To, že se vrcholná schůzka uskuteční brzy, naznačil sám Trump.

Peking je nejdůležitějším obchodním partnerem Severní Koreje a tlumí tlak, který na ni vyvíjí Washington. AP předpokládá, že tématem nynějšího jednání Kima a Sia bude vyjasnění pozice před druhým setkáním s Trumpem.
„Kim se důrazně snaží připomenout Trumpově administrativě, že má diplomatické a ekonomické alternativy k tomu, co Washington a Soul nabízejí,“ řekl Harry Kazianis z amerického konzervativního institutu Centrum pro národní zájem (CNI). „Při zmínce o ‚jiné cestě‘ během svého novoročního projevu mohl Kim skrytě vyhrožovat, že se přikloní blíže k Pekingu. To by mělo Ameriku docela znepokojovat.“

Trump a Kim se poprvé setkali na historické schůzce loni v červnu v Singapuru. Společně se zavázali k úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a k posílení míru v regionu. Ujednání ale neobsahuje konkrétní časové závazky a rozhovory od té doby mnoho nepokročily. Seznam svých jaderných kapacit a informaci o velikosti svého jaderného arzenálu, které Washington očekává, KLDR zatím svým partnerům neposkytla.

Podle analytiků oslovených agenturou AP je velice nepravděpodobné, že by se KLDR vzdala svého těžce vybudovaného jaderného arzenálu, který Kim zřejmě považuje za jedinou garanci přežití svého režimu. Kim chce podle nich na návštěvě spíše sondovat postoj Číny vůči uvolnění sankcí proti své zemi před chystanými rozhovory s Američany.

Nejspíše ho zajímá, v čem by Severní Korea musela ustoupit, aby získala podporu Číny na půdě Rady bezpečnosti OSN, kde má Peking právo veta. Čína zde sice několikrát hlasovala pro uvalení sankcí proti severokorejskému režimu, Si však nedávno vybídl USA i KLDR, aby si ohledně sankcí „vzájemně vyšli vstříc“. V září čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo k dílčímu uvolnění sankcí, které by ocenilo pozitivní výsledek prvního summitu mezi Trumpem a Kimem.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ocenil podporu Číny při řešení krize kolem Severní Koreje. Zároveň uvedl, že si nemyslí, že na Kimovu návštěvu v Pekingu měla vliv probíhající obchodní jednání mezi Spojenými státy a Čínou.
„Číňané dali jednoznačně najevo, že se jedná o oddělené otázky,“ řekl Pompeo. „Čína je ... dobrým partnerem při našich snahách o snížení nebezpečí pro svět vyplývající ze severokorejského jaderného potenciálu. Očekávám, že tak bude činit i v budoucnu.“

RODINA ŠÉFA MAFIE MÁ ZAPLATIT V ITÁLII ZA VĚZENÍ

Italský stát žádá po rodině zesnulého bosse sicilské mafie Salvatora „Tota“ Riiny uhrazení účtu ve výši dvou milionů eur (asi 31 milionů korun) za náklady spojené s jeho více než dvacetiletým pobytem ve vězení. Rodina se chce nařízení bránit, podle ní zákon takto vymáhat peníze nedovoluje.

Informace přinesla v úterý italská média s odvoláním na právního zástupce rodiny. „Zákon výslovně zakazuje, aby náklady na pobyt ve vězení platili dědicové odsouzeného,“ tvrdí advokát Luca Cianferoni. Podle něj se rodina proti příkazu odvolá.
Podle článku 188 italského trestního zákona musí každý odsouzený zaplatit náklady zejména za vybavení a stravu ve výkonu trestu. Tyto platby ale mohou být odpuštěny v případě, že je vězeň nemajetný a ve věznici se řádně chová. Zákon také hovoří o tom, že povinnost platby nepřechází na dědice odsouzeného.

Salvatore „Toto“ Riina byl hlavou sicilské mafie Cosa Nostra až do svého zatčení v roce 1993. Po jeho dopadení mu soudy udělily 26 trestů doživotního vězení mimo jiné za vraždy, únosy a obchod s drogami. Ve vězení strávil 24 let a zemřel v roce 2017.

Riina byl vězněn v zařízeních s nejvyšším stupněm ostrahy a zemřel ve vězeňské nemocnici v Parmě. Proplacení nákladů spojených s jeho pobytem za mřížemi požaduje právě parmská věznice, Riinově vdově Ninettě Bagarellové příkaz zaslalo ministerstvo spravedlnosti. Nástupce Riiny, nového bosse mafie Settima Minea a s ním dalších 45 osob loni v prosinci zatkla policie. Zadržení byli obviněni mimo jiné ze spolčování mafiánského typu, vydírání, nedovoleného ozbrojování či žhářství.

PŘEDÁK AfD NAPADEN, V NEMOCNICI

S vážnými zraněními skončil v nemocnici po pondělním napadení poslanec a šéf Alternativy pro Německo (AfD) v Brémách Frank Magnitz. Policie předpokládá, že útok na předáka protiimigrační strany byl politicky motivovaný. Zástupci ostatních stran násilí odsoudili. Podobně brutální napadení politiků je ve Spolkové republice výjimečné.

