iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Audit: CzechTourism uzavřel 48 problematických smluv

Státní agentura CzechTourism podle zjištění z interního auditu uzavřela 48 podezřelých smluv. Podle mluvčí agentury Renaty Kasalové jde o pochybení bývalého ředitele odboru regionálního partnerství Aleše Pangráce, který již byl kvůli výsledkům auditu odvolán. Během vyšetřování zasahovala policie také na Ministerstvu pro místní rozvoj.

O zjištění z auditu informovala v pondělí Česká televize. Aleš Pangrác se ke kauze odmítl vyjádřit.

Audit kritizuje, že více než 50 procent peněz na akce v regionech mířilo do krajů Plzeňského, Karlovarského a do Prahy. Pětinu zakázek pak zajišťovaly čtyři firmy. „V případě (...) vztahů uzavíraných mimo režimy zákona o veřejných zakázkách je volba dodavatele neprůhledná,“ stojí podle ČT v závěrech auditu. Řada zakázek pod 200 000 korun byla podle něj také v rozporu s předpisy uzavírána jen ústně.

Za problematickou považuje audit například smlouvu za 120 000 korun na propagaci Česka na běžkařských závodech City Cross Sprint v Ostravě. „Objednávka byla vystavena 44 dní po realizaci plnění. Jde o uzavření smluvního vztahu bez předběžného schvalovacího procesu,“ cituje ČT z auditu.

Ve druhé polovině loňského listopadu policisté kvůli kauze zajišťovali důkazy například v sídle ministerstva pro místní rozvoj, v sídle CzechTourismu, na autodromu v Mostě nebo v agentuře Sport Invest. Služební počítač odnesli také z bytu ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, která v případu podle ČT patří mezi hlavní podezřelé.
Ministryně Dostálová má podporu premiéra, ODS ji vyzývá k rezignaci

V soudním příkazu k domovní prohlídce u Dostálové, který již dříve citovala ČT, stojí, že ministryně rozhodovala v roce 2016, kdy byla náměstkyní, o výdajích CzechTourismu ve prospěch vyvolených osob zprostředkovaně a mimo standardní úřední postup. Dostálová to odmítla. V auditu se její jméno neobjevuje.

Premiér Andrej Babiš se v prosinci ministryně zastal. Řekl, že kauzu vysvětlila, má jeho podporu a k jejímu konci ve vládě nevidí důvod. Dostálová prohlásila, že se cítí absolutně nevinná, nepochybila, všechno může zdokumentovat a plně spolupracuje s policií.

RIZIKA UŽÍVÁNÍ VÝROBKŮ HUAWEI A ZTE?

Vláda uložila správcům kritické infrastruktury jako jsou například elektrárny nebo zdravotnická zařízení, aby provedli analýzu rizik užívání softwaru a hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Premiér Andrej Babiš to v pondělí oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má všecm subjektům neprodleně poskytnout nezbytnou součinnost. Ministři o tomto bodu jednali v utajeném režimu, výzva, která z něj vzešla, se podle Babiše týká jak státního, tak soukromého sektoru, celkem 160 úřadů a podniků. Kritická infrastruktura představuje sítě a služby nezbytné pro obyvatele státu, například komunikace či rozvody energií.

Čínský velvyslanec o naší schůzce lhal, řekl Babiš v souvislosti s Huawei

Před vánočními svátky NÚKIB vydal varování před užíváním infrastruktury jmenovaných společností kvůli bezpečnostním rizikům s tím, že nemíří na běžné uživatele. Dotýká se primárně informačních a komunikačních systémů subjektů, na které dopadá zákon o kybernetické bezpečnosti. Vláda tehdy po úřadu žádala metodický dokument, podle kterého mají úřady postupovat. Kabinet podle Babiše metodiku obdržel v pondělí a bude na jednotlivých úřadech, aby analýzu provedly.

Celkově se podle Babiše jedná o 160 státních úřadů, samospráv a soukromých podniků. „To ale neznamená, že každý z nich používá tyto technologie,“ podotkl premiér.

