iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Předseda Vondráček zastupuje nemocnici Kroměříž

Ve Sněmovně je i v nynějším volebním období několik poslanců, kteří působí aktivně i jako advokáti. Někteří další poslanci mají advokátní praxi přerušenou. Pozornost nyní vzbudila advokátní činnost předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO). Figuruje v kanceláři která zastupuje Kroměřížskou nemocnici ve sporu s Finanční správou, tedy státem, kvůli odvodu daní.

Advokátní kancelář provozuje také poslanec ČSSD Ondřej Veselý. Pokud byl krajským zastupitelem, vyhnul by se podle svých slov jako právník případům kraje, pokud je městským zastupitelem, platilo by totéž pro spory města a jako poslanec by se z pozice advokáta vyhnul přím, v nichž by figuroval stát. „Takhle to mám morálně nastavené já,“ uvedl Veselý.
Praxi má pozastavenou už delší dobu Helena Válková (ANO). Dříve vykonávala jako právnička i jinou lukrativní práci, například pro zahraniční firmy. „Všechno jsem přerušila v roce 2014, a to nejen v souvislosti s tím, že jsem se stala ministryní spravedlnosti. Nic jsem ani neobnovila, protože si myslím, že dřív nebo později se do nějakého přinejmenším pokušení dostanete, a střet zájmů se potom přímo nabízí,“ podotkla.

Válková věří tomu, že pokud by v politice skončila, mohla by se do právní praxe vrátit. Podivila se nad tím, že Vondráček advokátní praxi vykonává. „Ale je to jeho rozhodnutí a politická odpovědnost,“ dodala.

Na soudní spor nemocnice s Finanční správou upozornil v souvislosti s Vondráčkem server iROZHLAS.cz. Týká se odvodů daně z přidané hodnoty za poskytování zdravotních služeb na protialkoholní záchytné stanici. Právní služby poskytuje nemocnici advokátní kancelář Vondráček – Opatrný.

Smlouvu s Kroměřížskou nemocnicí má podle registru smluv od září 2014 podepsanou přímo Vondráček. Předseda Sněmovny ale tvrdí, že všechny práce odvádí jeho pracovní partner Tomáš Opatrný. „Já historicky mám s nemocnicí smlouvu a děláme jim komplexní právní služby jako kancelář. Ale já už nejsem schopen fakticky někam chodit a něco dělat,“ řekl serveru. Fakticky žádný střet zájmů Vondráček jako advokát necítí.Advokátem je z poslanců také místopředseda Sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip. Další z advokátů ve Sněmovně, Pavel Blažek z ODS, má praxi podle údajů advokátní komory stejně jako Válková pozastavenou.

LZE ZOHLEDNIT HUAWEIE V ZAKÁZKÁCH, OMEZIT HOSPODÁŘSKOU SOUTĚŽ

Při obměně komunikačních technologií mohou rizika plynoucí z používání systémů čínských firem Huawei a ZTE úřady zohlednit už při zadávání veřejné zakázky. Vyplývá to z metodiky, kterou dnes zveřejnil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Upozorňuje nicméně na to, že rozhodovat o postupu zadavatele bude nadále Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad sdělil, že se vyjádří, až metodiku kyberúřadu prostuduje.

Hospodářskou soutěž v tomto případě lze omezit už při stanovení zadávacích podmínek a nejde tím o porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, uvádí dokument. Na nejasnosti ohledně zadávání zakázek poukazoval premiér Andrej Babiš (ANO) v prosinci, když NÚKIB zveřejnil varování před používáním daných technologií.

V případě, že oprávněná autorita vydává varování, které může v konkrétních případech vést k omezení hospodářské soutěže, nemůže být dodržení tohoto omezení při tvorbě zadávacích podmínek považováno za vytváření bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, uvádí dokument. Sedmnáctistránková metodika zahrnuje návrhy postupu i v případech, kdy už veřejná zakázka byla vyhlášena, a to pro všechny fáze výběru.

