iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

The Guardian: ČSSD ohrožují exekuce, sebevraždy lidí

Českou demokracii ohrožuje dluhová spirála obyvatel, kteří nemají šanci se z pasti dostat. V neděli to na svém webu napsal britský deník The Guardian, který poznamenal, že poslanci se chystají hlasovat o insolvenční novele. Díky ní by na oddlužení mohlo dosáhnout více lidí.The Guardian čtenáře seznamuje s příběhem 54leté Renaty, kterou břímě dluhů dohnalo až k úvahám o sebevraždě.

Žena, jejíž malá stavební firma v roce 2008 zbankrotovala, přišla o veškerý majetek, ale i tak nebyly pohledávky uspokojeny. Stále dluží asi sedm milionů korun, na které bylo vydáno 34 samostatných exekucí.„Je to beznadějné. Nevidím žádné světlo na konci tunelu. Ráda bych část dluhu splatila, ale nemám peníze a ani majetek. Navíc se musím starat o dceru,“ řekla. Podle ní být v Česku dlužníkem je horší než vrahem, neboť ten se po pár letech dostane na svobodu, zatímco ona se dluhů do konce života nezbaví.

Renata je v zemi s 10,6 milionem obyvatel jedním z 863 000 Čechů, kteří čelí exekucím, poznamenal The Guardian. Dodal, že asi 150 000 lidí má nejméně deset exekucí. Deník jako jeden z problémů zadlužení označil i fakt, že mnoho lidí vstoupí do dospělosti s dluhy způsobenými během dospívání. Takovým příkladem jsou nezaplacené pokuty za jízdu na černo hromadnou dopravou. Pokuta v řádech několika set korun se během několika let nafoukne i na desítky tisíc korun.

Lidé s exekucí nevěří v demokracii. Trpí stresem, politika je nezajímá

Ze situace v Česku pak těží exekutorské a jiné vymahačské firmy, což jen dlužníky vede k nedůvěře v demokracii a v úřady. „Lidem se nelze divit, že nevěří demokratickému zřízení a volí populisty a nové oligarchy,“ řekl Jan Čulík, který působí na univerzitě ve skotském Glasgow. Dodal, že dlužníci zavedeným demokratickým politikům nedůvěřují, protože je odsoudili k dluhovému otroctví, ale pamatují si, že za komunismu se takovéto věci nestávaly.

Tvůrce exekuční mapy Radek Hábl deníku The Guardian řekl, že je zajímavé, že největší podporu v loňských prezidentských volbách měl Miloš Zeman v regionech, kde mají obyvatelé nejvíce problémů se splácením závazků. Zeman totiž dlužníky opakovaně obviňuje z toho, že si za svou situaci mohou jen oni sami. V těchto regionech jsou úspěšní i populisté.

TRUMP: EVROPANÉ MAJÍ BÝT USA VDĚČNI

Amerického prezidenta Donalda Trumpa těší, že v Evropě není oblíbený. Podle něj to dokazuje, že dělá svou práci dobře, když požaduje, aby se Evropané ke Spojeným státům chovali spravedlivěji. Na středeční schůzi vlády v Bílém domě si Trump nicméně postěžoval, že USA prokazují evropským národům „obrovskou službu“, za kterou se nedočkaly vděku.

Proto jsem byl zvolen,“ prohlásil Trump, který na první letošní chůzi vlády zdůraznil, že Spojené státy musí přinutit evropské státy k tomu, aby zvýšily svůj podíl na financování obrany, a to především v souvislosti s NATO. „Nemám být v Evropě oblíbený. Kdybych byl, nedělal bych svou práci správně,“ uvedl prezident.

Podle Trumpa Evropa přistupuje vůči Spojeným státům nespravedlivě nejen v oblasti obrany, ale také obchodu. Prezident ve své řeči zkritizoval i své předchůdce, kteří podle něj dopustili, že USA platí za bezpečí cizích národů. „Německo dává jedno procento, mělo by ale platit čtyři,“ rozohnil se Trump na adresu Němců.

