iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Díry na ministerstvech využívají hackeři, náprava není

Mnoho českých ministerstev je podle Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) nedostatečně chráněno vůči útokům hackerů. Ti se tak mohou dostat k citlivým informacím. Sehnat odborníky na bezpečnost však komplikují rozpočty jednotlivých resortů a konkurence v podobě soukromých firem.

Zatímco vláda se v pondělí vrátí k tomu, zda jsou výrobky společnosti Huawei pro stát bezpečnostním rizikem, podle opozičních Pirátů je větší problém u zabezpečení jednotlivých ministerstev vůči hackerům. „Národního úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost prováděl audity ministerstev a rozhodně ne všechny dopadly dobře,“ říká pirátský poslanec Ondřej Profant, který se problematikou kyberbezpečnosti zabývá. I proto strana volá po investicích do kybernetického zabezpečení ministerstev a státní správy.

Že zabezpečení ministerstev může mít díry, připouští i samotný úřad pro kybernetickou bezpečnost, jehož mluvčí Radek Holý hodnotí zabezpečení českých ministerstev jako průměrné.

„Nejsme šíleně podhodnoceni, ale určitě je co zlepšovat. Nikde to nedopadlo úplně perfektně. Zároveň existuje rozdíl mezi jednotlivými subjekty. Některé jsou na tom velice dobře, jiní poměrně dobře a některé jsou na tom se zabezpečením naopak špatně,“ popsal situaci Holý. Jaká ministerstva spadají do které kategorie „obranyschopnosti“, nechtěl mluvčí NÚKIB prozradit.

Na nedostatečné zabezpečení ministerstev vůči hackerům upozornil úřad už ve své výroční zprávě za rok 2017. Jak jednotlivé resorty na své zhodnocení zareagovaly a zda začaly pracovat na nápravě, nechce Holý komentovat. „Rozhodně nikdo není ve stadiu, že by při kritickém zjištění na věc kašlal. Kybernetická bezpečnost není ministerstvům lhostejná,“ uvádí mluvčí.

Na zdolání každé zdi lze najít žebřík, říká odborný úřad

Přesto Holý přiznává, že existuje reálné riziko, že by se hackeři mohli nabourat do ministerské sítě a získat tak citlivé informace. „Říká se, že na každou zeď se ve finále může najít žebřík, když máte motivaci ji zdolat,“ popisuje Holý. Bezpečnost se řeší v poměru ceny a výkonu. Podle toho, jaké informace jednotlivé instituce zajišťují, volí vhodné zabezpečení.

V hledáčku hackerů se nejčastěji objevují ministerstva obrany, vnitra a zahraničí, která by měla patřit mezi ta lépe zabezpečená s ohledem na to, že operují s citlivými informacemi. Pirátský poslanec Profant však o dostatečné ochraně proti kybernetickým útokům u některých pochybuje.

Zmiňuje například ministerstvo zahraničí, které se cílem hackerů stalo několikrát za poslední roky. V roce 2016 nabourali hackeři do systému rezortu a několik měsíců měli přístup do e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva včetně pošty tehdejšího ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a jeho náměstků. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) za tím stály ruské tajné služby. Česká kontrarozvědka s Černínským palácem řešila také nabourání hackerů do systému na udělování víz.

Ministerstvo zahraničí výtky vůči svému zabezpečení odmítá. S ohledem na útoky, které naň mířily, posílil resort svou bezpečnost. „Přijali jsme řadu organizačních a technických opatření, která kybernetickou bezpečnost posilují. Je třeba ale upozornit, že jde o kontinuální proces, který s ohledem na nové hrozby nemůže být z principu nikdy prohlášen za dokončený,“ říká mluvčí ministerstva Michal Bucháček. Zároveň by se měly nadále zvyšovat výdaje na kybernetickou bezpečnost instituce.