Vláda v pondělí uložila správcům kritické infrastruktury, aby provedli analýzu rizik užívání softwaru a hardwaru čínských společností. NÚKIB jim v tom má neprodleně poskytnout nezbytnou součinnost. Kritická infrastruktura představuje sítě a služby nezbytné pro obyvatele státu, například komunikace či rozvody energií. Výzva se týká 160 státních i soukromých subjektů.

Před vánočními svátky NÚKIB vydal varování před užíváním infrastruktury jmenovaných společností kvůli bezpečnostním rizikům s tím, že nemíří na běžné uživatele, což zdůrazňuje i metodika.

Úřady mají podle metodiky nyní prověřit, jestli zařízení využívají v rámci informačních systémů, pak zohlednit nové hrozby, před kterými NÚKIB varoval. V případě, že riziko překročí stanovenou mez, musí instituce zavést patřičná opatření, například postupně nahradit dané technologie a vyloučit je z výběrových řízení. V opačném případě lze technologie nadále využívat.

Analýzu a řízení rizik je podle metodiky nutné provést také při výběru dodavatele a výsledná opatření promítnout do smluv. Za dodavatele se nepovažují jen Huawei a ZTE, ale také všechny společnosti, jež technologie zmíněných firem přeprodávají či dodávají produkty, jejichž součástí jsou prostředky Huawei a ZTE.

Podle kybernetických expertů hrozí při užívání daných technologií na úrovni uživatelů zaznamenávání hovorů, kontrola dat, lokalizace uživatelů. Na úrovni sítí přístup k veškerým datům, kontrola nad nimi, u koncových zařízení i podvržení identity.

Varování NÚKIB se může dotknout dodávání technologií na stavbu sítí nových generací, upozornil dnes Deník N. Na konci ledna se s představiteli NÚKIB sejdou zástupci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). „Tématem jsou poslední aktivity NÚKIB v oblasti kybernetické bezpečnosti ve vztahu k připravované aukci v pásmu 700 MHz,“ řekl listu mluvčí ČTÚ Martin Drtina.

Skutečné riziko, které může ovlivnit výstavbu 5G sítí, je podle odborníka na telekomunikace Rostislava Kocmana ve snahách technologických dodavatelů budovat a zejména provozovat 5G sítě. V takovém případě nemá mobilní operátor kontrolu nad sítí a spoléhá na záruky svého technologického dodavatele. Pokud mobilní operátor svěří provoz sítě technologickému dodavateli, ten může síť kdykoliv vypnout a mobilní operátor nebude schopný ji jednoduše, pokud vůbec, zprovoznit. Nebude mít kontrolou nad tím, co se s daty zákazníků a o zákaznících vůbec děje.

„Varování NÚKIB znamená, že operátoři, kteří se rozhodnou pro technologie 5G od firem Huawei a ZTE, budou muset provést bezpečnostní audity a pro některé síťové úlohy či části sítí 5G zřejmě nebudou moci tyto technologie využít, pokud si nebudou síť plně stavět a provozovat sami. Bohužel, toto know-how pro sítě 5G jim může chybět a nejjednodušší pro ně bude najít si jiného dodavatele. Z technologického pohledu přitom Huawei patří ke světové špičce a cenově je velmi atraktivní. Orientace na nečínské dodavatele tak přinejmenším může výstavbu sítí 5G zdražit a zpomalit,“ podotkl Kocman.

Aukce kmitočtů pro mobilní sítě páté generace v pásmu 700 MHz, které se uvolní přechodem na televizní standard DVB-T2, by mohla začít ve druhém pololetí tohoto roku. Vodafone loni otestoval 5G síť právě s technologiemi Huawei, skupina PPF, která vlastní operátora O2, loni s Huawei podepsala memorandum o porozumění. Kdyby se Česko rozhodlo zabránit Huawei dodávat technologie pro budování sítí 5G, zařadilo by se k zemím jako Nový Zéland, Austrálie či Spojené státy, uvádí Deník N.
Mobilní sítě 5G mají v budoucnu nahradit stávající technologii LTE. Slibují výrazně vyšší rychlost mobilního připojení k internetu. Zatímco v sítích LTE dosahuje reálná rychlost 50 Mbit/s, u 5G by to měly být stovky Mbit/s až jednotky Gbit/s.