Kvůli záležitosti se před Vánocemi setkal premiér s čínským velvyslancem na jeho žádost. Čínská ambasáda poté oznámila, že ji Babiš ujistil, že vyjádření NÚKIB není stanoviskem vlády. Babiš v neděli prohlásil, že čínský velvyslanec o obsahu schůzky lhal. Ve čtvrtek se s velvyslancem sejde ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Síť 5G s čínskou technologií? Rozhodně ne, varují zpravodajci

Před Čínou loni koncem roku varovaly i české tajné služby. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) byli v roce 2017 výrazně aktivnější čínští zpravodajci, kteří působí pod diplomatickým krytím, a nátlakové metody k prosazování čínských zájmů využívali i kariérní diplomaté. Vojenské zpravodajství uvedlo, že čínský projekt Hedvábné stezky bude pro Evropskou unii zdrojem rostoucích obav.

Sinologové z portálu Sinopsis.cz varovali před tím, aby se zařízení čínských firem staly páteřní technologií budoucí mobilní sítě 5G.

Za kritickou infrastrukturu se považují systémy nebo služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Jedná se třeba o elektrárny, teplárny, rozvody energií a vody, telekomunikační a informační systémy nebo zdravotnická zařízení.

BABIŠ: VYŠŠÍ DŮCHODY, ŽIVOTNÍ MINIMUM A OBCHOD V AFRICE

V pondělí se poprvé v novém roce sejdou členové vlády. Jednat budou o zvýšení životního minima, pořízení letounů L-39, používání mobilů a zařízení Huawei nebo dopadech brexitu na Česko. Dostálová má zrychlit stavební povolení, Schillerová bude hledat peníze na platy učitelů.

Už ve čtvrtek se však podle informací MF DNES premiér Andrej Babiš setkal se svými ministry za ANO. A rozdal nejdůležitější úkoly na letošní rok.

Podobnou práci jako loni bude mít ministryně financí Alena Schillerová: V rozpočtu má opět najít peníze na zvyšování důchodů a platů učitelů. Naposledy vzrostly důchody v průměru o 900 korun a platy učitelů o 16 procent. O kolik to bude tentokrát, je zatím otázka. „Ale s dalším navýšením v tomto roce počítáme,“ ujišťuje Schillerová.

„Máme začátek ledna, takže částku vám zatím neřeknu, ale je to priorita. Jen za poslední rok jsme navýšili důchody o víc, než pravicové vlády za celých pět let. My 900 korun za rok, oni 737 za pět let,“ říká Babiš. Zmiňuje však vlády, které fungovaly převážně v období ekonomické krize, teď se Schillerové hledají peníze mnohem snáz.

Ministryně financí má také dopracovat rozšíření elektronické evidence tržeb, která se zatím stále týká jen některých vybraných podnikatelských činností. Pro Babiše je prý EET nadále prioritou a přes rozhodnutí Ústavního soudu, který před časem zrušil start třetí a čtvrté etapy projektu, jež měly dopadat třeba na řemeslníky, hodlá stále vláda dosáhnout toho, aby se povinnost vztahovala na co nejvíc živnostníků. Ulevit by naopak mělo snížení DPH na vybrané služby – další úkol pro Schillerovou. Ministryně má novelu předložit v říjnu.

Místo 120 razítek jeden úřad

Velkým tahákem Babišovy vlády má být nový stavební zákon. Zatímco dnes je nutné před povolením stavby získat 20 až 150 razítek, po změně zákona by mělo být možné vše zvládnout na jediném úřadu, který vydá rozhodnutí do 60 dnů. Změnou chce vláda také částečně řešit současný problém s nedostatkem bytů hlavně ve velkých městech.

Stavební zákon připravuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, věcný záměr chce předložit na podzim s tím, že se však změny projeví až v roce 2023. Babiš na ni nicméně tlačí, aby nový zákon platil od začátku roku 2021, a mohl se jím tedy pochlubit do konce funkčního období svého kabinetu.

Vláda má ostatně co napravovat, Česko se podle žebříčku Světové banky ve složitosti získání stavebního povolení za poslední rok propadlo o 29 míst – až na 156. pozici ze 190 zemí. Nachází se na úrovni Nigeru nebo Čadu, daleko před ním nejsou jen Rakousko a Polsko, ale třeba i Irák nebo Kazachstán.

