iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trump: Sovětský svaz na invazi do Afghánistánu právo

Americký prezident Donald Trump na středečním zasedání svého kabinetu vyslovil pochopení pro sovětskou invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle Trumpa měli Sověti právo v Afghánistánu být, aby zastavili teroristy, kteří odtud podle jeho názoru do jejich vlasti proudili. Trumpova slova vyvolala v Kábulu překvapení, například afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení označil boj proti Sovětům za národní povstání vedené touhou po svobodě. Od Washingtonu nyní Ghaní žádá vysvětlení.

Odejít se ctí. Česko truchlí za vojáky, ale smysl afghánské mise neřeší

„Důvod, proč Rusové byli v Afghánistánu, byl ten, že teroristé proudili do Ruska. Měli (Sověti) právo tam být,“ řekl Trump. Přítomným vysvětlil, že Rusko dříve bývalo Sovětským svazem a že ze Sovětského svazu udělal Rusko Afghánistán.
„Problém je, že to byl tuhý boj. A oni (Sověti) doslova zbankrotovali,“ řekl Trump s tím, že Sovětský svaz se následně rozpadl. „Mnoho oblastí, o kterých se můžeme dočíst, již nejsou součástí Ruska kvůli Afghánistánu,“ dodal.

Nesmysl, zní z USA a Afghánistánu

Americká média i komentátoři vesměs označili Trumpovo vysvětlení za nesmysl. Deník The Washington Post poznamenal, že Trumpův komentář je v ostrém rozporu s názorem amerických konzervativců včetně někdejšího republikánského prezidenta Ronalda Reagana, kteří sovětskou válku v Afghánistánu vnímali jako snahu Moskvy šířit svou verzi komunismu. The Washington Post rovněž připomněl, že Američané finančně velmi podporovali afghánské povstalce.
Inteligentní a citliví bojovníci. Čechy v Afghánistánu velmi uznávají

Zaskočen Trumpovými slovy byl očividně i afghánský prezident Ghaní, který uvedl, že sovětskou invazi tehdy odsoudily Organizace spojených národů a také Spojené státy. V prohlášení dodal, že bude od USA požadovat vysvětlení.
Podobně se vyjádřil i afghánský ministr zahraničí Salahuddín Rabbání, který zdůraznil, že invaze Sovětů byla porušením afghánské suverenity. „Všechna jiná tvrzení jsou popřením historických faktů,“ dodal.

Invaze v zájmu zachování vlivu

Sovětská armáda zahájila afghánskou intervenci v prosinci 1979 s cílem udržet u moci diktátorský režim ohrožovaný vnitřními rozkoly a rostoucím odporem Afghánců a radikálních islámských skupin. Po deseti letech krvavých bojů, které přinesly smrt téměř 15 000 sovětských vojáků a vyhnaly ze země pět milionů Afghánců, se sovětská okupační vojska v roce 1989 z Afghánistánu stáhla.

Sjezd lidových zástupců, před zánikem SSSR nejvyšší zastupitelský orgán země, označil v prosinci 1989 invazi do Afghánistánu za morálně a politicky chybnou. Ruská Státní duma ale nyní připravuje rezoluci, kterou chce odsouzení invaze odvolat. V dokumentu se například uvádí, že rozhodnutí o vstupu omezeného kontingentu sovětských vojsk do Afghánistánu bylo přijato v prosinci 1979 v souladu s dohodou o přátelství, dobrém sousedství a spolupráci mezi Sovětským svazem a Afghánskou demokratickou republikou.

TRUMP HROZÍ VETEM, NEMÁ PENÍZE NA ZEĎ

Americká Sněmovna reprezentantů schválila ve čtvrtek večer dvojici návrhů ukončujících nouzové fungování vládních úřadů. Krátce poté, co díky volbám získali ve sněmovně většinu demokraté, prosadili text, který má zajistit dostatek peněz pro většinu federálních úřadů do konce září.