Nejen na zahraničí mířily kybernetické útoky. Na začátku prosince uveřejnila BIS svou výroční zprávu za rok 2017, v níž je mimo jiné uvedeno, že byla snaha proniknout i do e-mailových schránek zástupců armády a ministerstva obrany.
Kontrarozvědka v dokumentu také popisuje, že problém byl i u jiného ministerstva kde se díky nedostatečnému zabezpečení webového portálu dalo dostat k některým přihlašovacím údajům.

Ministerstva si najímají experty na průniky

Jaké mají mezery ve své obraně, mohou ministerstva zjišťovat i díky provedení takzvaných penetračních testů, při nichž se najatí odborníci snaží nabourat do jejich systému a následně popíši všechny nedostatky. Státním institucím tuto službu vedle soukromých společností nabízí i NÚKIB, podle něhož v současnosti zájem převyšuje jeho možnosti.

Za poslední čtyři roky si ministerstvo zahraničí nechalo udělat takový test dvakrát, naposledy loni. Následně instituce začala napravovat nedostatky. Ještě více se na průnikové odborníky obrací ministerstvo zahraničí, které si testy nechává dělat každý rok. „Doporučení, která vyplynula z penetračních testů, byla postupně realizována,“ říká k tomu Bucháček.
Oproti tomu ministerstvo zdravotnictví si najímá odborníky na průnik každý rok. Zejména mu jde o zvyšování zabezpečení Národního zdravotnického informačního systému, jenž zpracovává údaje o zdravotním stavu obyvatelstva.

Zabezpečení podkopává boj o ajťáky

Bezpečnostní situaci na ministerstvech by podle Profanta také pomohlo, kdyby došlo ke zvýšení platů odborníkům na informační technologie, kteří často dávají přednost práci v soukromém sektoru. Takový problém přiznává právě ministerstvo zahraničí.

„Ministerstvo přitom může využít toho, že místo prohlásí jako klíčové a díky tomu může pracovníkovi dát zvláštní příplatek,“ míní Profant s tím, že ministerstva toho podle jeho informací nevyužívají. „Jsme limitováni platným rozpočtem resortu,“ říká k možnosti využití klíčových míst ministerstvo zahraničí.

Samotný mluvčí NÚKIB upozorňuje, že problém s odborníky na tuto oblast je celosvětový i proto, že přišel rozmach hackerské činnosti. Zároveň Holý mírní kritický pohled dna situaci, jenž mají Piráti. „Řešení nejde provést ze dne na den. Vše ovlivňují rozpočty a výběrová řízení,“ uzavírá Holý s dodatkem, že lze očekávat postupné zlepšování stavu.

NEMOCNICE V PRAZE NA BULOVCE BUDE ZACHRAŇOVAT TĚŽCE ZRANĚNÉ

Nemocnice Na Bulovce v Praze přijímá ročně kolem 28 000 sanitek, což je podle ní nejvíc v Česku. Vozí tam pacienty z Prahy a některých středočeských okresů, zejména Prahy-západ a Mělníka. Část pacientů, hlavně zraněných, bude nově směřovat do oddělení urgentního příjmu, který nemocnice otevřela od začátku roku.

Novinářům to v pátek řekl ředitel nemocnice Jan Kvaček, který ji vede od loňského září. Investice do nového oddělení podle něj byla 59 milionů korun.„Jedná se o další důležitý krok směřující k získání statutu traumatologického centra v naší nemocnici,“ dodal Kvaček. Traumacentra zajišťují specializovanou péči o těžce zraněné, statut centra znamená i odlišné úhrady od zdravotních pojišťoven. Bulovka o něj v minulosti přišla.

V loňském roce přivezla pražská zdravotnická záchranná služba přes 23.000 pacientů, dalších 5100 dovezly středočeské sanitky. Velká část pacientů přijela kvůli zranění, od nového roku budou přijímáni v části urgentního příjmu v budově ortopedické kliniky hned u vchodu do nemocnice.