Nováková zamíří do Afriky

K ministryni průmyslu a obchodu za ANO Martě Novákové a ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi z ČSSD pak směřuje úkol posilovat exportní politiku a diplomacii v Africe a Asii. Podle Babiše tam české firmy zatím stále nepůsobí tak, jak by mohly.

„Z Afriky obchodujeme nejvíc s Jihoafrickou republikou a Marokem, ale je to málo. V těch zemích jsme známí, hodně tamních politiků má příbuzné, kteří u nás studovali. Strojírenství, letecký nebo zbrojařský průmysl, tam je velký potenciál. Nemůžeme být závislí jen na obchodu s Evropou, to je teď 85 procent, musíme diverzifikovat,“ tvrdí Babiš.
Napilno ale bude mít také sociálnědemokratická ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Babiš její jméno při čtvrtečním sezení s ministry za jeho ANO často zmiňoval, Maláčová má podle něj mimo jiné zamezit zneužívání sociálních dávek.

Ten, kdo může pracovat, ale nechce, by neměl dostávat dávky. Zarazit chce vláda také obchod s chudobou v podobě podnikání spekulantů, kteří skupují byty a pak je pronajímají lidem pobírajícím příspěvek na bydlení.
„Paní ministryně musí připravit zákon a systém kontroly proti zneužívání. Potřebujeme revidovat současný systém, kdy stát dává, ale už se neptá, kam ty peníze proudí,“ říká Babiš.

POLICIE ŠETŘÍ KAMENOLOM V LÁNECH

Policie vyšetřuje kamenolom v sídle prezidenta, na který MF DNES už upozornila. Zároveň se ukazuje, že ze stamilionové zakázky na zpevnění svahů, za níž už policisté šéfa Lán Miloše Baláka rovnou stíhají, plynula část milionů do firmy s neexistujícím vlastníkem, která jinak prodává myslivecké potřeby. A Balák chodí v jejích košilích.

Redakce před časem informovala, že stíhaný šéf Lán Miloš Balák proměnil oboru v sídle prezidenta v kamenolom. Obviněné firmě Energie za uplynulé dva roky postupně prodal na dva a půl tisíce náklaďáků kamene vytěženého v Lánech. Hrad dokonce usiloval o to, aby v chráněné oblasti uprostřed více než sto let starého lesa vznikl řádný lom větší než pražské Václavské náměstí. Kancléř Vratislav Mynář jménem prezidentské kanceláře za text o prodeji kamene na MF DNES podal žalobu, protože podle něj poškozuje dobré jméno Hradu.

Pro Mynáře je zájem policie o Lány mimořádně citlivá věc. Když předloni v létě elitní policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali v Lánech, pokazilo mu to oslavu narozenin. Místo veselení musel totiž obratem zjišťovat, proč policisté zadrželi a následně obvinili přímo Baláka, který sídlu prezidenta šéfuje a Mynář ho dříve osobně vybral a dosadil. Část zakázek z Lán navíc plynula sponzorům kampaně Miloše Zemana či rovnou blízkým Mynáře.

„Víc to připravit nemůžu“

Podle nynějšího zjištění MF DNES přitom policisté v oboře při zásahu nepátrali jen po důkazech o manipulaci zakázky na zpevnění břehů lánské vodní nádrže Klíčava, za něž pak začali stíhat Baláka i kladenskou firmu Energie, která stamilionovou zakázku získala.

Z úředních dokumentů, které v Lánech předložili, je totiž dle několika zdrojů redakce jasné, že se pídí právě i po tom, za jakých okolností se tam těží kámen.

Hovory o kameni z odposlechů vyšetřovatelé dokládají i manipulaci zakázky na zpevnění břehů. Policisté měsíce předtím, než Lány tendr na stamilionové práce vůbec vypsaly, odposlouchávali nejenom Baláka, ale i manažera stíhané stavební firmy Energie Libora Tkadlece. I on je nyní stíhán.

Dle vyšetřovatelů celou zakázku od začátku plánovali o desítky milionů korun předraženou. A Energie ji vyhrála podle policistů zejména proto, že ji místo Lesní správy Lány fakticky pořádala ona.