Průzkum společnosti Pew Research Center provedený loni v listopadu odhalil, že důvěra vůči americkému prezidentovi je v evropských zemích až nápadně nízká. V pozitivním světle ho vidí jen 10 procent Němců, 9 procent Francouzů a 7 procent Španělů. O něco lépe si vedl ve Velké Británii, kde jeho úřadování pozitivně hodnotí 28 procent obyvatel. Česko v průzkumu bohužel nefigurovalo.

Průzkum se zaměřil také na vztah Evropanů vůči Spojeným státům v průběhu Trumpovy vlády. Například 73 procent Němců považovalo bilaterální vztahy s USA za špatné a pouze 41 procent z nich si přeje další spolupráci obou zemí. Ačkoli Trump o své nízké popularitě v Evropě ví, podle svých slov se o to nestará. „Nezvolili mě Evropané, ale Američané, respektive američtí daňový poplatníci,“ řekl.

Trump je podle průzkumu v mezinárodním srovnání dokonce méně oblíbený než ruský prezident Vladimir Putin nebo čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching. Podstatně lépe si potom vedla německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron.

Zatímco o evropských lídrech si Trump myslí, že s nimi má dobré vztahy a považuje je za přátele, vůči evropské veřejnosti je odmítavější. „Děláme těmto zemím obrovskou službu a ony by nás za to měly respektovat. Problém je, že to nedělají,“ postěžoval si prezident, který se zároveň pochlubil, že by klidně mohl být nejoblíbenější osobou v Evropě. „Kdybych chtěl, mohl bych se ucházet o jakoukoli funkci, ale nechci,“ vysvětlil.

Také doma ve Spojených státech se Trump kvůli svému chování vůči evropským státům stává stále častěji terčem kritiky. Jeho odpůrcům se nelíbí, že lehkomyslně ničí dlouho budované diplomatické vztahy se zeměmi, které USA po desetiletí považovaly za své blízké spojence, píše stanice Deutsche Welle.

Zásadní výtku prezidentovi minulý měsíc uštědřil odstupující ministr obrany Jim Mattis, který ve své rezignaci napsal, že se s prezidentem neshodne v otázce „zacházení se spojenci s respektem“. V úterý se ozval také bývalý republikánský kandidát na prezidenta a současný senátor Mitt Romney, který v článku pro list The Washington Post odsoudil Trumpovo narušování vztahů s evropskými spojenci.

„Trumpova slova vyvolala rozčarování po celém světě. Amerika je nesilnější, když si podá ruku s ostatními národy. Chceme jednotnou a silnou Evropu, nikoli rozpadající se unii,“ napsal Romney. Trump na jeho kritiku reagoval na Twitteru, kde prohlásil své „vítězství ve volbách za ohromné“, zatímco Romney prohrál. Senátora vyzval i k tomu, aby se choval jako týmový hráč.

USA MUSEJÍ ZNIČIT V SÝRII ZBYTKY IS

Odchodu amerických vojáků ze Sýrie musí předcházet porážka zbytků teroristické organizace Islámský stát. Turecko zároveň musí poskytnout záruky bezpečnosti tamním Kurdům, kteří jsou spojenci USA. V neděli to na návštěvě Izraele prohlásil poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton.

Trump na konci prosince sice oznámil, že američtí vojáci působící v Sýrii budou staženi, neboť byl Islámský stát poražen. Boltonova slova jsou však první veřejné potvrzení toho, že schválený proces stahování vojáků se přece jen zdrží, uvedla agentura AP. Podle zpravodajských zdrojů Al-Džazíry Spojené státy od prosince zintenzívnily bombardování IS.