Bílý dům nedlouho před hlasováním ale varoval, že poradci prezidenta Donalda Trumpa doporučili návrhy vetovat. Schválené texty totiž nepočítají s penězi, které chce Trump od Kongresu na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Kvůli sporu o těchto pět miliard dolarů (112 miliard korun), který demokraté striktně odmítají, již dva týdny nemá část federálních úřadů peníze na svůj provoz, takže musí fungovat v nouzovém režimu.

Zatímco jeden z návrhů zajišťuje finance pro většinu úřadů do zářijového konce fiskálního roku, druhý se týká pouze peněz pro klíčové ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které zajišťuje ochranu hranic. Pro něj demokraté navrhli financování pouze do 8. února s tím, že do té doby by se obě strany měly dohodnout na kompromisu týkajícím se peněz na zeď.
Republikáni, kteří ovládají Senát, aktivitu demokratů kritizovali jako „zbytečné hlasování, jež nezajišťuje prostředky k ochraně hranic“.

Páteční jednání představitelů Kongresu Spojených států s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o finančním sporu kvůli stavbě zdi na hranicích s Mexikem žádné řešení nepřineslo. Šéf demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer po schůzce prohlásil, že Trump je připraven blokovat financování federálních úřadů měsíce i roky. Kongresoví předáci i Trump se nicméně dohodli, že budou o hledání východiska nadále debatovat.

Sněmovna zasedla od listopadu poprvé

Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek poprvé zasedla od loňských listopadových voleb. Po osmi letech ji opět ovládají demokraté. Do jejího čela poslanci zvolili demokratku Nancy Pelosiovou. Její návrat média hodnotí jako historický, neboť je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal. Trump Pelosiové pogratuloval. Senát zůstal pod kontrolou republikánů.

Trump chce hranici s Mexikem chránit vojensky, než bude postavená zeď

„Je to opravdu, ale opravdu skvělý úspěch. Doufejme, že spolu budeme spolupracovat a že dokončíme řadu věcí,“ prohlásil Trump.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová je zatím jedinou ženou, která vrcholný ústavní post předsedy Sněmovny zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007. Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

Ne všichni demokraté ale nakonec Pelosiovou podpořili. Patnáct jich bylo proti. Republikáni proti Pelosiové postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který obdržel 192 hlasů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů. Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky Trumpova mandátu. Jeho vláda bude nucena hledat kompromisy s demokraty.

NAPĚTÍ MEZI USA A ČÍNOU

Vztah dvou mocností, Spojených států amerických a Číny, je stále vyhrocenější. Podle znalců by mohl právě letos eskalovat. Pozor na Jihočínské moře a situaci kolem Tchaj-wanu, varují analytici, když mají vyjmenovat „horké“ zdroje potenciálních ozbrojených konfliktů v roce 2019.

Už při letmém pohledu je zřejmé, že to dvě nejsilnější světové mocnosti současnosti nevzaly za ten nejlepší konec. A může být hůř. Konfliktů a sporů totiž mezi Spojenými státy a Čínou rychle přibývá. Zapomeňte proto na východní Ukrajinu nebo na Blízký východ, byť i tato místa budou letos dál traumatizovat svět. Daleko nebezpečnější krize, jež navíc s postupem času sílí, se podle vojenských analytiků odehrává na druhém konci světa, v oblasti východní Asie.

Mohla by se vyhrotit až v násilný konflikt s dopadem na celou planetu, tvrdí znalci, kteří region dlouhodobě sledují.
V letošním roce je proto třeba bedlivě si všímat zejména regionu Jihočínského moře, „horké“ oblasti územních sporů, kterou si Peking nárokuje pro sebe a podle toho se tam i chová. Vybudoval tam umělé ostrovy, na nichž umístil rakety a početné vojenské posádk

To se samozřejmě nezamlouvá Američanům. Ti do oblasti přisunují své síly a čím dál častěji tam dochází k drobným šťouchanicím, které se však snadno mohou změnit ve velmi divoké bitvy.