INSOLVENČNÍ SPRÁVCI HÝSKOVÁ A MORAVEC PŘIŠLI O LICENCE

Právníci Petra Hýsková a Petr Moravec přišli o povolení vykonávat funkci insolvenčního správce. České justici to potvrdil mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Hýsková působila například jako správkyně firmy Heavy Machinery Services (dříve Legios).

Hýskové zaniklo už v polovině loňského roku tzv. zvláštní povolení. Nevykonala totiž společně s řadou dalších správců zvláštní zkoušku insolvenčního správce nutnou pro prodloužení doby trvání povolení. „Obecné povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce jí bylo na konci roku odňato z důvodu, že přestala splňovat jednu z podmínek pro výkon činnosti insolvenčního správce,“ uvedl Řepka. Podle informací České justice o licenci přišla kvůli ztrátě bezúhonosti, kdy měla být statutárním zástupcem ve společnosti, která je v úpadku. To sama Hýsková potvrdila. Uvedla ovšem, že šlo o údajnou bezúhonost, která ji nebyla prokázána a licenci tedy zřejmě získá zpět. „Věc řeším s Ministerstvem spravedlnosti,“ uvedla pouze s tím, že blíže se k celé věci nechce vyjadřovat. Podle insolvenčního rejstříku ji licence zanikla 19.12 2018.

Ve zprávě z 1. listopadu loňského roku si Hýsková coby insolvenční správkyně stěžovala, že z lounské firmy Heavy Machinery Services (dříve Legios) se v posledních měsících ztratily desítky milionů korun. „Zaměstnanci dlužníka pracovali pro Legios Loco v uvedených třech měsících zcela zdarma přesto, že z majetkové podstaty jsou hrazeny jejich mzdy a související odvody, avšak společnost Legios Loco za jejich práci nezaplatí nic,“ uvádí správkyně ve zprávě z 1. listopadu dohledatelné v insolvenčním rejstříku. Tím vznikla ztráta, která se ze srpnových 43 milionů korun zvýšila na říjnových 57 milionů korun.

Hýsková v minulosti také například vedla konkurz bývalé farmy Bolka Polívky v Olšanech na Vyškovsku.

Povolení k výkonu činnosti insolvenčního správce Petra Moravce zrušilo Ministerstvo spravedlnosti pro jeho závažná a opakovaná porušení insolvenčního zákona. Podle insolvenčního rejstříku k tomu došlo již v srpnu loňského roku.
Agendu povolení insolvenčních správců vede ministerstvo spravedlnosti, které eviduje veškeré informace k jednotlivým správcům. Obecně platí, že správci může zaniknout povolení buď ze zákona, a to i bez jeho zavinění, nebo mu může povolení zrušit ministerstvo. V druhém případě může být důvodem to, že správce porušuje své povinnosti.

„Ani Petra Hýsková ani Petr Moravec nejsou v současné době členy Asociace insolvenčních správců. Neznáme tak důvody zrušení anebo zániku jejich povolení, pokud k němu došlo. Pro ukončení angažmá správce v konkrétním řízení je v každém případě důležité, zda jde o zánik povolení z objektivních důvodů nebo zda jde o zrušení povolení pro zaviněné porušení povinností. Právě podle toho se soud rozhodne, zda správce odvolá z funkce, nebo jej nechá případ dokončit,“ uvedl předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský.

Oprávnění vykonávat činnost insolvenčního správce mají v Česku fyzické osoby a veřejné obchodní společnosti (příp. obdobná zahraniční společnost) splňující zákonem stanovené podmínky, na základě kterých získá povolení. Mezi tyto podmínky patří u fyzických osob a ohlášených společníků veřejných obchodních společností především bezúhonnost a kvalifikační předpoklady (dosažené vzdělání a složení zkoušky).

Insolvenční zákon požaduje vysokoškolské magisterské vzdělání a složení náročných správcovských zkoušek. V rozsáhlejším insolvenčním řízení a ve speciálních případech smí funkci vykonávat jen insolvenční správce se zvláštní způsobilostí, splňující ještě přísnější podmínky, ceskajustice.cz