Navzdory Trumpovu prohlášení USA uznávají, že v Sýrii dále působí ozbrojenci hlásící se ke zmíněné teroristické organizaci, o nichž hovoří jako o zbytcích IS. Bolton k tomu v neděli novinářům řekl, že Trump chce chalífát Islámského státu zcela rozdrtit. K odchodu amerických vojáků Trump neposkytl žádný harmonogram. Bolton sdělil, že časový rozvrh bude výsledkem politických rozhodnutí, která je třeba zrealizovat. V Sýrii nyní působí asi 2000 amerických vojáků.

Jednotky USA v boji proti IS podporují arabsko-kurdskou koalici SDF, jejíž hlavní součástí jsou kurdské milice YPG. Turecko ovšem YPG považuje za teroristickou organizaci napojenou na separatistickou Stranu kurdských pracujících (PKK), která působí na jeho území. Ankara pohrozila, že po stažení amerických vojáků ze severu Sýrie zahájí proti YPG ofenzivu.

Je na ostatních, aby v Sýrii bojovali, brání Trump rozhodnutí se stáhnout

Trumpovo oznámení stáhnout se ze Sýrie překvapilo řadu vysokých činitelů ve Washingtonu i americké spojence a přispělo k rozhodnutí Jamese Mattise rezignovat na post amerického ministra obrany. Politici i analytici v této souvislosti vyjádřili obavy z možného oživení IS po americkém odchodu.

TURCI ZAPLATÍ MEŠITU V KOSOVU

Turecký autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan si plní osmanské imperiální sny. Na Balkáně obnovuje vliv Ankary, která v Kosovu i Albánii postaví mešity. Evropa si na návrat Turecka do regionu musí zvyknout, vzkazuje Erdoganův diplomat. Čtveřice štíhlých minaretů nad kopulí mešity už brzy zaplní proluku uprostřed Prištiny, kosovské metropole.
S plány na novou stavbu přišli kosovští politici před šesti lety.

Prohlédli řadu zajímavých návrhů, aby nakonec zvítězil ten nejméně kreativní. Nudná historizující kopie osmanské mešity z Edirne. Důvody byly ryze praktické. Turecko totiž centrální mešitu zaplatí. Je to vlastně dárek, který zchudlé Kosovo ochotně přijme.

A lidé v převážně muslimském Kosovu, které i po více než 10 letech existence odmítají uznat i některé státy Evropské unie, říkají, že stále potřebují mocného spojence. „Lidé se ptají, proč sem nepřicházejí západní investoři, vypadá to, jako by naše jediná cesta do světa mířila na východ do Turecka,“ říká Xhabir Hamiti, profesor islámských studií z Prištinské univerzity.
„Šarmantní ofenziva“

Mnozí Kosované mají ke stavbě výhrady. Nelíbí se jim zamítnutí nápaditého návrhu zesnulé irácko-britské architektky Zahy Hadidové, která nabízela elegantní stavbu plnou dynamizujícího napětí.
Kosovo zatím nedokázalo, že je životaschopným státem, říká politolog

Ale neuspěla. Přednost dostali Turci. Stejně jako v sousední Albánii, kde mají letos dokončit centrální mešitu v metropoli Tiraně. Ta bude dokonce největší na celém Balkáně. Nabídne prostor k modlitbám až pěti tisícům muslimských věřících. Ani tady nejsou místní s výslednou podobou mešity příliš spokojeni.

„Kdybychom měli dost peněz, asi bychom volili jiné řešení,“ uvedl Skender Brucaj, albánský velký muftí. Připouští, že turecká podpora pro novou mešitu vnesla do albánské společnosti neklid a rozdělení. Mnozí z místních mají pocit, že stavbu měla raději zaplatit albánská vláda.

Obě stavby, v Prištině i v Tiraně, jsou symbolickým vyjádřením sílícího tureckého vlivu v oblasti. Sto let od doby, kdy osmanská říše opustila Balkán, se snaží Turci do regionu na jihovýchodě Evropy vrátit. Do balkánských zemí, Kosova, Albánie a Bosny, míří tučné turecké investice.