Možná i z tohoto důvodu znovu ožívá také poněkud pozapomenutý spor o status Tchaj-wanu a v neposlední řadě nevěstí moc dobrého ani zamrzlá debata o severokorejských jaderných zbraních. Byť se tyto záležitosti mohou ze středoevropské perspektivy jevit až příliš vzdálené, a tudíž nepodstatné, opak je pravdou. Jde o hodně, téměř o všechno.

Jakýkoliv vojenský střet mezi dvěma giganty, do něhož by se nejspíš zapojily i další státy, by mohl zapříčinit nejen zhroucení světové ekonomiky, ale při tom nejhorším možném scénáři i propuknutí další světové války.„Riziko velké války v Asii je daleko větší, než předpokládá většina lidí,“ varoval minulý týden Brendan Taylor, uznávaný expert na pacifický region. Podle něho časovaná bomba už tiká a svět je slepý.

„Stačí málo, jen náhodný incident mezi vojáky, kteří se v nesprávný čas ocitnou na nesprávném místě, a může dojít k velice nebezpečné eskalaci,“ říká Taylor, který hovoří o čtyřech možných bodech vzplanutí. Vedle výše uvedených (Jihočínské moře, Tchaj-wan a Korejský poloostrov) zmiňuje ještě Východočínské moře, spornou oblast, o níž se sváří Čína, Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan.

Spor o „princeznu“ z Huawei? Jen špička ledovce vztahů mezi USA a Čínou

Když přidáme nesporný fakt, že čínský režim, který doma mohutně sází na vystupňovaný nacionalismus, se na světovém kolbišti začíná chovat čím dál sebevědoměji a do značné míry i agresivněji, a také skutečnost, že americký prezident Donald Trump se často jeví jako nepředvídatelný a impulzivní, vzniká silně jedovatý koktejl, z něhož mrazí.

Existuje pochopitelně i řada důvodů hovořících proti případnému konfliktu. V prvé řadě jsou to jeho devastující účinky. Tady se ovšem někteří analytici pozastavují nad jednáním klíčových aktérů. „Dokonce i když se zdá, že pochopili, jak zničující by taková válka byla, reálné vyhlídky na ni nevedou ke změně jejich strategií,“ tvrdí Taylor.

Dobrou zprávou je, že nalezení řešení není nemožné, bude však vyžadovat velice jemné metody jednání a kontroly. Ta špatná zpráva zní, že ani jedna ze stran po tom dosud nevolá s jasnou naléhavostí. Hodiny mezitím běží tiše a velká ručička neúprosně směřuje ke dvanáctce. Konflikt mezi Čínou a USA z nezvládnuté krize může přijít už brzy. Byť si to na obou stranách opravdu přeje jen málokdo.

HACKEŘI ZVEŘEJNILI ÚDAJE POSLANCŮ

Neznámí hackeři ukradli data stovek poslanců německého Spolkového sněmu. Útok postihl poslance všech parlamentních stran s výjimkou protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Obětí útoku jsou i kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier.

Na internetu se objevila mimo jiné řada interních stranických dokumentů, například seznamy členů jednotlivých stran a jejich adres. V řadě textů lze najít citlivé osobní údaje, na internetu se objevily také obsahy soukromých chatů poslanců s jejich rodinnými příslušníky, dopisy, účty nebo kopie občanských průkazů německých zákonodárců.

Mluvčí německé vlády Martina Fietzová v pátek uvedla, že zasaženi byli lidé ze „všech pater“ politiky: od Spolkového sněmu, přes Evropský parlament (EP) a zemské sněmy po jednotlivé obce. Z kancléřství podle ní ale neunikly žádné citlivé údaje. Zároveň varovala, že mezi uniklými daty mohou být i falešné dokumenty.

