iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Expremiér SR Fico se chce stát ústavním soudcem

Bývalý slovenský premiér Robert Fico a také další politici či soudci se chtějí stát soudcem slovenského ústavního soudu, ve kterém v únoru s ohledem na uplynutí funkčního období skončí devět z celkového počtu 13 členů. Podle slovenské ústavy členy ústavního soudu vybírá prezident z širšího okruhu kandidátů, které mu předloží parlament.

Šéf nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Fico zájem o funkci ústavního soudce v uplynulých měsících nepotvrdil. Naopak tvrdil, že chce za Směr-SD v případě vítězství v parlamentních volbách plánovaných na příští rok vést povolební jednání o vytvoření vlády. Pokud by se Fico stal ústavním soudcem, musel by se členství ve straně vzdát.

Fica dnes navrhl jako kandidáta na ústavního soudce místopředseda parlamentu za Směr-SD Martin Glváč. „Na základě jeho dosavadního působení si myslím, že jde o nejschopnějšího kandidáta,“ řekl médiím Glváč.

Fico, který je docentem práv, loni v březnu rezignoval na post premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Po demisi začal opět uplatňovat mandát poslance, kterým byl zvolen v roce 2016 a který v době výkonu premiérské funkce v souladu s ústavou nevykonával.

Sněmovna musí hlavě státu poskytnout dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst ústavních soudců. To znamená, že parlament by měl tentokrát zvolit 18 kandidátů, z nichž prezident vybere devět nových soudců. Hlava státu také rozhodne o novém šéfovi ústavního soudu, protože současné předsedkyni Ivettě Macejkové rovněž vyprší 12leté funkční období ústavní soudkyně.

Nynějšímu prezidentovi Andreji Kiskovi končí pětiletý mandát v polovině června, přičemž opětovnou kandidaturu Kiska opakovaně odmítl.

Ficovy ambice stát se ústavním soudcem již loni naznačil právě Kiska, který takovou možnost po Ficově demisi ale označil za fikci. Kiska v roce 2014 porazil Fica v přímé volbě hlavy státu a jako prezident se opakovaně dostal s Ficem do sporů. Například loni premiéra popudila výzva Kisky, který v reakci na Kuciakovu vraždu vybídl k rozsáhlé rekonstrukci kabinetu nebo k vypsání předčasných voleb. Po Ficově demisi koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Směru-SD Peterem Pellegrinim. V novém kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády.

Loni v říjnu se slovenské koalici nepodařilo ve sněmovně prosadit změnu ústavy, na jejímž základě by v některých případech o nových ústavních soudcích již nerozhodoval prezident, ale mohla by je přímo zvolit sněmovna.

Kromě Fica byli jako kandidáti na ústavní soudce navrženi mimo jiné někteří současní i bývalí politici a rovněž šéfka slovenského nejvyššího soudu a předseda Specializovaného trestního soudu, který se zabývá i nejzávažnějšími kriminální případy. Ústavním soudcem se na Slovensku může stát osoba, které je nejméně 40 let, má právnické vzdělání a alespoň 15letou právnickou praxi.

Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.

Jmenování ústavních soudců v minulosti provázely spory. Odstartovaly v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které navrhl tehdejší parlament ovládaný stranou Směr-SD. Později hlava státu nevybrala ani ze dalších dvou kandidátů. Kiska to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Prezident ustoupil až poté, co mu jmenování soudců z předložených kandidátů nařídil jeden ze senátů ústavního soudu.

POLITICI V KRAJÍCH SE BOUŘÍ PROTI SNÍŽENÍ HODNOTY PŘIZNÁNÍ DARU

Proti nově stanovené hranici pro přiznání daru na hodnotu pět tisíc a více korun se bouří české i moravské kraje, obce a města. Podle nich je částka nízká, podle občanského zákoníku bagatelní a povede k další explozi byrokracie a zaplevelení registru darů nesmysly.

Povinnost přiznat dary za bagatelní částky se má podle novely zákona o střetu zájmů týkat všech veřejných funkcionářů, tedy primátorů, starostů a zastupitelů krajů, měst a obcí. K novele má dojít v souvislosti se zákonem o lobbyingu, dopadá však na širší okruh osob.