Ve stopách osmanských vojsk dnes proudí velké částky, které mají Kosovanům představit mocného souseda v nejlepším světle. Je to „šarmantní ofenziva“, která má pomoci šíření tureckého vlivu i dobré pověsti prezidenta Erdogana osobně.
Albánie vykročila do Evropy, dostala status kandidátské země

Lidé v Kosovu i v Albánii se však dívají na import tureckých mešit s podezřením. Kosovský deník Zeri nedávno přinesl informaci, že velkorysé stavební projekty na Balkáně slouží Turkům především k praní peněz pochybného původu, ke stavbám nepříliš potřebných projektů.

Podle kosovského listu by bývalá jihosrbská provincie potřebovala spíše peníze na rozhýbání místní infrastruktury a podnikání. Místo toho míří turecké finanční injekce většinou na opravu sakrálních památek. Od roku 2011 takto opravili Turci už 30 mešit či jiných sakrálních staveb. Turecké státní investice jsou přitom osvobozeny od daní.

Evropa ať si zvyká

Vstřícnost došla tak daleko, že Erdogan před dvěma lety označil Kosovo za „svou druhou zemi“. K velké nevůli Srbů, kteří stále považují Kosovo za svou autonomní provincii. V posledních týdnech se obě strany snaží vyjednávat a uhladit třecí plochy vzájemných sporů. Jde to ale ztuha.

Kosovští Albánci si schválili vytvoření regulérní armády, ačkoli to mírové smlouvy zapovídaly. Srbsko protestuje, ale kosovští Albánci mají v zádech Západ, který jejich snahy už 20 let podporuje. A navíc Turecko, které vliv v oblasti vytrvale posiluje. „Evropa si prostě musí zvyknout na tureckou přítomnost v regionu,“ říká turecký diplomat Sinan Ulgen.

V DOLE V AFGHÁNISTÁNU ZAHYNULO 30 HORNÍKŮ

Nejméně 30 horníků v neděli zahynulo při sesuvu půdy v nelegálním dole na zlato v provincii Badachšán na severu Afghánistánu. Dalších sedm horníků se při neštěstí zranilo, upřesnil provinční policejní mluvčí Sanaulláh Ruhání.

Nejmenovaný člen provinční rady uvedl, že zraněných je nejméně 12. Mnoho dalších horníků je ale podle něj ještě uvězněno pod zemí. Podle mluvčího guvernéra okresu, kde se nehoda stala, jde o důl bez jakýchkoliv bezpečnostních standardů, v podstatě tunel, který vesničané vykopali do hloubky 60 metrů.

„Použili rypadlo, aby vyhloubili velkou jámu v říčním dně, a při tom se to všechno zřítilo na desítky mužů. Vesničané to tak dělají už celá desetiletí, bez jakékoliv vládní kontroly,“ řekl. „Vyslali jsme tam záchranáře, ale vesničané už začali vyprošťovat těla,“ dodal.

Ilegální těžba surovin je v Afghánistánu velkým problémem. Prospěch z ní mají povstalci a obchodníci se surovinami. Afghánská vláda má v důsledku dlouholetých ozbrojených konfliktů s radikálně islamistickým hnutím Tálibán pod kontrolou jen části země.

RUSKÝ ZÁKON PROTI GAYŮM

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) v prosinci vyzvala Kreml, aby zrušil zákon, kterým zakázal takzvanou „gay propagandu“. Nařízení od roku 2013 v Rusku zakazuje veškeré šíření informací související s homosexualitou. Podle Moskvy zákon chrání děti a mladistvé. Podle HRW však vyhláška vytvořila pro mládež s jinou než heterosexuální orientací „peklo na zemi“.

Přijatý zákon znemožňuje šíření informací, které by mohly v dětech vzbudit zájem o vztahy s lidmi stejného pohlaví nebo odpor k tradičním rodinným hodnotám. Zákon taktéž zakazuje jakékoliv veřejné projevy a hlášení se k homosexuální komunitě, čímž umožňuje pronásledování gay aktivistů. LGBT je zkratka, která označuje nejen lesby a gaye, ale rovněž bisexuály a transsexuály. Někdy sem bývají zařazováni i intersexuálové.