Německá vláda podle Fietzové zatím neví, zda data unikla po hackerském úniku. Agentura DPA s odvoláním na své zdroje uvedla, že vláda prověřuje i možnost, že data zveřejnil někdo, kdo k nim oficiálně měl přístup. Už nyní je ale jasné, že neunikla z vládní sítě. Nyní se prověřuje síť německého parlamentu, která se v minulosti stala terčem několika hackerských útoků.

„Původci (hackerského útoku) chtějí poškodit důvěru v naši demokracii a její instituce,“ řekla ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, podle které jde o závažný útok. „Zločinci a lidé, kteří stojí za nimi, nesmějí určovat debatu v naší zemi,“ dodala.

Veřejnost zná e-mail, dopisy a číslo faxu Merkelové

Z politiků jsou podle televizní stanice n-tv mezi oběťmi hackerského útoku mimo jiné kancléřka Angela Merkelová, prezidentFrank-Walter Steinmeier či předsedkyně dvou vládních stran Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU) a Andrea Nahlesová (SPD).

V případě kancléřky se na internetu objevilo číslo jejího faxu, e-mailová adresa a několik dopisů. Řada poslanců, které v pátek oslovila německá média, ale neměla tušení, zda se i oni stali terčem kybernetického útoku. Jeden z nich pak zpochybnil pravost některých zveřejněných dokumentů.

V parlamentu se oběťmi úniku dat stali poslanci pěti parlamentních frakcí: CDU/CSU, SPD, Zelených, Levice a FDP. Dokumenty poslanců AfD se na internetu podle rbb neobjevily.

Bulvární list Bild napsal, že se na internetu neobjevila jen data politiků, ale i řady dalších známých osobností, například moderátora Jana Böhmermanna či několika novinářů veřejnoprávních stanic ARD a ZDF.

Je možné, že za útokem nejsou hackeři, ale někdo zevnitř

Kdo je za masivní únik informací zodpovědný, není podle stanice rbb zatím jasné, stejně jako to, co bylo cílem jejich zveřejnění. Není ani zřejmé, zda v tom, jaké dokumenty byly zveřejněny, je nějaký systém. Podle ministerstva vnitra se na internetu objevily dokumenty staré několik let, ale i dokumenty „relativně aktuální“. Do vyšetřování případu se už zapojilo i generální státní zastupitelství.

Podle odhadů expertů nepocházejí uniklé údaje z jednoho jediného zdroje. Spíš jde o soubor materiálů z různých hackerských útoků na e-mailové účty, řekl agentuře DPA renomovaný expert na výpočetní techniku Christoph Fischer.
„Někdo si tu dal skutečně hodně práce s pokusem o otevření e-mailových účtů,“ řekl Fischer. „Na internetu se vždycky něco najde. Je za tím jednoznačně pilná práce,“ poznamenal odborník.

Dá se předpokládat, že únik pochází z krajně pravicového prostředí, domnívá se Fischer. Podle něj je ale také možné, že někdo útok podnikl „z potěšení a legrace“. Politicky třaskavé materiály novináři rbb při prvním prohledání zveřejněných dokumentů nenašli. Odkazy na stránky, na kterých byly ukradené informace zveřejněny, kdosi rozšířil pomocí sociální sítě Twitter. Podle rbb byly tyto odkazy zveřejněny už před Vánocemi, a to ve formě jakéhosi adventního kalendáře, pozornost vyvolaly ale až tento čtvrtek večer.

Twitterový účet, který data zveřejnil, se podle rbb sám označuje za satiru, umění a bezpečnostní výzkum. Sleduje ho kolem 17 000 uživatelů. Osobní údaje více či méně známých osobností se na tomto účtu objevují od léta 2017.
Společnost Twitter už dotčený účet podle DPA zablokovala, nyní se pracuje na tom, aby byl zablokován přístup i ke stránkám, na kterých jsou samotné osobní údaje zveřejněny.