„Poskytujeme péči pro akutně nemocné nebo zraněné pacienty, jejichž stav vyžaduje provedení diagnostiky a zahájení léčby v co nejkratším čase. Nyní k tomu máme skutečně velmi kvalitní zázemí,“ uvedl primář nového oddělení Jakub Bala. Jeho tým má k dispozici sedm lůžek s monitory životních funkcí, tři z nich s možností plicní ventilace. Součástí prostor je i plně vybavený operační sál.

Podle vedoucího oddělení urgentního příjmu Svatopluka Žáčka se oddělení také podílí na praktické výuce studentů oboru zdravotnický záchranář a do budoucna se chce také podílet na specializačním vzdělávání zdravotních sester v oborech anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína. Dříve Bulovka byla fakultní nemocnicí, která mohla vzdělávat i lékaře, tento statut ale kvůli problémům ztratila.

Nemocnice se v minulosti potýkala s problémy zejména finančního rázu. V současné době dluží dodavatelům po splatnosti tři čtvrtě miliardy korun, především za léky. Nové vedení chce dluh splatit do osmi let. Nemocnice má roční obrat asi 3,1 miliardy korun, pro loňský rok počítala se ztrátou kolem 200 milionů korun. Předchozí dva ředitelé nemocnice, Andrea Vrbovská a její nástupce František Novák, byli odvoláni kvůli podezřením souvisejícím s veřejnými zakázkami a čelí obvinění policie.

SEBEVĚDOMÝ STUCHLÍK V PRAZE PROPADL, PŘESTO CHCE ZASTUPOVAT BABIŠE

O místo ve vedení ANO bude na únorovém sněmu vládního hnutí usilovat pražský zastupitel Petr Stuchlík. Neúspěšný volební lídr ANO a kandidát na primátora to píše v dopise, který rozeslal členům hnutí. Ačkoliv hnutí Andreje Babiše dalo na komunální volby v Praze desítky milionů korun, skončilo v nich až na pátém místě a v opozici.

„Přes Vánoce v kruhu rodiny jsem měl konečně čas trochu zpomalit, zhodnotit uplynulý rok a rozhodnout se, jak dál. Pro ty netrpělivé hned konstatuji, že jsem se rozhodl bojovat,“ začíná svůj dopis Stuchlík.
Z miláčka médií se ze mne stal přes noc podezřelý týpek...

Pražské ANO dnes podle něj není pro zbabělce, kteří se bojí jít s kůží na trh. „Znám to velmi dobře. Z respektovaného podnikatele a finančníka, z miláčka nezávislých médií, se ze mne stal přes noc podezřelý týpek, co přešel na druhý břeh a co pomáhá tomu Babišovi. Tisíce vytvořených pracovních míst, levnější hypotéky nebo pomoc klasické hudbě - vše je zapomenuto. Odteď jsi ten Babišův ksicht, Petře. Co se divíš, že po Tobě jdeme?!? Mnohokrát jsem si tuto větu vyslechnul,“ popisuje Stuchlík, co se mu podle něj přihodilo.

Babišův tah s podnikatelem, kterého prosadil do čela pražské kandidátky hnutí, ale nevyšel. ANO v hlavním městě dostalo hlasy jen od 15,37 procenta voličů a spolu s ODS skončilo v opozici, když koalici ustavili Piráti, Praha Sobě a koalice TOP 09 a hnutí STAN s podporou lidovců.

„Primátorku semlely vnitřní boje, zákulisní boje o koryta však novou tvář nepřinesly,“ hodnotí s odstupem času situaci v Praze Stuchlík, který měl podle Babišova plánu nahradit bývalou primátorku Adrianu Krnáčovou. Vidím ty, co moc nezvládli a kmotrovatí, píše Stuchlík

V prosinci se rozhodl vstoupil do ANO. „Úspěch mého podnikání spočíval v dlouhodobosti - Fincentrum jsme s Martinem postavili za 18 let. Poznám dobré lidi, na nichž se dá stavět. V pražském i mimopražském ANO je jich mnoho. Jasně, často vidíme právě ty, co nově nabytou moc nezvládli a trochu nám kmotrovatí.