„Jestli tohle nevyjde, tak pak už jsou u nás debilové, protože víc už to připravit nemůžu (...). Zadání, to jsem kompletně vymyslel, aby se odbouraly ty menší firmy (...). A hlavně to mám udělaný tak, že polovina se toho dělat nebude a může se vyfakturovat,“ zachytili třeba policisté, jak se Tkadlec po telefonu chlubí jednomu ze svých spolupracovníků, že v sídle prezidenta manipuluje zakázku za čtvrt miliardy korun.

Kauza Lány

Šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka a manažera kladenské stavební firmy Energie – stavební a báňská policie obvinila předvloni v červnu. Z manipulace zakázky za desítky milionů korun na zpevnění břehů vodní nádrže Klíčava, která je přímo v oboře. MF DNES zjistila, že zpevňovací práce za stamiliony nebyly podle posudků geologů vůbec potřeba. Mynář to označil za nesmysl. Pak ovšem další zpevňování za 40 milionů zastavil. Hrad přesto tvrdí, že práce jdou dle plánu.

Podle analýzy MF DNES navíc stovky milionů ze sídla prezidentů putovaly k firmám, které mají blízko k hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi nebo lidem, které do Lán dosadil. Propojení na někoho z Hradu či jiné nesrovnalosti našla MF DNES u zhotovitelů 25 zakázek za téměř 440 milionů. Pro Lány pracovali například právníci, kteří předtím Mynářovi radili s dotacemi na jeho penzion, nebo sponzoři kampaně Miloše Zemana či jejich dcera.

Balák také v posledních letech vyplatil více než osm milionů korun skupině neprůhledných firem za myslivost nebo pěstební práce. Společnosti mají ukrajinské majitele a latinské názvy, ale také většinou sídlí v jednom paneláku. Policie přitom v Lánech šetří i další zakázku. Detektivy zajímá podle nich násobně předražené oplocení.

Manažer Tkadlec si dirigoval i to, jak bude vypadat projekt, podle kterého následně Energie stavěla. A ladil, jak do něj napsat, že se musí stavět z kamene těženého v Lánech, který lesní správa prodá Energii. Aniž by antimonopolní úřad kvůli takové podmínce soutěž zrušil jako diskriminační.

„Jim teď musím překopat to zadání, oni furt z místního kamene. Ne to nemůže bejt, protože pokud budeme lom provozovat my, tak by to mohli napadnout a shodit tu soutěž. To musí být druh kamene místního výskytu,“ vykládal zhruba rok před předloňským červnovým zásahem policie v Lánech do telefonu manažer Energie Tkadlec svému spolupracovníkovi.

A projektant placený z rozpočtu prezidentské kanceláře – ale úkolovaný soukromou firmou – pak policistům u výslechu skutečně řekl, že na žádost Tkadlece formulaci „kámen místního původu“ do projektu zanesl.

Podivuhodně výhodný obchod

Lesní správa Lány následně opravdu uzavřela vloni a předloni bez výběrového řízení s Energií hned dvě smlouvy na prodej kamene.

V nich se píše, že jde o kamenivo, které předtím ta samá firma vytěžila při rozšiřování cesty kolem Klíčavy. Celkem 17 tisíc krychlových metrů stíhaný šéf Lán obviněné firmě přiklepl podivuhodně výhodně – za méně než čtvrtinu běžné prodejní ceny. Za třicet tisíc tun zaplatila v součtu ani ne dva miliony korun.

Balákův nadřízený, kancléř Mynář, ale argumentuje, že je levný proto, že firma na vlastní náklady kámen musela například odstřelit či nadrtit a vytřídit. Nic z toho ale ve smlouvách není. Dokumenty naopak naznačují, že za obdobné práce při rozšiřování cesty, při kterých měl kámen vzniknout, dostala Energie separátně zaplaceno.

Mynář stíhaného šéfa Lán neodvolá

V jaké fázi prošetřování obchodu s kamenem nyní je, dozorující pražské Vrchní státní zastupitelství nekomentuje. V kauze zpevňování vodní nádrže Klíčava totiž sice už šéfa lánské obory Baláka, manažera stavební firmy Energie i samotnou firmu obvinilo, kámen a další lánské zakázky však jsou pořád ve stadiu vyšetřování. A to je ze zákona neveřejné.