BRITY CHRÁNÍ V LAMANŠSKÉM PRŮLIVU VOJENSKÁ LOĎ, EU A NATO ZASPALY

Velká Británie ve čtvrtek v noci nasadila do oblasti Lamanšského průlivu jednu z lodí královského námořnictva HMS Mersey, která se má vypořádat s migranty připlouvajícími na člunech z Francie. Britští ministři tímto krokem reagovali na žádost ministra vnitra Sajida Javida, podle kterého je vojenská pomoc v Kanálu nutně zapotřebí.

„Mojí prioritou je i nadále ochrana hranic Spojeného království stejně jako prevence zbytečných ztrát na životech v kanálu La Manche,“ uvedl Javid. Opatření je podle něj dočasné a vojenská loď bude v oblasti působit až do doby, než na místo dorazí dvě plavidla spadající pod ministerstvo vnitra.

„Je velmi důležité, abychom spolupracovali na všech frontách při řešení současné situace a jsem vděčný britské pohraniční stráži a dalším agenturám za jejich neúnavnou práci,“ uvedl Javid.

Britský ministr obrany Gavin Williamson vyzdvihl profesionalitu námořnictva. „Posádka dokázala okamžitě reagovat, zanechala svých rutinních operací a vydala se zabránit migrantům před nebezpečnou cestou přes Kanál,“ reagoval Williamson.

Podle Javida se za poslední rok pokusilo Lamanšský průliv překonat na malých člunech 539 lidí, většina z nich jen za poslední tři měsíce. Na Javida se však v posledních týdnech snesla kritika poté, co zpochybnil, že lidé překračující Kanál po moři jsou „skutečnými žadateli o azyl“.Podle expertů navíc protiprávně vyhrožoval zavedením přísnějších azylových pravidel, která by migranty odradila od snahy překonat vodu mezi Británií a Francií.

V Lamanšském průlivu se hromadí migranti. Skoro denně jich jsou desítky

Stínová ministryně vnitra a Diane Abbottová označila Javidovy poznámky za „součást posedlosti konzervativců udržovat nepřátelské prostředí vůči uprchlíkům a migrantům“. „Navrhovat, aby britská vláda zamítla legitimní žádosti o azyl není jen hanebné, ale je i porušením úmluvy o uprchlících z roku 1951,“ prohlásila pro list The Guardian Abottová.

Podle její labouristické kolegyně Yvette Cooperové předsedající komisi pro vnitřní záležitosti „musí být žádosti o azyl posuzovány podle zákona a konkrétních okolností, nikoli podle svévolného politického rozhodnutí, které má odradit ostatní“. „Ministr vnitra to ví, a navrhovat něco jiného, je zcela špatně. Současné počty migrantů jsou malé ve srovnání s čísly z let 2015 a 2016,“ uzavřela Cooperová, podle které se snaží Javid upoutat pozornost médií.

PENÍZE V USA PRO ÚŘADY, ALE NE NA ZEĎ

Americká Sněmovna reprezentantů schválila ve čtvrtek večer dvojici návrhů ukončujících nouzové fungování vládních úřadů. Krátce poté, co díky volbám získali ve sněmovně většinu demokraté, prosadili text, který má zajistit dostatek peněz pro většinu federálních úřadů do konce září.

Bílý dům nedlouho před hlasováním ale varoval, že poradci prezidenta Donalda Trumpa doporučili návrhy vetovat. Schválené texty totiž nepočítají s penězi, které chce Trump od Kongresu na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Kvůli sporu o těchto pět miliard dolarů (112 miliard korun), který demokraté striktně odmítají, již dva týdny nemá část federálních úřadů peníze na svůj provoz, takže musí fungovat v nouzovém režimu.

Zatímco jeden z návrhů zajišťuje finance pro většinu úřadů do zářijového konce fiskálního roku, druhý se týká pouze peněz pro klíčové ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které zajišťuje ochranu hranic. Pro něj demokraté navrhli financování pouze do 8. února s tím, že do té doby by se obě strany měly dohodnout na kompromisu týkajícím se peněz na zeď.
Republikáni, kteří ovládají Senát, aktivitu demokratů kritizovali jako „zbytečné hlasování, jež nezajišťuje prostředky k ochraně hranic“.

