iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš odkládá zdanění náhrad církvím, bojí se lidovců?

Bitva o církevní restituce vrcholí. Zdanění náhrad církvím se má podle rozpočtového výboru posunout o dva roky, na začátek roku 2021. Doporučil to rozpočtový výbor Sněmovny, a to navzdory komunistům, kteří s odkladem nesouhlasili. Podle šéfky rozpočtového výboru KSČM Miloslavy Vostré si to její strana bude chtít vyříkat s premiérem Andrejem Babišem.

„My jsme ten návrh nepodpořili, protože v něm nevidíme žádnou logiku a spíše jsme to brali, že to je návrh politický, to znamená co nejdále účinnost té novely,“ řekla Vostrá. Komunisté byli podle ní srozuměni s tím, že zákon začne platit od ledna příštího roku, ale rozhodnutí poslanců za ANO podpořit delší odklad je nemile překvapilo. „Ano, budeme vyjednávat,“ odvětila na otázku, zda se kvůli tomu KSČM obrátí na Babiše.

Odložení zdanění náhrad o dva roky navrhl poslanec za ODS Marek Benda, a to kvůli tomu, aby se k záměru mohl vyjádřit Ústavní soud. Pravicoví poslanci jsou totiž přesvědčeni, že taková úprava církevních restitucí nemůže přes Ústavní soud projít. Podobu restitucí totiž církvím negarantuje jen zákon, ale také smlouvy, které podepsaly s expremiérem Petrem Nečasem. A ke změně smluv garantujících i finanční náhrady by byl nutný souhlas obou stran.
Poslanci budou zákon schvalovat na lednové schůzi Sněmovny a hlasovat se bude i o návrhu poslance TOP 09 Dominika Feriho zákon, se kterým přišli komunisté, úplně zamítnout. Naopak Vostrá avizovala, že její strana bude chtít, aby zákon začal platit dříve a vládní hnutí ANO podpořilo postoj KSČM.

Zdanění církevních restitucí bylo jedním z požadavků, jímž komunisté podmínili toleranci vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD. A vládu Andreje Babiše pak podrželi i při hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Pomohli také vládě schválit rozpočet na letošní rok.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.
.
ZEMAN: EURO POSLANCE VYBEREME V KVĚTNU

Volby do Evropského parlamentu se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. V úterý o tom informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Rozhodnutí prezidenta musí ještě spolupodepsat premiér Andrej Babiš.

„Na základě tohoto rozhodnutí prezidenta republiky budou na území České republiky volby do Evropského parlamentu konány v pátek 24. května 2019 a sobotu 25. května 2019,“ sdělil Ovčáček. Občané EU volí zástupce do EP jednou za pět let. Volby se v zemích EU budou konat letos mezi 23. a 26. květnem. Podle pravidel z roku 1976 by se volby měly konat mezi 6. a 9. červnem, tento termín ale členské státy považovaly za nevhodný. Navrhly proto změnu.

Poslední volební místnosti se v některých členských státech uzavřou až v neděli, veškeré výsledky proto budou zveřejněny až poté. Dají se proto očekávat ve večerních a nočních hodinách z neděle 26. května na pondělí 27. května.
Europarlament bude mít nově po odchodu Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751. Česko má v dosavadním EP 21 míst. Volby v roce 2014 doprovázela rekordně slabá volební účast, k urnám přišlo jen 18,2 procenta oprávněných voličů.

Vyhrálo tehdy hnutí ANO se ziskem 16,13 procenta hlasů. Strana TOP 09 obdržela 15,95 procenta, ČSSD 14,17 procenta, KSČM 10,98 procenta, KDU-ČSL 9,95 procenta a ODS 7,67 procenta hlasů. Europoslance získala i Strana svobodných občanů, která dostala 5,24 procenta hlasů. Pirátům uniklo křeslo v Evropském parlamentu jen těsně, dostali 4,78 procenta. Úsvit Tomia Okamury obdržel 3,12 procenta hlasů. Vítězné ANO získalo v roce 2014 v eurovolbách čtyři mandáty stejně jako ČSSD a TOP 09. KSČM a KDU-ČSL mají po třech mandátech, ODS dva a Svobodní jeden.

Prezident republiky Miloš Zeman v úterý dne 8. ledna 2019 rozhodl podle čl. 63 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, § 3 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, a na základě rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 22. května 2018, kterým se stanoví doba konání deváté volby členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, o vyhlášení voleb do Evropského parlamentu,“ uvedl Ovčáček.