Šéf lánské obory Miloš Balák.

A Mynář v prohlášení, které těsně před Vánoci nechal zavěsit na web Hradu, zdůraznil, že ani policejní odposlechy pro něj nejsou důvodem, aby šéfa obory, který rozadává další zakázky v součtu za stovky milionů, odvolal.
„Všechny zakázky Lesní správy Lány jsou řádně vysoutěženy v souladu s platnými zákony,“ reagoval Mynář. A znovu odmítl stíhaného šéfa Lán odvolat. „Do doby řádného rozhodnutí nezávislého soudu není důvod,“ dodal kancléř Miloše Zemana.

Miliony ze stíhané zakázky do firmy s neexistujícím majitelem

Navzdory zásahu elitních detektivů Hrad pod dohledem stíhaného šéfa obory pokračoval i v budování břehů v Lánech. Z informací, které lesní správa dle zákona musela zveřejnit, je patrné, že jen v roce 2017 vyplatila z veřejných peněz za zakázku, kterou policie považuje od začátku za zmanipulovanou a záměrně předraženou, na 70 milionů korun. A to i kladenské firmě Energie, která dříve sponzorovala basketbalový klub, který Balák vedl.

Práce vysoutěžilo sdružení Energie s libereckou firmou Syner. Skutečné dělení peněz bylo ale jiné. V roce 2017 minimálně sedm milionů korun, které kancelář prezidenta z veřejných peněz za zakázku zaplatila, skončilo dle zjištění MF DNES v tajemné společnosti Piratex Trading.

Dle zákona totiž firma, která veřejnou zakázku získala, musí ve věštníku zakázek zveřejnit společnosti, které si vzala jako subdodavatele, pokud jim připadlo víc než deset procent z vyplacených veřejných peněz.
A tak se ukazuje, že Energie se o miliony podělila s firmou, která jinak jako jediné dohledatelné podnikání má prodej mysliveckých potřeb. Nemá web a veškerá s ní spjatá telefonní čísla jsou odpojená. Navíc má neexistujícího vlastníka. V obchodním rejstříku totiž jako jediného společníka uvádí střelecký klub Trefa Unhošť. Ten je sám ale už z obchodního rejstříku dávno vymazaný.

„Už od roku 2009 nám neplatili poplatky za členství,“ uvedl důvod Jiří Streir, šéf Českého střeleckého svazu, který byl v rejstříku uveden jako oficiální zakladatel spolku.

Dle něj posledním evidovaným správcem spolku byl Michal Krejčík. Jeho jedným dohledatelným bývalým podnikáním je provozování střelnice společně s někdejším sponzorem Jiřího Paroubka Jaroslavem Andresem.
Někdejší majitel bezpečnosní agentury Krejčík vystupoval v minulosti na základě plné moci i za Piratex. Kdo firmu nyní ovládá, ale není možné zjistit. V rozporu se zákonem totiž nezveřejňuje účetní závěrky. A to ani jedinou za celou svou existenci.

Dodávky košil do Lán stejnou firmou? „Nesouvisí“

Energie na dotaz, kvůli jakým pracím se s Piratex Trading o veřejné miliony podělila, neodpověděla. Šéf Lán Balák MF DNES řekl, že sám netuší, jaké práce na svazích firma dělala.

„To nevím. To je otázka na Energii, která je za své subdodavatele zodpovědná,“ uvedl Balák. Přesto nakonec na přímý dotaz připustil, že firmu zná. Piratex Trading totiž také vloni na podzim přímo od Baláka získala zakázku na dodávku stovky mysliveckých košil do Lán.

„To s tím nijak nesouvisí. Firma byla řádně vybrána v poptávkovém řízení,“ dodal Balák s tím, že jméno toho, s kým Lány jednaly, si nevybavuje. Vše je podle něj přesně podle zákona. Stejně se hájil i v případě, když MF DNES informovala, že v posledních letech vyplatil více než osm milionů korun skupině dalších neprůhledných firem za myslivost nebo pěstební práce. Společnosti mají ukrajinské majitele a latinské názvy, ale také většinou sídlí v jednom paneláku.