Páteční jednání představitelů Kongresu Spojených států s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o finančním sporu kvůli stavbě zdi na hranicích s Mexikem žádné řešení nepřineslo. Šéf demokratů v americkém Senátu Chuck Schumer po schůzce prohlásil, že Trump je připraven blokovat financování federálních úřadů měsíce i roky. Kongresoví předáci i Trump se nicméně dohodli, že budou o hledání východiska nadále debatovat.

Sněmovna zasedla od listopadu poprvé

Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek poprvé zasedla od loňských listopadových voleb. Po osmi letech ji opět ovládají demokraté. Do jejího čela poslanci zvolili demokratku Nancy Pelosiovou.

Její návrat média hodnotí jako historický, neboť je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal. Trump Pelosiové pogratuloval. Senát zůstal pod kontrolou republikánů.
Trump chce hranici s Mexikem chránit vojensky, než bude postavená zeď

„Je to opravdu, ale opravdu skvělý úspěch. Doufejme, že spolu budeme spolupracovat a že dokončíme řadu věcí,“ prohlásil Trump.

Osmasedmdesátiletá Pelosiová je zatím jedinou ženou, která vrcholný ústavní post předsedy Sněmovny zastávala, poprvé do něj byla zvolena v lednu 2007. Naposledy se vrátil do předsednického křesla po pauze v opozici demokrat Sam Rayburn, kterému se to podařilo hned dvakrát. Tento post zastával nejprve do roku 1947, poté znovu od roku 1949 do ledna 1953 a naposledy pak od ledna 1955 do listopadu 1961. V době, kdy byl Rayburn v opozici, sněmovně opakovaně předsedal republikán Joseph Martin.

Ne všichni demokraté ale nakonec Pelosiovou podpořili. Patnáct jich bylo proti. Republikáni proti Pelosiové postavili vůdce sněmovní menšiny Kevina McCarthyho, který obdržel 192 hlasů.

V listopadových volbách Američané vybírali nové složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů a také 35 nových zákonodárců ze stočlenného Senátu. Demokraté získali ve sněmovně většinu 235 křesel, republikáni naopak svou kontrolu Senátu rozšířili na 53 mandátů. Analytici nové rozložení sil v americkém zákonodárném sboru považují za komplikaci pro zbývající dva roky Trumpova mandátu. Jeho vláda bude nucena hledat kompromisy s demokraty.

VZÁJEMNÉ OBVINĚNÍ KOLUMBIE A VENEZUELY, CHCETE NÁM ZAVRAŽDIT PREZIDENTA?

Nejprve s obviněním přišel autoritářský venezuelský prezident Nicolás Maduro, podle kterého osnuje spiknutí Kolumbie se Spojenými státy. Kolumbie odpověděla zatčením tří Venezuelanů a oficiálním odsouzením údajného plánu atentátu na svého prezidenta Ivána Duqueho.„POZOR: Energicky odmítám možné útoky na život prezidenta Duqueho,“ napsal kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo na konci roku 2018.

Na videu ministr řekl, že tajné služby již několik měsíců prověřují možné útoky na hlavu státu. Bez podrobností uvedl, že Bogotá zatkla tři občany Venezuely s „válečnými zbraněmi“. To ještě více zvýšilo obavy, které úřady měly, dodal.
Hrozby „pravděpodobně“ pocházejí od „vnitřních i vnějších aktérů,“ stojí v dalším prohlášení Kolumbie, které citoval španělský deník El Mundo.

Socialista Maduro loni v srpnu přežil útok bezpilotního letounu s výbušninou. Poté prohlásil, že za atentátem stál tehdejší kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Ten patřil k hlasitým kritikům Madura, účast na pokusu o jeho zabití ale kolumbijská diplomacie popřela.