LÉKÁRNÍCI: VĚTŠINA NEMOCNÝCH DÁL BEZ LÉKU NA SRDCE

Výrobce nedostatkového léku na srdce Digoxin, firma Zentiva, přivezla ze Slovenska minulý týden asi 6 000 balení. Ve čtvrtek se už nacházel v českých distribučních skladech a začal se rozvážet do lékáren. Podle České lékárnické komory se však dodávka Digoxinu reálně dostane maximálně do čtvrtiny lékáren. Podle interní analýzy České lékárnické komory (ČLnK) se sice v pátek dodávka léku dostala k některým distributorům, ale ti jej podle lékárníků ihned rozdělili v rámci předobjednávek.

„Dle odhadu ČLnK se tak dodávka Digoxinu reálně dostane jen do zhruba čtvrtiny lékáren v Česku, ale pouze do těch, které si lék u distributorů předobjednaly. Většina pacientů tak bude nadále bez nenahraditelného léku, případně bude doslova obíhat lékárnu po lékárně a zjišťovat, zda do některé z nich náhodou lék nepřišel,“ uvedl prezident ČLnK Lubomír Chudoba.

Podle společnosti Zentiva, která je distributorem léku Digoxin, už zásilkydorazily k dodavatelům, kteří zajišťují následnou distribuci do lékáren (informovali jsme zde). Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že většina balení léku je už v lékárnách.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) také v pondělí informoval, že povolil přivézt ze Slovenska dalších 10 200 balení nedostupného léku.

Dnes jsme povolili dovoz dalších 10 200 balení léku Digoxin, opět ze Slovenska. S výrobcem – společností Zentiva – jsme neustále v intenzivním kontaktu.„Můžeme potvrdit, že společnost Zentiva ve spolupráci se SÚKL zajistila dodávku dalších 10 000 balení přípravku Digoxin ze Slovenské republiky. Předpokládáme, že v distribuční síti v České republice bude nejpozději koncem tohoto týdne,“ uvedla mluvčí společnosti Zentiva Lucie Sabíková.

Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové by se tato balení měla dostat do distribuce v úterý. „Toto množství je dostatečné pro pokrytí spotřeby českých pacientů po dobu třech týdnů, tedy do obnovení standardních dodávek,“ dodala. Digoxin se používá u léčby pacientů se srdečním selháním a s poruchami srdečního rytmu na zpomalení tepové frekvence.

„Obnovení standardních dodávek je dle držitele plánováno na začátek února 2019. Jakkoliv věříme, že výroba bude pokračovat dle ohlášení držitele, s nímž budeme samozřejmě i nadále v kontaktu a od něhož budeme vyžadovat průběžně aktuální informace, abychom mohli případně včas zareagovat a zajistit lék jinou cestou, prosíme lékaře, aby pacientům předepisovali pouze takové množství léčivého přípravku nezbytné na překonání tohoto období,“ uvedlo koncem roku ministerstvo zdravotnictví. Podle informací SÚKL bylo jen za měsíc září v lékárnách vydáno 43 000 balení léku. V Česku jej užívá asi 350 000 pacientů, berou jeden prášek denně.

PALACHŮV PAMÁTNÍK V SRPNU

Památník Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku bude hotový letos v srpnu. Již v polovině ledna bude na nádvoří Univerzity Karlovy odhalena pamětní dlaždice v místech, kde stála Palachova rakev. V horní části Václavského náměstí připomene výstava 50. výročí jeho upálení na protest proti okupaci Československa.„Otevření expozice v Palachově rodném domě je naplánováno na 21. srpna,“ uvedla mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová. Národní muzeum je správcem památníku.

Památník měl být hotový už dříve. Stát dům vykoupil v roce 2015, následovalo vyhlášení architektonické soutěže, zpracování projektu a vypsání tendru. Do něj se ale opakovaně nehlásily firmy, což zdrželo zahájení prací (viz Palachův dům má protínat černá hrana zla, památník má ale zpoždění).

„V srpnu 2018 zahájil dodavatel stavební činnost. Jako na každé stavbě probíhají bourací práce, nyní se pracuje na hrubé stavbě, kterou dokončíme na přelomu jara a léta,“ uvedla Kvapilová. Poté bude následovat úprava povrchů, dokončení interiérů a instalace expozice.

Součástí památníku bude expozice, která představí autentické předměty připomínající Jana Palacha. Jeho osobnost a čin budou zakotveny v dobových souvislostech přelomu let 1968 a 1969 zdůrazněných i audiovizuálními materiály.

Student Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti tomu, jak rychle lidé rezignovali na jakýkoli odpor proti okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V Praze nyní Palachův čin připomíná pamětní deska v dlažbě Václavského náměstí, další je na zdi filozofické fakulty na Palachově náměstí a také hrob na Olšanech.

Letošní připomínkové akce v Praze začnou ve výroční den Palachova burcujícího činu. Na nádvoří Univerzity Karlovy bude 16. ledna odhalena pamětní dlaždice v místech, kde stála rakev s ostatky Palacha v den jeho pohřbu.
Pietní program k uctění Palachovy památky pořádá také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Součástí programu je pietní akt u pamětní desky na budově FF UK, následován panelovou diskusí.