Vyplývá to z připomínkového řízení k návrhu zákona, kterým se mění další zákony právě kvůli přijetí zákona o lobování.
Pouze dva kraje zaslaly v rámci připomínkového řízení vyjádření „bez připomínek“. Jde o Karlovarský kraj a Olomoucký kraj. Liberecký kraj se k návrhu novely nevyjádřil. Zbylých deset krajů sepsalo zásadní nesouhlasné stanovisko, které podpořil Svaz měst a obcí. Tím se dostaly do rozporu s předkladatelem zákona. Slovo rozpor je v tabulce s výsledky připomínkového řízení napsáno červeně desetkrát pod sebou.

Povinnost se týká i premiéra

Jádrem sporu je novela zákona o střetu zájmů, ke které má dojít v souvislosti s novým zákonem o lobbyingu. Novela zákona o střetu zájmů má obsahovat novou povinnost v §11, totiž veřejný funkcionář je povinen přesně, úplně a pravdivě oznámit, že: „b) během výkonu funkce získal dar v hodnotě vyšší než 5 000 Kč, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10,“.

Veřejným funkcionářem jsou mimo jiné všichni starostové, radní, zastupitelé, ale také například vedoucí zaměstnanci příspěvkových organizací územně správních celků. Kdo je veřejný funkcionář stanovuje předmětný zákon o střetu zájmů: Jsou to mimo jiné i poslanci, soudci, státní zástupci, policisté, vojáci, jmenovaní státní funkcionáři i členové vlády a jejich náměstci.

Návrh obsahoval už věcný záměr, nikdo se neozval

Stručně a jasně sdělil zásadní připomínku například Královéhradecký kraj: „Navrhujeme ponechat hodnotu daru, jež není nutné zapisovat do registru oznámení, ve výši 10 000 Kč (tak jak je tomu ve stávající právní úpravě). Snížení částky na 5 000 Kč povede pouze k nesmyslnému byrokratickému zapisování v dnešní době zcela marginálních darů do daného registru a dojde tak pouze k nesmyslnému zaplevelování daného registru nepodstatnými informacemi.Tato připomínka je zásadní.“ Irena Válová, ceskajustice.cz

V SR ZBANKROTOVALO NEJVÍCE LIDÍ V HISTORII

Osobní bankrot umožňuje dlužníkům na Slovensku zbavit se až na výjimky všech dluhů. Na Slovensku loni zbankrotovalo nejvíce obyvatel v novodobé historii země. Hlavním důvodem tohoto vývoje bylo zmírnění podmínek pro oddlužení, které v zemi vstoupily v platnost v březnu roku 2017. Informovala o tom společnost CRIF – Slovak Credit Bureau (CRIF SK), která na Slovensku spravuje úvěrové registry.

Za celý loňský rok bylo na pětimilionovém Slovensku vyhlášeno 13.848 osobních bankrotů, což ve srovnání s předchozím rokem (5239 případů bankrotů obyvatel) představuje nárůst o 164 procent. „Vzhledem k celkové úrovni zadlužení slovenských domácností, jakož i k tempu zadlužování, které je nejvyšší v celé Evropské unii, předpokládáme, že počty osobních bankrotů budou vysoké i v roce 2019,“ uvedla hlavní analytička CRIF SK Jana Marková.

Osobní bankrot umožňuje dlužníkům na Slovensku zbavit se až na výjimky všech dluhů výměnou za prodej jejich majetku nebo za postupnou úhradu části závazků při zachování osobního majetku. Slovensko v roce 2017 změnou zákona výrazně zjednodušilo podmínky oddlužení a celý proces také zlevnilo. Žadatelé tak například nemusejí vlastnit majetek a rovněž odpadlo zkušební období, což bylo v minulosti podmínkou pro úspěšné absolvování konkurzního řízení.

Podle analýzy CRIF SK slovenské soudy loni vydaly přes 9000 rozhodnutí o ukončení konkurzu. Z toho až ve více než 95 procentech případů byl důvodem nedostatek majetku dlužníků, kteří tak v rámci osobního bankrotu nezaplatili svým věřitelům ani euro z dluhů. Pouze 4,8 procenta dlužníků disponovalo majetkem, z něhož bylo možné uhradit alespoň část jejich dluhů.