Napětí mezi Venezuelou a sousední Kolumbií i dalšími latinskoamerickými státy je dlouhodobé. Duque nazývá venezuelský režim diktaturou. Vyzval, aby „země bránící demokracii“ neuznaly novou Madurovu vládu. Ta nastoupila loni v lednu po volbách, které opozice bojkotovala kvůli nedůvěře v jejich regulérnost.

Duque nicméně vyloučil záměr vojensky ve Venezuele intervenovat nebo jakýkoliv zásah podpořit. Kolumbie má s Venezuelou 2 200 kilometrů dlouhou hranici. Do Kolumbie uprchlo přes půl milionu z více než dvou milionu Venezuelanů, které z vlasti vyhnala hyperinflace, nedostatek potravin a léků i rostoucí zločinnost.

Washington nicméně uvedl, že „všechny možnosti jsou na stole“. Členové administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa se opakovaně tajně sešli s důstojníky venezuelské armády, kteří plánovali Madura svrhnout. Kolumbie loni jako první stát Latinské Ameriky získala statut globálního partnera NATO. Venezuela se naopak druží s Moskvou – v prosinci do země opět přiletěly ruské strategické bombardéry.

SMRT NA UKRAJINĚ, 54 TISÍC SPALNIČEK

Více než 54 000 případů spalniček, včetně 16 smrtelných, zaznamenala Ukrajina v loňském roce, což představuje rekord v Evropě. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na ukrajinské i mezinárodní zdravotní úřady.„Ukrajina je na první příčce v Evropě v počtu případů spalniček,“ uvedlo zastoupení Světové zdravotnické organizace (WHO) v Kyjevě. Dodala, že vzestup případů spalniček zaznamenalo více evropských zemí. Zmíněných počet případů představuje podle WHO i ukrajinský rekord od dosažení nezávislosti v roce 1991.

Současná epidemie vysoce nakažlivých spalniček na Ukrajině propukla již v roce 2017 a podle expertů souvisí s nízkým pokrytím populace očkováním. Podle ministerstva zdravotnictví loni onemocnělo celkem 54 480 lidí, z toho 34 280 nezletilých. Nemoci podlehlo 16 lidí, včetně 12 nezletilých.

Nejvíce postižená je Lvovská oblast na západě země, s 11.000 případy. Mezi nimi je 7000 nemocných, kteří nebyli očkováni, zbývající podle Suprunové dostali jen jednu vakcínu místo dvou. Úřady ve snaze snížit nebezpečí nákazy dál vyzývají obyvatelstvo, aby se nechalo očkovat.

V roce 2016 proočkovanost proti spalničkám - pokud jde o první očkování kojenců - činila podle UNICEF jen 42 procent, což byl třetí nejhorší výsledek na světě. Následující rok se toto číslo podle ministerstva zdravotnictví více než zdvojnásobilo a přesáhlo 93 procent. Za 11 měsíců loňského roku ale znovu spadlo na 84 procent. K tomu se přidává „zpoždění“ nahromaděné z předchozích let: loni v červnu ministerstvo uvedlo, že přinejmenším jednu ze dvou dávek vakcíny nedostalo 760 000 dětí.

Spalniček přibývá a hrozí epidemie. Až třetina rodičů je proti očkování

V Česku loni ke 4. prosinci bylo podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) zaznamenáno asi o čtvrtinu více případů spalniček než za celý předchozí rok. Nemocných bylo už 182, kdežto loni jich bylo 142.„Jedním z hlavních faktorů, který tuto situaci ovlivňuje, je negativní postoj populace k očkování, a zejména k očkování proti spalničkám, který je zásadně ovlivněn antivakcinačními kampaněmi,“ řekla serveru Hlídací pes lékařka Kateřina Fabiánová z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.

Spalničky začínají podobně jako nachlazení - horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech se pak objeví bělavé tečky se zarudlým okolím a po několika dnech červená vyrážka na těle. Až u třetiny případů se podle zdravotníků mohou objevit i život ohrožující komplikace. /r/