Na pietní akci naváže vernisáž venkovní výstavy Jan Palach 69, která v horní části Václavského náměstí potrvá až do 30. ledna. Akce bude doplněna mimo jiné o příspěvky pamětníků, umělců, osobností kulturního, společenského a politického života. Poslední událostí připomínkového dne bude hudebně liturgický pořad Ticho za Jana Palacha pod vedením Bohdana Mikoláška.

Za účasti zahraničních odborníků a zástupců slovenského Ústavu paměti národa se bude 17. ledna konat mezinárodní konference Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku. Konference se bude zabývat zejména historickým a morálním dopadem činu sebeobětování jednotlivých „živých pochodní“ nejen na občany svých zemí, ale v širších souvislostech ve spojení s činem Jana Palacha.

NA SILNICÍCH LONI ZEMŘELO 565 LIDÍ, NOVÝ BODOVÝ SYSTÉM?

Na českých silnicích loni zemřelo 565 lidí, o 63 více než předloni. Mírně se zvýšil i počet nehod, nárůst policisté zaznamenali i v počtu zraněných. Ministerstvo dopravy připravuje po třinácti letech změnu bodového systému. Nově budou jen čtyřbodové a šestibodové tresty.

I když jsou výsledky horší než minulý rok, situace není kritická. „Jde o třetí nejlepší výsledek od roku 1961 co se týče počtu úmrtí,“ uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Podle ředitelství dopravní policie byly v minulém roce nejčastějšími příčinami nehod nepozorní řidiči. Nedostatečná pozornost řidičů stála za více než 17 tisíci nehodami. Celkově jde o téměř 20 procent z celkového počtu nehod.

Z celkových 565 obětí většina připadala na řidiče. Za volantem jich zemřelo 349. Dalšími nejohroženějšími skupinami byli chodci, kterých zemřelo 113 a spolujezdci, kterých přišlo o život 103. Ministerstvo dopravy připravuje úpravu bodového systému.„Cílem ministerstva dopravy je bodový systém radikálně zjednodušit a nastavit tak, aby bylo jasně dané, kdo co dostane za jaký přestupek. Místo nynějších pěti kategorií bodů, budou jen dvě kategorie - šest a čtyři body,“ uvedla pro iDNES.cz tisková mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková.

Pokud návrh projde, bodování dopravních provinění bude přísnější. Zmizí totiž dva nejnižší stupně bodového postihu. Zpřísnit by se měl například trest za telefonování při řízení. Místo současných dvou trestných bodů by řidiči mohli nově dostat čtytři, pokuta by se ve správním řízení mohla vyšplhat na 10 tisíc korun.
„Zaznamenali jsme nárůst počtu dopravních nehod u cyklistů,“ uvedl Lerch. Doplnil, že je dobrou zprávou, že i když bylo těchto nehod více, následky nebyly tak často fatální jako v minulosti. Nárůst byl pozorován také u chodců, tam se naopak počet fatálních zranění zvýšil.

Přibylo opilých řidičů

Především důsledky vysoké rychlosti se projevily také na počtu těžce zraněných. Těch bylo v loňském roce podle Centra dopravného výzkumu 2 406, tedy o tři procenta více, než v předchozím roce. „V roce 2018 jsme zaznamenali nárůst počtu řidičů pod vlivem alkoholu,“ uvedl Lerch. Tři čtvrtiny nehod způsobených v opilosti podle dat policie zaviní řidiči, kteří mají více jak jedno promile alkoholu v krvi.

Cyklisté jsou podle policie vůbec nejvíce nedisciplinovanou skupinou, co se týče pití alkoholu a jízdy. Téměř každá třetí dopravní nehoda způsobená cyklisty je podle Lercha pod vlivem alkoholu. Nehodovost negativně ovlivnily další faktory jako kvalita veřejných komunikací a celkové stáří tuzemského vozového parku. Tradičně rizikovým faktorem byli mladí a začínající řidiči. Podle statistik až čtvrtinu nehod zavinili řidiči s praxí do pěti let.

„Počasí výrazně ovlivnilo vývoj nehodovosti,“ řekl Lerch. Na vině byly neobvykle teplé měsíce, především květena listopad. Hezké počasí láká na silnice více řidičů, nehody jsou tak častější. Rok 2018 přitom na silnicích začal poměrně slibně. Únor 2018 se zapsal do historie jako měsíc s vůbec nejnižším počtem obětí na silnicích. Zemřelo 21 lidí. Nižší počty obětí než v roce 2017 byly evidovány v březnu a červnu, během všech ostatních měsíců tragických událostí naopak přibylo. Výrazný nárůst usmrcených a těžce zraněných vykázal Středočeský kraj. /r/