Podle HRW Rusko v praxi zakazuje jakékoliv zmínky o LGBT, ať už jde o média, internet, školní výuku, nebo dokonce soukromé psychologické poradenství. Ve svém prosincovém výzkumu organizace varuje, že po zavedení zákona v ruské společnosti zintenzivnily předsudky a nenávist vůči LGBT komunitě.

„Znám sexuologa, který svým homosexuálním klientům říká, že by se měli odstěhovat do Evropy, nebo že jejich děti by měly být vyhoštěny na Sibiř,“ uvedla psycholožka Antonina P. v rozhovoru pro HRW. „Jeden z mých klientů nikdy nevychází po setmění z domu. Bojí se, že by se nevrátil,“ popsala práci s LGBT mládeží další z ruských psycholožek.
Kontroverzní zákon již odsoudil Výbor OSN pro práva dítěte, Rada Evropy, a také Evropský soud pro lidská práva. Ten v červnu minulého roku odmítl vyhlášku jako „diskriminační a nesloužící jakémukoliv legitimnímu veřejnému zájmu“.

Zákon podle něj navíc „významně přispívá ke stigmatizaci LGBT komunity, šíření předsudků a podporuje homofobii.“
Proti verdiktu se ohradilo ruské ministerstvo spravedlnosti. Podle něj se o diskriminaci nejedná, jelikož vyhláška nezakazuje homosexualitu jako takovou, ani ji oficiálně neodsuzuje. „Zákon zakazující propagandu netradičních sexuálních vztahů nezletilým nijak nepopírá mezinárodní standardy, je zaměřený na ochranu morálky a zdraví dětí,“ uvedlo ministerstvo v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva.

Útisk ve školách

Podle Kyla Knihta z HRW se však po pěti letech fungování zákona ukazuje, že vyhláška způsobuje opačný efekt. Na jejím základě Rusko mimo jiné zablokovalo všechny informační a psychoterapeutické internetové stránky pro děti mládež a omezilo také práci psychologů s mladistvými. „Podle důkazů, které jsme nasbírali, zákon ve skutečnosti zničil několika dětem život,“ uvedl Knight pro deník RFE/RL.

V Rusku schválili zákon proti gayům. Na líbající se Rusky létala vejce

Svědectví školáků, která v Rusku sesbírali pracovníci HRW, jsou plná zkušeností se šikanou a předsudky. Děti s jinou než heterosexuální orientací jsou stále častěji vystaveny útisku, posměchu i násilí, varuje HRW. „Takové lidi by měl někdo zabít, nejsou hodni toho žít,“ slýchávala ve škole například sedmnáctiletá Nora.

Na základě svědectví diskriminace často začíná u učitelů. Někteří vyučující o homosexualitě mluví jako o psychologické nemoci určené k léčbě, jiní jako o anomálii, která je proti přírodě, další své studenty zesměšňují. Podle HRW je takové chování učitelů ve školách možné právě díky kontroverznímu zákonu.

„Můj učitel geografie mě před třídou označil za perverta a hříčku přírody,“ popsal jeden ze studentů. „Jeden z učitelů si ze mě dělal legraci před celou třídou, ostatní učitelé na mě naléhali, že potřebuji psychiatra. Spolužáci mi pak začali říkat přezdívkami,“ popsala šestnáctiletá Kristina

Když se pomoc trestá

Dětští psychologové varují, že újmu zákon neznemožňuje pouze vytvářením nepřátelského prostředí, ale také odebíráním profesionální pomoci. „Dětem, které mají problém s vlastní sexualitou a zároveň musí čelit nevraživosti svého okolí, zákon znemožnil najít poradenství,“ uvedl specialista na práva dětí Michael Garcia Bochenek v rozhovoru pro HRW.
Zákon proti gayům rozdmýchává v Rusku násilí, aktivisté bijí na poplach

„Mít terapeutická sezení s teenagery je v Rusku pololegální. Pokud dítě potřebuje konzultace, musíme rodiče zahrnout do procesu, pracovat pouze s dítětem je pro nás riskantní,“ uvedl ruský psycholog Anton O. pro HRW. Pro mnohé děti je ale něco takového nemožné. Homofobní rodiče jsou totiž jedním z nejzásadnějších problémů, které mladiství homosexuálové řeší.