Mynář kvůli stíhání tlačil na soudce i ministra

Stíhání Baláka za údajnou manipulaci stamilionové zakázky na zpevnění břehů se po roce a půl blíží do finále. Policie čekala na znalecké posudky stavby, které už má.

V práci vyšetřovatelům nezabránily ani aktivity Mynáře, který dle několika zdrojů MF DNES tlačil na tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), aby proti stíhání podal námitku k Nejvyššímu soudu.

Ještě před tím se Hrad v záležitosti neúspěšně obrátil i na Ústavní soud. A týdeníku Respekt nyní řekl ústavní soudce Vojtěch Šimíček, který o záležitosti spolurozhodoval, že kancléř prezidenta se s ním rozhodnutí snažil předtím, než padlo, probírat. Mynář jakýkoliv nátlak na justici či ministra popírá.

TRAGÉDIE V POLSKU, KONTROLY HASIČŮ I V ČR

Kamery, hasicí přístroje v místnostech, vysílačky nebo nezamčené dveře. Tak se snaží čeští provozovatelé únikových her zabránit podobné tragédii, jaká se v pátek stala v Polsku, kde při požáru během hry zemřelo pět dívek. I v únikových hrách může být nekalá konkurence. Lidé by si proto měli vybírat, kde se nechají zavřít.

V hlavním městě hasiči během roku zkontrolují na základě podnětů i běžné prevence více než tisíc objektů. „Náměstek pro prevenci mi potvrdil, že během prvního čtvrtletí budou v provozech únikových her prohlídky intenzivnější. Není to tak, že bychom doteď nic nekontrolovali, kontroly probíhají denně po celé metropoli, ale událost v Polsku je výjimečná rozsahem, místem i následky,“ řekl iDNES.cz mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

S ohledem na tragický požár v Polsku se zaměříme na podobné provozovny i v Praze. Kontrolní akce požární prevence u vytipovaných objektů proběhne během prvního čtvrtletí. Připomínáme, že každý provozovatel musí dodržovat předpisy v oblasti PO a dodržovat protipožární opatření.

Kontroly sladí i s republikovými kolegy. Podle Jana Španera z odboru požární prevence generálního ředitelství budou inspekce plošné. „Ještě neběží, ale začnou v nejbližších dnech. Zaměříme se na volný únik osob, jestli jsou objekty řádně zkoulaudované a podobně. Bude to nárazové během prvních tří měsíců,“ říká Španer.

Kontroly v provozovnách únikových her potvrdilo i generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. „V lednu přistoupíme k vyhlášení mimořádných tematických kontrol provozovatelů obdobných her. Cílem požárních kontrol bude prověřit především možnosti evakuace, funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany a bezpečný provoz elektrických či jiných požárně nebezpečných zařízení. Prověřováno bude také, zda prostory provozování her byly k tomuto účelu zkolaudované,“ stojí v oficiálním prohlášení HZS ČR.

Každý provozovatel si musí ještě před začátkem činnosti nechat od odborníků zpracovat požárně bezpečnostní řešení. To zohledňuje, kolik tam má být lidí, jaké jsou použité stavební materiály, zhodnotí možnost šíření požáru nebo únikové cesty s ohledem na objekt a provoz. Požárně bezpečnostní řešení potom předkládá hasičskému záchrannému sboru ke zhodnocení zákonů. Pokud to schválí, tak proběhne kolaudace s lidmi ze stavebního odboru, pokud ne, musí připomínky provozovatel předělat.

Následně je už na každém majiteli a provozovateli, aby dodržoval schválené a stanovené požární bezpečnostní řešení. Hasiči pak chodí na kontroly na podnět nebo namátkově.

Muselo jít o selhání jednotlivce, shodují se provozovatelé

„Situace v únikových hrách je nyní lepší, než tomu bylo například před třemi lety. Trh je hodně přeplněný, zákazníci jsou vybíraví a tak by to mělo i zůstat,“ říká spoluzakladatel platformy Hunter games Luboš Němeček, který provozuje i venkovní hry šité na míru. „Pokud lidé nebudou dodržovat pravidla, tak se nehoda stát může, ale typu modřiny, když se člověk praští. Rozhodně ne takové neštětí, jako v Polsku,“ dodává.