Zmírnění podmínek pro oddlužení připravuje také Česko. Příslušnou novelu insolvenčního zákona loni v říjnu schválila Poslanecká sněmovna. Senát ji v prosinci ale vrátil Sněmovně, chce mimo jiné umožnit vyhlášení osobního bankrotu i nejchudším, ceskajustice.cz

PRAHA ODEBERE BYTY MĚSTA SOUDCŮM A ŽALOBCŮM

Hlavní město nebude prodlužovat nájemní smlouvy soudcům a státním zástupcům, kteří si od magistrátu za výhodných podmínek pronajímají byty. Dnes o tom rozhodli pražští radní. Soudci a státní zástupci mají podle vedení města dostatek peněz, takže nepotřebují zvýhodněné nájemné. Město pronajímá soudům a zastupitelstvím 81 bytů, z toho 49 obývají bývalí či stávající soudci a státní zástupci. Zbylé jsou určeny pro zaměstnance, ty chce město zachovat. Uvolněné byty magistrát pronajme sociálně slabým.

Podle radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) jde většinou o větší byty, kterých má Praha nedostatek a které by měly namísto lidem s vysokým příjmem sloužit sociálně potřebným rodinám. Soudci a státní zástupci v bytech platí zpravidla nájemné 60 až 70 korun za metr čtvereční. Podle statistik developerské společnosti Trigema činilo průměrné tržní nájemné v Praze ve třetím čtvrtletí loňského roku 345 korun za metr čtvereční.

Ze 49 dotčených bytů jich 28 má smlouvu na dobu určitou, kde se smlouvy uzavírají na dva roky a dosud se automaticky prodlužovaly. Město stávající smlouvy, které vyprší letos a příští rok, znovu neobnoví. V případě nájmů na neurčito je situace složitější, protože pokud nájemník platí nájem, magistrát jej vypovědět nemůže. Podle Zábranského bude město alespoň postupně zvyšovat nájmy. Podle nového občanského zákoníku je může zvednout o 20 procent v rozmezí tří let.

Pirátská strana na fakt, že dobře placení právníci v Praze využívají byty za nájemné určené nízkopříjmovým skupinám, upozornila poprvé v roce 2017. Zábranský v minulosti v také uvedl, že by rád postupně zvyšoval nájemné v dalších zhruba tří tisícovkách bytů, kde lidé platí nájmy hluboko pod tržní úrovní bez konkrétního důvodu. Radní dnes také řekl, že chce v druhé polovině ledna svolat jednání ohledně dalšího postupu privatizací městských bytů.

KAŽDÝ ŠESTÝ ŽALOBCE V KSČ

Na státních zastupitelstvích stále působí nejméně 204 státních zástupců, kteří byli před rokem 1989 členy Komunistické strany Československa. Jde zhruba o 16 procent ze současného počtu 1252 státních zástupců. Vyplývá to z analýzy serveru iROZHLAS.cz. Podíl bývalých komunistů mezi žalobci je o něco vyšší než mezi soudci.

„Dnes tento stav pouze musím vzít na vědomí, akceptovat ho, protože de iure je pro mě neměnný,“ řekla serveru pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Na Vrchním státním zastupitelství v Praze je podíl bývalých komunistů nadprůměrný, dosahuje 30 procent. Podle Bradáčové je to při pohledu do historie logické, Vrchní státní zastupitelství v Praze vzniklo transformací z Generální prokuratury a Hlavní vojenské prokuratury, řada státních zástupců, dřívějších prokurátorů, byla členy KSČ. Naproti tomu státní zastupitelství v Olomouci a v Brně vznikly jako dva nově se koncipující úřady. V Olomouci podíl činí deset procent, ze 32 žalobců jsou tři bývalí komunisté.

Mezi šéfy obvodních a okresních státních zastupitelství je podíl bývalých členů KSČ dvakrát vyšší než mezi řadovými žalobci. Ti jsou přitom šéfům příslušného státního zastupitelství přímo podřízeni. Často také rozhodují s konečnou platností. Nejvyšší podíl bývalých členů KSČ je na okresních státních zastupitelstvích v Třebíči (čtyři ze šesti), v Chrudimi (dva z pěti) a v Sokolově (čtyři z deseti). Naopak ve Znojmě, Žďáru nad Sázavou nebo v Praze 2 nepůsobí mezi zástupci žádný exkomunista.

Na Nejvyšším státním zastupitelství je podíl bývalých komunistů nadprůměrný: 16 z 57, to je 28 procent. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana je výskyt bývalých členů KSČ v justičním aparátu důsledkem postoje, který česká společnost ke komunistickému režimu a jeho představitelům zaujala. „Nedošlo k zákazu komunistické strany v devadesátých letech, nedošlo k tomu, že by se členové KSČ jakýmkoliv způsobem diskriminovali v přístupu k nějakému zaměstnání či profesi. Tím je tedy umožněno, aby i nadále pracovali v jakýchkoliv pozicích,“ řekl Radiožurnálu Zeman.