Čin se podle policie odehrál kolem 17:20 na Goethově náměstí nedaleko historického centra přístavního města Brém. Trojice zamaskovaných mužů Magnitze podle prohlášení AfD mlátila dřevěnou tyčí, až ztratil vědomí. I když už ležel na zemi, kopali ho do hlavy. Rozsah zranění politika, který se zotavuje v nemocnici, je patrný z fotografie, kterou na Twitteru zveřejnil šéf strany Jörg Meuthen. Podle listu Der Spiegel Meuthen uvedl, že Magnitze zbili tak, že byl „polomrtvý“. Policie hledá svědky, případ vyšetřuje státní zastupitelství v Brémách.

Šestašedesátiletý Magnitz počítá s tím, že v péči lékařů zůstane alespoň do víkendu. Na útok si podle svých slov příliš nepamatuje, protože při něm velmi brzy upadl do bezvědomí. Do budoucna si chce ve městě dávat větší pozor.
Útok kromě AfD, která hovoří o atentátu a černém dni pro demokracii, odsoudili i zástupci dalších stran. „Brutální útok na poslance Franka Magnitze v Brémách je potřeba tvrdě odsoudit. Snad se policii podaří pachatele rychle dopadnout,“ napsal na twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) Steffen Seibert.

Ministr zahraničí za sociální demokracii (SPD) Heiko Maas na Twitteru uvedl, že násilí nikdy nemůže být prostředkem politických sporů a je přitom úplně jedno, proti komu míří. Podobně reagoval i jeden z dlouhodobě nejtvrdších kritiků AfD Cem Özdemir ze strany Zelených. „Ani proti AfD není žádné ospravedlnění pro násilí,“ poznamenal. „Kdo bojuje s nenávistí nenávistí, nechává nakonec vždy zvítězit nenávist,“ dodal.

Žháři podpálili auto šéfce AfD Petryové. Kam jsme to dopracovali, lamentuje

Protestní strana se v posledních měsících stala například v Sasku terčem několika útoků – většinou šlo o poškození jejích kanceláří. Ve čtvrtek dokonce před kanceláří AfD v saském Döbelnu vybuchla nálož. Útoky na svou kancelář nebo auto zažila strana také v Brémách.

Opoziční AfD, kterou mnozí politologové označují za pravicově populistickou, v minulosti opakovaně podpořil český exprezident Václav Klaus. V současnosti je AfD třetí nejsilnější stranou v německém spolkovém sněmu.
Útoky na politiky nejsou v Německu časté. Z posledních let jsou zřejmě nejznámější dva případy. Jedním byl pokus o vraždu současné primátorky Kolína nad Rýnem Henriette Rekerové z roku 2015, při němž málem přišla o život, druhým útok nožem na starostu západoněmecké obce Altena Andrease Hollsteina (CDU). V obou případech byl důvodem napadení nesouhlas s otevřeným migračním přístupem těchto politiků.

POLICIE NĚMECKA ZATKLA MUŽE, ZVEŘEJNIL DATA POLITIKŮ?

Německá policie zatkla ve spolkové zemi Hesensku muže podezřelého ze zveřejnění osobních údajů téměř tisícovky politiků a známých osobností na internetu. Na svém webu to uvedl Spolkový kriminální úřad (BKA). Dvacetiletý mladík se už podle německých médií k činu přiznal.

Server Spiegel Online uvedl, že se zásah odehrál už v neděli. Vyšetřovatelé při něm ale nenašli počítač podezřelého, protože ho předtím stihl zničit. Policie muže vypátrala díky stopám, které po sobě na internetu zanechal a také díky výpovědím svědků.

Hackeři zveřejnili údaje německých poslanců, i Merkelové. Kromě lidí z AfD

Podle Spiegelu neexistují informace o tom, že by mladý muž, který ještě žije u svých rodičů, byl napojen na některou ze zahraničních tajných služeb. Podle všeho jednal sám. „Zjevně si vůbec neuvědomil celý rozsah své akce,“ poznamenal na jeho adresu jeden z vyšetřovatelů. Policie chce podrobnosti k případu sdělit na tiskové konferenci ve 12:00.
Na internetu se do konce loňského roku objevily údaje celkem 994 lidí zveřejňované přes jeden účet na Twitteru. Jsou mezi nimi politici všech německých parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Postižena byla i kancléřka Angela Merkelová nebo prezident Frank-Walter Steinmeier.

Ve velké většině případů byla podle německých úřadů zveřejněna pouze telefonní čísla nebo jiné kontakty. Zhruba padesát případů je však považováno za závažnější - týkají se publikování dalších osobních dat, fotografií nebo korespondence. Právě na ně se vyšetřování soustředilo.

Kvůli kauze se terčem kritiky stal Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI), který se o jejím plném rozsahu dozvěděl až v noci na pátek, a také ministr vnitra Horst Seehofer, pod něhož BSI spadá. Seehofer dnes na tiskové konferenci v Berlíně ale reakci úřadů hájil. Pracovaly podle něj velmi rychle a efektivně. Různé úřady se podle něj o zveřejnění dat dozvěděly ve čtvrtek kolem 22:40 a už v noci na pátek se rozjelo zajišťování informací, pátrání po pachateli a také posílání žádostí o smazání dat z internetu. /r/