Zákulisní hráče, chytré malé alibisty. To potká každou stranu, každého, kdo musí přežít svůj úspěch,“ píše Stuchlík v dopise, který se podařilo iDNES.cz získat.„Věřím, že jsem vám dokázal, že jsem pro vás připraven tvrdě pracovat. Že se nebojím jít s kůží na trh. Že se nestydím za své názory, že se nestydím za své hnutí, že se nestydím za našeho předsedu,“ píše Stuchlík a svůj dopis končí sdělením, že bude v únoru kandidovat do předsednictva hnutí ANO.

Zatímco o zvolení Babiše do čela hnutí nikdo nepochybuje - nemá totiž ani soupeře - zajímavější může být boj o místa za ním. Už na pozici prvního místopředsedy je kandidátů víc. Kromě šéfa poslanců Jaroslava Faltýnka i středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová a bývalý brněnský primátor Petr Vokřál.

U ŠEVĚTÍNA BOURAJÍ MOST NA DÁLNICI

Ředitelství silnic a dálnic se pustilo do bourání dvou mostů na silnici I/3. Důvodem je stavba dálnice D3 v úseku Ševětín - Borek na Českobudějovicku. Řidiči se nemusí bát omezení, provoz práce neohrozí. Auta zde jezdí od loňského 18. prosince po jedné části úseku D3 namísto po silnici I/3.

Bourání mostů potrvá do konce ledna, náklady jsou 2,1 milionu korun. V místě starých mostů vzniknou dva nové s dálničními parametry. Hotovo by mělo být letos 30. listopadu.

„Jelikož je provoz veden po levém jízdním pruhu dálnice, práce se dopravního režimu nijak nedotknou. Místo silnice I/3 bude v tomto úseku vybudován pravý jízdní pruh dálnice D3,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Studecký.
První most se bude bourat do 10. ledna, druhý 11. až 30. ledna. Demoliční práce dělá firma Eurovia CS.

„Jedná se spíše o strojovou záležitost, u které bude asi desítka lidí. Oba mosty jsou nedaleko obytných oblastí, proto bychom chtěli požádat všechny místní, aby respektovali vyznačený pracovní prostor a nevstupovali do něj,“ uvedla mluvčí firmy Iveta Štočková.

Úsek Ševětín - Borek bude možná hotový dříve. Celý úsek D3 Ševětín - Borek o délce 10,5 kilometru by měl být hotový na jaře 2020.

„Práce ale aktuálně postupují takovou rychlostí, že je pravděpodobné, že ji řidičům předáme do předčasného užívání ještě do konce roku 2019,“ sdělil v prosinci mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Stavba stojí 933 milionů bez daně.
ŘSD zprovoznilo právě v prosinci jeden směr úseku, dlouhý 7,7 kilometru, jezdí se na něm 80 kilometrů v hodině.

Zatím poslední celý jihočeský úsek D3 Veselí nad Lužnicí-Bošilec dlouhý 5,1 kilometru otevřelo ŘSD v říjnu 2017. Na něj navazuje část Bošilec-Ševětín dlouhá 8,1 kilometru, bude stát 1,2 miliardy a první řidiči by po ní měli jet v červnu 2019.
Na posledním úseku D3 k hranicím s Rakouskem ŘSD připravuje dokumentaci EIA a vykupuje pozemky. Na konci června 2018 zahájil stát proces EIA, tedy vyhodnocení dopadů na životní prostředí, u části D3 v úseku Třebonín - Kaplice-nádraží. Stavět by se mohla začít v letech 2020 až 2021.

Jihočeská část D3 by tak měla být k hranicím s Rakouskem hotová do roku 2024. Ve stejném roce by se měla začít stavět dálnice ve středních Čechách směrem z Mezna k Praze, kde by se mělo budovat zhruba do roku 2032. To už jsou však vzhledem ke komplikacím provázejícím stavby silnic a dálnic jen odhady.