Podle ministerstva spravedlnosti je vyšší podíl bývalých komunistů na vyšších pozicích logický. U vyšších stupňů státních zastupitelství pracují zpravidla starší ročníky, jež se kariérním postupem dostávají na vyšší pozice. Ministerstvo zdůraznilo, že řadové členství v KSČ nebylo a není omezujícím faktorem pro výkon veřejné funkce.

Prokurátoři i soudci prošli na začátku 90. let prověrkami, takzvanými renominačními procesy, které měly podle serveru nejoddanější komunistické kádry z justice odstranit. Jejich součástí byla i povinnost předložit lustrační osvědčení. Jeho majitelé by neměli být příslušníky ani spolupracovníky StB, funkcionáři KSČ od okresního tajemníka výš, příslušníky Lidových milicí ani členy akčních výborů či prověrkových komisí. Soudci a žalobci, kteří prověrkám odolali, na svých místech často pracují dodnes. A mnozí ve svobodných poměrech povýšili, dodává iROZHLAS.cz.

ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA ZA 10 TISÍC

Advokátní zkouška bude nově stát dohromady 10 tisíc korun. Dosud činil poplatek 8 500 korun a zahrnoval v sobě písemnou i ústní část. Nově ke zkoušce přibyl tzv. připouštěcí test. Změny mají být platné od července tohoto roku. „S ohledem na to, že zavedením písemných testů vzniknout Komoře další náklady, byla tato část advokátní zkoušky logicky zpoplatněna,“ uvedla mluvčí České advokátní komory (ČAK) Iva Chaloupková.

Podle Chaloupkové bude mít Komora zvýšené náklady zejména na softwarové a hardwarové vybavení a se zvýší platby spojené s administrativním zpracováním. Zvýší se i režijní náklady. „Naopak druhá část advokátní zkoušky – ústní a písemná část bude o 500 Kč levnější oproti stávajícímu systému advokátní zkoušky,“ dodala mluvčí.

Zásadní novinkou advokátních zkoušek, kterou avizovala poslední novela zákona o advokacii, je vstupní písemný test, který budou muset absolvovat všichni uchazeči. Jeho splnění bude podmínkou pro připuštění k písemné a ústní části samotné zkoušky. „Legislativní odbor předložil návrh usnesení představenstva ČAK na změnu usnesení představenstva ČAK č. 2/2004, kterou se rozděluje poplatek za advokátní zkoušku na poplatek 2 000 Kč za písemný test a poplatek 8 000 Kč za písemnou a ústní část advokátní zkoušky, a kterou se stanoví poplatek za uznávací zkoušku a za zkoušku způsobilosti ve výši 10 000 Kč,“ uvádí Komora v zápisu z poslední schůzky představenstva. Nový dvoutisícový poplatek bude právě za tzv. připouštěcí test. Poplatek za uznávací zkoušku se má podle ČAK zvýšit kvůli sjednocení poplatků za advokátní zkoušku pro české i zahraniční advokáty.

Advokátní zkouška nyní fakticky bude mít tři části: připouštěcí test, písemné klauzury ze tří předmětů a ústní zkoušku z pěti předmětů. Protože úspěšné vykonání připouštěcího testu je podmínkou pro podání přihlášky k advokátní zkoušce, je na zkoušku stále nahlíženo jako na samostatnou a od „připouštěcího testu“ oddělenou. Poplatek za vstupní test tak nebude součástí poplatku za advokátní zkoušku.

Vstupní písemný test se bude skládat ze stovky otázek, po dvaceti z každého z pěti zkušebních oborů (ústavní právo a správní právo; trestní právo; občanské, rodinné a pracovní právo; obchodní právo; předpisy upravující poskytování právních služeb), přičemž pro připuštění k písemné a ústní části advokátské zkoušky bude nutné správně odpovědět na 85 z nich. Důvodem pro zavedení vstupního testu je stoupající zájem o výkon advokacie na straně jedné, na straně druhé však zároveň údajně klesající úroveň základních znalostí uchazečů.

Písemná část advokátní zkoušky se pak skládá dva týdny před ústní. V písemné části se píší klauzury z trestního, občanského a obchodního práva. Ze zbývajících předmětů, z nichž se skládá ústní zkouška – z ústavního a správního práva a z předpisů upravujících oblast advokacie – se klauzury nepíšou. Po dvou týdnech následuje ústní zkouška ze všech pěti předmětů naráz v rámci zhruba dvou hodin, ceskajustice.cz