V pátek v zábavním centru zemřelo pět dívek poté, co byly zrovna v únikové místnosti. Kvůli zavřeným dveřím se pak nemohly dostat ven. Další člověk má těžké popáleniny. Podle oslovených provozovatelů únikovek jde o tragédii, kde musel selhat jedinec a celý koncept byl špatně.

„Mám informace z Polska, kteří provozují únikové hry. A bylo tam hrubě porušeno několik věcí. Ve hře se nacházel otevřený oheň ze svíček, kde ale byla i plynová bomba a obsluha byla někde v nedohlednu. To je strašně špatně a už to by mělo návštěvníky varovat, že je něco v nepořádku. U nás při hrách otevřený oheň nepřipadá v úvahu. Používáme svíčky, ale na baterie.

Máme nouzové tlačítko, které hru ukončí a otevřou se všechny dveře. Celou dobu mohou hráči komunikovat s roommasterem (dozor nad celou skupinou ve hře, pozn. redakce) přes interkom nebo vysílačku, jsou pod kamerami, v místnostech jsou hasicí přístroje a další bezpečnostní prvky. Bezpečnost hráčů je na prvním místě,“ vysvětluje jednatel The Chamber Aleš Salomon.

Bezprostřední příčinou požáru byla podle prokuratury netěsná nádoba s plynem, ale znalci mají konečný názor vyjádřit za několik dní, poznamenala TVN 24 a dodala, že velitel polské policie Jarosław Szymczyk již dříve ujistil, že případu se věnují nejzkušenější kriminalisté.

Únikové hry mají podle provozovatelů zapojovat spíše mozek než svaly. „Nejsou to příběhy, které by se řešily silou. Takže se za nic netahá, s ničím se nemlátí. Jednak se tím může poničit vybavení a pak to může vést ke zkratům a podobně. Do her proto nic takového nedáváme,“ říká Radek Mlázovský z Questlandu, kde mají pásky na snížených stropech nebo magnetické dveře, které se dají při výpadku elektřiny lehce otevřít.

České hry jsou na tom s bezpečnostní lépe, než před lety

Petr Hučík má za sebou společně se svým týmem kolem stovky únikových her. Současné zabezpečení popisuje jako dvě strany jedné mince - bezpečnost se zvyšuje, ale někde tím klesá atmosféra a zábavnost.

České únikovky

Po republice je zhruba 250 únikových her. Počet se průběžně mění - někdo přijde s novou, jiná se už opakovaně hrát nedá a z trhu se stáhne, další je zase na míru nějakému festivalu. Nejvíce her je v Praze, zhruba 150.

„Vidět je to třeba na otevřeném ohni, který jsme před lety ještě mohli výjimečně potkat, ale dnes už ve hrách není. Louče se sundaly, petrolejky jsou na baterky. Provozovatelům rozumím, bezpečnost je na prvním místě. A podle mě se bude ještě zvyšovat. Nejsem žádným garantem na všechny únikovky, ale konkurence je veliká. Na trh nemůžete přijít se špatnou nebo nebezpečnou hrou, rychle se to třídí a hodně tady záleží na internetových recenzích a doporučeních. Bez toho se neudržíte,“ vysvětluje Hučík únikovky z pohledu hráče.

Většina příběhů se odehrává tématicky ve sklepeních nebo třeba také v atomovém bunkru. I tady jsou ale podle provozovatelky Evy Janáčkové okamžité možnosti, jak se dostat ven. „Stačí otevřít dveře a vyběhnout na ulici, nezamykáme je,“ dodává. Nejvíce her je v okolí centra Prahy, kde jsou klasická sklepení blízko únikovým východům.
Polské úřady po páteční tragédii zavřely 13 areálů provozujících únikové hry. Zkontrolováno jich bylo zatím asi 180 z přibližně 1100 v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki prohlásil, že budou uzavřeny všechny podniky s únikovými hrami, které nesplní bezpečnostní předpisy./r/