Zda psychologové řeší s dětmi LGBT problematiku ruská policie aktivně zjišťuje. Část odborníků popsala, že je na ruské sociální síti VKontakte kontaktují policisté vydávající se za teenagery, jiní psychologové v ordinacích preventivně zakrývají knihy s LGBT tematikou.

„Do našeho centra přišli policisté v utajení a snažili se zjistit, jestli se naši psychologové nesetkávají s nezletilými. Poté nám sdělili, že dostali anonymní tip,“ uvedla psycholožka Anna K pro HRW. Psychologům hrozí za konzultace o LGBT vysoké pokuty.

Méně informací, více HIV pozitivních

V květnu 2018 Rusko kvůli zákonu o „gay propagandě“ zrušilo webovou stránku ParniPlus, která poskytovala informace o šíření viru HIV mezi homosexuály. Rusko je přitom v současnosti uprostřed epidemie HIV/AIDS, již v roce 2016 se tam evidoval milion nakažených lidí. Smutný milník připadl na teprve šestadvacetiletou ženu. V Čečensku nejsou žádní gayové, proto nemohou být utlačovaní, tvrdí úřady

Odborníci se shodují, že za strmým růstem počtu nakažených stojí absence sexuální výchovy v ruských školách. K mladým se nemají jak dostat informace o sexuálně přenosných chorobách a bezpečném pohlavním styku. Jen v první polovině roku 2017 tak zemřelo na nevyléčitelný virus 14 631 Rusů.

Nejdramatičtější nárůst počtu nakažených zaznamenali ruští epidemiologové v posledních letech mezi homosexuálními muži. Trend přičítají právě zavedení zákona o propagandě v roce 2013 a následnému úbytku veřejně dostupných informací.

V Sovětském Rusku byla homosexualita zločinem, gaye stát trestal pěti lety v gulagu za „sodomii.“ K lesbám byl zákon mírnější, často je ale posílal do na nucenou psychiatrickou hospitalizaci. Ačkoliv byla homosexualita legalizovaná s rozpadem Sovětského svazu, nový zákon navazuje na dlouho upevňované stigma LGBT komunity v ruské společnosti.

ČÍNSKÝ POPULAČNÍ RŮST VRCHOLU ZA 10 LET

Růst populace Číny dosáhne svého maxima v roce 2029 na hodnotě 1,44 miliardy obyvatel. Poté nastane „nezastavitelný“ pád, uvádí čerstvá studie vypracovaná pro čínskou vládu místní akademií společenských věd (CASS). Autoři varují před nepříznivými dopady očekávaného demografického vývoje.

Podle aktuálního odhadu OSN žije v Číně 1,41 miliardy lidí. Studie CASS uvádí, že země musí přijmout opatření, díky nimž by se dokázala vypořádat se stárnutím populace a poklesem počtu obyvatel v produktivním věku. Tyto faktory by údajně mohly přinést „velmi nepříznivé společenské a ekonomické důsledky“.

Nový výzkum také naznačuje, že do roku 2050 počet obyvatel Číny klesne na 1,36 miliardy a za dalších 15 let by se mohl propadnout až na 1,17 miliardy lidí, pakliže porodnost zůstane nízká. Ve snaze zvrátit nastolený trend Čína v roce 2015 ukončila takzvanou politiku jednoho dítěte zavedenou v roce 1979. Podle CASS nyní velikost pracovní síly v zemi stagnuje, přičemž nízká míra porodnosti by mohla přinést další problémy. /r/