NOVÉ SNĚŽENÍ V ČR, NA HORÁCH NAPADNE 20 CM SNĚHU

Meteorologové v pátek aktualizovali výstrahu před vydatným sněžením. Přes noc může v některých nižších oblastech napadnout až 12 centimetrů, na horách se očekává 15 až 20 centimetrů nového sněhu. Výstraha platí pro celý Zlínský, Moravskoslezský kraj, Vysočinu a části území dalších sedmi krajů.

Čekáme vydatnější sněžení, zejména v Jizerských horách, na Šumavě, na Českomoravské vrchovině, v Jeseníkách a Beskydech. V Moravskoslezském a Zlínském kraji se vydatnější sněžení může vyskytnout i v polohách nad 400 m n. m.,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Platnost výstrahy je od páteční 21. hodiny do sobotního poledne. Kromě celých krajů se týká také částí území Středočeského, Jihočeského, Plzeňského, Libereckého, Pardubického, Jihomoravského a Olomouckého kraje.
Meteorologové dále nabádají řidiče, aby byli opatrní a nezapomněli zimní výbavu. Při cestách do hor jsou nutností sněhové řetězy. Počasí způsobilo dopravní komplikace na mnoha místech jak ve čtvrtek (článek Dálnici D1 zablokovaly kamiony), tak den předtím.

V Libereckém kraji vydatně sněží už několik dnů. Pro nákladní vozy jsou kvůli tomu uzavřené dvě silnice třetí třídy, řekl Petr Šén, ředitel společnosti Silnice LK, která má údržbu komunikací v kraji na starosti. Situace během pátečního dopoledne ale byla podle něj lepší než v minulých dnech, kdy se tvořily na horských silnicích sněhové jazyky a závěje.

„Stav je zatím relativně dobrý, sněžení je v intenzitách do jednoho centimetru za hodinu, což by nemělo způsobovat zásadnější problémy. Vítr také ustal,“ uvedl Šén. Méně je v pátek v kraji i dopravních nehod, za ráno a dopoledne podle dopravního webu kolem pěti a všechny se obešly bez zranění.

V ROCE 2018 PŘES 20 TISÍC POŽÁRŮ, ZEMŘELO 95 LIDÍ

Hasiči za loňský rok evidují 20 663 požárů, tedy o 3 906 více než v roce 2017. Zahynulo při nich 95 lidí, což je o tři více než v předloňském roce. Největší škody loni způsobily únorový požár mrazíren v Mochově a říjnový požár výrobní haly v Lysé nad Labem.

Na růstu počtu požárů se podepsalo extrémní sucho, které zvýšilo počet požárů v přírodním prostředí. Oheň způsobil přímé škody ve výši přes 2,6 miliardy korun. Při požárech zahynulo 95 lidí, předloni jich podle aktualizovaných statistik přišlo o život 92.

Na bilanční tiskové konferenci to v pátek uvedl náměstek hasičů pro integrovaný záchranný systém František Zadina.
Hasiči loni zasahovali celkem u 124 317 událostí. Ve více než 22 000 případů to byly dopravní nehody, dále například úniky nebezpečných chemických látek nebo jedna událost klasifikovaná jako radiační nehoda. Zachránili a evakuovali 84 480 lidí.

Největší škody loni způsobily únorový požár mrazíren v Mochově a říjnový požár výrobní haly v Lysé nad Labem - předběžné odhady se u obou událostí pohybují kolem 100 milionů korun. I kvůli suchu byl loňský rok pro hasiče obzvláště náročný. Hasičský záchranný sbor vstupuje do roku 2019 s cílem rozšířit své řady a také zmodernizovat aktuální technické vybavení.

V následujících třech letech by se měly počty tuzemských hasičů rozrůst o 450 lidí. Aktivity příslušníků sboru zahrnují totiž kromě samotného hašení požárů taká kontroly a podpora prevence. Že je prevence zásadní, se ukázalo mimo jiné také v loňském roce v lednu, kdy hořelo v hotelu Eurostar David v Praze. Vyšetřování prokázalo, že v hotelu došlo po zanedbání bezpečnostních pravidel. /r/